Pozice Komory OZE k návrhu Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany

Transkript

1 Pozice Komory OZE k návrhu Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany Martin Bursík - Komora OZE, konzultant Konference CZBiom listopadu 2017, Olomouc

2 Zimní legislativní balíček hlavní komponenty 1. Nařízení EP a Rady o správě energetické unie, 2. Nařízení EP a Rady o vnitřním trhu s elektřinou a Směrnice o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, 3. EPBD: Směrnice o energetické účinnosti budov, 4. EED: Směrnice o energetické účinnosti, 5. Ecodesign pracovní plán , 6. Energetické štítkování 7. REDII: Směrnice o podpoře výroby energie z OZE, Zdroj:

3

4

5 Juncker si přeje, aby EU byla lídrem v OZE, to by musel být cíl podílu OZE do 2030 na úrovni min. 35% a ne 27%. Cíl 27% znamená snížení roční nově instalované kapacity OZE na 1/2 ve srovnání s dekádou 2010 až 2020!

6

7 Komora OZE vypracovala celkem 7 stanovisek 1. Pozice Komory OZE k recastu směrnice RED II ( ), 2. Odpovědi na 17 otázek MPO vztahující se k RED II ( ), 3. Pozice Komory OZE k Předběžné rámcové pozici (Stanovisku pro Parlament ČR) k Zimnímu energetickému balíčku, ( ), 4. Pozice Komory OZE k Rámcové pozici k návrhu směrnice o energetické účinnosti ( ), 5. Pozice Komory OZE návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie v rámci projednávání návrhu Rámcová pozice / Stanoviska pro Parlament ( ), 6. Pozice Komory OZE k návrhu Pozice ČR jednotlivé části REDII ( ), 7. Pozice Komory OZE k návrhu Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany, listopad 2017.

8 Nařízení o správě Energetické unie / Governance Povinnost členských států předkládat Integrované národní energetické a klimatické plány (od , první draft k ) aktualizace , stanovení cíle podílu OZE na hrubé domácí spotřebě v r s lineární trajektorií od 2021 pro ČR/MPO zásadní: jak přísně lineární? členský stát připraví dlouhodobou strategii s 50letým výhledem s cílem naplnit Pařížskou dohodu ( ), reportování každé 2 roky od , v případě nesouladu národních plánů a společného cíle EU vydá komise doporučení, členský stát pak musí zajistit, že do r pokryje neplnění cíle dalšími opatřeními, např. zvýšení podílu OZE v sektoru vytápění a chlazení, dopravě anebo přispění do finanční platformy EU na projekty OZE, kterou bude přímo či nepřímo řídit EK.

9 Nařízení a směrnice o vnitřním trhu s elektřinou Cílem regulace je dekarbonizace sektoru výroby elektřiny OZE se stanou hlavními zdroji na trhu, odstranění přeshraničních bariér pro obchod s elektřinou, povzbuzení investic do infrastruktury: více flexibilní výroby, propojení, odezvy na poptávku a ukládání, zvýšení transparentnosti nastavování tarifů Evropská agentura pro koordinaci energetických regulátorů.

10 Pozice Komory OZE k návrhu EK Čistá energie pro všechny Evropany

11 1) Cíl 27% OZE v EU do 2030 neodpovídá Pařížské klimatické dohodě navrhujeme 35% až 45% EU ztrácí vedoucí pozici ve vývoji a využívání OZE: 25 mld. EUR investic do OZE / rok = 37% dosavadních investic (průměrné investice do OZE v EU v dekádě 2005 až 2015 byly 68 mld. EUR/rok), Kolektivní cíl 27% je jen 2,7% nad BAU a neodpovídá Pařížské klimatické dohoděi EP a zpravodaj požadují 35%, EREF 45%, Komora OZE 35 45%, Při ousčasném přístupu k distribuci úsilí mezí členskými státy by to znamenalo 24,7% resp. 32,4% OZE v ČR do 2030, modelový výpočet cíle 27% je diskutabilní kvůli problematickým vstupním parametrům pro modelování scénářů vývoje (VTE off-shore vážené náklady výroby EUR/MWh vers. Vattenfall aukce 60 EUR, PV vážené náklady EUR/MWh vers. European Energy aukce 53,8 EUR/MWh, cena uhlíku EUR/tunu vers. aktuální cena 7,14 EUR/tunu), závazné národní cíle jsou nahrazeny závazným minimálním společným cílem prostor pro černé pasažéry.

12 2) Vraťme se k principu národních závazných cílů podílu energie z OZE pro členské státy společný cíl nemusí fungovat Komise navrhuje nahradit závazné cíle (směrnice 2009/28/ES minimálním společným cílem závazným pro EU, Až doposud národní závazné cíle podstatnými elementy podpory OZE, Bez závazných cílů na úrovni členských států bude potenciálním investorům chybět informace o státem poptávném instalovaném výkonu, Těžkopádná konstrukce v případě neplnění společného cíle se posoudí dostatečnost národních příspěvků, příp. uhrazení sankce do tzv. finanční platformy. Doplněno lineární trajektorií, Proč trvat na společném unijním cíli, který prosadila GB (s Visegradem)?

13 3) Podpora OZE by měla být co nejvíce pro-tržní Podpora OZE je věcí členských států ale... Musí být koncipována tak, aby elektřina z OZE byla co nejvíce integrována do trhu s elektřinou, Otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně, Komora OZE podporuje kombinaci technologicky specifických aukcí s s provozní podporou v podobě hodinového zeleného bonusu odvozeného od ceny na vnitrodenním trhu, Pro malé zdroje do 1 MW instalovaného výkonu a v případě max. 6 VTE (18 MW) se nebude vztahovat povinnost organizování aukcí přímý nárok na podporu dle de minimis, Cílem tohoto opatření je zachovat konkurenční prostředí pro provozovatele malých zdrojů, kteří nebudou mít kapacity zúčastnit se aukcí v soutěži s většími konkurenty.

14 4) Samospotřebitelé a komunity obnovitelné energie základ budoucího rozvoje OZE v ČR Zcela zásadní pro rozvoj OZE v ČR, podpora lokální výroby a lokální spotřeby spolu se zapojením místních občan a komunit přispěje k demokratizaci energetiky, samospotřebitelé budou mít právo vyrábět elektřinu pro valstní spotřebu a prodávat přebytečnou produkci až do objemu 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob/rok, na samospotřebitele, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami se pohlíží jako na individuální spotřebitele a prahová hodnota 10 resp. 500 MWh se použije u každého z nich, definovány Komunity obnovitelné energie, jejímiž podílníky jsou dominantně představitelé místní komunity. Pro ně musí členské státy definovat specifická pravidla, = cesta ke znovuobnovení důvěry veřejnosti v OZE, milióny občanů ČR se aktivně zapojí do energetického trhu budoucnosti.

15 Článek 21 Samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů mají sami či prostřednictvím agregátorů nárok vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní, nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny, samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota (10 resp. 500 MWh/rok) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, členské státy by měly zajistit, aby se všichni spotřebitelé přiměřeně podíleli na nákladech výroby, distribuce a spotřeby prostřednictvím poplatků, plateb, daní včetně vícenákladů na OZE.

16 Článek 22 Komunity obnovitelné energie 1. Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní. Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií: a) podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; b) nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby; c) nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech; d) nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech; e) komunita má instalovanou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů pro elektřinu, vytápění a chlazení a dopravu v objemu nejvýše 18 MW jako roční průměr za předchozích pět let.

17 5) Zjednodušení a zrychlení povolovacího procesu od 1. ledna 2021 jedno nebo více kontaktních míst, jež budou koordinovat celý povolovací proces pro žadatele o povolení k výstavbě a provozu zařízení a souvisejících infrastruktur přenosové a distribuční sítě pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, pro každou žádost bude žadatel kontaktovat pouze jedno kontaktní místo!, kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu doručí jedno či více právně závazných rozhodnutí od relevantních úřadů, zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti OZE, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17 (1 rok demonstrační a projekty do 50kW), členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž bude podstatně kratší než tři roky od data, kdy byla kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci, samospotřebitelé a demonstrační projekty do 50 kw (čl. 17) mají právo připojení k síti. Povolení vydává samo kontaktní místo do 3 měsíců (pouze posoudí, zda projekt nemají negativní environmentální či sociální dopad).

18 6) Rozšíření OZE v zařízeních na vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 % bod počínaje rokem 2020, členské státy s podílem nad 60% nemusí tuto povinnost plnit, Zvýšení lze dosáhnout: a) fyzickým začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení; b) instalací vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení; c) obchodovatelnými certifikáty.

19 Článek 24 Ústřední vytápění a chlazení 1. Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. 2. Členské státy umožní zákazníkům odpojit se od daného systému, a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. 4. Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení. 7. Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

20 7) Biopaliva s účinností minimálně 70% úspory emisí CO 2 návrh Komory OZE Biopaliva alternativou pro zajištění mobility na větší vzdálenosti a lokální využití v zemědělství, Návrh Komise = pokles biopaliv 1. generace ze 7% v r 2021 na 3,8% v roce 2030 a nárůst vyspělých biopaliv z 1,50 v r na 6,8% v r Pro biopaliva uvedená na trh od 2021 musí být úspora min. 70%, kritéria udržitelnosti, podle Komory OZE by měla být hlavním kritériem by měla být úspora emisí CO 2, navrhujeme proto doplnit RED II o ustanovení povolující od pouze biopaliva s úsporou 70%,

21 8) OZE jsou součástí strategie dekarbonizace budov do r Budovy spotřebují nejvíce energie v EU (40%) / 75% budov neefektivních, cílem je dekarbonizace budov do 2050, počítá s výrobou elektřiny v místě i s dobíjecími stanicemi, od 2025 každé 10. parkovací místo u administrativní budovy elektromobil, u rezidenčních domů příprava tzv. prekabeláže, závazný cíl 30% úspor do 2030 pro všechny členské státy EU, pokračování v povinnosti dodavatelů energií zvyšovat energetickou efektivitu o 1,5% ročně, umožňuje zahrnout úspory dosažené instalací OZE pro vlastní spotřebu v budovách do naplňování stanoveného závazku, od 2020 povinnost individuálních dálkových měřičů, do 2027 povinnost vyměnit stávající,

22 9) Příprava na rozvoj obnovitelné elektromobility Spalovací motory končí do minulosti je posílá Pařížská klimatické dohoda a zejména stratégové automobilek, spalovací motor využije k pohybu jen 16% energie v palivu, elektromotor 73% = elektromotor téměř 5x účinnější než spalovací motor, u nových rezidenčních budov nebo renovovaných s více než 10 parkovacími místy povinnost napojení na elektrickou infrastrukturu. Každé 3. místo kabeláž, od r každé 10 místo nabíjecí, Komora OZE podporuje elektromobilitu za podmínky výužívání elektřiny z nefosilních zdrojů (OZE plus po dobu životnosti elektřina z JE).

23 10) Význam energetického štítkování a ekodesignu Část veřejnosti v ČR z iracionálních důvodů pochybovala o smysluplnosti evropské regulace v oblasti úsporného osvětlení, kvalita i cenakompaktních zářivek a později LED již přesvědčila většinu zákazníků, není znám pozitivní efekt regulace téměř ½ všech energetických úspor v EU a ¼ snížení emisí GHG!

24 Závěr balíček legislativy Čistá energie pro všechny Evropany přináší příležitosti pro renesanci OZE v ČR, ČR formuluje oficiálně kritický postoj, ale postupně jej realisticky koriguje. Rolí Komory OZE je: ü sledovat on-line přípravu a vývoj legislativy na úrovni Komise - Evropský parlament Rada, ü ovlivňovat finální znění zejména prostřednictvím pozice Komory OZE v EREF, ü připravovat kompetenčně příslušné MPO na takovou implementaci balíčku, která pozitivně přispěje k renesanci a rozvoji OZE.

25 Děkuji Vám za pozornost. Martin Bursík 25