o Řetězové polymerizace o Stupňovité polymerizace Základní typy polymerizací

Podobné dokumenty
o Řetězové polymerizace radikálové iontové: aniontové, kationtové polymerizace za otevření kruhu koordinační polymerizace

o Řetězové polymerizace o Stupňovité polymerizace Základní typy polymerizací

VII.6.4 Polykondenzace Lineární polymery. H. Schejbalová & I. Stibor, str I. Prokopová, str D. Lukáš 2013

VIII. 6.5 Polyadice. H. Schejbalová & I. Stibor, str I. Prokopová, str D. Lukáš 2013

Polymerizace. Polytransformace

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. 4. ročník

Makromolekulární látky

- Kromě pneumatik se syntetické kaučuky využívají i při výrobě obuvi, hraček, lékařských pomůcek, lepidel či nátěrových hmot.

PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Celosvětová produkce plastů

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy chemie makromolekulárních látek VY_32_INOVACE_18_11

Polymery lze rozdělit podle několika kritérií. Podle původu rozlišujeme polymery přírodní a syntetické. Přírodní polymery jsou:

Polymery a plasty v praxi FENOLFORMALDEHYDOVÉ PRYSKYŘICE

(-NH-CO-) Typy polyamidů

o Řetězové polymerizace o Stupňovité polymerizace Základní typy polymerizací

Podmínky vzniku makromolekuly

Vítězslav Bártl. srpen 2012

Plasty A syntetická vlákna

MAKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE

Prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.

".~'M'iEíUVA, ". ŠŇUPÁREK

Makromolekulární látky

Polyvinylacetát (PVAc) Polyvinylalkohol (PVA) CH n CH 2

Plasty. Základy materiálového inženýrství. Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010

Plasty v automobilovém průmyslu

Kopolymerace polymerace dvou a více monomerů

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE 1 PAVEL ČERNÝ

VII.6.4 Polykondenzace Pryskyřice. H. Schejbalová & I. Stibor, str I. Prokopová, str D. Lukáš 2013

POLYMERY PRINCIPY, STRUKTURA, VLASTNOSTI. Doc. ing. Jaromír LEDERER, CSc.

Polymery a plasty v praxi EPOXIDOVÉ PRYSKYŘICE

Jaromír Literák. Zelená chemie Problematika odpadů, recyklace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Ethery, thioly a sulfidy

Přírodní proteiny, nukleové kyseliny (NA)

kopolymerace kopolymery

Přírodní proteiny, nukleové kyseliny (NA)

Základní požadavky: mechanické a fyzikální vlastnosti materiálu

Polymery PPO. Vyučující: Ing. Věra Jenčová, Ph.D. konzultace: po 10:30-11:00 čt 12-13h budova B, 4. patro (katedra KNT)

POLYAMIDY (NYLONY) Doc.ing.Jaromír LEDERER, CSc.

Ing. Hana Zmrhalová. Název školy: Autor: Název: VY_32_INOVACE_20_CH 9. Číslo projektu: Téma: Anotace: Datum: Základní škola Městec Králové

Plasty pro stavebnictví a architekturu 11 Polyamidy

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Titanic Costa Concordia

KAPITOLA 12: PLASTICKÉ HMOTY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Dřevo Živice Makromolekulárn

Vytvrzování reaktoplastů pomocí UV záření. Bc. Petr Minář

Netkané textilie. Materiály 2

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.

PLASTY CHEMIE MAKROMOLEKULÁRNÍCH LÁTEK

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Vlastnosti, poškozování, konzervační postupy

Aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny

Zvyšování kvality výuky technických oborů

18MTY 9. přenáška polymery 2

Obsah. 2. Mechanismus a syntetické využití nejdůležitějších organických reakcí Adiční reakce Elektrofilní adice (A E

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Polymery a plasty v praxi EPOXIDOVÉ PRYSKYŘICE

HYDROXYDERIVÁTY. Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE

Vstřikování plastů. plasty, formy, proces. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.

P1 úvod, historie, základní pojmy

P1 úvod, historie, základní pojmy

MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

(Text s významem pro EHP)

Základní chemické pojmy

Řetězová polymerizace

Vytvrzování reaktoplastických hybridních systémů. Bc. Vilém Galbavý

DUM VY_52_INOVACE_12CH32

Polymerizace Syntetické polymery v zubním lékařství

Plasty. Klasifikace polymerů. Kopolymery. Polymerace. Základní typy reakcí vedoucí ke vzniku polymerů. polyadice

SYNTETICKÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

Životní prostředí. Plasty v životním prostředí

Finální úpravy textilií III. Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D., Ing. Martina Viková, Ph.D.

Degradace plastů. Plasty, degradace a stárnutí plastů, metody ochrany, přehled polymerních materiálů

Nauka o materiálu. Přednáška č.13 Polymery

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Iontové polymerizace

Substituční deriváty karboxylových kyselin

18. Reakce v organické chemii

Alkeny. Alkeny. Největšíprůmyslový význam majíethen (ethylen) a propen (propylen) jako suroviny pro další přeměny nebo pro polymerace

LEPIDLA POUŽÍVANÁ V MUZEJNÍ PRAXI A PRO KONZERVOVÁNÍ A RESTAUROVÁNÍ

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

VY_32_INOVACE_CHK4_5460 ŠAL

tesa Samolepicí pásky Využití samolepicích pásek v průmyslu KATALOG VÝROBKŮ

Základní formy využití polymerů. Aditivy do polymerních látek Plasty Nátěrové hmoty Vlákna

Jednou z nejdůležitějších skupin derivátů uhlovodíků jsou sloučeniny obsahující jednovazné hydroxylové skupiny OH, proto hydroxyderiváty:

Polymery a plasty v praxi POLYAMIDY

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, TEPLICE Číslo op. programu CZ Název op. programu

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ANALÝZA LEPIDEL VE VŠEOBECNÉM STROJÍRENSTVÍ ANALYSIS OF ADHESIVES IN GENERAL ENGINEERING

Polymerační způsoby. Bloková polymerace: monomer + iniciátor (0,1%) + (event. regulátor)

Struktura. Velikost ionexových perliček Katex. Iontová výměna. Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů. Katex (cation exchanger) Měnič kationtů

Vláknové kompozitní materiály, jejich vlastnosti a výroba

Transkript:

Základní typy polymerizací o Řetězové polymerizace radikálové iontové: aniontové, kationtové polymerizace za otevření kruhu koordinační polymerizace o Stupňovité polymerizace polykondenzace polyadice

Stupňovitá polymerizace Krátké polymery reagují za vzniku výsledných polymerů Dimery/ Monomery Oligomery První trimery -reagují bifunkční reakce; reagují s vznikají dimery za vzniku etc dimery, krátké oligomerů trimery polymery etc.

stupňovité polymerizace (step, stepwise) - MM vznikají reakcí funkčních skupin dvojfunkčních monomerů, vzniklých oligomerů a polymerů - Opakování jedné základní rce (stabilní meziprodukty) - Všechny funkční skupiny stejná reaktivita (velikost molekuly nehraje roli) - Spojování molekul různé velikosti stejná rychlost, E a - Pomalý, plynulý nárůst Pn, - lineární, větvené-síťované, cyklické produkty - polyadice, polykondenzace (nízkomolekulární produkt) - méně průmyslových polymerů (speciální) historicky první - přírodní polymery

Polykondenzace

Polykondenzace dvou různých výchozích monomerů - monomery mají dvě funkční skupiny stejného typu (AA/BB) - dioly,dikarboxylové kyseliny, diaminy x a A a x b B b a A B b + (2x-1) x a b O O O O MeO C C OMe H O CH 2 CH 2 O H MeO C C O CH 2 CH 2 O H MeO H n

Polykondenzace monomerů, které obsahují obě reagující funkční skupiny (AB) - př.: aminokyseliny, hydroxykyseliny x a (x-1) A b a A b a x + b H N CH H 2 C OH 6 O H N CH H 2 C OH 5 O n H OH

Char. skupiny monomerů a typy vznikajících polymerů x a A a + x b B b a A B b + (2x-1) x a b

Vliv počtu funkčních skupin na strukturu polymeru Vznikají reakcí dvoufunkčních monomerů Lineární Vznikají reakcí vícefunkčních monomerů nebo polykondenzací vícefunkčních s dvoufunkčními monomery Větvené Síťované

Rovnovážná polykondenzace x a A a x b B b a A B b + (2x-1) a b O O O O HO C C OH H O CH 2 CH 2 O H HO C C O CH 2 CH 2 O H HO H K [ 2 COO ][ H O] [ OH ][ COOH ] K<1000 Za teplot, při kterých se polykondenzace provádějí (250-300 C), jsou K rovny: Polyestery K ~ 0,1 až 10 Polyamidy K ~ 200 až 400 Polymeru s velkým P n lze dosáhnout pouze při dokonalém odstranění nízkomolekulárních produktů reakce.

Rovnovážná polykondenzace K [ 2 COO ][ H O] [ OH ][ COOH ] Pro přípravu vysokomolekulárního polymeru je nutné posouvat rovnováhu reakce. To je nejčasněji uskutečňováno odstraňováním nízkomolekulárního produktu (vody).

Faktory a Děje ovlivňující polykondenzační reakci Výměnné reakce Dochází k vzájemné výměně segmentů polymerních řetězců. Mění se délka makromolekul a tím i polydisperzita (index neuniformity). Vznik cyklických produktů Nejsnadněji dochází k tvorbě pětičlenných a šestičlenných cyklů minimální deformace valenčního úhlu. Platí rovnováha: cyklus řetězec k c G H T S RT ln k c Rovnováha závisí na napětí cyklu (ΔH) a pravděpodobnosti setkání konců molekuly (ΔS). Zvýšení teploty cyklizaci zvýhodňuje, protože zvyšuje pohyb molekul a usnadňuje setkání dvou konců.

Děje ovlivňující polykondenzační reakci Chemické změny koncových skupin Při vysokých teplotách polykondenzace může dojít k chemické změně funkčních skupin. Tím je porušena ekvimolarita funkčních skupin a dochází k snížení polymeračního stupně. Destrukční procesy Při vysokých teplotách polykondenzace může dojít i k porušení vazby v polymerním řetězci působením nízkomolekulární látky. Mezi tyto reakce se řadí: hydrolýza, alkoholýza, acidolýza atd. Ekvimolární množství monomerů V případě přebytku (nedostatku) jednoho z monomerů nízký polymerační stupeň (vznik oligomerů s koncovými skupinami které nemohou vzájemně reagovat) - často záměrně! (také přídavek monofunkčního monomeru)

Idealized average molecular weight of formed polymers as a function of reaction time for chain-growth kinetics.

Polyadice

- Nedochází k odštěpování nízkomolekulární látky - Reakce mezi funkční skupinou a dvojnou vazbou/cyklem - přesun H, reorganizace atomů v molekule - Polyuretany, polymočoviny

Příklady průmyslových polykondenzací a polyadic

Polyestery Polymer typické reaktanty

Polyestery Polyethylentereftalát (PET)

Polyethylentereftalát (PET) Příprava probíhá ve dvou krocích: I. Reesterifikace dimethyltereftalátu ethylenglykolem II. Polyesterifikace ethylenglykolu za vydestilování nadbytečného

Roční světová produkce PES Typ produktu 2002 [milióny tun] 2008 [milióny tun] 2014 [milióny tun] Textil 20 39 50 Obalový materiál 9 16 Film PET 1.2 1.5 Speciální polyestery 1 2.5 Celkově 31.2 59 PBT poly(butylene terephtalate) PEN poly (ethylene naphtlate)

Polykarbonáty (PC) Polyestery Aromatické polyestery odvozené od kyseliny uhličité. Monomer1 = aromatický diol Monomer2 = derivát kyseliny uhličité Nejznámější polykarbonáty se vyrábějí reakcí 2,2 -bis(4-hydroxyfenyl)propanu (Bisfenol A) a fosgenu

Polyestery Polykarbonáty Vysoká rázová houževnatost, pevnost, výroba laboratorních bezpečnostních štítů, kontejnerů a boxů, ochranné přilby, zvukové nosiče CD

polyamidy Wallace Hume Carothers - DuPont 1935

Polyamidy Polyamid 6.6 R= -(CH 2 ) 6 - ; R = -(CH 2 ) 4 - Polyamid 6.10 R= -(CH 2 ) 6 - ; R = -(CH 2 ) 10 - Příprava: I. Nejprve se připraví tzv. AH-sůl II. Teplota se zvyšuje (220 C) vytváří se oligomer rozpustný ve vodě III.Upouští se pára, teplota se zvýší na 280 C, snižuje se tlak, aby se odstranily poslední zbytky vody

Polyamidy Polyamid 11 Polymerizace kys. 11-aminoundekanové

Polyamidy Roční světová produkce PA v roce 2005 byla 3,8 miliónů tun. Použití alifatických polyamidů - Plasty pro vozidla, stavebnictví, elektrotechnický průmysl - Vlákna (dámské punčochy, sportovní oblečení) - Vytlačované výrobky - Fólie pro balení masných výrobků

Polyamidy - polyaramidy Aromatické nazývají se aramidy Získávají se reakcí chloridů dikarboxylových kyselin a aromatických diaminů. Nejznámějšími aramidy jsou poly(p-fenylentereftalamid) Kevlar poly(m-fenylentereftalamid) Nomex 1965 Stephanie Kwolek

Polyamidy polyaramidy vysoká pevnost, chemická odolnost, vysoká T m Použití: poly(p-fenylentereftalamid) Kevlar vlákna vyztužování pneumatik, hadic, dopravních pásů, tkaná textilie pro letectví, ochranné obleky a rukavice, neprůstřelné vesty. poly(m-fenylentereftalamid) Nomex, Fenilon, Teijin filtrační materiály, teplotně odolné oděvy.

Fenoplasty fenolformaldehydové pryskyřice Získávají se polymerací fenolu s formaldehydem ve vodném prostředí. Rezoly zásadité prostředí, nadbytek formaldehydu Vznikají hydroxymethylfenoly, které vzájemně kondenzují za vzniku methylenetherových a methylenových můstků.

Vznikají hydroxymethylfenoly, které vzájemně kondenzují za vzniku methylenetherových a methylenových můstků.

Fenoplasty fenolformaldehydové pryskyřice Vytvrzování rezolů síťovací reakcí, ke které dochází vlivem tepla (okolo 200 C) nebo přidáním kyseliny, vzniká zesíťovaný produkt rezit (BAKELIT). vedl. produkty - chinonmethidy

Fenoplasty fenolformaldehydové pryskyřice Novolaky kyselé prostředí, nadbytek fenolu, obsahují pouze methylenové můstky Novolaky lze síťovat pouze v přítomnosti dalších sloučeniny, nejčastěji se používá hexamethylentetramin.

Fenoplasty fenolformaldehydové pryskyřice Použití: Pojiva pro dřevěné výrobky, lisovací hmoty, izolace, vrstvené hmoty pro elektroniku

Aminoplasty močovinoformaldehydové pryskyřice Nejvýznamnější jsou produkty močoviny s formaldehydem.

Aminoplasty melaminoformaldehydové pryskyřice Nejvýznamnější jsou produkty melaminu s formaldehydem.

Aminoplasty Použití obdobné jako u fenoplastů. Na rozdíl od fenoplastů jsou aminoplasty bezbarvé. Proto se také používají k výrobě dekoračních hmot s vysokým leskem.

polyuretany Polyurethany Vznikají reakcí vícefunkčních isokyanátů s polyalkoholy Reakce s vodou uvolnění CO 2 (pěnový polyuretan nadouvadlo) Polymer typické monomery Př: TDI (toluen-2,4-diisokyanát), Alkoholy polyoly (PEG) polyuretany: soft / rigid

Polyurethany Široká škála typů polyurethanů měkké i tuhé pěny, elastomery, vlákna, filmy, nátěrové hmoty, adhesiva Použití: pěny nábytkářství, automobilový průmysl elastomery těsnění, pohonné řemeny licí pryskyřice povrchy sportovišť, startovací dráhy letadel

Epoxidové pryskyřice Příprava prepolymeru nejčastěji se vychází z reakce mezi 2,2 -bis(4--hydroxyfenyl)propanu (Bisfenol A) a epichlorhydrinem - následuje síťování (vytvrzení) nutné síťovací činidlo (alkylene polyamines nebo cyclic carboxylic anhydrides)

Epoxidové pryskyřice Použití: Nátěrové hmoty, lité podlahy, obložení, lepidla kovů, keramiky, skla, epoxidová vlákna

Vznik makromolekuly shrnutí

0 % 100 % Molecular Weight Progress of Molecular Weight during step-growth polymerisation X X X X Monomer Conversion Monomers Dimers/ Small Short Polymer oligomers- polymers- trimers- chains only- react- low MW still MW molecular sharply begins MW low rises increases molecular to weight rise exponentially weight X

0 % 100 % Molecular Weight Chain Polymerisation Chain Polymerisation occurs in three stages Initiation Propagatio n Termination Initiating species Chain X Step-Growth X X X Monomer Conversion X High molecular weight chains achieved early

Vznik makromolekuly Iniciace, propagace a terminace Stupňovité polyreakce Iniciace, propagace a terminace jsou z hlediska reakční rychlosti a mechanismu identické reakce. Řetězové polyreakce Iniciace, propagace a terminace jsou z hlediska reakční rychlosti a mechanismu podstatně odlišné reakce.

Vznik makromolekuly Aktivační energie Stupňovité polyreakce Aktivační energie je pro každý růstový krok stejná. Řetězové polyreakce Aktivační energie iniciace je odlišná od aktivační energie propagace.

Vznik makromolekuly Iniciace reakce Stupňovité polyreakce Katalyzátory vystupují z reakce nezměněny. Iniciace reakce probíhá i bez katalyzátoru, avšak podstatně pomaleji. Řetězové polyreakce Iniciace reakce se dosahuje sloučeninami, které se zabudovávají v makromolekulách jako koncové skupiny.

Vznik makromolekuly Ubývání monomeru Stupňovité polyreakce Řetězové polyreakce Monomer je schopný kombinace s jiným monomerem nebo s jinou rostoucí složkou systému, což vede k rychlému vymizení monomeru. Monomer je schopen reagovat pouze s aktivním koncem řetězce, což vede k plynulému ubývání monomeru v průběhu polyreakce.

Vznik makromolekuly Růst řetězce polymeru Stupňovité polyreakce Růst řetězce polymeru je pomalý. Polymery s velkou molekulovou hmotností nejsou na začátku vůbec přítomny. Pro dosažení velkých M je potřeba vysoká konverze. Řetězové polyreakce Růst každého iniciovaného polymerního řetězce je velmi rychlý. Již v prvních časových stádiích polymerizace jsou přítomny makromolekuly s velkou M, která se s časem výrazně nemění.

Vznik makromolekuly Reakční doba Stupňovité polyreakce Dlouhá reakční doba vede k velké molekulové hmotnosti polymeru. Řetězové polyreakce Dlouhá reakční doba vede k vysokému výtěžku.

Některé polymery mohou být syntetizovány různými mechanismy z různých monomerů: