Statutární město Hradec Králové MUDr. Zdeněk FINK
Severní tangenta - je přeložkou silnice I/11 v úseku Třebechovice pod Orebem Hradec Králové (u ČKD). - se napojuje na svém východním konci u Třebechovic p. O. na původní trasu silnice I/11 ve směru na Týniště n. O. na západním konci se napojuje na I/33 (silnice směr Jaroměř) a v její přibližné stopě vede až k okr. křižovatce u ČKD. Do budoucna ve výhledu je sledováno přímé napojení tangenty na MÚK Plotiště, respektive dálnice D11 a D35. Územní plán města charakterizuje Severní tangentu jako bulvár v krajině, s požadovaným doprovodem komponované zeleně a souběžným umístěním komunikací pro cyklisty a pěší.
Severní tangenta - přínosy - odklonění tranzitní dopravy z centra města - severní součást tzv. III. městského okruhu - vedení cílové dopravy směřující do průmyslové zóny na severu města a obsluha rozvojového území letiště
Severní tangenta stav projektu - projekt prošel v roce 2016 úspěšně řízením EIA, byla vybrána nejšetrnější varianta vedení trasy - v současné době SUDOP Praha zpracovává pro ŘSD studii Severní tangenty, návrhem je komunikace v dvoupruhovém uspořádání v kategorii 11,5/90 (šířka 11,5 metru, návrhová rychlost 90 km/h). - navrhovány jsou mimoúrovňové křižovatky Koš (křížení s ulicí Slatinská), výhledově Slatina (až po realizaci přeložky II/308 obchvatu Slatiny), napojení silnice I/33 směr Jaroměř Náchod Polsko, v řešení je podoba křížení s Letištním bulvárem (bude rozhodnuto po provedení průzkumu podzemních vod). Vedení města akcentuje potřebnost přípravy a financování této významné dopravní stavby na národní úrovni. Probíhají jednání s ŘSD.
Letiště Rozlehlý areál bývalého vojenského letiště na severním okraji města, plocha 78 ha (z toho využíváno pouze 5 %) Značný rozvojový potenciál pro město i celý region, který závisí především na napojení areálu letiště na nadřazený dopravní systém (Severní tangenta, D11 a D35). Cílem města je přeměna jižní části letiště na funkční průmyslovou zónu s využitím potenciálu přímé vazby na stávající veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní civilní letiště. V roce 2017 byla dokončena rozvojová studie letiště od arch. P. Kotase.
Letiště Základním principem je rozvoj jižní části území letiště a jeho transformace na funkční průmyslovou zónu s využitím vazby na provoz letiště. Pro napojení lokality na nadřazený dopravní systém je navrženo trasování přeložky silnice I/11 Severní tangenta, která protíná území letiště. Pro napojení lokality na centrum města je navrženo trasování Letištního bulváru. Letištní bulvár vytváří společně s přeložkou silnice III/29912 Věkošskou radiálou novou radiálu ukončenou ve směru do centra města na II. městském okruhu.
Letiště Důležitým prvkem studie je stanovení jednotného urbanisticko-architektonického řešení území. Studie navrhuje hierarchie veřejných prostranství a definice jejich účelu a prostorového uspořádání, vytvoření podmínek pro racionální uspořádání zástavby, stanovení pravidel a regulativů pro umísťování jednotlivých staveb v území. Je navržena etapizace přípravy průmyslových ploch a jejich zástavby s ohledem na realizaci Severní tangenty, Letištního bulváru a další dopravní a technické infrastruktury.
Inteligentní dopravní systémy IDS - jsou součástí moderních trendů v rozvoji chytrých měst (Smart Cities) Chytré město je urbanistickou vizí, která spojuje fungování města s intenzivním využíváním informačních technologií a jejich propojení prostřednictvím internetu. IDS pomáhá dosahovat efektivnějšího využití komunikací, zvyšovat bezpečnost a spolehlivost dopravy i snižovat jízdní doby a dopady dopravy na životní prostředí. IDS je klíčovým projektem Integrované strategie ITI (společná strategie rozvoje Hradecko-pardubické aglomerace).
Inteligentní dopravní systémy IDS MMHK zadal zpracování Studie proveditelnosti Inteligentního dopravního systému města Hradec Králové. Technické poradenství k přípravě studie provedla ČVUT. Studie je vypracována pro účely formulování záměru IDS v Hradci Králové a s ohledem na dotační financování IDS z OPD/ITI. Studie a technická specifikace má odpovědět na základní otázky ohledně implementace IDS: - vytipování vhodných lokalit pro umístění jednotlivých technologií - důležité vlastnosti jednotlivých subsystémů - přínosy jednotlivých opatření (lepší efektivita a bezpečnost dopravy, preference MHD a IZS) - odhad nákladů spojených s realizací opatření - odhadu časové náročnosti realizace a provozu systému Zahájení samotné realizace IDS předpokládáme v roce 2020, odhad nákladů činí 230 mil. Kč bez DPH, až 85 % nákladů bude financováno z dotačních programů.
Děkuji za pozornost