9. JUDAISMUS. ŽIDOVSKÁ FILOSOFIE. Filosofie náboženství, religionistika, teologie filosofie náboženství zabývá se studiem náboženství v souvislosti s filosofickými problémy např. vztah náboženství a etiky, náboženství jako forma ideologie, otázky existence Boha religionistika z latinského religio, náboženství, označujeme tak vědu o náboženství zkoumá jednotlivé náboženství, např. jak se vyvíjely v prostoru a čase, navzájem je srovnává, popisuje; neříká, které z nich je pravdivé teologie z řeckého theos, bůh a logos, slovo; tj. bohosloví řeč o Bohu, nauka o Bohu vychází z předpokladu, že Bůh existuje a jejím úkolem je racionalizovat, tj. rozumně vyložit víru (co je Bůh, jeho vlastnosti, jeho vztah ke světu, otázka stvoření, vykoupení, přítomnosti zla ve světě, atd.) každé náboženství má svou teologii existuje křesťanská teologie, židovská teologie, islámská teologie atd. Cvičení 1. Pracujte ve dvojicích. Doplňte své odpovědi do tabulky. Jaké znáte světová náboženství? Jak je v nich znázorňován bůh či božství? Na jakém posvátném textu je uvedené náboženství založeno? JUDAISMUS označuje náboženství židovského národa, tj. Hebrejců (Izraelitů) vznikl jako náboženství hebrejských kmenů přibližně v 2. tis. př. n. l. spolu s křesťanstvím a islámem patří k monoteistickým náboženstvím, jež spojuje víra v jediného Boha Hebrejská bible označuje tu část biblických spisů, která je společná židovství a křesťanství pojmu se užívá mezi religionisty jako neutrálního termínu, který se upřednostňuje před označením TENACH, kterého užívají židé, a STARÝ ZÁKON, jímž tyto spisy označují křesťané TENACH je akrostich (TNK), který je sestaven z počátečních písmen tří základních oddílů bible pojmenovaných TÓRA (Zákon), NEVI IM (Proroci) a KTUVIM (Spisy) Základní pojmy judaismu TÓRA znamená Zákon, Učení; označuje se také jako Pentateuch (z řečtiny, pět knih ) nebo jako Pět knih Mojžíšových, což je zavádějící název pocházející z prostředí raného křesťanství Tóra je souvislým vyprávěním, které začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše předtím, než Židé vstoupí do Kanánu obsahuje především mnoho zákonů, které se týkají náboženských rituálů a zvířecích obětí, na které dohlížel židovský kmen Levitů čtení Tóry dnes pravidelnou součástí synagogální bohoslužby
TALMUD znamená nauka, studium; jde o sbírku rabínských výkladů, diskusí a komentářů, které se týkají Tóry, zejména práva a etiky jsou orámovány řadou legend a příběhů, které slouží jako dokreslení tematiky RABÍN příslušník židovské obce, který vykonává funkci učitele, soudce, kazatele a duchovního vůdce Karol Sidon (1942), hebrejským jménem Efraim ben Alexander, Vrchní zemský rabín a pražský rabín, dramatik, spisovatel, chartista a disident, po otci židovského původu SYNAGOGA židovská modlitebna, sloužící nejen jako místo pro bohoslužby, ale i jako místo pro společenských setkání a náboženského studia Pinkasova synagoga, druhá nejstarší pražská synagoga, v současnosti slouží jako památník obětem holokaustu stěny synagogy jsou uvnitř pokryty jmény českých Židů (dnes více než 80 000 jmen), kteří byli vyhlazeni během 2. světové války a není známo místo jejich odpočinku nebo nemají hrob vystavěna v 16. století, pojmenovaná po krakovském rabínu Pinkasovi Symboly judaismu hexagram (šesticípá hvězda) tvořená 2 přes sebe položenými rovnostrannými trojúhelníky tzv. štít Davidův, nesprávně překládáno jako Davidova hvězda; součást izraelské státní vlajky svitek Tóry sedmiramenný svícen, často se objevuje na náhrobcích, mincích, reliéfech a mozaikách, součást znaku státu Izrael jarmulka, čepička, kterou si věřící Židé pokrývají hlavu, zejména při modlitbě, studiu Tóry, návštěvě hřbitova apod. Cvičení 2. Pracujte ve dvojicích. Vysvětlete, co znamenají následující pojmy: monoteismus, hebrejská Bible, Tóra, rabín, synagoga, holokaust
ŽIDOVSKÁ FILOSOFIE Zárodky židovské filosofie v Hebrejské bibli: Jób - člověk zkoušený Bohem ve víře; knihu rámuje sázka mezi Jahvem a satanem, podle které je Jób stižen mnoha životními pohromami, aby osvědčil svou víru; přijde o rodinu, majetek, zdraví, je vystaven všeobecnému posměchu - přesto vytrvá a Boha se neodřekne; problém zdánlivě bezdůvodného utrpení spravedlivého člověka Žalmy - hymnické písně, určené k liturgickému využití; problém vztahu mezi člověkem a Bohem Židovská filosofie vznikla až na základě spojení židovského náboženství a kultury s řeckým helénistickým myšlením, a to v 1. stol. n.l. Filón Alexandrijský (1. stol. n.l.), helenizovaný židovský filosof, působil v egyptské Alexandrii usiloval o spojení židovského monoteismu s řeckou filosofií, tj. podat obsah židovství současníkům proto rozvinul metodu alegorického výkladu biblických knih, který později přejímala i křesťanská exegeze; pro alegorický výklad jsou biblické texty jinotaji, jejichž pravý smysl je nutno odkrýt za jejich doslovným zněním 7. stol, islamizace a arabizace oblasti Předního východu, židovská filosofie se v dalším odehrává na půdě islámu a řečtina se přestává používat centrum židovské filosofie posléze v muslimském Španělsku; židovští učenci (Toledo) především překládají do latiny z arabštiny díla Platóna a Aristotela Moše ben Maimon, (12./13. stol.), Maimonides, nejvýznamnější středověký židovský filosof, lékař a hlava egyptských Židů, ovlivněn Aristotelem, hl. dílo Průvodce zbloudilých vztah filosofie a náboženství - nemůže mezi nimi existovat rozpor, protože obé směřují k poznání Boha; filosofie a rozum může pouze říci, čím Bůh není, nikoli to, čím Bůh je zdůrazňuje odpovědnost člověka za jeho rozhodování, které není předurčené; svoboda spočívá v ruce člověka, záleží jen na něm, jak s ní naložení, může dělat dobré i zlé kritizuje antropomorfismus, varuje před pozemskými představami o životě na onom světě, který je podle Maimonida jen duchovní 16.-17. stol, ustupuje vliv Maimonida, začínají převládat spisy Kabaly, tj. židovské mystiky chasidismus, židovské náboženské hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Haliči, dnes jihovýchodní Polsko a západní Ukrajina haskala, (hebr. vzdělání), židovské osvícenství, 70. let 18. století - 80. let 19. století v tomto období dochází v řadě evropských států k politickým a ekonomickým reformám, které postupně začleňovaly Židy do evropské společnosti (rušení ghet, Židům se přiznávala občanská práva); Německo a Berlín - hlavní centrum židovské vzdělanosti 20. století, nejznámějším židovským filosofem Martin Buber (1878 1965) německý židovský filosof náboženství, do 1933 na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem, člen sionistického hnutí, tedy hnutí za národní emancipaci Židů, útěk před nacismem do Jeruzaléma, překlad hebrejské bible do němčiny spisy Já a Ty. 1923; Chasidská vyprávění. 1949; přeloženo do češtiny
Cvičení 3. Z Chasidských vyprávění Martina Bubera. Rabi Bunam vždy říkával žákům, kteří k němu přišli poprvé, historku o Ajziku, synu Jekla z Krakova. Tomu bylo po létech těžké nouze, která však neotřásla jeho důvěrou v Boha, poručeno ve snu, aby hledal poklad v Praze, pod mostem, jenž vede ke královskému hradu. Když se sen opakoval třikrát, sebral se Ajzik a putoval do Prahy. Na mostě stály dnem i nocí stráže, takže se neodvážil kopat. Jednoho rána však přece přišel k mostu a bloumal kolem až do večera. Konečně se ho velitel, když zpozoroval jeho chování, přátelsky zeptal, jestli zde něco nehledá nebo nečeká někoho. Ajzik vyprávěl, jaký sen ho sem z daleké země přivedl. Velitel se smál: Ty ubožáku, ty ses až sem trmácel se svými rozedranými botami jenom kvůli snu! To bych si já musel kvůli příkazu ze snu sbalit svých pár švestek, putovat až do Krakova a tam, ve světnici jistého Žida, měl by se jmenovat Ajzik, syn Jeklův, pod pecí hledat poklad! Dovedu si představit, jak bych chodil po všech domech, vždyť tam se jedna polovina Židů jmenuje Ajzik a druhá Jekel! A znovu se smál. Ajzik se jenom uklonil, putoval domů, vykopal poklad a postavil modlitebnu, která se nazývá školou reb Ajzika reb Jegla. Uvažuj o tomto příběhu, dodával rabi Bunam, a pamatuj, co ti říká: že existuje něco, co nemůžeš najít nikde ve světě, a že přece je jedno místo, kde to najít můžeš. Inspirujte se Buberovou anekdotou k vypsání svého příběhu. Co je pro vás tím, co lze najít na jediném místě na světě? Co pro vás představuje poklad, který máte u sebe? Lze věřit snům? Co je to sen? (min 10 vět)
10. KŘESŤANSTVÍ Cvičení č. 1. - 1. Co je to judaismus? 2. Jaký je rozdíl mezi Hebrejskou biblí, Tenachem a Starým zákonem? 3. Co je to Tóra? 4. Vysvětlete pojmy: rabín, synagoga, chasidismus, haskala. Křesťanství (ze slova křesťan, z lat. christianus, z řeckého christos, tj. vyvolený čili Mesiáš) monoteistické náboženství, jeho zakladatelem byl Ježíš Nazaretský, o němž křesťané hovoří jako o Ježíši Kristu (ukřižován 30 n.l.) základní kniha Bible, tj. soubor knih, které křesťané považují za posvátné; bible je označovaná též jako Písmo nebo Svaté Písmo, pro některé církve také jako Boží slovo: 1. Starý zákon jde o soubor židovských posvátných knih (Tenach), křesťané je převzali z židovství =) oběma náboženstvím tedy společné z velké části napsaný v hebrejštině, některé části aramejsky a řecky 2. Nový zákon jde o soubor 27 knih, tvoří druhou část křesťanské Bible jeho obsahem jsou zprávy o působení a kázání Ježíše z Nazareta, tzv. evangelia, dále spisy o vzniku rané křesťanské církve vznikal mezi lety 50 150 n.l., jako závazný soubor kánon ve 2. až 4. stol. Evangelium (řecky, dobrá zpráva), texty o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista Evangelium podle Matouše, Evangelium podle Marka, Evangelium podle Lukáše, Evangelium podle Jana evangelia jsou součástí Nového zákona vznikla mezi léty 70 100 n.l. Základní pojmy křesťanství křest, člověk se křtem stává křesťanem, nezáleží na původu Boží Trojice víra v Boha Otce jako Stvořitele, Ježíše Krista jako Syna a Ducha svatého Eucharistie, tj. Svátost Večeře Páně podání vína jako symbolu krve a chleba jako symbolu těla Ježíše Krista kříž, hlavní křesťanský symbol základem křesťanské morálky je židovské Desatero Text č. 1. Desatero či dekalog z řeckého deka, deset, logos, slovo, řeč, Desatero považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života; podle Starého zákona předal Bůh dvě desky s přikázáními na hoře Sinaj do rukou Mojžíšových
DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ PODLE KATECHISMU: I. V jednoho Boha věřiti budeš. II. Nevezmeš jména Božího nadarmo. III. Pomni, abys den sváteční světil. IV. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. V. Nezabiješ. VI. Nesesmilníš. VII. Nepokradeš. VIII. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. IX. Nepožádáš manželky bližního svého. X. Aniž požádáš statku jeho. Křesťanství dnes: více než 2 miliardy věřících, nejrozšířenější světové náboženství, dělí se do různých křesťanských církví a tři hlavní směry: katolictví, v čele papež pravoslaví v čele patriarcha, existuje vícero pravoslavných církví, k oddělení od katolictví došlo v 11. století protestantství v čele synod (shromáždění nejvyšších představitelů církve), existuje vícero protestantských církví, k oddělení od katolictví došlo v 16. století (Martin Luther) Stručné dějiny křesťanství zakladatelem křesťanství židovský prorok Ježíš z Nazaretu, který kolem roku 30 n.l. žil a kázal v oblasti Palestiny Ježíš pocházel z řemeslnické rodiny z galilejského venkova, působil jako pocestný kazatel a léčitel, postupně kolem sebe shromáždil skupinu přívrženců, jehož jádro tvořilo 12 učedníků, tzv. apoštolové po jeho smrti šíří evangelia po celé římské říši Ježíšem založený názorový proud judaismu se tak stal samostatným náboženstvím, založeným na misii křesťanství v období antiky vznikají nové křesťanské obce, které jsou konfrontovány s helénistickým myšlením a filosofií protože až do 4. stol. n.l. se křesťanství musí bránit útokům zvenčí, hovoříme o apologetickém období (z řec. apologia, obrana)
ve 4. stol. je křesťanství povoleno a zrovnoprávněno s ostatními náboženstvími v římské říši (313 edikt milánský), aby se v závěru století stalo oficiálním římským náboženstvím (391 edikt císaře Theodosia) křesťansko filosofii v období antiky označujeme jako patristickou filosofii (z lat. pater, otec) křesťanství v období středověku základem veškerého výkladu světa a místa člověka na světě křesťanskou filosofii v období středověku označujeme jako scholastickou filosofii (z lat. schola, škola) rozdíly ve výkladu víry mezi východní (řeckou) a západní (latinskou) křesťanskou církví vedou k definitivnímu církevnímu rozkolu v r. 1054 křesťanství v období novověku v 15. / 16. století se dále štěpí katolická církev, vznikají protestantské církve až do osvícenství (2. pol. 18. století) si církev udržuje monopol na výklad světa, počínaje osvícenstvím dochází k sekularizaci, tj. zesvětštění, odnáboženštění světa křesťanství v moderní době Vatikánský koncil, 1962-1965, jednání hlavních představitelů katolické církve, přijat tzv. program ekumenismu, tj. úsilí o sjednocení všech křesťanských církví (preference toho, co je spojuje, odhlédnutí od toho, co je rozděluje) Cvičení 2. Na základě výkladu a textu vyplň křížovku. 1. Symbolická činnost v náboženském významu, ve smyslu vyznat se z viny, káti se, pak tedy činit... 2. Symbol křesťanství 3. Byl ukřižován, zemřel na kříži a vstal z mrtvých, Syn Boha a Syn člověka... 4. Jedna ze svátostí, jeden z nejstarších křesťanských rituálů 5. Náboženský úkon, spočívající v odevzdání věci či života Bohu za druhé 6. Svatý otec, hlava katolické církve 7. Radostná zvěst, zvěstování, svědectví o Ježíši Kristu poskytnuté zejména Markem, Matoušem, Lukášem a Janem 8. Svatostánek této církve 9. Členové jedné ze tří hlavních křesťanských církví 10. Obřady, rituály, které jsou základem bohoslužby v této církvi, například přijímání, křest, biřmování, smíření a zpověď hříchů, poslední pomazání, vysvěcení, sňatek... 11. Požití chleba a vína, rituál, který je součástí mše v římskokatolické církvi 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Cvičení č. 3. Doplň v textu chybějící slova. Jedním z nejrozšířenějších náboženství světa je křesťanství, které vzniklo (kde?) a (kdy?). Jeho zakladatelem byl. Křesťané uctívají (kolik?) bohů. Hlavní zásady křesťanství jsou obsaženy v. Hlavou západních křesťanů je, který sídlí ve. Lidé, kteří jsou prostředníky mezi Bohem a věřícími, se nazývají. Ti, kteří zasvětili celý život bohu, ale nepřijali kněžské svěcení, jsou (ženy) a (muži). Žijí (kde?). Mezi zákony, tzv. DESATERO, kterými se křesťané řídí, patří např. (4)
11. ISLÁM. ISLÁMSKÁ FILOSOFIE Cvičení č. 1. - 1. Jaká je základní kniha křesťanství a z jakých částí se skládá? 2. Co jsou to evangelia? 3. Uvnitř jakého náboženství vzniká křesťanství? 4. Jaký je rozdíl mezi katolickým, pravoslavným a protestantským křesťanstvím? 5. Jaký je rozdíl mezi patristickou a scholastickou filosofií? Islám z arabského aslama, podrobit se, odevzdat se Bohu; monoteistické náboženství, 2. nejrozšířenější - 1,5 miliardy věřících, méně než 20 % tvoří Arabové zakladatelem prorok Muhammad, vznik v 7. stol. n. l. na Arabském poloostrově, odtud se rozšířil do celého Středomoří Muhammad (570-632) promlouvající při modlitbě v mešitě (středoasijský rukopis, 17. století) prorok a tvůrce islámské věrouky, zakladatel islámské obce věřících kázal v rodné Mekce, 622 musel odejít z Mekky do Medíny (hidžra), aby se roku 630 do Mekky vrátil a učinil jí duchovním centrem islámu sám své výroky nezapisoval muslimové věří, že Bůh stvořil svět a člověka a zjevoval lidem svou vůli prostřednictvím proroků 1. řada proroků židovští proroci, zjevenou knihou Tóra (např. biblický Noe v Koránu Núh, Abraham Íbrahím, David Dáwud, Šalamoun Sulajmán) 2. řada proroků křesťanští proroci, zjevenou knihou Bible (např. Jan Křtitel v Koránu Jahjá, Ježíš Ísa) pečeť proroků, Muhammad, zjevenou knihou Korán jde o konečné zjevení a poslední pečeť mezi člověkem a Bohem Korán (tj. Vznešené čtení), posvátná kniha islámu skládá se ze 114 súr, tj. kapitol a 6226 veršů - řazení kapitol je buď formální, od nejdelší po nejkratší, nebo chronologické od nejstarší po nejmladší oficiální a kanonizovaný text koránu od pol. 7. stol. každý muslim má korán pravidelně číst, promýšlet jeho obsah a text znát
Mekka, rodiště proroka Muhammada, duchovní centrum islámského světa Ka ba (arab. kostka, krychle), hlavní kultovní místo islámu na nádvoří Velké mešity v Mekce, kamenný relikviář vysoký 15m, dlouhý 12m a široký 10m; ve východní stěně ve výšce 1,5m je uložen Černý kámen nejsvětější islámská relikvie (bazalt nebo meteorit), uctívaná už předislámskými Araby v Mekce Černý kámen je dnes rozbit na 3 velké a několik menších kusů podle lidové legendy měl být původně bílý a zčernal hříchy muslimů Základní pojmy islámu 5 sloupů víry, tj. 5 povinností věřícího vůči Bohu: vyznání víry (šaháda) Lá iláha illálláhi wa Muhammadun rasúlulláhi, Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel boží modlitba (salát), 5 x denně, za splnění určitých podmínek rituální očista těla, čistota místa (kobereček), ustrojení zakrývající nahotu, směr k Mekce, v určitých časech půst (saum), 30 denní v měsíci ramadánu, od úsvitu do soumraku, zdržení se jídla, sporů, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku almužna (zakát), chápána jako odpustek za hříšnou touhu vlastnit; asi 2,5% ročního příjmu ve prospěch chudých pouť do Mekky (hadždž) každý dospělý a duševně zdravý muslim je povinen jedenkrát v životě uskutečnit pouť k Černému kameni ve svatyni Ka ba proroci ti, kdo přinášejí zvěst o Bohu, svědkové Boha mezi lidmi, prostředníci božího zvěstování Mešita Sultan Ahmed, Istanbul muslimové v islámu věřící v jediného Boha (Alláh z arab. al-iláh, Bůh) mešita kultovní stavba určená ke shromažďování věřících a k modlitbám ve srovnání s křesťanskými kostely interiér vybaven jednoduše, mešity ani nejsou zvláštním obřadem vysvěcovány nejsou místem bohoslužeb hidžra (arab. odchod, emigrace), odchod proroka Muhammada a jeho stoupenců r. 622 z Mekky do Medíny, symbolizuje čistotu víry a neochotu muslimů sdílet území s těmi, kdo žijí v bludu začátek islámského kalendáře Súra 1. Otevíratelka Knihy. 1:1 Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. 1:2 Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, 1:3 Milosrdnému, Slitovnému, 1:4 vládci dne soudného! 1:5 Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, 1:6 veď nás stezkou přímou, 1:7 stezkou těch, jež zahrnuls Milostí svou, ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.
Súra 114. Lidé. 114:1 Rci: Utíkám se v ochranu pána lidí, 114:2 vládce lidí, 114:3 Boha lidí, 114:4 před zlem našeptávače pokradmého, 114:5 jenž našeptává do hrudi lidí, 114:6 ať již je z džinů či z lidí! Stručné dějiny islámu vznikl počátkem 7. stol. na Arabském poloostrově, jeho zakladatelem prorok Muhammad, který kázal nejprve v rodné Mekce a od vynuceného odchodu 622 (hidžra) v Medíně v pol. 7. stol. nastal rozkol v otázce nástupnictví, který vedl ke vzniku dvou základních proudů uvnitř islámu: sunnité v čele muslimské náboženské obce kdokoli, kdo byl řádně zvolen (90 % muslimů) ši ité v čele muslimské náboženské obce jen přímý potomek Muhammada (10 % muslimů, zejména Irán) islám a Evropa - muslimský chalifát na Pyrenejském poloostrově (8. 15. století), dále na Balkáně a na východě Evropy s expanzí muslimských Turků, v 60. letech 20. století velkých příliv muslimů jako levné pracovní síly dnes v Evropě 12 miliónů muslimů Islám a filosofie arabská filosofie došla svého největšího rozkvětu v 12. a 13. stol., od té doby dominuje islámská teologie 9. - 10. stol., překladatelské centrum v Bagdádu, překlady z řečtiny do arabštiny (mnoho děl antické literatury známe pouze z dochovaných arabských překladů) odtud ve 12. a 13. stol. překlady do latiny, tzn. evropský středověk seznamován s antickou kulturou také přes arabské překlady Avicenna (10./11. stol.), Peršan, lékař, filosof, přední komentátor Aristotela jeho 18. dílná Kniha uzdravení platila za základní lékařské dílo až do osvícenské epochy Averroes (12. stol.), španělský muslim, velmi podrobné komentáře k Aristotelovým spisům vztah náboženství a filosofie, resp. víry a rozumu řešil alegorickou interpretací Koránu dvojí rovina čtení Koránu laikové (příběh, obraznost, emoce), filosofové (odkrývání skrytého významu) rozumová interpretace stojí nad náboženskou interpretací, tj. priorita rozumu před vírou
Cvičení č. 2. Na základě výkladu a textu vyplň křížovku o Odchod proroka Muhammada a jeho stoupenců z Mekky do Medíny o Almužna o Označení tohoto náboženství o Věřící o Zakladatel islámu, prorok o Jeden ze základních sloupů muslimské víry o Bůh o Muslimská modlitebna o Duchovní centrum islámu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Cvičení č. 3. Doplň v textu chybějící slova. Jedním z nejrozšířenějších náboženství světa je islám, který vznikl (kde?) a (kdy?). Jeho zakladatelem byl. Muslimové uctívají (kolik?) bohů. Posvátnou knihou muslimů je, který se člení do 114. Duchovním centrem islámu je, jeho střed tvoří svatyně. Záhy po svém vzniku se islám rozdělil na dva náboženské proudy, na a. Místo, kde se muslimové scházejí k modlitbě, se nazývá. Ti, kteří přinášejí zvěst o Bohu, jsou v Koránu označování jako. Islám navazuje na dvě starší starověké náboženství, na a. Z toho důvodu byl islám ve vztahu k židům a křesťanům velmi tolerantním náboženstvím. Cvičení č. 4. Interpretujte obrázek! Vzali byste si na sebe tričko s uvedeným nápisem? Proč? Jak to souvisí s obrazem islámu v západním světě a s náboženskou tolerancí? (min. 6 vět)