1. CO JE FILOSOFIE? Co je filosofie? nejspíš jde o špatně položenou otázku, protože k odpovědi ještě nikdy nikdo nedospěl existují různé odpovědi na to, co je filosofie, často si navzájem protiřečí někdy se mluví o skandálu filosofie zatímco jednotlivé vědy dosahují pokroku a úspěchů, na filosofii se zdá vše komplikované a zmatené původ slova je odvozen ze dvou řeckých slov, filein, mít rád, milovat a sofia, moudrost, tedy láska k moudrosti, ve smyslu lásky k vědění, k poznání Cvičení 1. Přečtěte si následující úryvky, které ukazují, jak různě filosofové popisovali úkol filosofie. Platón (427 př. n. l. 347 př. n. l. ), žák Sókrata, jeden z nejvýznamnějších filosofů starověkého Řecka Filosofové jsou ti, kteří jsou schopni pochopit, co zůstává vždy neměnné. Neustále touží po poznání, kterým se jim může zjevit něco z onoho bytí, které zůstává nedotknuté vznikáním a zanikáním. René Descartes (1596 1650), francouzský filosof a matematik, zakladatel novověké racionalistické filosofie Chtěl jsem tu především vysvětlit, co je filosofie, a započal jsem nejjednoduššími věcmi, například tím, že slovo filosofie znamená snahu o moudrost a že moudrostí se nerozumí pouze obyčejná chytrost, ale dokonalé vědění o všech věcech, které člověk může poznat, aby měl orientaci pro svůj život. Doplňte svými slovy následující věty. Václav Havel (1936 2011), český spisovatel a politik, kritik komunistického režimu Když jsem byl ve vězení odříznut od života, nutilo mě to uvažovat více a soustředěněji, co je, tak řečeno, nade mnou, a o otázkách našeho bytí a bytí vůbec. Zkrátka, začal jsem filosofovat. Platón tvrdí, že filosofie je Descartes tvrdí, že filosofem je ten, kdo Pro Václava Havla filosofie začíná tím, když Kdo je filosof? každý, kdo touží po poznání a usiluje o dokonalé vědění kdo na základě toho, co se ví, hledá orientaci v životě, kdo se táže po smyslu svého bytí kdo hledá ve světě, který se mění, něco stálého a trvalého, kdo se táže po smyslu bytí vůbec
Základní členění filosofie noetika, gnozeologie zabývá se způsoby a platností našeho poznání klade si např. otázky: jak je poznání možné? jak vím, že to, co říkám, je pravda? jak o své pravdě přesvědčím někoho druhého? jaký je vztah poznání ke skutečnosti? filosofická antropologie - zabývá se tím, co je člověk, jaké je jeho místo ve světě klade si např. otázky: jaký význam má pro nás to, že víme o své existenci? co pro nás znamená, že jsme smrtelní? jaký je smysl lidského života? co nás odlišuje od zvířat? ontologie, metafyzika zabývá se tím, co znamená být, existovat klade si např. otázky: jaký je tento svět? co znamená, když řekneme, že něco je? co je základem všeho ve světě, všeho bytí? etika klade si otázky, které se týkají vymezení dobra a zla, zabývá se tím, co je správné, spravedlivé a dobré (z řeckého ethos, zvyk, obyčej, mrav) estetika zabývá se tím, co je krásné, tím, jak se krása projevuje v umění a o v tom, jak působí na člověka (z řeckého aisthetikos, vnímavost, cit pro krásu) Cvičení 2. Dokončete několika slovy následující věty: A. Domnívám se, že základem všeho ve světě je: B. Mým životním cílem je: C. Podle mě člověk poznává tak, že: D. Když se rozhoduji, řídím se heslem: Cvičení 3. Doplňující otázky k předchozímu cvičení. Pracujte ve dvojicích. 1. Jak souhlasí věta A s větou C? Jsou v souladu? Lze takovou metodou poznání dospět k takovým ontologickým závěrům? 2. Jak souhlasí věta D s větou B? Vede takové rozhodování logicky k cíli? 3. Lze najít nějakou logickou souvislost mezi větou A a větou B? Je v souladu osobní cíl s poznáním světa? 4. Jaká je souvislost mezi odpovědí A a odpovědí D? Chovám se podle toho, čemu věřím?
2. CO JE SVĚT? JAKÝ JE VZTAH ČLOVĚKA K SVĚTU? Cvičení 1: Určete, k jaké filosofické disciplíně lze přiřadit následující výroky. A. Jednej vždy tak, aby maxima (tj. zásada) tvého jednání mohla sloužit za obecný vzor. B. Není nic. Je-li něco, nelze to poznat. Lze-li to poznat, nelze to druhému sdělit a vysvětlit. C. Kdo jsme a kam kráčíme? D. Jsoucno je v obecném smyslu všechno to, co jest, čemu náleží bytí. E. Existuje obecně platné měřítko krásy? Co je svět? jde o smysluplné (má pro nás smysl) a kompletní pozadí všeho dění, svět je vše, co je okolo nás a v čem jsme, v čem vězíme jsme vždy ve světě (i když spíme, zkuste se přesvědčit) Ontický pohled na svět, ontologický pohled na svět každý z nás má určitou představu o tom, co je svět, jak vypadá, jak funguje, jak s ním zacházet, věcem okolo nás vždy již nějakým způsobem rozumíme ve filosofii se tomu říká předporozumění, resp. ontický pohled na svět předporozumění, ontický pohled na svět bere svět jako něco samozřejmého, neproblematického, je to pohled selského rozumu, který se neptá po smyslu věcí, neklade si otázku proč? svět ovšem není jen místem, ve kterém jsme, ve kterém žijeme, ale o němž také přemýšlíme, který reflektujeme, který systematicky poznáváme a vykládáme jde o ontologický pohled na svět přechod od ontického pohledu na svět, kdy svět je pro nás něco samozřejmého a neproblematického, kdy si neklademe otázku po smyslu věcí, k ontologickému pohledu na svět, kdy si otázku po smyslu věcí klademe, spojil Martin Heidegger (1889-1976), významný německý filosof, se vznikem náboženství z řeckého náboženství se racionalizací v 6. stol. př. n. l. zrodila filosofie a věda Jaký je vztah člověka ke světu? Erich Fromm (1900-1980), německý psycholog a filosof, představitel psychoanalýzy rozlišil dva základní způsoby (mody), jakými se člověk vztahuje ke světu a jak utváří svůj vlastní život 1. modus MÍT způsob života, který je orientován na vlastnění, na obstarávání si věcí, kdy si chceme svět jen užívat 2. modus BÝT způsob života, ve kterém člověk je, nikoli má, ve kterém si klade existenciální otázky, způsob aktivního a tvořivého života ve světě
Cvičení 2: Rozhodněte, který z obrázků představuje způsob života MÍT a který způsob života BÝT. Obrázek č. 1 Obrázek č. 2 Svůj názor zdůvodněte: Cvičení 3: Ve dvojici vyplňte následující dotazník. A. Vzpomeňte si, jak popisují svět malé děti. Co je jeho středem? Jak se určují vzdálenosti? Jak se měří čas? Co je v něm nejdůležitější? Jak to víš? (ptáme se dítětě) B. Jak je vám podáván svět ve škole? Co je středem tohoto světa? Čím se měří čas zde? Co je v tomto světě nejdůležitější? Jak to víš? (ptáme se studenta) C. Jak vnímá svět náboženství? Co je podstatou světa? Co je smyslem života? Čím se měří čas? Kdo určuje délku našeho života? Jak to víš? (ptáme se věřícího)
3. FILOSOFIE, VĚDA, NÁBOŽENSTVÍ Ontologický pohled na svět takový pohled na svět, ve kterém je svět systematicky poznáván, interpretován, vykládán filosofie, věda a náboženství představují ontologický pohled na svět Filosofie pro filosofii je svět tzv. přirozeným světem přirozený svět svět, ve kterém žijeme, ve kterém se pohybujeme, kde je nahoře a dole, blízko a daleko, teď a za chvíli, ve kterém se bavíme nebo nudíme, který prožíváme, do nějž vrůstáme v tomto smyslu se filosofický pohled na svět srovnává s dětským pohledem na svět jde vždy o pohled subjektivní, jehož jsme středem Věda pro vědu je svět tzv. modelovým světem modelový svět svět, který je určitou konstrukcí, modelem; konstrukce, resp. model světa, který je výsledkem vědeckého poznání, je založen na principech: princip experimentu základem vědy jsou experimenty, které někdo připravil, změřil a popsal (laboratorní protokoly) a které jsou kdykoli opakovatelné (stejné vstupní podmínky, stejné závěry) o proto věda udržuje společné míry, váhy a jednotky všeho druhu a jednotný jazyk jazyk matematiky princip vztažné soustavy modely světa, které jsou výsledkem vědeckého poznání, jsou předkládány v kartézských souřadnicích na osách x, y a z v tomto smyslu se pohled vědy snaží být vždy objektivní přirozený svět Slunce vychází a zapadá prostor je před námi, za námi, vlevo a vpravo tělesa jsou neprostupná a pevná modelový svět Země rotuje kolem své osy prostor je dán v souřadnicích x, y, z tělesa jsou složená z atomů a prostupná Cvičení 1. Nakreslete místnost, ve které sedíte. Máte 1 minutu.
Náboženství pro náboženství je svět tzv. posvátným světem posvátný svět svět, který má smysl, účel, nic zde není náhodou, vše je založeno na tom, co je mimo nás, co je nadpřirozené, posvátné a co určuje naše místo ve světě interpretace světa je v náboženském pohledu na svět založena na mýtu, vyprávění pro staré řecké náboženství (znáte z Hésioda nebo Homéra) se svět (ř. kosmos) rodí z původního Chaosu, jehož výsledkem je nastolení řádu (ř. logos), na nějž dohlíží vládce poslední generace bohů (Zeus); člověk je na světě proto, aby obstarával práci pro křesťanství (znáte z Bible) stvořil svět a jeho řád z ničeho (ex nihilo) Bůh; člověk je na světě proto, aby se připravoval na život věčný pro hinduismus (znáte z Véd) je v základu koloběhu světa božské Brahma ; člověk je na světě proto, aby svým jednáním dosáhl vystoupení z koloběhu světa a rozplynul se v božské nicotě (Nirvána) každé náboženství je určitým příběhem, mytologií (vypráví se, nezkoumá); v tomto smyslu se náboženský pohled na svět zakládá na víře Cvičení 2. Vzpomeňte si na dětskou pohádku O perníkové chaloupce. Ve dvojici přepracujte tuto pohádku tak, aby zněla, jako by ji vyprávěl: filosof vědec teolog (nehodící se škrtněte)
4. VZNIK FILOSOFIE, NEJSTARŠÍ ŘECKÁ FILOSOFIE Vznik filosofie na přelomu 7. a 6. stol. př.n.l., ve starověkém Řecku, v pobřežních městech a obchodních centrech - v Malé Asii a v Itálii C D A B racionalizací mýtu mýtus vyprávění o tom, jak vznikl svět, jaký je jeho základ a vývoj, jaké je místo člověka ve světě (vyprávění o bozích a démonech, o činnosti mýtických hrdinů, o vzniku a charakteru světa, o podstatě člověka); to je spjato s náboženskými představami a obřady (eposy Homéra, Hésioda) filosofie vzniká nahrazením bohů, polobohů a hrdinů obecnými pojmy, tj. racionalizací mýtického vyprávění přechod od mýtu k filosofii je spojen s působením 7 mudrců, HOI SOFOI ( ti moudří ) mýtus se pro ně stává něčím, co je třeba rozumně vyslovit pokusili se o to v krátkých výrocích, průpovědích Cvičení 1. Přečtěte si výroků dvou ze sedmi řeckých mudrců a podtrhněte si rady, kterými se řídíte. Chilón Poznej sebe! Nevyhrožuj svobodným, neboť to není spravedlivé! K hostinám svých přátel se ubírej pomalu, k jejich neštěstím rychle! Vystrojuj laciné svatby! Blahoslav mrtvého! Cti staršího! Raději vol škodu než hanebný zisk, neboť ona tě bude mrzet jednou, tento vždycky. Nevysmívej se nešťastnému! Ovládej hněv! Poslouchej zákonů! Křivdí-li se ti, smiř se; jsi-li potupen, pomsti se! Thalés Ručení mučení. Jsou-li s tebou přátelé, pamatuj i na ty, kdo jsou vzdáleni! Nebohatni špatným způsobem! Neváhej lichotiti rodičům! Neber od otce, co je špatné! Trapná je nečinnost, škodlivá nemírnost, obtížná nevzdělanost. Uč i uč se lepšímu! Vzbuzuj spíše závist než soucit! Zachovávej míru! Nevěř všem! Vládneš-li, pořádej sebe!
Nejstarší řecká filosofie (7. 6. stol. př.n.l.) hledání počátku, základu (ARCHÉ) všech jsoucích věcí, tj. všeho, co je, co existuje tímto základem je LÁTKA tato látka není prostou hmotou, ale je živá je principem života Milétská škola Thalés za základ (ARCHÉ) všeho považoval vodu (Země plave ve vodě, potrava a semeno je vlhké, z vlhkosti vzniká teplo jako vlastnost všeho živého) zemětřesení nevysvětluje zásahem boha Poseidóna, ale z pohybu vody, na níž Země pluje jako kousek dřeva (racionalizace mýtu) Anaximandros za počátek a základ (ARCHÉ) všeho jsoucího prohlásil APEIRON (neomezené) racionalizace mýtu - Země má tvar válce, sama se udržuje v prostoru, protože je středem vesmíru (geocentrismus); živočichové vznikli ve vodě, v následném vývoji se přemístili na pevninu přizpůsobili se novému prostředí (evoluční model) Anaximenés za ARCHÉ považoval vzduch (souvisí s dýcháním, dechem, duší) Pýthagorás (c 2 = a 2 + b 2 ) ze Samu, v j. Itálii zakládá filosofickou školu za ARCHÉ pokládal číslo (ve smyslu - cokoliv, co je, musí být vyjádřeno v číselných vztazích, tedy skutečné je pouze to, co je vyčíslitelné, tj. matematizovatelné) magickým čísel 10 minimální počet bodů, jimiž lze zajistit konstrukci prostoru, vyjadřuje tak celek vesmíru Tetraktys znázorňuje posloupnost čísel 1 (bod), 2 (přímka), 3 (rovina), 4 (prostor), součet 10 rovněž ukazuje základní harmonické poměry 1:2 (oktáva), 2:3 (kvinta), 3:4 (kvarta) Cvičení 2. Pracujte ve trojicích. V dnešní době je svět matematizován v podobě digitalizace, internetu a mobilních technologií, statistik a modelů. 1. Popište, co se tím pro člověka mění k lepšímu, a co se tím naopak zhoršuje. Klady digitalizace a matematizace: Zápory digitalizace a matematizace: 2. Co podle vás matematicky nelze popsat? Co neumí matematika vyjádřit?
Text 1. Filolaós, pýthagorovská škola. Nebude nic poznáno, jsou-li všechny věci neomezeny... klam a závist náleží k povaze neomezeného, nesmyslného a nerozumného.. Klam nikterak nevane do čísla, neboť klam je nepřátelský jeho povaze, zato pravda je vlastní rodu čísla a s ním srostlá... Číslo je podstatou všech věcí a uspořádání vesmíru je podle svého určení harmonickým uspořádáním čísel a jejich vztahů. Hérakleitos, z Efesu za ARCHÉ považoval jednotu protikladů, která udržuje svět v rovnováze (den/noc, zima/léto, zdraví/nemoc, bdění/snění, život/smrt) symbolem této jednoty je oheň Text 2. Zlomky z Hérakleita. Tento svět, týž pro všechny, nestvořil žádný z bohů ani z lidí, ale vždy byl, jest a bude věčně živým ohněm, rozněcujícím se podle míry a hasnoucím podle míry. Vše se jednou stane ohněm! Oheň, jenž přijde, vše rozsoudí a uchvátí. Oheň žije smrtí země, vzduch žije smrtí ohně, voda žije smrtí vzduchu, země žije smrtí vody. Cesta nahoru a dolů je jedna a táž. Na ty, kdo vstupují do jedněch a týchž řek, valí se stále nové a nové vody. Nikdy nelze dvakrát vstoupit do téže řeky. Elejská škola podle řecké osady Elea, jz. Itálie Xenofanés kritika antropomorfismu starého řeckého náboženství náběh k monoteismu Parmenidés z Eleje, Zenón z Eleje Text 3. Na základě četby zlomků z Xenofanta vysvětlete, co je to antropomorfismus a monoteismus. Všechno to bohům v básních svých Homér a Hésiod přiřkli, všechno to, cokoli zdá se být u lidí hanbou, krást i cizoložit a navzájem podvádět se... Kdyby však voli, lvi a koně též dostali ruce nebo uměli kreslit a vyrábět tak jako lidé, koně by podobné koňům a voli podobné volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i samu postavu mají. Jeden je bůh mezi bohy největší, který smrtelníkům ni tělem, ni myslí podoben není. Celý on vidí a celý též myslí a celý též slyší, na témže místě stále on zůstává, aniž se pohne; nijak mu nesluší, aby snad přecházel tam nebo onam. Beze vší námahy všechno on koná myšlenkou ducha. Antropomorfismus je Monoteismus je Atomisté (Démokritos, z Abdér) za ARCHÉ považoval atom vše, co existuje, se skládá z nekonečného množství atomů, které se pohybují v prázdném prostoru atomy jsou nedělitelné, liší se tvarem, velikostí a pohybem nic se neděje náhodou, vše má svůj důvod, příčinu - determinismus cesta k moderní přírodovědě
5. SOFISTIKA. SÓKRATÉS. Sofistika filosofické hnutí, které se objevilo v 5. stol. př. n.l. v řeckých městských státech sofistai = učitelé moudrosti předávali své vědění, zejména znalost rétoriky (řečnictví) a eristiky (umění vést spory) za peníze synům z předních athénských rodin učili, jak psát, jak sestavit řeč nebo jak vyhrát soudní spor, častokrát s použitím tzv. sofismat (řečnických triků) předpokladem vzniku hnutí vítězství Řeků v řecko-perských válkách a rozvoj demokracie, zejména v Athénách důležitá státní rozhodnutí projednávána na agoře, veřejném prostranství, kam měli přístup plnoprávní občané vypracovali základy některých společenských věd, např. pedagogiky, politické filosofii, filologie a estetiky Cvičení 1. Pracujte ve trojicích. Vyplňte tabulku tak, aby každé navržené zřízení fungovalo co nejlépe. Způsob zřízení Diktatura Počet osob zasahujících do vládnutí Kde se rozhoduje? Podle čeho se rozhoduje? Kdo ve společnosti musí být vzdělaný? Oligarchie Demokracie Oligarchie způsob uspořádání státu, kde rozhoduje jen malá skupina občanů, např. představitelé armády, představitelé aristokracie, ti kdo mají hodně peněz Cvičení 2. Pracujte ve trojicích. Vybavte si a napište alespoň tři řečnické triky a obraty, kterých jste si všimli v debatách mezi dnešními politiky. 1. TRIK: 2. TRIK: 3. TRIK: Jaký je vztah mezi těmito triky a pravdou v argumentaci politiků?
Základní charakteristiky sofistiky obrat od zkoumání toho, co je základem světa, k otázce, jaké je místo člověka ve světě od ontologie k antropologii a noetice jaké jednání je spravedlivé a správné, jak v osobním, tak ve veřejném životě předmětem myšlení samo myšlení, jeho možnosti a hranice relativismus (není žádná absolutní pravda, pravda je vždy relativní - co považuji za dobré a správné, nemusí být dobré a správné z pohledu někoho jiného) Prótagorás, z Abdér Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou. O bozích nelze říci, ani zda jsou, ani zda nejsou; na to, abychom to mohli zjistit, je věc příliš temná a náš život příliš krátký. Thrasymachos Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího. Pravdu má ten, kdo má v rukou moc. SÓKRATÉS (490-399 př. n. l.) filosof, kterého jeho současníci řadili mezi sofisty, ale sofistou nebyl; chodil bosý, otrhaný, svůj čas nejraději trávil debatami na veřejném prostranství agoře; odsouzen k smrti a donucen vypít číši jedu za to, že nevěří ve státní bohy a kazí mládež učitel Platóna, sám nic nenapsal, jeho myšlení známe z díla Platóna a Xenofónta Sókratés a sofisté + obrátili pozornost od světa k člověku a kritika tradice, zejména řeckého náboženství x pravda není podle Sókrata relativní, ale poznatelná, filosofii nepovažoval za profesi, ale za způsob života Sám vždy rozmlouval o tom, co se týkalo člověka, a zkoumal, co je zbožné a co bezbožné, co je krásné a co ošklivé, co je spravedlivé, co nespravedlivé, co je rozumnost a co šílenství, co je statečnost a co je zbabělost, co je stát, co je státník, co je to vláda nad lidmi a co je vládce. O těchto věcech se tedy pouštěl o hovoru a o jiných, jejichž znalost podle jeho názoru činí lidi dokonalými. Xenofónt, Vzpomínky na Sókrata Charakteristika Sókratovy filosofie tzv. sókratovský rozhovor Sókratés filosofii dělal tak, že o otázkách filosofie hovořil, nejen se svými žáky, ale i s náhodnými kolemjdoucími; rozhovor měl 2 fáze: 1. analýza jestliže někdo něco tvrdí, začne Sókratés tím, že znovu projde a předefinuje pojmy, aby druhému pomohl pochopit, co vlastně říká 2. syntéza hledá se nějaký obecnější závěr, který ovšem nemá charakter definitivní odpovědi: jde pouze o nový pohled na probíranou otázku smyslem rozhovoru přivést druhého k samostatnému tázání předmětem rozhovoru etické otázky, tj. vždy určitá ctnost, např. zbožnost, statečnost, státnost, spravedlnost, krása atd. často hovořil o tom, že má v sobě vnitřní hlas, daimonion ( svědomí ), které ho vede a zdržuje od nesprávného jednání Cvičení 3. Sókratova etika. Doplňte následující věty. Máte 2 minuty. Lidé, o nichž se říká, že jsou zlí, jsou zlí především proto, že: Když udělám něco, co je nebo může být považováno za zlé, omlouvám si to před sebou tak, že: