Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice (Příspěvek k poznání mykoflóry

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) 2013 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Úvod Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice (Příspěvek k poznání mykoflóry CHKO Orlické hory) Tereza Tejklová Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1, e-mail: t.tejklova@muzeumhk.cz Tento článek pojednává pouze o několika vybraných ochranářsky významných druzích a zdaleka nezachycuje všechny druhy, jichž je v současné době z Trčkova a okolí známo přes čtyři sta a každým rokem přibývají další. Nálezy zveřejněné v příspěvku byly sbírány v katastrech obcí Trčkov, Bedřichovka a Jadrná. Příspěvek se stejným jménem byl již prezentován na konferenci Údolí Divoké Orlice Přírodní a kulturní bohatství mikroregionu v proměnách času konané v říjnu 2012 v Orlickém Záhoří. Charakteristika zkoumaného území Na Trčkově a v jeho okolí najdeme zachovalé lesní porosty místy až pralesovitého charakteru, jedlobučiny, klenové bučiny, čisté horské potoky, lesní prameniště atd. Ze stromů jsou nejvíce zastoupeny smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Protože jsou porosty z větší části skryty za hřebenem, zůstaly většinou ušetřeny vlivu kyselých dešťů a zachovaly se v relativně dobrém stavu. Bližší informace k vegetaci je možné nalézt např. v článku Dostálka a Kučery (2007). Přírodní rezervace (dále jen PR) Hraniční louka je polokulturní rašelinná louka s náletem olše a smrku. PR Trčkovská louka představuje zbytek polokulturní horské louky s rozptýlenou zelení. PR Bedřichovka je tvořena dvěma oddělenými polokulturními horskými loukami v nivě řeky Orlice a přírodní památka (dále jen PP) Velká louka je rašelinnou loukou, která jako jedna z mála unikla odvodňovaní. Osada Zelenka leží při silnici mezi chatou Bedřichovka a Orlickým Záhořím a v jejím okolí se nacházejí louky a pastviny. Geologické podloží NPR Trčkov je z větší míry tvořeno svory a rulou, v jihovýchodní a severovýchodní části se pak nachází slínovce a vápence. Na dalších sledovaných lokalitách se střídají slínovec a vápenec, nivní a splachové sedimenty (ANONYMUS 2013). Další informace o těchto lokalitách obsahují například publikace Chráněná území (FALTYSOVÁ et al. 2002) a regionální encyklopedie Přírodou od Krkonoš po Vysočinu (RYBÁŘ et al. 1989). Mykologický průzkum probíhá ve sledovaném území od roku 1997 (SAMKOVÁ 2006). Lokality v údolí Divoké Orlice jsou navštěvovány každoročně. Průzkum se v této oblasti nejvíce zaměřuje na národní přírodní rezervaci (dále jen NPR) Trčkov, která tak patří v rámci CHKO Orlické hory k mykologicky nejvíce prozkoumaným územím. Díky poměrně pestré mozaice biotopů a zachovalosti porostů se řadí mezi mykologicky

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) nejbohatší lokality východních Čech (dále jen VČ). K poznání zdejší mykoflóry velmi přispěla i akce TMEOH (Týden mykologických exkurzí v Orlických horách), která navázala na podobné akce konané v jižních Čechách (HÁJEK et SAMKOVÁ 2007). Výsledky Druhy, vybrané do článku, jsou buď zařazené v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC et BERAN 2006; dále jen ČS), nebo se jedná o vzácnější a zajímavé houby, které si z rozličných důvodů zaslouží pozornost. Z více než čtyř set druhů, známých z výše uvedených lokalit, představuje osmadvacet zveřejněných jen pouhý zlomek. Pokud je druh uvedený v ČS, je kategorie jeho ohrožení uvedena v hranaté závorce za českým jménem [?EX nezvěstný (pravděpodobně vyhynulý) druh, CR kriticky ohrožený druh, EN ohrožený druh, VU zranitelný druh, NT téměř ohrožený druh, DD druh, o němž jsou nedostatečné údaje]. Herbářové položky k nálezům jsou uloženy ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR). Bondarzewia mesenterica (SCHAEFF.) KREISEL bondarcevka horská Tento choroš roste roztroušeně po celém území ČR. Je parazitem zejména jedlí, vzácně i dalších jehličnanů. Roste nejčastěji z kořenových náběhů, někdy i zdánlivě ze země. Hojněji se vyskytuje v podhorských a horských oblastech v přirozených lesích. Celá plodnice může mít až půl metru v průměru, dužnina je hořká a nepříjemně páchne. Ve VČ spíše vzácný druh, ve vymezeném území existují pouze dva nálezy. NPR Trčkov, jedlobučina, báze odumřelé Abies alba, 17.VIII.1999 leg. O. Jindřich, det. J. Slavíček, HR 47739; ibid., smíšený les, u pařezu Abies alba a Fagus sylvatica, 28.VIII.2005 leg. et det. M. Dobešová, HR 77957. Buchwaldoboletus lignicola (KALLENB.) PILÁT hřib dřevožijný [EN] Vzácný saprotrofní druh hřibovité houby, který je vázán na dřevo jehličnanů, vzácněji se může vyskytnout i na listnáčích. Pravděpodobně roste ve vazbě na chorošovitou houbu hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii). Na Trčkově byl během roku 2012 dvakrát zaznamenán na mohutném smrkovém pařezu. NPR Trčkov, pařez Picea abies, 4.VIII.2012 leg. et det. J. Slavíček, HR; ibid. 4.IX.2012 leg. et det. J. Slavíček, HR. Camarops tubulina (ALB. et SCHWEIN.) SHEAR bolinka černohnědá [NT] Jediný druh chráněný podle vyhlášky č. 395/92 Sb., zařazený v kategorii druhy kriticky ohrožené (ANTONÍN et BIEBEROVÁ 1995), nalezený ve vymezeném území. Nepříliš nápadný pyrenomycet byl do roku 1995 v ČR známý pouze z 8 lokalit. Vyhledává chladnější a klimaticky stabilní přirozené lesy. Častější je v horských oblastech, může se ale objevit i v podhůří a ve vzácných případech i v nížinách. Roste na padlých kmenech smrků a jedlí, vzácně také buků. Její plodnice jsou tvořeny nepravidelně polštářovitými stromaty, která prorážejí kůru a dřevo. Tento druh lze považovat za indikátor přirozených až pralesovitých porostů (HOLEC 2005). NPR Trčkov, odumřelý ležící kmen Abies alba, 12.IX.2006 leg. H. Hamerská, det. F. Kotlaba, HR 78126; ibid. 22.V.2012 not. H. Deckerová. 226

Tejklová T.: Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice Cantharellus friesii QUÉL. liška Friesova [VU] Nehojný druh lišky, nápadný zářivě oranžovou barvou. Plodnice jsou na rozdíl od lišky obecné (Cantharellus cibarius) křehčí a mohou být nahořklé. Roste v bučinách spíše na kyselých půdách, často podél cest. Hojnější je v pahorkatinách a podhorských až horských oblastech. V okrese Rychnov nad Kněžnou již byla nalezena na několika lokalitách (Tejklová not.), v rámci CHKO Orlické hory jen na Trčkově. Je sice v návrhu na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích (HOLEC et BERAN 2004a, 2004b), v posledních letech se však zdá být hojnější. NPR Trčkov, jedlobučina, 17.VIII.1999 leg. J. Kučera, det. J. Slavíček, HR 47737. Clavulinopsis helvola (PERS.) CORNER kyjovečka hnědavá Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí v mechaté a travnaté půdě na loukách, ale i v parcích nebo zahradách. Roste později v létě a na podzim spolu s dalšími druhy lučních hub. Plodnice je až 7 cm vysoká, tenká, většinou nevětvená. V horní části je zaoblená, celá plodnice má žloutkově až oranžově žlutou barvu. Chuť je nahořklá, vůně nevýrazná. Od stejně vypadající hladkovýtrusé kyjovečky hezké (Clavulinopsis laeticolor) se pozná podle řídce a tupě ostnitých výtrusů. PR Bedřichovka, 28. IX. 2007 leg. V. Samková, det. O. Jindřich, HR 85293. Cordyceps militaris (L.) LINK housenice červená Houba tvoří drobná, rumělkově červená, nepravidelná stromata, která jsou v horní části kyjovitá nebo zploštělá a ve spodní sterilní části zúžená a nepravidelně válcovitá. Vyrůstají z kukel a larev lišajů ponořených v zemi. Sběry housenice červené uložené v herbáři HR pocházejí pouze z CHKO Orlické hory tři sběry z PR Rašeliniště Kačerov (HR 49642, HR 67859, HR 77045), jeden z PR Rašeliniště pod Vrchmezím (HR 86343) a jeden sběr z loňského roku z NPR Trčkov. Na louce při okraji lesa bylo nalezeno pět plodniček rostoucích z jedné kukly. NPR Trčkov, okraj louky, z kulky lišaje, 4.IX.2012 leg. et det. Z. Egertová, HR. Cudoniella clavus (ALB. et SCHWEIN.) DENNIS vodnička potoční [NT] Vzácná drobná houba rostoucí ve skupinách na větvičkách ponořených ve vodě. Indikuje čisté a nenarušené vodní prostředí, proto ji můžeme nalézt převážně v horských a podhorských oblastech v lesních prameništích, potocích a mokřinách. Ve VČ je známá z Podkrkonoší (okolí Trutnova HR 48003) i Podorlicka (Brandýs nad Orlicí HR 48019). Z údolí Divoké Orlice je známá z NPR Trčkov. NPR Trčkov, na šišce Picea abies v potoce, 10.VI.1998 leg. et det. J. Slavíček, HR 47897; ibid., dřevo ponořené ve vodě, 22.V.2012 leg. et det. H. Deckerová, HR 90494. Ganoderma carnosum PAT. lesklokorka jehličnanová V poslední době, zejména díky využití v medicíně, velmi populární houba rostoucí na jehličnanech, velmi vzácně i listnáčích. Roste na padlých kmenech, pařezech i stojících odumřelých stromech. Podobá se hojnější lesklokorce lesklé (Ganoderma lucidum), od které se liší tmavším, červenohnědým kloboukem. NPR Trčkov, odumřelý kmen Abies alba, 10.VI.1998 leg. et det. J. Slavíček, HR 47890; PR Hraniční louka, pařez Picea abies, 6.IX.2000 leg. J. Hájek, det. J. Slavíček, HR 49697; les mezi PR Hraniční louka a PP Velká louka, pařez jehličnanu, 25.IX.2002 leg. J. Hájek, det. J. Slavíček, HR 67949; PR Trčkovská louka, kořeny vyvráceného Picea abies, 23.IX.2003 leg. J. Kučera, det. J. Slavíček, HR 68821. 227

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) Genea hispidula BERK. ex TUL. et C. TUL. zemnička úhledná Drobná podzemní houba kulovitého nebo elipsoidního tvaru. Na vrcholu s drobným otvorem ústícím do centrální dutiny. V jeho okolí je dobře viditelné opýření plodnice, díky kterému je v rámci rodu dobře poznatelná. NPR Trčkov, jižní svah, v humózní půdě, pod Picea abies, 25.IX.2007 leg. et det. S. Valda, HR 85360 (VALDA 2009). Gyroporus cyanescens (BULL.) QUÉL. hřib siný Vzácnější druh hřibovité houby, který je snadno poznatelný podle komůrkovitě dutého třeně. Díky tomu houba okamžitě upoutá svou malou hmotností jakoby byla z polystyrenu. Dužnina na řezu intenzivně modrá, při suchém počasí se však modrání nemusí objevit. Nemodrající plodnice jsou někdy považovány za samostatnou varietu G. cyanescens var. lacteus. Ve VČ je tento hřib hojnější v jehličnatých lesích s písčitým podkladem. V Orlických horách je známý pouze z Trčkova. NPR Trčkov, smrkobukový les, 11.VIII.1998 leg. O. Jindřich, det. J. Slavíček, HR 47900. Helvella elastica BULL. chřapáč pružný Vzácnější druh chřapáče vytvářející až 10 cm vysoké plodnice bělavé až našedlé barvy. Má sedlovitý klobouk většinou se dvěma nepravidelnými laloky. Roste od pahorkatin do hor, spíše na vlhčích místech v listnatých i jehličnatých lesích. NPR Trčkov, jehličnatý les, 13.IX.2005 leg. et det. M. Dobešová, HR 78021. Hericium flagellum (SCOP.) PERS. korálovec jedlový [NT] Na pohled nápadná a atraktivní houba rostoucí na odumřelých, velmi vzácně i živých kmenech jehličnanů, zřídka i listnáčů. Vyhledává přirozené lesy a pralesy. Její ohrožení spočívá v ubývání hlavního hostitele jedle a jejich torz. V celých VČ je známá jen ze čtyř lokalit, přičemž dvě se nacházejí v CHKO Orlické hory (NPR Trčkov a PR Zemská brána HR 85496). Navrhované zařazení do vyhlášky (HOLEC et BERAN 2004a, 2004b) by si rozhodně zasloužil. NPR Trčkov, padlý kmen Abies alba, 14.X.1998 leg. V. Samková, det. M. Dobešová, rev. D. Dvořák, HR 47398. Hydnellum peckii BANKER lošákovec palčivý [EN] Zajímavý druh, jehož výtrusorodá vrstva je tvořena ostny. Je nápadný díky procesu gutace houba se zbavuje přebytečné tekutiny a tu vylučuje v podobě krvavě červených kapek, na svůj povrch. Od podobného lošákovce rezavého (Hydnellum ferrugineum) se liší ostře palčivou chutí dužniny a jinými mikroznaky (DVOŘÁK et HROUDA 2005). V okrese RK byl nalezen také nedaleko Panské Habrové (TEJKLOVÁ et KRAMOLIŠ 2011) a u Slatiny nad Zdobicí (HR 67865). Les mezi PR Hraniční louka a PP Velká louka, podmáčená smrčina, 25.IX.2002 leg. J. Wipler, det. P. Hrouda, rev. Z. Pouzar, HR 67861. Inocybe hystrix (FR.) P. KARST. vláknice štětinatá [CR] Vzácný druh vláknice rostoucí v listnatých i jehličnatých lesích. Dává přednost vlhčím stanovištím a vyhledává humózní půdy s vápnitým podložím. Od dalších druhů s ježatě šupinatým kloboukem se spolehlivě odliší jen studiem mikroskopických znaků (např. BREITEN- BACH et KRÄNZLIN 2000). NPR Trčkov, smrkobukový les, 11.VIII.1998 leg. et det. O. Jindřich, HR 47903. 228

Tejklová T.: Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice Lactarius lilacinus (LASCH) FR. ryzec lilákový [EN] Spíše drobný, růžovofialově zbarvený druh ryzce s bílým, při zasychání až zelenajícím mlékem. Je vázaný na olši (Alnus glutinosa i A. incana) a vyhledává vlhká a podmáčená místa na kyselých až neutrálních půdách. V CHKO Orlické hory je známý ještě z PR Rašeliniště Kačerov (HR 49651). PR Trčkovská louka, okraj smrčiny, 28.IX.2007 leg. et det. J. Junek, HR 86002. Lactarius salmonicolor R. HEIM et LECLAIR ryzec lososový [EN] Oranžovomléčný ryzec z okruhu ryzce pravého. Od ostatních ryzců ze stejného okruhu se pozná absencí zelených tónů na celé plodnici, zřetelně ďubkovaným třeněm a příjemnou ovocnou vůní. Je vázaný na jedli a hojněji se vyskytuje jen v podhorských a horských oblastech. NPR Trčkov, jedlobučina, 14.IX.2010 leg. et det. J. Kučera, HR 86311. Lactarius scrobiculatus (SCOP.) FR. ryzec ďubkovaný Nepříliš hojný druh ryzce rostoucí v podhorských a horských oblastech. Vyhledává jehličnaté lesy, zejména smrčiny, a preferuje zásaditý podklad. Tvoří větší plodnice s klobouky až 25 cm širokými. Po poranění nebo na řezu roní bílé, na vzduchu rychle žloutnoucí mléko, které je silně palčivé. PP Velká louka, okraj lesa, 6.IX.2000 leg. J. Kučera, det. J. Slavíček, HR 49704; NPR Trčkov, smrkovobukový les, 12.IX.2006 leg. et det. V. Samková, HR 79638. Lactarius zonarioides KÜHNER et ROMAGN. ryzec Bresadolův [EN] Větší druh ryzce, který roste v horských oblastech v jehličnatých lesích pod smrky a jedlemi. Vyhledává vlhčí místa jako okolí potoků a lesních pramenišť. Má slizký, oranžový až žlutohnědý klobouk, bílé mléko, které zanechává na lupenech nazelenalé skvrny a ostře palčivou chuť v dužnině. Trčkov představuje jeho jedinou lokalitu ve VČ. NPR Trčkov, břeh potoka v jehličnatém lese, pod Picea abies, 13.IX.2011 leg. et det. J. Slavíček, HR. Melanogaster tuberiformis CORDA černoušek lanýžovitý Druh podzemní houby popsaný pro vědu z území Prahy (SVRČEK 1958). Vyhledává listnaté a smíšené lesy vyšších poloh. Plodnice mají tvar fazolky a jsou velké dva až tři centimetry. Z vnější strany je plodnice zbarvená tmavě hnědě až červenohnědě, uvnitř je pak temně černá. Černoušek lanýžovitý je na rozdíl od dalších druhů černoušků extrémně vzácným druhem. NPR Trčkov, smíšený les, 27.IX.2007 leg. et det. S. Valda, HR 85359 (VALDA 2011). Mitrula paludosa FR. čapulka bahenní Drobné plodničky této vlhkomilné houby jsou v horní části tvořeny žlutou až žlutooranžovou plodnou částí, která má kulovitý nebo hruškovitý tvar a v dolní části pak válcovitou bělavou neplodnou stopkou. Čapulka bahenní roste na tlejících zbytcích rostlin, drobných větvičkách, jehlicích ponořených ve vodě nebo na jiných zamokřených či hodně vlhkých místech. Ještě před patnácti lety byla ve VČ velmi vzácná, v poslední době se šíří. NPR Trčkov, jehličí v potoce, 10.VI.1998 leg. et det. J. Slavíček, HR 47892. Neobulgaria pura (PERS.) PETR. rosoloklihatka čirá [NT] Drobná rosolovitá houbička rostoucí často nahloučeně ve skupinkách na kmenech padlých buků. V mládí má spíše kuželovitý, ve stáří pak miskovitý tvar. Mívá bělavou až narůžovělou barvu někdy i s fialovým nádechem. Vyhledává především přirozená nebo přírodě blízká stanoviště s množstvím ležících mrtvých kmenů. 229

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) NPR Trčkov, borka Fagus sylvatica, 25.IX.2007 leg. M. Vašutová, det. H. Deckerová, HR 85368. Phaeolepiota aurea (MATT.) MAIRE bedlovnice zlatá Bedlovnice zlatá je jednou z našich nejkrásnějších hub. Je to poměrně mohutná houba vysoká až 20 cm, s kloboukem širokým až 25 cm. Na třeni má výrazný blanitý prsten. Plodnice mají zářivě žlutooranžovou barvu a rostou často v početných skupinách. Bedlovnice vyhledává lokality bohaté na dusík, často je tedy můžeme najít v kopřivách nebo na zbytcích tlející trávy atd. V Orlických horách byla dosud nalezena jen jednou, přičemž lokalita po odvozu tlejících zbytků zanikla. Zelenka, pastvina, 14.IX.2010 leg. et det. J. Hájek, HR 86340. Pleurocybella porrigens (PERS.) SINGER hlíva ušatá Nehojný druh méně známé hlívy. Klobouk má až 10 cm velký, okrouhlý až jazykovitý, často podvinutý, bílý až bělavý. Lupeny jsou úzké, velmi nízké, bílé, husté, ve stáří žloutnoucí, sbíhající se k místu, kde je houba připojená k substrátu. Jedná se o nejedlý druh. Roste dosti vzácně v podhorských a horských oblastech na kořenech a pařezech smrků nebo jedlí v podmáčených lesích. NPR Trčkov, podmáčená smrčina, 25.IX.2002 leg. et det. M. Dobešová, HR. Ramaria largentii MARR et D.E. STUNTZ kuřátka horská [CR] Vzácný druh mohutných, žlutě zbarvených kuřátek. Jednotlivé plodnice často srůstají do větších trsů a někdy tvoří i čarodějné kruhy. Mají charakteristický pach dužniny uvádí se např. žvýkačka, jodoform nebo zubní ordinace (ŠKUBLA 2007). K jejich spolehlivému určení je zapotřebí mikroskopu. Okolí Trčkova bylo teprve třetím místem nálezu v rámci ČR (JINDŘICH 2006). V okolí PP Velká louka, smíšený les, 13.IX.2005 leg. J. Hájek, det. O. Jindřich, HR 78004; ibid., podmáčená smrčina, 24.IX.2007 leg. et det. J. Hájek, HR 85278; ibid. 14.IX.2010 leg. et det. O. Jindřich, soukromý herbář O. Jindřicha. Sarcodon imbricatus (L.) P. KARST. lošák jelení [NT] Dříve velmi hojný druh, který nebýval dokladován (DVOŘÁK et HROUDA 2005), naopak býval dokonce tržním druhem doporučovaným ke sběru (např. KLUZÁK et al. 1985). Přibližně v 70. a 80. letech z našich lesů téměř vymizel. Nyní se masově vrací. Je nápadný a vzhledem k velkým plodnicím se vztyčenými až odstávajícími šupinami a vazbě na smrky poměrně dobře poznatelný. Ve smíšených porostech smrku a borovice by mohl být zaměněn za lošák šupinatý (Sarcodon squamosus), jakož i další druhy rodu lošák. Klíč k určení jednotlivých druhů rodu Sarcodon je možné najít v publikaci Ježaté houby (DVOŘÁK et HROUDA 2005). V okolí PP Velká louka, u cesty ve smrčině, 13.IX.2005 leg. J. Hájek, det. V. Samková, rev. P. Hrouda, HR 77959; ibid., smrčina, 14.IX.2006 leg. et det. J. Hájek, rev. P. Hrouda, HR 78161. Sparassis nemecii PILÁT et VESELÝ kotrč Němcův [EN] Plodnice této houby mohou dosahovat i jednoho metru v průměru. Na rozdíl od hojnějšího kotrče kadeřavého (Sparassis crispa) nemá kotrč Němcův zkadeřené konce větviček. Roste ve vyšších polohách na bazích starých statných jedlí, velmi vzácně i smrků a modřínů. Je zařazen v seznamu druhů navržených k doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích (HOLEC et BERAN 2004a, 2004b). V NPR Trčkov roste na dvou místech, z nichž jedno je bohužel nedaleko turistické cesty a plodnice jsou tam téměř každý rok uříznuté. 230

Tejklová T.: Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice NPR Trčkov, báze živého Picea abies, 13.IX.2005 leg. et det. J. Hájek, HR 78020; ibid., báze živé Abies alba, 12.IX.2006 leg. et det. J. Hájek, HR 79634; ibid., sub Abies alba, 14.IX.2010 not. Z. Egertová. Thelephora penicillata (PERS.) FR. plesňák čekankový Vzácnější druh plesňáku, který má plodnice tvořené z paprsčitě uspořádaných, uprostřed srostlých větviček. Ty jsou v mládí bělavé, ve stáří hnědofialové. Často roste na vlhčích místech v podmáčených lesích nebo v okolí potoků. NPR Trčkov, poblíž lesního prameniště, u neidentifikovatelného pařezu, 13.IX.2011 leg. et det. T. Tejklová, HR; ibid. 4.IX.2012 not. T. Tejklová. Vibrissea truncorum (ALB. et SCHWEIN.) FR. míhavka vodní [NT] Drobné plodničky této vlhkomilné houby bývají až 2 cm vysoké. Horní fertilní část plodnice je kulovitá až elipsoidní, žlutá až oranžově žlutá, spodní sterilní část plodnice je válcovitá a šupinkatá vzhledem připomíná třeň kozáka nebo křemenáče. Roste vzácně na dřevě nejčastěji ponořeném přímo ve vodě. Je indikátorem čistého vodního prostředí. Její vzácnost dokumentuje i to, že byla zařazena do návrhu na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích (HOLEC et BERAN 2004a, 2004b). V Orlických horách roste také v NPR Bukačka. NPR Trčkov, opadlá větvička Fagus sylvatica v potoce, 10.VI.1998 leg. et det. J. Slavíček, HR 47901; ibid. opadlá větev zřejmě Fagus sylvatica v potoce, 4.IX.2012 not. T. Tejklová. Souhrn V článku je zveřejněno osmadvacet zajímavých druhů hub z okolí Trčkova, Bedřichovky a Orlického Záhoří v údolí Divoké Orlice (CHKO Orlické hory). Publikované druhy jsou výběrem ochranářsky významných druhů z celkového počtu několika set druhů známých z této oblasti. Summary In this article 28 interesting and rare species of fungi from the area around Trčkov, Bedřichovka and Orlické Záhoří (Údolí Divoké Orlice valley, PLA Orlické hory, Bohemia) are published. Presented fungi are only a selection of (mostly redlisted) taxa important for the nature conservation. Totally several hundreds of species were recorded in this area. Poděkování Děkuji Zuzaně Egertové (Jablonné v Podještědí), Oldřichu Jindřichovi (Komárov) a Josefu Slavíčkovi (Mimoň) za poskytnutí fotografií do tohoto článku. Mykologické průzkumy lokality byly finančně podpořeny dotačními programy grantové agentury Ministerstva kultury KZ97PO10MGO93 1/ a Královéhradeckého kraje 11ZPD05-0017 a 12ZPD05-0006. Josef Slavíček pak lokalitu od roku 2011 navštěvuje v rámci projektu Implementace soustavy Natura 2000 v územní péči Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich monitoring. 1/. Mykologický terénní výzkum východních Čech, doplňování sbírky hub Muzea východních Čech a její počítačová evidence 231

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) Literatura ANONYMUS (2013): Zjednodušená geologická mapa 1:50 000. Dostupná z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=596875&x=1036737&s=1 ze dne 28. 4. 2013. ANTONÍN V. et BIEBEROVÁ Z. (1995):Chráněné houby ČR. Praha, 88 p. BREITENBACH J. et KRÄNZLIN F. (2000): Pilze der Schweiz, Band 5: Blätterpilze 3. Teil. Luzern, 338 p. DOSTÁLEK J. et KUČERA J. (2007): Flóra a vegetace národní přírodní rezervace Trčkov v Orlických horách. Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, 32:17-34. DVOŘÁK D. et HROUDA P. (2005): Ježaté houby (lošáky a korálovce). Brno, 36 p. FALTYSOVÁ H., MACKOVČIN P. et SEDLÁČEK M. a kol. (2002): Královéhradecko. In: MAC- KOVČIN P. a SEDLÁČEK M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek V. Praha, 410 p. HÁJEK J. et SAMKOVÁ V. (2007): Týden mykologických exkurzí v Orlických horách. Mykologické listy, Praha, 102: 46-48. HOLEC J. (2005): Distribution and ecology of Camarops tubulina (Ascomycetes, Boliniaceae) in the Czech Republic and remarks on its European distribution. Czech mycology, Praha, 57(1-2): 97-115. HOLEC J. et BERAN M. (2004a): Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů. Mykologické listy, Praha, 87: 4-14. HOLEC J. et BERAN M. (2004b): Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů (dokončení). Mykologické listy, Praha, 88: 6-16. HOLEC J. et BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282. JINDŘICH O. (2006): Nové lokality kuřátek horských (Ramaria largentii) v Čechách a na Moravě. Mykologické listy, Praha, 97: 12-13. KLUZÁK Z., SMOTLACHA M., ERHART J. a ERHARTOVÁ M. (1985): Poznáváme houby. Praha, 374 p. RYBÁŘ P. a kol. (1989): Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové, 392 p. SAMKOVÁ V. (2006): Mykologický průzkum v CHKO Orlické hory. Panorama, Dobré, 14: 85-88. SVRČEK M. (1958): Melanogastrales černouškotvaré. In: PILÁT A. (ed.), Gasteromycety houby břichatky. Praha, p. 527-556. ŠKUBLA P. (2007): Velký atlas hub. Bratislava, 432 p. TEJKLOVÁ T. et KRAMOLIŠ J. (2011): Zajímavé nálezy z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou. Orlické hory a Podorlicko 17(2010): 128-132, 163. VALDA S. (2009): Příspěvek k poznání našich podzemních hub. I. část: Ascomycota. Mykologické listy, Praha, 108: 1-13. VALDA S. (2011): Příspěvek k poznání našich podzemních hub. II. část: Basidiomycota. Mykologické listy, Praha, 117: 10-27. 232

Tejklová T.: Pozoruhodné druhy hub v údolí Divoké Orlice Obr. 1. Ryzec Bresadolův - Lactarius zonarioides. NPR Trčkov, 13.IX.2011 foto Josef Slavíček. Obr. 2. Vodnička potoční - Cudoniella clavus. NPR Trčkov, 22.V.2012 foto Tereza Tejklová. 233

Orlické hory a Podorlicko 19: 225-234 (2012) Obr. 3. Kuřátka horská - Ramaria largentii. V okolí PP Velká louka, 4.IX.2010 foto Oldřich Jindřich. Obr. 4. Kotrč Němcův - Sparassis nemecii. NPR Trčkov, 14.IX.2010 foto Zuzana Egertová. 234