9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING)

9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING) 9.1 Úvod Persistentní chlorované organické látky (dále POPs) se vyznačují lipofilitou a dlouhodobým poločasem rozpadu. Populace je exponována těmto látkám z více než 90 % potravou, především živočišnými tuky. Toxikologická významnost spočívá zejména v kumulaci těchto látek v tuku lidského organismu a v dlouhodobém působení, které může být provázeno karcinogenními (účinek především negenotoxický, event. zprostředkovaný hormonální dysbalancí, např. karcinom prsu, endometria či prostaty) i nekarcinogenními účinky, mezi něž patří zejména porucha hormonální rovnováhy (estrogenní i antiestrogenní účinek, poruchy funkce štítné žlázy), poruchy reprodukce, neurotoxicita a imunotoxicita a další nežádoucí zdravotní účinky. Kumulace v tukových tkáních umožňuje využít pro ověření expozice a odhad zátěže člověka biologické monitorování, tedy sledování koncentrace POPs v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Jako matrice se nejčastěji využívá mateřské mléko, podkožní tuk, popř. i krevní sérum, lze využít i některé orgány (placenta, játra). Pravidlem je vyjadřovat naměřené hodnoty na hmotnostní jednotku tuku, což umožňuje vzájemné srovnání výsledků. Koncentrace POPs v jednotlivých vzorcích se vyznačují značnými individuálními rozdíly a existencí ojedinělých odlehlých hodnot. Rozložení hodnot v souboru má většinou log-normální charakter. Z hlediska popisné statistiky je proto vhodné udávat výsledky jako medián či geometrický průměr, popř. rozsah hodnot nebo rozpětí kvantilů 0,1 0,9. Pro odhad hodnoty TEQ jsou používány hodnoty TEF dle WHO 1998. Data tohoto typu jsou důležitá pro zjištění aktuální zátěže populace, odhad dlouhodobých trendů, stanovení referenčního hodnot pro danou populaci či populační skupiny a pro mezinárodní porovnání. V České republice byly POPs v tělních tekutinách a tkáních člověka sledovány od poloviny 80. let 20. století. Systematicky jsou monitorovány od r. 1994. Dostupné údaje jsou uvedeny v následujícím textu. Data uvedená v předkládaném textu vycházejí z následujících podkladů: Články na dané téma publikované v českých i zahraničních časopisech a sbornících z konferencí. Výsledky 2. a 3. kola mezinárodní srovnávací studie hladin PCBs, PCDDs a PCDFs v mateřském mléce koordinované WHO. Výroční odborné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k prostředí (dále MZSO) projekt 5 Biologický monitoring za roky 1994 2002. Výsledky uvedené v Souhrnných zprávách Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Výsledky uvedené v závěrečné zprávě projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech. IV-69

Text zahrnuje: 1. Výsledky analýzy sumy PCBs a indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce, pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku, játrech a mozcích dospělé populace ČR. 2. Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů (DDT, DDE, HCB, α, β, γ-hch) v mateřském mléce, pupečníkovém séru, placentách, podkožním tuku a játrech dospělé populace ČR. 3. Výsledky analýzy PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou ve vzorcích mateřského mléka a podkožního tuku dospělé populace ČR. 9.2 Polychlorované bifenyly (PCBs) 9.2.1 Úvod Analytické metody, používané v 70. a 80. letech, umožňovaly určit koncentraci PCBs v biologickém materiálu pouze jako sumu. V 80. - 90. letech byla již prováděna kongenerová analýza a to buď výběrem indikátorových kongenerů charakterizujících jejich směs, nebo selektivně stanovením koncentrace kongenerů s prokázaným toxickým působením dioxinového typu. Pro českou populaci jsou k dispozici údaje o koncentraci PCBs, resp. indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce, podkožním tuku, pupečníkovém séru, placentách, játrech a mozku. 9.2.2 Výsledky analýzy PCBs v mateřském mléce 9.2.2.1 Publikované výsledky sumy PCBs V České republice byly PCBs jako celková suma PCBs nesystematicky sledovány v mateřském mléce nebo podkožním tuku již v polovině 80. let a to především pracovníky hygienické a veterinární služby. První údaje u české populace byly získány v oblasti Ústí nad Labem (Ševčík et al. 1985). Data publikovaná do začátku 90-tých let jsou uvedena v tabulce 9-1 (Černá, 1995; Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-1: Σ PCBs v mateřském mléce české populace v období před rokem 1994 [µg.g -1 lipidů] Lokalita Rok N Σ PCBs Reference Severní Čechy před 1985 63 2,83 ± 1,4 a Ševčík et al., 1985 Brno 1988 27 2,41 Hrubá et al., 1988 Okres Česká Lípa 1984-85 69 3,16 ± 1,39 a Řezníček et al., 1989 Okres Česká Lípa 1984-85 72 3,18 ± 1,36 a Zahradníček et al., 1989 (1,28 9,08) b Praha 1988 8 2,0 4,5 b Procházka et al., 1990 Okres Jihlava 1987-88 25 3,45 a (1,112-10,32) b Kredl et al., 1990 IV-70

Okres Kroměříž 1991 75 2,55 a Kohn et al., 1992 Okres Frýdek-Mistek 1992-93 70 2,85 a Geryková et al., 1994 Karviná 1990-92 115 2,78 a (max. 5,75) Mališ, 1993 Brno 1993 5 0,661 2,89 b Gajdůšková et al., 1996 a aritmetický průměr, b rozmezí 9.2.2.2 Výsledky sumy PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti V Karviné byla suma PCBs v mateřském mléce monitorována jako součást Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Údaje za období 1992 1996 jsou uvedeny v tabulce 9-2. Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1997. Tabulka 9-2: Koncentrace sumy PCBs [µg.g -1 lipidů] v mateřském mléce oblasti Karviná 1992 1993 1994 1995 1996 N 131 39 21 16 8 medián 2,74 2,41 1,88 2,39 2,42 Kv. 0,9 4,44 5,05 2,79 3,5 3,02 9.2.2.3 WHO studie 1992 a 2000 - výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs V letech 1992-93 se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, která zahrnovala analýzu PCBs, PCDDs a PCDFs ve vzorcích mateřského mléka z celkem 19 států (WHO/ECEH 1996). Byly analyzovány dva vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená oblast) a 11 vzorků z lokality Uherské Hradiště (zatížená oblast). V této studii byly již sledovány indikátorové kongenery PCBs (čísla dle IUPAC 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-3 (WHO/ECEH, 1996, Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-3: Mateřské mléko - výsledky kongenerové analýzy indikátorových PCBs studie WHO a dalších prací v období před zahájením MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr, popř. medián (hodnoty v závorkách) [ng.g -1 lipidů] Lokalita Rok N 138 153 180 Suma Reference Kladno 1991-93 1 c 171,9 215 137,4 897,4 b WHO/ECEH, 1996 Bencko et al., 1998 Uherské Hradiště 1991-93 1 c 341,5 424,8 294,0 1 802,5 b Dtto Praha 1993-94 17 289 (260) 379,2 (331) 240,2 (226) 1 096 a Schoula et al., 1996 1 389 b Kladno 1993-94 12 204 273,3 172,2 860 a 1 104,1 b IV-71

Uherské Hradiště 1993-94 7 361,6 475,3 359,7 1 529 a 2 034,2 b Jihlava 1996 20 83 (60) 113 (78) 84 (63) 476 b (342) b Kredl et al., 1997 a suma kongenerů.: 28, 66, 70, 74, 105, 118, 138, 153, 156, 170, 180 b (PCB 138 + PCB 153 + PCB 180) x 1.70 faktor c jeden vzorek spojený z 11 individuálních vzorků Třetí kolo mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, které proběhlo v letech 2000 2001, zahrnovalo analýzu stejného spektra POPs ve spojených vzorcích mateřského mléka odebraných podle standardního protokolu WHO opět v lokalitách Uherské Hradiště a Kladno, jako další pak byla vybrána oblast Liberec důvod byl zkušební provoz spalovny odpadů a absence dat o koncentraci dioxinů v organismu populace této oblasti. Vzorky všech participujících zemí byly analyzovány v laboratoři SRN vybrané WHO. Výsledky 3. kola pro Českou republiku jsou v současné době k dispozici pouze v elektronické podobě bez návaznosti na výsledky dalších států (tabulka 9-4) Tabulka 9-4: Mezinárodní srovnávací studie WHO - výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] ve spojených vzorcích mateřského mléka ve 2. a 3. kole studie Lokalita N 138 153 180 x 1,7 Kladno 1992 11 172 215 137 524 891 Kladno 2000 10 154 201 144 500 849 o10,5 % o 6,5 % o 5 % o 4,5 % Uher. Hradiště 1992 11 342 425 294 1060 1803 Uher. Hradiště 2000 11 286 379 337 1002 1703 o 16,4 % o 10,8 % o 14,6 % o 4,5 % Liberec 2000 11 147 202 144 493 838 Z výsledků je patrno, že pokles v koncentraci indikátorových kongenerů mezi lety 1992 a 2000 není výrazný, resp. že došlo k relativnímu zvýšení koncentrace kongeneru 180. V rámci bývalého Československa jsou však ve srovnání s dalšími zeměmi, jenž se studie zúčastnily patrný výrazně vyšší hladiny indikátorových kongenerů (obrázek 9-1). 600 500 ng/g fat 400 300 200 100 0 Brazil Australia Hungary New Zealand Bulgaria Ireland Finland Egypt Norway Croatia Ukraine Russia Sweden Romania Netherlands Germany Spain Italy Slovak Rep. Czech Rep. Obrázek 9-1: Medián nalezených koncentrací indikátorových PCBs v mateřském mléce v rámci studie WHO-Europe (Malish a van Leeuwen, 2002). IV-72

9.2.2.4 Výsledky získané v rámci MZSO Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (dále MZSO) je v České republice provozován na základě Usnesení vlády České republiky č. 369/1991. Od roku 1994 jsou každoročně monitorovány koncentrace indikátorových kongenerů PCBs (28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180) v mateřském mléce a dle možnosti i v dalších tělních tekutinách a tkáních české populace (Kliment et al. 2000). MZSO byl od počátku soustředěn především na městskou populaci. Pro biologický monitoring byly zvoleny čtyři oblasti Plzeň (PM) a Ústí n. Labem (UL) s předpokládanou vyšší zátěží z prostředí a Benešov (BN) a Žďár n. Sázavou (ZR) s předpokládanou nižší zátěží z prostředí. Počet vzorků se obvykle pohyboval kolem 100 na lokalitu a rok. Analýzu prováděla v období 1994 1999 laboratoř Ecolab Znojmo, v období 2000 2001 pak Aneclab České Budějovice. V letech 1994 2001 bylo vyšetřeno celkem 2 595 vzorků mateřského mléka. Struktura sledované populace je uvedena v tabulce 9-5. Výsledky analýzy indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulce 9-6. Kongenery s nižším číslem jsou buď pod mezí stanovitelnosti použité metody nebo se jejich hodnoty pohybují pouze v jednotkách ng.g -1 lipidů. V tabulce 9-7 je uvedeno percentilové rozdělení hodnot indikátorových PCBs kongenerů 138, 153 a 180 (ng.g -1 lipidů). Tabulka 9-8 obsahuje koncentrace PCBs v mateřském mléce jednotlivých monitorovaných lokalit vyjádřené jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy projektu Biologický monitoring MZSO za roky 1994 2001, Černá et al., 2000 a Černá et al., 2002. Tabulka 9-5: Struktura žen, které poskytly mateřské mléko pro analýzu PCBs v rámci MZSO. Benešov Žďár n. S. Plzeň Ústí n. L. Celkem N = 746 N = 645 N = 475 N = 729 N = 2 595 Věk (roky) Rozmezí 25,4 17-45 29,4 17-39 25,4 17-45 25,2 16-44 25,2 16-45 Bydliště v lokalitě (roky) Rozmezí 16,4 1-37 18 1-39 11,3 1-33 19,6 1-39 16,7 1-39 Kouření N kuřáci 40 34 83 126 283 % kuřaček 5,4 5,3 17,5 17,3 10,9 Tabulka 9-6: Výsledky analýz indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce v jednotlivých letech monitorování a celková suma PCBs kalkulovaná jako součet kongenerů 138, 153 a 180 násobený faktorem 1,7 (dle DGF 1988) PCB kongenery PCB 138 PCB 153 PCB 180 x 1,7 1994 Medián 190 352 255 797 1 355 Kv0,1 - Kv0,9 97-358 183-629 131-539 1995 Medián 178 323 248 749 852 Kv0,1 - Kv0,9 70-396 182-526 130-429 1996 Medián 163 201 125 489 831 Kv0,1 - Kv0,9 69-321 109-368 65-241 1997 Medián 142 165 110 417 709 Kv0,1 - Kv0,9 83-265 96-306 58-210 IV-73

1998 Medián 130 165 127 422 717 Kv0,1 - Kv0,9 77-244 97-293 70-243 1999 Medián 140 164 131 435 740 Kv0,1 - Kv0,9 76-271 88-358 69-276 2000 Medián 118 168 98 384 653 Kv0,1 - Kv0,9 35-309 52-400 27-249 2001 Medián 100 139 78 317* 539 Kv0,1 - Kv0,9 52-188 70-273 41-162 2002 Medián 175 137 149 470 799 Kv0,1 - Kv0,9 91-316 67-256 79-248 * Ve srovnání s výsledky roku 1994 jde o pokles o cca 60 % Tabulka 9-7: Percentilové rozdělení hodnot třech indikátorových PCBs kongenerů s nejvyšším výskytem v lidském organismu 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] ve vzorcích mateřského mléka české populace analyzovaných v rámci MZSO v letech 1994 až 2000 10. percentil 25. percentil 50. percentil (medián) 75. percentil 95. percentil* PCB kong. 138 153 180 138 153 180 138 153 180 138 153 180 138 153 180 1994 N = 280 1995, N = 395 1996 N = 285 1997 N = 391 1998 N = 385 1999 N = 389 2000 N = 407 97 183 131 130 247 185 190 352 255 257 470 365 452 738 630 70 182 130 111 244 176 178 323 248 289 416 327 462 616 500 69 109 65 107 147 88 163 201 125 242 270 173 366 435 282 83 96 58 107 129 82 142 165 110 195 218 147 303 378 241 77 97 70 98 124 96 130 165 127 180 216 176 292 380 324 76 88 69 98 115 91 140 164 131 189 222 184 329 486 361 35 53 27 69 98 58 118 168 98 200 270 157 419 562 323 * Hodnoty 95. percentilu by mohly být použity pro odhad referenčních hodnot pro českou populaci IV-74

Tabulka 9-8: Koncentrace PCBs v mateřském mléce monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů v jednotlivých oblastech Rok BN PM UL ZR 1994 1 086 955 1 804 1 212 1995 1 081 1 523* 1 683 1 231 1996 911 780 879 750 1997 614 677 884 700 1998 740 685 850 643 1999 706 639 984 677 2000 534 542 959 641 2001 553 474 566 573 2002 765 629 1 122 867 * pouze 12 vzorků 9.2.2.5 Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti PCBs jako indikátorové kongenery jsou periodicky sledovány v mateřském mléce v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-9 byla poskytnuta laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. Tabulka 9-9: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v mateřském mléce Ostravskokarvinské oblasti [ng.g -1 lipidů] N = 53 PCB138 PC153 PCB180. 1,7 Medián 138 264 167 565 961 9.2.2.6 Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP Indikátorové kongenery PCBs v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí. Postup při odběru vzorků je uveden v části 3 PCDDs/PCDFs/PCBs. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-10. Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech IV-75

Tabulka 9-10: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs (sestupné pořadí lokalit) [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99 Lokalita Suma PCBs PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 Uher. Hradiště Medián 3 410 437 646 455 1 457 2 477 1999, N = 14 Rozsah 1 448-13 754 162-1 782 274-2 655 76-1 360 Ústí n. L Medián 1 601 363 476 318 1 099 1 868 2000, N=11 Rozsah 780-3 607 175-686 207-915 142-758 Uher. Hradiště Medián 1 073 232 302 201 748 1 272 2000, N = 10 Rozsah 757-2 139 124-410 190-503 171-546 Kolín Medián 1 036 219 288 172 701 1 192 2000, N=11 Rozsah 305-4 824 61-1 013 78-1 279 50-882 Praha Medián 921 219 343 127 693 1 178 1999, N=15 Rozsah 455-2 264 87-496 135-735 62-464 Kladno Medián 660 164 142 128 441 749 2000, N=6 Rozsah 316-866 90-207 57-176 53-196 Liberec Medián 609 120 177 126 408 693 2000, N=11 Rozsah 401-987 86-206 113-280 73-206 Telč Medián 480 127 98 79 313 533 2000, N=8 Rozsah 293-731 80-167 54-122 46-122 9.2.3 Výsledky analýzy PCBs v podkožním tuku 9.2.3.1 Publikované výsledky sumy PCBs Přehled publikovaných výsledků je uveden v tabulce 9-11 (Černá a Bencko, 1999). Tabulka 9-11: Podkožní tuk - výsledky kongenerové analýzy [ng.g -1 lipidů] v období před zahájením MZSO. Koncentrace jsou uváděny jako aritmetický průměr (popř. medián). Lokalita Rok N PCB138 PCB153 PCB180 Suma a Reference Karviná 1993-4 84 546 (450) 836 (675) 718 (520) 3 570 (2 796) Coufalová et al., 1997 Praha 1992 8 396 (381) 573 (596) 584 (629) 2 640 (2 730) Schoula et al., 1997 Uherské Hradiště 1995 20 800 (766) 1 345 (1 277) 1 258 (1 221) 5 785 (5 549) a (PCB 138 + PCB 153 + PCB 180) x 1.70 (DGF, 1988) IV-76

9.2.3.2 Výsledky získané v rámci MZSO Byly realizovány ve 3 etapách: indikátorové PCBs a chlorované pesticidy v období 1994 a 1995 indikátorové PCBs a chlorované pesticidy, PCDDs, PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou v létech 1996 1999 dtto v létech 2000 a 2001 9.2.3.2.1 PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech 1994-1995 V tomto období byla převážná většina vzorků získána v lokalitách Ústí n. L. (průměrný věk 53 let) a Plzeň (průměrný věk 59 let). Vzorky byly analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-12. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, 1996 Tabulka 9-12: Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni odebrané v létech 1994 a 1995 PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180 x 1,7 PM medián 530 975 640 2 145 3 647 N=31 Kv0,1 - Kv0,9 324-1 434 575-2 270 320-1 282 UL medián 885 1 310 980 3 175 5 398 N=68 Kv0,1 - Kv0,9 440-1 470 632-2 240 512-2 162 Celkem medián 770 1 210 820 2 800 4 760 N=99 Kv0,1 - Kv0,9 390-1 500 611-2 260 399-2 016 9.2.3.2.2 PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech 1996-1999 Vzorky odebrané v tomto období byly analyzovány rovněž na PCDDs/PCDFs a PCBs s dioxinovou aktivitou. V tabulce 9-13 jsou uvedeny základní charakteristiky populace, tabulka 9-14 obsahuje sumu indikátorových kongenerů 138, 153 a 180. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Černá et al., 2001 Tabulka 9-13: Složení populace sledované v letech 1996 1999 (věk, pohlaví a bydliště) Oblast Oblast s předpokládanou nižší zátěží Oblast s předpokládanou vyšší zátěží BN ZR PM UL Celkem n 12 14 12 23 61 Muži 4 12 7 8 31 IV-77

Ženy 8 2 5 15 30 věk (roky) 52,8 45,4 60,1 62,0 56,2 Rozmezí 40-62 27-60 45-74 42-84 27-84 věk - muži 51,3 věk - ženy 61,0* * p < 0.01 Tabulka 9-14: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni vzorků 1996-1999 Skupina Suma 138+153+180 x 1,7 Celkem Medián 1 753 2 980 Rozmezí 786-8 167 Muži Medián 1 822 3 097 Rozmezí 786-3 536 Ženy Medián 1 695 2 820 Rozmezí 836-8 167 Věk >= 50 Medián 2 082* 3 539 Rozmezí 1 147-8 178 Věk <50 Medián 1 611 2 739 Rozmezí 786-3 362 * p<0.05 9.2.3.2.3 PCBs v podkožním tuku zemřelých v letech 2000 2001 Základní charakteristiky populace odebrané v tomto období jsou uvedeny v tabulce 9-15. Tabulka 9-16 obsahuje sumu indikátorových kongenerů 138, 153 a 180. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002 Tabulka 9-15: Složení populace sledované v letech 2000 2001 (věk, pohlaví a bydliště) Oblast Oblast s předpokládanou nižší zátěží Oblast s předpokládanou vyšší zátěží BN ZR PM UL Celkem N 1 5 4 19 29 Muži 0 3 0 8 11 Ženy 1 2 4 11 18 věk (roky) 54 59,2 65 51,4 57,4 Rozmezí 41-78 63-67 23-67 23-78 IV-78

věk muži 58,3 49,5 50,6 rozmezí 41-78 0 23-67 23-78 věk ženy 62,7 65 52,7 58,6 rozmezí 57-64 63-67 24-65 24-65 Tabulka 9-16: Suma indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] v podkožní tukové tkáni vzorků 2000-2001 N = 29 138 153 180 Suma 138+153+180 x 1,7 Medián 390 451 571 1 317 2 239 Kv0.1-0.9 244-821 217 1 210 384 1 218 1 003 3 087 9.2.3.3 Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti PCBs v podkožním tuku jsou analyzovány i v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data jsou uvedena v tabulce 9-17. Zdroj informací: údaje byly poskytnuty laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. V přepočtu na tehdy používané I-TEF jsou tato data uvedena v souhrnné zprávě Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Speciální monitoring zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1998. Tabulka 9-17: Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v podkožním tuku [ng.g -1 lipidů] osob z Ostravsko-karvinské oblasti N = 20 138 153 180 Suma 138+153+180 x 1,7 Geom. 525 1 030 1 065 2 620 4 455 Rozsah 118-1 117 570-2 072 659-2 249 9.2.4 Analýza PCBs ve vzorcích krevního séra 9.2.4.1 Publikované výsledky indikátorových PCBs Z období před zahájením MZSO byly publikovány následující údaje: Průměrné koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 v osmi vzorcích krevního séra pupečníkové krve byla 0,21; 0,31 a 0,21 µg.l -1. (Pozn.: To je v přepočtu na tuk dle předpokládaného obsahu tuku 3,47 g.l -1 v pupečníkovém séru 60,5; 89,3; 60,5 ng.g -1 lipidů (Janoušek et al., 1994). Koncentrace indikátorových kongenerů PCBs 138, 153 a 180 ve dvou vzorcích matek v Brně byly 0,82; 0,59 a 0,46 ng.g -1 séra a 0,90, 0,91 a 0,64 ng.g -1 séra (Gajdůšková et al., 1996). IV-79

9.2.4.2 Výsledky analýzy pupečníkového séra v rámci MZSO Vzorky pupečníkové krve byly odebírány a analyzovány v letech 1994 1996 a 1998. Analýza byla provedena v laboratoři OHS Klatovy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-18. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a 1999. Tabulka 9-18: Výsledky analýz indikátorových PCB v pupečníkové krvi [µg.l -1 séra] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 1994 medián, N=494 0,60 0,62 0,59 1,81 3,1 Kv0.1 - Kv0.9 0,279-1,09 0,33-1,06 0,29-1,02 1995 medián, N=549 0,58 0,52 0,52 1,62 2,75 Kv0.1 - Kv0.9 0,30-0,97 0,27-0,88 0,27-0,90 1996 medián, N=308 0,48 0,41 0,43 1,32 2,24 Kv0.1 - Kv0.9 0,28-0,75 0,24-0,69 0,25-0,70 1997 vzorky neodebírány 1998 medián, N=206 0,44 0,49 0,45 1,38 2,35 Kv0.1 - Kv0.9 0,28-0,69 0,31-0,76 0,27-0,69 Vzhledem k tomu, že pupečníkové sérum obsahuje v průměru 3,47 g tuků na litr séra (Dekoning a Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-19 přepočítat na hodnotu ng PCBs.g -1 lipidů. V tabulce 9-20 jsou tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality. Tabulka 9-19: Výsledky analýz indikátorových PCBs v pupečníkové krvi [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 1994 medián, N=494 173 177 170 520 884 1995 medián, N=549 167 150 150 467 794 1996 medián, N=308 138 118 124 380 646 1997 vzorky neodebírány 1998 medián, N=206 127 141 130 398 677 Tabulka 9-20: Koncentrace PCBs v pupečníkovém séru z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu na g lipidů. BN PM UL ZR 1994 779 799 1141 686 1995 833 823 901 720 1996 607 686 739 588 1998 510 739 764 647 IV-80

9.2.5 Výsledky analýzy PCBs v placentách V rámci MZSO byly vzorky placenty analyzovány spolu se vzorky pupečníkové krve v letech 1994 1996 a 1998. Analýzu prováděla laboratoř Aneclab České Budějovice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-21. Tabulka 9-21: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentě [ng.g -1 tkáně] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 1994 medián, N=542 0,90 1,10 0,80 2,80 4,76 Kv0.1 - Kv0.9 0,50-1,99 0,50-2,39 0,40-1,60 1995 medián, N=653 1,20 1,40 1,00 3,60 6,12 Kv0.1 - Kv0.9 0,50-2,50 0,60-3,00 0,5-2,20 1996 medián, N=348 0,80 1,05 0,90 2,75 4,68 Kv0.1 - Kv0.9 0,30-2.10 0,40-2,90 0,40-2,20 1997 vzorky neodebírány 1998 medián, N=207 0,70 0,80 0,60 2,10 3,57 Kv0.1 - Kv0.9 0,30-1,54 0,40-1,90 0,30-1,30 Vzhledem k tomu, že množství tuku v placentě je odhadováno na 10 15 mg.g -1 tkáně (Dekoning a Karmaus, 2000), lze hodnoty uvedené v tabulce 9-21 přepočítat na hodnotu v ng PCBs.g -1 lipidů. Pro přepočet byla použita hodnota 1,25%, tj. 12,5 g tuku v kg placenty (tabulka 9-22). V tabulce 9-23 jsou tytéž hodnoty pro jednotlivé monitorované lokality. Tabulka 9-22: Výsledky analýz indikátorových PCBs v placentách [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 1994 medián, N=542 72 88 64 224 381 1995 medián, N=653 96 112 80 288 490 1996 medián, N=348 64 84 72 220 374 1997 vzorky neodebírány 1998 medián, N=207 56 64 48 168 286 Tabulka 9-23: Koncentrace PCBs v placentách z monitorovaných lokalit vyjádřená jako suma PCBs 138, 153 a 180 x 1,7 v přepočtu ng.g -1 lipidů BN PM UL ZR 1994 313 476 449 313 1995 544 449 517 408 1996 217 299 664 354 1998 245 272 326 245 IV-81

9.2.6 Výsledky analýzy PCBs v jaterní tkáni V rámci MZSO byly analyzovány PCBs a chlorované pesticidy v celkem 103 vzorcích jaterní tkáně zemřelých v letech 1996 a 1997. Analýzu prováděla laboratoř Ecolab Znojmo. Výsledky popisné statistiky jsou uvedeny v tabulce 9-24. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1997, SZÚ Praha, 1998. Tabulka 9-24: Výsledky analýz indikátorových PCBs v játrech [ng.g -1 lipidů] PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 BN medián 116 142 113 371 631 N=9 Kv0.1 - Kv0.9 44-198 76-249 71-176 PM medián 146 172 162 480 816 N=36 Kv0.1 - Kv0.9 54-426 81-494 69-372 UL medián 202 277 219 698 1187 N=47 Kv0.1 - Kv0.9 111-565 158-608 116-557 ZR medián 191 199 199 589 1001 N=11 Kv0.1 - Kv0.9 92-225 104-349 70-256 Celkem medián 167 213 183 563 957 Kv0.1 - Kv0.9 70-516 99-581 80-476 9.2.7 Výsledky analýzy PCB v mozkové tkáni V rámci MZSO byly vzorky získány v letech 1994 1995 pouze z lokalit Plzeň a Ústí n.l. Analýza byla provedena v laboratoři Aneclab České Budějovice. Výsledky v ng.g -1 tuku jsou uvedeny v tabulce 9-25. Koncentrace tuku v mozku byla v průměru 13,9 %, rozmezí 9,7 22,7 %. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ. Tabulka 9-25: Výsledky analýzy koncentrace indikátorových kongenerů PCB 138, 153 a 180 [ng.g -1 lipidů] ve vzorcích mozků odebraných v letech 1994 a 1995. PCBs kongenery PCB138 PCB153 PCB180. 1,7 PM medián 46 63 40 150 255 N=31 Kv0.1 - Kv0.9 15-85 23-109 20-86 63-258 UL medián 52 72 72 167 284 N=68 Kv0.1 - Kv0.9 25-98 33-132 23-107 80-314 Celkem medián 50 69 47 162 275 N=99 Kv0.1 - Kv0.9 21-91 31-120 21-95 74-306 IV-82

9.2.8 Monitoring PCBs dílčí závěry Výsledky analýzy sumy PCBs v mateřském mléku i v podkožním tuku publikované v 80. letech 20. století prokazovaly relativně vysokou expozici české populace. Rovněž výsledky 2. kola mezinárodní srovnávací studie WHO, které se Česká republika účastnila začátkem 90. let, upozornila na vysoké koncentrace indikátorových kongenerů PCBs ve vzorku zatížené oblasti Uherského Hradiště, které byly podstatně vyšší než koncentrace v oblasti kontrolní nezatížené (Kladno) či než výsledky zjištěné v okolních státech (Rakousko, Německo, Maďarsko). Obdobně vysoké koncentrace byly nalezeny ještě na Slovensku v oblasti Michalovce (v blízkosti produkce PCBs Chemko Strážské) a v Kanadě v oblasti Hudsonovy zátoky (konsumace kontaminovaných ryb) (WHO/ECEH, 1996). Lze usuzovat, že hlavním důvodem vyšší expozice české populace byla výroba PCBs ve slovenské části tehdejšího Československa, intensivní průmyslové využívání technických směsí PCBs a selhání lidského faktoru při manipulaci a likvidaci těchto látek. Monitorovací aktivity zahájené v 90. letech si kladly za cíl ověřit plošnou či lokální expozici, resp. zátěž populace a sledovat dlouhodobé trendy. Výsledky potvrdily výraznou věkovou závislost hladin PCBs v organismu, značnou individuální variabilitu výsledků a možnost lokálních rozdílů naznačenou již ve studii WHO. Obecně koncentrace PCBs v tuku české populace odpovídaly hodnotám prokazovaným v některých dalších průmyslových státech (např. SRN). Výsledky MZSO ukázaly, že oblast zvýšené zátěže může kromě Uherského Hradiště představovat i oblast Ústí n. L., kde byly koncentrace PCBs signifikantně vyšší než v dalších třech monitorovaných lokalitách. Vyšší koncentrace PCBs v oblasti Ústí n. L. potvrdily i výsledky studie VaV/520/6/99. Lze předpokládat, že vyšší zátěž by mohla být detekována i v dalších, především průmyslových lokalitách, jako je tomu např. v Ostravsko-karvinské oblasti, kde však počet analyzovaných vzorků je výrazně menší. Positivní je skutečnost, že výsledky analýzy PCBs ve vzorcích mateřského mléka vyšetřovaných od r. 1994 v rámci MZSO dokumentují postupný sestupný trend v koncentracích indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 s nejvyšší podílem na celkové sumě PCBs v lidském organismu. Téměř absence poklesu koncentrace PCBs u spojených vzorků mléka v 2. a 3. kole studie WHO (pouze cca 4,5% snížení mezi vzorky let 1992 a 2000) by mohlo souviset s velice malým počtem individuálních vzorků (10 a 14) použitým pro přípravu spojených vzorků z lokality. Za zmínku stojí, že hodnoty PCBs v oblasti Liberec, zařazené do studie WHO v r. 2000, jsou poměrně nízké a odpovídají koncentracím naměřeným v nezatížených oblastech. Pokud platí, že PCBs 138, 153 a 180 pokrývají asi 60 % celkové koncentrace PCBs a pro odhad sumy PCBs je použit přepočítávací koeficient 1.7, lze srovnáním výsledků sumy PCBs v mateřském mléce v r. 1985 a indikátorových kongenerů v r. 1994 (10 let po zákazu výroby PCBs) usoudit na asi 60% pokles zátěže. Obdobný, tedy 60% pokles koncentrace PCBs v tuku české populace, byl pozorován u vzorků mateřského mléka monitorovaných v období 1994 až 2001. Možnost srovnání výsledků kongenerové analýzy s předchozími výsledky určujícími sumu PCBs je jediným důvodem, proč v předkládaných tabulkách je tento přepočet uveden. Protože koncentrace kongenerů 138, 153 a 180 v tělních tekutinách a tkáních velice úzce korelují (r 0.9 a více) a koncentrace kongeneru 153 je většinou nejvyšší, bylo by pro monitorovací účely možné uvažovat o používání pouze koncentrace tohoto kongeneru pro vyjádření hladin PCBs v organismu. Výsledky analýzy PCBs v pupečníkovém séru a placentách signifikantně korelovaly s výsledky koncentrací v mateřském mléce a potvrdily možnost prakticky bezbariérového transplacentárního přechodu PCBs. Vyšší hodnoty v pupečníkovém séru, zejména v prvních dvou letech monitorování, byly nalezeny u vzorků v Ústí n. L. Koncentrace indikátorových kongenerů 138, 153 a 180 se shodovaly s výsledky neexponovaných populačních skupin v rozvinutých státech, např. u kontrolní skupiny 30 osob v Japonsku (suma 138, 153 a 180 = 1,2 µg.l -1 = 346 ng.g -1 lipidů, Schecter et al., 1994), u 120 mužů ve Švédsku (suma 138, 153 a 180 = 636 ng.g -1 lipidů, Glynn et al., 2000), nižší IV-83

hodnoty byly pozorovány u 63 dárců krve v Kanadě (138, 153 a 180 = 130 ng.g -1 lipidů, Longnecker et al., 2000). Využití tkáně placent a pupečníkové krve by bylo vhodné především pro cílené epidemiologické studie, stejně jako analýza PCBs v játrech by mohla znamenat důležitou informaci při biotransformačních a toxikokinetických studiích. Oproti ostatním matricím byly u více než 50 % vzorků jaterní tkáně stanovitelné i indikátorové kongenery PCBs s nižším IUPAC číslem, konkrétně PCB 52 (medián 26 ng.g -1 lipidů), 101 (medián 12 ng.g -1 lipidů) a 118 (medián 16 ng.g -1 lipidů). O koncentraci PCBs v játrech není v literatuře mnoho údajů. U 26 vzorků jater dospělých obyvatel Grónska odebraných v letech 1990-1994 byly pro PCBs 138, 153 a 180 nalezeny průměrné hodnoty 855 ng.g -1, 1 177 ng.g -1 a 791 ng.g -1 lipidů, u 17 vzorků z Kanady z období 1990-91 hodnoty 70, 96 a 86 ng.g -1 lipidů, ve Švédsku u 7 vzorků 259, 354 a 271 ng.g -1 lipidů a v USA u 221 vzorků v období 1994-96 58, 110 a 53 ng.g -1 lipidů. Údaje včetně příslušných citací jsou obsaženy v práci Dewailly et al. (1999). Koncentrace PCB 138, 153 a 180 (medián) u 9 norských novorozenců byly 58, 96 a 43 ng.g -1 lipidů (Lanting et al., 1998). Průkaz PCBs v mozkové tkáni v koncentracích nejméně o jeden řád nižší než v podkožním tuku potvrzuje částečně omezený průchod těchto látek hematoencefalickou bariérou. Hladina indikátorových kongenerů v podkožní tukové tkáni zemřelých významně korelovala s věkem. U osob 50-letých a starších byly prokázány signifikantně vyšší hodnoty než u skupiny mladší 50 let. Nicméně hodnocení zátěže dle pohlaví či bydliště je ovlivněno rozdílným počtem osob z jednotlivých lokalit, nevyváženým zastoupením mužů a žen i věkovými rozdíly v jednotlivých kategoriích, takže významné rozdíly z hlediska času, bydliště či pohlaví je obtížné posoudit. 9.3 Organochlorované pesticidy (OCPs) 9.3.1 Úvod Vybrané chlorované pesticidy, zejména DDTs a HCB, jsou většinou analyzovány v tělních tekutinách a tkáních (nejčastěji mateřské mléko a podkožní tuk) spolu se sumou PCBs nebo s indikátorovými kongenery PCBs. 9.3.2 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v mateřském mléce 9.3.2.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů Výsledky publikované v tuzemských časopisech v 80. letech, resp. v první polovině 90. let jsou uvedeny v tabulce 9-26. Zdroj informací: Černá, 1995, reference v tabulce 9-26. Tabulka 9-26: Koncentrace Σ DDTs (DDT + DDE + DDD) a HCB ve vzorcích mateřského mléka české populace (medián, ng.g -1 lipidů) Rok odběru N Σ DDTs HCB Reference 1978 7 6 011 9 645 Kredl et al., 1990 1982 9 3 782 4 898 dtto IV-84

1987 25 1 389 1 802 dtto 1991 26 neanalyzováno 540 dtto 1993-94 84 1 980 (DDE) 1 015 Coufalová et al., 1997 1996 20 397 neanalyzováno Kredl et al., 1997 9.3.2.2 Výsledky získané v rámci MZSO Přehled výsledků stanovení OCPs v rámci MZSO je uveden v tabulce 9-27. Vzorky byly do r. 1999 analyzovány v laboratoři Ecolab, Znojmo, od r. 2000 v laboratoři Aneclab České Budějovice. Zdroje informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1995 až 2001, SZÚ Praha, 1996 až 2002, Černá, Bencko, 2000. Tabulka 9-27: Hladiny HCB, Σ DDT a γ-hch ve vzorcích mateřského mléka analyzovaných v rámci MZSO (ng.g -1 lipidů) HCB Σ DDT γ-hch 1994 medián 427 1 075 7,0 Kv0.1 - Kv0.9 175-1 031 588-2 311 3,0-16,0 1995 medián 360 923 6,0 Kv0.1 - Kv0.9 153-924 474-1 892 2,0-13,6 1996 medián 244 508 6,4 Kv0.1 - Kv0.9 95-531 267-898 0,5-17,2 1997 medián 175 434 7,4 Kv0.1 - Kv0.9 68-452 236-841 2,5-14,0 1998 medián 168 431 12,8 Kv0.1 - Kv0.9 73-447 268-743 6,34-28,8 1999 medián 127 325 8,2 Kv0.1 - Kv0.9 51-387 179-590 2,5-20,3 2000 medián 120 233 * Kv0.1 - Kv0.9 47-334 50-823 2001 medián 122 421 * Kv0.1 - Kv0.9 49-269 207-745 * hodnoty z více než 50 % pod mezí stanovitelnosti Výsledky (medián) v jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce 9-28. IV-85

Tabulka 9-28: Koncentrace HCB a Σ DDT v mateřském mléce (medián, ng.g -1 lipidů) ve sledovaných lokalitách BN PM UL ZR HCB Σ DDT HCB Σ DDT HCB Σ DDT HCB Σ DDT 1994 528 921 441 936 370 1 167 366 1 040 1995 491 870 450 933 290 965 336 1 052 1996 388 614 216 477 202 453 203 481 1997 195 424 191 445 173 428 141 443 1998 206 486 188 438 146 427 144 407 1999 139 312 140 351 106 318 122 318 2000 146 301 139 335 81 96 117 243 2001 126 420 114 364 120 376 138 493 9.3.2.3 Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti Výsledky speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí jsou uvedeny v tabulce 9-29. Zdroj informací: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - Souhrnná zpráva za rok 1996, SZÚ Praha, KHS Ostrava, OHS Karviná, 1997. Tabulka 9-29: Koncentrace HCB a DDE [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce lokality Karviná 1992 1993 1994 1995 1996 N 131 39 21 16 8 HCB medián 730 520 460 170 210 Kv. 0.9 1 260 1 300 830 470 420 DDE medián 1 090 1 010 590 410 890 Kv. 0.9 2 250 2 210 1 380 1 070 1 520 9.3.2.4 Výsledky projektu VAV 520/6/99 Chlorované pesticidy v mateřském mléce byly analyzovány v rámci Studie projektu VAV 520/6/99 financovaného Ministerstvem životního prostředí. Analýza byla provedeny v laboratoři Axys Varilab. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-30. Zdroj informací: Závěrečná zpráva projektu Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky Díl II Biologický monitoring expozice populace ČR polyhalogenovaným uhlovodíkům ve vybraných oblastech IV-86

Tabulka 9-30: Výsledky analýzy vybraných chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v mateřském mléce osmi lokalit v rámci projektu VAV 520/6/99 Lokalita HCB β-hch p,p -DDE p,p -DDT DDE/DDT Uherské Hradiště Medián 187 20,7 678 28,4 24,2 1999, N = 14 Rozmezí 68-467 9,46-62,9 320-2 016 11,6-141 9,15-69,8 Ústí nad Labem Medián 357 173 628 90,1 6,95 2000, N=6 Rozmezí 184-1 717 29,1-428 349-1 911 76,4-134 4,51-14,2 Uherské Hradiště Medián 166 20,4 297 22,2 11,2 2000, N = 10 Rozmezí 11-442 13,2-108 53-894 10,7-264 2,7-17,8 Kolín Medián 188 19,9 618 32,6 14,0 2000, N=11 Rozmezí 30,9-739 8,7-62,7 94,2-1 428 10,3-147 7,0-66,8 Praha Medián 217 27,4 660 33,4 24,1 1999, N=15 Rozmezí 95-538 17,3-79,9 337-1 136 14,0-74,8 6,4-16,1 Kladno Medián 91,8 NA 410 26,0 8,24 2000, N=6 Rozmezí 45,9-303 116-437 11,0-122 3,21-39,2 Liberec Medián 109 26,0 169 13,8 18,4 2000, N=11 Rozmezí 42,2-443 11,4-49,6 118-600 7,15-126 1,2-44 Telč Medián 126 NA 514 43,3 11,4 2000, N=8 Rozmezí 54,8-316 239-1 592 20,3-112 3,93-27,0 9.3.3 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v podkožním tuku 9.3.3.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů Výsledky publikované v literatuře v 80. a 90. letech jsou uvedeny v tabulce 9-31. Zdroje informací: Černá, 1995 a publikace uvedené v referencích. Tabulka 9-31: Publikované výsledky HCB a Σ DDTs v podkožním tuku [ng.g -1 lipidů] Lokalita Rok N HCB Σ DDT Reference Jihlava 1987/88 47 7 00 a 414-25 559 b 9 061 a 938-38 633 b Kredl et al., 1990 Brno 1993 2 149 a 223 403 a 518 c Gajdůšková et al., 1996 Karviná 1993/94 84 809 d Praha 1992 8 861 a, 702 e Uherské Hradiště 30-4 620 b 1506 d 20-12 140 b Coufalová et al., 1997 44 2 719 b a e 1 543, 1461 Schoula et al., 1997 286-4 135 b 1995 20 3 684 a, 3 332 e 807 6 849 b 6 845 a, 4 766 e 2 464 22 701 b Schoula et al., 1997 a aritm. průměr, b rozmezí, c p,p -DDE, d geom. průměr, e medián IV-87

9.3.3.2 Výsledky získané v rámci MZSO 9.3.3.2.1 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 1994 a 1995 Hodnoty v ng.g -1 lipidů jsou uvedeny v tabulce 9-32. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1995, SZÚ Praha, 1996. Tabulka 9-32: Hladiny HCB a Σ DDTs a HCHs ve vzorcích podkožního tuku 1994/95 analyzovaných v rámci MZSO [ng.g -1 lipidů] HCB p,p -DDT Σ HCHs PM Medián 1970 190 490 N=36 Kv0,1 - Kv0,9 650-3 385 70-580 168-1 306 UL Medián 2120 110 750 N=94 Kv0,1 - Kv0,9 559-5 157 47-321 277-1 807 Celkem Medián 2085 129 700 N=132 Kv0,1 - Kv0,9 553-4 894 49-391 240-1 773 9.3.3.2.2 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 1996 99 Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 9-33. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1999, SZÚ Praha, 2000. Tabulka 9-33: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých v letech 1996 99 HCB p,p -DDE p,p -DDT β- HCH Celkem Medián 1 489 3 497 490 228 N=61 Kv0,1 - Kv0,9 461-3 979 1 407-10 167 169-1 011 71-552 Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7,1 9.3.3.2.3 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v letech 2000 2001 Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 9-34. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 2001, SZÚ Praha, 2002. IV-88

Tabulka 9-34: MZSO - hladiny chlorovaných pesticidů (ng.g -1 lipidů) v podkožním tuku zemřelých v letech 2000-2001 HCB p,p -DDE p,p -DDT β-hch Celkem Medián 472 2 240 293 192 N=61 Kv0,1 - Kv0,9 99-1 378 555-4 985 161-529 26-349 Pozn.: Poměr DDE/DDT = 7,6 9.3.3.2.4 Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravsko-karvinské oblasti Vybrané chlorované pesticidy v podkožním tuku byly analyzovány v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva v Ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí. Analýzy byly prováděny v laboratoři OHS Karviná, data uvedená v tabulce 9-35 byla poskytnuta laskavostí okresní hygieničky, MUDr. Šebákové. Tabulka 9-35: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v podkožním tuku zemřelých Ostravskokarvinské oblasti HCB p,p -DDE p,p -DDT β-hch Celkem Geom. průměr 1 294 3 336 742 362 N=20 Kv0,1 - Kv0,9 578-2 908 742-7 439 523-1 208 215-544 Pozn.: Poměr DDE:DDT = 4,5 9.3.4 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v placentách V rámci MZSO byly tyto látky analyzovány v laboratoři Aneclab České Budějovice. Data byla získána pro HCB a DDE. Koncentrace dalších pesticidů (DDD, DDT, α, β a γ-hch, aldrin, dieldrin, endrin a endosulfan byly až z 95 % pod mezí stanovitelnosti použité metody. Zdroj informací: Databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborné zprávy subsystému Biologický monitoring za rok 1997 a 1998, SZÚ Praha, 1998 a 1999. V Odborné zprávě jsou hodnoty uvedeny v ng.g -1 tkáně. V tabulce 9-36 jsou uvedeny hodnoty mediánu v přepočtu na tuk podle předpokládaného obsahu tuku 1,25% (Dekoning a Karmaus, 2000), tedy v ng.g -1 lipidů. IV-89

Tabulka 9-36: Koncentrace HCB a DDE v placentách monitorovaných oblastí v přepočtu na tuk (medián, ng.g -1 lipidů) BN PM UL ZR Celkem HCB DDE HCB DDE HCB DDE HCB DDE HCB DDE 1994 N=337 1995 N=254 1996 N=175 1998 N=207 340 312 288 260 208 296 120 208 208 264 284 616 148 128 184 224 152 216 172 252 n.a. n.a. 128 204 208 320 252 484 192 336 224 104 200 128 200 152 144 108 191 128 n.a. = neanalyzováno 9.3.5 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v jaterní tkání 9.3.5.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni jsou uvedeny v tabulce 9-37. Zdroj informací: Schoula et al., 1997 Tabulka 9-37: Koncentrace chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni v ng.g -1 lipidů Lokalita Rok N HCB Σ DDTs Σ HCHs Praha 1992 8 2 033 a, 1 738 e 2 361 a, 1 699 e 1 098 a, 707 e 59-5 180 b 292-6 631 b 260-3 207 b Uher. Hradiště 1995 20 3 580 a, 3 404 e 6 525 a, 5 829 e 1 099 a, 1 112 e 1 438-7 262 b 2 125-19 233 b 545-1 898 b a aritm. průměr, b rozmezí, c p,p -DDE, d geom. průměr, e medián 9.3.5.2 MZSO V rámci monitorovacích aktivit MZSO byly chlorované pesticidy analyzovány i ve vzorcích celkem 103 jater zemřelých z monitorovaných oblastí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9-38. IV-90

Tabulka 9-38: Hladiny chlorovaných pesticidů [ng.g -1 lipidů] v jaterní tkáni zemřelých v letech 1996 a 1997 HCB p,p -DDE p,p -DDT Σ DDT β-hch BN medián 664 865 11 902 564 N=9 Kv0.1 - Kv0.9 462-1 098 297-1 043 8-90 305-1 123 318-1 006 PM medián 649 710 33 809 338 N=36 Kv0.1 - Kv0.9 495-1 400 468-1 430 15-306 482-1 533 158-1 525 UL medián 819 1422 73 1524 697 N=47 Kv0.1 - Kv0.9 419-1 615 562-2 427 27-357 609-2 783 256-1 623 ZR medián 569 810 33 837 120 N=11 Kv0.1 - Kv0.9 233-1 536 165-1 727 19-224 198-1 878 54-265 Celkem medián 751 928 46 990 428 N=103 Kv0.1 - Kv0.9 420-1 527 437-2 144 14-316 460-2 269 139-1 520 Poměr DDE/DDT = 20,2 Pozn.: Koncentrace tuku v jaterní tkáni (medián) = 6,5 %. Koncentrace γ-hch byly z více než 50 % pod mezí stanovitelnosti použité metody. 9.3.6 Monitoring chlorovaných pesticidů dílčí závěry Výsledky monitorování HCB a Σ DDTs v mateřském mléce navazují na pokles těchto látek v tukové tkáni české populace pozorovaný již v 80. letech po zákazu jejich používání. V průběhu monitorovacích aktivit se projevuje sestupný trend v koncentraci obou analytů v mateřském mléce s výjimkou vzestupu hodnoty DDTs ve vzorcích mateřského mléka z roku 2001, což by mohlo být způsobeno náhodným výkyvem hodnot, vzestupem expozice bez známé příčiny nebo změnou analyzující laboratoře v r. 2000. Hladinu HCB v organismu je nutno zvažovat i v souvislosti s možným dioxinovým účinkem této látky (TEF = 0,0001 dle Van Birgelen, 1998). Koncentrace ostatních analyzovaných chlorovaných pesticidů (α, β a γ-hch, aldrin, dieldrin, endrin a endosulfan) nevykazují časovou závislost a jsou většinou v různé míře pod mezí stanovitelnosti použité metody. Výsledky získané v rámci projektu VAV 520/6/99 potvrzují značnou individuální i lokální variabilitu dat, interpretace výsledků je však limitována malým počtem analyzovaných vzorků v jednotlivých oblastech. Výsledky uvedených chlorovaných pesticidů v placentách korelovaly s daty zjištěnými u mateřského mléka. Výrazná individuální variabilita výsledků, nepoměr v počtu vzorků mezi lokalitami i značná technická náročnost odběrů vedla k zastavení odběrů a analýz POPs v placentách. Věková závislost je příčinou vyšších koncentrací chlorovaných pesticidů v podkožním tuku ve srovnání s výsledky u mateřského mléka, dlouhodobé časové trendy na základě výsledků analýzy podkožního tuku nelze seriózně odhadnout pro řadu nejistot spojených s údaji o zemřelých osobách (věk, skutečné místo bydliště, profesionální expozice, stravovací zvyklosti apod.). IV-91

9.4 PCDDs/Fs a PCBs dioxinovým účinkem (DL PCBs) 9.4.1 Úvod Všechny údaje TEQ zde uvedené jsou přepočteny podle WHO-TEF uvedené v tabulce 9-39 (Van den Berg et al., 1998). Tabulka 9-39: Hodnoty TEF použité pro kalkulaci TEQ Kongener WHO-TEF Kongener WHO-TEF PCDDs Non-orto PCBs 2,3,7,8-TCDD 1,0 PCB 77 0,0001 1,2,3,7,8-PCDD 1,0 PCB 81 0,0001 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1 PCB 126 0,1 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,1 PCB 169 0,01 1,2,3,7,8,9-HxCDD 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01 Mono-orto PCBs OCDD 0,0001 PCB 105 0,0001 PCDFs PCB 114 0,0005 2,3,7,8-TCDF 0,1 PCB 118 0,0001 1,2,3,7,8-PCDF 0,05 PCB 123 0,0001 2,3,4,7,8-PCDF 0,5 PCB 156 0,0005 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1 PCB 157 0,0005 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,1 PCB 167 0,00001 1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,1 PCB 189 0,0001 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,01 OCDF 0,0001 9.4.2 Výsledky analýzy v mateřském mléce 9.4.2.1 Výsledky 2. a 3. kola WHO studie 1992 a 2000 Zdroje informací: WHO/ECEH,1996, Bencko et al., 1998 V letech 1992-93 se Česká republika účastnila 2. kola mezinárodní srovnávací studie organisované WHO, která zahrnovala i analýzu PCDDs/Fs a indikátorů PCBs z dioxinovým účinkem ve vzorcích mateřského mléka z celkem 19 států (WHO/ECEH 1996). Česká republika připravila pro analýzu dva vzorky získané spojením 11 individuálních vzorků mateřského mléka z lokality Kladno (nezatížená IV-92

oblast) a z lokality Uherské Hradiště (zatížená oblast). 3. kolo proběhlo v letech 2000-2001 a kromě spojených vzorků z výše uvedených lokalit (Kladno, N=10 a Uherské Hradiště, N=10) byl analyzován i spojený vzorek z Liberce (N=11). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-40 a 9-41 a na obrázcích 9-2 a 9-3. Z obrázků je patrné, že v zemích bývalého Československa je patrný vyšší příspěvek DL PCBs k celkového hodnotě TEQ, ale také zřetelný pokled výskytu PCDDs/Fs v mateřském mléce, jenž v případě ČR představuje pokles o 42 % v roce 2001 oproti roku 1993. Tabulka 9-40: Výsledky 2. (1992) a 3. (2000 01) kola mezinárodní srovnávací studie WHO - koncentrace WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] PCDDs/Fs Kongener Kladno Kladno Uherské Hradiště Uherské Hradiště Liberec 1992 2000 1992 2000 2000 PCDDs 2,3,4,7-TCDD 0,9 0,47 1,3 0,85 0,67 1,2,3,7,8-PeCDD 1,9 1,25 3,0 1,80 1,47 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,11 0,09 0,15 0,11 0,08 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,52 0,40 0,73 0,38 0,35 1,2,3,7,8,9- HxCDD 0,16 0,12 0,21 0,11 0,11 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,089 0,08 0,113 0,08 0,06 OctaCDD 0,004 0,0004 0,004 0,003 0,003 Σ TEQ PCDDs 3,7 2,40 5,51 3,32 2,74 PCDFs 2,3,7,8-TCDF 0,09 0,09 0,11 0,09 0,07 1,2,3,7,8-PeCDF 0,02 0,01 0,02 0,03 0,01 2,3,4,7,8-PeCDF 8,15 4,27 12,75 6,43 4,35 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,57 0,33 0,73 0,44 0,32 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,38 0,24 0,47 0,30 0,23 1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,01 0,01 0,01 0,005 0,003 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,11 0,08 0,18 0,10 0,06 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,03 0,02 0,029 0,02 0,01 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,001 0,0004 0,001 0,0005 0,0003 OctaCDF 0,00002 0,0002 0,00002 0,00001 0,00002 Σ TEQ PCDFs 9,37 5,03 14,3 7,41 5,04 IV-93

Tabulka 9-41: Výsledky 2. (1992) a 3. (2000 01) kola mezinárodní srovnávací studie WHO - koncentrace WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] DL PCBs Kongener Kladno Kladno Uherské Hradiště Uherské Hradiště Liberec 1992 2000 1992 2000 2000 non-ortho PCB PCB 77 0,00009 0,0006 0,00014 0,0009 0,0005 PCB 81 n.t. 0,0003 n.t. 0,0005 0,0003 PCB 126 2,39 5,285 3,96 10,0 4,74 PCB 169 0,085 0,3365 0,174 0,52 0,284 Σ TEQ 2,48 5,62 4,13 10,52 5,02 mono-ortho PCB PCB 105 0,4 0,144 0,59 0,21 0,14 PCB 114 n.a. 0,160 n.a. 0,21 0,19 PCB 118 3,09 1,155 5,1 1,89 1,15 PCB 123 n.a. 0,003 n.a. 0,01 0,01 PCB 156 10,5 7,22 25,45 13,81 6,90 PCB 157 1,6 0,71 3,45 1,39 0,69 PCB 167 0,076 0,05 0,151 0,09 0,05 PCB 189 0,18 0,17 0,65 0,34 0,16 Σ TEQ 15,8 9,61 35,4 17,95 9,30 Celkový TEQ (PCDDs/Fs + DL PCBs 31,4 22,7 59,3 39,2 22,1 35 30 WHO TEQ (pg/g fat) 25 20 15 10 5 0 Brazil Australia Hungary Bulgaria New Zealand Ireland Croatia Finland Norway Romania Sweden Spain Slovak Rep. Russia Germany Czech Rep. Italy Ukraine Netherlands Egypt PCB PCDD/F Obrázek 9-2: Příspěvky PCDDs/Fs a DL PCBs k celkové hodnotě TEQ v lidském mléce v různých zemích IV-94

40 1988 1993 2002 NetherlandsWHO TEQ (pg/g fat) 30 20 10 0 Spain Germany Finland Czech Republic Slovak Republic Ukraine Norway Croatia Hungary Obrázek 9-3: Časové trendy hodnot TEQ v lidském mléce v různých zemích 9.4.2.2 Výsledky získané v rámci MZSO PCDDs/Fs a DLPCBs byly analyzovány v r. 1998 ve spojených vzorcích mateřského mléka. Vzorek byl pro každou lokalitu připraven smísením alikvótního podílu mléka z každého individuálního vzorku (N 100), takže byly analyzovány celkem 4 vzorky. Analýzu provedla laboratoř OHS Frýdek-Místek ve spolupráci s laboratoří OHS Karviná. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9-42 až 9-44. Zdroje informací: databáze biologického monitoringu SZÚ, Odborná zpráva subsystému Biologický monitoring za rok 1998, SZÚ Praha, 1999, Černá et al., 2000, Černá et al., 2002. Tabulka 9-42: Koncentrace PCDDs/Fs a DLPCBs a WHO-TEQ [pg.g -1 lipidů] ve spojených vzorcích mateřského mléka odebraných v rámci MZSO v r. 1998 Kongener Benešov Žďár n. S. Plzeň Ústí n.l. Konc. TEQ Konc. TEQ Konc. TEQ Konc. TEQ PCDDs 2,3,4,7-TCDD 1,3 1,3 0,7 0,7 0,8 0,8 1,2 1,2 1,2,3,7,8-PeCDD 1,4 1,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,3 2,3 1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,4 0,14 1,1 0,11 1,0 0,10 1,1 0,11 1,2,3,6,7,8-HxCDD 4,9 0,49 4,7 0,47 5,1 0,51 4,9 0,49 1,2,3,7,8,9- HxCDD 2,5 0,25 1,6 0,16 1,7 0,17 1,6 0,16 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 9,0 0,09 7,5 0,075 8,7 0,087 7,8 0,078 OctaCDD 73,6 0,007 51,8 0,005 86,7 0,009 48 0,005 Σ TEQ PCDD 94,1 3,67 69,1 3,92 106,4 4,08 66,9 4,34 PCDFs IV-95