KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV. Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10

Podobné dokumenty
Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

MIKROKLIMA. Ing.Zuzana Mathauserová

Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory

Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová

KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV A POŽADAVKY NAŠÍ LEGISLATIVY. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL

Energetik v sociálních službách a ve školství

V Ě T R Á N Í VZDUCHOTECHNIKA. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Praha

KONCEPT VĚTRÁNÍ. Zuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav. Centrum hygieny práce a pracovního lékařství. Oddělení hygieny práce

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

Znečištění ovzduší a zdraví

FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB

Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Problematika odvětrání bytů (porada předsedů samospráv 14.listopadu 2012)

MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci

Principy (ne)správného větrání. 10. konference ČKLOP Vladimír Zmrhal

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Předmět úpravy. Základní pojmy

Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava,

6/2003 Sb. Předmět úpravy

Prostory zdravotnických zařízení

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO. Plísně a jejich výskyt

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Environmentální výchova

STAVEBNÍ MATERIÁLY, JAKO ZDROJ TOXICKÝCH LÁTEK

MŠ Vážka, Rybnická 45, Brno , třída Berušky

Pravidla pro větrání prostor s plynovými spotřebiči

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Kvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Vliv faktorů pracovního prostředí na pracovníky na velínu. Luboš Kotek, Petr Trávníček, František Babinec, Petr Junga, Leisan Mukhametzianova

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Měření kvality ovzduší v rámci projektu

SOUČASNÉ PROBLÉMY S VĚTRÁNÍM. Zuzana Mathauserová.

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA KVALITU VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV. Zuzana Mathauserová. 40. KD Fyzikální faktory pracovního prostředí

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

MIKROKLIMA A VZDUCHOTECHNIKA VE ŠKOLÁCH

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

Kvalita vnitřního prostředí škol a školských zařízení

M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,

Baumit Zdravé bydlení

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Preventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém. B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den

Pohodové klima ve třídě

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Podmínky bezpečného provozu spotřebičů kategorie B a C

Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb novelizace předpisů Zuzana Mathauserová

EKOLOGICKÉ ASPEKTY PALIV ČZU/FAPPZ

Výfukové plyny pístových spalovacích motorů

Úvod do problematiky chemických látek

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Laboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí

Požadavek na vnitřní klima budov z pohledu dotačních titulů instalace systémů řízeného větrání ve školách

Ozon. Zatížení vnitřního ovzduší

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4

(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn

Vnitřní ovzduší NRL pro venkovní (a vnitřní) ovzduší

HEAT HEAT AIR CURTAINS UNITS UNITS AIR HEATING HEATING. Enjoy the silence VENTI- LATION UNITS HEATING UNITS WHISPER AIR HEATING UNITS RECOVERY UNITS

Pracovní podmínky ve velkoplošné kanceláři Ing. Petra Turková Státní zdravotní ústav Praha

hlavní roli ozón (utajené) Karin Boušová, Ivan Kučera, Petra Flídrová

CZ.1.07/1.5.00/ Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

ATREA s.r.o. Přední výrobce systémů řízeného větrání

Podmínky bezpečného provozu spotřebičů kategorie B a C

Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů

průměrný kuřák materiály v kancelářích 0,5 olf/m 2 - nízkoolfové budovy - vztah mezi objemem prostoru a množstvím větracího vzduchu

SPECIÁLNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ NEMOCNIČNÍCH BUDOV

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Měření vnitřního ovzduší ve školách

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

spotřebičů a odvodů spalin

ČLOVĚK A JEHO PROSTŘEDÍ

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

Jméno přednášejícího. Ing. Tomáš Korecký, Ph.D. Zdravé bydlení a omítkové systémy

MIKROKLIMA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

Akční plán TAKING COOPERATION FORWARD jednání Fóra kvality vnitřního prostředí SZÚ,

Rekuperace. Martin Vocásek 2S

PROGRAMY UVÁDĚNÍ PRODUTKŮ ISOPA DĚLÁME, CO ŘÍKÁME. metylénchlorid

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle vyhlášky č. 231/2004 Sb.

Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání

VZDUCH HLAVNÍ ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÝ ZDROJ KVALITA VZDUCHU UVNITŘ:

TZB Městské stavitelství

Transkript:

KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 zuzana.mathauserova@szu.cz

Proč se v současné době neustále hovoří o větrání, které bylo kdysi samozřejmostí a je s trochou nadsázky přirovnatelné k dýchání také se jedná o výměnu vzduchu. Výsledkem vývoje stavebních materiálů, technologií, TZB, energetických požadavků na stavby a v neposlední řadě chování uživatelů staveb je často zhoršená kvalita vnitřního prostředí staveb se všemi negativními důsledky působení na člověka i vlastní stavbu. Problém je jediný nedostatečné větrání.

Kvalita vnitřního prostředí staveb 1) je definována hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů, je ovlivnitelná větráním 2) podkladem jsou Iimity v právně závazných předpisech 3) HYGIENICKÉ a provozní požadavky JSOU NADŘAZENÉ HLEDISKŮM ÚSPOR ENERGIE

Znečištění vnitřního prostředí budov VOC těkavé organické látky - stavební materiály, vybavení, produkty plísní, kosmetika, čistící prostředky, svíčky, osvěžovače vzduchu a pohlcovače pachů apod., (v domácnostech jich lze identifikovat asi 2 000, v běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 - toluen, xylen, styren, etylbenzen, chlorované uhlovodíky, ftaláty, terpeny, pesticidy, chloroform Dlouhodobé působení nižších koncentrací způsobuje jemné neurologické změny, akutní působení se může projevit jako otrava, některé z látek této skupiny mají karcinogenní účinek. Formaldehyd - dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení první příznaky zvyšující se koncentrace; bolesti hlavy, nausea, únava a žízeň nastupují při déle trvající expozici v konstantně vysokých koncentracích Oxid uhelnatý váže se s hemoglobinem, snižuje okysličování krve akutní otravy končící často smrtí. Oxid uhličitý - únava, nesoustředěnost bolest hlavy.. Oxid dusičitý a oxid dusný od dráždění až po úmrtí Radon -. mutace v genomu buněk, vznik zhoubného nádoru VI. SYMPOZIUM INHOB 2015

vlhkost (tepelně vlhkostní podmínky) prašnost (průmysl, zemědělství a doprava) domácí prach - plísně a jejich spóry, bakterie a viry, roztoči, zvířecí chlupy, části výkalů a slin zvířat, pyly, vlákna z textilií, zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních materiálů a materiálů vybavení interiéru osvěžovače vzduchu úklidové práce, způsob vytápění apod. spouštění alergických reakcí, zejména astmatu.

Tepelně vlhkostní mikroklima Tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk.

Individuální vnímavost tepelného stavu prostředí ČSN EN 7730 ještě přípustné optimální

Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu

Růst mikroorganismů v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu

Produkce vlhkosti v bytech (ČSN EN 15665) Vodní pára bdělé osoby Vodní pára spící osoby Snídaně Oběd Vaření na plynu Praní/sušení Sprchování 4členná rodina /den 55 g/h na osobu 40 g/h na osobu 50 g/h na osobu 300 g na osobu 350 g/den 1200 g/praní 300 g/sprcha 8 10 kg + rostiliny, akvária.

Důsledek nedostatečného větrání Plísně a houby Alergeny (mezi atopiky 20 30 %) Mykotoxiny - produkuje mycelium toxická reakce, mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní efekt, mykotická onemocnění Těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach, mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v krku, sliznice v nose, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Limit pro výskyt plísní v bytech není uveden v současné době v žádném legislativním podkladu v ČR. Existuje limit pro výskyt plísní stanovený vyhláškou č. 6/2003 Sb. pro vnitřní prostředí pobytových místností, a to 500KTJ plísní /m 3 vzduchu. (I prašnost jen vyhláška č. 6/2003 Sb. 150 µg/m 3 )

ZÁKONY č. 350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění č. 262/2006 Sb., zákoník práce č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, č. 263/2016 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, zákon chemický, o odpadech, o léčivech, veterinární.

Prováděcí předpisy NV č. 361/2007 Sb. pracovní prostředí ve znění NV č. 68/2010 Sb. a NV č. 93/2012 Sb. Vyhláška č. 137/2004 Sb. stravování ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. Vyhláška č. 410/2005 Sb. - školství ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. Vyhláška č. 238/2011 Sb. - bazény Vyhláška č. 6/2003 Sb. pobyt. prostory Vyhláška č. 20/2012 Sb., metodiky, ČSN, odborná doporučení..

NV č. 217/2016 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací NV č. 1/2008 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením NV č. 106/2010 Sb., kterým se mění NV č. 1/2008 Sb.

Platné předpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory vnitřního prostředí + požadavky na větrání + * * NV č. 9/2013 Sb.

Shrnutí požadavků na větrání v hyg. předpisech Prostředí Předpis Množství přiváděného vzduchu Pracovní prostředí Stravování Školství Bazény, sauny Pobytové místnosti NV č. 361/2007 Sb. NV č. 93/2012 Sb. Vyhláška č. 137/2004 Sb. č. 602/2006 Sb. Vyhláška č. 343/2009 Sb. Vyhláška č. 238/2011 Sb. Vyhláška č. 6/2003 Sb. min 25 (35)/ 50 / 70 / 90 m 3 h -1 na pracovníka min 50/60/70/100/150 m 3 h -1 na pracovníka i konzumenta 20 až 30 m 3 h -1 na žáka hala bazénu nejméně 2 h -1 požadavky nejsou BYTY?? (prostory zdravotnických zařízení??)

Vyhláška č. 20/2012 Sb. - pobytové prostory: množství vyměňovaného venkovního vzduchu je 25 m 3 /h na osobu, nebo minimální výměna vzduchu 0,5 h -1. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO 2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm.

Základní ukazatel kvality vnitřního prostředí budov - CO 2 Limit 1500 ppm CO 2 je v literatuře uváděn jako maximálně doporučená úroveň CO 2 ve vnitřních prostorách budov, která již u citlivějších jedinců může způsobovat příznaky únavy, ztrátu koncentrace, ospalost apod. Pro zvyšující se koncentrace do 5000 ppm je typická bolest hlavy, nad 5000 ppm CO 2 již musíme počítat s přímým zdravotním rizikem. ( vydýchaný vzduch )

Vyhláška č. 20/2012 Sb. - byty: obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami ČSN EN 15 665/ změna Z1

Větrání vytápění spaliny v prostoru

Spaliny: Oxidy uhlíku Oxidy dusíku Oxidy síry Vlhkost

V průmyslu jednoznačně vyřešeno NV č. 361/2007 Sb. v platném znění a ČSN EN 13410 Závěsná sálavá topidla na plynná paliva Požadavky na větrání prostorů pro všeobecné použití vyjma domácností

Plynové infrazářiče světlé 900 950 C min NO x

Plynové infrazářiče tmavé 160 250 C spaliny povrch trubice 180 580 C

Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v ovzduší pracovišť NV č. 361/2007 Sb. Látka Číslo CAS PEL (mg.m -3 ) NPK P (mg.m -3 ) CO 630-08-0 30 150 CO 2 124-38-9 9 000 45 000 SO 2 7446-09-5 5 10 NO x 11104-93-1 10 20 30%

Odstranění spalin = větrání základní výměna vzduchu ve vytápěném prostoru je 10 m 3 /h čerstvého vzduchu na 1 kw instalovaného výkonu světlého zářiče; objem vytápěné haly na 1 kw instalovaného výkonu světlého zářiče je vyšší než 20 m 3. ČSN EN 13410

Plynové spotřebiče v bytech a pobytových prostorách a těsná okna Vyhláška č. 20/2012 Sb. V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče.

Při řešení tohoto problému musejí být splněny požadavky ČSN 73 0540 a požadavky Technických pravidel TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Vychází se z ČSN EN 1775 zásobování plynem Plynovody v budovách.

Plynové spotřebiče v provedení A Místnost se spotřebiči typu A musí mít alespoň jednonásobnou výměnu vzduchu, a to při zavřených oknech a dveřích.

JEDNONÁSOBNÁ VÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTI?

Plynové spotřebiče v provedení B jsou stanoveny nové zásady zřízení samostatných větracích otvorů nebo větracího potrubí

Vytvoření podtlaku HROZÍ NEBEZPEČÍ PORUŠENÍ TAHU KOMÍNA A VRACENÍ SPALIN DO MÍSTNOSTÍ

Oxid uhelnatý CO váže se s hemoglobinem a snižuje okysličování krve nižší koncentrace snadná, unavitelnost, poruchy úsudku, závratě, poruchy vidění, poruchy kardiovaskulární vyšší koncentrace - příznaky otravy, bezvědomí, křeče, poruchy dýchání, smrt

Oxidy dusíku NO 2 - dráždí dolní cesty dýchací, snižuje imunitu a zvyšuje náchylnost k respiračním onemocněním, jeho vysoké koncentrace mohou způsobit smrt v důsledku edému plic NO - podobné účinky jako CO, tj. bolest hlavy smrt

PRO ZDRAVÍ ČLOVĚKA I BUDOVY SE MUSÍ DOSTATEČNĚ VĚTRAT i když to něco stojí!

Děkuji za pozornost a přeji krásný zbytek dne