Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy Vzhledem k častým dotazům k zakládání porostů řepky v oblastech bez srážek uvádíme některé poznatky a zkušenosti z minulých suchých let. Ještě před měsícem při časné sklizni předplodin řepky jsme předpokládali ve srovnání s předcházejícími roky delší období mezi sklizní obilnin a setím řepky, což má příznivý vliv na vzcházení a následný růst rostlin (lepší struktura půdy, rozklad posklizňových zbytků a reziduí herbicidů, likvidace výdrolu, zpřístupnění živin z půdy, větší vláhová jistota). Byly obavy ze zasetí větší plochy řepky než v minulých letech, což by mohlo nepříznivě ovlivnit předpokládaný posezonní nárůst cen semen. Následující průběh povětrnosti s nedostatkem srážek a extrémně vysokými teplotami může tyto předpoklady významně ovlivnit. Podle tiskové zprávy ČHMÚ z 1. 8. byl červenec srážkově podprůměrný na téměř celém území ČR (okolo 55 % obvyklého úhrnu srážek, v Čechách jen 40 %), přičemž vysoké teploty podpořily výpar vody z půdy. Z hlediska vlhkosti půdy je situace nejkritičtější v Polabí, Poohří a v okolí Prahy, kde jsou zásoby využitelné vody prakticky na nule. Zpracování půdy při vysokých teplotách a nedostatku srážek Podmítky po sklizni obilných předplodin řepky byly v letošním roce vzhledem k proschlé půdě většinou mělké a na povrchu půdy zůstávaly posklizňové zbytky včetně slámy, což má pozitivní vliv na omezení výparu vody z půdy a její prohřívání v horkých dnech. Při dalším zpracování je nutné, abychom v místě setí osiva měli strukturní půdu bez hrud a omezili ztrátu vody z půdy (např. po bouřkách). Přestože řepka v běžných letech příznivě reaguje na hlubší zpracování půdy a případné hnojení při setí, v letošním roce na suché půdě musíme hlavní pozornost věnovat omezení ztrát vody z půdy i po malých srážkách a zasetí řepky při minimálním zpracování půdy. Po případném hlubším kypření půdy by mělo bezprostředně následovat pěchování (popř. přivalení ryngl. válci) povrchové vrstvy spojené s rozrušením hrud a omezením výměny vzduchu v půdě a v přehřáté nadzemní vrstvě. Na sušším stanovišti v Praze-Ruzyni jsme seli řepku do suché půdy v roce 2016 i 2017. Většina porostů v Ruzyni i v okolí byla v obou letech špatná a některé byly následně zaorány. Z různých agrotechnických opatření mělo významný vliv na dosažené výnosy semen (obr. 1) zpracování půdy po sklizni ozimé pšenice. U bezorebných technologií bylo zjištěno vyrovnanější vzcházení rostlin a větší počet rostlin. Na počet vzešlých rostlin a vyrovnanost porostu mělo příznivý vliv také setí osiva s vyšší HTS do hloubky 3-4 cm, kde byly stabilnější vláhové podmínky. Při mělčím setí slabší rostliny po vzejití zasychaly. Výnosy dosažené v roce 2018 jsou v souladu s našimi dřívějšími výsledky a s údaji v literatuře, ze kterých vyplývá, že při nedostatku srážek je lepší a vyrovnanější vzcházení u omezeného zpracování půdy než u orby, kde dochází k větší ztrátě vody. V průměru let 2005-17 byly zjištěny stejné výnosy semen na orbě a minimalizaci, na půdě bez zpracování byl výnos mírně nižší (obr. 2).
Obr. 1: Výnos semen řepky po různém zpracování půdy (Ruzyně 2018) O=orba, M=minimalizace do 10 cm, BZ=bez zpracování s přímým setím do mulče Obr. 2: Výnos semen řepky po různém zpracování půdy (Ruzyně 2005-17) Čím více půdu kypříme, provzdušňujeme a rozrušujeme půdní agregáty, tím více, a to zejména při vyšších teplotách, podporujeme mineralizační procesy v půdě a uvolňování živin z půdní zásoby pro výživu rostlin. Proto např. po orbě nebo hlubokém kypření se pro rostliny zpřístupňuje více živin než při mělkém zpracování půdy, po kterém by se mělo mimo jiné dříve sít a věnovat větší pozornost hnojení rostlin než po orbě. Řepka i jiné plodiny po intenzivním kypření půdy při dostatečných srážkách většinou lépe rostou a rostliny přijímají více živin z půdy než po redukovaném zpracování půdy, což si řada agronomů vysvětluje pozitivním vlivem orby, dlátového kypření apod.. V této souvislosti si často neuvědomují, že je to na úkor rozkladu organických látek v půdě, kterých bychom měli s rostoucí intenzitou zpracování půdy vracet více do půdy v kvalitních statkových a organických hnojivech s širším poměrem C : N (hnůj, kompost, sláma). Na rozdíl od těchto hnojiv může hnojení organickými nebo statkovými hnojivy s úzkým poměrem C : N (např. digestát, kejda) a minerálními dusíkatými hnojivy přispívat k rozkladu organických látek v půdě. Často se stává, že tzv. vyrovnávací dávkou dusíku na slámu podpoříme činnost mikroorganismů, které však využívají jako zdroj energie uhlík z lehce hydrolyzovatelných vazeb v půdě a ne ze slámy, která se začíná rozkládat až později. V teplém počasí a po provzdušnění půdy podmítkou se dusík z hnojiv rychle přeměňuje na nitráty, které jsou po srážkách (zejména v bouřkách) vyplavovány do spodních vrstev půdy.
Na obrázku 3 je znázorněn vliv zpracování půdy na její vlhkost a emise CO 2, které souvisí s rozkladem organických látek v půdě. Po orbě byly v loňském roce zjištěny významně vyšší emise oxidu uhličitého a nižší vlhkost horní vrstvy půdy (0-10 cm) než po minimalizaci. Při vyšší teplotě vzduchu v letošním roce mohou být tyto rozdíly ještě vyšší, a to zejména po plošné aplikaci dusíkatých hnojiv včetně málo účinného hnojení N na slámu. Obr. 3: Emise CO2 z půdy a její vlhkost po orbě a minimalizaci (Ruzyně 2017) Po zasetí řepky řada zemědělců povrch půdy uválí rynglovacími, popř. hladkými válci. Přitom účelem tohoto opatření by mělo být podpořit vzlínání vody z hlubší vrstvy půdy k osivu a zlepšit vzcházení rostlin. Jestliže je však půda proschlá např. do hloubky 10 cm, ztrácí toto opatření význam. Kromě toho po intenzivních bouřkových srážkách, které mohou být během letošního srpna při vysokých teplotách vzduchu častější, může dojít k rozplavení agregátů na povrchu půdy a tvorbě škraloupu s negativním vlivem na vzcházení nebo počáteční růst rostlin (obr. 4). Při použití ryngl. válců na svažitých pozemcích je třeba orientovat směr jízdy po vrstevnicích, abychom nevytvářeli vhodné podmínky pro následnou vodní erozi po intenzivnějších srážkách.
Obr. 4: Poškozená povrchová struktura půdy se zasetou řepkou po srážkách Hnojení řepky a aplikace dusíku na podporu rozkladu slámy Předseťové hnojení P, K, Mg apod. je v letošním roce vhodné provádět plošně před podmítkou nebo předseťovou přípravou půdy; při hnojení pod patu při setí volit nižší dávky hnojiv ve větší vzdálenosti od osiva. Dusíku je ve většině půd v suchých oblastech zejména při nižším výnosu předplodiny větší množství než v minulých letech, proto se doporučuje hnojit na základě stanovení N min v půdě. Po srážkách na suchou prohřátou půdu dojde navíc k dalšímu uvolnění dusíku a ostatních živin z půdní zásoby. Vzhledem k velkým rozdílům v zásobě N min v půdě, nejistotě srážek a předpokládaným rozdílům ve stavu porostů řepky je proto v letošním roce vhodnější optimalizovat výživu řepky dusíkem přihnojením v průběhu podzimního růstu. Na obrázku 5 je znázorněno množství reziduálního N min v půdě po hnojení ozimé pšenice různými dusíkatými hnojivy v celkové dávce 140 kg N/ha (60 kg N/ha regeneračně a 80 kg N/ha produkčně) na suchém stanovišti v Ruzyni. V letošním roce jsme vzhledem k přísušku zjistili větší množství zbytkového dusíku po hnojení LAV a naopak menší množství po aplikaci kapalného hnojiva DAM. Čím později byla hnojiva aplikována, tím byl zjištěn vyšší obsah N min v půdě po sklizni. Například při aplikaci pozdní (kvalitativní) dávky dusíku došlo k dalšímu zvýšení obsahu N min v půdě, a to zejména po hnojení LAV, u kterého zůstávala amonná forma N dlouho v proschlé povrchové vrstvičce půdy, což způsobilo její nižší využití rostlinami. Vyšší koncentrace amonné formy dusíku v povrchové vrstvičce půdy podporuje rozklad organických látek v této biologicky aktivní části půdy, čímž se uvolňuje další dusík a živiny z půdní zásoby. V těchto případech není třeba hnojit řepku dusíkem ani aplikovat vyrovnávací dávku dusíku na slámu, které navíc bylo v letošním roce menší množství. Zejména v horkém létě je hnojení N na podporu rozkladu slámy zapravené následně do suché půdy neopodstatněné. Jen při větším množství zapravované slámy do vlhké půdy lze doporučit hnojení do 5 kg N/t slámy nejlépe v krystalickém síranu amonném. Na proschlou půdu při vysokých teplotách vzduchu není vhodné aplikovat dusík na slámu v kapalném hnojivu DAM a zejména v kejdě a digestátu, kde dochází k větším ztrátám dusíku
únikem amoniaku a kromě toho u uvedených statkových a organických hnojiv také k větší pachové zátěži v širším okolí aplikace. Na rozklad slámy je mikroorganismy využíván především N uvolněný z půdní zásoby a dusíkem aplikovaným na slámu ve skutečnosti hnojíme z větší části řepku. Obr. 5: Reziduální Nmin. v půdě (0-30 cm) po sklizni ozimé pšenice hnojené různými N-hnojivy (Ruzyně 2018) LAV=ledek amonný s vápencem, Us=UREA stabil, DAM=kapalné hnojivo DAM390 Článek v plném rozsahu bude zveřejněn v Květech olejnin. Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR č. RO0418 Ing. Růžek Pavel, CSc; Ing. Kusá Helena, Ph.D., Ing. Mühlbachová Gabriela, Ph.D., Ing. Vavera Radek, Ph.D., tým Integrované výživy rostlin