Perspektiva životního cyklu ve studiu sociální politiky Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D., Mgr. Karolína Dobiášová 23.2. 2012
Na začátek trochu triviální otázka Co rozumíte pod pojmem životní cyklus a etapy životního cyklu?
Fáze životního cyklu Východiskem perspektivy ŽC je, že lidé procházejí ve svém životě různými fázemi a přechody mezi nimi. Klíčové přechody v životě člověka jsou: přechod ze střední školy na vysokou školu nebo do pracovního procesu, narození dětí, rozvod, odchod do důchodu. Tradiční přístup nabízí statický pohled. Přístup ŽC z něj vychází a doplňuje ho o dynamičtější analýzu přechodů mezi různými obdobími lidského života.
Proč teď trochu jinak? Tradiční zkoumání sociální politiky (jako vědy) se zatím soustřeďovalo na institucionální systémy poskytování pomoci jednotlivcům v různých životních situacích a etapách. V současnosti - přenesení pozornosti na jednotlivce. Cílem je zkoumat roli jednotlivců ve vztahu k různým sociálním institucím a doplnit tak celkový pohled na fungování institucí o perspektivu jednotlivce, příp. jeho rodiny. Změna předmětu výzkumu na zdroje, které mají jednotlivci k dispozici majetek, bydlení, lidský a sociální kapitál, čas.
Perspektiva životního cyklu I Perspektiva ŽC reaguje na skutečnost, že dopady programů, schémat SP na život jednotlivců není jednoduché změřit vzhledem k jejich komplexní povaze. Perspektiva ŽC vychází z trajektorie, kterou má v sobě obsaženou lidský život. Je založena na klíčových životních událostech a přechodech mezi těmito událostmi. Jedná se o nový teoretický rámec ke studiu sociální politiky, který vychází z mikro - perspektivy (jednotlivec, příp. jeho rodina) a soustřeďuje se na: 1. účast (příp. neúčast) jednotlivců ve společenských institucích v průběhu jejich života, 2. výměně zdrojů mezi jednotlivci a těmito institucemi.
Perspektiva životního cyklu II Perspektiva ŽC umožňuje: konceptualizovat vzájemné vztahy mezi jednotlivci a společností (systémem sociální politiky); poznat lidskou dimenzi programů a schémat sociálního zabezpečení ; lépe (jinak) změřit výsledné efekty politiky a zlepšovat její programy, tj. odstraňovat vedlejší nezamýšlené dopady na jednotlivce, příp. rodiny; lépe propojit vstupy a procesy politiky s finálními výstupy a výsledky politiky.
Kdo je Olívie? Olívie je Kanaďanka, narodila se v roce 1955, v období baby-boomu. Vyrostla v milující rodině, její otec pracoval v obchodním domě a matka se doma starala o děti. Život (jednotlivé životní etapy) Olívie je znázorněn na dalších slidech.
Olívie a trajektorie rodiny
A - ve věku 22 let po skončení vzdělávání se Olívie přestěhovala do samostatného bydlení. B ve věku 24 se přestěhovala do bytu se svým partnerem, ve věku 28 a 32 porodila 2 děti. C ve věku 29 let se Olívie se svým partnerem přestěhovali do většího bytu blíže k místu jejich práce. D ve věku 34 let se s partnerem rozešli a ona se vrátila do bytu svých rodičů. E ve věku 36 let se opět stěhovala i s dětmi do menšího bytu, který byla schopna platit sama ze svého příjmu. F ve věku 47 let se vdala podruhé a přestěhovala se do pronajatého domu se svým manželem a mladším dítětem, které s nimi bydlelo 5 let.
G ve věku 64 let si spolu s manželem pořizují byt v malém kondominiu. H ve věku 70 let umírá její manžel a ona zůstává bydlet v jejich bytě. I ve věku 82 let naše Olívie onemocní Alzheimerem a stěhuje se do pečovatelského domu, kde po dvou letech umírá.
Olívie v trajektorii formálního vzdělávání
A ve věku 4 let Olívie začne chodit do předškolního vzdělávání B ve věku 6 let začíná chodit do školy povinné vzdělávání C ve věku 22 let končí vysokoškolské vzdělávání D ve věku 43 let se zapisuje do ročního kurzu v rámci programů APZ, který je složen ze vzdělávání, poradenství a asistence v zaměstnání určený pro návrat na trh práce pro svobodné matky. E v 50 letech se zapisuje do večerního vzdělávání (španělština, keramika) a dochází tam střídavě celých 20 let. F ve věku 54 let ji posílá její zaměstnavatel na vzdělávací kurz v délce 3 měsíců, plně hrazený zaměstnavatelem.
Olívie v trajektorii práce a zaměstnání
A Ve věku 16 let Olívie začíná pracovat na částečný úvazek v průběhu školního roku a v létě dělá brigády. B Ve věku 22 let hned po absolvování školy začíná pracovat na plný úvazek. C Ve věku 26 let je propuštěna a začíná si hledat nové zaměstnání. D Po 6. měsících nezaměstnanosti si našla nové zaměstnání na plný úvazek. E ve věku 29 let mění zaměstnání a začíná pracovat na předměstí. F ve věku 34 let po rozpadu rodiny odchází ze zaměstnání a začíná pečovat o své děti. Je ekonomicky neaktivní. G ve věku 36 let začíná hledat opět zaměstnání.
H po 6. měsících hledání nachází špatně placenou práci na částečný úvazek. I Ve věku 38 let bylo toto zaměstnání zrušeno a Olívie přestala s hledáním nové práce. J ve věku 44 let nachází zaměstnání na plný úvazek po absolvování programu APZ. K ve věku 48 let je opět propuštěna a začíná s hledáním. L Trvá to rok než najde nové zaměstnání, které je ale mnohem lepší než to předchozí. M Ve věku 54 let mění práci, ale u toho samého zaměstnavatele. N Ve věku 63 let odchází oficiálně do starobního důchodu.
Olívie v trajektorii místní komunity
A ve věku 2 let je Olívie ponechána u své babičky, která o ni pečuje, m zatímco její matka je v práci. B ve věku 8 let a v průběhu celé školní docházky je Olívie aktivní ve Skautu a jiných dětských zájmových skupinách. C Ve věku 36 let v místě svého nového bydliště se Olívie zapojuje do skupiny osamělých matek. D ve věku 41let začíná vykonávat dobrovolnickou práci a neformálně pečuje o děti ostatních svobodných matek. E ve věku 54 let se zapojuje do fund raisingu pro organizaci působící ve zdravotních službách. F v 67 letech přestává naplno pracovat pro tuto organizaci, ale je s ní v kontaktu dalších 5 let.
Kdo je Olívie? Olívie není průměrným jedincem, tak jak by s ní nakládal tradiční přístup v sociálních vědách (kvantitativní, empiricky založený). Perspektiva ŽC vychází z toho, že lidé jsou různí, procházejí různými etapami životního cyklu a dostávají se do různých vztahů ke společenským institucím. I když vycházíme z mikro-perspektivy, přístup ŽC nám umožňuje být dostatečně obecným.
Shrnutí Životní zkušenost Olívie ilustruje mnoho problémů, kterým v současné době čelí (se snaží řešit) sociální politika. Většina politik nabízí řešení problémů spojeným s jednou trajektorií, ale problémy mají často mnohonásobné příčiny, a na to často existující politiky nedokážou adekvátně reagovat. Politiky nejsou schopny nabízet komplexní řešení životní situace jednotlivců.
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik Zvyšující se lidský kapitál žen: Vyšší participace žen na trhu práce Ženy dosahují vyššího vzdělání Stírání tradičních rolí ženy pečovatelky a muže živitele tj. nárůst genderové rovnosti Důsledek: stále častější nutnost řešit problémy spojené se skloubením pracovního a rodinného života jak u mužů, tak u žen
Participace žen na trhu práce 1980-2005 Zdroj: Bovenberg 2008
Čas strávený na vybrané povinnosti (v hodinách za týden) Zdroj: Bovenberg 2008
Zaměstnanost žen dle vzdělání S rostoucím vzděláním ženy roste její participace na trhu práce, a to platí i u mladých žen, které pečují o děti v předškolním věku
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik Vzrůstající význam rozvoje lidského kapitálu V důsledku technologického rozvoje stále roste poptávka po vzdělané pracovní síle. Zároveň práce a kariéra jsou stále důležitější pro naplnění a rozvoj jednotlivce, pro jeho celoživotní učení, pro zachování sociálních sítí a udržení duševního a psychického zdraví.
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik III V důsledku zvyšující se délky života a rychlých inovací narůstá význam celoživotního učení Průměrná délka života v zemích OECD se při narození zvýšila zhruba o 2,5 roku za jedno desetiletí od roku 1950. Naděje dožití ve věku 65 vzrostly v průměru o 1 rok na desetiletí. Kombinace delšího života v kombinaci s rychlým zastaráváním dovedností a rostoucím významem lidského kapitálu znamená větší potřebu celoživotního vzdělávání.
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik Vyšší poptávka po adaptabilní pracovní síle v neustále se měnícím a vysoce konkurenčním prostředí moderní ekonomiky jsou na prvním místě: intelektuální flexibilita emocionální odolnost schopnost dobře pracovat s ostatními.
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik Narůstající důležitost nekognitivních dovedností získávaných v raných fázích života Nekognitivní dovednosti a hodnoty, které napomáhají k budování úspěšné kariéry a vytváření stabilních vztahů jsou utvářeny již v raných fázích života, a to zejména v rodinách. Proto je potřeba věnovat pozornost vývoji těchto dovedností již v útlém dětství. Ve stejné době ale vyvstává potřeba udržet rodiče na trhu práce. Z tohoto důvodu je nutné věnovat pozornost slaďování pracovních a rodičovských rolí.
Nové trendy ovlivňující povahu sociálních rizik Stárnutí populace rovněž klade nároky na rozvoj lidského kapitálu i u starších osob a zvyšování jejich participace na trhu práce. Je nezbytné, aby lidé využívali své delší životy.
Důsledky pro sociální politiku Sociální politika přesouvá od sociálního zabezpečení k sociálním investicím Je nutný přechod od pasivního vyplácení dávek k aktivní a preventivně zaměřené sociální politice Důležité je budování flexibilního pracovního trhu (např. zkrácené pracovní úvazky), který bude umožňovat skloubení rodinného a pracovního života Sociální ochrana by měla umožňovat přechody mezi jednotlivými etapami a kombinovat různé aktivity v rámci životního cyklu Měly by být směřovány investice do rozvoje lidského kapitálu mladé generace
Životní cyklus, chudoba a sociální vyloučení Osoby v různých fázích životního cyklu (nebo též chronologického věku) čelí různým typům zranitelnosti Je však nutno zohlednit i sociální a kulturní faktory, jako je např. etnický původ, pohlaví, zdravotní postižení a náboženského vyznání, které se s chronologickým věkem v jednotlivých životních fázích protínají Důležité je i genderové hledisko Intervence sociální ochrany v klíčových fázích životního cyklu přispívají nejen k zamezení chudoby a sociálního vyloučení, ale i k rozbití mezigeneračního přenosu chudoby.
Vybrané výsledky výzkumu zaměřeného na postoje a názory osob na rodinný a pracovní život v různých fázích životního cyklu (dle Kuchařová 2008) Rodinný život a pracovní kariéra tvoří dvě základní oblasti lidského života. Dochází k prolínání různých součástí životního cyklu individuálních demografických událostí, vzdělanostní a profesní dráhy (v obdobích životních přechodů, kdy se člověk rozhoduje, zda upřednostnit některý životní plán nebo skloubit více plánů). Hlavními takovými přechody na straně rodinného chování: založení (a formalizace) partnerského vztahu, vznik rodičovství a přechod do seniorské fáze života. Na straně zaměstnání : vzdělanostní dráhy, profesní start, etapy pracovní kariéry a odchod do důchodu.
Změny v chování jedinců v posledním desetiletí v ČR Mění se vztah časování výchozích životních startů, tj. prvních tří přechodů osamostatnění od orientační rodiny uzavření manželství a začátek rodičovství, ve smyslu v zmírňování jejich (dříve velmi časté) kumulace do krátkého časového úseku a naopak jejich rozvolnění, příp. změna pořadí. Všechny tyto starty se posouvají do vyššího věku, příp. se některý častěji neuskuteční. ( náhrada sňatku založením partnerského nesezdaného soužití, vysoký podíl dětí narozených mimo manželství, častější celoživotní chtěná bezdětnost) Životní cyklus je dnes oproti minulosti více předznamenán ekonomickými podmínkami (trhem práce a spotřebou), zatímco demografické události se jeví jako odvozené, závislé na vzdělanostně profesní dráze.
Preference (kombinování) rodiny a zaměstnání Nakolik upřednostňují rodinu a práci
Literatura: A Life-Course Approach to Social Policy Analysis. A Proposed Framework. Discussion Paper, Policy Research Initiative, 2004 Bovenberg, L. A. The Life-course Perspective and Social Policies: An Overview of the Issues, CESifo Economic Studies, Vol. 54, 4/2008, 593 641 Höhne S. a kol. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus, VÚPSV: Praha, 2010 Kuchařová, V. Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu, In Rodinná politika a životní styl rodiny. Sborník z Česko-Německé konference, Praha 28.4. 2008