Benchmarking SO ORP Kravaře

Benchmarking SO ORP Kravaře pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým projektu Obce sobě v území OPR Kravaře Verze: březen 2015 1

1 SO ORP Kravaře charakteristika území Obsahem nadcházejícího textu je komparativní analýza formou benchmarkingu, jež porovnává vybraná území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP na základě zvolených statistických ukazatelů a dalších indikátorů hodnocení. V případě SO ORP Kravaře byla zvolena metoda srovnání s nejbližšími SO ORP, tedy Opava a Hlučín. Důvodem tohoto výběru byl také fakt, že všechny SO se nacházejí v Moravskoslezském kraji a obce spadající do těchto tří správních obvodů jsou zároveň členy DSO Sdružení obcí Hlučínska. V benchmarkingu se tak mohou projevit disparity jednotlivých území, stejně tak jako jejich silné a slabé stránky, a to i s ohledem na jejich geografickou i sociokulturní blízkost. Údaje uvedené v tabulce níže porovnávají (na základě sociodemografických údajů) všechny tři SO. Na tomto základě lze ORP Kravaře označit za nejmenší ze srovnávaných co do rozlohy (ORP Hlučín 1,6x více, Opava 5,6 x více), počtu obyvatel (Hlučín bezmála dvojnásobek o 6 obcí více v SO, Opava pak takřka pětinásobek o 32 obcí více v SO), obdobné hodnoty jsou rovněž co do velikosti jádrové obce. Hustotou osídlení však SO ORP Kravaře (211,96 obyvatel na km 2 ) předčí SO ORP Opava (173,45), ale zaostává za SO ORP Hlučín (243,32). Tabulka 1 Základní přehled porovnávaných SO Zdroj: ČSÚ, 2014. Tabulka 2 Postavení SO ORP Kravaře v MSK na základě statistických údajů Zdroj: ČSÚ, 2014. Předmětem výše uvedené tabulky je srovnání základních statistických údajů za SO ORP Kravaře s průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj. Z výše uvedené komparace vyplynulo, že ORP Kravaře patří v rámci MSK k menším správním obvodům, a to na základě toho, že nedosahuje v žádném ze sledovaných údajů průměrných hodnot MSK. 2 Hodnocení území 2.1 Ekonomická výkonnost Níže uvedený graf sleduje míru nezaměstnanosti v území v letech 2008-2011. Míra nezaměstnanosti v ORP Kravaře byla v rámci sledovaného období nejnižší v roce 2008 (9,2 %), naopak v roce 2010 dosáhla svého maxima (14,5 %), následující rok však opět klesla na 12,2 %. Tato hodnota rovněž představuje průměrnou míru nezaměstnanosti mezi lety 2008-2011. V porovnání se sousedními SO ORP (Hlučín a Opava) vykazuje ORP Kravaře vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (12,2 %), u ORP 2

Opava je to 9,4 %, u ORP Hlučín pak dokonce 8,9 %, což je o 3,1 % méně, než v případě ORP Kravaře, avšak průměrná míra nezaměstnanosti je totožná s hodnotou za MSK, která je taktéž 12,2 %. Do vývoje nezaměstnanosti se zřetelně promítla ekonomická recese, v grafu lze vysledovat v letech 2009 a 2010. Graf 1 Porovnání míry nezaměstnanosti ve sledovaných ORP (2008-2011) 2008 2009 2010 2011 Průměr nezaměstnanosti (2008-2011) Graf 2 Porovnání počtu ekonomických subjektů s 250 a více zaměstnanci na 1000 obyvatel 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) Počet ekonomických subjektů s více než 250 zaměstnanci v přepočtu na 1000 obyvatel území vykresluje výše uvedený graf, a to za období 2008-2012. O SO ORP Kravaře lze v tomto směru říci, že 3

hodnoty 0,14 ekonomických subjektů v období 2008 a 2009 korespondují průměrnou hodnotu MSK, v roce 2010 je tato hodnota za ORP Kravaře zachována, avšak průměr za kraj vzrostl (a dále se udržuje) na 0,15 subjektech na 1000 obyvatel. Od roku 2011 ovšem území ORP Kravaře dosahuje hodnoty 0,19, což je více, než hodnota za MSK. Průměrný počet ekonomických subjektů s více než 250 zaměstnanci na 1000 obyvatel je za období 2008-2012, v porovnání s Moravskoslezským krajem (0,15), nepatrně vyšší (0,16). Zaměříme-li se na komparaci sousedících ORP, můžeme říci následující, počet výše specifikovaných ekonomických subjektů se v ORP Hlučín (v rámci celého období) ustálil na hodnotě 0,2 a v ORP Opava 0,18-0,19 subjektů. V obou případech jsou tyto hodnoty nepatrně vyšší, než je tomu u ORP Kravaře (0,14-0,19). Lze tedy konstatovat, že zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci je v ORP Kravaře srovnatelně jako v MSK, avšak nepatrně méně, než v ORP Opava a Hlučín. Naopak v ORP Kravaře se vyskytuje vyšší množství živnostníků a řemeslníků (jinak řečeno ekonomických subjektů bez zaměstnanců), v čemž lze spatřovat příčiny tohoto stavu. Doplňme průměrné počty subjektů na 1000 obyvatel v letech 2008-2012, za MSK (58,53), ORP Kravaře (70,42), ORP Hlučín (64,89) a ORP Opava (69,11). Graf 3 Porovnání počtu ekonomických subjektů s 50-249 zaměstnanců na 1000 obyvatel 2008 2009 2010 2011 2012 Na výše uvedeném grafu je vyobrazen počet ekonomických subjektů s 50-250 zaměstnanci v území v přepočtu na 1000 obyvatel Od roku 2008 je ve všech případech (kraj i ORP) patrný soustavný pokles počtu subjektů. Zatímco v případě ORP Kravaře (z 0,61 na 0,42) i Hlučín (z 0,57 na 0,52 ukončen v roce 2010 (lze spatřovat dopady ekonomické recese), na území MSK i ORP Opava snižování počtu subjektů pokračovalo až do roku 2012 ORP Opava (z 1,17 v roce 2008 na 0,84 v roce 2012) a MSK (z 0,86 v roce 2008 na 0,71 v roce 2012). V ORP Kravaře zaznamenáváme navýšení počtu subjektů v roce 2011 (0,47), jež přetrvalo i dále (0,56 v roce 2012), v ORP Hlučín byl pak tento vývoj z 0,52 (2010) na 0,57 (2011), resp. 0,56 (2012). Souhrnně je výskyt ekonomických subjektů s 50 až 250 zaměstnanci v území ORP Kravaře (za období 2008-2012) nižší, než je tomu v rámci MSK či ORP Opava. Avšak od roku 2011 se jejich množství (totožně v s ORP Hlučín) navyšuje, tento trend je nutné hodnotit pozitivně, jelikož v MSK i ORP Opava přetrvává sestupná tendence. 4

Graf 4 Porovnání počtu ekonomických subjektů s 10-49 zaměstnanců na 1000 obyvatel 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) O počtu ekonomických subjektů s 10 až 49 zaměstnanci je možné prohlásit, že od roku 2008 až do roku 2012 dochází k jejich nepřetržitému poklesu, a to ve všech zkoumaných územích. Počet subjektů v území dosahoval v roce 2008, resp. 2012 v MSK 3,58 (3,09), v ORP Kravaře 3,24 (2,77), v ORP Hlučín 3,54 (3,06), v ORP Opava 4,56 (4,16). V ORP Opava se nachází větší množství specifikovaných ekonomických subjektů, než je průměr za MSK, ORP Hlučín takřka průměrných hodnot za kraj dosahuje, v ORP Kravaře se nachází nejméně těchto subjektů v rámci srovnávaných území, je však nezbytné vzít do úvahy jejich charakter. Při bližším zkoumání grafu je rovněž zřejmá shodná vývojová tendence mezi ORP Kravaře a ORP Hlučín (ORP Opava již tolik nekoresponduje), zde se projevuje užší propojení a míra spolupráce, nejen v rámci DSO, ale také v podnikatelské sféře. Klíčovým faktorem, nejen pro podnikání, ale i pro život obyvatel a celkový rozvoj obcí, je dobrá dopravní dostupnost Mít dobré dopravní napojení na dálnici je jedním z klíčových determinantů pro život i práci v obci Na níže uvedeném grafu je uvedena vzdálenost z centra jádrové obce k nejbližšímu nájezdu na dálnici. Graf 5 Vzdálenost dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci 5

Z měření, jehož hodnoty jsou uvedeny v grafu, vyplývá, že dojezdová vzdálenost na dálnici je pro ORP Kravaře (Město Kravaře) 24,4 km, ORP Opava (Statutární město Opava) 30,2 km a ORP Hlučín (město Hlučín) 9,5 km. Hlučín je dálnici geograficky nejblíže, nejdále pak Opava. Průměrná vzdálenost dojezdu na dálnici je v rámci MSK 25,9 km. Lze tedy konstatovat, že města Kravaře a Hlučín jsou, co do vzdálenosti napojení na dálnici, nadprůměrná, Opava pak průměru nedosahuje. Komparaci jednotlivých území je možné provádět rovněž na základě vynakládání prostředků z obecních rozpočtů ve sféře běžných (neinvestičních tř. 5) výdajů a kapitálových výdajů (tř. 6), tedy investic do budoucna. Bližší pohled nabízí nadcházející dva grafy. Graf 6 Běžné výdaje všech obcí na jednoho obyvatele 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) Zatímco běžné výdaje na občana v rámci všech ORP (i MSK) do roku 2009 rostly, počínaje rokem 2011, dochází k jejich poklesu. Výjimku v tomto směru představuje ORP Hlučín zde došlo k jejich snížení až v roce 2012. Z grafu lze vyčíst, že v případě ORP Kravaře došlo mezi lety 2009 a 2010 k nejrazantnějšímu snížení běžných výdajů na občana ze všech komparovaných území (z 36,07 tis. Kč na 14,82 tis. Kč). Pro rok 2012 platí, že území ORP Kravaře vykazuje v rámci srovnání nejnižší běžné výdaje na obyvatele (9,9 tis. Kč), u ORP Hlučín to je 16,35 tis. Kč a ORP Opava 25,54 tis. Kč (MSK 26,29 tis. Kč). 6

Graf 7 Kapitálové výdaje všech obcí na jednoho obyvatele 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) Kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele území byly v ORP Kravaře nejvyšší v roce 2009 (18,41 tis. Kč) realizace výrazného množství projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Tato hodnota výrazně překračovala krajský průměr (6,41 tis. Kč) i kapitálové výdaje ORP Hlučín (3,72 tis. Kč) a ORP Opava (9,11 tis. Kč). Následovala však sestupná tendence, která nekoresponduje s ostatními územími. V roce 2012 dosahovaly kapitálové výdaje ve všech případech svého minima ORP Kravaře (3,44 tis. Kč), ORP Hlučín (3,81 tis. Kč), ORP Opava (5,16 tis. Kč), MSK (4,57 tis. Kč). V Tomto roce obce v SO ORP Kravaře dosahovaly nejnižších kapitálových výdajů v rámci srovnávaných ORP, rovněž je, s ohledem na krajské hodnoty, lze označit za podprůměrné. 2.2 Školství V rámci oblasti školství komparujeme území SO ORP Kravaře, Hlučín a Opava se stavem v Moravskoslezském kraji, a to vždy v roce 2012. Za indikátory srovnání byly zvoleny počet žáků v MŠ a ZŠ na 1000 obyvatel území, průměrný počet žáků ve třídě MŠ či ZŠ a výše běžných, resp. kapitálových výdajů na jednoho žáka z rozpočtu obcí. Bližší specifikace nabízí nadcházející grafy. 7

Graf 8 Počet dětí MŠ a žáků ZŠ na 1000 obyvatel ZŠ MŠ Počet dětí v mateřských a žáků v základních školách na 1000 obyvatel území byl v roce 2012 pro mateřské školy v ORP Kravaře 33,81; ORP Hlučín 31,57; ORP Opava 38,07 a MSK 33,31 dítěte. V případě počtu žáků základních škol v přepočtu na tisíc obyvatel pak byly hodnoty za jednotlivá území následující ORP Kravaře (84,32), ORP Hlučín (78,66) ORP Opava, (84,17) a MSK (80,64). Z výše uvedeného vyplývá, že v počtu dětí na 1000 obyvatel v mateřských školách předčí ORP Kravaře pouze ORP Opava, i přesto je však tato hodnota nadprůměrná z pohledu krajského porovnání. U počtu žáků základních škol na 1000 obyvatel se ORP Kravaře nachází na první příčce, v těsném závěsu je potom ORP Opava. Vysoký počet dětí v mateřských a žáků v základních školách pozitivně ovlivnila vlna výstavby rodinných domů v území, svou roli zde zároveň sehrává všeobecně progresivní demografická vlna, která v tomto období dosahovala svého vrcholu. Graf 9 Průměrný počet dětí ve třídě MŠ a žáků ve třídě ZŠ I. stupeň ZŠ II. stupeň ZŠ MŠ 8

Průměrný počet žáků ve třídách mateřských a základních škol umožňuje komparovat míru jejich naplněnosti mezi územími a Moravskoslezským krajem. Průměrný počet dětí ve třídě v mateřské škole činil za ORP Kravaře 24,86; ORP Hlučín 25,92; ORP Opava 24,64 a za MSK 24,03. Nejvíce dětí na třídu v mateřské školce tedy připadalo na ORP Hlučín, následuje ORP Kravaře a ORP Opava. Všechna ORP dosahovala nadprůměrných hodnot v rámci MSK. Průměrné počty žáků ve třídách na prvním stupni základních škol v roce 2012 dosahovaly v ORP Kravaře 19,63; v ORP Hlučín 17,8; v ORP Opava 19,24 a v rámci MSK 19,92. Nejvíce žáků ve třídách v prvním stupni základních škol bylo umístěno v ORP Kravaře, následuje ORP Opava a ORP Hlučín. Ve všech případech počet žáků ve třídě převyšoval průměrnou hodnotu za kraj. Průměrné počty žáků ve třídách na druhém stupni základních škol v roce 2012 dosahovaly v ORP Kravaře 21; v ORP Hlučín 20,94; v ORP Opava 21,51 a v rámci MSK 21,09. Nejvíce žáků ve třídách v prvním stupni základních škol bylo umístěno v ORP Opava, následuje ORP Kravaře a ORP Hlučín. Z hlediska krajského srovnání jsou ORP Kravaře a ORP Hlučín podprůměrná, naopak ORP Opava nadprůměrná. Na všechny uvedené údaje je nezbytné nahlížet v kontextu faktorů ovlivňujících demografický vývoj, jež byly popsány výše. Situace v dotčených ORP je takřka obdobná a v mnoha ohledech lepší, než v rámci celého Moravskoslezského kraje. Graf 10 Běžné /kapitálové výdaje obcí na jedno dítě v MŠ / žáka v ZŠ (2012) MŠ ZŠ Kapitálové výdaje MŠ Kapitálové výdaje ZŠ V otázce finančních nákladů, jak ji zobrazuje předešlý graf, je nezbytné uvést, že v případě ORP Kravaře mají mateřské a základní školy ve všech případech (vyjma Kravař) formu jedné příspěvkové organizace obce. Nelze tak srovnávat běžné a kapitálové výdaje na dítě v mateřské školce. Běžné výdaje na žáka základní školy v roce 2012 činily v ORP Kravaře 14,08 tis. Kč, v ORP Hlučín 17,65 tis. Kč, v ORP Opava 13,91 tis. Kč a průměrná hodnota za MSK dosahovala 15,69 tis. Kč. Nejvyšší a z krajského pohledu nadprůměrné výdaje na žáka vykázaly základní školy v ORP Hlučín, pod tímto průměrem se již pohybovaly školy v ORP Kravaře a nejnižších běžných výdajů na žáka dosahovaly školy v ORP Opava. Kapitálové výdaje na žáka základní školy v roce 2012 činily v ORP Kravaře 0,02 tis. Kč, v ORP Hlučín 7,68 tis. Kč, v ORP Opava 4,67 tis. Kč a průměrná hodnota za MSK dosahovala 6,33 tis. Kč. V základních školách ORP Kravaře byly kapitálové výdaje na žáka v roce 2012 nejnižší a v rámci kraje výrazně podprůměrné, naopak v ORP Hlučín nejvyšší co do ORP, tak i v rámci kraje. Na tyto 9

hodnoty je nutné nahlížet z pohledu relevantních potřeb investic do školství. V ORP Kravaře probíhaly velké investiční akce již v dřívějších letech, čímž je možné zdůvodnit takto nízkou finanční částku. 2.3 Sociální služby Pro téma sociálních služeb, jakožto další oblasti strategie meziobecní spolupráce, byly v rámci benchmarkingu správních obvodů ORP Kravaře, ORP Hlučín a ORP Opava, jež bylo doplněno o průměrné hodnoty v rámci MSK, zvoleny tři hodnotící kritéria. Primární indikátor představuje kapacita pobytových zařízení sociálních péče na 1000 obyvatel území, které doplňují indikátory zaměřené na finanční stránku tedy běžné a kapitálové výdaje. Bližší deskripce je k dispozici v níže uvedených grafech. Graf 11 Kapacita v pobytových zařízeních sociální péče na 1000 obyvatel území Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem Výše uvedený graf znázorňuje kapacitu pobytových sociálních služeb v území v přepočtu na tisíc obyvatel. Z výše uvedeného plyne, že jedinou pobytovou sociální službu v ORP Kravaře představuje domov pro seniory (Domov sv. Hedviky v Kravařích 2,16 míst na 1000 obyvatel). Další pobytové sociální služby se v ORP nevyskytují a současný směr se zaměřuje především na vytvoření služeb ambulantních. Pro ORP Hlučín je měřítko kapacity v domovech pro seniory 5,25 míst a ORP Opava 5,42 míst na tisíc obyvatel, průměrná hodnota za MSK pak dosahuje 5,04 míst na obyvatele kraje. ORP Hlučín i ORP Opava tedy dosahuje nadprůměrných hodnot, co do kapacity domovů pro seniory, zatímco ORP Kravaře (v rámci srovnání) se pohybuje pod průměrem. Ve SO ORP Hlučín jsou navíc dostupné pobytové sociální služby azylového domu (0,57 míst na 1000 obyvatel) a chráněného bydlení (1,19 míst na 1000 obyvatel). Hodnoty jsou to v krajském srovnání podprůměrné (azylové domy 1,77; chráněné bydlení 1,61), avšak součet kapacit těchto služeb za SO ORP Hlučín a ORP 10

Opava pokrývá i reálné potřeby ORP Kravaře. Lze tak usuzovat i na základě toho, že jejich současná absence v území nebyla identifikována jako potřeba, jež je nutno řešit. Graf 12 Běžné výdaje v SO ORP v oblasti sociálních služeb na obyvatele 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) Z výše uvedeného grafu běžných výdajů z rozpočtů obcí na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele je patrné, že v období 2008-2012 byla hodnota v ORP Kravaře 90 Kč na obyvatele, v ORP Hlučín to bylo 70 Kč (v roce 2009 pak 90 Kč) na obyvatele a v ORP Opava se výdaje pohybovaly v rozmezí 170-200 Kč na obyvatele. V krajském srovnání jsou všechny ORP, v případě běžných výdajů na sociální služby, podprůměrné (380-410 Kč). Lze konstatovat, že běžné výdaje na obyvatele v oblasti sociálních služeb dosahují v ORP Kravaře a ORP Hlučín obdobné výše. 11

Graf 13 Kapitálové výdaje v SO ORP v oblasti sociálních služeb na obyvatele 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008-2012) Zdroj: Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce Z grafu kapitálových výdajů na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele je v rámci jednotlivých ORP za léta 2008-2012 patrná jejich značně rozdílná výše či dokonce absence v některém roce, což však hovoří o vynakládání rozpočtových prostředků na investice do sociálních služeb podložených reálnou potřebou. Jako nejvhodnější prostředek srovnání se tak jeví průměrné kapitálové výdaje na obyvatele území v oblasti sociálních služeb za celé období 2008-2012. Ty dosahovaly v ORP Kravaře 30 Kč, v ORP Hlučín 100 Kč, v ORP Opava 20 Kč, krajský průměr pak činí 80 Kč na obyvatele. Kapitálové výdaje na sociální služby v přepočtu na obyvatele byly tedy v ORP Hlučín nadprůměrné, ORP Kravaře ani ORP Opava průměrných hodnot nedosahovaly. 2.4 Odpadové hospodářství Za oblast odpadového hospodářství byly pro potřeby benchmarkingu zvolena dvě hodnotící kritéria, a sice měrná produkce komunálního odpadu, směsného komunálního odpadu. Rovněž je zohledněna výdajová stránka rozpočtu obcí, kterou představují neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu. 12

Graf 14 Komparace měrné produkce separovaného odpadu Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Výše uvedený graf znázorňuje množství vyprodukovaného odpadu v přepočtu na obyvatele a obecně lze říci, že hodnoty odráží celkovou ekonomickou vyspělost společnosti a životní styl obyvatel. Soudobé tendence směřují ke snižování produkce směsného komunálního odpadu a podporování třídění, recyklace a opětovného použití odpadů, což je i jedním z cílů Evropské unie pro rok 2020. Měrná produkce komunálního odpadu dosahovala v ORP Kravaře 420,71; v ORP Hlučín 372,89 a v ORP Opava 469,11 kg na obyvatele, krajský průměr pak dosahoval 396,99 kg KO na obyvatele. Na základě předešlého lze říci, že nejnižší měrné produkce KO dosahují v ORP Hlučín (tato hodnota je pod krajským průměrem), naopak v ORP Kravaře a ORP Opava je výše měrné produkce nadprůměrná co do krajského srovnání. Měrná produkce směsného komunálního odpadu dosahovala v ORP Kravaře 220,02; v ORP Hlučín 230,15 a v ORP Opava 257,9 kg na obyvatele, krajský průměr pak dosahoval 205,32 kg SKO na obyvatele. Měrnou produkci SKO je možné v rámci porovnávaných ORP označit za obdobnou, avšak nadprůměrnou v rámci MSK, nejnižších hodnot pak dosahují ve SO ORP Kravaře. 13

Graf 15 Neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního opadu v ORP (paragraf 3722) 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr (2008 2012) Důležitou roli v rámci odpadového hospodářství pro obce (v návaznosti na rozpočet) jistě představují náklady spjaté se sběrem a svozem komunálního odpadu, které uvádí předcházející graf. Je parný trend růstu výdajů napříč ORP, jež je ve shodě s tendencemi v MSK. Jisté disparity jsou zřejmé u ORP Opava, kde se v roce 2012 výdaje snížily. Výše nákladů na sběr a svoz odpadu činila v roce 2012 v ORP Kravaře 692,89 tis. Kč, v ORP Hlučín 624,32 tis. Kč, v ORP Opava 741,96 tis. Kč a v rámci MSK pak 707,47 tis. Kč. Z předešlého vyplývá, že náklady na sběr a svoz odpadů v ORP Kravaře jsou pod průměrem MSK a současně nižší, než v ORP Opava, avšak vyšší, než v ORP Hlučín. V komparaci SO ORP Kravaře a ORP Hlučín svou roli zajisté sehrává fakt, že v ORP Kravaře zaznamenáváme absenci zařízení na zpracování odpadů, z čehož mohou plynout vyšší výdaje. 3 Závěr Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Kravaře lze definovat jako ekonomicky výkonné, kde se vyskytují jak velké ekonomické subjekty (s více než 250 zaměstnanci), kde se jejich počet pohybuje nad krajským průměrem, tak výrazné množství malých ekonomických subjektů (1-9 a 10-49 zaměstnanců) a živnostníků. Míra nezaměstnanosti v porovnání se sousedními SO ORP (Hlučín a Opava) vykazuje ORP Kravaře vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (12,2 %), u ORP Opava je to 9,4 %, u ORP Hlučín pak dokonce 8,9 %, avšak průměrná míra nezaměstnanosti je totožná s hodnotou za MSK, která je taktéž 12,2 %. Za oblast školství lze v rámci benchmarkingu konstatovat, že počet dětí v mateřských školách v přepočtu na 1000 obyvatel za rok 2012 v ORP Kravaře převyšoval krajský průměr, avšak mírně zaostal za ORP Opava. U počtu žáků základních škol na 1000 obyvatel se ORP Kravaře nachází na první příčce, v těsném závěsu je potom ORP Opava. Vysoký počet dětí v mateřských a žáků v základních školách pozitivně ovlivnila vlna výstavby rodinných domů v území, svou roli zde zároveň sehrává všeobecně 14

progresivní demografická vlna, která v tomto období dosahovala svého vrcholu. V otázce finančních nákladů na školství, je nezbytné uvést, že v případě ORP Kravaře mají mateřské a základní školy ve všech případech (vyjma Kravař) formu jedné příspěvkové organizace obce. Nelze tak srovnávat běžné a kapitálové výdaje na dítě v mateřské školce. Nejvyšší běžné výdaje na žáka (a z krajského pohledu) nadprůměrné vykázaly základní školy v ORP Hlučín, pod tímto průměrem se již pohybovaly školy v ORP Kravaře a nejnižších běžných výdajů na žáka dosahovaly školy v ORP Opava. V základních školách ORP Kravaře byly kapitálové výdaje na žáka v roce 2012 nejnižší a v rámci kraje výrazně podprůměrné, naopak v ORP Hlučín nejvyšší co do ORP, tak i v rámci kraje. Na tyto hodnoty je nutné nahlížet z pohledu relevantních potřeb investic do školství. V ORP Kravaře probíhaly velké investiční akce již v dřívějších letech, čímž je možné zdůvodnit takto nízkou finanční částku. Za oblast sociálních služeb lze v rámci benchmarkingu říci, že pobytové sociální služby v ORP Kravaře zastupuje pouze jeden domov pro seniory. Další pobytové sociální služby se v ORP nevyskytují a současný směr se zaměřuje především na vytvoření služeb ambulantních. ORP Hlučín disponuje azylovým domem a chráněným bydlením, další zařízení se nacházejí v ORP Opava. Kapacity zařízení v sousedních ORP pokrývají i reálné potřeby ORP Kravaře. Lze tak usuzovat i na základě toho, že jejich současná absence v území nebyla identifikována jako potřeba, jež je nutno řešit. Běžných výdaje z obecních rozpočtů na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele v období 2008-2012 činily v ORP Kravaře 90 Kč, v ORP Hlučín 70 Kč (v roce 2009 pak 90 Kč) a v ORP Opava 170-200 Kč na obyvatele. V krajském srovnání jsou všechny ORP ( kr. průměr 380-410 Kč). Lze ovšem zároveň konstatovat, že běžné výdaje na obyvatele v oblasti sociálních služeb dosahují v ORP Kravaře a ORP Hlučín obdobné výše. V případě kapitálových výdajů je v rámci jednotlivých ORP za léta 2008-2012 patrná jejich značně rozdílná výše či dokonce absence v některém roce, což však hovoří o vynakládání rozpočtových prostředků na investice do sociálních služeb podložených reálnou potřebou. Průměrné kapitálové výdaje na obyvatele území v oblasti sociálních služeb za celé období 2008-2012 dosahovaly v ORP Kravaře 30 Kč, v ORP Hlučín 100 Kč, v ORP Opava 20 Kč, krajský průměr pak činí 80 Kč na obyvatele. Kapitálové výdaje na sociální služby v přepočtu na obyvatele byly tedy v ORP Hlučín nadprůměrné, ORP Kravaře ani ORP Opava průměrných hodnot nedosahovaly. Za oblast odpadového hospodářství lze v rámci benchmarkingu uvést, že nejnižší měrné produkce KO dosahují v ORP Hlučín (tato hodnota je pod krajským průměrem), naopak v ORP Kravaře a ORP Opava je výše měrné produkce nadprůměrná co do krajského srovnání. Měrnou produkci SKO je možné v rámci porovnávaných ORP označit za obdobnou, avšak nadprůměrnou v rámci MSK, nejnižších hodnot pak dosahují ve SO ORP Kravaře. V otázce nákladovosti sběru a svozu odpadů je parný trend růstu výdajů napříč ORP, jež je ve shodě s tendencemi v MSK. Náklady na sběr a svoz odpadů jsou ovšem v ORP Kravaře jsou pod průměrem MSK a současně nižší, než v ORP Opava, avšak vyšší, než v ORP Hlučín. V komparaci SO ORP Kravaře a ORP Hlučín svou roli zajisté sehrává fakt, že v ORP Kravaře zaznamenáváme absenci zařízení na zpracování odpadů, z čehož mohou plynout vyšší výdaje. Výsledky benchmarkingu napomohly při tvorbě strategického dokumentu v území tím, že sloužily jako věnovací prostředek při stanovování cílů a dílčích opatření pro řešená témata a také nabídly snadnou a přehlednou možnost komparace s ostatními územími, která dříve nebyla možná, a to především s ohledem na časovou náročnost. 15