Zlepšení hospodářské výkonnosti zemědělských podniků a zlepšení rentability některých komodit

ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR sborník ze semináře Zlepšení hospodářské výkonnosti zemědělských podniků a zlepšení rentability některých komodit Hlavním cílem projektu je seznámit českou odbornou zemědělskou veřejnost, (tj. především fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělství) s potřebnými informacemi jakožto podklad k rozhodování k rozhodnutí o strategickém směřování podniku - seznámení s nastavením přímých plateb zejména v rámci dobrovolné vázané podpory, provést porovnání i nastavení plateb v 2. pilíři SZP majících charakter přímých plateb (LFA, AEKO a animal welfare), současně bude presentován dopad dobrovolně vázané podpory u citlivých komodit; bude provedeno ekonomické porovnání u hlavních komodit zejména z hlediska jejich konkurenceschopnosti v rámci EU a předpokládaný výhled do budoucnosti; informovat o aktuálním dění v EU ohledně kontroly stavu SZOP a výhledu ASZP po roce 2020 v rámci počínající diskuze. Seminář je pořádán v rámci Programu rozvoje venkova, Operace 1.2.1 Informační akce. 2017

ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR sborník ze semináře Zlepšení hospodářské výkonnosti zemědělských podniků a zlepšení rentability některých komodit Ing. Jaroslav Humpál Ing. Miluše Abrahamová Ing. Iveta Bošková, Ph.D. Ing. Karina Pohlová Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha Seminář je pořádán v rámci Programu rozvoje venkova, Operace 1.2.1 Informační akce. 2017

Zemědělský svaz ČR a Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s. ISBN 978-80-87262-86-3 (Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s., Hybernská 38, 110 00 Praha 1)

Obsah A. POROVNÁNÍ DOBROVOLNĚ VÁZANÉ PODPORY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU.... 1 Legislativní nastavení... 1 Tabulková část... 2 T1. Procento z národní obálky přímých plateb použité pro výplatu VCS (dobrovolně vázané podpory).... 3 G1. Procento z národní obálky přímých plateb použité pro výplatu VCS (dobrovolně vázané podpory).... 3 T2. Přehled využití VCS... 4 T3. Vázaná podpora na kravské mléko.... 4 G2. Vázaná podpora na kravské mléko... 5 T4. VCS na skot mimo dojnice... 6 T5. VCS pro ovce a kozy.... 6 T6. VCS u cukrovky... 7 G3. VCS na cukrovku... 7 T7. VCS u proteinových plodin... 8 G4. VCS u proteinových plodin... 8 T8. VCS v sektoru ovoce a zelenina... 9 T9. Skutečné sazby VCS Slovensko 2015 (Věstník MPRV SR 1.12.201, částka 27)... 10 T10. Skutečné sazby VCS Polsko 2015 (zdroj dat ARIMR polská platební agentura)... 10 B - POROVNÁNÍ APLIKACE VÝPLATY PLATEB Z PILÍŘE 1.... 11 Stručný přehled... 11 T11. Přesuny mezi pilíři v %... 12 T12. Aplikace přímých plateb 1. pilíř... 13 T13. Degrese... 14 T14. Přechod na regionální sazby... 15 Aplikace přímých plateb na Slovensku... 15 T 15. Aplikace přímých plateb v Maďarsku... 16 T 16. Aplikace přímých plateb v Německu... 17 Aplikace přímých plateb v Rakousku... 17 Aplikace přímých plateb v Lucembursku... 17 Národní podpory State aid... 18 T 17. Celková state aid pro zemědělství v /ha(roční průměr 2009-2013)... 18 G 5. State aid v /ha... 19 T 18. State aid v na pracovníka... 19 G 6. State aid v na pracovníka... 20 T 19. State aid v sektoru živočišné výroby v /VDJ... 20 G 7. Graf /VDJ (mimo Finsko)... 21 G 8. Podíl state aid do zemědělství na HDP... 22

T 20. State aid Německo... 22 C. DOPADY VCS NA RENTABILITU VYBRANÝCH CITLIVÝCH KOMODIT V ČR V ROCE 2015... 23 T.21 škrobové brambory... 23 T. 22 chmel... 23 T.23 konzumní brambory... 23 T.24 cukrovka... 24 T.25 bílkovinné plodiny... 24 T. 26 masná telata... 25 T 27. Dojnice... 25 Závěr k VCS... 25 D. POROVNÁNÍ NÁKLADŮ A RENTABILITY VÝROBY MLÉKA V ČR S VYBRANÝMI ZEMĚMI EU... 25 G 9 Náklady výroby mléka v zemích EU - údaje typických farem IFCN Dairy za rok 2015 (řazeno podle účetních nákladů)... 27 G 10 Náklady výroby mléka v zemích EU - údaje typických farem IFCN Dairy za rok 2015 (řazeno podle ekonomických nákladů)... 28 G 11 Souhrnná rentabilita výroby mléka v zemích EU - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (rok 2015; v %)... 29 T 22 Výše podpor na výrobu mléka - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (v Kč/kg ECM). 30 T 23 Podíl podpor na příjmech z výroby mléka - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (v %)... 30 E. VÝHLED TRHU A EKONOMIKY VÝROBY MLÉKA... 31 Krátkodobý výhled trhu s mlékem na rok 2016 až 2017... 31 Dlouhodobý výhled trhu s mlékem do roku 2025.... 33 G 12 Světová spotřeba mléka v roce 2015 (v kg ECM/osobu)... 33 G 13 Vývoj ukazatele světové ceny mléka v letech 2006 až 2015 (v USD/100 kg ECM)1)... 34 F. TRH S VEPŘOVÝM MASEM V ČR A EU.... 36 Ekonomika chovu prasat v mezinárodním srovnání... 36 G 14 Výrobní náklady prasat ( /kg JUT za tepla) ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015... 37 G 15 Počet odstavených selata na prasnici/rok ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015 v ks. 38 G 16 Spotřeba krmiva v chovu prasat ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015 v kg... 39 G 17 Náklady práce a počet hodin práce vynaložených na produkce1 t JUT prasat... 40 G. VÝHLED TRHU S VEPŘOVÝM MASEM V EU DO ROKU 2020... 40 G 18 Vývoj produkce, spotřeby a zahraničního obchodu vepřového masa v EU a jeho prognóza na období 2016 2025 v tis. t... 41

Použité zkratky BE/FL BE/W BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK/E UK/NI UK/SC UK/W ČS ANC VCS SFS BPS Belgie - Flandry Belgie - Walonsko Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyško Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie - Anglie Velká Británie Severní Irsko Velká Británie - Skotsko Velká Británie - Wels Členský stát Areas with natural constrains- oblasti s přírodním znevýhodněním, dříve LFA Voluntary couplet support - dobrovolně vázaná podpora (platba spojená s produkcí) Small farmers scheme - zjednodušený systém výplaty pro malé farmáře Basic payment scheme režim základní platby

A. Porovnání dobrovolně vázané podpory v členských zemích EU. Legislativní nastavení Unijní legislativa výtah s ohledem na podmínky pro ČR: Přímé platby jsou ošetřeny nařízením EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č.73/2009. Dobrovolnou podporu vázanou na produkci lze poskytnout na odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení, stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat. Členské státy mohou do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory rozhodnout, že na financování dobrovolné podpory vázané na produkci použijí až 8 % svého ročního vnitrostátního stropu. Odchylně mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 13 % ročního vnitrostátního stropu, že do 31. prosince 2014 používají režim jednotné platby na plochu (SAPS) podle nařízení (ES) č. 73/2009, Ohledně Portugalska Finska, Belgie, na ně se vztahuje odchylka stanovená v čl. 69 odst. 5, nebo, v případě Malty, v čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení; nebo že v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělily celkově více než 5 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování: - opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009, - podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo - opatření podle kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení. Jednalo se o podporu mléka a mlékárenských výrobků a dále hovězího a telecího masa. Proto uvedené státy mohly užít vyšší procento. Procentní podíl ročního vnitrostátního stropu může být navýšen o dva procentní body pro ty členské státy, které se rozhodnou použít alespoň 2 % svého ročního vnitrostátního stropu za účelem podpory produkce bílkovinných plodin. Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a rozhodnout s účinkem od roku 2017, 1

a) že ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4; b) že změní podmínky poskytování podpory; c) že ukončí poskytování podpory podle této kapitoly. Prováděcí NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení. Ohrožené regiony vymezí členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou agronomické a sociálně ekonomické rysy a regionální zemědělský potenciál nebo institucionální či administrativní struktura. Tyto regiony se mohou lišit od regionů vymezených v rámci jiných režimů podpory, jež stanoví nařízení (EU) č. 1307/2013. Při vymezení zvláštních druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských členské státy zohlední zejména příslušné struktury a podmínky produkce v dotčeném regionu nebo odvětví. Určité druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví jsou v obtížích, jestliže hrozí opuštění nebo pokles produkce, mimo jiné i z důvodu nedostatečné ziskovosti vykonávané činnosti, které negativně ovlivňují hospodářskou, sociální nebo environmentální rovnováhu v regionu či odvětví. Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření podpory vázané na produkci v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 1307/2013 a s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. Plochy a výnosy a počty zvířat stanoví členské státy na regionální nebo odvětvové úrovni. Odpovídají maximálním výnosům, obdělávané ploše nebo počtu zvířat, jichž bylo v cílovém regionu nebo odvětví dosaženo alespoň v jednom roce během období pěti let, které předchází roku rozhodnutí podle čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení. ČR podala v červenci 2014 na Komisi podklady k notifikaci dobrovolně vázané podpory. V podkladech byly stanoveny citlivé komodity, jejich obálky a propočty rentability bez VCS a s ní. Základní procenta (13 + 2 %) se počítají po zohlednění přesunu mezi pilíři. Tabulková část Následující data vycházejí z notifikovaných obálek a počtu hektarů nebo kusů přežvýkavců. Dále jsou uvedeny skutečné sazby v Polsku a Slovensku. 2

Malta Portugalsko Finsko Belgie Bulharsko Česko Francie Chorvatsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko Švédsko Rumunsko Španělsko Italie Kypr Řecko Estonsko Dánsko Rakousko Velká Británie Lucembursko Nizozemí Irsko Německo T1. Procento z národní obálky přímých plateb použité pro výplatu VCS (dobrovolně vázané podpory). MT Malta 57,2% SE Švédsko 13,0% PT Portugalsko 20,8% RO Rumunsko 12,3% FI Finsko 20,0% ES Španělsko 12,1% BE Belgie 16,7% IT Italie 11,0% BG Bulharsko 15,0% CY Kypr 7,9% CZ Česko 15,0% EL Řecko 7,4% FR Francie 15,0% EE Estonsko 3,7% HR Chorvatsko 15,0% DK Dánsko 2,8% LV Lotyšsko 15,0% AT Rakousko 2,1% LT Litva 15,0% UK Velká Británie 1,7% HU Maďarsko 15,0% LU Lucembursko 0,5% PL Polsko 15,0% NL Nizozemí 0,5% SI Slovinsko 15,0% IE Irsko 0,2% SK Slovensko 13,0% DE Německo 0,0% G1. Procento z národní obálky přímých plateb použité pro výplatu VCS (dobrovolně vázané podpory). 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 3

sektor hovězí obiloviny len ovoce/zelenina leguminózy konopí chmel mléko ořechy olejniny olivový olej proteinové rýže osiva ovce/kozy bourec br. škrob cukrovka T2. Přehled využití VCS % * Belgie X X X 17 Bulharsko X X X X X 15 ČR X X X X X X X X 15 Dánsko X 2,8 Německo 0 Estonsko X X X X 4,2 Irsko X 0,2 Řecko X X X X X X X X X X 7,4 Španělsko X X X X X X X X X 12 Francie X X X X X X X X X X 15 Chorvatsko X X X X X X 15 Italie X X X X X X X X X X X 11 Kypr X X X 7,9 Lotyšsko X X X X X X X X 14 Litva X X X X X 15 Lucembursk o X X 0,5 Maďarsko X X X X X X X 15 Malta X X X X 57 Nizozemí X X 0,5 Rakousko X X 2,1 Polsko X X X X X X X X X X 15 Portugalsko X X X X X 21 Rumunsko X X X X X X X X X X X X 12 Slovinsko X X X X 15 Slovensko X X X X X X 13 Finsko X X X X X X X X 20 Švédsko X 13 Spojené království X X 1,7 Německo jako jediný stát nevyužívá možnost VCS. Má systém platby na farmu, kde jsou v hodnotě platebního nároku zohledněny historické platby z doby plateb na produkci. Nicméně Německo jde směrem k regionální platbě, kdy v roce 2018 bude jedna sazba v rámci spolkového státu a v roce 2019 jedna sazba v rámci celé Spolkové republiky. T3. Vázaná podpora na kravské mléko. Nejsou uvedeny platby z 1. a 2. krizového balíčku, kurs 27 Kč/ mléko a mléčné produkty /DJ kg/dj /kg Kč/kg EU 28 67 6411 0,0105 0,2822 Francie * 34-86 6588 0,0131 0,3525 Polsko 57 4328 0,0132 0,3556 Itálie * 32-40 5962 0,0067 0,1811 Španělsko* 61-142 7566 0,0188 0,5067 ČR 126 6288 0,0200 0,5410 Litva 77 5403 0,0143 0,3848 4

mléko a mléčné produkty /DJ kg/dj /kg Kč/kg Rumunsko 257 3312 0,0776 2,0951 Maďarsko 300 7249 0,0414 1,1174 Bulharsko 123 3469 0,0355 0,9573 Slovensko 200 6252 0,0320 0,8637 Portugalsko 82 7238 0,0113 0,3059 Chorvatsko 66 3077 0,0214 0,5791 Belgie 28 6168 0,0045 0,1226 Lotyšsko 147 5536 0,0266 0,7169 Slovinsko 123 5239 0,0235 0,6339 Estonsko 100 7566 0,0132 0,3569 Pozn. není uvažováno Finsko a Malta * regionální sazba, uvažována maximální výše G2. Vázaná podpora na kravské mléko 2,5000 Kč/kg 2,0000 1,5000 1,0000 Kč/kg 0,5000 0,0000 I když je platba stanovena na kus, tak pro větší vypovídací schopnost je propočtena platba na kg mléka. Německo a Rakousko nemají vázanou platbu na mléko. V Lotyšsku je platba 20 na dojenou kozu, na Kypru je sazba 20 na dojené kozy a ovce a ve Finsku je sazba na dojené kozy ve výši 118 na kozu. 5

T4. VCS na skot mimo dojnice /ks BE Belgie Flandry telata 9 LT Litva skot 85 /ks Flandry masné krávy 156 HU Maďarsko masné krávy 216 Valonsko hovězí skot 136-152 samčí skot 59 BG Bulharsko skot 114-215 MT Malta skot 195 CZ Česko masné tele 203 NL Nizozemí pasený skot 160 DK Dánsko hovězí skot 79 AT Rakousko pasený skot 20-62 EE Estonsko masné krávy 100 PL Polsko mladý skot 55 EL Řecko býci 99 PT Portugalsko masné krávy 120 skot spec. práva 2014 196 RO Rumunsko skot 300 ES Španělsko telata 11-57 SI Slovinsko výkrm skotu 50 FR Francie masné krávy 89-150 SK Slovensko býci výkrm 143 hovězí spec. práva 2014 75 FI Finsko býci a voli 164-721 masné dle velikosti farem 71-132 masné a jalovice 141-536 telata 37 výkrm jalovic 161-269 HR Chorvatsko skot výkrm 43 UK Velká Británie Skotsko masné krávy 100-160 IT Italie masné krávy 59 LT Litva skot 85 hovězí premiová práva 54 HU Maďarsko masné krávy 216 masné krávy 127 samčí skot 59 LV Lotyšsko hovězí skot 178 MT Malta skot 195 býci 134 NL Nizozemí pasený skot 160 T5. VCS pro ovce a kozy. /ks /ks BE Belgie Valonsko Bahnice 27 LT Litva ovce 20 BG Bulharsko ovce/kozy 6.31 kozy 24 CY Kypr ovce/kozy 10 HU Maďarsko ovce 23 CZ Česko ovce/kozy 21 MT Malta ovce 15 EE Estonsko ovce/kozy 15 NL Nizozemí pasené ovce 24 EL Řecko ovce/kozy 5.7 AT Rakousko pasené ovce/kozy 2.9 ES Španělsko Ovce 8.13 PL Polsko ovce 25 Kozy 6.7 kozy 8 ovce/kozy 2014 28 PT Portugalsko ovce/kozy 19 FR Francie Ovce 16-27 RO Rumunsko ovce/kozy 7 HR Chorvatsko Kozy 13-16 SK Slovensko ovce/kozy 16 ovce/kozy 10 FI Finsko výkrm ovce/kozy 26 2014 6

/ks /ks IT Italie ovce/kozy 6 bahnice 45-98 Bahnice 10 UK Velká Skotsko ovce Británie plemenné 100 CY Kypr ovce/kozy 10 EU EU průměr 11,5 LV Lotyšsko Ovce 11 T6. VCS u cukrovky /ha Finsko 67 Chorvatsko 121 ČR 267 Itálie 276 Španělsko podzimní osev 311 EU průměr 350 Řecko 374 Polsko 384 Slovensko 390 Maďarsko 396 Španělsko jarní osev 445 Rumunsko 600 G3. VCS na cukrovku 700 600 500 400 300 200 100 0 /ha /ha 7

T7. VCS u proteinových plodin Nikde není mimo ČR jako podmínka výplaty vazba na VDJ. /ha /ha EU průměr proteinové plodiny 99 Maďarsko proteinové 678 Francie krmné sója a osivo 107 Maďarsko leguminózy proteinových 209 Francie proteinové 122 Finsko proteinové 36 Francie sója 117 ČR proteinové 126 Španělsko olejniny 40 Litva proteinové 142 Španělsko proteinové 60 Bulharsko proteinové 156 Rumunsko vojtěška 55 Chorvatsko proteinové 52 Rumunsko sója 325 Řecko krmné leguminózy 175 Itálie proteinové 66 Litva proteinové 92 Itálie sója 54 Slovinsko proteinové 420 Polsko proteinové 205 Irsko proteinové 250 Lucembursko proteinové 200 G4. VCS u proteinových plodin 800 /ha 700 600 500 400 300 200 100 0 8

T8. VCS v sektoru ovoce a zelenina ovoce/zelenin a /ha EU průměr 302 Rumunsko brambory 700 Maďarsko zelenina na zelenina rodu 196 zpracování solarium 3000 ovoce na zpracování 470 rajčata 1400 zelenina ne na zpracování 264 švestky 300 Polsko jahody a maliny 179 jablka 300 rajčata 327 zelenina skleníky 6200 Itálie rajčata 117 meruňky 300 Bulharsko ovoce 507 třešně 300 zelenina polní 470 okurky 500 zelenina skleníky 2500 Španělsko rajčata 254 Řecko citrusy 316 Francie švestky 833 broskve 169 rajčata 1066 rajčata 286 třešně 386 chřest 385 broskve 255 Lotyšsko ovoce a bobuloviny 75 hrušky 1065 zelenina polní 80 Slovensko ovoce 106-168 zelenina skleníky 14263 zelenina 41-113 ČR stolní brambory 90 rajčata 371 zelenina 221-373 Chorvatsko ovoce 97 ovoce 237-444 zelenina 181 Portugalsk o rajčata 240 Litva zelenina 302 ovoce a bobuloviny 126 Finsko ovoce a zelenina 171 Slovinsko ovoce a zelenina 533 Estonsko ovoce a zelenina 238 Kypr citrusy 500 Malta rajčata 6504 Většinou jsou k platbě vybrány jen některé druhy ovoce a zeleniny, nejširší seznam ovoce a zeleniny má mimo ČR ještě Slovensko. 9

Další komodity: Chmel Francie, ČR, Polsko, Rumunsko a Slovensko Konopí - Polsko, Francie a Rumunsko, Len - Polsko Škrobové brambory ČR, Finsko, Francie, Litva, Polsko Polsko - len a konopí 200 /ha, chmel 550 /ha, cukrovka 400 /ha, škrobové brambory 332 /ha. Nejvíce členských státu podporuje skot (24 států), ovce a kozy (22), mléko (19), ovoce a zeleninu (19), cukrovku (10), proteinové plodiny (16). T9. Skutečné sazby VCS Slovensko 2015 (Věstník MPRV SR 1.12.201, částka 27) Skutečná sazba Předpokládaná sazba komodita /ha, ks /ha, ks cukrovka 369,80 390 chmel 605,46 362 ovoce s vysokou pracností 268,48 106 ovoce s velmi vysokou pracností 392,48 168 Zelenina s vysokou pracností 51,76 41 Zelenina s velmi vysokou pracností 101,50 113 rajčata 862,69 371 Ovce, jehničky a kozy ( /ks) 19,09 16 Hovězí dobytek ( /VDJ) 213,82 143 dojnice 250,21 200 T10. Skutečné sazby VCS Polsko 2015 (zdroj dat ARIMR polská platební agentura) Skutečná sazba Předpokládaná sazba komodita /ha, ks /ha, ks mladý skot 61,57 69 dojnice 74,04 69 ovce 27,46 25 kozy 18,33 15 bílkovinné plodiny 99,42 240 chmel 550,45 480 škrobové brambory 331,79 400 cukrovka 506,74 400 rajčata 1022,56 400 měkké ovoce 216,51 250 len 97,55 200 konopí na vlákno 134,87 200 10

B - Porovnání aplikace výplaty plateb z pilíře 1. Stručný přehled Flexibilita mezi pilíři: - 11 ČS přesouvá z P1 do P2 v rozmezí 1,8 % až 15 % - 5 ČS přesouvá z P2 do P1 v rozmezí 0,8 % až 25 % ( PL, SK a HU) Systém výplaty: většina nových členských států (BG, EE, CY, LV, LT, PK, RO, SK) včetně České republiky bude využívat systém SAPS regionalizaci základní platby (BPS) bude uplatňovat 6 ČS, zejména nutno jmenovat DE Redistributivní platbu (zvýšená platba na první hektary) bude uplatňovat 8 ČS, ze sousedů zejména DE a PL. Tyto státy nebudou až na BG a PL uplatňovat degresi. Degrese - většina ČS bude uplatňovat degresi nad 150 000 ve výši 5 %, většinou s odpočtem mzdových nákladů. Ze sousedních zemí DE nebude uplatňovat degresi, PL a AT bude uplatňovat zastropování nad 150 000 a HU nad 176 000. Zjednodušený systém pro malé zemědělce bude uplatňovat celkem 15 ČS, ze sousedů DE, AT a PL. Dobrovolně vázanou podporu v různém rozsahu využijí v podstatě všechny ČS až na DE. Rozmezí bude od 0,2 % až po 57 %. Ze sousedů se jedná o AT 2,1%, SK 13 %, PL a HU 15 %. Většinou se jedná o podporu na hovězí, ovoce a zeleninu, ovce/kozy a mléko. U chmele se jedná o FR, PL, RO, SK a CZ. U cukrovky se jedná o EL, ES, FI, HR, HU, IT, PL, RO SK a CZ. Cukrovku ze sousedů nebude podporovat DE a AT. Aktivní farmář, 8 ČS rozšířilo negativní list, 6 ČS stanovilo povinnost prokazování příjmů ze zemědělské a nezemědělské činnosti pro všechny nároky nad limit přímých plateb, většinou 5000. Některé ČS stanovily limity nižší, BE/Fl 0, NL 1, LU 100, FR 200, MT 250, LT 500, BE-Wa 350, AT a ES mimo horské oblasti 1250, SK 2000 a BG 3000. 11

T11. Přesuny mezi pilíři v % T11a. Z P1 do P2. Finanční rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Nárokový rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 FR 3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 LV 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 UK 10,8 10,8 10,8 10,8 10,8 10,8 BE 0 2,3 3,5 3,5 4,6 4,6 CZ 0 3,4 3,4 3,4 1,3 1,3 DK 0 5 6 7 7 7 DE 0 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 EE 0 6,1 14,3 15 15 15 EL 0 5 5 5 5 5 NL 0 4 4,1 4,2 4,2 4,3 RO 0 1,8 2,3 2,2 0 0 T11b. Z P2 do P1 Finanční rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Nárokový rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 HR 15 15 15 15 15 15 MT 0 0,8 1,6 2,4 3,1 3,8 PL 25 25 25 25 25 25 SK 21,3 21,3 21,3 21,3 21,3 21,3 HU 0 15 15 15 15 15 12

T12. Aplikace přímých plateb 1. pilíř SAPS Regionální BPS Redistributivní platba Bez redukce plateb ANC/LFA VCS SFS BE X X X BG X X X X CZ X X DK X X DE X X X X EE X X X IE X EL X X X ES X X X FR X X X X HR X X X X IT X X CY X X LV X X X LT X X X X LU X HU X X X MT X X NL X AT X X PL X X X X PT X X RO X X X X X SI X X SK X X FI X X SE X UK X X 13

T13. Degrese Degrese 15 nad tis. 0 Procent o degrese 5% 15 % 150 150 150 176 200 250 300 500 600 Odpoče t mezd 50 % 100 % 100 % BE/FL X BE/W BG X X X CZ X DK X DE EE X X IE X EL X X ES X X FR HR IT X X X CY X LV X X LT LU X HU X X MT X NL X AT X X PL X PT X RO SI X X SK X FI X SE X UK/E UK/NI X UK/SC X X UK/W X X X X 30 % 55 % 100 % 100 % 100 % 14

T14. Přechod na regionální sazby Rakousko Jedna plošná sazba v roce 2019 Finsko dva regiony Regionální plošná sazba v roce 2019 Francie Korsika Jedna plošná sazba v roce 2015 Nizozemí Jedna plošná sazba v roce 2019 Velká Británie Anglie Regionální plošná sazba v roce 2015 Velká Británie Severní Irsko Regionální plošná sazba v roce 2021 Velká Británie Skotsko Regionální plošná sazba v roce 2019 Velká Británie Wales Regionální plošná sazba v roce 2019 Švédsko Jedna plošná sazba v roce 2020 Dánsko Jedna plošná sazba v roce 2019 Německo Regionální sazba po spolkových zemích v roce 2018 3 regiony 3 regiony Jedna plošná sazba v roce 2019 Z výše uvedeného je vidět, že 8 zemí jde cestou jedné plošné sazby, u ostatních se provádí konvergence, tj. sbližování hodnoty platebního nároku. Aplikace přímých plateb na Slovensku Základním předpisem, který stanovuje pravidla poskytování podpor v zemědělství v rámci schématu oddělených přímých plateb je nařízení vlády Slovenské republiky č. 342/2014 ze dne 20. listopadu 2014. Aktivní zemědělec neřeší se do 28 ha nebo do 2000 přímých plateb u vyloučených činností. Není podmínka zemědělského podnikatele. Minimální činnost na plochách, přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu spočívá v zabránění náletů dřevin, invazních druhů rostlin a houževnatých plevelů. Uchování travního porostu řešeno na úrovni podniku. Mladý zemědělec podpora do 28 ha. Plodiny vázající vzdušný dusík fazol, jetel, vikev, lupina, hrách setý, vojtěška, bob koňský, čočka a sója. Pravidla pro poskytování podpory v zemědělství v souvislosti se schématem vázaných plateb - nařízení vlády Slovenské republiky č. 36 ze dne 18. 2. 2015. Seznam plateb a podmínky: Platba na pěstování cukrovky podmínka doložení smlouvy s cukrovarem Platba na pěstování chmele na výměru chmelnice, vedené v registru Platba na pěstování vybraných druhů ovoce s vysokou pracností platba na pěstování bobulovin (angreštu, malin, rybízu, minimálně 2000 ks životaschopných jedinců/ha) a peckovin (broskví, třešní, meruněk, nektarinek, rynglí, švestek a višní, minimálně 300 ks životaschopných jedinců/ha) 15

Platba na pěstování vybraných druhů ovoce s velmi vysokou pracností platba na pěstování hrušní a jabloní, minimálně 400 ks životaschopných jedinců/ha Platba na pěstování vybraných druhů zeleniny s vysokou pracností platba na pěstování salátu, špenátu, fazole a hrachu, stanoven minimální počet vysetých nebo vysazených ks. Platba na pěstování vybraných druhů zeleniny s velmi vysokou pracností platba na pěstování cibule, česneku, pórku, zelí, kapusty, květáku, kedlubnu, růžičkové kapusty, řepy, mrkve, petržele, ředkve, chřestu, baklažánu, cukety, dýně, melounů, tykve, papriky, nakladaček a salátové okurky, stanoven minimální počet vysetých nebo vysazených ks. Platba na pěstování rajčat minimální počet vysetých nebo vysázených 8000 ks jedinců na hektar U zeleniny a rajčat deklarace nákupu osiva nebo uznávacího listu v případě vlastní výroby osiva Platba na chov bahnic, jehnic a koz bahnice ve věku nad 12 měsíců nebo která se obahnila, jehnice ve věku 8-12 měsíců, koza nad 12 měsíců nebo která se okozlila, minimální doba držení 2 měsíce od data podání žádosti, není podmínka pastvy ani minimální počet DJ Platba na výkrm vybraných kategorií hovězího dobytka platba na výkrm samčího skotu, výpočet DJ k poslednímu dni povinné doby držení 2 měsíce, koeficienty pro přepočet věk do 6 měsíců 0,4, věk 6-24 měsíců - 0,6 a pro věk nad 24 měsíců je koeficient 1. Platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka - platba na dojnici, která se otelila a je vedena v registru hospodářských zvířat jako dojnice s tržní produkcí mléka. T 15. Aplikace přímých plateb v Maďarsku Procento národní obálky pro sektor 2015 Jednotková sazba Předpokládané počty ha/zvířat Masné krávy 20.0% 216 EUR/ks 162000 Výkrm býci 2.6% 93.8 EUR/ks 48000 Dojnice 39.5% 353.8 EUR/ks 195000 Ovce 12.6% 24.7 EUR/ks 890000 Cukrovka 4.6% 421.1 EUR/ha 19000 Rýže 1.1% 689.7 EUR/ha 2900 Ovoce 9.4% 660 EUR/ha 25000 Polní zelenina 4.6% 400 EUR/ha 20000 Zelenina k zpracování 5.7% 199.2 EUR/ha 50000 Sója a proteinové 50.0% plodiny 200.9 EUR/ha 67000 Proteinová krmiva 50.0% 65 EUR/ha 207000 16

T 16. Aplikace přímých plateb v Německu základní sazba /ha 2015 2016 2017 2018 2019 BW Baden-Wurttemberg 162 161 166 171 176 BY Bayern 189 188 183 180 176 BB Brandenburg/Berlin 160 159 164 170 176 HE Hessen 157 156 162 169 176 MV Mecklenburg-Vorpommern 174 173 174 175 176 NI Niedersachsen/bremen 192 190 185 180 176 NW Nordhein-Westfalen 188 187 183 179 176 RP Rheinland-Pfalz 155 154 161 168 176 SL Saarland 155 154 161 168 176 SN Sachsen 188 186 183 179 176 ST Sachsen-Anhalt 187 186 182 179 176 ST Schleswig-Holstein 188 187 183 179 176 TH Thuringen 182 181 179 177 176 greening 87 86 86 85 85 Žádná vázaná podpora. Redistributivní platba na prvních 30 ha ve výši 50 /ha a na dalších 16 ha ve výši 30 /ha. Zastropování ve výši 150000 na podnik. Malí zemědělci s limitem platby 1250. V Německu je vnitřní konvergence a cílem je jedna stejná sazba v celém Německu. V současnosti je základní platba různá podle spolkových zemí v rozmezí 155 /ha až do 192 /ha. V roce 2019 bude základní sazba ve výši 176 /ha platit v celém Německu. Platba za ozelenění bude klesat od 87,1 /ha v roce 2015 na 85,0 /ha v roce 2019. Mladý zemědělec podpora do 90 ha. Aplikace přímých plateb v Rakousku Přechod na jednu regionální sazbu do roku 2019 ve výši 195 /ha plus ozelenění ve výši 89 /ha, tedy celkem 284 /ha. Sazby vázané podpory pro pasené dojnice a bahnice/kozy ve výši 62 /DJ, ostatní přežvýkavci 31 /ha pouze v horské a alpské oblasti. Podle stavu k 15. červenci z ústřední evidence. Aplikace přímých plateb v Lucembursku Má systém platby na farmu, z toho systém základní platby na hektar. Vzhledem k rozdílné hodnotě platebních nároků je zde prováděna vnitřní konvergence, tedy přibližování se k jedné sazbě. Pro první hektary od 3 ha jsou příplatky. Pro zemědělce, vykonávající zemědělskou činnost jako hlavní, je příplatek na prvních 60 ha ve výši 150 /ha a pro dalších 60 ha ve výši 75 /ha. Pokud se jedná o zemědělce, jehož zemědělská činnost není hlavním zdrojem příjmu, pak je do 15 ha příplatek 100 /ha a na dalších 10 ha 62 /ha. Průměrná základní platba na hektar je ve výši 185 /ha, k tomu za ozelenění cca 81 /ha. Leguminozy platba 200 /ha. 17

Národní podpory State aid Na internetu lze zjistit pouze sumu za sektor, do kterého je pomoc směrována, nelze zjistit ani počet podpořených např. ha nebo DJ, ani sazbu. Sektorů je celkem 49. V případě notifikace jsou notifikační dokumenty pouze v jazyce příslušné země. Na DG competition jsou pouze sestavy za členský stát k datu 19. 11. 2013. Podpora v rámci de minimis se nenotifikuje. Zdroje dat Eurostat. T 17. Celková state aid pro zemědělství v /ha(roční průměr 2009-2013) state aid na hektar /ha MT - Malta 606,11 FI - Finland 536,43 CY-Cyprus 349,49 NL - Netherlands 320,01 LU - Luxembourg 193,27 SI - Slovenia 141,39 IE - Ireland 96,51 HR - Croatia jen 2013 82,90 GR - Greece 80,56 AT- Austria 64,66 BE - Belgium 61,52 IT - Italy 59,97 CZ - Czech Republic 58,93 FR - France 55,37 DE - Germany 54,93 HU - Hungary 51,91 PL - Poland 47,24 DK - Denmark 36,43 EE - Estonia 33,18 LT - Lithuania 32,94 ES - Spain 26,14 UK - United Kingdom 22,91 LV - Latvia 22,81 SE - Sweden 19,14 SK - Slovakia 18,08 BG - Bulgaria 14,30 PT - Portugal 5,99 RO - Romania 0,00 18

MT - Malta FI - Finland CY-Cyprus NL - Netherlands LU - Luxembourg SI - Slovenia IE - Ireland HR - Croatia jen 2013 GR - Greece AT- Austria BE - Belgium IT - Italy CZ - Czech Republic FR - France DE - Germany HU - Hungary PL - Poland DK - Denmark EE - Estonia LT - Lithuania ES - Spain UK - United Kingdom LV - Latvia SE - Sweden SK - Slovakia BG - Bulgaria PT - Portugal RO - Romania G 5. State aid v /ha 700,00 /ha 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 /ha 0,00 T 18. State aid v na pracovníka state aid na pracovníka (AWU je přepočtený pracovník (1800 hodin ročně) včetně neplacených /AWU FI - Finland 22 183,03 LU - Luxembourg 7 138,03 NL - Netherlands 4 237,18 IE - Ireland 2 967,29 CY-Cyprus 2 474,88 FR - France 2 225,95 CZ - Czech Republic 1 962,72 DK - Denmark 1 899,53 DE - Germany 1 873,75 AT- Austria 1 673,86 UK - United Kingdom 1 568,30 BE - Belgium 1 454,64 MT - Malta 1 436,85 EE - Estonia 1 271,69 GR - Greece 1 119,03 SE - Sweden 1 095,18 SI - Slovenia 954,14 IT - Italy 915,16 ES - Spain 861,44 SK - Slovakia 632,36 LT - Lithuania 628,15 HR - Croatia jen 2013 608,51 HU - Hungary 603,67 19

FI - Finland LU - Luxembourg NL - Netherlands IE - Ireland CY-Cyprus FR - France CZ - Czech Republic DK - Denmark DE - Germany AT- Austria UK - United Kingdom BE - Belgium MT - Malta EE - Estonia GR - Greece SE - Sweden SI - Slovenia IT - Italy ES - Spain SK - Slovakia LT - Lithuania HR - Croatia jen 2013 HU - Hungary LV - Latvia PL - Poland BG - Bulgaria PT - Portugal RO - Romania state aid na pracovníka (AWU je přepočtený pracovník (1800 hodin ročně) včetně neplacených /AWU LV - Latvia 484,17 PL - Poland 365,09 BG - Bulgaria 164,43 PT - Portugal 65,46 RO - Romania 0,00 G 6. State aid v na pracovníka 25 000,00 /AWU 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 T 19. State aid v sektoru živočišné výroby v /VDJ state aid na VDJ v sektoru livestock /VDJ FI - Finland 388,58 LV - Latvia 23,72 SI - Slovenia 19,56 CY-Cyprus 15,04 CZ - Czech Republic 8,73 SE - Sweden 7,84 LU - Luxembourg 6,08 LT - Lithuania 5,02 DE - Germany 4,96 BE - Belgium 4,58 FR - France 4,57 AT- Austria 4,11 HU - Hungary 4,06 EE - Estonia 3,85 20

LV - Latvia SI - Slovenia CY-Cyprus CZ - Czech Republic SE - Sweden LU - Luxembourg LT - Lithuania DE - Germany BE - Belgium FR - France AT- Austria HU - Hungary EE - Estonia SK - Slovakia BG - Bulgaria MT - Malta IT - Italy IE - Ireland ES - Spain RO - Romania UK - United Kingdom DK - Denmark GR - Greece HR - Croatia jen 2013 NL - Netherlands PL - Poland PT - Portugal state aid na VDJ v sektoru livestock /VDJ SK - Slovakia 3,83 BG - Bulgaria 3,46 MT - Malta 2,40 IT - Italy 1,86 IE - Ireland 1,71 ES - Spain 1,10 RO - Romania 0,47 UK - United Kingdom 0,10 DK - Denmark 0,00 GR - Greece 0,00 HR - Croatia jen 2013 0,00 NL - Netherlands 0,00 PL - Poland 0,00 PT - Portugal 0,00 G 7. Graf /VDJ (mimo Finsko) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 21

Finland Ireland Lithuania Croatia 2013 Hungary Cyprus Greece Romania Slovenia Estonia Poland Bulgaria Czech Republic Latvia Malta Netherlands France EU (28 countries) Spain Austria Luxembourg Slovakia Italy Denmark Germany Belgium United Kingdom Portugal Sweden G 8. Podíl state aid do zemědělství na HDP 0,700 0,600 0,500 % podíl na HDP 0,400 0,300 průměr 2009-2013 0,200 0,100 0,000 T 20. State aid Německo Podpora obdobná jako naše kontrola užitkovosti. strop 2015 skutečnost rok 2014 dojnice 10,23 /ks 4,75 /ks masná kráva 8,70 /ks 8,71 /ks výkrm skotu 3,36 /ks 1,08 /ks prase ve výkrmu 0,55 /ks 0,17 /ks prasnice 6,35 /ks 3,29 /ks ovce 8,70 /ks 0,64 /ks koza 8,70 /ks 10,17 /ks lama ve výkrmu 0,61 /ks cíle zlepšení zdraví a robustnosti zlepšení sběru dat zvýšení váhy zlepšení informovanosti zemědělců vyloučeno z podpory náklady na rutinní kontroly mléka náklady na technické pomůcky pro kontrolu náklady na běžná data 22

C. dopady VCS na rentabilitu vybraných citlivých komodit v ČR v roce 2015 T.21 škrobové brambory Brambory na výrobu škrobu MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Realizační cena Kč/t 2 001 1 974 2 233 2 355 2 477 2 191 2 400 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 2 359 2 220 2 252 2 424 2 958 2 381 3 182 z toho: pracovní náklady Kč/t 401 351 365 499 569 449 620 Rentabilita bez dotací - nákladová % -15,2-11,1-0,9-2,8-16,3-8,0-24,6 Rentabilita s dotacemi 1 % -8,2-3,9 5,4 4,7-8,4-0,7-17,8 Rentabilita pouze s dotacemi 2 % 80,4 83,4 88,8 104,8 73,3 86,0 30,3 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - -3,9 Rentabilita s dotacemi celkem % 87,4 90,5 95,1 112,4 81,2 93,3 57,8 Pramen: ceny a náklady - Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI, dotace - SZIF Poznámka: dotace 1 - SAPS, Top Up, greening, PVP zemědělská půda, dotace 2 - Top-Up coupling, Top-Up decoupling, přímá platba dle čl. 68, PVP škrob T. 22 chmel Chmel MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Realizační cena Kč/t 178 013 135 326 161 662 142 136 154 691 173 019 190 420 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 180 016 149 007 176 870 243 147 177 553 174 685 234 728 z toho: pracovní náklady Kč/t 61 909 46 362 62 602 78 155 66 229 66 588 91 410 Rentabilita bez dotací - nákladová % -1,1-9,2-8,6-41,5-12,9-1,0-18,9 Rentabilita s dotacemi 1 % 1,2-7,0-6,7-39,1-10,1 1,6-16,6 Rentabilita pouze s dotacemi 2 % 2,5-5,3-5,5-36,7-7,7 4,8-16,8 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - -11,8 Rentabilita s dotacemi celkem % 4,8-3,1-3,5-34,3-4,9 7,3-7,4 Pramen: ceny a náklady - Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI, dotace - SZIF Poznámka: dotace 1 - SAPS, Top Up, greening, PVP zemědělská půda, dotace 2 - Top-Up coupling, Top-Up decoupling, přímá platba dle čl. 68, PVP chmel T.23 konzumní brambory Konzumní brambory MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Realizační cena Kč/t 2 596 3 634 3 227 2 803 4 408 3 317 4 772 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 3 196 3 830 3 759 3 835 4 777 4 032 8 332 z toho: pracovní náklady Kč/t 757 916 797 1 061 1 160 946 2 054 Rentabilita bez dotací - nákladová % -18,8-5,1-14,2-26,9-7,7-17,7-42,7 Rentabilita s dotacemi 1 % -13,2-0,4-9,4-21,4-2,2-12,5-37,8 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - -38,0 Rentabilita s dotacemi celkem % -13,2-0,4-9,4-21,4-2,2-12,5-33,1 Pramen: ceny a náklady - Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI, dotace - SZIF Poznámka: dotace 1 - SAPS, Top Up, greening, PVP zemědělská půda 23

T.24 cukrovka Cukrovka MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Realizační cena Kč/t 776 724 955 944 1 010 865 852 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 782 744 704 857 814 794 945 z toho: pracovní náklady Kč/t 145 98 93 184 141 136 165 Rentabilita bez dotací - nákladová % -0,8-2,7 35,7 10,1 24,0 8,9-9,9 Rentabilita s dotacemi 1 % 9,3 7,8 45,0 19,3 35,3 18,8-0,8 Rentabilita pouze s oddělenou platbou za cukr % 44,1 43,2 84,5 50,8 67,9 57,1 - Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - 2,6 Rentabilita s dotacemi celkem % 54,2 53,7 93,8 60,0 79,2 66,9 11,7 Pramen: ceny a náklady - Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI, dotace - SZIF Poznámka: dotace 1 - SAPS, Top Up, greening, PVP zemědělská půda T.25 bílkovinné plodiny Plodina Ukazatel MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Hrách, včetně pelušky Realizační cena Kč/t 7 187 7 534 7 262 9 819 8 797 6 955 12 028 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 8 846 12 836 11 116 14 345 12 660 14 832 19 814 z toho: pracovní náklady Kč/t 4 170 5 251 4 155 6 007 5 298 5 505 8 537 Rentabilita bez dotací - nákladová % -18,8-41,3-34,7-31,6-30,5-53,1-39,3 Rentabilita s dotacemi 1 % -10,0-33,3-27,4-23,9-21,8-46,7-32,6 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - -28,1 Rentabilita s dotacemi celkem % -10,0-33,3-27,4-23,9-21,8-46,7-21,4 Bob Realizační cena Kč/t 10 243 13 222 10 203 12 385 13 526 11 909 13 765 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 17 740 23 126 20 473 17 207 16 095 21 416 14 208 z toho: pracovní náklady Kč/t 8 564 9 285 8 836 6 887 4 137 7 747 5 560 Rentabilita bez dotací - nákladová % -42,3-42,8-50,2-28,0-16,0-44,4-3,1 Rentabilita s dotacemi 1 % -37,5-37,9-46,0-20,5-4,4-32,7 8,2 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - 15,9 Rentabilita s dotacemi celkem % -37,5-37,9-46,0-20,5-4,4-32,7 27,2 Lupina Realizační cena Kč/t (na zrno) Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t z toho: pracovní náklady Kč/t Rentabilita bez dotací - nákladová % Rentabilita s dotacemi 1 % Rentabilita pouze s VCS % Rentabilita s dotacemi celkem % Sója Realizační cena Kč/t 5 261 7 393 11 275 9 052 8 228 7 119 7 918 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/t 10 945 15 660 14 267 15 989 15 414 10 788 12 467 z toho: pracovní náklady Kč/t 2 766 4 420 5 448 6 642 6 316 3 938 5 718 Rentabilita bez dotací - nákladová % -51,9-52,8-21,0-43,4-46,6-34,0-36,5 Rentabilita s dotacemi 1 % -35,9-31,4-3,0-23,8-21,3-12,7-12,4 Rentabilita pouze s VCS % - - - - - - 3,8 Rentabilita s dotacemi celkem % -35,9-31,4-3,0-23,8-21,3-12,7 27,9 Pramen: ceny a náklady - Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI, dotace - SZIF Poznámka: dotace 1 - SAPS, Top Up, greening, PVP zemědělská půda 24

T. 26 masná telata ROK Ukazatel MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Realizační cena Kč/kg ž. hm. 54,9 58,1 57,9 61,3 62,16 63,3 63,3 Náklady celkem Kč/kg ž. hm. 121,2 127,8 131,4 126,6 151,9 131,1 133,8 z toho: pracovní náklady Kč/kg ž. hm. 26,7 28,9 28,6 29,8 34,9 31,7 32,1 Provozní dotace celkem Kč/kg ž. hm. 118,58 105,43 94,24 134,39 140,3 140,5 166,0 - z toho čl. 68 (masné tele) (od 2015 VCS) Kč/kg ž. hm.... 36,3 56,2 66,0 43,4 - z toho NDP (KBTPM) (od 2015 PVP) Kč/kg ž. hm. 15,4 12,3 6,3 3,5 0,9 0,6 0,6 - z toho NDP (přežvýkavci) (od 2015 PVP) Kč/kg ž. hm. 6,9 6,6 4,1 2,2 0,6 0,4 0,4 Nákladová míra rentability % -54,7-54,5-55,9-51,6-59,1-51,7-52,7 Souhrnná míra rentability pouze s VCS %... -22,9-22,1-1,4-20,3 Souhrnná míra rentability bez VCS %... 25,9-3,7 5,2 38,9 Souhrnná míra rentability % 43,1 28,0 15,8 54,6 33,3 55,5 71,3 Pozn. 2015 - předběžný údaj; podpory přepočteny na kg ž. hm. dle průměrné produkce na KBTPM v danném roce T 27. Dojnice ROK Ukazatel MJ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015e Realizační cena Kč/l 6,26 7,59 8,39 7,78 8,67 9,57 7,66 Náklady celkem Kč/l 8,12 8,13 8,43 8,32 8,58 8,38 8,28 - z toho pracovní náklady Kč/l 0,54 1,54 1,61 1,63 1,64 1,56 1,55 Podpory celkem Kč/l 1,02 1,43 1,26 1,41 1,31 1,29 1,49 - z toho čl. 68 (dojnice) (od 2015 VCS) Kč/l.. 0,34 0,19 0,20 0,35 0,46 - z toho NDP (přežvýkavci) (od 2015 PVP) 0,22 0,19 0,13 0,07 0,02 0,01 0,01 Nákladová míra rentability % -23,0-6,6-0,5-6,6 1,1 14,2-7,5 Souhrnná míra rentability pouze s VCS %.. 3,5-4,2 3,4 18,4-2,0 Souhrnná míra rentability bez VCS %.. 10,4 8,0 14,0 25,4 4,9 Souhrnná míra rentability % -10,4 11,0 14,4 10,3 16,4 29,6 10,4 Pozn. 2015 - předběžný údaj; podpory přepočteny na 1 l mléka dle průměrné produkce mléka na dojnici v danném roce Ovoce a zelenina má podporovaných mnoho druhů a je nad rozsah této presentace uvádět u každého druhu rentabilitu. U ovcí a koz není k dispozici potřebná časová řada údajů. Závěr k VCS Z komoditního hlediska lze říci, že zavedení VCS pomohlo k lepší rentabilitě. Nicméně zejména u mléka, cukrovky i ovoce a zeleniny má větší vliv kolísání cen. D. Porovnání nákladů a rentability výroby mléka v ČR s vybranými zeměmi EU Ekonomické výsledky na úrovni zemědělského podniku jsou základním předpokladem pro konkurenceschopnost a udržitelnost výroby mléka v ČR. Porovnáním ekonomických výsledků výroby mléka v mezinárodním měřítku se zabývá Mezinárodní síť pro srovnání ekonomiky farem (International Farm Comparison Network - IFCN Dairy) při Univerzitě Christiana Albrechta (Christian-Albrechts-Universität, CAU) v Kielu. ÚZEI a autorka jsou členem sítě. Mezinárodní síť využívá koncept typických farem. Typická farma s výrobou mléka představuje nejběžnější typ farmy v regionu. Jde o koncept, ve kterém tzv. typická farma reprezentuje skupinu farem, které vykazují do určité míry shodu ve výrobním způsobu a prostředí. V rámci metodiky Mezinárodní sítě IFCN Dairy je stanoven přesný postup identifikace typické farmy. Většina zemí je zastoupena několika typickými 25

farmami, aby byly pokryty technologie, velikost stáda, produkční typy prostředí a další prvky. Metodika typických farem byla vyvinuta v USA za účelem možnosti mezinárodního srovnání. Všechny uvedené ukazatele se vztahují k tzv. (podniku s výrobou mléka, tj. té části farmy (zemědělského podniku), která se zabývá výrobou mléka včetně odchovu mladého skotu pro výrobu mléka. V českém prostředí je metodicky nejbližší užití termínu středisko výroby mléka. Panují však určité odlišnosti. V IFCN Dairy jsou na rozdíl od účetních postupů obvyklých v ČR do podniku s výrobou mléka započteny též náklady a výnosy z odchovu mladého skotu pro dojné stádo. Náklady na výrobu krmiv nejsou přejímány jako jeden finanční náklad účtovaný střediskem rostlinné výroby, jak je v ČR zvykem. Plochy krmiv jsou totiž evidovány přímo ve středisku pro výrobu mléka a náklady na osiva, hnojiva, chemickou ochranu, sklizeň a veškeré s tím související náklady na pracovní sílu a strojní vybavení jdou přímo k tíži výroby mléka. Lze však nalézt i další drobnější rozdíly proti praxi v ČR. Důležité však je, že zvolená metodika je aplikovaná stejným způsobem u všech typických farem, které se srovnání účastní. V tomto oddíle je hodnoceno ekonomické postavení třiceti dvou typických farem ze dvanácti zemí EU včetně tří typických podniků z ČR. Vzhledem k tomu, že se jedná o výběr, je třeba výsledky chápat jako vzájemné postavení vybraných typických farem, nikoliv jako pořadí konkrétní pořadí v rámci EU. Za účelem srovnání se v mezinárodní síti vykazují všechna data v USD. V tomto materiálu byly přepočteny na koruny. Ukazatele nákladů a ceny mléka jsou proto částečně ovlivněny kurzem. Ukazatel rentability však nikoliv. Data se vztahují ke kalendářnímu roku 2015. Náklady výroby mléka. V grafech jsou uvedeny náklady na výrobu mléka ve třech základních agregacích: - placené náklady (veškeré placené náklady vztahující se k chovu dojnic, odchovu telat a jalovic - včetně nákladů na výrobu vlastních krmiv), - odpisy - a náklady ušlých příležitostí. Celkový přehled nákladů a výnosů typických farem vynaložených na 1 kg mléka standardní kvality 3,3 % bílkoviny a 4 % tuku (ECM je uveden v grafech G 9 a G 10. V prvně jmenovaném grafu G 9 jsou náklady řazeny podle dosažené výše účetních nákladů (placené náklady a odpisy). Dvě typické české farmy měly tyto náklady nižší než většina ostatních typických farem, úspěšnější byly jen typické farmy z Polska, Irska a jedna belgická. Jedna typická česká farma měla nižší účetní náklady než nizozemské typické farmy, britské, finské a než několik německých, ale současně řada typických farem hospodařila s nižšími účetními náklady. V grafu G 10 jsou náklady řazeny podle dosažené výše ekonomických nákladů 1. V tomto srovnání jsou zřejmé výhodné pozice českých typických farem vůči většině ostatních. 1 Náklady vyčíslují hodnotu ušlého zisku z vlastních vložených výrobních prostředků do podniku (vlastní půda, práce rodinných příslušníků a kapitál uložený v technickém vybavení). 26

FI-27 FI-71 DE-30S FR-38MC DE-80S UK-160NW UK-259SW NL-98 NL-215 DE-108S DK-350 DE-700E CZ-400 DK-170 FR-84C DE-1200E AT-65 DE-245N IT-154 FR-66W IT-229 BE-40N DE-131N CZ-787 AT-29 bio CZ-85 PL-65 IE-77 BE-95N PL-16 PL-25 IE-133 Kč/kg ECM G 9 Náklady výroby mléka v zemích EU - údaje typických farem IFCN Dairy za rok 2015 (řazeno podle účetních nákladů) 22 20 18 Placené náklady Odpisy Náklady ušlých příležitostí 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Pozn.: Zkratky pod sloupci označují kód země a počet dojnic na farmě. DE S Bavorsko; DE N severní Německo; DE E východní Německo a další viz seznam zkratek shora Pramen: I. Bošková z dat IFCN Dairy 27

FI-27 FI-71 DE-30S FR-38MC DE-80S AT-29 bio BE-40N NL-98 AT-65 DE-108S PL-16 NL-215 UK-160NW UK-259SW FR-66W IT-154 FR-84C DK-170 DK-350 IT-229 DE-131N DE-700E DE-245N CZ-400 IE-77 PL-25 DE-1200E BE-95N IE-133 CZ-85 PL-65 CZ-787 G 10 Náklady výroby mléka v zemích EU - údaje typických farem IFCN Dairy za rok 2015 (řazeno podle ekonomických nákladů) 30,0 Placené náklady Odpisy Náklady ušlých příležitostí 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Pozn.: Zkratky pod sloupci označují kód země a počet dojnic na farmě. DE S Bavorsko; DE N severní Německo; DE E východní Německo a další viz seznam zkratek shora Pramen: I. Bošková z dat IFCN Dairy 28

% G 11 Souhrnná rentabilita výroby mléka v zemích EU - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (rok 2015; v %) 50 52,5 49,3 40 32,4 39,6 30 24,4 20 10 13,3 4,1 17,0 1,7 14,2 Souhrnná rentabilita účetních nákladů 0-10 - 9,1-7,6-4,7-2,5 Souhrnná rentabilita ekonomických nákladů -20-30 FI AT DE S DE N DE E NL BE FR IT UK IE DK PL CZ Pozn.: Zkratky pod sloupci označují kód země a počet dojnic na farmě. DE S Bavorsko; DE N severní Německo; DE E východní Německo a další viz seznam zkratek shora Pramen: I. Bošková z dat IFCN Dairy Rentabilita nákladů. V prvním kroku byla vypočtena souhrnná rentabilita účetních nákladů. Pro výpočet byly použity na příjmové straně příjmy z prodeje mléka (m) a z prodeje telat, jalovic a brakovaných krav dojeného skotu (nm), tedy tržní příjmy, a přímé platby vztahující se k produkci mléka, tedy platby na skot a na plochy pro produkci vlastních krmiv (pp), tedy netržní příjmy. Na straně nákladů byly použity veškeré placené náklady vztahující se k chovu dojnic, odchovu telat a jalovic (včetně nákladů na výrobu vlastních krmiv) (pl), a dále náklady na reprodukci výrobních prostředků (od). Zde je na místě upozornit, že náklady na reprodukci jsou přejímány individuálně v takové výši (rychlosti), jak jsou nastaveny na dané typické farmě. Takto definovaná rentabilita (Rs) vyjadřuje životaschopnost výroby mléka ve střednědobém horizontu, tj. pokrytí peněžních potřeb a zajištění reprodukce výrobních prostředků. Rs = (m + nm + pp) (pl + od) pl + od. 100 = účetní zisk z výroby mléka. 100 pl + od Nevyjadřuje ovšem, zda vlastní pracovní síla, vlastní půda a vlastní kapitál vložené do výroby mléka přinášejí větší zisk, než kdyby byly vloženy do jiného druhu výroby. Tuto skutečnost odhaluje ukazatel souhrnné rentability ekonomických nákladů (Rd), který zahrnuje navíc náklady ušlých příležitostí (op). 29

Rd = (m + nm + pp) (pl + od + op) pl + od + op. 100 = ekonomický zisk z výroby mléka. 100 pl + od + op Pokrytí veškerých ekonomických nákladů, tj. včetně oportunitních, vyjadřuje dobrou perspektivu výroby mléka v dlouhodobém horizontu, neboť při výrobě mléka nedochází k potlačení eventuálního vyššího příjmu z vložené práce, půdy a kapitálu a výroba mléka je dobrou alternativou mezi dalšími druhy produkce. Výsledky rentabilit typických farem z jednotlivých byly zprůměrovány pro danou zemi. Ve většině zemí se ukazuje kladná souhrnná rentabilita účetních nákladů a záporné hodnoty pro souhrnnou rentabilitu ekonomických nákladů. To znamená hospodaření s obnovou výrobních prostředků, ale s komparativní nevýhodou proti jiným odvětvím s alternativním vložením výrobních prostředků. Výjimkou je Finsko, Nizozemsko a východní Německo, kde byly oba typy rentabilit negativní; a dále je výjimkou ČR, kde naopak byly účetní i ekonomická rentability kladné. Tabulky 22 a 23 ukazují, jak byly celkové příjmy za výrobu mléka ovlivněny přímými platbami. Platby zahrnují veškeré získané podpory na jednotlivých typických farmách. Stejně jako v případě rentabillity byly podpory zprůměrovány za zemi. Nejvyšší platby v přepočtu na kg mléka (ECM) dostávalli zemědělci je ve Finsku (5,2 Kč/kg). Zde je možné se domnívat, že část plateb tvoří platby environmentální, případně platby LFA. Rentabilita finských typických farem však patřila k nejhorším. Nejmenší platby v přepočtu na kg mléka (ECM) naopak byly v UK a v Irsku, zde ale rentabilita ukazuje na dobré výsledky. V ČR byly v rámci vybraných zemí podpory poměrně vysoké (1,5 Kč/kg ECM), ale ve Francii, Belgii v jižním Německu a v Polsku však byly ještě vyšší (1,6 až 2,1 Kč/kg ECM). T 22 Výše podpor na výrobu mléka - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (v Kč/kg ECM) Výše vázaných a oddělených plateb na výrobu mléka Pramen: I. Bošková z dat IFCN Dairy FI AT DE S DE N DE E NL BE 5,2 1,3 2,1 0,8 0,5 0,7 1,6 FR IT UK IE DK PL CZ 1,7 1,5 0,7 0,8 0,9 2,1 1,5 T 23 Podíl podpor na příjmech z výroby mléka - průměrné údaje typických farem IFCN Dairy (v %) Podíl vázaných a oddělených plateb na celkovém příjmu za výrobu mléka Pramen: I. Bošková z dat IFCN Dairy FI AT DE S DE N DE E NL BE 32,3 10,8 16,6 8,4 5,0 7,2 15,1 FR IT UK IE DK PL CZ 14,5 12,1 6,3 7,5 8,6 18,6 13,7 30

E. Výhled trhu a ekonomiky výroby mléka Krátkodobý výhled trhu s mlékem na rok 2016 až 2017. Nadměrná celosvětová zásoba a nahromaděné soukromé zásoby zatíží trh a podle Evropské komise může trvat několik měsíců, než se ceny mléka v EU prokazatelně obnoví. Nicméně vrchol sezónní výroby byl v letních měsících a množství výroby začalo klesat již v červnu se zpožděným, ale pozitivním dopadem na ceny mléka. - Na Novém Zélandu je produkce v roce 2016 umírněná a v Austrálii je nižší než v předchozím roce. - Produkce mléka v USA však stále rychle vzrůstá, neboť marže jsou podle AMI vyšší než v Oceánii nebo EU. USDA očekává v roce 2016 navýšení produkce USA o 1,7%. Podle EK dochází k následujícím pozitivním vlivům na zotavení ceny mléka: Rostoucí světová poptávka po sýrech, máslu, z nichž těží zejména EU. Silný růst dovozů Číny, USA, Filipín, Mexika a Ruska (ačkoliv u posledně jmenované země netěží EU a ostatní země pod embargem přímo). Rostoucí spotřeba sýrů a másla v EU, která více než kompenzuje pokles spotřeby konzumních mlék. Zpomalování produkce EU a výhled na další omezení produkce podporované programem na snížení produkce. Silný pokles produkce v Uruguayi, Argentině a Austrálii vlivem nepříznivého počasí. Naproti tomu působí několik negativních vlivů: Vysoké zásoby SOM a másla bude nutné vyskladňovat obezřetně; na skladu je zhruba ekvivalent jedné třetiny produkce SOM v EU. Předpokládaná reakce výrobců mléka na růst cen. Předpověď růstu produkce v USA o 1,7 % a možnost zotavení produkce na Novém Zélandu. Dalším důležitým faktorem bude počasí. Po poměrně chladném začátku roku byly teploty v květnu vyšší než obvykle. Vlhkost půdy byla vysoká a může tak podpořit vyšší produkci biomasy. V září panovaly dobré předpoklady pro růst travní hmoty v Irsku, Spojeném království a v Portugalsku. Jinde jsou travní porosty průměrné nebo ve srovnání s dlouhodobými průměry lehce nadprůměrné. Nákup mléka V EU by podle EK mohl v roce 2016 meziročně vzrůst o zhruba 0,6 %, neboť po silném nárůstu v první polovině roku (o 3 %) se ve druhé polovině roku očekávají dodávky 31

meziročně o 2 % nižší. V prvních měsících roku 2017 by mohl nákup zůstat pod úrovní roku 2016, ale v dalších měsících nikoliv, pokud cena poroste. Proto se v roce 2017 očekává další růst nákupu o 0,5 %. Čínské dovozy od ledna 2016 opět vzrostly (v návaznosti i na v lednu uskutečněné roční uvolnění stávajících celních kvót s Novým Zélandem) a pokračovaly růstem během roku, ale v nižších cenových hladinách. Za prvních pět měsíců vzrostly o 22% oproti předchozímu roku, nejsilnější nárůst byl zaznamenán u UHT mléka a másla. Dovozy do Ruska také vzrostly (+14 % do dubna), zejména díky sýrům pocházejícím z Běloruska. Ty však zůstaly o 28% pod úrovní před embargem v roce 2014. Celkový dovoz do Japonska a Jižní Koreje má klesající tendenci, ačkoliv EU významně zvýšila zásilky sýrů do těchto zemí. Téměř 30% sýrů dovezených do Japonska v období od ledna do dubna pocházely z EU, v Jižní Koreji dosáhl dokonce 40%. Trh se SOM. V roce 2016 se očekává meziroční pokles vývozu SOM z EU o 10 %, tedy zhruba ve výši 621 tis. t. Pro trh se SOM v roce 2017 panuje poměrně dost nejistot, zejména není zřejmé, jaké množství bude konvertováno do SOM v sezónní špičce. Avšak očekává se, že bude zpracováno vyšší množství mléka do sýrů a méně do SOM. Předpokládá se tedy meziroční pokles produkce SOM o 6 %. Přestože je výhled vcelku pozitivní, podle EK se zdá, že v roce 2017 bude malý prostor pro dobourávání zásob. Trh s máslem. Panují příznivé vyhlídky. V prvních sedmi měsících roku 2016 se zvýšila meziročně výroba másla v EU téměř o 9 % vlivem vyšší interní spotřeby a rostoucí poptávky ze třetích zemí (o 12 %). Poptávku zvyšuje zejména Čína, USA a Mexiko. V roce 2016 se očekává celkový meziroční růst produkce másla EU o 3 %. Trh se sýry. Výroba sýrů v EU vzrostla v prvních sedmi měsících roku 2016 o 2,3 %, ve druhé části roku se růst zpomalí a celkově se očekává meziroční růst produkce o 1 %. Panují naděje, že by mohlo být vyvezeno rekordní množství sýrů ve výši 733 tis. t. Vývozy sýrů se očekávají o 9 % vyšší než v roce 2015. Trh s čerstvými výrobky. Spotřeba čerstvých výrobků na vnitřním trhu Unie klesá. Ani expanze vývozu, zejména do Číny a Běloruska, nenahradily výpadek interní spotřeby a výroba během prvních sedmi měsíců roku 2016 klesla o 1,1 %. Určitá stabilizace trhu s konzumními mléky a smetanami by mohla vyústit v celkový pokles produkce EU v roce 2016 o 0,5 %. Zemědělští výrobci mléka v ČR dosáhli dle výkazu MZe v roce2015 v průměru realizační ceny 7,66 Kč/l mléka s přirozeným obsahem složek. Nákladová rentabilita bez započtení podpor by se v průměru pohybovala těsně pod hranicí ziskovosti. Vlivem přímých a nepřímých podpor včetně zvláštních dotačních titulů směřovaných na dojnice a prvního mimořádného 32

finančního balíčku však dosáhli souhrnné nákladové rentability 17,14 %. Predikce ekonomických výsledků na rok 2016 byla provedena v říjnu 2016. Bez druhého balíčku finanční pomoci by se podle odhadu mohla souhrnná rentabilita pohybovat v průměru těsně nad hranici ziskovosti se spektrem lepších a horších výsledků. Připravovaný druhý balíček by měl být rozpuštěn v rámci roku 2016. Dlouhodobý výhled trhu s mlékem do roku 2025. Odvětví mléka v roce 2015 lze charakterizovat těmito hodnotami: 830 mil. t = světová produkce všech druhů mléka, standardizováno na energeticky přepočtené mléko (ECM) o obsahu 4,0 % tuku a 3,3 % bílkovin. 114 kg/rok = průměrná světová spotřeba na osobu v ekvivalentu mléka. 2,9 ks dojených zvířat/farmu = průměrná velikost farmy vztaženo na krávy nebo bůvoly. 2,1 t/rok = průměrná mléčná užitkovost na krávu/bůvola. 28 USD/100 kg mléka = průměrná roční cena. G 12 Světová spotřeba mléka v roce 2015 (v kg ECM/osobu) Pozn.: Čína a Indie tvoří 36 % světové populace, průměrný Ind spotřebuje 4x více mléka než průměrný Číňan. Nejvyšší spotřeba je v západní Evropě (321 kg ECM), nejnižší v jihovýchodní Asii (32 kg ECM) Pramen: IFCN Dairy 33

Od roku 2006 došlo v odvětví mléka ke třem cenovým krizím s poklesem světové ceny mléka 2 k hodnotě okolo 20 USD (v letech 2007 a 2016), tj. 5,0 Kč/l a okolo 30 USD (v roce 2012), tj. 7,60 Kč/l viz graf 13. G 13 Vývoj ukazatele světové ceny mléka v letech 2006 až 2015 (v USD/100 kg ECM)1) Pramen: IFCN Dairy Aktuální výhled vývoje světové poptávky a světové nabídky mléka provedla Mezinárodní síť IFCN Dairy. Výhled je založen na expertním odhadu 100 výzkumníků členů mezinárodní sítě (včetně zástupce ÚZEI). Celkem jsou však generována data za zhruba 200 zemí světa. IFCN reflektuje celkem 12 proměnných, pokrývajících světový vývoj, které se v ročních intervalech validují. Výchozím předpokladem výhledu je vyváženost světové nabídky a poptávky. Výhled zahrnuje všechny země světa a všechny druhy mlék (kravské a bůvolí, které zaujímá 95% podíl, a dále ovčí, kozí a velbloudí). Standardizace mléka je základním prvkem k zajištění srovnatelnosti mezi zeměmi. Klíčovou metodou dlouhodobého výhledu IFCN Dairy je proces opakovaného modelování poptávky a nabídky. Proces se ukončí v okamžiku, kdy je nalezena cena mléka pro vyrovnaný růst poptávky a růst nabídky. 2 Pozn.: světová cena mléka je vypočtený ukazatel, který převádí ceny vybraných mlékárenských výrobků dosažené na světových burzách na cenu syrového mléka. Výpočet obsahuje cenový průměr sušeného odstředěného mléka, másla a sýrů typu Gouda, vážený podle obchodovaných objemů uvedených výrobků na burzách a podle obsahu mléka ve výrobku přepočtený na standardní kvalitu mléka (ECM,energy corrected milk) o obsahu 4 % tuku a 3,3 % bílkoviny. 34

Dlouhodobá úroveň ceny zemědělských výrobců mléka. Klíčovým výsledkem je odhad, že dlouhodobá úroveň světové ceny mléka bude činit 41 USD/100 kg ECM, tj. 10,30 Kč/l ECM. Odhaduje se, že při této ceně budou světová poptávka a nabídka vyrovnané. Ve srovnání s průměrnou světovou cenou mléka v roce 2015 je odhadovaný výhled o 46 % vyšší. Nicméně, výhled je srovnatelný s průměrnou světovou cenou mléka 40 USD/100 kg ECM (tj. 10,10 Kč/l ECM) v časovém období let 2007 až 2014. Růst produkce mléka bude podle výhledu pokračovat. V uplynulých 10 letech se zvýšily světová poptávka a nabídka o 26 % a v průměru o 2,4 % ročně. IFCN predikuje v příštích 10 letech růst o 25 %, což bude průměrný roční růst o 2,3 %. Přestože odhadovaný roční růst je nižší než v minulosti, objemově bude přírůstek větší. Podle tohoto výhledu bude vyrobeno a spotřebováno o 208 mil. t mléka více. To představuje 8,5 násobek současné produkce mléka na Novém Zélandu. Populační růst a vyšší spotřeba na osobu budou ovlivňovat růst celkové poptávky. Do roku 2025 vzroste podle odhadu světová populace o 12 % na 8,2 mld. lidí, což znamená, že počet spotřebitelů mléka vzroste téměř o 1,0 mld. Světová spotřeba na osobu vzroste v příštích 10 letech o 13 kg ekvivalentu mléka, tj. v r. 2025 dosáhne 127 kg/os. Nejvíce vzroste spotřeba na osobu v jižní Asii (+ 30 %) na 174 kg mléčného ekvivalentu. Globální přehled aktuální spotřeby je zobrazen v grafu. 12. Význam obchodu s mlékárenskými výrobky dále vzroste. Během období let 2000 až 2015 vzrostl světový obchod o 29 %. V příštích 10 letech se však předpokládá vzrůst obchodovaného objemu o 51 % až na 79 mil. t ECM v r. 2025. Vývoj reflektuje rostoucí význam obchodu s mlékem jako takového a rovněž přesun výroby do konkurenceschopnějších oblastí. Odvětví mléka bude mít nové netto dovozce a netto vývozce. V roce 2025 se u některých zemí změní netto bilance. Zatímco Írán a Indie zůstanou podle predikce netto dovozci, Rumunsko se pravděpodobně dostane do pozice netto vývozce. Některé země však pravděpodobně upevní své pozice. Zatímco Čína, Afrika a Pákistán zvýší své netto dovozy, EU 28, Nový Zéland, Bělorusko a Argentina zvýší své vývozní netto saldo. Světová nabídka mléka bude nadále vzrůstat a pokryje světovou poptávku. Předpokládá se, že výroba v roce 2025 vzroste o 25 % na 1 038 mil. t ECM. Polovina tohoto růstu připadne na jižní Asii. Místní nabídka vzroste o 45 % na 327 mil. t ECM. Zatímco východní Evropa zvýší nabídku o 16 % a vyrobí o 17 mil. t ECM více, v západní Evropě vzroste výroba o 9 % a přírůstek bude činit 13 mil. t ECM. 35

V r. 2025 bude na světě podle odhadu 405 mil. dojených zvířat. Na globální úrovni se růst počtu zvířat zpomalí z 13 % (v letech 2005 až 2015) na 9 % (v letech 2015 až 2025). Nicméně v jižní Asii vzroste počet dojených krav a bůvolů na 177 mil. ks a v Africe bude 80 mil. ks dojených zvířat. Celkem budou v roce 2025 tyto dvě oblasti pokrývat 63 % světové populace dojených zvířat. V EU 28 klesne počet dojených zvířat o 3 %. Významným činitelem růstu světové produkce bude růst mléčné užitkovosti. Očekává se, že ve světovém průměru vzroste o 14 % a v průměru dosáhne 2,5 t/zvíře/rok. Méně farem, ale jejich větší velikost v roce 2025. V příštích 10 letech podle odhadu klesne počet farem na 103 mil., což znamená, že méně farem vyrobí větší objem mléka. Nicméně z pohledu regionů bude vývoj odlišný. V Africe vzroste podle odhadu počet farem o 11 %, jižní Asie ztratí 17 % farem, ale průměrná užitkovost zvířete zde vzroste o 31 % Průměrná světová produkce na farmu se v uplynulých 10 letech zvýšila o 16 % a předpokládá se, že v příštím desetiletém období vzroste o 47 %. F. Trh s vepřovým masem v ČR a EU. Výroba vepřového masa patří v ČR stále k jednomu z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby. Objemem výroby a spotřebou na obyvatele si drží mezi jednotlivými druhy masa dlouhodobě první místo. Chovatelé prasat se však trvale potýkají s problémy ekonomické efektivnosti produkce této komodity způsobenými zejména nízkými cenami zemědělských výrobců a vysokými importy levnějších druhů vepřového masa, které snižují zájem zpracovatelů o domácí surovinu. ČR se řadí v rámci členských zemí EU v komoditě vepřové maso k nejméně konkurenceschopným. Hlavním důvodem je nedostatečné fungování celé tržní vertikály prvovýrobce zpracovatel obchod - spotřebitel. Ekonomika chovu prasat v mezinárodním srovnání Česká republiky je prostřednictvím ÚZEI od roku 2011 členem mezinárodní sítě InterPig, která se zabývá analýzou a porovnáním nákladů výroby vepřového masa ve vybraných členských zemích EU a ve třech mimounijních zemích. Výrobní náklady v chovu prasat byly porovnány za období 2013-2015 ve vybraných členských zemích Unie a to s ohledem na jejich významnost z hlediska objemu produkce a také konkurence vůči ČR, přičemž v roce 2015 se jedná o předběžné výsledky. Do analýzy byly zahrnuty následující země: Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Španělsko, Belgie, Francie a Česká republika a také výsledky třetiny nejlepších podniků v České republice, Francii a Dánsku. V roce 2015 dosahovaly průměrné výrobní náklady 1,51 /kg JUT prasete za tepla. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k jejich snížení o 5 eurocentů. Nejnižší náklady v roce 2015 dosahovali chovatelé jatečných prasat ve Španělsku, Dánsku, Francii a Belgii. V těchto členských zemích se náklady na 1 kg jatečně upraveného těla prasete (JUT) pohybovaly v rozmezí 1,44-1,60 /kg. U českých chovatelů byly ve srovnání s nejlepšími producenty EU (kam se řadí Španělsko, Dánsko, Francie, Belgie a Nizozemsko) v loňském roce náklady na produkci vepřového masa vyšší o 5-16 eurocentů/kg j. hm. 36

G 14 Výrobní náklady prasat ( /kg JUT za tepla) ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015 Pramen: InterPig Průměrné náklady za období 2013-2015 v České republice dosahovaly 1,60-1,76 /kg JUT za tepla a převyšovaly přibližně o 0,05-0,09 /kg průměr nákladů vybraných zemí EU. Od roku 2013 náklady v ČR klesaly a přibližovaly se nákladům chovatelů prasat v EU 15. V roce 2014 již byly srovnatelné s Rakouskem, Německem a Nizozemskem (1,60-1,62 /kg JUT za tepla). Hlavní důvody výrazného přibližování České republiky nejlepším producentům EU v letech 2013-2014 lze spatřovat v tom, že užitkovost prasnic u nás rostla nejrychleji ze všech sledovaných zemí, což se projevilo v poklesu nákladů na odstavená selata. V roce 2015 však Česká republika za těmito zeměmi (Rakousko, Německo a Nizozemsko) zaostávala přibližně o 5 eurocentů a dosahovala tak nejvyšších výrobních nákladů. Užitkovost prasnic (podle ČSÚ) v tomto roce meziročně mírně klesla (o 1,5 %), což zbrzdilo pokles celkových nákladů na vyprodukované jatečné prase. Prohloubení rozdílu v celkových nákladech mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU vznikl proto, že v meziročním srovnání se snížily výrazněji náklady na krmiva v členských zemích, než v ČR. Celkové náklady na výkrm prasat v zemích EU tak meziročně klesly o 3,1-4,6 %, zatímco v ČR se snížily pouze o 0,6 %. 37

G 15 Počet odstavených selata na prasnici/rok ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015 v ks Pramen: InterPig Nejlepší třetina podniků v Dánsku a ve Francii dosahovala lepších výsledků, než byl průměr sledovaných zemí EU přibližně o 0,11-0,14 /kg JUT za tepla tj. 1,37-1,40 /kg. V ČR nejlepší třetina podniků ve srovnání s průměrem vybraných zemí EU dosahovala nižší náklady pouze o 1 eurocent. Ve srovnání s průměrnými výsledky v ČR byly náklady nižší o 0,1 /kg JUT za tepla. Nejlepší 1/3 podniků v Dánsku a Francii vykazovala úsporu na krmivech proti průměru sledovaných zemí EU přibližně o 7-10 eurocentů a ve srovnání s průměrnými náklady v těchto zemích byla úspora na krmivech zhruba poloviční, tj. 5 eurocentů. V České republice nejlepší třetina podniků dosahovala pouze průměrných nákladů zemí EU. Nižší náklady na krmiva v nejlepší 1/3 podniků Dánska a Francie byly výsledkem výrazně vyšší užitkovosti prasnic (rozmělnění nákladů na krmiva na sele), vyššího standardizovaného přírůstku od 8-120 kg o 6-16 % oproti průměru zemí EU a také lepší konverze krmiva na 1 kg ž. hm. prasete o 4-9 % (průměr vybraných zemí 2,87 kg/kg ž. hm.). V České republice je dosahována přibližně o 6 % horší konverze krmiva ve srovnání s průměrem zemí EU. V průměru je u nás na 1 kg JUT prasete spotřebováno o 0,18 kg krmiva více a konverze krmiva dosahuje 3,05 kg/kg ž. hm. V ČR byla zjištěna nejnižší cena práce ze zemí EU. Produktivita práce však byla výrazně horší, což dokladuje např. 2,2-3,4x vyšší počet hodin práce vynaložených na 1 t JUT proti v Rakousku, Německu a Dánsku. Pouze díky nízké ceně práce v ČR bylo možné udržet pracovní náklady na srovnatelné úrovni s pracovními náklady ostatními evropskými producenty, protože produktivita práce byla v evropském 38

Spotřeba krmiva (kg) srovnání velmi slabá. Na produkci 1 tuny JUT prasete bylo v ČR potřeba přibližně 21 hodin práce, zatímco v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Belgii to bylo 6,4-8 hodin. V České republice a Belgii byly vynaloženy nejnižší náklady na obnovu základního stáda prasnic, v ostatních zemích EU byly přibližně cca o 50 % vyšší, ve Francii dokonce více než dvojnásobné. To ukazuje na vyšší brakaci základního stáda. G 16 Spotřeba krmiva v chovu prasat ve vybraných zemích EU za roky 2013-2015 v kg 400 375 350 325 300 275 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 Česká republika Dánsko Francie Belgie Nizozemsko Rakousko Dánsko Top33 Spotřeba krmiva ve fázi výkrmu jatečných prasat (kg) Spotřeba krmiva v předvýkrmu prasat (kg) Spotřeba krmiva na prasnici (kg) 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 Spotřeba krmiva na 1 kg ž. hm. (kg) Pramen: InterPig Česká republika vykazuje rovněž vysokou rezervu v ostatních nákladech, kam patří náklady pomocných činností, ostatní přímé náklady, úroky a režijní náklady. Ve srovnání s průměrem zemí EU jsou tyto náklady přibližně dvojnásobné. Výroba vepřového masa byla až na výjimky v letech 2013-2015 ve sledovaných zemích EU ztrátová. V roce 2014 dosahovalo zisku pouze Rakousko a Španělsko (0,01-0,12 /kg) a třetina nejlepších podniků v ČR, Dánsku a Francii (0,01-0,05 /kg). Úspěch Rakouska spočívá především v dobrém zpeněžování prasat, jelikož ceny byly v obou sledovaných letech o 0,12 /kg vyšší, než byl průměr vybraných zemí EU. Španělsko je s nejnižšími výrobními náklady lídrem mezi zeměmi EU. V roce 2015 došlo vzhledem k propadu cen k vykázání ztráty ve všech zemích EU, včetně nejlepších 33 % podniků v Dánsku a Francii. 39

G 17 Náklady práce a počet hodin práce vynaložených na produkce1 t JUT prasat Pramen: InterPig Česká republika byla v letech 2013 a 2014 na úrovni prvovýroby v produkci prasat konkurenceschopná, v roce 2015 mírně ztratila. Dobré pozici České republiky v mezinárodní konkurenci velmi výrazně napomáhá nízký kurz koruny vůči euru. Pokud by byl průměrný kurz na úrovni 25-26 Kč/Eur, potom by výrobní náklady po přepočtu na eura stouply o 0,10-0,15 /kg JUT a ztráta by se prohloubila na -0,18 až-0,23 /kg JUT, což by představovalo nejhorší výsledek ze všech sledovaných zemí. G. Výhled trhu s vepřovým masem v EU do roku 2020 Pro období 2015-2025 se odhaduje, že vývoj trhu s vepřovým masem bude v EU na úrovni členských zemí rozdílný. Změny ve spotřebě v EU mohou omezit poptávku, ale na světovém trhu se očekává, že zájem o vepřové maso stále poroste, avšak pomaleji než v předchozím desetiletí (1995-2015) a to přibližně o 2-3 % ročně. V dalších deseti letech se počítá, že produkce vepřového masa v Unii se zvýší celkem asi o 400 tis. t. K jejímu nárůstu dojde jak v EU 15, tak v NČZ 13 a to i díky prognózovaným nižším cenám krmiva. Růst výroby ale může být spojen s určitým tlakem na ceny, což brání investicím do odvětví v mnoha členských státech. Sedm členských států, konkrétně Německo, Španělsko, Francie, Polsko, Dánsko, Itálie a Nizozemsko reprezentují více než 75 % celkové výroby vepřového masa Unie. Očekává se, že do roku 2025 se výroba vepřového masa bude mírně zvyšovat ve většině těchto zemí, konkrétně v Německu, Španělsku, Polsku a Nizozemsku, zatímco v Dánsku a 40