EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.12.2015 COM(2015) 633 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU Digitální smlouvy pro Evropu - Uvolnění potenciálu elektronického obchodu CS CS
1. SOUVISLOSTI Evropský trh elektronického obchodování v posledních letech v rámci celého maloobchodního odvětví rychle roste. Je hlavní hnací silou celého růstu v EU. Má však stále značný nevyužitý potenciál. Podniky a spotřebitelé se místo toho, aby v plné šíři využívali příležitosti, které elektronický obchod nabízí, omezují příliš často na své domácí trhy. Základní údaje Elektronický obchod je hlavní hnací silou růstu: Hodnota maloobchodního elektronického obchodování v EU vzrostla v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 o 13,4 % a dosahovala celkem 370 miliard EUR 1. Obrat podniků z maloobchodního elektronického obchodování vyjádřeno podílem na celkovém maloobchodním obratu vzrostl v období 2009 až 2014 o 85 % 2, což ukazuje, že maloobchodní obchodování roste mnohem rychleji než obchodování offline. Růstový potenciál elektronického obchodování stále zůstává nevyužit: Podíl elektronického obchodování na celém maloobchodním odvětví zůstává v Evropě na podstatně nižší úrovni než v USA: V roce 2014 představoval podíl elektronického obchodování na celém maloobchodu v EU 7,2 % ve srovnání s 11,6 % v USA. 3 V témže roce prodávalo pouze 12 % maloobchodníků v EU své zboží po internetu spotřebitelům v jiných zemích EU, zatímco v rámci domácího trhu jich tak činilo třikrát více (37 %) 4. Pouze 15 % spotřebitelů nakupovalo online z jiné země EU, zatímco v rámci domácího trhu jich tak činilo přibližně třikrát tolik (44 %) 5. Na tomto základě Evropská komise přijala strategii pro jednotný digitální trh 6, která stanoví vytvoření jednotného digitálního trhu jako jednu ze svých klíčových priorit, které mají Evropě přinést další růst. Strategie pro jednotný digitální trh se zabývá všemi zásadními překážkami, které brání rozvoji přeshraničního elektronického obchodování v EU. Společné řešení těchto překážek a zlepšování situace podniků a spotřebitelů přinese očekávaný rozkvět jednotného digitálního trhu a celého hospodářství EU. 1 European B2C E-commerce Report 2015 (Evropská zpráva o elektronickém obchodování mezi podniky a spotřebiteli z roku 2015). Ecommerce Europe. Kromě Bulharska, Chorvatska, Kypru, Litvy, Lucemburska, Malty, Slovinska a Slovenska, u kterých údaje nejsou k dispozici. http://www.ecommerce-europe.eu/ s. 29 Všechny údaje obsažené v tomto sdělení jsou rovněž dostupné v pracovním dokumentu útvarů Komise, který obsahuje posouzení dopadů doprovázející návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku, SWD(2015) 275. 2 Eurostat, E-commerce by enterprises: shrnutí agregovaných údajů za EU (činnost podle NACE Rev. 2) 3 http://www.retailresearch.org/onlineretailing.php 4 Bleskový průzkum Eurobarometr 396 (2014): Retailers attitudes towards cross-border trade and consumer protection ( Postoje prodejců k přeshraničnímu obchodu a ochraně spotřebitele ) (2015), s. 27. 5 Průzkum Eurostatu o využívání informačních a komunikačních technologií domácnostmi a jednotlivci (2014), isoc_ec_ibuy. 6 Sdělení Komise Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě COM(2015) 192 final, dostupné na internetové adrese: http://ec.europa.eu/priorities/digital-singlemarket/ 2
Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou lze zmenšit. Podniky EU budou moci zvýšit svou konkurenceschopnost tím, že budou moci prodávat snadněji nejen na svých vnitrostátních trzích nebo na trzích několika sousedních států. Zvýšená nabídka rovněž posílí konkurenceschopnost. To přinese spotřebitelům širší nabídku produktů za příznivější ceny. Pokud budou spotřebitelům poskytnuta stejná práva a vysoká úroveň ochrany, zvýší to jejich důvěru v nakupování přes hranice. 2. PRVNÍ A DŮLEŽITÝ KROK SMĚREM K PLNÉMU VYUŽITÍ POTENCIÁLU ELEKTRONICKÉHO OBCHODU Jedním ze tří hlavních cílů strategie pro jednotný digitální trh je zajistit zlepšení přístupu spotřebitelů a podniků ke zboží a službám on-line v celé Evropě. Tato strategie zjistila, že jednou z překážek přeshraničního elektronického obchodu jsou rozdíly ve smluvním právu mezi jednotlivými členskými státy. Aby byly zajištěny správné podmínky k rozvoji přeshraničního elektronického obchodu, oznámila strategie pro jednotný digitální trh legislativní návrhy jednoduchých a účinných pravidel týkajících se přeshraničních smluv pro spotřebitele a podniky formou harmonizace smluvních pravidel pro poskytování digitálního obsahu a pro prodej zboží online. Jak Komise oznámila ve svém pracovním programu na rok 2015, dnes přijímá i) návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a ii) návrh směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online 7 a jinými prostředky na dálku 8.Společně s návrhem nařízení o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah jsou tyto návrhy prvními novými legislativními iniciativami přijatými v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Konkrétně budou tyto dvě směrnice cíleným způsobem plně harmonizovat klíčová závazná práva a povinnosti smluvních stran, pokud jde o poskytování digitálního obsahu a prodej zboží online 9. Přispějí k rychlejšímu růstu jednotného digitálního trhu těmito způsoby: Snižováním nákladů vyplývajících z rozdílů ve smluvním právu: klíčová pravidla spotřebitelského smluvního práva, která se mezi jednotlivými členskými státy v současné době liší, vytvářejí překážky pro přeshraniční obchod s digitálním obsahem a se zbožím. Stávající návrhy zajistí, že se tato pravidla ve všech členských státech sjednotí. Pravidla platná v celé EU zabrání vzniku právní roztříštěnosti v oblasti 7 Pro účely tohoto sdělení se jakýmkoli odkazem na prodej online rozumí prodej online a prodej jinými prostředky na dálku. Naopak jakýmkoli odkazem na prodej offline se rozumí osobní prodej. 8 Klíčové aspekty poskytování digitálního obsahu i prodeje zboží online vycházejí ze směrnice o prodeji zboží spotřebitelům, a jsou proto soudržné v nejvyšší možné míře. Komise se však rozhodla přijmout dva legislativní nástroje s ohledem na to, že specifický charakter digitálního obsahu vyžaduje, aby bylo několik pravidel upraveno jinak než v případě zboží. Navíc rychlý technologický a obchodní vývoj digitálního obsahu bude vyžadovat přezkum používání této směrnice. Proto bude provádění a používání ustanovení o digitálním obsahu a jejich přezkum usnadněn tím, že budou začleněna do jediného právního nástroje, a sice směrnice o poskytování digitálního obsahu. 9 Například soulad se smlouvou, hierarchie prostředků nápravy a jejich uplatňování, právo spotřebitele ukončit smlouvu. 3
digitálního obsahu 10 a v oblasti zboží ji odstraní 11. Podniky již navíc nebudou muset při přeshraničním prodeji přizpůsobovat své smlouvy různým pravidlům, a vyhnou se tak dodatečným nákladům. Vytvářením právní jistoty pro podniky: na rozdíl od současné doby, kdy podniky působí v komplexním právním rámci, budou v budoucnu moci poskytovat digitální obsah nebo prodávat zboží online spotřebitelům v celé EU na základě stejných pravidel spotřebitelského smluvního práva, jež jsou obsažena v navrhovaných směrnicích. Tím se zvýší právní jistota a vytvoří právní prostředí příznivé pro podnikání, jež bude prospěšné zejména pro malé a střední podniky. Pomocí spotřebitelům využívat výhody přeshraničního nakupování online v EU: nejistota ohledně základních smluvních práv je hlavním důvodem nedostatečné důvěry spotřebitelů k nakupování po internetu za hranicemi. Spotřebitelé budou mít k dispozici jasný soubor práv v celé EU, a budou mít tedy větší důvěru v získávání přístupu k digitálnímu obsahu nebo v nakupování zboží přeshraničně. Rovněž se podstatně zvýší celková úroveň ochrany spotřebitelů v EU. Pokud jde o prodej zboží online, toto platí zejména v souvislosti s případy vad výrobků u prodloužení období pro obrácení důkazního břemene na dva roky, které tak bude uvedeno do souladu se zákonnou záruční dobou v délce dvou let. S výjimkou dvou členských států, kde tato úroveň zůstane stejná, se úroveň ochrany spotřebitele pro všechny evropské spotřebitele zvýší. To spotřebitelům umožní uskutečňovat přeshraniční nákupy online a rovněž jim to usnadní výkon jejich práv 12. Omezením škod utrpěných spotřebiteli v souvislosti s vadným digitálním obsahem: na rozdíl od současné doby, kdy neexistují žádná celoevropská zvláštní smluvní pravidla týkající se poskytování digitálního obsahu, budou mít spotřebitelé jasná a zvláštní práva pro případ problémů s digitálním obsahem. To jim umožní využívat prostředky nápravy, a omezit tak škody, které v současné době trpí v souvislosti s nákupem vadného digitálního obsahu. Vzhledem k rychlému tempu, kterým se tento trh po technologické a obchodní stránce rozvíjí, jsou pravidla EU technologicky neutrální a obstojí i v budoucnu; lze tedy tvrdit, že vytvoří rovné podmínky pro všechny příslušné typy digitálního obsahu. Celkovým vyvážením zájmů spotřebitelů a podniků: Tím, že zohledňují tržní trendy a dobře vyvažují různé zájmy, budou obě směrnice představovat dobrý 10 Jednotlivé členské státy nedávno přijaly (UK, NL) specifická závazná pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo na nich začaly pracovat (IE). Tyto vznikající vnitrostátní právní předpisy se liší co do rozsahu, tak i pokud jde o podstatu. 11 Existuje jen minimum harmonizačních pravidel o pojmu souladu se smlouvou a o prostředcích nápravy pro zboží, jež není v souladu se smlouvou (směrnice o prodeji spotřebitelům a zárukách). Jelikož se jedná o minimální normy, členské státy mohou jít nad rámec této harmonizace a stanovit ve prospěch spotřebitelů další požadavky. Řada členských států této možnosti využila, avšak v rozličné míře a různým způsobem. 12 Uvedené prodloužení období pro obrácení důkazního břemene by mohlo přispět i k využívání kvalitnějších a trvanlivějších výrobků, v souladu s balíčkem opatření Evropské komise týkajících se oběhového hospodářství, jenž byl přijat dne 2. prosince 2015. 4
kompromis pro spotřebitele i podniky, čímž se vytvoří podmínky pro celkové hospodářské přínosy. Zlepšení každodenního života... Prostřednictvím směrnic se konkrétně zlepší každodenní život podniků i spotřebitelů v Evropě. V současnosti musí podniky investovat čas a peníze na zjišťování informací o zahraničních předpisech v oblasti spotřebitelského smluvního práva při přeshraničním prodeji a na odpovídající úpravu svých smluv. Například doba, po kterou obchodník odpovídá za vady počítače, se dnes pohybuje od dvou let až po celé období životnosti počítače, podle toho, o který členský stát se jedná. V budoucnu budou vnitrostátní právní předpisy upravující tyto smluvní opravné prostředky v celé EU stejné: ušetřený čas a peníze bude možné využít na vývoj nových výrobků, resp. na to, aby se výrobky prodávaly za příznivější ceny. Spotřebitelé budou moci nakupovat online a získají přístup k digitálnímu obsahu v jiných zemích EU tak snadno jako ve své zemi. Spotřebitelé aktivně nakupující zboží od obchodníka v jiném členském státě budou v budoucnu chráněni ve stejném rozsahu jako podle svých vnitrostátních právních předpisů. Kromě toho spotřebitel, který v současnosti nemůže shlédnout zaplacený film online pro to, že obraz nemá dostatečnou kvalitu, často může dnes získat jako náhradu pouze slevu na sledování dalších filmů v budoucnosti, které mohou mít stejnou nízkou úroveň kvality obrazu. V budoucnu bude mít spotřebitel právo na to, aby byl daný problém odstraněn, na snížení ceny nebo na ukončení smlouvy a na plnou náhradu. a dosažení makroekonomických výhod Pokud budou překážky související se smluvním právem odstraněny, začne prodávat online přes hranice zhruba o 122 000 podniků více. Přeshraniční obchod EU by se mohl zvýšit přibližně o 1 miliardu EUR. Intenzivnější hospodářská soutěž na maloobchodní úrovni povede k tomu, že maloobchodní ceny se ve všech členských státech sníží, na úrovni EU v průměru o 0,25 %, což přímo zvýší spotřebu domácností v EU přibližně o 18 miliard EUR. Širší výběr výrobků a služeb kromě toho přinese i větší výhody pro spotřebitele. Nakupovat online přes hranice by začalo o 7,8 milionu až 13 milionů spotřebitelů více. Průměrná částka vynaložená každoročně každým zákazníkem, který nakupuje přes hranice, by se rovněž zvýšila, a to o 40 EUR. Očekává se, že celkový reálný HDP EU se zvýší asi o 4 miliardy EUR ročně 13. Tyto návrhy se zabývají pouze smluvním právem ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli. Je známo, že malé a střední podniky, které jsou slabší stranou a mají horší vyjednávací postavení, rovněž čelí těžkostem souvisejícím se smluvním právem, a to především při 13 The macro-economic impact of e-commerce in the EU Digital Single Market, Cardona M., N. Duch-Brown, J. Francois, B. Martens, F. Yang (2015), Digital Economy Working Paper, IPTS-JRC. 5
využívaní digitálního obsahu. Komise se však s ohledem zejména na stanoviska zúčastněných stran a členských států rozhodla zabývat se touto otázkou v kontextu jiných iniciativ oznámených v rámci strategie pro jednotný digitální trh. V zájmu plného využití výhod, jež nabízí jednotný digitální trh, je potřebný tento balíček s oběma návrhy, aby se v plné míře uvolnil potenciál elektronického obchodu. Komise musí jednat souběžně v případě zboží i digitálního obsahu. Tyto směrnice budou doplněny dalšími plánovanými opatřeními v rámci strategie pro jednotný digitální trh, jako jsou například opatření týkající se zátěže související s DPH, rozvoje kvalitních přeshraničních zásilkových služeb nebo moderního rámce pro autorská práva. Další iniciativy týkající se ochrany spotřebitele, jako například opatření oznámená ve strategii pro jednotný digitální trh týkající se zrušení zeměpisného blokování a přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele 14, jakož i zahájení činnosti platformy pro řešení sporů online 15 ještě více posílí přeshraniční obchod a přinesou nápravu dalších významných problémů pro podniky a spotřebitele, jako je například potřeba účinného přeshraničního vymáhání a nápravy. 3. POUČENÍ ZE ZKUŠENOSTÍ NABYTÝCH V MINULOSTI CÍLENÝ A KONKRÉTNÍ PŘÍSTUP Návrhy Komise, jež se opírají o zkušenosti nabyté v minulosti a zohledňují připomínky zúčastněných stran, nabízejí ambiciózní, avšak realistické způsoby odstranění překážek souvisejících se smluvním právem, a napomáhají tak k plnému využití potenciálu elektronického obchodu v EU. Tyto návrhy zavádějí optimální míru intervence. Za prvé, návrhy řeší skutečné problémy, které uvedly zúčastněné strany a členské státy. Komise se snažila získat široké a vyvážené spektrum názorů na tuto otázku. Prostřednictvím rozsáhlých veřejných i cílených konzultací Komise zajistila širokou účast během celého procesu přípravy návrhů, a poskytla tak všem zúčastněným stranám (podnikům, spotřebitelům, vnitrostátním orgánům, právníkům a zástupcům akademické sféry) řadu příležitostí, aby vyjádřily svá stanoviska. Za druhé, návrhy konkrétně zohledňují ponaučení z předchozích pokusů o sblížení smluvního práva. Výsledkem je, že se Komise zaměřuje na cílenou úplnou harmonizaci závazných práv spotřebitelů, která poskytuje možnosti nápravy v souvislosti s konkrétními hlavními překážkami přeshraničního obchodu a řeší naléhavou potřebu úpravy v oblasti online prostředí, jak uznal i Evropský parlament 16. Kromě toho jsou směrnice (na rozdíl od nařízení) vhodnější volbou, protože ponechávají členským státům možnost přizpůsobit provedení v 14 Nařízení (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. 15 Nařízení (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES. 16 Evropský parlament se ve svém legislativním usnesení ze dne 26. února 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje (KOM(2011) 0635 C7-0329/2011 2011/0284(COD)) rozhodl omezit oblast působnosti společné evropské právní úpravy prodeje na prodej zboží online a jinými prostředky na dálku a rozšířit působnost pravidel na digitální obsah, který je poskytován za jiné než peněžní protiplnění. 6
jejich vnitrostátních právních předpisech. Tento přístup, jenž se cíleně zaměřuje na řešení problému, byl důležitým výsledkem konzultací se zúčastněnými stranami. Na závěr je třeba uvést, že pokud jde o obsahovou stránku, přinášejí návrhy směrnic novou dynamiku, neboť zajišťují přiměřenou rovnováhu mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele na úrovni EU a výrazným rozšířením příležitostí pro podniky prostřednictvím úplné harmonizace. Zvolený přístup zachovává podstatná řešení, která se již osvědčila v praxi (např. doba trvání zákonné záruční doby, hierarchie prostředků nápravy), ale v příslušných případech nabízí nová řešení opírající se o nejnovější údaje a trendy v členských státech (např. prodloužení období pro obrácení důkazního břemene) 17. Návrhy přinesou zvýšení úrovně a účinnosti ochrany spotřebitele 18 a zároveň právní jistotu a nižší náklady pro podniky 19. To se celkově promítne do zvýšení důvěry spotřebitelů a nárůstu podnikatelské činnosti v celé EU. 4. POTŘEBA JEDNAT DŘÍV, NEŽ BUDE POZDĚ Pokud jde o digitální rozměr, musíme jednat okamžitě... Tempo obchodních a technologických změn v důsledku digitalizace je velmi vysoké, a to nejen v EU, ale na celém světě. EU musí jednat okamžitě, aby zajistila, že obchodní normy a práva spotřebitelů budou stanovena v souladu se společnými pravidly EU, a to při dodržení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a zajištění moderního prostředí příznivého pro podnikání. Je nanejvýš nezbytné vytvořit rámec, který umožní využití výhod digitalizace, aby se podniky v EU mohly stát konkurenceschopnějšími a aby spotřebitelé mohli mít důvěru ve vysokou úroveň norem ochrany spotřebitelů v EU. Bude-li EU jednat hned, stanoví politický trend a normy, podle kterých se tato důležitá část digitalizace uskuteční. Zjednodušení právního rámce je pro podniky zásadním předpokladem pro jejich konkurenceschopnost a aktivní účast na digitálních trzích v celé Unii. Pro spotřebitele je v online prostředí obzvláště důležitá důvěra a ochrana v zájmu zmírnění rizik vyplývajících z kritéria vzdálenosti (jelikož nedochází k osobnímu kontaktu s prodejcem a nelze se fyzicky seznámit s výrobkem), jež jsou s transakcemi tohoto typu nezbytně spjata. Nebudeme-li jednat okamžitě, mohou změny nastat příliš pozdě a příležitosti budou zmařeny. Komise se v zájmu rychlejšího zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a oživení růstu v EU zabývá digitálním rozměrem maloobchodního odvětví jako svojí prioritou, zejména pak poskytováním digitálního obsahu a nákupem zboží online. Oba aspekty digitálního rozměru 17 Consumer market study on the functioning of Legal and Commercial Guarantees for consumers in the EU (Studie spotřebitelského trhu o fungování zákonných a obchodních záruk pro spotřebitele v EU) (2015): Ve skutečnosti během celé dvouleté zákonné záruční doby pouze menšina podniků trvá na tom, aby spotřebitelé prokázali, že odpovědnost nese obchodník, přičemž v této otázce existují jen velmi malé změny v chování obchodníků před uplynutím 6 měsíců anebo po jejich uplynutí. Dva členské státy EU (FR, PT) jíž přijaly vnitrostátní právní předpisy, jež stanoví dvouleté období pro obrácení důkazního břemene. 18 Například pro digitální obsah bude zákonná záruční doba neomezená a spotřebitelé nebudou muset prokazovat po neomezené časové období původ vady. Spotřebitelé budou moci ukončit dlouhodobé smlouvy a smlouvy, u nichž poskytovatel provedl zásadní změny. Při nákupu zboží online budou moci všichni spotřebitelé v EU žádat o nápravu v případě vadného výrobku po dobu dvou let, aniž by byli povinni prokázat, že vada existovala již v době dodání. Nebudou-li prodejce spotřebitelé v EU v určité lhůtě o vadě informovat, o svá práva nepřijdou. 19 Náklady, jež vzniknou podnikům v souvislosti s potřebou přizpůsobit smlouvy právním předpisům jiného členského státu, se odhadují přibližně na 9 000 EUR. Další podrobnosti viz příloha 5 pracovního dokumentu útvarů Komise, který obsahuje posouzení dopadů doprovázející návrhy, SWD(2015) 275. 7
mají zásadní význam. Překážky poskytování digitálního obsahu je třeba řešit jednoznačně, jelikož poskytování digitálního obsahu má zvláště silný růstový potenciál 20. Jakékoli zpoždění v souvislosti s digitálním obsahem znamená riziko vzniku právní roztříštěnosti, což povede k překážkám pro spotřebitele i pro poskytovatele účastnící se přeshraničních transakcí. Co se týče zboží, to stále představuje zdaleka největší podíl na elektronickém trhu: z celkového objemu jednotného digitálního trhu odhadovaného na 231 miliard EUR připadá na maloobchodní prodej zboží přibližně 212 miliard EUR. V případě, že by se řešil pouze jeden z uvedených dvou aspektů, by se nepodařilo využít plného potenciálu jednotného digitálního trhu. V rámci různých konzultací se zúčastněnými stranami výrazně převládal názor, že veškerá pravidla týkající se digitálního obsahu by měla být v co největší možné míře založena na pravidlech prodeje zboží, přičemž odchylky by měly existovat jen v opodstatněných případech, kdy je nutné zohlednit specifika digitálního obsahu. Z toho rovněž vyplývá, že je důležité diskutovat o obou souborech pravidel během interinstitucionálního procesu pokud možno souběžně. To jsou hlavní důvody, proč byly návrh týkající se digitálního obsahu a návrh týkající se prodeje zboží online předloženy společně a právě nyní.... a zajistit jednotnost pravidel pro prodej online a offline Vzhledem k rostoucímu významu modelu distribuce všemi kanály (tj. souběžný prodej online a offline) přijme Komise veškerá nezbytná opatření pro to, aby zajistila soulad pravidel pro prodej zboží online a offline. Zajistí, aby se spotřebitelé a podniky mohli spolehnout na soudržný právní rámec, který je snadno použitelný kdekoli v Evropě. Komise v rámci svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) přezkoumá stávající právní předpisy EU týkající se spotřebitelů. Tato kontrola účelnosti bude mnohem širší než rámec stávajících návrhů a bude se týkat řady směrnic o ochraně spotřebitele 21, včetně směrnice o prodeji spotřebitelům a zárukách (jejíž pravidla, pokud jde o prodej online, budou nahrazena stávajícím návrhem o online prodeji zboží). Rozsáhlé konzultace, které proběhly v souvislosti s navrhovanými právními předpisy, identifikovaly řadu otázek, jež jsou relevantní pro prodej zboží online i offline. Tímto způsobem se při vypracovávání navrhovaných pravidel pro prodej zboží online podařilo 20 Vedle většího rozšíření a používání internetu (v roce 2014 internet používalo 80 % Evropanů, tj. 317 milionů) podněcuje poptávku po digitálním obsahu i rostoucí počet smartphonů, elektronických čteček a tabletů. Vzhledem k tomu, že podle bleskového průzkumu Eurobarometr č. 411 týkajícího se přeshraničního přístupu k digitálnímu obsahu (2015) v současnosti převážná většina uživatelů internetu v EU ve věku15 až 24 let využívá přístup k digitálnímu obsahu online (87 % využívá přístup k hudbě online, 80 % sleduje online audiovizuální obsah a 58 % si stahuje hry z internetu, resp. hraje hry online), lze důvodně očekávat, že se tento nárůst v nejbližší budoucnosti projeví. 21 Směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, směrnice 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě, směrnice 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. 8
uskutečnit velkou část analytické činnosti týkající se otázek, které mají být předmětem přezkumu směrnice o prodeji spotřebitelům a zárukách v rámci programu REFIT. Tato analýza bude doplněna údaji z analýzy v rámci kontroly účelnosti ohledně uplatňování směrnice o prodeji spotřebitelům a zárukách v případě nákupů zboží, jež mají být k dispozici v roce 2016. Tyto údaje, a tudíž ani výsledky přezkumu REFIT ohledně této záležitosti nejsou zatím známy. Potvrdí-li výsledek přezkumu REFIT předběžné výsledky probíhající analýzy která, jak se zdá, směřuje k potvrzení potřeby iniciativy Komise ohledně prodeje zboží offline mohly by tyto závěry přispět k pokroku při jednání společných normotvůrců o návrhu týkajícím se prodeje zboží online, například rozšířením jeho rozsahu působnosti. I když jsou opatření usilující o odstranění hlavních překážek, jež brání přeshraničnímu elektronickému obchodu, naléhavá a nevyhnutelná, cílem Komise je zajistit právní rámec jednotných pravidel uplatňovaných v celé EU pro prodej online i offline. 5. PROMĚNA ZÁMĚRU V REALITU Návrhy o digitálních smlouvách představují ambiciózní legislativní kroky k vytvoření propojeného jednotného digitálního trhu prostřednictvím modernizace a zjednodušení pravidel na ochranu spotřebitele při nákupech online a digitálních nákupech, jak uvádí v politických směrech předseda Evropské komise Juncker. 22 Jedná se o první konkrétní přínosy strategie pro jednotný digitální trh, jež mění tyto směry na konkrétní opatření. Rovněž představují první kroky k hospodářskému růstu prostřednictvím prostředí příznivějšího pro podnikání a pevné důvěry spotřebitelů v opravdový jednotný digitální trh. Nyní je na společných normotvůrcích, aby tento záměr proměnili pro evropské spotřebitele i podniky v realitu. Komise bude za tímto účelem nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou. 22 http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_cs.pdf 9