MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA LESNICTVÍ; 1. ROČNÍK SEMESTRÁLNÍ PRÁCE z předmětu Lesnická botanika speciální Floristický soupis druhů oblasti Petřejov Autor: Petr Dujka 20. srpen 2013
Abstrakt Tématem semestrální práce floristický soupis v závislosti na pedologický výzkum ve vymezené oblasti 10 ha v údolí Petřejov. Úvodní část se zabývá rozborem obecných charakteristik dané lokality v nadregionálních souvislostech, ústřední část práce se zabývá samotným průzkumem. Průzkum oblasti byl proveden pomocí terénních i laboratorních rozborů, které jsou zde metodicky popsány. Terénní výzkum je prezentován především poznatky z půdní sondy a rovněž fytocenologickým a typologickým průzkumem. Závěr práce porovnává zjištěné informace s obecnými charakteristikami. Přílohy práce zahrnují fotodokumentaci zkoumaného místa, schématický rozbor horizontů v půdní sondě, Klíčová slova: botanika, floristický soupis, půdní rozbor, kambizem Abstract The theme of the work floristically list in connection with the pedological research in the area of 10 hectares in the valley Petřejov. The first part deals with the analysis of the general characteristics of the sites in the supra-regional context, the central part of the work deals with the research. The exploration of the area was carried out using field and laboratory analyses, which are methodically discussed. The field research is represented by soil pit. Conclusion of work compares the findings with the general characteristics. The last part or work includes photos of the places, an analysis of the soil horizons in the pit, list of plaints and wood species. Key words: special botany, the floristically list, soil analysis, cambisoil 2
Obsah 1 Úvod... 4 2 Materiál... 5 2.1 Lokalizace... 5 2.2 Vlastnické poměry... 5 2.2 Klimatické podmínky... 5 2.3 Geologické a geomorfologické poměry... 6 2.4 Půdní poměry... 7 2.4.1 Kambizem... 7 2.5 Typologické a fytocenologické poměry... 7 2.6 Topografie: geomorfologické charakteristiky území... 8 3 Lokalita a floristický soupis druhů... 9 3.1 Popis lokality... 9 3.2 Floristický soupis druhů... 9 4 Výsledky terénního šetření a půdní rozbory... 10 4.1 Výsledky terénního šetření... 10 4.2 Půdní typ:... 12 4.3 Výsledky laboratorních rozborů půdy... 13 5 Závěr... 15 6 Zdroje informací... 16 6.1 Knižní zdroje... 16 6.2 Elektronické zdroje... 16 Přílohy... 17 3
1 Úvod Teoretické studium vymezené oblasti v údolí Petřejov poukazuje výraznou druhovou rozmanitost rostlin i dřevin. Údolí je z velké části zalesněné nepůvodní smrkovou monokulturou. V údolí probíhá v průběhu roku intenzivní těžba a následné zalesňování holin. Výsledky studie na základě půdního průzkumu byla vymezená v údolí Petřejov taková reprezentativní oblast, jenž splňuje podmínku původního porostu (tedy nikoliv smrku) a zároveň předpoklad, že půdní jednotka odpovídala většinovému půdnímu složení údolí. Vymezená oblast je níže popsána v textové části. Metody průzkumu a stanovení výsledků jsou popsány tamtéž. V souvislosti s půdním výzkumem byly zjištěny i rostlinné druhy, vyskytující se v Petřejovském údolí, jež jsou rovněž obecně popsány v obecné části. Cílem studie je nejprve rozbor fyzikálních, chemických a biochemických charakteristik převládajícího půdního typu. Navazující seznam zjištěných druhů vychází z předpokladu, že původní rostliny jsou půdními vlastnostmi výrazně ovlivněny. Tento rozbor by mohl následně sloužit jako materiál pro posouzení vhodnosti porostu, aplikovaného na vytěžených holinách. Vzhledem ke zjištěným dřevinám lze předpokládat, že stanovený půdní typ bude vykazovat kyselost a ve většině části údolí také výraznou vlhkost. S ohledem na geologické podloží lze předpokládat malé množství výživného vápníku. 4
2 Materiál 2.1 Lokalizace Zkoumaná lokalita se nachází v nejzápadnějších výběžcích Hostýnsko-Vsetínské hornatiny, konkrétněji do geomorfologického podcelku Hostýnských vrchů. Oblast Petřejov se nachází severozápadním směrem od obce Přílepy (Zlínský kraj, bývalý okres Kroměříž, katastrální území obce Lukoveček) v údolí říčky Mojeny. Odběry půdních vzorků stejně jako půdní sonda byly provedeny v oblasti s názvem Kozince ve stanovené oblasti 10 ha lesního porostu (viz obr č. v kapitole Přílohy). Nadmořská výška 440 m n. m., zeměpisné souřadnice místa: N 49 19 52.4 E 17 39 37.1. 2.2 Vlastnické poměry Sledovaná lokalita se nachází na katastrálním území Lukoveček. Dle vlastnických poměrů dle katastru nemovitostí jde o vlastnictví fyzických osob. Podle ČÚZK 1 se jedná o parcelu č. 630 určenou k plnění funkce lesa. Celková výměra parcely je 11 480 m 2. 2.2 Klimatické podmínky Klimaticky (členění dle Registrů informačního systému ochrany ovzduší, Quitt 2000) 2 leží převážná část sledovaného území v mírně teplé oblasti. Oblast má normálně dlouhé až krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně suché. Přechodné období je normálně dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá a ž mírně suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 C, nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrné denní teploty vzduchu v létě se pohybují okolo 23 C. Průměrná denní minima teploty vzduchu klesají na -5 C. V létě se průměrná denní minima pohybují okolo 12 C. Velké vegetační období (s elementárními projevy života rostlin) znamená nástup jara a konec podzimu a je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5 C a vyšší. Ve sledovaném území začíná začátkem dubna a končí začátkem druhé dekády listopadu. Malé vegetační období (průměrná denní teplota 10 C začíná v polovině poslední dekády dubna a končí koncem první dekády října. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650-700 mm, přičemž nejvíce srážek bylo naměřeno v červenci, nejméně u únoru. Roční úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují v rozmezí 1000-1100 mm. Vítr převládá jižní až jihovýchodní 3 1 Český úřad zeměměřický a katastrální (2012), Katastr obce Lukoveček, dostupné na :http://nahlizenidokn.cuzk.cz/vyberparcelu.aspx, [cit. 22. 7. 2013] 2 OCLC Online Computer Library Center, Inc. (2010): Quitt, Evžen (http://www.worldcat.org/identities/lccn-n96-38081) [cit. 28. 4. 2013] 3 Psotová H., Pospíšil J., Dujka V., (1993) General lokálního územního systému ekologické stability okresu Zlín v katastrálních územích Fryšták, Dolní Ves, Horní Ves, Vítová a Lukoveček (tabulková část), 37 s; 5
2.3 Geologické a geomorfologické poměry 4 Geologický podklad sledovaného území je tvořen terciérními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (magurský flyš a vnější flyš) a neogenními sedimenty. Horniny magurského fylše jsou paleocenního až eocenního stáří a jsou zastoupeny územní jednotkou Račanskou. Tato jednotka se zde vyznačuje vrstvami: A) Soláňské vrstvy obsahující pískovce jemnozrnné, převážně středně až hrubě zrnité, místy slepencovité až drobně slepencovité, někdy arkózovité, vápnité, křemitovápnité nebo až skelné, bělošedé, šedé i modrošedé jsou většinou silně navětralé, světle žlutavě hnědavé až nažloutlé. Často snadno drolivě rozvětrávají v písek a štěrčík. Některé jsou teprve v hlubokých odkryvech (pod 15-20 m) modrošedé, vápnité, pevnější. Časté jsou pískovce arkózové se zkaolinizovanými živci. V hrubě zrnitých odrůdách bývají nepravidelně řídce vtroušena zrna křemene a narůžovělých nebo bělavých živců. Jílovce jsou šedé (někdy až černošedé), zelenavé, někdy rudé, rudohnědé, místy proměnlivě jemně písčité a drobně slídnaté. Silnější vrstvy a polohy jílovcové provázejí místy tenké lávky modrošedých nebo zelenavých křemitovápnitých pískovců s kostkovitým rozpadem. B) Zlínské vrstvy je tvořena flyšovým střídáním jílovců zčásti vápnitých a pískovců s převahou pelitické složky. Slínovce a vápnité jílovce převládají nad jílovci, vystupují ve vrstvách několik málo decimetrů až 90 cm silných. Jsou šedé, zelenošedé, šedozelené, olivově zelené, světle šedozelené, hnědošedé, šedohnědavé až čokoládově hnědé. Občas jsou žlutohnědé, okrově žluté jílovce vápnité tmavošedě proužkované. Hnědé jílovce vápnité i nevápnité vystupují porůznu ve vrstvách 5-350 cm silných. Jsou většinou proměnlivě jemně písčité a drobně slídnaté, místy až silně jemně písčité, přecházejí v jílovité břidličnaté pískovce (5-15 cm). Podle geomorfologického členění ČR (Bína J., Demek J., 2012) se lokalita nachází v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu zobrazuje následující tabulka (sledované území je vyznačeno tučnou kurzívou): Tab. 1: Geomorfologické regionální členění reliéfu Západních Karpat Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek Vnější Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Západní Beskydy Slovenskomoravské Karpaty Západní Vněkarpatské sníženiny Hostýnskovsetínská hornatina Vizovická vrchovina Hornomoravský úval Hostýnské vrchy Lukovská vrchovina Fryštácká brázda - Holešovská plošina - Zdroj: www.geoportal.gov.cz; General lokálního územního systému ekologické stability. 4 Tamtéž. 6
Oblast se nachází v okrsku Lukovská vrchovina. Jde o členitou vrchovinu, údolí Petřejov bylo tvarováno erozí říčky Mojeny, orientace svahů je jihovýchodní a severovýchodní. Nejbližší nejvyšší vrchol Lysina je vzdálen přibližně dva kilometry severně v nadmořské výšce 598 m n. m. 2.4 Půdní poměry Na základě zkoumání pedologických charakteristik bylo zjištěno v okolí oblasti několik půdních typů. Jedná se o černozemě a hnědozemě v oblasti Holešovské plošiny s občasným zásahem do vrchoviny (především hnědozem modální), dále fluvizem v okolí toku řeky Rusavy, protékající Holešovem (viz příloha č. 3). Půdní typ zkoumané oblasti, který je také dominantním typem Lukovské vrchoviny, je kambizem. 2.4.1 Kambizem 5 Kambizem (KA) je charakterizována jako hnědá půda nižších oblastí, vyskytující se nejčastěji v mírně teplé a mírně vlhké oblasti. Typickými lokalitami pro výskyt jsou pahorkatiny a vrchoviny s nadmořskou výškou do 800 m n. m., s průměrnou roční teplotou 6-9 C a průměrným úhrnem srážek 500 800 mm. Původním společenstvem jsou listnaté a smíšené lesy (s převahou dubů a buků). Kambizem vznikala na velmi rozdílných horninách, převážně nekarbonátových. Půdotvorné substráty jsou zpravidla skeletnaté. Stupeň nasycenosti půd je podmíněn rozdílnou minerální bohatostí substrátu. V chladnějších polohách vrchovin s vyššími srážkami se zvyšuje obsah humusu a hloubka prohumóznění, humus je však kyselejší. V sušších a teplejších oblastech je akumulace humusu slabší v důsledku vyšší biologické činnosti a výraznější mineralizací humusu. Stratigrafie je obecně tvořeno horizonty O Ah (nadložní humus a organominerální humózní lesní typ) nebo Ap Bv IIC (organominerální orniční typ, hnědý kambický horizont a výrazný hnědý a souvrství substrátu, vzniklé z jedné horniny). 2.5 Typologické a fytocenologické poměry Biogeograficky patří sledovaná lokalita do provincie středoevropských listnatých lesů, západokarpatská podprovincie a hranického regionu. Sledovaná oblast odpovídá svou vegetační skladbou především 4 (bukovému) vegetačnímu stupni (podle Culka). Z hlediska potenciální přírodní vegetace oblast Petřejov odpovídá ostřicové dubohabřině (Carex pilosae Carpinetum) a bikové bučině (Luzulo Fagetum) 6. V současné době je původní charakter buřin potlačen, vyskytují se zde smíšené a dokonce čistě jehličnaté porosty. Z listnatých stromů zde nalezneme dub letní (Quercus robus), dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatika), habr obecný (Carpinus betulus), z jehličnatých nejvíce zastoupen smrk ztepilý (Picea abies), místy modřín opadavý (Larix decidua) a borovici lesní (Pinus sylvestris). V několika lokalitách lze zaznamenat i břízu bělokorou (Betula pendula). Bylinné patro lze charakterizovat výskytem kapraďorostů ve vlhčích částech lesa, nejčastěji kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). Je zde 5 Taxonomický klasifikační systém půd České republiky (2004): Kambisoly, dostupné na: http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showreferencnitrida&id_categorynode=31) [cit. 25. 4. 2013] 6 Mapy Geoportal.cz (2013) Mapy (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) [cit. 27. 4. 2013] 7
patrná i přítomnost třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), biky lesní (Luzula sylvatica), místy se ve vlhčích částech vyskytuje přeslička lesní (Eqisetum sylvaticum) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Z dalších druhů lze jmenovat zjara kvetoucí devětsil bílý (Petasites albus), svízel vonný (Gallium odoratum), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hojně se vyskytující šťavel kyselý (Oxalis acetosella), sasanka hajní (Anemone nemorosa) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum, rulík zlomocný (Atropa bella-dona).). Dále druhy ruderální, vyskytující se podél lesních cest a to především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a méně se vyskytující netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). 7 2.6 Topografie: geomorfologické charakteristiky území Území bylo v minulosti tvarováno především endogenními činiteli tekoucí vodou, vymílající půdní podloží a následkem toho docházelo a dodnes dochází k říční erozí, projevující se vznikem bystřin, tvořící dílčí údolíčka. Svah kopce (blíže specifikovaný označením Nad Kozincem ) má jižní až jihovýchodní dispozici a je ovlivňován neperiodickými sesuvy půdy, které se výrazně podílejí na tvarování reliéfu. V okolí se nacházejí na povrchu velké kameny, místy skalky. Často se zde vyskytují vývraty stromů. Z antropogenní činnosti se v reliéfu nachází pod svahem lesní cesta (v současné době částečně zpevněná makadamem), na západní straně svahu se nachází vyjetý úvoz, užívaný pro stahování dřeva při těžbě. V dané lokalitě se kromě výše jmenovaného nenacházejí další morfologické jevy. 7 DEYL M., HÍSEK K., 2008. Naše květiny. Praha. Nakladatelství Academia, 3. vydání, 722 s. 8
3 Lokalita a floristický soupis druhů 3.1 Popis lokality Lokalita o celkové výměře 10 ha se nachází v přibližně 7 km východně od autobusové zastávky Přílepy u zámku. Nachází se nedaleko soutoku dílčích pramenů, utvářejících říčku Mojenu. Prostor je ohraničen samotným tokem říčky na jižní straně a jejím pravostranným přítokem na západní straně. Zbývající hranice byla vytyčena nezávisle (viz obr. č.). Jde o heterogenní biotop. Pomyslnou hranicí může být částečně zpevněná lesní cesta. Na svahu směrem k vrcholu kopce Nad Kozincem se nachází převaha listnatého až smíšeného lesa, s největším zastoupením listnatých dřevin dubu letního (Quercus robus), dubu zimního (Quercus petraea), buku lesního (Fagus sylvatica), zástupci jehličnatých jsou zde smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Svah směrem k meandrující říčce je tvořen výhradně smrkem ztrepilým. V obou těchto částech se nachází flóra odpovídající půdním poměrům. V okolí cesty se nacházejí i řada rumištních druhů, které nejsou součástí floristického soupisu níže. Jde především o kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), rulík zlomocný (Atropa bella-dona), občasný výskyt netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) a netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a vzácně máta dlouholistá (Mentha longifolia). Floristický soupis byl proveden ve třech termínech: 22. 6., 20. 7. a 17. 8. 2013. 3.2 Floristický soupis druhů I. Dřeviny (hlavní úroveň): Quercus robur d. Quercus petraea Fagus sylvatica r. Picea abies d. Pinus sylvestris r. II. Keřové patro: v lokalitě se nenachází dřeviny keřového patra III. Nálet do 1,3 m výšky: Urtica dioica d. Atropa bella-dona r. Calamagrostis epigejos d. Impatiens parviflora r. Impatiens noli-tangere r. Geranium robertianum IV. Byliny: Anemone nemorosa r. Athyrium filix-femina Calamagrostis arundinacea Carex pilosa Carex remota r. Deschampsia caespitosa Dryopteris dilatata r. Equisetum sylvaticum d. Galium odoratum Galium rotundifolium r. Hieracium lachenali Hypericum perforatum r. Luzula luzuloides Lysimachia nummularia d. Mercurialis perennis Oxalis acetosella d. Petasites albus d. Rubus idaeus Rumex obtusifolius r. Salvia glutinosa 9
Z hlediska druhového zastoupení dřevin bylo vymezeno území 20x20 m, na kterém byl proveden soupis dřevin a bylin. Na ploše bylo zjištěno 22 stromů, z toho celkem 17 kusů dubu lesního (Fagus sylvatica) a 5 kusů buku letního (Quercus robur). Byla zjištěna rovněž přítomnost druhu sasanky hajní (Anemone nemorosa), což potvrzuje dubovo-bukovou skladbu lesa. Další druhy bylin zde nebyly pozorovány (k datu 17. 8. 2013). Druhy, zjištěné teréním průzkumem byly porovnány s vyhláškou ministerstva životního prostředí České republiky 395/1992 Sb., kvůli zjištění zastoupení zvláště chráněných druhů. Na základě porovnání lze usoudit, že ve sledované oblasti se nenachází ohrožený ani zvláště chráněný druh (395/1992 Sb., Příloha II a III.). Zároveň bylo provedeno porovnání s Červeným seznamem cévnatých rostlin 8, rovněž nebyl nalezen žádný ohrožený druh. Analýza nepůvodních druhů, vyskytujících se v dané oblasti, vykazuje pouze netýkavku malokvětou (Imapatiens parviflora) 9. 4 Výsledky terénního šetření a půdní rozbory 4.1 Výsledky terénního šetření Terén, ve kterém byl proveden výkop půdní sondy lze charakterizovat takto: svah s jižní expozicí se sklonem pohybujícím se v rozmezí 15-20. Nutno poznamenat, že se jedná o místo svahových sesuvů, což se projevuje na složení půdních horizontů. Na svahu se nenacházejí žádné zvláštní terénní tvary s výjimkou občasných svahových vln. Popis samotné půdní sondy nastiňuje následující tabulka: Tab. 2: Popis půdní sondy základní charakteristiky Sled jednotlivých horizontů Hloubka půdní sondy Mocnost horizontů Barva horizontů O Ah1 Bv1 Ah2 Bv2- Bvg celková: 120 cm genetická: 120 cm fyziologická: 60 cm O: 2 cm Ah1: 6-10 cm Bv1: 47 cm Ah2: 13 cm Bv2: 25 cm Bvg: 22 cm O: - Ah1: hnědočerná Bv1: žlutá Ah2: šedomodrá Bv2: žlutá Bvg: žlutá až rezivá Název půdní jednotky Humusová jednotka typ: kambizem Moder (s horizonty L, F, H) subtyp: arenická varieta: slabě oglejná 8 GRULICH V., 2012. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (nejnovější verze) [online] citováno dne 17. 8. 2013 dostupné na: < http://botany.cz/cs/cerveny-seznam/> 9 Podle PYŠEK P. et al. 2012: Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition) [online] citováno dne 17. 8. 2013 dostupné na: < http://www.preslia.cz/p122pysek.pdf> 10
Detail půdní sondy s vyznačenými přechody a značkami horizontů: O Ah1 Bv1 Ah2 Bv2 Bvg Obr. 1: Půdní sonda ze dne 13. 4. 2013 s vyznačenými horizonty (autorské foto). 11
4.2 Půdní typ: Kambizem arenická slabě oglejná 0-2 cm vrstva opadu ze stromů (především Fagus sylvatica), listí a občasný výskyt mechorostů (půd. hor. L) 2-5 cm humózní patro, fermentovaný opad listí a mechorostů, vlhká dr t bez prokořenění (půd. hor. Fm) 5-12 cm hnědočerná, velmi kyprá, hlinitopísčitá zemina, středně vlhká až vlhká; slabě skeletnatá s frakcemi hrubého písku bez zjevných známek makroedafonu; struktura půdy kulovitá (drobovitá); velmi slabé kořenové vlášení, absence silných kořenů; v tomto horizontu se ještě nacházejí nerozložené organické zbytky opadu (půd. hor. Ah1) 12-57 cm žlutá, mírně ulehlá, hlinitá zemina, vlhká až mokrá; středně skeletnatá s frakcí kamenů; struktura kulovitá (drobovitá); střední prokořenění, převaha vlášení; mezi skeletem se nacházejí kameny s přítomností hematitu a limonitu; (půd. hor. Bv1) 58-70 cm šedomodrá, mírně ulehlá, hlinitá zemina, mokrá; slabě skeletnatá s frakcí hrubého písku; sktruktura kulovitá (drobovitá hrubá); slabé až střední prokořenění, absence silných kořenů (půd. hor. Ah2) 71-96 cm žlutá, ulehlá, jílovito-hlinitá zemina, mokrá; středně skeletnatá s převahou hrubého štěrku, místy kameny; struktura kulovitá (základní); velmi slabé prokořenění (půd. hor. Bv2) 97-120 cm žlutá, ulehlá, jílovitá zemina, mokrá až zabehněná; středně skeletnatá s převládající frakcí kamenů; struktura kulovitá (základní); velmi slabé prokořenění, téměř bez kořenů, po vykopání z půdy vytéká voda (půd. hor. Bvg) 12
4.3 Výsledky laboratorních rozborů půdy Cílem laboratorní analýzy bylo zjistit charakteristiky půdy z hlediska fyzikálních vlastností, fyzikálně-chemických vlastností a biochemických vlastností. Vybrané charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu (podrobné výsledky laboratorní analýzy včetně naměřených hodnot pro dílčí výpočty jsou uvedeny v Závěrečném formuláři v kapitole Přílohy). Tab. 3: Fyzikální vlastnosti půdy Fyzikální charakteristika Značka Získaná hodnota Jednotky Maximální vodní kapacita ΘMVK 29,34% Maximální kapilární kapacita ΘMKK 33,42% Retenční vodní kapacita ΘRVK 37,41% Měrná hmotnost ρs 2,6176 g.cm -3 Objemová hmotnost ρw 1,5855 g.cm -3 Objemová hmotnost redukovaná ρd 1,2921 g.cm -3 Pórovitost P 56,21% Hmotnostní vlhkost w 31,0% Objemová vlhkost Θ 40,05% Provzdušněnost (okamžitá) A 16,16% Minimální vzdušná kapacita AMKK 22,77% Nasycenost půdních pórů RNP 71,25% Z hlediska pórovitosti lze na základě naměřené hodnoty půdní horizont charakterizovat jako středně pórovitý, na základě údaje o vlhkosti jako vlhký. Tab. 4: Fyzikálně chemické vlastnosti půdy Charakteristika Značka Získaná hodnota Jednotky Půdní reakce aktuální (aktivní) ph/h2o 4,51 Půdní reakce potenciální výměnná ph/kcl 3,58 Maximální sorbční kapacita výměnných bazicých kationtů T 304,49 mmol. kg -1 13
Charakteristika Okamžitý obsah výměnných bazických kationtů Stupeň nasycenosti sorbčního komplexu Značka Získaná hodnota Jednotky S 274,6 mmol. kg -1 V 90,2% Z hlediska půdní reakce lze daný půdní horizont charakterizovat jako středně až silně kyselý, okamžitý obsah výměnných bazických kationtů v půdě je vysoký, stejně jako poměr maximální sorbční kapacity (T) ve vztahu k výměnným bazicky působícím kationtům. Z hlediska stupně nasycenosti sorbčního komplexu je možno daný půdní vzorek charakterizovat jako vysoce nasycený. Tab. 5: Biochemické vlastnosti půdy Charakteristika Získaná hodnota Jednotky Aktivita půdní katalázy 120,0 ml.o2.g -1.min -1 Aktivita půdních celuláz 0 - Aktivita půdních kataláz ve vzorku vykazuje vysokou hodnotu, což charakterizuje půdní vzorek s velmi vysokou aktivitou. Naproti tomu z hlediska aktivity půdních celuláz je půdní vzorek neaktivní (plocha zkonzumované celulózy byla nulová u všech tří pozorování). 14
5 Závěr Kambisoly se vyznačují širokou škálou zrnitosti, vyluhování a acidifikaci, což podporuje růst acidofilních rostlin a dřevin. Výsledky terénního průzkumu i výsledky laboratorních rozborů půdy potvrzují teoreticky nastudované informace. Ve zkoumané lokalitě, stejně tak jako ve většině údolí Petřejov, se nachází půdní typ kambizem, subtyp arenická, varieta mírně oglejná. Výsledy laboratorní analýzy potvrdily hypotézu, že tamější vegetace se nachází na kyselých půdách. S tímto koresponduje i seznam zjištěných druhů rostlin a dřevin. V oblasti se nachází převážná většina acidofilních indikátorů. Zároveň jsou tyto druhy v dané lokalitě původní, vyskytující se převážně dominantně. Doplněny jsou vlhkomilnými druhy, zejména pak v naplavených meandrech říčky Mojeny. Podél lesních (převážně zpevněných) cest se nacházejí ruderální druhy trav, popř. nitrofyty. Z nepůvodních druhů české květeny se zde nachází pouze netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Lokalita není druhově příliš bohatá, což může být ovlivněno častou těžební činností v bezprostředním okolí, zároveň však specifickou acidifikací půdního prostředí a v neposlední řadě expozicí svahu a pozicí údolí. Teplota je zde celoročně nižší než v otevřenější části údolí, které je celkově druhově rozmanitější, avšak na spoustě míst je původní porost nahrazen monokulturou smrku ztepilého. Z hlediska lesního hospodářství by se dalo uvažovat o znovu vysazování spíše listnatých acidofilních druhů (příkladně zmiňovaný dub lesní Fagus sylvatica, nebo buk letní Quercus robur), které by mohli napomoci větší stabilitě svahů silnějším prokořeněním za cenu ztráty okamžitého hospodářského užitku. 15
6 Zdroje informací 6.1 Knižní zdroje Bína J., Demek J., (2012) Z nížin do hor: Geomorfologické jednotky České republiky, Academia, Praha, 344 s; ISBN 978-80-200-2026-0 DEYL M., HÍSEK K., 2008. Naše květiny. Praha. Nakladatelství Academia, 3. vydání, 722 s., ISBN 978-80-200-0940-X Kolektiv autorů, (2009) Půda v České republice, Consult, Praha, 249 s; ISBN 80-903482-4-6 Psotová H., Pospíšil J., Dujka V., (1993) General lokálního územního systému ekologické stability okresu Zlín v katastrálních územích Fryšták, Dolní Ves, Horní Ves, Vítová a Lukoveček (textová část), 35 s; Psotová H., Pospíšil J., Dujka V., (1993) General lokálního územního systému ekologické stability okresu Zlín v katastrálních územích Fryšták, Dolní Ves, Horní Ves, Vítová a Lukoveček (tabulková část), 37 s; Rejšek, K. (1999): Lesnická pedologie cvičení (skriptum). Brno: MZLU v Brně. Tabulky podnebí; Ústav agrosystémů a bioklimatologie. MZLU 6.2 Elektronické zdroje Botany.cz (2012) Květena ČR (http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/) [cit. 27. 4. 2013] Český úřad zeměměřický a katastrální (2012), Katastr obce Lukoveček, dostupné na: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/vyberparcelu.aspx, [cit. 22. 7. 2013] GRULICH V., 2012. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (nejnovější verze) [online] citováno dne 17. 8. 2013 dostupné na: < http://botany.cz/cs/cerveny-seznam/> Mapy Geoportal.cz (2013) Mapy (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) [cit. 27. 4. 2013] OCLC Online Computer Library Center, Inc. (2010): Quitt, Evžen (http://www.worldcat.org/identities/lccn-n96-38081) [cit. 28. 4. 2013] PYŠEK P. et al. 2012: Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition) [online] citováno dne 17. 8. 2013 dostupné na: < http://www.preslia.cz/p122pysek.pdf> Taxonomický klasifikační systém půd České republiky (2004): Kambisoly (http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showreferencnitrida&id_categorynode =31) [cit. 25. 4. 2013] Vavříček, D., Pancová Šimková, P. (2009): Atlas lesních půd. LDF Mendelu v Brně. (http://jirman.info/www/ugp/atlas_pud/index.html) [cit. 27. 4. 2013] 16
Přílohy (Mapy oblasti a fotodokumentace) 17
Obr. 2: Oblastní plány rozvoje lesů pro Hostýnsko-Vsetínské vrchy a Javorníky, výřez se sledovanou lokalitou (červeně ohraničená na mapě, 1:10000, www.uhul.cz). Legenda: 3A4 3B1 3B2 3B5 3B6 3D5 3K6 3S2 3S7 3S9 3SD 3U1 3V5 3Y1 4B1 4S3 javorová dubová bučina lipnicová bohatá dubová bučina strdivková bohatá dubová bučina mařinková bohatá dubová bučina s ostřicí chlupatou bohatá dubová bučina javorová obohacená dubová bučina hluchavkovitá kyselá dubová bučina borůvková svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou svěží dubová bučina biková s ostřicí chlupatou svěží dubová bučina s třtinou a ostřicí svěží dubová bučina s kapradinami javorová jasanová s bažankou na gleji vlhká dubová bučina skeletová dubová bučina bohatá bučina strdivková svěží bučina s kapradinami 41 hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh 43 hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 45 hospodářství živných stanovišť středních poloh 47 hospodářství oglejných stanovišť středních poloh
Černozemě, černice a jejich subtypy Kambizem a její subtypy Hnědozemě a její subtypy (nejčastěji hnědozem modální HNm) Fluvizem a její subtypy (povodí řeky Rusavy a její přítoky) Obr. 3: Klasifikace půdních typů dané oblasti a pedologické poměry v okolí (1:25000; www.geoportal.gov.cz).: Obr. 4: Vymezení zkoumané oblasti o rozloze 10 ha v lokalitě Petřejov (zdroj: www.geoportal.gov.cz, úprava Bc. Jiří Dujka; měřítko 1:5000)
Obr. 5: Devětsil bílý (Petasites albus) hojně se vyskytující jarní heliofyt (autorské foto, 2013) Obr. 6 a 7: Devětsil bílý (Petasites albus), detailní fotografie vlevo jarní rostlina; Sasanka hajní (Anemone nemorosa) vpravo (autorské foto; 27. 4. 2013)
Obr. 8 a 9: Přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) vlevo, letní forma; Šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) vlevo, vrcholné květenství (autorské foto 17. 8. 2013) Obr. 10: Acidofilní indikátor stanoviště šťavel kyselý (Oxalis acetosella), období po květenství, hojně se vyskytující (autorské foto, 17. 8. 2013)