Vytápění, energie, obnovitelné zdroje Ing. Roman VAVŘIČKA, Ph.D. ČVUT Praha, Faulta strojní Ústav techniy prostředí Metody návrhu zásobníu teplé vody 1. část Ústav techniy prostředí Methods for Designing WSW Storage Tan Part 1 Recenzent Doc. Ing. Antonín Poorný, CSc. Autor popisuje způsoby výpočtu veliosti zásobníu při ústředním (centrálním ohřevu teplé vody třemi rozdílnými metodami a přístupy problematice. Vzhledem tomu, že se jedná o omplexní problematiu, úzce souvisící s energeticou náročností budovy, terá přesahuje rozsah jednoho článu, počítá autor s tím, že problematiu shrne do tří samostatných částí.druhá část bude věnována dalším způsobům návrhu, zejména pa návrhu podle ČSN EN 15316 3. Ve třetí části autor vyhodnotí výsledy výpočtu uvedenými metodami a porovná vhodnost jejich užití při apliaci na rodinný a bytový dům. Klíčová slova: teplá voda, potřeba teplé vody, příprava teplé vody, aumulační zásobní, řiva odběru, přednostní příprava teplé vody. The author describes methods of calculation for the size (volume of storage tans regarding the central heating of WSW (Warm Service Water in three different methods and approaches to the said problem. The author counts to summarize the problem in three independent parts due to the fact that it relates to the complex problem closely connected with a building specific energy demand, which is exceeding the contents of one article. The second part is to be dedicated to other methods of the design, particularly to the design pursuant to the standard ČSN EN 15316 3. The author shall evaluate results of calculations with specified methods and shall compare the appropriateness of their use for the application as to the family house and the apartment dwelling house in the third part. Key words: WSW (Warm Service Water, WSW demand, WSW preparation, accumulation storage tan, consumption curve, WSW priority preparation. Návrh veliosti aumulačního zásobníu teplé vody (dále jen TV je z hledisa hospodárného provozování přípravy TV rozhodující. Velmi často dochází podcenění výpočtu veliosti aumulačního zásobníu projetanty a následem toho problémům během provozu. Článe si lade za cíl porovnat metodiy výpočtu veliosti zásobníu TV. První postup výpočtu podává norma ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách Příprava teplé vody. Druhý možný postup vychází z normy DIN 4708 Centrální zařízení pro ohřev vody. Třetím způsobem návrhu je využití tzv. přednostní přípravy TV, dy se jedná o řízené rátodobé přesměrování celého výonu zdroje tepla z otopné soustavy na přípravu TV v zásobníu. NÁVRH PODLE ČSN 06 0320 V ČR je platná norma ČSN 06 0320. Výpočet podle této normy je poměrně jednoduchý, nicméně výsledy jsou při srovnání se sutečným provozem velmi odlišné. Záladní veličinou pro výpočet veliosti aumulačního zásobníu dle ČSN 06 0320 je stanovení potřeby TV za zvolenou periodu (obvyle 24 hodin. Výpočet potřeby teplé vody rozdělujeme podle využití TV v objetu na: mytí osob V o mytí nádobí V j úlid V u Potřeba teplé vody pro mytí osob V o v dané periodě se stanoví ze vztahu: ( 3 V n V n n U τ p, (1 o n n 1 di l di i di di i 1 i 1 V o potřeba teplé vody pro mytí osob [m 3 /perioda, např. m 3 /den], V d objem dávy v dané periodě [m 3 ], n l počet uživatelů [-], n d počet dáve [-], U 3 objemový průto teplé vody při teplotě t 3 do výtou [m 3 /h], τ d doba dávy [h], p d součinitel prodloužení doby dávy [-]. Potřeba teplé vody na mytí nádobí V j v dané periodě se stanoví ze vztahu: Vj nj Vd, (2 V j potřeba teplé vody pro mytí nádobí [m 3 /perioda, např. m 3 /den], n j počet jídel [-]. Potřeba teplé vody pro úlid a pro mytí podlah V u v dané periodě se stanoví ze vztahu: Vu nu Vd, (3 V u potřeba teplé vody pro úlid a pro mytí podlah [m 3 /perioda, např. m 3 /den], n u počet (výměra ploch [-]. Celová potřeba teplé vody V 2p v dané periodě [m 3 /perioda, např. m 3 /den] se stanoví ze vztahu: V2 p Vo + Vj + Vu, (4 Ja je patrné ze vztahu (1 největším problémem je určení objemu dávy TV na mytí osob V d. Sutečné množství potřeby TV na mytí osob závisí na individuálním chování aždého uživatele a hodnoty uváděné normou ČSN 06 0320 jsou značně nadsazené. Pro praxi to znamená, že norma ČSN 06 0320 doporučuje pro bytové domy počítat s celovou potřebou teplé vody V 2p 0,082 m 3 /osoba den. Dlouhodobá měření u bytových, ale i rodinných domů potvrzují, že reálná 108 Vytápění, větrání, instalace 3/2011
průměrná hodnota potřeby teplé vody V 2p se pohybuje od 0,04 do 0,05 m 3 /osoba.den. Dalším postupem výpočtu je stanovení potřeby tepla odebraného z ohřívače TV. Výpočet v sobě zahrnuje jedna teoreticé teplo odebrané z ohřívače TV (alorimetricá rovnice, ale taé teplo ztracené při ohřevu a distribuci TV, tj. tepelné ztráty. Potřeba tepla odebraného z ohřívače TV za danou periodu 2p (obvyle 1 den 24 hodin: ( 1 + + z 2p 2t 2z 2t ( 1+ z V ρ c ( t t 2p 2 1 3600 1000, (5 2p teplo odebrané z ohřívače TV [Wh/den], 2t teoreticé teplo odebrané z ohřívače TV [Wh/den], 2z teplo ztracené při ohřevu a distribuci TV [Wh/den], z poměrná ztráta tepla při ohřevu a distribuci TV [-], V 2p celová potřeba teplé vody [m 3 /den], ρ hustota vody při střední teplotě zásobníu [g/m 3 ], c měrná tepelná apacita [J/(g.K], t 1 teplota studené vody (uvažuje se 10 C [ C], teplota teplé vody (uvažuje se 55 C [ C]. t 2 Obr. 1 Přílad řivy odběru TV během periody s lineární aproximací [časové rozdělení podle ČSN 06 0320] Hodnoty poměrné ztráty tepla při ohřevu a distribuci tepla z jsou závislé na valitě tepelné izolace rozvodů TV, tepelné izolace zásobníu tepla, tepelných ztrát ve zdroji tepla a v neposlední řadě taé na tepelných ztrátách v cirulačním potrubí. Pro bytové domy by hodnota tohoto součinitele pro novostavby neměla přesáhnout 0,5. Pro standardně navržené tlouš y tepelné izolace rozvodů TV podle vyhlášy č. 193/2007 Sb., lze pro výpočet uvažovat z0,3. V případě dálového vedení potrubích rozvodů TV lze uvažovat z 1,0 a pro rozvody ve starších stavbách z 1 až 5. Z hodnot tepla odebraného z ohřívače 2t a tepla ztraceného při ohřevu a distribuci TV 2z se následně sestaví řivy odběru a dodávy tepla v dané periodě. Pro sestavení řive je ovšem nutné znát závislost odběru TV během periody. Pro zjednodušení výpočtu je možné uvažovat tzv. časový rozbor odběru TV, např. pro bytové domy norma ČSN 06 0320 uvádí následující časové rozložení: Obr. 2 Křivy odběru a dodávy tepla s nepřerušovanou dodávou tepla do zásobníu TV od 5 do 17 hodin 35 % z celového množství TV od 17 do 20 hodin 50 % z celového množství TV od 20 do 24 hodin 15 % z celového množství TV Časové rozdělení odběru TV se vša může výrazně lišit. Podle druhu a typu budovy např. pro hotely, bude vhodné počítat se špičovým odběrem TV ve večerních hodinách, naopa pro nemocnice a zdravotnicá zařízení budou špičové hodnoty dosahovány v dopoledních hodinách. U sportovních center nebo stadiónů, lze výpočet potřeby teplé vody omezit na sutečnou dobu provozu centra např. 6 až 8 hodin denně apod. Obr. 1 představuje přílad tvaru řivy odběru TV ze zásobníu během časové periody (tj. 24 hodin a její lineární aproximaci pro zjednodušení metodiy návrhu objemu zásobníu TV. Z řivy odběru TV se sestaví tzv. řiva odběru tepla. Křiva odběru tepla je stanovení odběru tepla ze zásobníu 2p z ohřívače pro určitou časovou jednotu (obr. 2a3. Pro výpočet potřebného objemu zásobníu TV je dále nutné sestavit tzv. řivu dodávy tepla. Křiva dodávy tepla 1p je sestavena na záladě tepelného výonu zdroje tepla a doby jeho provozu, neboli doby dodávy tepla ze zdroje. Z hledisa přístupu sestavení řive dodávy a odběru tepla je nutné rozlišit dva rozdílné případy. První případ nastává v oamžiu, dy předpoládáme, že dodáva tepla do zásobníu TV je Obr. 3 Křivy odběru a dodávy tepla s časově omezenou dodávou tepla do zásobníu TV během jedné časové periody trvalá (obr. 2. Druhý případ nastává, poud bychom uvažovali, že využijeme teplo v zásobníu z předchozí časové periody ohřevu TV a dodáva tepla je časově ratší než déla periody odběru TV (obr. 3. Křiva dodávy tepla musí být vždy nad řivou odběru tepla, jina by nastal nedostate tepla pro ohřev vody na požadovanou teplotu. Křivy dodávy a odběru tepla s rostoucím časem nelesají. Slon tečny těmto řivám časové ose představuje veliost tepelného výonu. Při nulovém výonu je průběh řivy vodorovný, při největší strmosti řivy je výon Vytápění, větrání, instalace 3/2011 109
imální [3]. Objem zásobníu TV se stanoví z imálního rozdílu mezi řivami dodávy a odběru tepla. Matematicy lze objem zásobníu TV vypočítat jao V Δ c t t ( Z ρ 2 1 3600 1000, (6 V Z objem zásobníu TV [m 3 ], Δ imální rozdíl tepla mezi řivou dodávy 1 a odběru tepla 2 [Wh]. Výpočet tepelného výonu zdroje tepla lze pa vyjádřit z dodávy tepla 1 a uvažovaného času provozu zdroje tepla τ jao P Z 1 τ, (7 P Z tepelný výon zdroje tepla [W], τ čas [h], 1 imální slon řivy dodávy tepla během periody [W]. τ Poměr 1 vyjadřuje imální slon tečny časové ose. V případě τ přerušovaného provozu v něolia různých časových fázích jedné periody ohřevu TV se pro výpočet podle (7 uvažuje imální hodnota. Z uvedeného postupu ta vyplývá, že pro časově ratší dodávu tepla ze zdroje do zásobníu TV je nutné navrhovat větší objem zásobníu TV (obr. 3 a vzorec 6, ale taé zároveň požadovat vyšší tepelný výon zdroje tepla (7 než při trvalé dodávce tepla do zásobníu během celé periody odběru TV (obr. 2. Dále je z uvedeného postupu vidět (obr. 1, že poud bychom měli dostatečně velý zdroj tepla se spojitou regulací tepelného výonu, bylo by možné navrhnout ohřev TV bez zásobníu, tj. průtočným způsobem. NÁVRH PODLE DIN 4708 Druhou, u nás méně známou metodiu návrhu zásobníu TV nabízí DIN 4708. Výchozím parametrem pro návrh je definice tzv. jednotového bytu, ve terém je uvažován oeficient potřeby N 1. Koeficient potřeby porovnává násobe N jednotového bytu posuzované budově, matematicy můžeme tento poměr vyjádřit jao N ( n p wv ( n p wv ( p w N, (8 N oeficient potřeby [-], n počet bytů [-], p oeficient obsazenosti, nebo počet osob (tab. 1 [-], w V potřeba tepla odběrných míst [Wh]. V Jednotový byt je definován 4 místnostmi, ve terém bydlí průměrně 3 až 4 osoby. Koeficient obsazenosti p (viz. tab.1 udává, oli osob žije sutečně v bytě a jaou mají potřebu teplé vody. Nejsou-li dispozici sutečné údaje o obsazenosti bytu, použije se průměrná hodnota dle tab. 1. (pro jednotový byt se 4 místnosti > p 3,5. Tabula 1 je vztahována obytným místnostem jednoho bytu. Vedlejší nom místnosti, jao např. uchyň (ne společný uchyňsý out, omora, chodba, oupelna a vedlejší prostory se do výpočtu nezahrnují. Výjimu tvoří místnosti typu obytné předsíně nebo např. zimní zahrady, teré se do výpočtu zahrnují jao 0,5 násobe obytné místnosti. V případě výpočtu bytů s převážně jednou nebo dvěma místnostmi se uvažuje oeficient obsazenosti p 2,5. Tab. 1 Koeficient obsazenosti bytu podle DIN 4708 Počet místností r [-] Koeficient obsazenosti p [-] Počet místností r [-] Koeficient obsazenosti p [-] 1 2,0 4,5 3,9 1,5 2,0 5 4,3 2 2,0 5,5 4,6 2,5 2,3 6 5,0 3 2,7 6,5 5,4 3,5 3,1 7 5,6 4 3,5 Dalším parametrem je definice místa odběru TV. Norma DIN 4708 předpoládá pro návrh zásobníu TV zohledňovat pouze největší spotřebič TV, terý bude v daném bytě používán. Při sanitární vybavenosti bytu se v principu rozlišují dva druhy vybavenosti: a normální vybavenost bytu (tab. 2 b omfortní vybavenost bytu (tab. 3 Normální vybavenost bytu je definována jednou sprchou (nebo vanou, jedním umyvadlem a jedním uchyňsým dřezem. V případě sprchové abiny se uvažuje hodnota potřeby tepla odběrného místa w V shodná pro vanu. Ostatní spotřebiče (tj. umyvadlo a dřez se do výpočtu nezahrnují (viz. tab. 2. Tab. 2 Odběrná místa teplé vody v bytech s normální výbavou Prostor Stávající vybavení w V [Wh] pro výpočet podle tab. 4 Koupelna asi 140 l nebo baterií a normální sprchou Jao oupací vana asi 140 l 1 umyvadlo Nezohledňuje se Kuchyň 1 dřez pro uchyň Nezohledňuje se Tab. 3 Odběrná místa teplé vody v bytech s omfortní výbavou Prostor Stávající vybavení w V [Wh] pro výpočet podle tab. 4 Koupelna (druh dle tab.4 podle tab. 4 Sprchová abina (druh dle tab. 4 podle tab. 4 Umyvadlo Bidet Nezohledňuje se Nezohledňuje se Kuchyň Dřez pro uchyň Nezohledňuje se Pooj pro hosty (druh dle tab. 4 50 % wv podle tab. 4 Sprchová abina (druh dle tab. 4 100 % w V podle tab. 4 Umyvadlo 100 % w V podle tab. 4 * Bidet 100 % w V podle tab. 4 * Poud je u pooje pro hosty osazena vana nebo sprchový out, umyvadlo se do výpočtu neuvažuje! 110 Vytápění, větrání, instalace 3/2011
Tab. 4 Potřeba tepla u různých odběrných zařízení podle DIN 4708 Odběrné místo Zrata podle DIN 4708 Odebírané množství V [l] Potřeba tepla odběrného místa w V [Wh] NB1 140 5,82 NB2 160 6,51 Vana do malého prostoru a vana se stupíny KB 120 4,89 Veloprostorová vana (1800 750 mm GB 200 8,72 baterií a úspornou sprchou BRS 40 1,63 baterií a normální sprchou BRN 90 3,66 baterií a luxusní sprchou BRL 180 7,32 Umyvadlo WT 17 0,7 Bidet BD 20 0,81 Umyvadlo na ruce HT 9 0,35 Kuchyňsý dřez SP 30 1,16 Komfortní vybaveností je definován byt, terý má ve větším množství jiná zařízení ve srovnání s normální vybaveností jednoho bytu. Rozdíl oproti bytu s normální vybaveností je v započítávání jednotlivých odběrných míst. Poud není v bytu s omfortní vybaveností dispozici žádná vana, ale pouze sprcha bude pro výpočet použit údaj w V pro oupací vanu. Má-li byt dispozici více rozdílných sprchových abin (tab. 4 použije se pro výpočet místo sprchové abiny s největším odběrem oupací vana. Další odlišností je započítávání tzv. malých spotřebičů (bidet, umyvadlo, dřez. V případě osazení bidetu a s tím spojené další instalace více ja dvou malých spotřebičů (tj. umyvadla a dřezu, je nutné do výpočtu bidet započítat. Jednotový byt má definovánu jednu normální oupelnovou vanu (1600 mm 700 mm NB1 viz. tab. 4. Potřeba tepla pro ohřev TV pro jednotový byt (4 místnosti > p 3,5 a vanu NB1 je N p.w V 3,5 5,82 20,37 Wh. S touto hodnotou jsou pa další výpočty porovnávány a vzorec pro stanovení oeficientu potřeby N (8 přejde do tvaru N ( n p w V 20, 37, (9 Obr. 5 Zapojení zdroje tepla s přednostní přípravou TV Č OS oběhové čerpadlo otopného systému, Č TV nabíjecí čerpadlo zásobníu TV, EN expanzní nádoba, K otel, PT dálové ovládání s čidlem vnitřní teploty, PV pojistný ventil, 3PV trojcestný přepínací ventil, V TV zásobní TV, t e venovní teplota, t i vnitřní teplota, t teplota otlové vody, t TV teplota vody v zásobníu TV Při výběru veliosti zásobníu je nutné zohlednit následující požadavy: 1. Koeficient potřeby vybraného typu zásobníu TV N L musí být minimálně ta velý, ja je velý vypočtený oeficient potřeby N, (tj. N L N. 2. Tepelný výon otle musí být minimálně ta velý, jao je trvalý tepelný výon D (údaj výrobce zásobníu TV pro teplotní rozdíl při ohřevu 10/45 C, potřebný dosažení oeficientu potřeby zásobníu N L. 3. Bude-li otel uvažován ja pro otopnou soustavu ta i pro ohřev TV, je požadován zvýšený výon otle D budovy + Δ TV (viz. obr. 4, budovy představuje tepelný výon pro porytí nároů tepla (vytápění, vzduchotechnia, apod. pro budovu. NÁVRH ZOHLEDŇUJÍCÍ PŘEDNOSTNÍ PŘÍPRAVU TV Obr. 4 Zvýšený výon otle ohřevu teplé vody podle výonového čísla N Na první pohled by se mohlo zdát, že tím by návrh veliosti zásobníu byl velmi jednoduchý. Nicméně postup dle normy DIN 4708 nebo ČSN 06 0320 předpoládá obecný průběh odběrné řivy TV. U normy ČSN 06 0320 se jedná o časové rozdělení odběru TV během periody s postupným navyšováním odběru TV. U normy DIN 4708 se jedná o periodu odběru, terá na začátu pomalu stoupá, zhruba uprostřed dosahuje svého ima a e onci zase pomalu lesá (tj. Gaussova řiva. Postup je proto možný apliovat u budov, u terých spíše předpoládáme využití samostatného zdroje tepla pro přípravu TV. Bohužel ani norma ČSN ani DIN se blíže nezabývají případem, dy je stejný zdroj tepla využíván ja pro otopnou soustavu ta pro přípravu TV. Norma DIN 4708 sice udává diagram pro navýšení tepelného výonu zdroje tepla v případě současného využití zdroje tepla pro otopnou soustavu a přípravu TV (obr. 4, nicméně v tomto případě norma předpoládá nabití zásobníu TV pro odběrnou pe- Vytápění, větrání, instalace 3/2011 111
riodu a jeho následovný ohřev až po jeho částečném vybití spolu se současným provozem otopné soustavy. V praxi se u rodinných a menších bytových domů velmi často využívá tzv. přednostní příprava TV (obr. 5. V principu jde o možnost přepnutí celého výonu zdroje tepla pro přípravu TV, a následně jeho využití pro dohřev vody v zásobníu TV [L2]. Z hledisa bilance potřeby tepla budovy můžeme vycházet z předpoladu, že potřeba tepla pro otopnou soustavu je většinou vyšší než potřeba tepla pro ohřev TV. Výhodou přednostního ohřevu TV je tedy možnost využití imálního tepelného výonu zdroje tepla, terý je primárně navržen pro otopnou soustavu. Poud nastane odběr TV ze zásobníu, teplota vody v zásobníu t TV začne lesat. Po dosažení spínací teploty vody t TVmin vzásobníu, regulace zdroje tepla vypne oběhové čerpadlo otopné soustavy a přepne trojcestný přepínací ventil ve směru nabíjení zásobníu TV. Zároveň zdroj tepla navýší teplotu otlové vody (obvyle na 80 C nebo jinou a regulace sepne nabíjecí čerpadlo zásobníu TV. V oamžiu, dy je teplota vody v zásobníu dostačující, regulace celý systém přepne zpět do režimu vytápění. Je tedy zřejmé, že čím bude spínací diference (Δτ Τς X p t TV t TVmin větší, tím bude čas pro dobití zásobníu τ a delší. Spínací diference se obvyle volí 5 K nebo 10 K podle typu zásobníu TV. Doba potřebná dohřátí zásobníu TV τ a by ale neměla být příliš dlouhá a to proto, aby během přerušení dodávy tepla do otopné soustavy nedošlo ovlivnění tepelné pohody ve vytápěném prostoru. Pro lehé stavby s minimální aumulací tepla by doba potřebná dohřátí vody v zásobníu TV τ a neměla přeročit 10 minut. U středně těžých a těžých staveb s aumulační schopností zdiva by doba dohřevu TV τ a neměla být delší ja 20 minut. Postup návrhu objemu zásobníu TV by pa vycházel z předpoladu, že tepelný výon otle, je větší nebo roven požadovanému výonu pro přípravu TV TV., (10 TV Z hledisa potřeby teplé vody pro rodinné a obytné domy lze využít praxí ověřené hodnoty V 2p od 0,04 do 0,05 m 3 /osoba.den. Objem navrženého zásobníu by pa měl být VTV V2 P ni, (11 V 2P potřeba teplé vody (0,04 až 0,05 m 3 /osoba.den [m 3 /osoba.den], obsazenost domu [osoba/den]. n i Pro obytné budovy se nejčastěji používají nepřímo ohřívané zásobníy s integrovaným výměníem. Ty pracují na principu přirozeného vztlau, tj. obsah zásobníu je zahříván od spodní části nahoru. U těchto systémů je tedy velmi problematicé zajistit doonalý ohřev celého objemu zásobníu TV na žádanou teplotu. Abychom mohli vypočítat sutečný využitelný obsah zásobníu, je nutné zahrnout do výpočtu tzv. oreční fator odběru y (tab. 5. Tab.5 Koreční fator odběru tepla ze zásobníu TV y [-] Zásobní TV τ a < 20 minut τ a < 10 minut Vertiální zásobní TV 0,94 0,89 Horizontální zásobní TV (do 400 l 0,96 0,91 Horizontální zásobní TV (nad 400 l 0,90 0,85 Rovnicí pro výpočet potřebné doby dohřevu TV τ a, je bilance dodaného tepla určitému objemu apaliny za časovou jednotu při známém rozdílu teplot, nebo-li alorimetricá rovnice. VTV y ρ c X p τ a, (12 τ V y ρ c X a TV TV tepelný výon nutný dohřevu TV [W], V TV objem zásobníu TV [m 3 ], τ a doba ohřevu TV při teplotním rozdílu pro dohřev TV [s], ρ hustota vody při střední teplotě zásobníu [g/m 3 ], c měrná tepelná apacita vody při střední teplotě zásobníu [J/(g.K], X p spínací diference pro dohřev TV (5 nebo 10 K [K], y oreční fator odběru tepla ze zásobníu TV (tab. 5 [-]. Poud je vypočtená hodnota doby dohřevu TV τ a menší než 10 minut pro lehé stavby (resp. 20 minut pro středně těžé a těžé stavby je výon otle pro navržený objem zásobníu TV dostatečný. Většina nepřímo ohřívaných zásobníů má integrovaný spirální výmění tepla z hladých trube. U výměníů tepla je z hledisa dosahovaného tepelného výonu rozhodující jeho teplosměnná plocha a střední rozdíl teplot. S ohledem na použitý jmenovitý tepelný výon zdroje tepla je nutné ověřit, zda výmění tepla v navrženém zásobníu TV je schopen tento tepelný výon předat do zásobníu TV. Výrobci zásobníů TV většinou udávají tzv. jmenovitý tepelný výon integrovaného výměníu tepla výměníutv pro teplotu otlové vody t a průto nabíjecím čerpadlem. ZÁVĚR Ja bylo uázáno, možnosti stanovení veliosti zásobníu TV jsou různé. Článe popisuje tři rozdílné metody stanovení veliosti zásobníu TV. Praticá měření proázala, že pro výpočet potřeby teplé vody je vhodnější využití sutečných naměřených hodnot např. pro typologicy podobný dům. Z hledisa posouzení vhodnosti návrhu jsou výsledy, teré posytuje ČSN 06 0320 nadhodnocené, a to právě z důvodu předimenzování hodnot potřeby teplé vody na osobu a den, teré norma uvádí. Návrh z hledisa DIN 4708 je vhodný pro bytové domy, u terých je možné předpoládat rovnoměrně rozložený odběr TV během dne bez něolia výrazných odběrových špiče. Poslední postup vychází z bilance času potřebného dohřátí TV s využitím jmenovitého tepelného výonu zdroje tepla. Tento návrh je vhodný pro rodinné domy a menší obytné domy, uvažujeme využít jeden zdroj tepla ja pro otopnou soustavu, ta i pro nabíjení zásobníu TV. Pro větší obytné domy s větším odběrem TV, je vhodnější navrhnout samostatný zdroj tepla pro soustavu TV s využitím metodi uváděných v něterých z výše uvedených norem. Přílady výpočtů budou následovat v dalším článu. Kontat na autora: Roman.Vavrica@fs.cvut.cz Použité zdroje: [1] Bystřicý, V., Poorný, A., Technicá zařízení budov A. Třetí vydání. Vydavatelství ČVUT, 2006. 205 s. ISBN 80 01 02716 3 [2] Bašta, J., Hydraulia a řízení otopných soustav. Vydavatelství ČVUT, 2003. 252 s. ISBN 80 01 02808 9 [3] ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách Příprava teplé vody Navrhování a projetování, ČNI, 2006 [4] DIN 4708 Zentrale Wassererwärmungsanlagen, 1994; part 1 Begriffe und Berechnungsgrundlagen; part 2 Regeln zur Ermittlung des Wärmebedarfs zur Erwärmung von Trinwasser in Wohngebäuden; part 3 Regeln zur Leistungsprüfung von Wassererwärmern für Wohngebäude. [5] Firemní podlady Bosch Termotechnia s.r.o., obchodní divize Buderus. Tento příspěve byl podpořen výzumným záměrem MSM 6840770011. p 112 Vytápění, větrání, instalace 3/2011