Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem

Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Objednatel: Statutární město Ústí nad Labem Zpracovatel: AUGUR Consulting s.r.o. PhDr. Aleš Burjanek, PhD. V Brně dne 31. 7. 2017

OBSAH 1. ÚVOD... 4 2. VYHODNOCENÍ VÝVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM NA ZÁKLADĚ VYBRANÝCH ÚDAJŮ SLDB 1991, 2001 A 2011... 5 2.1. Charakteristika použité metody... 5 2.2. Výsledky analýzy... 7 2.2.1. Věkové složení obyvatel města a jeho proměny... 7 2.2.2. Vývoj hospodařících domácností... 15 2.2.3. Vývoj zaměstnanosti... 22 2.2.4. Stáří bytového fondu a jeho odpad... 32 2.2.5. Odpad (úbytky) bytového fondu v Ústí nad Labem mezi lety 2001 až 2011... 41 2.2.6. Národnostní složení obyvatel města... 42 3. DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA OBYVATEL ZA PRACÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ORP ÚSTÍ NAD LABEM... 47 3.1. Analytická část... 47 4. PŘEHLED OBCÍ ORP PŘÍRŮSTKY, ÚBYTKY POČTU OBYVATEL, VYHODNOCENÍ POTENCIÁLU PLOCH PRO BYDLENÍ K ROKU 2016... 58 4.1. Vyhodnocení vybraných údajů o pohybu obyvatelstva ORP Ústí nad Labem k roku 2016... 59 5. PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATEL MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM A JEHO MĚSTSKÝCH OBVODŮ K HORIZONTU ROKU 2040... 60 5.1. Populační vývoj ve městě Ústí na Labem... 61 5.1.1. Dosavadní vývoj plodnosti... 65 5.1.2. Dosavadní vývoj úmrtnosti... 67 5.1.3. Dosavadní vývoj migrace... 72 5.2. Východiska prognózy početního vývoje obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů... 75 5.3. Výsledky prognózy obyvatelstva... 81 5.4. Základní výsledky prognózy obyvatelstvo města Ústí nad Labem... 82 5.4.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva města Ústí nad Labem... 82 5.4.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva Ústí nad Labem... 83 5.4.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel v Ústí nad Labem... 85 5.5. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-město... 87 5.5.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město... 87 5.5.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město... 88 5.5.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-město... 89 5.6. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Neštěmice... 91 5.6.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice... 91 5.6.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice... 92 5.6.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice.. 93 5.7. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Severní Terasa... 95 5.7.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa... 95 5.7.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa... 96 5.7.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Severní Terasa... 97 5.8. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Střekov... 99 5.8.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov... 99 5.8.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov... 100 5.8.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Střekov... 101 5.9. Hlavní body prognózy... 103 6. MIGRACE, VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ VE VAZBĚ NA ZAMĚSTNANOST MEZI VYBRANÝMI MĚSTY A RYSY BUDOUCÍHO VÝVOJE ÚSTÍ NAD LABEM... 104 6.1. Migrace, vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ve vazbě na zaměstnanost, mezi městy Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice... 104 6.1.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a její vazba k zaměstnanosti ve městech Ústí nad Labem, Teplice, Děčín a Litoměřice... 104 6.1.2. Migrace mezi městy Ústí nad Labem, Teplice, Děčín a Litoměřice... 109 2

6.2. Rysy budoucího vývoje Ústí nad Labem, jeho specifika, silné slabé stránky a pozice v regionu, orientační posouzení vývoje obyvatel v okolních městských centrech... 110 6.2.1. Specifické rysy města Ústí nad Labem... 111 6.2.2. Silné a slabé stránky města Ústí nad Labem... 113 7. STRUČNĚ ZÁVĚREM... 118 8. PŘÍLOHY... 119 8.1. Základní literatura... 119 8.2. Slovníček pojmů... 119 8.3. Seznam grafů... 121 8.4. Seznam tabulek... 123 8.5. Seznam kartogramů... 124 3

1. Úvod Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu demografickou studii, která se skládá z pěti částí: A) Vyhodnocení vývoje území města Ústí nad Labem. Ze sčítání lidu, domů a bytů byla využita data za roky 1991, 2001, 2011 z těchto oblastí: - počet obyvatel podle základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů), věkové skladby obyvatel - tj. 0-15, 16-40, 41-65, 65+ a jejich vzájemné poměry, - vývoj hospodařících domácností, - zaměstnanost, - stáří bytového fondu a jeho odpad, - národnostní složení. B) Vyhodnocení dojížďky a vyjížďky obyvatel za prací v rámci i vně obcí s rozšířenou působností. C) Zpracování přehledu obcí ORP podle přírůstků a úbytků počtu obyvatel. Vyhodnocení potenciálu ploch pro bydlení k roku 2016 v rozsahu: narození, zemřelí, přistěhovalí a vystěhovalí za jednotlivé administrativní obce a roky. D) Zpracování prognózy vývoje obyvatel města Ústí nad Labem k horizontu roku 2030: - celkově za celé město, - po jednotlivých obvodech města. E) Vyhodnocení migrace a vlivu zaměstnanosti na vyjížďku/dojížďku mezi městy Teplice Ústí nad Labem Děčín Litoměřice. Při navrhování budoucího rozvoje města byla vyhodnocena i specifika města, jeho silné a slabé stránky a jeho postavení v regionálním systému Čech s přihlédnutím k postavení v Severočeské hnědouhelné pánvi. Orientačně byl posouzen možný vývoj obyvatelstva v hlavních městských centrech v okolí (např. Teplice, Litoměřice, Most). Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především její určení. Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě grafů, tabulek, kartogramů a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění mohl zadavatel flexibilně využívat pro svou práci a aktivity. Věříme, že výsledky výzkumu se stanou pro zadavatele i pro další čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti zajímavou a inspirativní zpětnou vazbou. Za AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel společnosti 4

2. Vyhodnocení vývoje města Ústí nad Labem na základě vybraných údajů SLDB 1991, 2001 a 2011 Cílem této části demografické studie je poskytnout zadavateli obraz vývoje území města Ústí nad Labem z hlediska (1) věkového složení jeho obyvatelstva, (2) vývoje hospodařících domácností, (3) zaměstnanosti, (4) stáří bytového fondu a jeho odpadu a (5) národnostního složení obyvatel. Uvedené oblasti jsou, ve shodě se zadáním, mapovány skrze údaje z let sčítání lidu z let 1991, 2001 a 2011, a to ve struktuře základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů) města. 2.1. Charakteristika použité metody Jak již jsme již uvedli, předkládaná analýza stojí na údajích ze Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) z let 1991, 2001 a 2011 za město Ústí nad Labem. Opírá se přitom o data zjišťovaná za nejmenší územní jednotky; základní sídelní jednotky (ZSJ) 1. Území města Ústí nad Labem bylo při SLDB 2011 sledováno prostřednictvím 96 těchto základních sídelních jednotek (v roce 2001 skrze 89 ZSJ a v roce 1991 pak pomocí původních 119 ZSJ). Údaje poskytnuté Českým statistickým úřadem za jednotlivé základní sídelní jednoty bylo třeba buď přepočítat na relativní (procentuální) hodnoty, případně využít některých přepočtů těchto údajů realizovaných přímo ČSÚ. Analytické údaje předkládáme formou tabulek a kartogramů. První typ tabulek přináší stručnou informaci o základním trendu každého z analyzovaných sociálně-demografických jevů na úrovni města Ústí nad Labem jako celku za období 1991 až 2011. Druhý typ tabulek poskytuje podrobnou informaci o mapovaných jevech na úrovni základních sídelních jednotek města v letech 1991, 2001 a 2011. Kartogramy zachycují prostorové diference sledovaných jevů k SLDB 2011. V kartogramech však nevstupují do analýzy všechny základní sídelní jednotky. Řada ZSJ není obydlena vůbec, v mnoha dalších ZSJ žije velmi nízký počet obyvatel. Slabě zalidněné ZSJ by u procentuálních ukazatelů nabývaly extrémně nízkých či naopak vysokých hodnot a zkreslovaly by výslednou informaci. Z toho důvodu v kartogramech pracujeme pouze se ZSJ s více jak 100 bydlícími obyvateli (celkem je to 66 ZSJ). Úbytek informací způsobený touto redukcí je ovšem zanedbatelný: data, vstupující po této redukci nedostatečně lidnatých ZSJ do analýzy, nesou informaci o 99,3 % obyvatelích města Ústí nad Labem. Jinak řečeno, z celkového počtu 93 000 obyvatel města Ústí (v roce 2011) jsme vyloučili 1 Základní sídelní jednotky byly vytvořeny na základě úvah urbanistů a geodetů; jsou relativně homogenní z hlediska osídlení a stavebního fondu. Český statistický úřad na svých www-stránkách blíže charakterizuje základní sídelní jednotky (m.j.) takto: Základní sídelní jednotka je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů Celé území obcí je beze zbytku pokryto souborem základních sídelních jednotek Území základních sídelních jednotek vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území obcí. 5

pouze 632 osob, tedy necelé 1 procento obyvatel. Ve všech kartogramech zachováváme konzistentní rozdělení intervalů sledovaných hodnot. Intervaly zde rozdělujeme do kvantilů tak, že 1 kvantil zachycuje 25 % četnosti jevu. 2 Cílem je umožnit uživateli skrze kartogramy - jednoduchou grafickou komparaci mapovaných jevů. (Opora o kvantily bývá pro práci s kartogramy doporučována také v situacích, kdy v datech častěji nacházíme odlehlé hodnoty, což je náš případ.) Je zapotřebí připomenout, že práce s daty SLDB z různých let (1991, 2001 a 2011) přináší jistá omezení, plynoucí ze změn metodiky Českého statistického úřadu při jednotlivých SLDB. V případě snahy sledovat ukazatel národnosti obyvatel vyvstávají i omezení, která jsou odrazem postoje části obyvatel při vyplňování sčítacího formuláře. (1) Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou zpracovány a publikovány za obvykle bydlící obyvatelstvo. Při sčítáních konaných na území dnešní ČR v letech 1991 a 2001 však probíhalo veškeré zpracování a publikování výsledků za osoby s trvalým pobytem. Údaje tedy nemusí být v plném smyslu srovnatelné. (2) Strukturace údajů o zaměstnanosti obyvatelstva podléhala mezi lety sčítání lidu 1991 až 2011 značným změnám. Údaje roku 1991 (a zčásti také z roku 2001) jsou, kvůli této nestejné strukturaci, prezentovány v omezenější formě. (3) Otázka, zjišťující národnost obyvatel, byla v SLDB 2011 předkládána jako nepovinná. V rámci celé ČR tuto otázku nezodpovědělo vůbec 26 % obyvatel. Shodný podíl chybějících odpovědí (26 %) nacházíme v Ústí nad Labem. Otázku, mapující jinou národnost než českou, ponechala většina ústeckých respondentů z různých důvodů nezodpovězenou 3. 2 Celkový počet případů (tedy ZSJ) je rozdělen do (čtyř) stejně početných kategorií. 3 Do výsledků práce se do jisté (daleko menší) míry projevily i limity, plynoucí z ne zcela shodných struktur ZSJ (urbanistických obvodů) v letech 2011, 2001 a 1991. Propojení datových matic z let 2011 a 2001 proběhlo hladce, připojení matice roku 1991 přineslo nejistotu u některých ZSJ. V několika případech byly proto hodnoty z roku 1991 vynechány. 6

2.2. Výsledky analýzy 2.2.1. Věkové složení obyvatel města a jeho proměny Věkové složení obyvatel města Ústí nad Labem mapujeme podle SLDB 1991, 2001 a 2011 ve struktuře následujících čtyř širších věkových kategorií: (1) podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%) (2) podíl obyvatel ve věku 15 až 39 let (%) (3) podíl obyvatel ve věku 40 až 64 let (%) (3) podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) Prvotní informaci přináší přehledová tabulka, zobrazující vývoj obyvatelstva města Ústí nad Labem podle hlavních věkových skupin v letech SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka č. 1: Podíly hlavních věkových skupin obyvatel a celkové počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011. Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl obyvatel ve věku 0-14 let (%) 21.3 16.6 15.1 Podíl obyvatel ve věku 15-64 let (%) 67.1 70.9 69.7 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) 11.6 12.5 15.2 C e l k e m 100.0 100.0 100.0 Celkový počet obyvatel 100 002 95 436 93 000 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting Proměny ve věkové struktuře města Ústí nad Labem probíhají analogicky, jako je tomu na úrovni celé ČR. Jsme zde svědky obecného procesu stárnutí populace. Lze poznamenat, že věková struktura Ústí je mírně mladší, než je tomu u celé České republiky. Mezi lety 1991 a 2011 v Ústí nad Labem klesá podíl dětí ve věku do 15 let, kolísá podíl osob věku 15-64 let a naopak vzrůstá procentuální rozsah nejstarší složky populace, seniorů. Rozložení obyvatel podle čtyř věkových kategorií (věk 0-14 let; 15-39 let; 40-64 let; 65 a více let) na území města Ústí nad Labem k SLDB roku 2011 zobrazuje čtveřice následujících kartogramů (kartogramy 1, 2, 3 a 4). 7

Kartogram č. 1: Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 8

Kartogram č. 2: Podíl obyvatel ve věku 15 až 39 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 9

Kartogram č. 3: Podíl obyvatel ve věku 40 až 64 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 10

Kartogram č. 4: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 11

Jak je patrné z kartogramu 1, ústecké lokality (ZSJ) s nejvyššími podíly dětí do 15 let netvoří na ploše města souvislejší území. Jejich výskyt na ploše města je nepravidelný. Tyto lokality pozorujeme častěji v severním okraji Ústí, současně též v pásu území na západ od historického jádra města ( jádrem máme na mysli urbanistický obvod číslo 1 Ústí nad Labem-střed ) až po Předlice. Dále tyto ZSJ zjišťujeme nepravidelně podél toku Labe a zčásti i na jihovýchodním okraji Střekova. Nejvyšší podíly obyvatel ve věku 15-39 let (kartogram 2) nacházíme v širším, ne zcela souvislém, pruhu území, vycházejícím jak na východ, tak na západ od historického jádra města směrem k jeho okrajům. V lokalitách severní a jižní části města jsou naopak procentuální podíly této věkové skupiny populace slabé. Urbanistické obvody s maximálními podíly obyvatel ve věkovém rozmezí 40-64 roků (kartogram 3) leží častěji v severní části města, ponejvíce na jeho severním okraji, zatímco v bližším okolí historického centra jsou podíly této věkové skupiny obyvatel nízké. Lokality s nejvyššími podíly osob věkové skupiny 65 a více let (kartogram 4), nalézáme soustředěny v užším pásu ZSJ, který směřuje od severozápadu přes historické jádro města směrem na jihovýchod. Minimální podíly seniorů pozorujeme zejména v Předlicích a Krásném Březně. 12

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Počet obyvatel 2001 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Počet obyvatel 1991 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 2: Podrobné údaje o věkové struktuře za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991. SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1748660 Ústí n.l.-střed 1 1 149 10.4 35.5 31.4 19.2 923 12.1 31.4 32.3 24.1 1107 10.7 28.1 41.2 20.0 1748740 Ústí n.l.-u záp. nádr. 2 63 23.8 46.0 23.8 4.8 13 30.8 46.1 23.1 0.0 67 35.8 37.3 26.9 0.0 1748820 Sady B. Smetany 3 1 104 11.0 35.7 32.1 20.5 1215 8.1 34.5 31.0 26.4 1243 8.0 22.9 37.2 31.8 1748910 Ke Skřivánku 4 787 13.9 36.5 33.0 15.9 938 17.4 39.3 29.4 13.9 981 16.4 33.3 35.1 15.2 1749040 Hlavní nádraží 5-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 33.3 66.7 0.0 1749120 Pražská ulice 6 287 21.3 36.9 32.1 9.4 169 14.2 32.0 36.1 17.8 194 17.0 35.1 32.5 15.5 1749210 Větruše 7 67 9.0 0.0 37.3 11.9 85 22.4 29.4 30.6 17.7 73 24.7 30.1 34.2 11.0 1749390 Žižkova 8 207 12.1 34.8 40.6 10.6 167 14.4 30.6 41.9 13.2 201 19.9 36.3 28.9 14.9 1749470 Západní nádraží 9-0.0 0.0 0.0 0.0 1 0.0 0.0 100.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1749550 Ústí n.l.-prům. obvod 10 227 29.1 37.9 28.2 4.4 125 34.4 46.4 15.2 4.0 25 32.0 36.0 28.0 4.0 1749630 U Bíliny 11-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1749980 Na dolech 14 13 0.0 0.0 0.0 0.0 20 30.0 50.0 15.0 5.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1750050 Předlice 15 1 637 29.7 36.2 25.5 7.1 1518 28.5 40.6 24.5 6.4 1119 25.5 35.6 26.5 12.4 1750130 Střížovický vrch I 16 12 8.3 0.0 0.0 41.7 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1750210 Na Nivách I 17 230 22.2 36.1 29.1 11.7 209 25.4 38.8 21.1 14.8 180 13.3 25.0 33.9 27.8 1750300 Ovčí vrch 18 225 14.2 29.3 39.6 16.0 203 14.8 38.4 29.6 17.3 210 18.1 35.2 30.0 16.7 1750480 Klíše-sportovní areál 19 119 0.0 86.6 10.9 2.5 30 16.7 53.3 26.7 3.3 21 23.8 38.1 33.3 4.8 1750561 Klíše díl 1 20 4 358 14.9 37.0 32.1 15.6 4615 14.2 37.3 30.5 18.0 4644 14.7 30.5 32.6 22.2 1750640 Klíše-školský areál 21 9 0.0 0.0 0.0 8 0.0 37.5 62.5 0.0 12 8.3 33.3 58.3 0.0 1750720 U polikliniky 22 2 570 15.3 38.6 31.7 13.5 2992 17.8 38.3 29.2 14.6 3134 20.0 35.1 31.0 13.9 1750810 Městské stadiony 23 17 41.2 17.6 13 0.0 53.8 30.8 15.4 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1750990 Bukov-střed 24 365 12.9 40.3 30.7 15.1 247 13.8 36.0 40.1 10.1 266 16.5 28.9 38.7 15.8 1751020 Všebořice 25 1 331 16.2 41.2 35.7 6.5 1481 19.5 44.9 31.3 4.3 1606 32.8 47.8 16.1 3.3 3191800 Dukelských hrdinů 26 3 748 14.0 33.4 27.7 24.4 4315 14.5 35.0 32.8 17.6 3988 14.2 28.7 44.7 12.4 1751290 Masarykova nem. 27 221 5.0 22.6 47.5 23.5 73 17.8 41.1 17.8 23.3 186 2.2 3.2 4.8 89.8 1751370 Hornická-Stará 28 2 203 12.9 33.0 30.6 22.9 2167 11.5 31.8 39.3 17.4 2640 14.8 31.8 40.5 12.9 1751450 Skřivánek 29 3 715 12.7 31.3 27.2 28.3 3894 11.1 30.2 36.4 22.3 4605 12.0 27.7 43.4 16.9 1751530 Severní Terasa-střed 30 84 17.9 36.9 27.4 17.9 55 5.5 27.3 47.3 20.0 62 12.9 29.0 43.5 14.5 1751610 Krásné Březno-západ 31 348 15.8 41.7 32.8 8.3 2299 15.7 42.0 36.2 6.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1751700 Krásné Bř. Přístavní 32 16 6.3 0.0 0.0 0.0 12 0.0 25.0 58.3 16.7 19 0.0 15.8 42.1 42.1 1751880 Krásné Bř. -N. Svět 33 340 25.3 37.9 28.2 6.8 451 32.2 40.1 23.1 4.7 370 29.7 36.2 24.1 10.0 1751960 Kramoly 34 1 031 18.3 38.8 28.6 13.8 1008 19.0 36.5 28.2 16.2 948 18.5 30.3 31.5 19.7 1752000 Střekov-nábřeží 35 1 451 14.8 34.0 31.2 19.5 1500 15.1 33.3 31.4 20.2 1658 16.0 32.8 35.9 15.2 1752180 Střekov-prům. obvod 36 674 10.5 43.3 42.1 3.3 307 13.4 38.1 37.1 11.4 305 19.3 31.8 32.1 16.7 1752260 Střekov-Kam. vrch 37 2 252 14.0 32.2 36.2 17.3 4805 12.7 37.2 38.5 11.6 0.0 0.0 0.0 0.0 1752340 Střekov-Karla IV. 38 2 659 13.7 32.5 31.9 20.8 2530 13.1 32.5 39.5 14.9 2746 13.3 31.6 42.2 12.9 1752420 Střekov-nad hradem 39-0.0 0.0 0.0 0.0 21 19.0 33.3 38.1 9.5 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1752510 Střekov-lázně 40 675 12.4 29.8 37.2 20.3 611 12.6 33.1 41.4 12.9 652 17.8 30.8 38.8 12.6 3033720 Severní Terasa 41 9 475 11.9 31.3 36.2 20.2 10336 10.4 33.4 40.4 15.7 11869 16.5 34.5 36.7 12.3 0547550 Kočkov 42 249 17.7 34.1 37.8 10.4 4616 12.2 37.3 38.6 12.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3033810 Ovčárna 43 30 10.0 0.0 43.3 10.0 18 0.0 44.5 38.9 16.7 13 23.1 15.4 23.1 38.5 1577830 Sídliště Dobětice 44 5 566 15.8 40.1 32.0 11.7 6010 25.6 43.9 22.0 8.5 4777 26.5 49.2 18.4 5.9 3033990 Mariánský vrch-hůrka 45 49 18.4 40.8 26.5 14.3 26 3.9 19.2 38.5 38.5 22 0.0 9.1 40.9 50.0 3034020 Kalová pole 46-0.0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 33.3 66.7 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3034110 KrásnéBř. -prům. obv. 47 714 26.8 37.4 29.6 5.3 441 32.2 37.9 24.7 5.2 444 28.8 36.0 22.3 12.8 3034290 Krásné Bř. Pod vyhl. 48 98 13.3 41.8 35.7 9.2 3249 23.4 41.9 24.1 10.5 1752690 Krásné Březno 49 7 181 16.2 38.7 36.4 8.3 7839 18.5 42.5 33.4 5.7 8298 29.5 43.5 21.8 5.2 1577750 Dobětice 50 124 8.1 33.9 49.2 8.9 85 12.9 25.9 42.4 18.8 136 8.1 17.6 21.3 52.9 Pokračování 13

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Počet obyvatel 2001 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Počet obyvatel 1991 Věk 0-14 let % Věk 15-39 let % Věk 40-64 let % Věk 65+ % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky 2 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1713610 Tuchomyšl 51 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1759010 Podhoří 54 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 1056190 Nová Ves 55 136 21.3 36.0 34.6 8.1 112 15.2 35.7 42.0 7.1 88 15.9 37.5 37.5 9.1 0099030 Brná 56 1 179 13.2 27.7 38.7 20.0 965 12.1 31.2 40.5 16.2 903 15.4 31.8 39.1 13.7 1464210 Sebuzín 57 443 14.7 34.5 37.0 12.4 366 13.7 34.4 37.7 14.2 347 17.9 32.3 34.0 15.9 1464120 Církvice 58 185 17.3 30.8 33.0 17.3 59 8.5 28.8 52.5 10.2 298 23.2 34.2 35.6 7.0 1768000 Vaňov 59 792 14.1 33.2 36.1 16.3 729 13.3 33.2 40.2 13.3 698 20.2 33.0 32.8 14.0 0459850 Hostovice 60 287 17.1 32.4 33.8 16.4 233 17.2 31.8 39.1 12.0 176 19.3 34.7 35.8 10.2 0906890 Kojetice 63 133 15.8 33.8 37.6 12.8 105 12.4 28.6 40.0 19.0 88 14.8 25.0 48.9 11.4 1598320 Svádov 64 816 14.3 33.2 33.6 18.3 797 14.2 33.5 39.3 13.0 586 20.6 30.7 36.0 12.6 1598240 Olšinky 65 270 22.2 33.0 31.1 13.3 243 12.8 34.2 41.2 11.9 255 15.7 31.8 34.1 18.4 1598160 Olešnice 66 89 11.2 33.7 40.4 13.5 78 15.4 37.2 37.2 10.3 61 21.3 39.3 34.4 4.9 1598080 Budov 67 11 27.3 0.0 0.0 27.3 7 14.3 57.2 14.3 14.3 3 0.0 0.0 33.3 66.7 1484820 Skorotice 68 1 098 18.1 33.5 37.1 11.1 701 14.7 33.1 40.2 12.0 627 19.5 33.3 34.0 13.2 0364390 Habrovice 69 271 17.3 31.0 37.3 13.7 227 17.6 34.4 35.3 12.8 198 21.7 34.8 27.8 15.7 0364470 Strážky 70 215 19.1 32.1 38.1 10.2 127 14.2 33.1 42.5 10.2 94 16.0 39.4 35.1 9.6 1758970 Kamenice-Dělouš 71 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0089580 Božtěšice 72 498 18.1 29.7 37.1 14.7 426 13.6 34.8 35.7 16.0 320 17.8 33.4 33.4 15.3 1038610 Neštěmice 73 3 503 15.1 35.9 37.9 10.6 3517 19.6 40.0 31.8 8.5 3731 26.6 43.0 23.4 7.0 0981670 Mojžíř 75 2 017 19.9 38.5 35.1 6.0 2030 25.4 43.8 24.8 5.9 2055 31.8 44.0 17.0 7.2 0981750 Veselí 76 251 12.0 36.3 32.3 19.1 252 14.3 35.7 32.5 17.5 211 20.9 32.2 29.4 17.5 3118470 Malátova 85 654 9.5 33.2 25.2 32.0 744 11.8 30.6 39.1 18.4 695 9.8 30.2 46.8 13.2 3118550 Klíše-prům. obvod 86 54 11.1 0.0 0.0 7.4 2 0.0 0.0 100.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3118630 Střížovický vrch II 87 16 12.5 0.0 0.0 12.5 7 28.6 42.9 28.6 0.0 1 0.0 0.0 100.0 0.0 3118710 Na Nivách II 88 699 31.6 40.1 23.0 4.0 502 25.1 38.3 27.9 8.8 452 22.6 31.2 31.2 15.0 3118800 Univerzitní kampus 89-0.0 0.0 0.0 0.0 58 25.9 53.5 17.2 3.4 33 30.3 27.3 33.3 9.1 3118980 Klíše-Vilová 90 1 706 14.8 38.6 32.9 13.3 1864 17.3 39.1 29.7 13.9 2217 21.2 35.7 29.4 13.8 3119010 Neštěmice-halda 91-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3119100 Neštěmice-východ 92 1 991 15.8 35.7 33.8 14.3 2153 16.7 38.1 35.0 10.2 4759 27.0 45.6 21.5 5.8 3119280 Vaňov-Skály 93-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3119360 Brná-Čertova jizba 94-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3119440 Nad zoolog. zahradou 95 4 0.0 0.0 0.0 25.0 3 0.0 0.0 66.7 33.3 7 14.3 14.3 28.6 42.9 3191470 Předlice-prům. obvod 98 110 13.6 40.0 40.0 4.5 28 32.1 42.8 14.3 10.7 3191550 Střížovický vrch III 99-0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3191630 U stadionů 100 169 14.8 30.8 37.3 17.2 175 20.0 32.6 37.1 10.3 933 26.3 41.6 25.8 6.3 3191710 Pod Střížovic.vrchem 101 974 12.9 30.0 34.3 22.5 1061 12.2 30.4 40.1 17.4 1160 13.4 31.8 41.7 13.1 1751110 Všebořice-u vozovny 102 1 672 13.5 35.7 37.8 12.6 1903 19.2 40.3 30.7 9.9 2034 26.4 42.8 22.6 8.2 3191980 Sídliště Skalka 103 2 217 16.0 40.7 36.3 6.4 2549 28.3 47.1 20.8 3.7 3192010 Sídliště Pod Holoměří 104 1 218 12.3 37.4 32.2 17.7 1000 14.0 36.2 35.4 14.4 3222290 Nad Březnem 105 266 13.9 41.7 37.6 6.8 291 27.1 43.3 27.5 2.1 3222370 Sídl. Dobětice-západ 106 462 14.9 39.8 35.1 10.2 479 25.9 42.8 22.3 9.0 3294440 Obch. zóna Všebořice 107 107 14.0 30.8 37.4 17.8 3294520 V Oblouku-Vojanova 108 1 811 16.7 38.9 35.9 8.2 3294610 Sídl. Kamenný vrch 109 2 037 13.0 34.4 37.2 14.9 3294790 Sídliště Stříbrníky 110 3 974 13.9 33.3 36.7 15.9 3294870 Neštěmická 111 2 782 15.6 37.2 33.8 13.2 3294950 Nad Brnou 112-0.0 0.0 0.0 0.0 3295090 Klíšská-Solvayova 113 203 17.2 47.3 28.1 3.0 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting 14

2.2.2. Vývoj hospodařících domácností Nyní se zaměříme na charakteristiky hospodařících domácností 4. Ke klíčovým parametrům těchto kolektivit patří počet jejich členů. Sledovat budeme, podle SLDB 1991, 2001 a 2011, tři skupiny hospodařících domácností: (1) Podíly hospodařících domácnosti jednočlenných (%) (2) Podíly hospodařících domácností se 2 až 4 členy (%) (3) Podíly hospodařících domácnosti s 5 a více členy (%) Celkový přehled podílů hospodařících domácností na úrovni města Ústí nad Labem jako celku podle SLDB 1991, 2001 a 2011 přináší následující tabulka. Tabulka č. 3: Podíly hospodařících domácností podle počtu jejich členů a celkové počty hospodařících domácností ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011. Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl HD s 1 členem (%) 28.9 35.9 36.6 Podíl HD se 2-4 členy (%) 65.8 60.7 59.5 Podíl HD s 5 a více členy (%) 5.3 3.4 3.9 C e l k e m 100.0 100 100.0 Celkový počet hospodařících domácností 40 731 43 066 41 389 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting Pohyb v proporcích hospodařících domácnosti podle počtu jejich členů v Ústí nad Labem je, podobně jako v celé ČR, určen dominantním trendem: růstem jednočlenných domácností. S tím je v našem případě spojen pokles podílu jak 2-4 členných hospodařících domácností, tak i hospodařících domácností s 5 a více členy. Rozmístění hospodařících domácností podle počtu členů na území města Ústí nad Labem k roku 2011 je prezentováno ve třech následujících kartogramech (kartogramy 5, 6, a 7). 4 Podle definice ČSÚ hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří. 15

Kartogram č. 5: Podíl hospodařících domácností s 1 členem (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 16

Kartogram č. 6: Podíl hospodařících domácností se 2-4 členy (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 17

Kartogram č. 7: Podíl hospodařících domácností s 5 a více členy (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. - 18

Výskyt lokalit (ZSJ) s nejvyšším podílem jednočlenných hospodařících domácností (kartogram 5) utváří na ploše města poměrně zřetelný socioprostorový vzorec. Koncentraci těchto ZSJ pozorujeme v území severozápadně od historického jádra města, s mírným přesahem směrem k severozápadnímu okraji Střekova. Naopak lokality s minimálními podíly těchto nejmenších domácností nacházíme jak v severní, tak jižní části Ústí nad Labem. Rozložení hospodařících domácností se 2-4 členy (kartogram 6) je v podstatě opakem obrazu z předchozího kartogramu. Lokality s nejvyššími podíly těchto kolektivit nacházíme zejména v severní a jižní části Ústí. Širší plochy městské části Ústí nad Labem centrum jsou (s výjimkou jediné ZSJ Žižkova ) reprezentovány podíly nejnižšími. Podobně je tomu u městské části Klíše. Typ hospodařících domácností s 5 a více členy (kartogram 7), je na území Ústí nad Labem zastoupen slaběji, než předchozí dva typy (maxima zde dosahují pouze do 19,8 %). Jejich nejvyšší podíly nacházíme častěji v lokalitách severní a jižní části města, dále v území od Předlic (včetně) směrem k historickému jádru města a v Krásném Březně. Nejslabší procentuální podíly pak nacházíme ve větší míře na území městské část Klíše. 19

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 HD v bytech celkem HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 2001 HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 1991 HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 4: Podrobné údaje o podílech hospodařících domácností podle počtu členů domácnosti za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991. SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1748660 Ústí n.l.-střed 1 1 149 519 44.7 50.7 4.6 923 40.6 58.6 0.8 1107 31.0 66.7 2.3 1748740 Ústí n.l.-u záp. nádr. 2 63 30 60.0 36.7 3.3 13 66.7 16.7 16.7 67 36.4 36.4 27.3 1748820 Sady B. Smetany 3 1 104 609 53.9 43.5 2.6 1215 55.5 43.5 1.1 1243 53.2 45.1 1.8 1748910 Ke Skřivánku 4 787 385 46.0 48.1 6.0 938 37.9 55.6 6.5 981 29.3 66.0 4.7 1749040 Hlavní nádraží 5 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 100.0 0.0 1749120 Pražská ulice 6 287 107 35.5 54.2 10.3 169 29.6 66.2 4.2 194 13.8 72.3 13.8 1749210 Větruše 7 67 22 31.8 63.6 4.5 85 16.7 70.0 13.3 73 8.7 69.6 21.7 1749390 Žižkova 8 207 79 25.3 69.6 5.1 167 31.0 66.2 2.8 201 17.8 74.0 8.2 1749470 Západní nádraží 9 0 0 0.0 0.0 0.0 1 100.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1749550 Ústí n.l.-prům. obvod 10 227 84 41.7 44.0 14.3 125 35.8 56.6 7.5 25 12.5 75.0 12.5 1749630 U Bíliny 11 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1749980 Na dolech 14 13 7 28.6 0.0 0.0 20 42.9 42.9 14.3 0 0.0 0.0 0.0 1750050 Předlice 15 1 637 576 28.8 56.4 14.8 1518 28.8 55.1 16.1 1119 31.8 55.5 12.7 1750130 Střížovický vrch I 16 12 5 40.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1750210 Na Nivách I 17 230 99 36.4 56.6 7.1 209 49.5 44.4 6.1 180 45.7 50.0 4.3 1750300 Ovčí vrch 18 225 115 47.0 50.4 2.6 203 52.7 44.6 2.7 210 40.8 52.0 7.1 1750480 Klíše-sportovní areál 19 119 11 54.5 45.5 0.0 30 30.0 50.0 20.0 21 0.0 100.0 0.0 1750561 Klíše díl 1 20 4 358 2 081 40.8 56.6 2.6 4615 43.1 55.0 1.9 4644 37.8 59.9 2.4 1750640 Klíše-školský areál 21 9 3 0.0 100.0 0.0 8 25.0 75.0 0.0 12 0.0 75.0 25.0 1750720 U polikliniky 22 2 570 1 203 38.5 57.8 3.7 2992 35.8 59.9 4.4 3134 27.9 66.6 5.5 1750810 Městské stadiony 23 17 5 20.0 0.0 40.0 13 50.0 50.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1750990 Bukov-střed 24 365 148 33.8 62.2 4.1 247 32.7 62.7 4.5 266 20.8 76.4 2.8 1751020 Všebořice 25 1 331 544 28.7 68.6 2.8 1481 32.7 62.7 4.6 1606 21.6 70.8 7.6 3191800 Dukelských hrdinů 26 3 748 1 859 39.7 58.5 1.8 4315 33.9 64.2 1.9 3988 21.9 74.7 3.4 1751290 Masarykova nem. 27 221 36 61.1 30.6 8.3 73 62.5 31.3 6.3 186 91.6 8.4 0.0 1751370 Hornická-Stará 28 2 203 1 105 39.4 58.6 2.1 2167 37.2 61.1 1.7 2640 26.1 70.9 3.0 1751450 Skřivánek 29 3 715 1 885 42.7 55.2 2.1 3894 40.7 58.3 0.9 4605 33.1 65.5 1.4 1751530 Severní Terasa-střed 30 84 34 29.4 64.7 5.9 55 25.0 75.0 0.0 62 13.6 86.4 0.0 1751610 Krásné Březno-západ 31 348 133 40.6 50.4 9.0 2299 33.8 60.7 5.5 1751700 Krásné Bř. Přístavní 32 16 8 62.5 0.0 12.5 12 0.0 100.0 0.0 19 45.5 54.5 0.0 1751880 Krásné Bř. -Nový Svět 33 340 124 31.5 54.0 14.5 451 28.4 52.0 19.6 370 33.3 48.9 17.8 1751960 Kramoly 34 1 031 465 36.6 59.6 3.9 1008 40.8 53.9 5.4 948 37.0 58.9 4.2 1752000 Střekov-nábřeží 35 1 451 714 41.5 55.2 3.4 1500 39.5 58.2 2.3 1658 28.4 67.2 4.4 1752180 Střekov-prům. obvod 36 674 153 41.8 52.3 5.9 307 40.7 55.1 4.2 305 32.6 58.9 8.5 1752260 Střekov-Kam. vrch 37 2 252 978 29.8 66.8 3.5 4805 31.2 66.3 2.5 1752340 Střekov-Karla IV. 38 2 659 1 184 37.2 60.0 2.8 2530 38.3 59.5 2.2 2746 29.3 67.9 2.8 1752420 Střekov-nad hradem 39 0 0 0.0 0.0 0.0 21 25.0 75.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1752510 Střekov-lázně 40 675 277 30.0 65.3 4.7 611 29.0 68.7 2.3 652 18.3 74.6 7.1 3033720 Severní Terasa 41 9 475 4 775 42.9 55.7 1.4 10336 41.6 57.7 0.7 11869 32.5 64.9 2.7 0547550 Kočkov 42 249 92 20.7 75.0 4.3 4616 35.2 62.9 1.9 3033810 Ovčárna 43 30 11 27.3 63.6 9.1 18 25.0 75.0 0.0 13 16.7 83.3 0.0 1577830 Sídliště Dobětice 44 5 566 2 394 36.1 60.6 3.3 6010 36.3 59.5 4.1 4777 30.1 65.4 4.5 3033990 Mariánský vrch-hůrka 45 49 20 35.0 55.0 10.0 26 38.5 61.5 0.0 22 18.2 81.8 0.0 3034020 Kalová pole 46 0 0 0.0 0.0 0.0 3 100.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3034110 Krásné Bř. -prům.obv 47 714 245 32.2 51.8 15.9 441 24.3 57.9 17.9 444 33.7 53.0 13.3 3034290 Krásné Bř. Pod vyhlíd. 48 98 41 39.0 53.7 7.3 3249 38.7 54.3 7.0 1752690 Krásné Březno 49 7 181 3 041 32.8 61.8 5.5 7839 29.4 65.0 5.6 8298 25.3 66.5 8.2 1577750 Dobětice 50 124 52 23.1 73.1 3.8 85 35.7 64.3 0.0 136 30.0 66.7 3.3 Pokračování 20

kód ZSJ0.0díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 HD v bytech celkem HD 1 člen % HD 20.04 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 2001 HD 1 člen % HD 20.04 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 1991 HD 1 člen % HD 20.04 členové % HD 5+ členů % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 4 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1713610 Tuchomyšl 51 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1759010 Podhoří 54 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 1056190 Nová Ves 55 136 44 11.4 75.0 13.6 112 21.7 76.1 2.2 88 13.3 76.7 10.0 0099030 Brná 56 1 179 454 23.1 70.5 6.4 965 20.5 74.9 4.6 903 12.9 79.4 7.7 1464210 Sebuzín 57 443 161 23.6 67.7 8.7 366 32.3 64.0 3.7 347 24.2 67.4 8.3 1464120 Církvice 58 185 58 19.0 74.1 6.9 59 17.4 78.3 4.3 298 9.6 80.9 9.6 1768000 Vaňov 59 792 318 27.4 65.4 7.2 729 29.8 65.7 4.5 698 19.4 69.4 11.2 0459850 Hostovice 60 287 104 24.0 65.4 10.6 233 27.8 68.0 4.1 176 26.5 66.2 7.4 0906890 Kojetice 63 133 45 13.3 75.6 11.1 105 15.0 82.5 2.5 88 17.1 77.1 5.7 1598320 Svádov 64 816 343 34.1 60.3 5.5 797 30.4 65.8 3.8 586 16.5 76.1 7.3 1598240 Olšinky 65 270 108 25.0 70.4 4.6 243 24.5 73.6 1.9 255 17.2 77.4 5.4 1598160 Olešnice 66 89 32 9.4 84.4 6.3 78 27.3 66.7 6.1 61 19.0 71.4 9.5 1598080 Budov 67 11 4 25.0 0.0 25.0 7 50.0 50.0 0.0 3 50.0 50.0 0.0 1484820 Skorotice 68 1 098 400 23.0 69.8 7.3 701 24.0 72.1 3.8 627 16.7 72.2 11.1 0364390 Habrovice 69 271 103 25.2 69.9 4.9 227 27.2 66.3 6.5 198 12.3 66.2 21.5 0364470 Strážky 70 215 73 19.2 67.1 13.7 127 20.4 77.6 2.0 94 19.4 61.3 19.4 1758970 Kamenice-Dělouš 71 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0089580 Božtěšice 72 498 186 17.2 76.9 5.9 426 23.6 72.4 4.0 320 13.3 68.6 18.1 1038610 Neštěmice 73 3 503 1 571 34.8 61.2 3.9 3517 31.9 62.8 5.3 3731 26.0 67.3 6.7 0981670 Mojžíř 75 2 017 767 30.9 58.4 10.7 2030 28.6 63.3 8.1 2055 25.2 68.4 6.4 0981750 Veselí 76 251 101 26.7 66.3 6.9 252 23.8 71.4 4.8 211 15.3 69.4 15.3 3118470 Malátova 85 654 351 44.2 54.7 1.1 744 38.9 59.5 1.5 695 31.5 67.6 0.9 3118550 Klíše-prům. obvod 86 54 29 58.6 0.0 3.4 2 0.0 100.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3118630 Střížovický vrch II 87 16 4 50.0 0.0 0.0 7 0.0 100.0 0.0 1 100.0 0.0 0.0 3118710 Na Nivách II 88 699 247 39.7 40.5 19.8 502 38.7 50.9 10.4 452 35.2 54.8 10.1 3118800 Univerzitní kampus 89 0 0 0.0 0.0 0.0 58 58.1 38.7 3.2 33 57.1 28.6 14.3 3118980 Klíše-Vilová 90 1 706 796 37.7 60.3 2.0 1864 34.1 63.5 2.3 2217 27.1 67.4 5.5 3119010 Neštěmice-halda 91 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3119100 Neštěmice-východ 92 1 991 928 35.5 61.3 3.2 2153 33.0 63.4 3.6 4759 27.9 66.1 6.0 3119280 Vaňov-Skály 93 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3119360 Brná-Čertova jizba 94 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3119440 Nad zoolog. zahradou 95 4 2 100.0 0.0 0.0 3 0.0 100.0 0.0 7 33.3 66.7 0.0 3191470 Předlice-prům. obvod 98 110 26 26.9 69.2 3.8 28 30.0 50.0 20.0 3191550 Střížovický vrch III 99 0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 3191630 U stadionů 100 169 79 30.4 67.1 2.5 175 34.6 62.8 2.6 933 22.2 71.4 6.4 3191710 Pod Střížovic.vrchem 101 974 451 33.0 64.5 2.4 1061 34.3 64.4 1.4 1160 19.0 76.4 4.6 1751110 Všebořice-u vozovny 102 1 672 764 33.4 64.4 2.2 1903 35.8 61.3 2.8 2034 28.1 66.9 5.0 3191980 Sídliště Skalka 103 2 217 953 31.6 65.5 2.9 2549 34.5 61.0 4.5 3192010 Sídliště Pod Holoměří 104 1 218 507 36.5 61.5 2.0 1000 35.3 61.7 3.0 3222290 Nad Březnem 105 266 107 22.4 74.8 2.8 291 17.6 79.4 2.9 3222370 Sídl. Dobětice-západ 106 462 187 29.4 63.6 7.0 479 28.4 64.9 6.7 3294440 Obch. zóna Všebořice 107 107 47 31.9 59.6 8.5 3294520 V Oblouku-Vojanova 108 1 811 788 32.2 62.6 5.2 3294610 Sídl. Kamenný vrch 109 2 037 985 36.6 61.1 2.2 3294790 Sídliště Stříbrníky 110 3 974 1 801 35.7 62.7 1.6 3294870 Neštěmická 111 2 782 1 133 36.9 57.7 5.4 3294950 Nad Brnou 112 0 0 0.0 0.0 0.0 3295090 Klíšská-Solvayova 113 203 74 41.9 50.0 8.1 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting 21

2.2.3. Vývoj zaměstnanosti Situaci zaměstnanosti ve městě Ústí nad Labem bude mapovat prostřednictvím následujících indikátorů: (1) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) (2) Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%) (3) Podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) ze zaměstnaných (%) (4) Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru I (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (%) [Činnosti v oblastech: velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel; doprava a skladování; ubytování, stravování, pohostinství.] (5) Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (%) [Odvětví ekonomické činnosti: informační a komunikační činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti; veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení; vzdělávání; zdravotní a sociální péče.] (6) Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%) Jak jsme již poznamenali v začátku tohoto textu, záměr srovnat ukazatele zaměstnanosti napříč skrze trojici posledních sčítání lidu (SLDB 1991, 2001 a 2011) je limitován změnami strukturace těchto ukazatelů v datových sadách ČSÚ. Zejména běží o odlišnosti v pojetí a statistickém sledování sektoru služeb. Z toho důvodu má předkládané srovnání SLDB 1991 až 2011 omezený rozsah. Tabulka č. 5: Podíly skupin obyvatel podle zařazení jejich ekonomické činnosti a celkové počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011. Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) 54.9 52.9 46.8 Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních (%) - 82.6 86.6 Podíl zaměstnaných v sekund. sektoru ze zaměst. (%) 41.3 32.9 26.0 Podíl zaměstnaných v terciár. sektoru I ze zaměst. (%) - - 19.9 Podíl zaměstnaných v terciár. sektoru II ze zaměst. (%) - - 36.9 Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních (%) - 13.5 13.4 Celkový počet obyvatel 100 002 95 436 93 000 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting Podobně jako v předchozích případech dokládají data přehledové tabulky shodu situace v Ústí nad Labem s vývojem v ČR. Lze říci, že pokles podílu ekonomicky aktivních je v Ústí nad Labem o něco silnější, než je tomu v ČR (ČR 1991: 52,6 %, 2001: 51,4 %; 48,7 %). Obecným a robustním dlouhodobým trendem v ekonomické struktuře je pokles podílů dělnické třídy (na datech z Ústí je doložen rapidním poklesem osob zaměstnaných v sekundárním sektoru) a současně nárůst široké třídy služeb. Sledujeme-li v Ústí nad Labem (podle SLDB 2001 a 2011) podíl nezaměstnaných osob, můžeme konstatovat relativní stabilitu. 22

Rozložení obyvatel podle výše uvedených ukazatelů ekonomické činnosti na území města Ústí nad Labem k roku 2011 zobrazuje následující šestice kartogramů (kartogramy 8-14). Kartogram č. 8: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 23

Kartogram č. 9: Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 24

Kartogram č. 10: Podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 25

Kartogram č. 11: Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru I (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 26

Kartogram č. 12: Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 27

Kartogram č. 13: Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 28

Co plyne z kartogramu (kartogram 8) mapujícího podíly ekonomicky aktivních obyvatel? Lokality (ZSJ) s nejvyššími podíly ekonomicky aktivních obyvatel zde nalézáme spíše roztroušeny na ploše města, avšak mimo jeho severní a jižní část. Na druhé straně, častější výskyt lokalit s nejnižšími podíly ekonomicky aktivních obyvatel identifikujeme v oblasti v okolí historického jádra města, zejména západním a východním směrem. (Jak jsme již uvedli, jádrem máme na mysli urbanistický obvod č. 1 Ústí nad Labem-střed.) Sledujeme-li, v rámci ekonomicky aktivní populace, podíly zaměstnaných (kartogram 9), pak základní sídelní jednotky s jejich maximálními podíly nacházíme v širokém pásu území od jihovýchodu města směrem na severozápad. Tradiční sféru ekonomiky představují odvětví průmyslu a stavebnictví, ty lze souhrnně nahlížet jako sekundární sektor ekonomiky. Lokality s nejsilnějšími podíly osob zaměstnaných v tomto sekundárním sektoru ekonomiky (kartogram 10) nacházíme frekventovaněji ve východní části města. Urbanistické obvody s nejslabšími podíly osob pracujících v průmyslu a stavebnictví nalézáme v menší oblasti, ležící severně a severozápadně od historického jádra města. Základní sídelní jednotky patřící městským částem Klíše, Severní Terasa a zčásti i MČ Ústí nad Labem-centrum, jsou typické nízkými podíly osob, pracujících v odvětví průmyslu a stavebnictví. Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly obyvatel, zaměstnaných v terciárním sektoru (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (kartogram 11) pozorujeme ponejvíce v severní, jižní a západní části města. Proměnná Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (kartogram 12) velmi zřetelně diferencuje území města. Severozápadně od historického jádra města leží shluk lokalit s maximálními podíly těchto kvalifikovaných osob. Základní sídlení jednotky s podíly těchto osob o jednu třídu nižší, formují souvislé území, patrné podél pravého břehu Labe v jižní části města. Také východní okraj města se jeví z daného hlediska jako relativně homogenní. Nejslabší podíly osob zaměstnaných v tomto vyšším typu služeb pak patří lokalitám, ležícím poblíž historického centra směrem na západ, jihozápad a východ. Analyticky zajímavé je i rozložení lokalit podle podílu nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (kartogram 13). Základní sídelní jednotky s maximálními podíly nezaměstnaných formují zejména užší pás území, procházející od západu města (Předlice) přes historické jádro města směrem na východ (Krásné Březno) a dále (ovšem v menší míře), od historického jádra města směrem k severozápadu a také k jihu. 29

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru I ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru II ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 2001 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 1991 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 6: Podrobné údaje o zařazení obyvatel podle jejich ekonomické činnosti za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991. SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1748660 Ústí n.l.-střed 1 1 149 44.0 82.2 20.4 23.6 34.6 17.8 923 45.3 87.6 25.7 12.4 1107 52.0 36.5 1748740 Ústí n.l.-u záp. nád. 2 63 39.7 80.0 20.0 0.0 0.0 20.0 13 46.2 83.3 20.0 16.7 67 49.3 63.6 1748820 Sady B. Smetany 3 1 104 41.4 77.9 22.2 20.8 34.3 22.1 1215 48.9 79.6 32.8 20.4 1243 44.6 31.2 1748910 Ke Skřivánku 4 787 50.2 83.5 20.9 20.3 38.5 16.5 938 51.2 75.4 28.7 24.6 981 56.1 35.6 1749040 Hlavní nádraží 5-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 100.0 0.0 1749120 Pražská ulice 6 287 36.9 80.2 27.1 31.8 21.2 19.8 169 49.1 79.5 34.8 20.5 194 53.1 38.8 1749210 Větruše 7 67 35.8 62.5 0.0 0.0 0.0 37.5 85 45.9 74.4 34.5 25.6 73 45.2 33.3 1749390 Žižkova 8 207 52.2 92.6 32.0 25.0 0.0 7.4 167 57.5 88.5 29.4 11.5 201 56.7 40.4 1749470 Západní nádraží 9-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1 100.0 100.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 1749550 Ústí n.l.-prům. obv. 10 227 32.2 67.1 28.6 34.7 0.0 32.9 125 48.8 57.4 48.6 42.6 25 48.0 41.7 1749630 U Bíliny 11-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 1749980 Na dolech 14 13 46.2 66.7 0.0 0.0 0.0 33.3 20 55.0 45.5 0.0 54.5 0 0.0 0.0 1750050 Předlice 15 1 637 25.0 61.4 27.9 25.5 23.5 38.6 1518 47.1 50.9 28.6 49.1 1119 49.2 43.4 1750130 Střížovický vrch I 16 12 33.3 100.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 1750210 Na Nivách I 17 230 40.9 85.1 27.5 16.3 27.5 14.9 209 44.0 67.4 51.6 32.6 180 45.0 59.3 1750300 Ovčí vrch 18 225 47.6 85.0 24.2 17.6 38.5 15.0 203 53.7 85.3 57.0 14.7 210 57.6 57.0 1750480 Klíše-sport. areál 19 119 20.2 95.8 0.0 0.0 0.0 4.2 30 53.3 93.8 20.0 6.3 21 61.9 15.4 1750561 Klíše díl 1 20 4 358 50.8 89.6 22.6 18.2 44.3 10.4 4615 51.3 89.7 28.8 10.3 4644 50.0 38.8 1750640 Klíše-školský areál 21 9 66.7 100.0 0.0 0.0 0.0 0.0 8 100.0 87.5 42.9 12.5 12 58.3 14.3 1750720 U polikliniky 22 2 570 48.6 87.5 24.7 19.0 41.8 12.5 2992 49.4 85.1 31.4 14.9 3134 53.1 36.9 1750810 Městské stadiony 23 17 41.2 100.0 0.0 0.0 0.0 0.0 13 69.2 77.8 0.0 22.2 0 0.0 0.0 1750990 Bukov-střed 24 365 44.7 87.7 28.0 19.6 0.0 12.3 247 51.8 93.0 39.5 7.0 266 56.4 45.3 1751020 Všebořice 25 1 331 54.5 87.9 21.5 21.3 42.9 12.1 1481 56.2 87.7 32.3 12.3 1606 56.4 36.8 3191800 Dukelských hrdinů 26 3 748 44.4 88.3 24.3 18.5 39.4 11.7 4315 48.6 90.4 27.8 9.6 3988 57.8 42.0 1751290 Masarykova nem. 27 221 47.1 64.4 19.4 19.4 0.0 35.6 73 49.3 88.9 43.8 11.1 186 5.4 10.0 1751370 Hornická-Stará 28 2 203 46.2 89.9 23.1 18.5 40.2 10.1 2167 52.9 91.3 29.3 8.7 2640 56.6 35.0 1751450 Skřivánek 29 3 715 43.7 90.9 25.8 18.2 40.7 9.1 3894 47.4 92.1 32.4 7.9 4605 55.9 40.8 1751530 Severní Ter. střed 30 84 41.7 88.6 12.9 0.0 64.5 11.4 55 56.4 87.1 25.9 12.9 62 56.5 25.7 1751610 Krásné Březno-záp. 31 348 34.2 75.6 25.6 0.0 0.0 24.4 2299 59.2 82.9 33.6 17.1 1751700 Krásné Bř. Přístavní 32 16 56.3 88.9 62.5 0.0 0.0 11.1 12 25.0 100.0 33.3 0.0 19 52.6 60.0 1751880 Krásné Bř. N. Svět 33 340 33.8 57.4 24.2 0.0 0.0 42.6 451 49.7 50.0 28.6 50.0 370 44.3 41.5 1751960 Kramoly 34 1 031 45.8 80.7 22.6 20.7 35.4 19.3 1008 47.2 77.7 30.5 22.3 948 51.1 43.4 1752000 Střekov-nábřeží 35 1 451 44.4 86.0 24.9 19.1 38.1 14.0 1500 48.1 81.3 33.1 18.7 1658 54.0 39.8 1752180 Střekov-prům. obvod 36 674 60.8 83.2 71.8 10.9 10.6 16.8 307 59.6 84.2 57.8 15.8 305 53.1 60.5 1752260 Střekov-Kam. vrch 37 2 252 48.4 90.6 23.5 16.7 37.9 9.4 4805 56.3 88.7 34.8 11.3 1752340 Střekov-Karla IV. 38 2 659 42.2 84.3 25.3 18.0 35.4 15.7 2530 53.5 87.1 38.0 12.9 2746 59.3 49.3 1752420 Střekov-nad hradem 39-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 21 47.6 90.0 11.1 10.0 0 0.0 0.0 1752510 Střekov-lázně 40 675 47.3 88.7 30.0 17.7 38.5 11.3 611 55.3 91.1 33.1 8.9 652 54.9 40.2 3033720 Severní Terasa 41 9 475 43.3 88.6 24.3 19.7 41.0 11.4 10336 56.4 90.2 30.7 9.8 11869 56.1 36.9 0547550 Kočkov 42 249 51.8 89.1 21.7 15.7 39.1 10.9 4616 58.1 88.5 29.2 11.5 3033810 Ovčárna 43 30 66.7 100.0 35.0 0.0 0.0 0.0 18 61.1 63.6 42.9 36.4 13 23.1 66.7 1577830 Sídliště Dobětice 44 5 566 51.5 89.0 26.4 18.7 41.3 11.0 6010 52.1 87.4 32.4 12.6 4777 59.2 37.7 3033990 Mariánský vrch-hůrka 45 49 46.9 91.3 9.5 33.3 0.0 8.7 26 46.2 83.3 10.0 16.7 22 27.3 50.0 3034020 Kalová pole 46-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 100.0 33.3 0.0 66.7 0 0.0 0.0 3034110 Krásné Bř.-prům.ob. 47 714 35.2 74.5 25.1 19.8 21.9 25.5 441 41.3 66.5 32.2 33.5 444 43.2 49.5 3034290 Krásné Bř. Pod vyhlíd. 48 98 50.0 93.9 34.8 10.9 43.5 6.1 3249 48.8 83.0 34.9 17.0 1752690 Krásné Březno 49 7 181 48.9 84.3 26.9 22.6 30.2 15.7 7839 55.1 84.7 36.8 15.3 8298 56.1 41.8 1577750 Dobětice 50 124 57.3 91.5 32.3 10.8 41.5 8.5 85 50.6 83.7 25.0 16.3 136 27.2 24.3 Pokračování 30

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru I ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru II ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 2001 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 1991 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č.6 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1713610 Tuchomyšl 51-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 1759010 Podhoří 54-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 1056190 Nová Ves 55 136 48.5 90.9 35.0 11.7 28.3 9.1 112 51.8 89.7 40.4 10.3 88 59.1 38.5 0099030 Brná 56 1 179 47.8 93.3 24.8 24.2 33.5 6.7 965 53.4 93.4 27.2 6.6 903 56.0 43.7 1464210 Sebuzín 57 443 47.9 89.6 23.2 24.2 36.8 10.4 366 52.2 89.5 44.4 10.5 347 53.6 40.3 1464120 Církvice 58 185 36.8 82.4 35.7 14.3 32.1 17.6 59 50.9 90.0 40.7 10.0 298 56.4 51.2 1768000 Vaňov 59 792 51.1 88.1 29.1 22.4 32.2 11.9 729 54.5 88.9 32.3 11.1 698 52.7 41.8 0459850 Hostovice 60 287 43.6 92.0 27.0 20.9 32.2 8.0 233 51.9 92.6 38.4 7.4 176 55.1 42.3 0906890 Kojetice 63 133 45.9 86.9 26.4 20.8 26.4 13.1 105 46.7 91.8 31.1 8.2 88 59.1 46.2 1598320 Svádov 64 816 46.2 87.8 32.6 19.0 30.8 12.2 797 50.1 91.2 40.1 8.8 586 53.4 44.4 1598240 Olšinky 65 270 38.5 82.7 34.9 15.1 27.9 17.3 243 53.5 84.6 42.7 15.4 255 52.5 55.2 1598160 Olešnice 66 89 59.6 88.7 27.7 19.1 0.0 11.3 78 55.1 83.7 30.6 16.3 61 52.5 21.9 1598080 Budov 67 11 45.5 100.0 0.0 0.0 0.0 0.0 7 71.4 100.0 40.0 0.0 3 0.0 0.0 1484820 Skorotice 68 1 098 47.2 92.7 28.1 17.1 40.4 7.3 701 55.8 92.1 33.9 7.9 627 56.5 46.0 0364390 Habrovice 69 271 45.4 84.6 27.9 20.2 28.8 15.4 227 52.0 90.7 20.6 9.3 198 47.5 46.8 0364470 Strážky 70 215 48.4 89.4 17.2 31.2 0.0 10.6 127 56.7 90.3 27.7 9.7 94 53.2 52.0 1758970 Kamenice-Dělouš 71-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0089580 Božtěšice 72 498 48.6 91.7 28.4 23.0 34.2 8.3 426 52.6 90.2 32.2 9.8 320 52.5 51.2 1038610 Neštěmice 73 3 503 49.9 83.7 29.9 20.2 30.8 16.3 3517 53.7 86.2 37.9 13.8 3731 56.4 48.5 0981670 Mojžíř 75 2 017 43.3 76.3 29.8 16.8 27.6 23.7 2030 51.1 80.0 30.5 20.0 2055 54.0 38.6 0981750 Veselí 76 251 51.4 89.1 26.1 29.6 0.0 10.9 252 46.8 89.8 47.2 10.2 211 52.1 55.5 3118470 Malátova 85 654 44.3 89.0 22.1 24.0 41.5 11.0 744 48.8 91.7 27.6 8.3 695 63.0 38.8 3118550 Klíše-prům. obvod 86 54 48.1 88.5 30.4 0.0 0.0 11.5 2 50.0 100.0 100.0 0.0 0 0.0 0.0 3118630 Střížovický vrch II 87 16 62.5 70.0 0.0 0.0 0.0 30.0 7 28.6 100.0 50.0 0.0 1 0.0 0.0 3118710 Na Nivách II 88 699 19.9 46.0 25.0 12.5 0.0 54.0 502 49.6 65.9 57.9 34.1 452 48.5 60.7 3118800 Univerzitní kampus 89-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 58 60.3 74.3 46.2 25.7 33 45.5 46.7 3118980 Klíše-Vilová 90 1 706 51.3 91.4 18.1 19.1 47.9 8.6 1864 52.4 86.1 30.1 13.9 2217 53.2 34.0 3119010 Neštěmice-halda 91-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 3119100 Neštěmice-východ 92 1 991 44.7 85.1 28.3 22.1 29.7 14.9 2153 53.3 86.6 39.8 13.4 4759 57.9 50.6 3119280 Vaňov-Skály 93-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 3119360 Brná-Čertova jizba 94-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 3119440 Nad zoolog. zahrad. 95 4 25.0 100.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 0.0 0.0 0.0 7 28.6 0.0 3191470 Předlice-prům. obvod 98 110 50.9 23.2 38.5 0.0 0.0 76.8 28 46.4 46.2 83.3 53.8 3191550 Střížovický vrch III 99-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 3191630 U stadionů 100 169 46.2 92.3 20.8 23.6 0.0 7.7 175 48.6 91.8 38.5 8.2 933 55.3 36.0 3191710 Pod Střížovic.vrchem 101 974 46.0 92.4 23.9 20.5 40.8 7.6 1061 51.8 93.3 32.0 6.7 1160 57.7 44.7 1751110 Všebořice-u vozovny 102 1 672 51.9 86.6 26.9 20.6 36.5 13.4 1903 54.7 86.8 34.6 13.2 2034 56.3 45.6 3191980 Sídliště Skalka 103 2 217 53.5 88.7 31.2 22.6 30.1 11.3 2549 54.1 85.3 34.0 14.7 3192010 Sídliště Pod Holoměří 104 1 218 52.0 93.0 23.1 16.8 48.7 7.0 1000 55.1 90.9 27.3 9.1 3222290 Nad Březnem 105 266 53.0 92.9 26.7 17.6 47.3 7.1 291 55.7 90.7 33.3 9.3 3222370 Sídl. Dobětice-západ 106 462 49.6 91.7 25.7 18.6 41.0 8.3 479 48.6 89.3 34.6 10.7 3294440 Obch. zóna Všebořice 107 107 34.6 81.1 36.7 26.7 0.0 18.9 3294520 V Oblouku-Vojanova 108 1 811 51.4 85.7 29.5 25.6 27.0 14.3 3294610 Sídl. Kamenný vrch 109 2 037 52.0 86.3 29.1 20.7 35.8 13.7 3294790 Sídliště Stříbrníky 110 3 974 49.2 89.6 23.8 17.3 45.2 10.4 3294870 Neštěmická 111 2 782 48.3 84.1 26.1 27.3 28.8 15.9 3294950 Nad Brnou 112-0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3295090 Klíšská-Solvayova 113 203 34.0 59.4 26.8 24.4 0.0 40.6 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting 31

2.2.4. Stáří bytového fondu a jeho odpad Stáří bytového fondu ve městě Ústí nad Labem je sledováno pomocí následujících pěti proměnných: (1) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1919 a dříve (%) (2) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1920-1970 (%) (3) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1971-1980 (%) (4) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1981-2000 (%) (5) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 2001-2011 (%) Rámcový přehled údajů o obydlených bytech podle období jejich výstavby (v absolutních i relativních hodnotách) na úrovni města Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011 ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Podíly obydlených bytů podle období výstavby (rekonstrukce) domu a celkové počty obydlených bytů ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011 (absolutně i v procentech). Rok 1991 (abs.) Rok 2001 (abs.) Rok 2011 (abs.) Rok 1991 % Rok 2001 % Rok 2011 % Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1919 a dříve 3226 2055 2067 8.3 5.2 5.1 (%) Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1920-1970 (%) 15047 14147 12829 38.6 35.9 32.3 Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1971-1980 (%) 9550 9473 9120 24.4 24 23.0 Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1981-1991 (%) 11206 x x 28.7 x x Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1981-2000 (%) - 13359 12606-33.9 31.9 Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 2001-2011 (%) - - 1402 - - 3.5 Nezjištěno - 417 - - - 4.1 Celkový počet obydlených bytů 39029 39451 39660 100.0 100.0 100.0 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting Poznámka: Čtvrtý číselný řádek tabulky (vyznačen kurzivou) se, z důvodu odlišné strukturace poskytnutých dat, týká pouze údajů SLDB 1991. Údaje (v absolutních hodnotách) jednotlivých řádků přehledové tabulky přinášejí smysluplnou informaci: v důsledku výstavby a rekonstrukce bytového fondu (převážně) platí, že v každém mladším ročníku sčítání lidu zaznamenáváme nižší počty bytů ze starších období výstavby 5. 5 Údaje z prvního číselného řádku tabulky signalizují (mezi rokem 2001 a 2011) mírný nárůst bytů nejstarší kategorie (z období výstavby 1919 a dříve). To je vysvětlitelné, protože sledujeme pouze obydlené byty, nikoli byty celkem. 32

Rozložení bytového fondu podle období výstavby či rekonstrukce domu na území města Ústí nad Labem k roku 2011 je prezentováno na pěti následujících kartogramech (kartogramy 14-18). Kartogram č. 14: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1919 a dříve (%). 33

Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. Kartogram č. 15: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1920-1970 (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 34

Kartogram č. 16: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1971-1980 (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 35

Kartogram č. 17: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1981-2000 (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 36

Kartogram č. 18: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 2001-2011 (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 37

Ze série kartogramů mapujících ústecké obydlené byty podle odlišných časových period výstavby (rekonstrukce) domu lze vyčíst následující: Lokality s maximálními podíly obydlených bytů pocházejících z období do konce roku 1919 (kartogram 14) jsou na území města relativně rovnoměrně rozloženy. Mezi lokalitami se silnějšími kontrasty (z hlediska stáří obydlených bytů) patří zejména Severní Terasa. Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly bytů zbudovaných v období let 1920-1970 (kartogram 15) utvářejí relativně pravidelný socioprostorový vzorec. Formují pás území směřující na severozápad (a v omezené míře i na jihovýchod) od historického jádra města. Lokality na periferii města, zejména v její severní a severovýchodní části, vykazují podíly této skupiny bytů slabé. ZSJ s minimálními podíly bytů postavených v letech 1920-1970 identifikujeme zvláště v území městské části Severní Terasa. Základní sídelní jednotky s maximy bytové zástavby z období let 1971-1980 (kartogram 16) lze na ploše města identifikovat relativně rovnoměrně - ovšem s výjimkou nevelké oblasti, ležící na západ a severozápad od centra (patří sem území městských částí Ústí n. Labemcentrum, Klíše a Severní Terasa), tam pozorujeme podíly zástavby z tohoto typu minimální. Urbanistické obvody (ZSJ) s nejvyšším podílem bytů z období let 1981-2000 (kartogram 17) nacházíme relativně častěji v širší oblasti směrem na východ od historického jádra města. Naopak relativně homogenní území s minimálními podíly těchto bytů identifikujeme severně až severozápadně od historického jádra města. A konečně, lokality s maximálními podíly bytů zbudovaných v rozmezí let 2001-2011 (kartogram 18) jsou silně zastoupeny na severním okraji Ústí nad Labem. ZSJ s nejslabšími podíly této výstavby lze najít v omezenější oblasti na severozápad od centra (jedná se hlavně o ZSJ patřící městským částem Ústí n. Labem-centrum, Klíše a Severní Terasa). 38

Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Obydlené byty celkem 2011 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-2000 % Podíl obydl. bytů - výstavba 2001-2011 % Počet obyvatel 2001 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-1990 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1991-2001 % Počet obyvatel 1991 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-1991 % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 8: Podrobné údaje o podílech obydlených bytů z hlediska období výstavby / rekonstrukce domu za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 Ústí n.l.-střed 1 1 149 491 9.2 78.0 0.0 2.2 5.9 923 8.3 86.9 0.0 0.0 1.5 1107 21.5 78.5 0.0 0.0 Ústí n.l.-u záp. nádr. 2 63 22 18.2 22.7 0.0 4.5 4.5 13 40.0 60.0 0.0 0.0 0.0 67 100. 0.0 0.0 0.0 Sady B. Smetany 3 1 104 592 6.9 25.3 0.0 61.5 0.8 1215 5.9 28.1 0.0 63.8 0.1 1243 7.8 29.4 0.0 62.8 Ke Skřivánku 4 787 375 33.6 58.9 1.1 2.9 0.5 938 34.4 56.6 1.3 2.6 0.3 981 34.6 64.9 0.0 0.5 Hlavní nádraží 5 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 100. 0.0 0.0 0.0 Pražská ulice 6 287 98 13.3 45.9 3.1 23.5 5.1 169 4.7 67.2 1.6 4.7 3.1 194 32.3 62.9 3.2 1.6 Větruše 7 67 17 52.9 29.4 0.0 11.8 0.0 85 38.5 42.3 3.9 7.7 3.9 73 59.1 36.4 4.5 0.0 Žižkova 8 207 71 4.2 63.4 14.1 11.3 7.0 167 4.8 63.5 14.3 6.4 4.8 201 8.3 79.2 6.9 5.6 Západní nádraží 9 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Ústí n.l.-prům. obv. 10 227 74 28.4 25.7 0.0 28.4 1.4 125 62.8 0.0 0.0 0.0 34.9 25 0.0 100. 0.0 0.0 U Bíliny 11 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Na dolech 14 13 5 40.0 0.0 0.0 60.0 0.0 20 33.3 0.0 0.0 16.7 50.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Předlice 15 1 637 498 12.7 48.4 2.0 14.5 10.6 1518 13.3 51.6 1.5 3.2 14.4 1119 52.5 47.0 0.3 0.3 Střížovický vrch I 16 12 5 0.0 20.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Na Nivách I 17 230 94 6.4 72.3 1.1 4.3 11.7 209 9.2 85.1 2.3 1.2 2.3 180 16.7 81.0 2.4 0.0 Ovčí vrch 18 225 107 9.3 36.4 47.7 1.9 2.8 203 19.8 24.0 54.2 0.0 2.1 210 3.2 96.8 0.0 0.0 Klíše-sportovní areál 19 119 7 14.3 57.1 14.3 14.3 0.0 30 12.5 50.0 12.5 12.5 12.5 21 16.7 50.0 16.7 16.7 Klíše díl 1 20 4 358 2 017 4.2 86.4 3.6 3.9 1.4 4615 3.9 90.0 2.6 1.2 1.9 4644 6.3 93.2 0.4 0.1 Klíše-školský areál 21 9 3 33.3 0.0 0.0 33.3 33.3 8 33.3 33.3 0.0 0.0 33.3 12 0.0 100. 0.0 0.0 U polikliniky 22 2 570 1 160 26.6 66.1 1.4 2.5 0.7 2992 22.8 65.5 1.9 1.1 1.4 3134 29.3 67.1 2.9 0.6 Městské stadiony 23 17 4 0.0 75.0 0.0 0.0 0.0 13 0.0 50.0 33.3 0.0 16.7 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Bukov-střed 24 365 135 12.6 17.8 24.4 7.4 24.4 247 18.6 27.5 41.2 6.9 5.9 266 26.7 52.4 17.1 3.8 Všebořice 25 1 331 525 1.5 2.5 0.4 93.0 1.0 1481 2.2 2.8 0.4 92.0 2.6 1606 3.0 3.9 0.2 92.9 Dukelských hrdinů 26 3 748 1 809 1.4 72.4 2.2 18.4 1.1 4315 1.4 76.4 0.6 7.4 13.3 3988 1.3 91.5 0.1 7.1 Masarykova nem. 27 221 33 0.0 57.6 24.2 0.0 0.0 73 0.0 95.8 4.2 0.0 0.0 186 0.0 0.0 1.1 98.9 Hornická-Stará 28 2 203 1 050 4.6 63.5 11.3 3.8 10.1 2167 5.6 71.8 18.1 1.9 1.7 2640 9.6 73.9 16.4 0.0 Skřivánek 29 3 715 1 837 0.2 95.4 0.1 0.2 0.5 3894 0.6 98.8 0.2 0.0 0.2 4605 0.4 99.6 0.0 0.0 Severní Terasa-střed 30 84 30 23.3 30.0 0.0 20.0 26.7 55 22.7 54.5 0.0 9.1 9.1 62 40.9 50.0 0.0 9.1 Krásné Březno-západ 31 348 113 14.2 46.9 21.2 1.8 6.2 2299 1.6 3.1 42.4 51.8 0.0 Krásné Bř. Přístavní 32 16 7 14.3 42.9 14.3 14.3 0.0 12 20.0 40.0 20.0 0.0 0.0 19 27.3 72.7 0.0 0.0 Krásné Bř.-Nový Svět 33 340 102 37.3 19.6 3.9 15.7 11.8 451 36.7 34.4 3.1 8.6 9.4 370 74.0 25.2 0.8 0.0 Kramoly 34 1 031 450 30.7 58.7 0.0 1.1 0.2 1008 30.7 67.0 0.2 0.2 0.9 948 26.7 73.3 0.0 0.0 Střekov-nábřeží 35 1 451 691 5.9 87.4 0.1 0.0 5.8 1500 7.7 91.9 0.2 0.0 0.0 1658 8.3 91.6 0.0 0.1 Střekov-prům. obvod 36 674 136 20.6 52.2 1.5 0.7 18.4 307 25.2 70.9 3.9 0.0 0.0 305 24.8 75.2 0.0 0.0 Střekov-Kam. vrch 37 2 252 932 3.5 43.6 24.1 26.6 1.7 4805 1.9 24.9 49.2 22.4 1.4 Střekov-Karla IV. 38 2 659 1 126 10.0 70.3 13.0 3.1 2.2 2530 9.9 73.2 13.5 0.7 1.9 2746 14.3 70.9 14.5 0.3 Střekov-nad hradem 39 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 21 0.0 0.0 71.4 14.3 14.3 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Střekov-lázně 40 675 257 5.4 42.8 28.4 15.6 5.1 611 5.6 48.5 29.2 8.2 7.3 652 9.4 49.8 32.3 8.5 Severní Terasa 41 9 475 4 673 0.0 5.5 90.9 2.1 0.5 10336 0.0 8.0 90.0 1.9 0.0 11869 0.0 7.7 90.4 1.9 Kočkov 42 249 85 18.8 23.5 4.7 23.5 28.2 4616 0.6 1.6 85.1 12.3 0.5 Ovčárna 43 30 10 0.0 50.0 0.0 10.0 40.0 18 0.0 85.7 0.0 0.0 14.3 13 20.0 80.0 0.0 0.0 Sídliště Dobětice 44 5 566 2 337 0.0 0.1 0.0 96.9 0.0 6010 0.0 0.1 0.0 81.4 18.4 4777 0.0 0.2 0.0 99.8 Mariánský vrch-hůrka 45 49 19 26.3 36.8 5.3 21.1 5.3 26 30.8 38.5 7.7 0.0 23.1 22 27.3 72.7 0.0 0.0 Kalová pole 46 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 100.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Krásné Bř. -prům.ob. 47 714 205 18.0 30.2 1.5 13.2 16.6 441 21.6 41.4 1.7 6.9 15.5 444 75.9 24.1 0.0 0.0 Krásné Bř. Pod vyhl. 48 98 37 29.7 27.0 13.5 10.8 5.4 3249 0.9 0.6 0.3 97.7 0.3 Krásné Březno 49 7 181 2 902 1.4 5.1 10.8 80.9 0.9 7839 0.6 6.1 9.7 83.5 0.2 8298 1.6 4.6 12.7 81.1 Dobětice 50 124 49 20.4 20.4 12.2 24.5 22.4 85 23.1 35.9 10.3 2.6 25.6 136 29.6 70.4 0.0 0.0 Pokračování 39

Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Obydlené byty celkem 2011 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-2000 % Podíl obydl. bytů - výstavba 2001-2011 % Počet obyvatel 2001 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-1990 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1991-2001 % Počet obyvatel 1991 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba 1920-1970 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1971-1980 % Podíl obydl. bytů - výstavba 1981-1991 % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 8 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 Tuchomyšl 51 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Podhoří 54 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Nová Ves 55 136 40 32.5 17.5 17.5 17.5 10.0 112 36.1 19.4 22.2 8.3 13.9 88 55.6 18.5 22.2 3.7 Brná 56 1 179 422 5.5 29.4 22.7 21.6 14.7 965 6.2 36.6 29.5 13.9 10.5 903 9.1 49.3 26.5 15.1 Sebuzín 57 443 147 34.0 25.2 12.2 17.0 10.2 366 37.0 26.7 12.6 11.9 11.9 347 50.8 34.4 9.8 4.9 Církvice 58 185 50 14.0 20.0 4.0 6.0 4.0 59 37.5 50.0 0.0 6.3 6.3 298 24.4 17.8 54.4 3.3 Vaňov 59 792 297 14.1 39.7 13.8 19.9 11.4 729 14.1 48.5 13.3 8.2 11.1 698 30.4 55.1 9.3 5.3 Hostovice 60 287 92 25.0 35.9 13.0 16.3 8.7 233 25.3 36.8 12.6 12.6 11.5 176 49.2 46.2 3.1 1.5 Kojetice 63 133 43 23.3 32.6 20.9 9.3 9.3 105 24.3 37.8 24.3 2.7 10.8 88 32.3 41.9 25.8 0.0 Svádov 64 816 313 22.0 24.0 26.8 17.9 8.3 797 22.7 28.4 26.8 11.4 10.0 586 51.3 29.6 10.1 9.0 Olšinky 65 270 98 37.8 34.7 2.0 11.2 7.1 243 41.1 40.0 6.3 2.1 7.4 255 52.3 46.5 0.0 1.2 Olešnice 66 89 31 61.3 19.4 0.0 12.9 6.5 78 50.0 26.9 3.9 3.9 7.7 61 70.0 25.0 0.0 5.0 Budov 67 11 4 50.0 25.0 0.0 25.0 0.0 7 75.0 25.0 0.0 0.0 0.0 3 50.0 50.0 0.0 0.0 Skorotice 68 1 098 368 14.1 20.4 12.5 18.2 31.3 701 19.7 31.1 21.3 7.5 16.1 627 32.5 49.1 14.6 3.8 Habrovice 69 271 91 18.7 28.6 13.2 20.9 18.7 227 23.1 33.3 14.1 11.5 16.7 198 28.3 51.7 11.7 8.3 Strážky 70 215 71 22.5 14.1 4.2 23.9 32.4 127 35.6 15.6 11.1 4.4 26.7 94 55.2 34.5 3.4 6.9 Kamenice-Dělouš 71 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Božtěšice 72 498 178 19.1 27.0 20.2 20.8 11.8 426 24.1 32.3 20.9 3.8 16.5 320 41.2 38.2 16.7 3.9 Neštěmice 73 3 503 1 508 3.4 18.6 14.9 53.1 8.5 3517 3.7 17.9 20.6 54.3 3.4 3731 9.0 16.6 20.5 53.9 Mojžíř 75 2 017 711 1.5 2.8 4.9 67.4 21.2 2030 1.9 2.8 2.5 92.6 0.2 2055 1.5 4.4 2.1 92.0 Veselí 76 251 92 25.0 45.7 12.0 9.8 7.6 252 23.2 56.1 11.0 4.9 4.9 211 18.6 72.9 8.6 0.0 Malátova 85 654 346 0.0 97.4 2.3 0.0 0.3 744 0.0 99.7 0.0 0.0 0.0 695 0.0 100. 0.0 0.0 Klíše-prům. obvod 86 54 26 0.0 26.9 0.0 0.0 69.2 2 0.0 100.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Střížovický vrch II 87 16 3 0.0 0.0 33.3 33.3 0.0 7 0.0 0.0 0.0 100.0 0.0 1 0.0 0.0 0.0 100.0 Na Nivách II 88 699 216 0.0 77.8 0.0 0.0 19.0 502 0.0 99.5 0.0 0.0 0.0 452 16.8 83.2 0.0 0.0 Univerzitní kampus 89 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 58 0.0 4.6 0.0 0.0 95.5 33 0.0 100. 0.0 0.0 Klíše-Vilová 90 1 706 757 11.5 76.4 0.0 7.0 2.9 1864 11.7 79.6 0.1 0.4 6.8 2217 13.6 76.3 10.0 0.1 Neštěmice-halda 91 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Neštěmice-východ 92 1 991 886 5.4 23.0 37.2 31.8 2.0 2153 9.0 23.1 34.2 33.0 0.6 4759 1.4 12.8 17.1 68.6 Vaňov-Skály 93 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Brná-Čertova jizba 94 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 Nad zoolog. zahradou 95 4 2 0.0 50.0 0.0 0.0 0.0 3 0.0 100.0 0.0 0.0 0.0 7 0.0 50.0 50.0 0.0 Předlice-prům. obvod 98 110 24 25.0 20.8 4.2 0.0 41.7 28 0.0 25.0 0.0 0.0 50.0 Střížovický vrch III 99 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0 0.0 0.0 0.0 0.0 U stadionů 100 169 74 9.5 66.2 23.0 0.0 0.0 175 9.6 57.5 32.9 0.0 0.0 933 4.0 19.3 25.8 50.9 Pod Střížovic.vrchem 101 974 433 4.4 55.7 24.5 6.7 8.1 1061 4.4 63.6 26.2 3.3 1.8 1160 3.8 73.0 20.1 3.1 Všebořice-u vozovny 102 1 672 747 0.4 17.7 0.0 79.0 0.9 1903 1.2 20.0 0.6 77.4 0.3 2034 1.9 21.2 0.0 76.9 Sídliště Skalka 103 2 217 932 0.0 0.0 0.0 96.0 0.1 2549 0.0 0.0 0.0 100.0 0.0 Sídliště Pod Holoměří 104 1 218 502 0.0 4.6 7.6 54.6 0.0 1000 0.0 5.5 9.8 84.7 0.0 Nad Březnem 105 266 101 0.0 3.0 0.0 93.1 4.0 291 0.0 2.1 0.0 97.9 0.0 Sídl. Dobětice-západ 106 462 181 0.0 0.0 0.0 90.6 0.0 479 0.0 0.0 0.0 100.0 0.0 Obch. zóna Všebořice 107 107 40 25.0 15.0 7.5 12.5 15.0 V Oblouku-Vojanova 108 1 811 762 0.0 0.0 36.9 63.1 0.0 Sídl. Kamenný vrch 109 2 037 962 0.0 7.2 77.2 15.4 0.0 Sídliště Stříbrníky 110 3 974 1 756 0.0 1.1 87.0 8.4 0.8 Neštěmická 111 2 782 1 104 0.0 0.0 0.0 99.8 0.0 Nad Brnou 112 - - 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 Klíšská-Solvayova 113 203 60 0.0 53.3 0.0 0.0 0.0 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting 40

2.2.5. Odpad (úbytky) bytového fondu v Ústí nad Labem mezi lety 2001 až 2011 Hrubý odhad odpadu bytů za obec Ústí nad Labem lze stanovit na základě využití dat posledních dvou sčítání lidu (SLDB 2001 a SLDB 2011) a současně statistiky Dokončené byty v obcích, kterou poskytuje Český statistický úřad. K datu SLDB 2001 existovalo v Ústí nad Labem celkem 39 451 obydlených bytů. V období mezi sčítáními (2001-2010) bylo v obci celkem zbudováno 733 bytů. Připočteme-li ke stavu k SLDB 2001 tyto nově postavené byty, měli bychom (při stabilní rozloze města) v roce 2011 obdržet výsledek blízký hodnotě 40 184 bytů. Při SLDB 2011 však bylo v Ústí nad Labem identifikováno pouze 39 660 obydlených bytů, což je o 524 bytů méně, než bychom podle naznačené bilance mohli očekávat. Odpad bytů během uvedeného desetiletého období (mezi lety 2001 až 2011) se tak v Ústí nad Labem mohl pohybovat v průměru kolem hodnoty 50 bytů ročně. Odhad úbytků bytů pro období mezi SLDB 1991 a SLDB 2001 by byl mírně ztížen faktem, že v roce 1993 došlo ve městě Ústí nad Labem k územní změně (odtržení obce Trmice s 2 238 obyvateli). Lze poznamenat, že příčiny úbytků bytů jsou velmi rozmanité: stárnutí domů, technické problémy domů, nešťastné události (povodně, požáry, etc.), ústup bydlení jiným aktivitám (stavba komunikací, etc.), rušení starých obytných čtvrtí, konverze bytů na nebytové prostory a podobně. 41

2.2.6. Národnostní složení obyvatel města Skladbu obyvatel města podle (deklaratorně chápané) národnosti budeme mapovat pomocí následujících ukazatelů: (1) Podíl obyvatel - národnost česká (%) (2) Podíl obyvatel - národnost moravská (%) (3) Podíl obyvatel - národnost slezská (%) (4) Podíl obyvatel - národnost slovenská (%) (5) Podíl obyvatel - národnost německá (%) (6) Podíl obyvatel - národnost polská (%) (7) Podíl obyvatel - národnost romská (%) (8) Podíl obyvatel - národnost ukrajinská (%) (9) Podíl obyvatel - národnost vietnamská (%) Přehled procentuálního rozložení obyvatel města Ústí nad Labem jako celku podle deklarované národnosti v letech SLDB 1991, 2001 a 2011 nese následující přehledová tabulka. Tabulka č. 9: Podíly obyvatel města Ústí nad Labem podle deklarované národnosti a celkový počet obyvatel podle SLDB 1991, 2001 a 2011. Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 národnost česká (%) 91.8 92.2 70.2 národnost moravská (%) 0.4 0.1 0.1 národnost slezská (%) 0.0 0.0 0.0 národnost slovenská (%) 4.8 2.3 1.4 národnost německá (%) 0.9 0.6 0.2 národnost polská (%) 0.2 0.2 0.1 národnost romská (%) 1.0 0.3 0.1 národnost ukrajinská (%) 0.1 0.2 0.6 národnost vietnamská (%) - 0.4 0.5 ostatní a nezjištěno (%) 0.8 3.5 26.7 C e l k e m 100 100.0 100.0 Celkový počet obyvatel 100 002 95 436 93 000 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting Data tabulky ukazují (1) celkově klesající ochotu obyvatel prezentovat (deklarovat) svoji etnicitu při sčítání lidu; (2) ve shodě s celorepublikovými údaji také pokles proporce jiných národností mimo české, s výjimkou národnosti ukrajinské a vietnamské; (3) silnější úbytek vyplněných odpovědí při SLDB 2011, z důvodu nepovinného charakteru otázky; (4) proporce ostatních národností, mimo národnost českou, ve většině případů nepřevyšují 1 %. Z toho důvodu se jeví jako racionální jak v kartogramu, tak i v podrobné tabulce za jednotlivé ZSJ, zaměřit se pouze na národnost českou. Ač deklarovaná národnost patří, řečeno jazykem sociologie, k měkkým znakům, právě nízké procentuální podíly deklarované české národnosti se v Ústí nad Labem váží ke specifickým lokalitám města, příkladem mohou být Předlice. 42

Rozložení podílů obyvatel podle jejich přihlášení se k národnosti české v území města Ústí nad Labem k SLDB 2011 zobrazuje kartogram číslo 19. Kartogram č. 19: Podíl obyvatel české národnosti (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 43

Poslední kartogram (kartogram 19) ukázal prostorové rozložení obyvatel Ústí nad Labem podle jejich procentuálního podílu přihlášení k české národnosti (v absolutním vyjádření jde o 64,2 tisíc obyvatel). Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly osob (hlásících se k) české národnosti formují jednak relativně souvislé území ležící na jih až jihovýchod od historického jádra města a sahající až k jižnímu okraji města. Dále jsou lokality s nejvyššími podíly osob přihlášených k české národnosti zastoupeny pásem částečně na sebe navazujících lokalit, které vycházejí od historického jádra města směrem na severozápad, přibližně až po Bukov a Skorotice. Lokality (ZSJ, respektive urbanistické obvody) s nejnižšími podíly osob deklarujících českou národnost zčásti (opticky) korespondují s kartogramem nezaměstnaných obyvatel. Tyto lokality utvářejí relativně užší pás území, vybíhající jak na západ, tak na východ od historického jádra města (Předlice, dále oblast mezi Předlicemi a historickým jádrem, zčásti Klíše, Krásné Březno, na jih pak ZSJ Pražská.) 44

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 2001 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 1991 Podíl obyvatel - národnost česká % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 10: Podrobné údaje o podílech osob přihlášených k národnosti české za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991. SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1748660 Ústí n.l.-střed 1 1 149 58.7 923 91.3 1107 89.8 1748740 Ústí n.l.-u záp. nádr. 2 63 55.6 13 46.2 67 40.3 1748820 Sady B. Smetany 3 1 104 64.9 1215 91.0 1243 87.6 1748910 Ke Skřivánku 4 787 69.4 938 90.0 981 84.8 1749040 Hlavní nádraží 5-0.0 0 0.0 3 100.0 1749120 Pražská ulice 6 287 53.0 169 95.9 194 92.8 1749210 Větruše 7 67 32.8 85 90.6 73 86.3 1749390 Žižkova 8 207 73.4 167 94.0 201 92.5 1749470 Západní nádraží 9-0.0 1 100.0 0 0.0 1749550 Ústí n.l.-prům. obvod 10 227 37.0 125 79.2 25 48.0 1749630 U Bíliny 11-0.0 0 0.0 0 0.0 1749980 Na dolech 14 13 38.5 20 75.0 0 0.0 1750050 Předlice 15 1 637 51.8 1518 79.6 1119 66.2 1750130 Střížovický vrch I 16 12 100.0 0 0.0 0 0.0 1750210 Na Nivách I 17 230 67.8 209 78.5 180 85.0 1750300 Ovčí vrch 18 225 67.1 203 90.2 210 90.5 1750480 Klíše-sportovní areál 19 119 32.8 30 90.0 21 95.2 1750561 Klíše díl 1 20 4 358 71.6 4615 91.9 4644 94.1 1750640 Klíše-školský areál 21 9 100.0 8 100.0 12 91.7 1750720 U polikliniky 22 2 570 67.6 2992 89.1 3134 90.1 1750810 Městské stadiony 23 17 94.1 13 92.3 0 0.0 1750990 Bukov-střed 24 365 62.7 247 89.1 266 94.7 1751020 Všebořice 25 1 331 70.2 1481 92.2 1606 92.2 3191800 Dukelských hrdinů 26 3 748 74.6 4315 89.8 3988 92.4 1751290 Masarykova nem. 27 221 74.7 73 74.0 186 92.5 1751370 Hornická-Stará 28 2 203 71.2 2167 92.8 2640 92.7 1751450 Skřivánek 29 3 715 75.8 3894 94.3 4605 94.1 1751530 Severní Terasa-střed 30 84 72.6 55 96.4 62 93.5 1751610 Krásné Březno-západ 31 348 47.7 2299 92.4 1751700 Krásné Bř. Přístavní 32 16 62.5 12 91.7 19 84.2 1751880 Krásné Bř. -Nový Svět 33 340 50.6 451 73.2 370 60.8 1751960 Kramoly 34 1 031 66.2 1008 89.2 948 83.8 1752000 Střekov-nábřeží 35 1 451 69.5 1500 92.5 1658 91.7 1752180 Střekov-prům. obvod 36 674 36.4 307 69.1 305 82.3 1752260 Střekov-Kam. vrch 37 2 252 74.1 4805 95.2 1752340 Střekov-Karla IV. 38 2 659 66.5 2530 93.4 2746 93.7 1752420 Střekov-nad hradem 39-0.0 21 100.0 0 0.0 1752510 Střekov-lázně 40 675 77.5 611 95.6 652 96.0 3033720 Severní Terasa 41 9 475 72.0 10336 94.0 11869 94.6 0547550 Kočkov 42 249 82.7 4616 94.3 3033810 Ovčárna 43 30 90.0 18 94.4 13 92.3 1577830 Sídliště Dobětice 44 5 566 69.8 6010 91.8 4777 91.7 3033990 Mariánský vrch-hůrka 45 49 81.6 26 92.3 22 95.5 3034020 Kalová pole 46-0.0 3 33.3 0 0.0 3034110 Krásné Bř. -prům.obvod 47 714 48.3 441 80.3 444 66.7 3034290 Krásné Bř. Pod vyhlíd. 48 98 78.6 3249 91.1 1752690 Krásné Březno 49 7 181 65.8 7839 92.8 8298 91.4 1577750 Dobětice 50 124 66.9 85 95.3 136 92.6 Pokračování 45

kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 2001 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 1991 Podíl obyvatel - národnost česká % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 10 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 1713610 Tuchomyšl 51-0.0 0 0.0 0 0.0 1759010 Podhoří 54-0.0 0 0.0 0 0.0 1056190 Nová Ves 55 136 75.0 112 93.8 88 94.3 0099030 Brná 56 1 179 80.2 965 95.0 903 96.2 1464210 Sebuzín 57 443 74.9 366 95.4 347 95.4 1464120 Církvice 58 185 70.8 59 96.6 298 96.0 1768000 Vaňov 59 792 74.0 729 94.4 698 95.3 0459850 Hostovice 60 287 68.6 233 94.4 176 93.8 0906890 Kojetice 63 133 75.9 105 91.4 88 92.0 1598320 Svádov 64 816 71.7 797 97.1 586 96.6 1598240 Olšinky 65 270 68.1 243 95.5 255 93.7 1598160 Olešnice 66 89 79.8 78 96.2 61 93.4 1598080 Budov 67 11 100.0 7 85.7 3 100.0 1484820 Skorotice 68 1 098 75.3 701 96.9 627 97.0 0364390 Habrovice 69 271 66.4 227 95.2 198 92.9 0364470 Strážky 70 215 67.4 127 95.3 94 92.6 1758970 Kamenice-Dělouš 71-0.0 0 0.0 0 0.0 0089580 Božtěšice 72 498 70.9 426 95.1 320 96.9 1038610 Neštěmice 73 3 503 69.2 3517 92.5 3731 91.1 0981670 Mojžíř 75 2 017 60.6 2030 90.7 2055 89.4 0981750 Veselí 76 251 83.3 252 96.8 211 92.4 3118470 Malátova 85 654 74.6 744 94.4 695 95.0 3118550 Klíše-prům. obvod 86 54 50.0 2 100.0 0 0.0 3118630 Střížovický vrch II 87 16 75.0 7 100.0 1 100.0 3118710 Na Nivách II 88 699 40.9 502 89.0 452 74.1 3118800 Univerzitní kampus 89-0.0 58 96.6 33 66.7 3118980 Klíše-Vilová 90 1 706 72.0 1864 92.5 2217 91.2 3119010 Neštěmice-halda 91-0.0 0 0.0 0 0.0 3119100 Neštěmice-východ 92 1 991 68.1 2153 92.1 4759 91.8 3119280 Vaňov-Skály 93-0.0 0 0.0 0 0.0 3119360 Brná-Čertova jizba 94-0.0 0 0.0 0 0.0 3119440 Nad zoolog. zahradou 95 4 75.0 3 100.0 7 100.0 3191470 Předlice-prům. obvod 98 110 60.0 28 89.3 3191550 Střížovický vrch III 99-0.0 0 0.0 0 0.0 3191630 U stadionů 100 169 82.8 175 93.1 933 97.3 3191710 Pod Střížovic.vrchem 101 974 78.6 1061 94.5 1160 95.9 1751110 Všebořice-u vozovny 102 1 672 71.5 1903 92.2 2034 92.9 3191980 Sídliště Skalka 103 2 217 66.8 2549 91.1 3192010 Sídliště Pod Holoměří 104 1 218 72.7 1000 95.3 3222290 Nad Březnem 105 266 72.6 291 93.1 3222370 Sídl. Dobětice-západ 106 462 68.4 479 95.2 3294440 Obch. zóna Všebořice 107 107 65.4 3294520 V Oblouku-Vojanova 108 1 811 64.8 3294610 Sídl. Kamenný vrch 109 2 037 71.8 3294790 Sídliště Stříbrníky 110 3 974 74.1 3294870 Neštěmická 111 2 782 70.5 3294950 Nad Brnou 112-0.0 3295090 Klíšská-Solvayova 113 203 56.2 Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a 2011. Tabulka: AUGUR Consulting 46

3. Dojížďka a vyjížďka obyvatel za prací podle jednotlivých obcí ORP Ústí nad Labem Cílem této části demografické studie je analyticky naplnit zadání studie v bodu B: Dojížďka a vyjížďka obyvatel za prací v rámci i vně obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) - podle jednotlivých obcí. Podle dohody se analýza opírá o údaje SLDB 2011. Primárním pramenem informací o dojížďce a vyjížďce obyvatelstva je specifický datový výstup SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. 3.1. Analytická část Prvotní přehled o stavu dojížďky a vyjížďky do zaměstnání podle souboru 23 obcí ORP Ústí nad Labem (na základě dat SLDB 2011) podává tabulka 11. Tabulka č. 11: Základní ukazatele dojížďky a vyjížďky do zaměstnání podle obcí ORP Ústí nad Labem (SLDB 2011) Obec vyjížďky / dojížďky Vyjíždějící celkem Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání z toho ženy (%) z celk. počtu vyjíždí denně podíl vyjíždějících denně (%) Dojíždějící celkem Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání z toho ženy (%) z celk. počtu dojíždí denně podíl vyjíždějících denně (%) Dolní Zálezly 95 42.1 75 78.9 5 80.0 3 60.0 Habrovany 27 25.9 22 81.5 4 25.0 2 50.0 Homole u P. 34 50.0 32 94.1 3 0.0 3 100.0 Chabařovice 373 51.7 338 90.6 334 30.5 303 90.7 Chlumec 908 48.0 796 87.7 121 38.0 110 90.9 Chuderov 181 48.6 168 92.8 69 36.2 51 73.9 Libouchec 310 49.4 266 85.8 42 31.0 32 76.2 Malé Březno 74 50.0 63 85.1 3 33.3 2 66.7 Malečov 126 46.8 106 84.1 5 80.0 4 80.0 Petrovice 75 38.7 58 77.3 104 46.2 64 61.5 Povrly 395 48.6 351 88.9 91 28.6 82 90.1 Přestanov 73 49.3 65 89.0 26 11.5 24 92.3 Ryjice 17 47.1 15 88.2 20 95.0 18 90.0 Řehlovice 167 47.9 149 89.2 154 20.8 136 88.3 Stebno 61 63.9 53 86.9 3 0.0 2 66.7 Tašov 20 60.0 19 95.0 1 0.0 1 100.0 Telnice 117 44.4 98 83.8 28 60.7 26 92.9 Tisá 123 46.3 103 83.7 107 56.1 83 77.6 Trmice 273 45.1 219 80.2 1 285 40.7 1125 87.5 Ústí n. Labem 4073 33.9 3109 76.3 7 554 47.1 6374 84.4 Velké Březno 324 46.3 295 91.0 96 50.0 83 86.5 Vel. Chvojno 117 41.0 98 83.8 14 50.0 13 92.9 Zubrnice 31 58.1 29 93.5 10 20.0 8 80.0 ORP Ústí nad Labem celkem 7 994 40.7 6 527 81.6 10 079 45.0 8 549 84.8 Tabulka AUGUR Consulting Pramen: ČSÚ: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 České republika, kraje, okresy, obce. 47

Podle údajů SLDB 2011 vyjíždělo do zaměstnání z obcí ORP Ústí nad Labem celkem 7 994 zaměstnaných osob. Celá polovina z nich (51 %) připadla na zaměstnané osoby z krajského města Ústí nad Labem (4 073 vyjíždějících). Z menších obcí ORP se na vyjížďce do zaměstnání podíleli zejména zaměstnaní z obcí Chlumec (908 vyjíždějících), Povrly (395), Chabařovice (373) a Velké Březno (324). Podíl žen mezi vyjíždějícími zaměstnanými osobami se v ORP pohyboval kolem 40 procent. Denně vyjíždělo v rámci obcí ORP za prací přes 81 procent zaměstnaných osob. Tabulka č. 12: Přehled počtů vyjíždějících, dojíždějících, saldo dojížďky a intenzita vyjížďky podle obcí ORP Ústí nad Labem (SLDB 2011) Obec místa obvyklého pobytu Vyjíždějící Dojíždějící Saldo dojížďky Intenzita vyjížďky Dolní Zálezly 95 5-90 76.6 Habrovany 27 4-23 75.0 Homole u Panny 34 3-31 57.4 Chabařovice 373 334-39 66.5 Chlumec 908 121-787 73.7 Chuderov 181 69-112 72.1 Libouchec 310 42-268 69.6 Malé Březno 74 3-71 70.5 Malečov 126 5-121 74.6 Petrovice 75 104 29 44.2 Povrly 395 91-304 66.0 Přestanov 73 26-47 67.0 Ryjice 17 20 3 43.6 Řehlovice 167 154-13 62.3 Stebno 61 3-58 68.9 Tašov 20 1-19 71.4 Telnice 117 28-89 73.5 Tisá 123 107-16 54.8 Trmice 273 1 285 1 012 57.4 Ústí nad Labem 4073 7 554 3 481 18.5 Velké Březno 324 96-228 64.0 Velké Chvojno 117 14-103 65.0 Zubrnice 31 10-21 73.8 ORP Ústí n. Labem celkem 7 994 10 079 2 085 28.5 Tabulka AUGUR Consulting Pramen dat: ČSÚ: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Ačkoli ORP Ústí nad Labem jako celek zaznamenává kladné saldo dojížďky (definované jako rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících), u většiny obcí tohoto ORP zjišťujeme saldo záporné. Kladné hodnoty salda dojížďky dosáhly pouze čtyři obce z celého ORP, Ústí nad Labem, Trmice, Petrovice a Ryjice (hodnoty jsou v tabulce vyznačeny žlutě). Vlivem vysoké (kladné) hodnoty salda dojížďky u dominantní obce - Ústí nad Labem - zůstává i bilance celého ORP kladná. Vyjížďku do zaměstnání charakterizuje také ukazatel intenzity vyjížďky. Ukazatel sleduje počet vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště na počtu zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště a je vyjádřen v procentech. 48

Nejvyšších hodnot intenzity vyjížďky dosáhly z ORP Ústí nad Labem obce Dolní Zálezly (76,6 %), Habrovany (75 %), Malečov (74,6 %) a Zubrnice (73,8 %). Na druhé straně, nejnižší hladinu intenzity vyjížďky nacházíme v samotném městě Ústí nad Labem (18,5 procent) a teprve se značným odstupem od hodnoty krajského města pak následují hodnoty dalších obcí (Ryjice 43,6 procent, etc.). Hodnoty ukazatele intenzity vyjížďky za jednotlivé obce ORP Ústí nad Labem promítáme do kartogramu (kartogram 1). Intervaly hodnot intenzity vyjížďky jsou v kartogramu rozděleny do kvantilů tak, že 1 kvantil zachycuje 25 % četnosti jevu. Celkový počet případů (obcí) je tedy rovnoměrně rozdělen do čtyř kategorií. 49

Kartogram č. 20: Vyjížďka do zaměstnání podle obcí ORP Ústeckého kraje (ze zjištěných míst pracoviště), podle SLDB 2011 Pramen: SLDB 2011, Dojížďka do zaměstnání a do škol. Zpracování AUGUR Consulting. Abychom zasadili údaj mapující intenzitu vyjížďky v ORP Ústí nad Labem do širšího kontextu, lze poznamenat, že intenzita vyjížďky, měřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob za prací z obce bydliště na celkovém počtu zaměstnaných (ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště) v celém Ústeckém kraji dosáhla 42,2 %. (Tato krajská intenzita vyjížďky přitom ležela o 2,7 procentního bodu níže, než průměr 50

České republiky.) Nižší hodnota intenzity vyjížďky za prací, zjištěná v ORP Ústí nad Labem, v porovnání s celkem kraje, souvisí s vyšší lidnatostí a širší nabídkou pracovních příležitostí krajského města Ústí nad Labem v území ORP. (Pro srovnání, extrém v České republice představuje Hlavní město Praha, kde podle SLDB 2011 vyjíždělo za prací mimo obec pouze 6,3 % zaměstnaných.) Vyjížďku do zaměstnání můžeme sledovat podle prostorových typů vyjížďky. Z hlediska následujících čtyř typů vyjížďky převažoval u zaměstnaných osob bydlících v obcích ORP Ústí nad Labem přesun na pracoviště do jiné obce okresu (4 385 případů). Do jiného okresu kraje vyjíždělo celkem 1961 osob. Na pracoviště za hranice kraje vyjíždělo celkem 1377 zaměstnaných. Do zahraničí vyjíždělo z ORP dohromady 354 zaměstnaných (většina z nich z města Ústí nad Labem, jednalo se o 288 osob). Tabulka č. 13: Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP (SLDB 2011) - absolutní hodnoty Obec místa obvyklého pobytu místo pracoviště v jiné obci okresu místo pracoviště v jiném okrese kraje místo pracoviště v jiném kraji místo pracoviště v jiném státě Dolní Zálezly 70 11 10 4 Habrovany 23 3 1 - Homole u Panny 27 3 4 1 Chabařovice 297 60 14 3 Chlumec 722 133 47 13 Chuderov 160 11 10 - Libouchec 237 49 21 5 Malé Březno 61 8 5 - Malečov 98 17 9 2 Petrovice 56 12 8 - Povrly 292 71 26 9 Přestanov 53 16 3 1 Ryjice 16 1 - - Řehlovice 125 32 8 2 Stebno 53 5 1 3 Tašov 19 1 - - Telnice 91 17 10 1 Tisá 81 21 15 8 Trmice 223 27 18 8 Ústí nad Labem 1 281 1 414 1 147 288 Velké Březno 278 28 16 5 Velké Chvojno 96 17 3 1 Zubrnice 26 4 1 - ORP Ústí nad Labem celkem 4 385 1 961 1 377 354 Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. 51

Dolní Zálezly * Habrovany * Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec * Malé Březno Malečov Petrovice Povrly * Přestanov * Ryjice Řehlovice * Stebno * Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno * Zubrnice Celkem ORP Ústí n. L. Typ vyjížďky v procentech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Posuzování procentuálních údajů prostorového typu vyjížďky (ale i dalších ukazatelů) je v případě ORP Ústí nad Labem zatíženo faktem, že běží o soubor obcí různých velikostních kategorií. Vedle téměř stotisícového města Ústí nad Labem stojí obce s lidnatostí nepřesahující jednotlivě 5 tisíc obyvatel. Nízký počet obyvatel v řadě obcí ORP se promítá do malého počtu případů vyjížďky / dojížďky do zaměstnání, čímž slábne validita příslušného procentuálního údaje. Graf č. 1: Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP, SLDB 2011 (%) 100% Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí n. Labem a celek ORP (SLDB 2011) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% místo pracoviště v jiné obci okresu místo pracoviště v jiném okrese kraje místo pracoviště v jiném kraji místo pracoviště v jiném státě Obce ORP Ústí nad Labem Graf AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Poznámka: Hvězdička před názvem obce v grafu signalizuje nízký počet posuzovaných případů v obci (méně než 75 případů vyjížďky). Konkrétní procentuální údaj má spíše orientační hodnotu. Jak je patrné z grafu 1, podíl vyjíždějících do zaměstnání na místo pracoviště v jiné obci okresu u většiny obcí ORP (mimo krajského města) přesahoval zhruba 70 % případů z těchto čtyř typů vyjížďky. Krajské město Ústí nad Labem se, z hlediska proporcí typů vyjížďky do zaměstnání, zřetelně odlišovalo od ostatních obcí ORP, zejména nižším podílem vyjížďky do jiné obce okresu (celkem 31 %) a naopak vyšším podílem vyjížďky do jiného okresu v kraji (34 %) a také do jiného kraje (28 %). Nejvíce zaměstnaných osob vyjíždějících z krajského města Ústí nad Labem směřovalo do cílových obcí: Prahy (846), Trmic (771), Teplic (342), Děčína (278) a Chabařovic (150). 52

Z údajů za celek ORP Ústí nad Labem plyne, že na první typ vyjížďky (místo pracoviště v jiné obci okresu) připadlo 54,8 % případů, na druhý typ (místo pracoviště v jiném okrese kraje) 24,5 % případů, dále na vyjížďku na místo pracoviště v jiném kraji pak 17,2 % a vyjížďku na pracoviště do jiného státu pak 4,5 % případů. Věkovou strukturu osob vyjíždějících z obcí ORP Ústí nad Labem podle SLDB 2011 zachycuje následující tabulka 14. Nejvyšší podíl z celku vyjíždějících osob nalézáme ve věkové skupině 30-39 let (36 %) a dále také ve věkové skupině 40-49 let (24 %). Tabulka č. 14: Vyjíždějící do zaměstnání podle obcí v ORP Ústí nad Labem podle věku a obce vyjížďky (SLDB 2011) Obec vyjížďky celkem Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání v tom ve věku 15-25 - 29 30-39 40-49 50-59 60 a více nezjišt. 24 Dolní Zálezly 95 3 11 32 19 21 9 - Habrovany 27 1 3 9 7 6 1 - Homole u Panny 34 5 2 10 9 8 - - Chabařovice 373 26 37 124 125 50 10 1 Chlumec 908 74 106 305 229 160 34 - Chuderov 181 7 14 64 56 33 7 - Libouchec 310 31 37 88 79 64 11 - Malé Březno 74 6 3 24 19 19 3 - Malečov 126 7 7 53 29 26 4 - Petrovice 75 15 6 21 18 15 - - Povrly 395 27 41 155 100 52 20 - Přestanov 73 2 8 30 22 8 3 - Ryjice 17 1 1 5 6 3 1 - Řehlovice 167 13 13 59 45 27 10 - Stebno 61 5 5 19 19 13 - - Tašov 20 4-3 8 4-1 Telnice 117 7 12 47 24 16 11 - Tisá 123 5 10 40 39 23 6 - Trmice 273 26 30 96 63 49 9 - Ústí nad Labem 4 073 266 656 1 524 899 574 152 2 Velké Březno 324 18 30 121 96 51 8 - Velké Chvojno 117 8 14 50 18 25 2 - Zubrnice 31 2 5 9 11 4 - - Vyjíždějící ORP Ústí n. Labem celkem 7 994 559 1 051 2 888 1 940 1 251 301 4 Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. 53

Nyní doplníme informace o dojíždějících do zaměstnání. V úvodní tabulce 1 (na začátku tohoto textu) jsme viděli, že celkový počet dojíždějících do obcí ORP Ústí nad Labem (10 079 případů) je vyšší ve srovnání s celkem vyjíždějících (7 994). Vzhledem k dominantní pozici krajského města v území ORP, připadají tři čtvrtiny (74,9 %) z celkového souboru dojíždějících na cílovou obec Ústí nad Labem. Podíl dojíždějících žen (45 % v ORP) je o něco vyšší, než byl v případě vyjížďky do zaměstnání. Také proporce denní dojížďky do obcí ORP (84,8 %) o několik procent převyšuje hladinu, kterou jsme konstatovali u denní vyjížďky. Údaje o prostorových typech dojížďky do zaměstnání nese tabulka 15. Nejčastěji je z následujících tří typů dojížďky zastoupeno dojíždění z jiných okresů kraje (50,7 %, absolutně 5110 případů), druhým nejvíce frekventovaným typem je dojížďka v rámci okresu (43,5 %, absolutně 4358 případů), na poslední typ, tedy dojížďku do zaměstnání z jiných krajů připadalo 5,8 %, tedy 584 případů. Tabulka č. 15: Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP (SLDB 2011) - absolutní hodnoty Dojíždí Dojíždějící Dojíždí Dojíždí Obec dojížďky z jiných celkem v rámci okresu z jiných krajů okresů kraje Dolní Zálezly 5 3 1 1 Habrovany 4 3 1 3 Homole u Panny 3 3 Chabařovice 334 223 94 17 Chlumec 121 88 32 1 Chuderov 69 47 17 5 Libouchec 42 23 19 Malé Březno 3 1 2 Malečov 5 2 3 Petrovice 104 62 37 5 Povrly 91 67 23 1 Přestanov 26 17 9 Ryjice 20 18 2 Řehlovice 154 65 79 10 Stebno 3 2 1 Tašov 1 1 Telnice 28 18 10 Tisá 107 74 31 2 Trmice 1285 1007 252 26 Ústí nad Labem 7554 2573 4466 515 Velké Březno 96 66 30 - Velké Chvojno 14 13 1 Zubrnice 10 9 1 Dojíždějící do obcí ORP Ústí nad Labem celkem 10079 4385 5110 584 Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Tabulka AUGUR Consulting Mezi zdrojovými okresy dojížďky (v rámci dojížďky z jiných okresů Ústeckého kraje) do ORP Ústí nad Labem byly nejvíce zastoupeny okresy: Teplice (2082 případů), Děčín (1421 54

* Dolní Zálezly * Habrovany * Homole u Panny Chabařovice Chlumec * Chuderov * Libouchec * Malé Březno * Malečov Petrovice Povrly * Přestanov * Ryjice Řehlovice * Stebno * Tašov * Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno * Velké Chvojno * Zubrnice Celkem ORP Ústí n. L. Typ dojížďky v procentech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem případů), Litoměřice (1064 případů), Most (309 případů), Chomutov (153 případů) a Louny (81 případů). Zatímco graf 1, v němž jsme strukturovali vyjížďku do zaměstnání z obcí ORP podle prostorových typů vyjížďky v procentech, ukazoval spíše pravidelnosti mezi většinou těchto obcí, graf následující (graf 2), kde stejným způsobem prezentujeme dojížďku do zaměstnání, ukazuje spíše na diference mezi obcemi. Příčinou jsou zejména nízké četnosti případů dojížďky u převahy posuzovaných obcí. (Spočítáme-li podíl prvního typu dojížďky, tedy podíl dojíždějících v rámci okresu za ostatních 22 obcí ORP - mimo krajského města Ústí nad Labem - tento podíl činí 71 procent. V souvislosti s takto získaným průměrem však nelze nevidět vysoké odchylky u řady obcí ORP.) Naše snaha o zobecnění zde naráží na slabší vypovídací schopnost dat. Nepřestává však platit, že charakteristiky krajského města jsou zásadně určující pro celek ORP. Graf č. 2: Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP, SLDB 2011 (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí n. Labem a celek ORP (SLDB 2011) dojíždí v rámci okresu dojíždí z jiných okresů kraje dojíždí z jiných krajů Obce ORP Ústí nad Labem Graf AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Poznámka: Hvězdička před názvem obce v grafu signalizuje nízký počet posuzovaných případů v obci (méně než 75 případů dojížďky). Konkrétní procentuální údaj má spíše orientační hodnotu. 55

Tabulka č. 16: Dojíždějící do zaměstnání: ORP Ústí nad Labem podle věku a obce dojížďky (SLDB 2011) Obec dojížďky Dojíždějící celkem Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání v tom ve věku 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 a více nezjištěno Dolní Zálezly 5 - - 2-2 1 - Habrovany 4 - - 1 1 2 - - Homole u Panny 3 - - 1 1 1 - - Chabařovice 334 20 46 101 76 77 14 - Chlumec 121 6 6 31 37 35 6 - Chuderov 69 9 10 23 17 5 5 - Libouchec 42 1 8 16 7 6 4 - Malé Březno 3 - - - 3 - - - Malečov 5-1 1 1 2 - - Petrovice 104 11 17 28 25 18 5 - Povrly 91 4 11 32 20 19 5 - Přestanov 26 1 3 8 8 5 1 - Ryjice 20 1-5 9 3 2 - Řehlovice 154 5 16 45 44 38 6 - Stebno 3-1 2 - - - - Tašov 1 - - 1 - - - - Telnice 28 2 1 12 9 3 1 - Tisá 107 11 13 34 25 20 4 - Trmice 1285 89 179 508 279 192 37 1 Ústí nad Labem 7554 558 973 2 487 1 948 1 255 330 3 Velké Březno 96 7 8 34 23 19 5 - Velké Chvojno 14 1 1 6 3 2 1 - Zubrnice 10-3 3 2 2 - - Dojíždějící ORP Ústí nad Labem celkem 10079 726 1 297 3 381 2 538 1 706 427 4 Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Z hlediska věku představují mezi dojíždějícími (podobně, jako tomu bylo u souboru vyjíždějících) nejpočetnější skupinu osoby z věkové skupiny 30-39 let (33,5 %) a dále též věkové skupiny 40-49 let (25 %). Nejméně zastoupenou věkovou skupinu tvoří mezi dojíždějícími osoby starší 60 let (4,2 % z celku dojíždějících). 56

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY (Relevantní pasáže vysvětlivek k tématu vyjížďky a dojížďky za prací jsou převzaty z textu Českého statistického úřadu.) Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání (tj. místo pracoviště, dopravní prostředek, doba trvání dojížďky (docházky) a frekvence dojížďky do místa pracoviště) vyplňovali pouze zaměstnaní. V případě místa pracoviště se uváděla adresa místa výkonu práce (nikoliv např. sídla firmy). Osoby, které neměly pevné místo pracoviště, ale pracovní dobu začínaly na stejné adrese (např. pracovníci v dopravě - řidiči aj.), uváděly místo nástupu do zaměstnání. Údaje o dopravním prostředku a době trvání dojížďky (docházky) se uváděly podle každodenní cesty do zaměstnání. Frekvenci dojížďky do místa pracoviště vyplňovaly pouze osoby, které při cestě do zaměstnání opouštěly obec obvyklého pobytu. Osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a uvedly zaměstnání bez stálého pracoviště", nejsou v tabulkách za dojížďku zahrnuty, stejně jako nejsou zahrnuty osoby, jejichž adresa pracoviště je shodná s adresou místa obvyklého pobytu. Tyto osoby údaje o dojížďce neuváděly. Osoby vyjíždějící do zaměstnání jsou osoby, jejichž místo pracoviště je na jiné adrese, než je jejich místo obvyklého pobytu. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby splňující podmínku pro vyjížďku, přičemž místo pracoviště je ve stejném nebo v jiném ZSJ obce obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby s různou obcí pracoviště a místa obvyklého pobytu. V celkovém počtu vyjíždějících mimo obec jsou zahrnuty i osoby s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud uvedly okres, ve kterém pracují a tento okres je jiný než okres místa obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo ČR jsou osoby s uvedeným i nezjištěným státem pracoviště, pokud uvedly, že pracují v zahraničí. Zaměstnané osoby jsou v tabulkách dojížďky definovány odlišně než v jiných publikačních tabulkách ČSÚ. Počty zaměstnaných osob v dojížďce nezahrnují pracující studenty a učně, kteří ačkoliv byli k datu sčítání ekonomicky aktivní - jsou zařazeni v počtech dojíždějících osob do školy. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Saldo vyjížďky je rozdíl počtu vyjíždějících a dojíždějících. 57

Počet obyvatel (k 31.12.) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Saldo migrace Celkový přírůstek Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 4. Přehled obcí ORP přírůstky, úbytky počtu obyvatel, vyhodnocení potenciálu ploch pro bydlení k roku 2016 Cílem této části demografické studie je (podle zadání, bod C) vytvořit pro zadavatele přehled obcí ORP Ústí nad Labem z hlediska přírůstků a úbytků obyvatelstva a současně vyhodnotit potenciál ploch pro bydlení (podle podkladu MmÚL), vše k roku 2016. Zpracování první části zadání se opírá především o Územně analytické podklady, zpracované Českým statistickým úřadem pro rok 2016 za obce České republiky. Z uvedeného souboru ČSÚ jsou vybrány relevantní demografické údaje za obce ORP Ústí nad Labem (doplněny byly pouze hodnoty celkového přírůstku obyvatel). Základní údaje z oblasti pohybu obyvatelstva v obcích ORP Ústí nad Labem za rok 2016 mapuje následující tabulka č. 17. Tabulka č. 17: Vybrané údaje o pohybu obyvatelstva v obcích ORP Ústí nad Labem za rok 2016. O b e c : Dolní Zálezly 580 7 5 17 17 2 0 2 Habrovany 221 1 1 10 12 0-2 -2 Homole u Panny 361 0 5 7 13-5 -6-11 Chabařovice 2 535 34 32 121 89 2 32 34 Chlumec 4 440 55 45 137 130 10 7 17 Chuderov 1 048 10 1 49 38 9 11 20 Libouchec 1 809 12 10 67 58 2 9 11 Malé Březno 509 4 3 10 14 1-4 -3 Malečov 803 6 6 17 27 0-10 -10 Petrovice 890 11 10 41 62 1-21 -20 Povrly 2 220 14 22 58 71-8 -13-21 Přestanov 394 2 5 12 18-3 -6-9 Ryjice 187 2 3 4 4-1 0-1 Řehlovice 1 403 12 13 54 49-1 5 4 Stebno 472 3 5 21 13-2 8 6 Tašov 154 1 0 5 4 1 1 2 Telnice 719 8 9 24 27-1 -3-4 Tisá 937 4 2 43 29 2 14 16 Trmice 3 288 37 26 198 209 11-11 0 Ústí nad Labem 92 984 1 078 972 1 930 2 300 106-370 -264 Velké Březno 2 237 23 27 67 58-4 9 5 Velké Chvojno 857 11 15 34 20-4 14 10 Zubrnice 248 3 5 13 9-2 4 2 O R P c e l k e m 119 296 1 338 1 222 2 939 3 271 116-332 -216 Pramen: Územně analytické podklady ČSÚ pro rok 2016 Tabulka AUGUR Consulting 58

4.1. Vyhodnocení vybraných údajů o pohybu obyvatelstva ORP Ústí nad Labem k roku 2016 Celkově vzato, obyvatelstvo ORP Ústí nad Labem (sestávající z 23 obcí, uvedených v tabulce výše) patří k územím se záporným celkovým přírůstkem (-216 obyvatel). Ačkoli z hlediska přirozeného přírůstku se ORP jako celek pohybuje v kladných hodnotách (116 obyvatel), úbytek obyvatelstva migrací (migrační saldo -332 obyvatel) převyšuje zisky, dosažené přirozenou měnou. Situace celého ORP je zásadně určena populačním vývojem krajského města Ústí nad Labem. Celkové ztráty krajského města (-264 obyvatel) za rok 2016 svou absolutní velikostí převyšují drobné zisky či úbytky, dosažené u ostatních obcí ORP. Přitom kladný přirozený přírůstek města Ústí (106 obyvatel) je převážen migračními ztrátami (saldo migrace -370 osob). Migrační odliv z krajského města je tedy hlavní (a dodejme, že dlouhodobou) příčinou ne zcela dobré populační bilance celého ORP. Pokud bychom údaje za město Ústí nad Labem z tabulky vyjmuli a hodnotili pouze zbytek 22 obcí, celkový přírůstek by se pohyboval v mírně kladných hodnotách. Posouzení situace v jednotlivých obcích (vyjma krajského města), vzhledem k jejich nízkému počtu obyvatel, může mít spíše orientační charakter (ve 14 obcích, tedy ve více jak polovině z celkového počtu 23 obcí, žije méně jak 1000 obyvatel a roční počty narozených, respektive zemřelých se v těchto obcích zpravidla pohybují v jednotkách osob). Z toho důvodu nepracujeme s hodnotami hrubé míry celkového přírůstku, které by nám (při vyšší lidnatosti obcí anebo alespoň při jejich vyšší homogenitě z hlediska počtů obyvatel) přinesly možnost obce lépe vzájemně porovnat. Celkově v 10 obcích ORP Ústí nad Labem zaznamenáváme záporné hodnoty celkového přírůstku (viz zažlucené údaje v tabulce). Nepočítáme-li již uvedenou zápornou hodnotu celkového přírůstku u krajského města, nutno konstatovat, že minusové hodnoty ukazatele celkového přírůstku nejsou (u těchto ostatních obcí) vysoké. (Maximum najdeme u obce Povrly, činí -21 osob.) Dobrá zpráva by mohla znít: u 6 z 9 obcí s více jak 1000 obyvateli (Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Řehlovice a Velké Březno) nacházíme kladnou hodnotu celkového přírůstku, jakkoli může být tato hodnota nízká. Třítisícové Trmice jsou z hlediska celkového přírůstku obyvatel v roce 2016 přesně na nule. Záleží tedy hlavně na tom, jak se bude vyvíjet migrační atraktivita hlavního města regionu - Ústí nad Labem. 59

5. Prognóza vývoje obyvatel města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů k horizontu roku 2040 Cílem této části demografické studie je poskytnout zadavatelům prognostický odhad budoucích počtů a struktury obyvatelstva města Ústí nad Labem, včetně čtyř jeho městských obvodů, do roku 2040. Prognóza je z hlediska svého typu postavena na tzv. kohortně-komponentní metodě, jejímiž relativně samostatnými složkami (komponentami) jsou plodnost, úmrtnost a migrace. Empirické východisko prognózy představuje podrobná věková a pohlavní struktura obyvatelstva analyzovaného územního celku. Výsledky prognózy jsou zpracovány ve třech variantách: střední, vysoká (optimistická) a nízká (pesimistická) varianta. Střední varianta je chápána jako nejpravděpodobnější, avšak výsledky je zapotřebí interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje, daného oběma krajními variantami. Základní předpoklady, s nimiž jsme (ve střední variantě) přistupovali k tvorbě prognózy vývoje počtů a struktury ústeckých obyvatel, jsou: (1) velmi mírný nárůst plodnosti; (2) mírné, přitom však stabilní, zlepšování podmínek úmrtnosti a (3) záporné migrační saldo. Jádro pracovního postupu prognózy spočívá v tom, že na pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva jsou opakovaně (v jednoletém kroku) aplikovány parametry předpokládaného budoucího vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace, strukturované podle věku a pohlaví. Výsledek pak představují počty mužů a žen v jednotlivých letech věku, které postupně (kalkulací) narůstají pro každý kalendářní rok prognózovaného období. Populační projekce (prognózy) jsou odhadem budoucího vývoje obyvatelstva a jeho struktury. Fungují relativně dobře v dobách poklidného vývoje. Autoři prognóz nejsou schopni předjímat náhlé změny populačního vývoje, zapříčiněné vnějšími vlivy (ekonomické krize, politické turbulence, působení ničivých přírodních živlů, etc.). Tyto vlivy mohou - do té doby třeba stabilní - vývoj obyvatelstva významně ovlivnit. Také obecně platí, že přesnost projekcí klesá jak s rostoucí vzdáleností časového horizontu projekce, tak i se zmenšující se velikostí sledované populace. Lze tak předpokládat, že hodnoty projektované za město Ústí nad Labem jako celek by měly nabývat o něco vyšší přesnosti, než je tomu u čtveřice ústeckých městských obvodů. 60

1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2015 2016 Počet obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.1. Populační vývoj ve městě Ústí na Labem Je-li naším cílem vystihnout budoucí rysy populačního vývoje města Ústí nad Labem, musíme nutně vyjít z retrospektivy dosavadního vývoje tohoto územního společenství. V prvotním přehledu celkových počtů obyvatel města Ústí nad Labem jako celku se opřeme o data sčítání lidu. Ta doplníme o počty osob, přihlášených v Ústí nad Labem a jeho městských obvodech k trvalému pobytu. Jak ukazuje sled údajů ze sčítání lidu (Graf 3), celkový počet obyvatelstva města ve druhé polovině 20. století poměrně rychle narůstal. Od sčítání lidu 1991, kdy počty obyvatel Ústí sahaly k hranici sta tisíc, populace velmi slabě ubývá. Po roce 1991 se relativně stabilizovalo obyvatelstvo čtyř ústeckých městských obvodů. Protože údaje z ročních bilancí ČSÚ neodrážejí zcela přesně změny počtů obyvatel těchto městských obvodů, doplňujeme informace z cenzu také o stavy mužů a žen, nahlášených zde k trvalému pobytu. Počty osob, které měly zapsán v jednotlivých městských částech Ústí nad Labem, trvalý pobyt, byl (ke konci roku 2016) následující: v MO Ústí nad Labem-město: 35521 osob; v MO Ústí nad Labem-Neštěmice: 25138 osob, v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa: 20343 osob a v MO Ústí nad Labem-Střekov: 13808 osob. Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Ústí nad Labem a jeho městských obvodech. 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 64 179 Počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem a jeho městských obvodech v letech 1950-2016 72 148 79 544 Sčítání lidu 89 272 98 178 95 436 Ústí nad Labem MO Ústí n. L. město MO Ústí n. L. Neštěmice MO Ústí n. L. S. Terasa MO Ústí n. L. Střekov 93 000 Hlášení k trv. pobytu 95 668 94 810 roky Graf AUGUR Consulting Pramen: ČSÚ, Historický lexikon obcí České republiky, 1869-2011, https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 Data z interních evidencí obyvatel města (hlášení k trvalému pobytu). Poznámka: (1) Počty obyvatelstva jsou uvedeny podle administrativních hranic vymezených po roce 2001 (tedy bez městského obvodu Ústí nad Labem Trmice). (2) Počty osob hlášených k trvalému pobytu jsou uvedeny včetně tzv. úředních adres (osoby z těchto úředních adres představovaly ke konci roku 2016 celkem 3,3 % obyvatel města Ústí nad Labem). 61

Strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem i čtveřice jeho městských obvodů podle pohlaví a jednotek věku detailně zobrazujeme pomocí věkových pyramid (grafy 4-8). Kontury ústeckých věkových pyramid jsou zobrazeny červenými liniemi, přičemž do grafu je, s cílem srovnání proporcí věkových skupin, připojena modrou barvou plocha věkové pyramidy ČR (vše k datu SLDB 2011 6 ). Na prvních dvou grafech (věkové pyramidy Ústí nad Labem a MO Ústí nad Labem-město) jsou dobře patrné charakteristické rysy věkového složení české populace. Předně jsou to maxima, utvořená zvýšenými počty narozených. Nejpočetnější vlnu zde (v roce 2011) tvořila skupina obyvatel kolem věku 35 let, narozená v polovině 70. let. Nad nimi v grafu pozorujeme jinou, starší populační vlnu (osoby kolem věku 60-65 let) ze silných poválečných generací. V patě pyramidy pak sledujeme zvýšené počty narozených, jako důsledek oživení plodnosti po roce 2000. Pyramida zrcadlí i úbytky počtů narozených dětí z 60. let, ale zejména z 90. let 20. století; ty se nejsilněji projevily mezi dětmi věku 10-15 let. O něco méně nápadné jsou v prezentovaných pyramidách vyšší proporce žen-seniorek vůči jejich stejně starým mužským protějškům. Graf č. 4: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel města Ústí nad Labem a ČR (stav k SLDB 2011). Graf č. 5: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem-město a ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf AUGUR Consulting 6 Absolutní počty osob v jednotlivých letech věku přepočteny na procenta. 62

Graf č. 6: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice a ČR (stav k SLDB 2011). Graf č. 7: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí n. Labem-Sev. Terasa s ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf č. 8: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem Střekov a ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf AUGUR Consulting 63

Populace města Ústí nad Labem, jako nejlidnatějšího z posuzovaných celků, poměrně věrně kopíruje proporce celku obyvatel republiky (Graf 2). Z ústeckých městských obvodů pak relativně největší shodu s proporcemi republiky nacházíme u MO Ústí nad Labemměsto, (Graf 5), který má ze čtveřice městských obvodů nejvíce obyvatel. Odlišná je situace u ostatních méně zalidněných městských obvodů. Pozorujeme zde vyšší rozdíly mezi jednotlivými ročníky narození (projevují se zubatými okraji pyramidy) i nápadnější rozdíly v proporcích věkových skupin. Věkově nejmladší obvod Neštěmice (Graf 6) dosahoval zřetelně vyššího podílu dětské složky i mladých ročníků do 30 let věku a na druhé straně nápadně slabého podílu seniorů nad 65 let věku. Naopak (z hlediska průměrného věku) nejstarší obyvatelstvo obvodu Severní Terasa (Graf 7) se vyznačovalo nápadně silnou skupinu obyvatel na pokraji seniorského věku a také nevyrovnanou věkovou strukturu, což se týkalo v nižší míře i obvodu Střekov. Porovnání dílčích parametrů věkové struktury obyvatel města Ústí nad Labem a čtyř jeho městských obvodů, spolu s celkem republiky (podle SLDB 2011), přináší následující tabulka. Tabulka č. 18: Ukazatele věkového složení města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů spolu s celkem ČR k datu Sčítání lidu domů a bytů 2011 (26. 3. 2011). Území Ústí nad Labem MO Ústí nad Labemměsto MO Ústí nad Labem- Neštěmice MO Ústí nad Labem- Severní Terasa MO Ústí nad Labem- Střekov Index stáří 100,2 113,4 82,0 122,4 119,2 110,5 Průměrný věk 40,5 40,8 37,4 42,5 42,1 41,0 Proporce věkových skupin v %: věk 0-14 let věk 15-64 let věk 65 a více let 15,1 69,7 15,1 15,2 66,8 17,3 16,6 73,5 9,4 13,5 69,7 16,5 Pramen: ČSÚ, SLDB 2011, Poznámka: Index stáří udává počet obyvatel ve věku nad 65 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. 14,2 68,2 17,0 Tabulka AUGUR Consulting ČR 14,5 69,7 15,8 Ústí nad Labem se (k roku 2011) jevilo optikou indexu stáří jako mladé město. Obyvatelstvo větších měst přitom bývá zpravidla starší než celek republiky, v případě Ústí to neplatilo. Napomohl tomu i vliv mladé věkové struktury obvodu Neštěmice. Neštěmice měly k roku 2011 nápadně nízkou hodnotou indexu stáří, nízký průměrný věk obyvatel, jakož i neobvykle slabý podíl seniorů (věk 65 a více let). Vedle statického popisu věkového složení je nezbytné připomenout jeho dynamickou stránku - zejména proces stárnutí obyvatelstva. Stárnutí má za následek zvyšování průměrného věku, pokles podílu dětské složky obyvatelstva a naopak narůst podílů složky seniorské. Vrcholek věkové pyramidy se posunuje vzhůru a nabývá na objemu, jak rostou počty nejstarších mužů a žen. Uvidíme to zřetelně v kapitole třetí, přinášející výsledky prognózy. 64

V následujících pasážích se pokusíme stručně postihnout vývoj tří relativně samostatných složek (komponent) populačního vývoje. Postupně se zaměříme na vývoj plodnosti, úmrtnosti a migrace. Lze poznamenat, že relativně nejstabilnější vývoj zaznamenáváme u procesu úmrtnosti, zatímco složkou nejméně stabilní a tedy nejobtížněji předvídatelnou je migrace. 5.1.1. Dosavadní vývoj plodnosti Obecnějším rámcem současného vývoje plodnosti v ČR je proces tzv. druhého demografického přechodu. Čeští muži a ženy do tohoto procesu tranzice vstoupili počátkem 90. let 20. století. Následovali tak (s jistým zpožděním) své západoevropské protějšky, kteří tento proces odstartovali již od poloviny 60. let minulého století. Druhý demografický přechod, zrcadlící proměnu hodnotových orientací mužů a žen ve sféře rodinného chování, se empiricky projevuje posunem od manželství směrem k nesezdaným soužitím, zvyšováním podílu dětí narozených mimo manželství, rozšiřováním užívání pokročilých prostředků antikoncepce, poklesem podílu předmanželských koncepcí vynucených těhotenstvím partnerky, šířením pluralitních forem rodiny, etc., ale zejména - poklesem počtů narozených dětí. Část tohoto poklesu souvisí s odkládáním plození dětí do vyššího věku ženy, respektive s upřednostňováním jiných aktivit žen (například budováním profesní kariéry, studiem, cestováním) před rozením potomků. Pokles plodnosti můžeme dobře pozorovat na hodnotách ukazatele úhrnné plodnosti. Uvedený ukazatel vypovídá o tom, jaký počet živě narozených dětí připadá v průměru na jednu ženu v reprodukčním věku, tedy věku 15-49 let, a to za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku (zjištěné v daném roce) zůstaly neměnné. Poměrně dramatický průběh změn hodnot ukazatele úhrnné plodnosti zobrazuje následující graf (Graf 7). Graf zachycuje hodnoty úhrnné plodnosti v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem mezi lety 1991 až 2015. Údaje o hodnotách úhrnné plodnosti za obce (Ústí nad Labem) nejsou standardně k dispozici, vycházíme tedy z hodnot za okresy ČR, ty jsou pravidelně kalkulovány Českým statistickým úřadem. 65

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Úhrnná plodnost Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 9: Úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem (1991-2015). 2.0 1.9 1.8 1.7 1.6 1.5 1.4 1.3 1.2 1.1 1.0 Úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem (1991-2015) (Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu) Úhrnná plodnost ČR Úhrnná plodnost Ústecky kraj Úhrnná plodnost okr. Ústí n. L. Pramen: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva, Statistická ročenka Ústeckého kraje; Demografická ročenka okresů ČR rok Jak je patrné grafu, ještě v roce 1991 se úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji i okrese Ústí nad Labem pohybovala poblíž hladiny 1,9 dítěte na jednu ženu. Následný rapidní pokles plodnosti poté zaznamenáváme u všech tří dotyčných územních celků. V okrese Ústí nad Labem však dochází k pozitivnímu obratu a následnému růstu úhrnné plodnosti dříve (kolem roku 1997), než tomu bylo v Ústeckém kraji, respektive v ČR. Vyšší hladinu plodnosti okresu Ústí nad Labem vůči kraji i ČR pozorujeme od konce 90. let až do roku 2015, kdy počet narozených dětí na jednu ženu v okrese Ústí nad Labem odpovídal 1,7 dítěte, zatímco celek republiky dosáhl hodnoty nižší (1,57 dítěte na jednu ženu). Průměrný rozdíl v hodnotě úhrnné plodnosti mezi ČR a okresem Ústí nad Labem v období let 2000-2015 činil 0,142 dítěte ve prospěch okresu. Předpokládáme, že analogické parametry plodnosti, jako v okrese Ústí nad Labem, budou převažovat i v krajském městě. Z porovnání věkově specifických měr plodnosti mezi Ústeckým krajem a ČR plyne, že vysoká hladina plodnosti Ústeckého kraje je jednoznačně utvářena zásluhou nejmladších věkových skupin 15-19 a 20-24 let. Lze soudit, že za vyšší hladinou plodnosti na Ústecku z valné části stojí romské etnikum, které se charakterem plodnosti liší od většinového obyvatelstva. 66

5.1.2. Dosavadní vývoj úmrtnosti Vývoj úmrtnosti na území naší republiky bychom mohli ve stručném retrospektivním pohledu rozdělit na tři etapy. (1) Od roku 1920 do roku 1960 zaznamenáváme (s výjimkou války) v podstatě trvalé zlepšování podmínek úmrtnosti, (2) Po roce 1960 jsme svědky u českých žen stagnace a u mužů dokonce zhoršení parametrů úmrtnosti (3) V závěru 80. let 20. století se úmrtnost začala snižovat a po roce 1989 tento příznivý trend ještě zesílil. Důvody zlepšování podmínek úmrtnosti lze shrnout do několika bodů: rostoucí objemy finančních prostředků vstupujících do zdravotnictví; dobré personální zabezpečení odvětví zdravotnictví; možnost svobodné volby lékaře; široká dostupnost efektivních léčiv a moderních technologií ve zdravotnictví; rozšiřující se zdravotní prevence a současně zvyšující se společenská hodnota lidského zdraví. 7 Hlavním ukazatelem pro hodnocení vývoje úmrtnosti je pro nás naděje dožití (střední délka života při narození). Definujeme ji jako očekávanou průměrnou délku života právě narozené osoby za předpokladu, že by míry úmrtnosti (zjištěné v daném roce) zůstaly neměnné. Vývoj hodnot ukazatele naděje dožití mužů a žen ukážeme, podobně jako v případě plodnosti, v širším územním kontextu. Pro územní jednotky s relativně malými počty obyvatel nebývá ukazatel naděje dožití standardně kalkulován. Znalost úmrtnostních podmínek širšího území je tedy pro nás nezbytností, neboť při kalkulaci parametrů projekce se o některý z vyšších územních celků musíme opřít. Hodnoty ukazatele naděje dožití ČR a Ústeckého kraje za léta 1992-2015 zobrazuje graf (Graf 10). Jak je patrné, Ústecký kraj dlouhodobě vykazuje hodnoty naděje dožití o necelé dva roky nižší, než ČR. Rozdíl činil v roce 2015 u žen 1,8 roku, u mužů 1,9 roku v neprospěch Ústeckého kraje. 7 BURCIN, B., KUČERA, T. 2010. Dlouhodobý pokles a strukturální změny v úrovni úmrtnosti obyvatel České republiky. In: BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHRAŘÍKOVÁ, J. a kol. Demografická situace České republiky: Proměny a kontexty 1993-2008. Praha, SLON. (s. 67) 67

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Naděje dožití při narození v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 10: Naděje dožití mužů a žen v ČR a Ústeckém kraji mezi roky 1992 2015. 84 Vývoj naděje dožití při narození mužů a žen v ČR a Ústeckém kraji mezi roky 1992-2015 82 80 78 76 74 72 70 68 66 Naděje dožití ČR ženy Naděje dožití ČR muži Naděje dožití UK ženy Naděje dožití UK muži 64 roky Pramen: ČSÚ Graf AUGUR Consulting V optice mezikrajského srovnání hodnot naděje na dožití (v letech 2001-1015) zaujímá Ústecký kraj dlouhodobě nejslabší pozici (což platí u žen zcela beze zbytku a u mužů pouze s jedinou malou výjimkou v letech 2010-11). Uvedený fakt dokládá následující tabulka (naděje dožití v krajích ČR), v níž jsou nejnižší hodnoty krajských ukazatelů naděje dožití podbarveny žlutě. 68

Tabulka č. 19: Hodnoty naděje dožití v krajích ČR v letech 2000-2015. Pramen: ČSÚ Abychom se těsněji přiblížili studovanému území města Ústí nad Labem, využijeme podrobnější komparaci ukazatele naděje dožití ve struktuře obcí s rozšířenou působností (ORP). V uvedeném územním detailu disponujeme pouze daty v podobě průměrů za pětiletá období. V následující dvojici kartogramů (grafy 9 a 10) jsou hodnoty naděje dožití při narození v jednotlivých ORP České republiky rozděleny do šesti tříd (kvantilů). V případě naděje dožití mužů spadá území ORP Ústí nad Labem (kód 4214; viz červená šipka) do druhé nejnižší třídy (73,41 74,60 let). U hodnot naděje dožití žen je tomu obdobně, jen rozsah této třídy leží výše než u mužů (79,21-80,40 let). Oba kartogramy signalizují, že ORP Ústí nad Labem zaznamenává vyšší (tedy lepší) hodnoty ukazatele naděje dožití, než celek Ústeckého kraje. 69

Graf č. 11: Naděje dožití mužů při narození v SO ORP (2011-2015) Pramen: ČSÚ, https://www.czso.cz/csu/xu/nadeje_doziti_ve_so_orp_kraje Graf č. 12: Naděje dožití žen při narození v SO ORP (2011-2015) Pramen: ČSÚ, https://www.czso.cz/csu/xu/nadeje_doziti_ve_so_orp_kraje 70

Naděje dožití při narození v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem V následném porovnání (Graf 20) klademe vedle sebe pětileté průměry hodnot naděje dožití při narození mužů a žen, a to za ČR, Ústecký kraj, Karlovarský kraj a okres Ústí nad Labem. Jak je patrné, hodnoty naděje dožití okresu Ústí nad Labem se velmi přibližují situaci sousedního Karlovarského kraje (u mužů činí diference 0,1 roku, u žen pak 0,3 roku). Uvedená podobnost nám umožní (i přes tento mírný rozdíl) využít při výpočtech specifických intenzit úmrtnosti jako hlavní oporu charakteristiky Karlovarského kraje. Tabulka č. 20: Hodnoty naděje dožití při narození podle pohlaví v ČR, Ústeckém a Karlovarském kraji a okrese Ústí nad Labem (průměr let 2011-2015). 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 75.3 Hodnoty naděje dožití při narození podle pohlaví v ČR, Ústeckém a Karlovarském kraji a okrese Ústí nad Labem (průměr let 2011-2015) 81.2 73.4 ČR muži ČR ženy Ústecký kraj muži 79.2 Ústecký kraj ženy 74.1 Karlovarský kraj muži 80.1 Karlovarský kraj ženy 74.2 okr. Ústí n. L. M 79.8 okr. Ústí n. L. Ž Pramen: data ČSÚ Graf AUGUR Consulting 71

5.1.3. Dosavadní vývoj migrace Vývoj migrace 8, která spolu s vývojem plodnosti a úmrtnosti spoluutvářela současný stav a strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem, lze posuzovat ve třech rovinách. Na globální (mezinárodní) rovině můžeme uvažovat vlivy stěhování obyvatelstva přes hranice republiky, na úrovni národní se lze zaměřit na základní rysy migrace uvnitř území ČR, úroveň lokální pak může představovat analýza migrace zejména na krátké vzdálenosti uvnitř ústeckého regionu. V rámci globálního (mezinárodního) kontextu migrace lze připomenout radikální populační proměny, které se odehrály brzy po II. světové válce. V prvních dvou poválečných letech (1945-1946) bylo odsunuto více jak 75 % původní populace města 9. Tito obyvatelé představovali součást téměř tří miliónů Němců, přinucených opustit území tehdejšího Československa. Až do počátku 90. let patřilo území naší republiky k migračně ztrátovým ( vlny emigrace znamenala republika, kromě zmíněného odsunu Němců, po únoru 1948 a po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968). Po nástupu 90. let však začínají být významné narůstající počty cizinců, kteří se začali na území ČR usazovat. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2016 pobývá v ČR legálně více jak 490 tisíc cizinců. (K tomu lze připočíst více jak 8 tisíc nelegálních pobytů cizinců.) Z hlediska národnosti dlouhodobě převažují příchozí z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Podíl cizinců na obyvatelstvu v republikovém průměru odpovídá 4 procentům. Nejvyšší podíly cizinců v území nacházíme kromě velkoměst (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) a okresů zázemí Prahy právě v oblasti severního (a západního) pohraničí. Konkrétně v okrese Ústí nad Labem registruje Český statistický úřad ke konci roku 2015 celkem 4761 cizinců, z toho nejvyšší počty představují osoby z Vietnamu (1202), Slovenska (805), Ukrajiny (794), Německa (496) a také Ruska (279). Příchozí ze zahraničí tak mírně vylepšují bilanci obyvatelstva. Podíl cizinců přistěhovalých do okresu Ústí nad Labem činil v například roce 2016 celkem 19,5 procent (absolutně 332 osob), o rok dříve (2015) odpovídal podíl cizinců na přistěhovalých 18 procentům. Pokud jde o národní měřítko migrace 10, kompenzaci poválečného odsunu německých obyvatel představoval proces dosídlování pohraničí obyvateli české i slovenské části republiky. Vlna dosídlenců z let 1945-46 utvořila základ pro budoucí stále obyvatelstvo Ústí nad Labem. V pozdějších letech začala migrace slábnout a od 60. let začal být region spíše zdrojovou oblastí migrace nežli cílovou. (Ústecký kraj zaznamenal mezi lety 1964-1993 téměř tři desítky let trvající období záporného migračního salda. Následovalo období zisků stěhováním 1994-2008, nyní však kraj opět zaznamenává mírné migrační ztráty.) V období 8 Migrace, kterou podmínkách ČR rozumíme změnu obce trvalého, respektive obvyklého bydliště (stěhováním z obce do jiné obce), je součástí širšího procesu, mechanického pohybu obyvatelstva. 9 Podle pramenů, zpracovaných archivářkou města Ústí nad Labem Věrou Hladíkovou. http://www.usti-nadlabem.cz/dejiny/1945-95/ul-8-58.htm 10 Standardní evidence vnitřní migrace byla v Československu zavedena až od roku 1950. 72

Migrační saldo (absolutně) 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem mezi dvěma posledními cenzy (2001-2011) si Ústecký kraj připsal největší migrační výměnu s Prahou a Středočeským krajem. Nejsilnější migrační proud z Ústeckého kraje přitom směřoval do hlavního města. Tento trend pokračuje i v posledních letech. Graf č. 13: Vývoj migračního salda v Ústeckém kraji (1960-2015). 8 000 Vývoj migračního salda v Ústeckém kraji (1960-2015) 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0-1 000-2 000-3 000-4 000-5 000 Roky Pramen: ČSÚ: Demografický vývoj Ústeckého kraje - časová řada Graf AUGUR Consulting Etapa suburbanizace, nastoupená v polovině 90. let 20. století jako důsledek obratu migračních trendů v sídelním systému České republiky, se nejvýrazněji projevila růstem metropolitních oblastí nejlidnatějších velkoměst (Praha, Brno, Plzeň), zatímco u menších měst jsou její efekty slabší. Suburbanizační migrační toky v současnosti migračnímu systému v ČR dominují. Lokální kontext migrace je zejména ovlivněn skutečností, že ačkoli je Ústí nad Labem krajským městem, jeho migrační atraktivitu snižuje blízkost několika dalších sídel střední velikosti, zejména Děčína (50 tisíc obyvatel), Teplic (49 tisíc obyvatel), Mostu (66 tisíc obyvatel) a Chomutova (49 tisíc obyvatel). 73

1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Absolutní počty Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 14: Vývoj přistěhovalých, vystěhovalých a migračního přírůstku ve městě Ústí nad Labem (1950 2016). 5 000 4 500 4 000 Vývoj přistěhovalých, vystěhovalých a migračního přírůstku ve městě Ústí nad Labem (1950-2016) Migrační přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0-500 -1 000 Roky Pramen: ČSÚ, statistika pohybu obyvatelstva Graf AUGUR Consulting Město Ústí nad Labem zaznamenalo období největších migračních výměn (v rámci domácí migrace) brzy po válce. Statistika tehdejšího Československa zachycovala toto období systematicky bohužel až od roku 1950, kdy počty přistěhovalých a vystěhovalých již klesaly. Jak ukazuje graf 13, migrační přírůstek (migrační saldo) se pohybovalo v kladných hodnotách ještě v závěru 60. let. Úbytek migrací (záporné migrační saldo) se projevil již v období 1968-1977 a poté od roku 1990 (s výjimkou let 2005-2008) až dodnes. Průměrný roční úbytek obyvatel migrací v období 1990-2016 odpovídá přibližně 240 osobám ročně. 74

5.2. Východiska prognózy početního vývoje obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů Pro zpracování projekce budoucího vývoje obyvatelstva určitého územního celku, potřebujeme mít k dispozici následující údaje: (1) strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku; (2) řád vymírání dané populace (data o úmrtnosti podle věku a pohlaví) a naději dožití podle pohlaví; (3) úhrnnou plodnost a věkově-specifické plodnosti žen; (4) migraci podle pohlaví (absolutní počty), respektive migrační saldo a strukturu migrantů podle věku. Údaje o věkové a pohlavní struktuře města Ústí nad Labem byly převzaty z Českého statistického úřadu, konkrétně z bilance roku 2016 (k 31. 12.). V případě ústeckých městských obvodů obdobné bilance nejsou k dispozici, oporou se proto stala data posledního sčítání lidu (SLDB 2011). Také většinu ostatních údajů za městské obvody bylo třeba zastoupit informacemi za vyšší územní jednotky, neboť ČSÚ statistiku pohybu obyvatelstva městských obvodů nezpracovává. Oporou pro výpočet úmrtnostních tabulek (úmrtnost podle jednotlivých let věku a pohlaví) se staly (pro svou blízkost s charakteristikami města Ústí nad Labem) míry věkově specifické úmrtnosti Karlovarského kraje. Pro komponentu plodnosti (ukazatel úhrnné plodnosti ) jsou užity údaje standardně publikované ČSÚ za okres Ústí nad Labem. Výchozí struktura věkově specifických plodností se pak opírala o mírně modifikované údaje za Ústecký kraj. Údaje o stěhování pocházejí zčásti z rutinně zpracovávaných údajů ČSÚ za město Ústí nad Labem, dílem jsou využity informace z ústeckého magistrátu a městských obvodů. Věková struktura migrantů vychází z delší časové řady přistěhovalých a vystěhovalých podle věku a pohlaví za město Ústí nad Labem. Prahem prognózy se stal počátek roku 2017, horizontem prognózy počátek roku 2040. K výpočtu projekce posloužil program DAPPS ( Demographic Analysis and Population Projection System ), vytvořený U. S. Census Bureau. Náhled předpokládaného vývoje jednotlivých komponent prognózy pro město Ústí nad Labem i jeho městské obvody podává následující tabulka 20 11. 11 Tabulka má analogickou strukturu, jakou prezentovali například B. Burcin a T. Kučera ve stati Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2070 (2010: 184). 75

France Ireland Sweden United Kingdom Norway Belgium Netherlands Denmark Finland Slovenia Czech Republic Switzerland Austria Germany Croatia Bulgaria Ukraine Italy Slovakia Hungary Spain Greece Portugal Poland Romania Průměrný počet dětí na jednu ženu Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 21: Očekávaný vývoj celkové úrovně plodnosti, úmrtnosti a migrace v Ústí nad Labem a jeho městských částech. Úmrtnost Rok Plodnost (Naděje dožití při narození v letech) Migrace (Úhrnná plodnost) muži ženy (Migrační saldo) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2015 1,71 1,71 1,71 74,74 74,74 74,74 80,04 80,04 80,04-480 -160 311 2020 1,70 1,74 1,74 75,30 75,70 75,97 80,51 80,87 81,11-480 -160 311 2025 1,69 1,77 1,77 75,86 76,66 77,20 80,97 81,69 82,18-480 -160 311 2030 1,68 1,79 1,81 76,42 77,62 78,43 81,43 82,52 83,24-480 -160 311 2035 1,67 1,82 1,84 76,98 78,58 79,66 81,87 83,34 84,31-480 -160 311 2040 1,66 1,85 1,89 77,54 79,54 80,88 82,36 84,13 85,38-480 -160 311 Pramen: vlastní výpočty Tabulka AUGUR Consulting Představa budoucího vývoje plodnosti, reprezentovaná indikátorem úhrnné plodnosti v principu předpokládá ve střední variantě velice mírný nárůst. K horizontu prognózy (2040) by mohla úhrnná plodnost dosáhnout hodnoty 1,85 dítěte na jednu ženu. Posun předpokládáme též u rozložení plodnosti podle věku ženy (viz graf 16), zde očekáváme mírný nárůst věku maximální plodnosti do vyššího věku (také v souvislosti s postupným slábnutím kontingentu velmi mladých rodiček ve prospěch vyšších populačních ročníků). Vysoká (optimistická) varianta scénáře plodnosti (1,89 dítěte na jednu ženu v roce 2040) je odvozena od současných hodnot tohoto ukazatele, zjištěných v některých vyspělých západních zemích (např. Francie, Irsko, Švédsko, Británie, viz graf 15). Varianta nízká (pesimistická) reaguje na pokles plodnosti ve skupině západních i severských zemí po roce 2010 a předpokládá snížení úhrnné plodnosti k roku 2040 na úroveň 1,66 dítěte na jednu ženu. Graf č. 15: Hodnoty úhrnné plodnosti ve vybraných zemích Evropy (2016). 2.0 1.9 1.8 1.7 1.6 1.5 1.4 1.3 1.2 1.1 1.0 Hodnoty úhrnné plodnosti ve vybraných zemích Evropy (2016) (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu) Pramen: Population Reference Bureau, PRB, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting 76

Plodnost na jednu ženu Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 16: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku ženy v Ústí nad Labem. 0.16 0.14 0.12 Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku ženy rok 2015 okr. Ústí n.l. rok 2020 rok 2030 0.10 0.08 0.06 0.04 0.02 0.00 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 věk ženy Pramen: ČSÚ; vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting Vize budoucího vývoje úmrtnosti, vyjadřované syntetickým ukazatelem naděje dožití při narození, vychází ve střední variantě projekce z následujících předpokladů: Základní východisko představuje dlouhodobě stabilní trend zlepšování úmrtnostních podmínek, který nachází odraz ve zvyšující se hodnotě ukazatele naděje dožití. Daný trend je navíc posílen skutečností, že Česká republika jako celek dosud nedosáhla v tomto ukazateli hladiny běžné ve vyspělých zemích, a to jak u mužů, tak u žen. (Viz grafy 17 a 18). Dalším trendem, byť méně nápadným, je mírné snižování rozdílů mezi hodnotami naděje dožití u mužů a žen, čehož jsme svědky u demograficky vyspělých zemí. Ústecký kraj i okres Ústí nad Labem dosahují dlouhodobě ve srovnání s celkem ČR horších (nižších) hodnot naděje dožití. Rozdíl mezi hodnotami pro ČR a okresem Ústí nad Labem činí v současnosti u mužů přibližně 1,1 roku, u žen pak o 1,4 roku v neprospěch okresu. Vycházíme z toho, že úmrtnostní podmínky v okrese Ústí nad Labem a krajském městě budou srovnatelné. Ve střední variantě prognózy odpovídá parametr naděje dožití k roku 2040 u mužů 79,5 roků, u žen 84,1 roku. Vysoká (optimistická) varianta scénáře je spojena s představou intenzivnějšího využití pokročilých medicínských postupů a technologií, efektivních medikamentů v takové míře, že docílí nárůstu naděje dožití až k úrovni 80,9 let u mužské a 85,4 let u ženské části populace. 77

Switzerland Italy Spain France Finland Norway Sweden Austria Belgium Greece Slovenia Netherlands Ireland United Kingdom Germany Portugal Denmark Czech Republic Poland Croatia Slovakia Hungary Romania Bulgaria Ukraine naděje dožití v letech Switzerland Norway Sweden Netherlands Italy Spain Denmark Ireland United Kingdom Austria Belgium France Finland Germany Greece Slovenia Portugal Czech Republic Poland Croatia Slovakia Hungary Romania Bulgaria Ukraine naděje dožití v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jako protipól, nízká (pesimistická) varianta projekce se opírá o předpoklad pouze slabé dynamiky nárůstu naděje dožití, ta by k horizontu projekce (rok 2040) dosahovala hladin 77,5 let u mužů a 82,4 u žen. Graf č. 17: Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy muži 2016. 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy - muži 2016 Pramen: Population Reference Bureau, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting Graf č. 18: Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy ženy 2016 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy - ženy 2016 Pramen: Population Reference Bureau, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting 78

Výhled budoucnosti migrace je z obecného hlediska zatížen skutečností, že běží o nejobtížněji prognózovatelnou komponentu populačních projekcí. Ve srovnání s plodností či úmrtností, migrace daleko citlivěji reaguje na proměny ekonomických podmínek, možností zaměstnanosti (zejména nabídky největších lokálních zaměstnavatelů), dále proměny fungování bytového trhu a tempa výstavby bytů, možností dopravy, a jistě i sociálního klimatu v sousedských komunitách. V širším kontextu migraci ve městě Ústí nad Labem ovlivňují i perspektivy vývoje Ústecké aglomerace, respektive Ústeckého kraje. Střední varianta projekce migrace vychází z kompromisu mezi průměrnou výší migračního salda města Ústí nad Labem z let 1990-2016 a průměrnou výší migračního salda za posledních 10 let. Uvažovaná hladina migračního salda byla ještě poněkud snížena s ohledem na záporný charakter salda při zmenšující se velikosti věkových kohort, z nichž mohou potenciální vystěhovalí pocházet. V souladu s doporučeními autorů Smith, Tayman a Swanson (2001: 352) byl vzat do úvahy i vliv specifické události, konkrétně založení a fungování významné instituce posilující atraktivitu města, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Výše migračního salda byla nastavena na -160 osob ročně. Vysoká varianta migrace odpovídá maximální kladné hodnotě migračního salda z let 1990 až 2016 (tedy 311 osob ročně). Nízká varianta projekce migrace je uvažována jako dvojnásobek průměrného ročního migračního úbytku v Ústí nad Labem z let 1990-2016 (-480 obyvatel za rok, tedy minus 0,52 % za rok). Parametry migrace pro městské obvody Ústí nad Labem byly nastaveny analogicky, jako u celku města. Procentuálně vyjádřeno tomu odpovídá úbytek -0,172 % obyvatel za rok u střední varianty prognózy; přírůstek 0,334 procent obyvatel ročně u vysoké (optimistické) varianty a konečně úbytek -0,516 % obyvatelstva ročně u varianty nízké (pesimistické). 79

Saldo migrace v počtech osob 2017 2019 2021 2023 2025 2027 2029 2031 2033 2035 2037 2039 Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 19: Prognóza salda migrace v Ústí nad Labem 400 350 300 250 200 150 100 50 0-50 -100-150 -200-250 -300-350 -400-450 -500 Pramen: vlastní výpočty Prognóza salda celkové migrace v Ústí nad Labem v letech 2017-2040 podle variant prognózy roky Střední varianta Vysoká varianta Nízká varianta Graf AUGUR Consulting 80

5.3. Výsledky prognózy obyvatelstva Prognóza počtů a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů je zpracována ve třech variantách očekávaného budoucího vývoje (střední, vysoká-optimistická a nízká-pesimistická varianta prognózy). Střední varianta je chápána jako nejpravděpodobnější, vysoká-optimistická a nízká-pesimistická varianta pak reprezentují předpokládané rámce budoucího vývoje. Jak již bylo řečeno, každá z těchto tří variant prognózy vznikla jako výsledek působení tří relativně samostatně chápaných složek demografické reprodukce plodnosti, úmrtnosti a migrace. Obsah trojice těchto složek navazuje na výchozí pohlavně-věkovou strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem a čtyř jeho městských obvodů. V interpretaci dat se zprvu soustředíme na město Ústí nad Labem jako celek a poté postupně na jednotlivé městské obvody. Nejvíce přitom budeme vycházet ze střední (nejpravděpodobnější) varianty prognózy. 81

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.4. Základní výsledky prognózy obyvatelstvo města Ústí nad Labem 5.4.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva města Ústí nad Labem Počet obyvatel města Ústí nad Labem bude s největší pravděpodobností klesat po celé období projekce. Podle střední varianty projekce město zaznamená k horizontu projekce (k roku 2040) úbytek přibližně o 8,8 tisíc obyvatel (asi 9 %) ze současného stavu 94,8 tisíce, což by znamenalo snížení počtů na hladinu kolem 86 tisíc obyvatel. Prisma vysoké (optimistické) varianty prognózy však nevylučuje nárůst obyvatelstva města o necelých 5 tisíc mužů a žen (přibližně o 5 procent současného počtu) na téměř 100 tisíc obyvatel. Nízká (pesimistická) varianta projekce pak předpokládá významnější pokles populace o téměř 20 tisíc obyvatel (přibližně 20 %) z výchozího stavu. Naplnění nízké varianty prognózy by znamenalo stav přibližně 75 tisíc obyvatel města k roku 2040. Graf č. 20: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva Ústí nad Labem 110 000 108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 94 000 92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000 76 000 74 000 72 000 70 000 Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v Ústí nad Labem (2017-2040) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting Nutno poznamenat, že i kdybychom zcela vyloučili vliv migrace (jak přistěhování, tak vystěhování), počet obyvatel města by klesal rovněž. Za úbytkem obyvatelstva stojí nízká hladina plodnosti, (pod úrovní prosté reprodukce). Řečené platí i přesto, že Ústecká populace zaznamenává, ve srovnání s ČR, v průměru vyšší počet narozených dětí na jednu ženu. Ústí však má, jak jsme již viděli, relativně horší parametry úmrtnosti. V průběhu projektovaného období budou (vyjádřeno v absolutních číslech), počty narozených dětí převyšovány četnostmi zemřelých. S očekávaným úbytkem obyvatelstva souvisí i 82

skutečnost, že město všeobecně nepředpokládá realizaci významnějších projektů bytové výstavby. 5.4.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva Ústí nad Labem Bez ohledu na proměny počtů obyvatel bude ústecká populace v projektovaném období dále procházet již dříve započatým procesem stárnutí. (Mladší ročníky narozených jsou početně výrazně slabší, než ročníky jejich předchůdců, přibývá seniorů, zvyšuje se věk dožití.) Jak ukazují obrázky věkových pyramid, v průběhu projektovaného období se budou nejsilnější generace, narozené v 70. letech 20. století, posouvat k hranici důchodového věku (respektive, v roce 2040 překročí tyto nejpočetnější generace hranici 60 let). Všechny mladší ročníky, které do roku 2040 přijdou na svět, budou, ve srovnání s touto dominující generací, zastoupeny výrazně nižšími počty mužů a žen. Graf č. 21: Věková pyramida obyvatelstva Ústí nad Labem k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 22: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel 83

Graf č. 23: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 24: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 84

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.4.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel v Ústí nad Labem Povšimneme-li si trojice základních věkových skupin: dětí, dospělých a seniorů, pak můžeme očekávat charakteristické změny v jejich proporcích. Podle střední varianty projekce dětská složka (věk 0-14 let) během projektovaného období patrně dozná úbytek ze současných zhruba 15 tisíc k hodnotě mírně přesahující 12 tisíc obyvatel k roku 2040 (pokles o přibližně 3,5 tisíce, tedy o asi 22 procent současného stavu). Kontingent dospělých osob (věk 15-64 let) oslabí rovněž, a to z 60,5 tisíce na přibližně 50,8 tisíc (což znamená pokles o 9,6 tisíc, tedy asi o 16 procent ze stávající hodnoty). Skupina seniorů (věk 65+) početně posílí. Rozšíří se z 18,5 tisíce na přibližně 22,8 tisíc (asi o 4,3 tisíce, to je o přibližně 23 % ze současného stavu). Graf č. 25: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin Ústí nad Labem (2017 2040) - střední varianta. Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin města Ústí nad Labem (2017-2040) střední varianta 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 85

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Změny v proporcích popsaných tří hlavních věkových skupin lze vyjádřit také procentuálním podílem z celku obyvatel. V tom smyslu lze k horizontu prognózy očekávat mírný pokles dětské složky (věk 0-14 let) ze 16,5 % na zhruba 14 %. Podobně u skupiny dospělých (věk 15-64 let) očekáváme slabý pokles proporcí z 63,9 % na přibližně 62 %. Kontingent seniorů (věk 65 a více let) pak procentuálně vzroste z 19,6 % na přibližně 24 %. Graf č. 26: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v Ústí nad Labem (2017 2040) - střední varianta 100% 90% 80% Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami ve městě Ústí nad Labem (2017-2040) střední varianta 70% 60% 50% 40% 30% 20% věk 65+ věk 15-64 věk 0-14 10% 0% roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 86

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.5. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labemměsto 5.5.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Analogicky jako u celku města, populace nejlidnatějšího městského obvodu Ústí nad Labem-město v průběhu projektovaného období zřejmě početně oslabí. Střední varianta projekce předpokládá do roku 2040 úbytek přibližně 3,3 tisíce osob (to je asi 9,2 % ze stávajícího stavu 35,5 tisíc obyvatel), tedy k hodnotě kolem 32 tisíc mužů a žen. Vysoká (optimistická) varianta projekce by naopak ve svém výsledku znamenala vzrůst obyvatel o necelé 2 tisíce (přibližně o 5 % současného stavu) na úroveň 37,2 tisíc. V případě naplnění nízké (pesimistické) varianty projekce by počet obyvatel do roku 2040 poklesl zhruba o 7,3 tisíc obyvatel (cca o 21 % ze současných počtů) na hladinu zhruba 28 tisíc obyvatel. Graf č. 27: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva 40 000 39 000 38 000 37 000 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000 31 000 30 000 29 000 28 000 27 000 26 000 Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labemměsto (2017-2040) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 87

5.5.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Věkové složení obyvatel městského obvodu Ústí nad Labem-město se do značné míry podobá věkové skladbě města Ústí jako celku. Poznámky k očekávaným proměnám věkové struktury celku města Ústí nad Labem tak v podstatě platí i pro tento (populačně stárnoucí) městský obvod. Pozitivem je skutečnost, že k nepravidelnostem věkové struktury, charakteristickým pro celkovou populaci ČR se tu nepřipojují navíc další nepravidelnosti, typické pro menší územní celky. Graf č. 28: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 29: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 30: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 31: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 88

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.5.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-město Nejmladší složka populace (věk 0-14 let) podle střední varianty projekce zaznamená do roku 2040 početní úbytek ze 6 tisíc na hodnotu zhruba 4,5 tisíce dětí. Úbytek bude představovat přibližně 1,5 tisíce obyvatel (asi 25 % dnešního stavu). Kontingent dospělých osob (věk 15-64 let) se v průběhu projektovaného období početně sníží z 22,5 tisíce mužů a žen na hodnotu kolem 19 tisíc osob (tedy o 3 tisíce; tedy o 14 % ze stávajících počtů obyvatel). Věková skupina seniorů (věk 65+) nevýrazně naroste z dnešních 6,9 tisíc na hladinu převyšující 8 tisíc (o zhruba 20 % ze současných počtů). Graf č. 32: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město (2017 2040) - střední varianta. 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město (2017-2040) střední varianta věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 89

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Celkové proporce hlavních tří věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město se budou, z hlediska jejich celkových procentuálních podílů na celku obyvatel městského obvodu, vyvíjet téměř totožně, jako jsme zaznamenali u obyvatel Ústí nad Labem. Podíl nejmladší skupiny (věk 0-14 let) se v průběhu sledovaného období (do roku 2040) sníží ze 17 % na hodnotu kolem 14 %. Podíl prostřední skupiny dospělých (věk 15-64 let) mírně poklesne ze 63,4 % na zhruba 60 %. Celek seniorů (věk 65 a více let) zvýší svůj podíl z 19,5 % k úrovni blízké 26 % z celku městského obvodu. Graf č. 33: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-město (2017 2040) - střední varianta. Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-město (2017-2040) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk 15-64 věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 90

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.6. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Neštěmice 5.6.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Předpokládaný budoucí početní vývoj obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice je pozitivně ovlivněn působením jeho relativně mladší věkové struktury. Střední varianta prognózy signalizuje pouze nepatrné změny počtů obyvatel. Pomineme-li slabé přírůstky, předpokládané zhruba pro první půli projektovaného období, lze do roku 2040 očekávat úbytek zhruba do pěti set obyvatel (přibližně 2 % ze současného stavu). Stav obyvatelstva by se k horizontu prognózy nemusel příliš vzdálit od současné hodnoty 25,1 tisíce. Přírůstky, respektive úbytky, spojené s oběma krajními variantami projekce, se pak jeví jako zhruba vyrovnané. Optikou vysoké varianty by mohlo obyvatelstvo Neštěmic dosáhnout k roku 2040 hladiny zhruba 28 tisíc osob (nárůst zhruba o 3 tisíce obyvatel, asi o 12 % současného stavu). Varianta nízká (pesimistická) pak předpokládá úbytek ve stejné absolutní i relativní výši (3 tisíce obyvatel, tedy 12 %). Počet neštěmických mužů a žen by v případě naplnění nízké varianty prognózy poklesl na hladinu kolem 22 tisíc k roku 2040. Graf č. 34: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice. 30 000 29 000 28 000 27 000 26 000 25 000 24 000 Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Neštěmice (2017-2040) podle variant prognózy 23 000 22 000 21 000 Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta 20 000 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 91

5.6.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Přestože MO Neštěmice patří k populačně mladším uskupením, demografické stárnutí je poznamenává taktéž. Běží jednak o stárnutí zespodu věkové pyramidy, kdy ubývají počty narozených (to je dobře identifikovatelné na grafu č. 35 a 36). Současně běží o stárnutí na vrcholu věkové pyramidy, jehož efektem jsou rozšiřující se populační ročníky mužů a žen ve vyšších věkových skupinách, resp. růst nejvyššího dosahovaného věku. Nejhlubší propad narozených (z konce 90. let 20. století), tvořící zářez ve věkové pyramidě (v současnosti nejvíce patrný mezi 19-20letými) se posouvá do vyššího věku. Na konci projektovaného období bude patrný nejvíce mezi lidmi kolem 40. roku věku. Graf č. 35: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2025 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 36: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2030 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 37: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2035 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 38: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2040 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 92

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.6.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice V průběhu projektovaného období zaznamená (podle střední varianty projekce složka dětí (věk 0-14 let) absolutní úbytek, a to ze současných 4,6 tisíce na přibližně 3,6 tisíc. (Ztratí zhruba tisíc osob, kolem 21 % z původního stavu). U kontingentu dospělých (věk 15-64 let) lze očekávat pokles ze současných 17,2 tisíce na zhruba 15 tisíc osob (úbytek kolem 13 %). Nejstarší skupina (věk 65 a více let) by mohla progresivně vzrůst téměř na dvojnásobek; ze stávající hodnoty 3,3 tisíce na hladinu okolo 6 tisíc osob (nárůst zhruba o 81 procent). Graf č. 39: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin MO Ústí nad Labem- Neštěmice (2017 2040) - střední varianta. Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-Neštěmicích (2017-2040) střední varianta 18000 17000 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 93

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Optikou podílů hlavních věkových skupin z celkové populace městského obvodu Neštěmice lze předpokládat (podle střední varianty projekce) procentuální pokles skupiny dětské (věk 0-14 let) ze současných 18,2 % na necelých 15 % k roku 2040. Dále úbytek podílu dospělých (věk 15-64 let) ze současných 68,4 % na přibližně 61 %. U skupiny seniorů (věk 65 a více let) lze očekávat posílení jejich podílu z aktuálních 13,4 % na téměř 25 % z celkového počtu obyvatel MO Neštěmice. Graf č. 40: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Neštěmice (2017 2040) - střední varianta. Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Neštěmice (2017-2040) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk 15-64 věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 94

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.7. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Severní Terasa 5.7.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Městský obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa bude (v kontrastu s MO Neštěmice) velmi pravděpodobně ztrácet obyvatelstvo o něco vyšší měrou. Prismatem střední varianty prognózy lze do konce projektovaného období (rok 2040) očekávat úbytek obyvatelstva ze současných 20,3 tisíc osob na hladinu mírně přesahující 17 tisíc osob (úbytek o přibližně 14 % ze stávajícího stavu). Pokud by se realita vyvíjela v souladu s vysokou variantou prognózy, konstatovali bychom (k roku 2040) v podstatě setrvalý stav obyvatelstva (přírůstek pod 1 %). Naopak naplnění nízké varianty prognózy by pro MO Severní Terasa znamenalo silnější úbytek obyvatelstva ke hladině slabě přesahující 15,2 tisíce (absolutně to představuje úbytek zhruba 5 tisíc, tedy asi 25 % z dnešního stavu). Graf č. 41: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa 24 000 23 000 22 000 21 000 20 000 19 000 18 000 17 000 16 000 15 000 14 000 13 000 12 000 Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Severní Terasa (2017-2040) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 95

5.7.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Městský obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa je populačně stárnoucí lokalitou se silně nevyrovnanou věkovou strukturou. Početně zde dominují dvě skupiny obyvatelstva. Zástupci první (starší) z nich se narodili v 50. letech 20. století, druhou skupinu reprezentují osoby o generaci mladší, ročníky zrozené v polovině 70. let 20. století. Nelze vyloučit, že nerovnoměrné počty osob v (relativně) starším věku mohou působit obtíže například v systému zdravotnických či sociálních služeb. V závěru projektovaného období (rok 2040) již zaznamenáme u starší z obou sledovaných skupin úbytek přirozenou měnou. Graf č. 42: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r. 2025 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 43: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r. 2030 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 44: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r. 2035 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 45: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r. 2040 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 96

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.7.3. Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Zaměříme-li se na trojici hlavních věkových skupin, pak lze (podle střední varianty prognózy) v řeči absolutních počtů obyvatel očekávat (do roku 2040) u nejmladší skupiny (věk 0-14 let) úbytek ze současných 3,1 tisíc osob na zhruba 2,3 tisíce osob (asi o 25 % ze stávajícího stavu). Kontingent dospělých (věk 15-64 let) pak pravděpodobně zaznamená rovněž pokles; ze současných 12,6 tisíc osob na hodnotu mírně přesahující 10 tisíc mužů a žen (úbytek cca 19 %). Seniorská skupina (věk 65 a více let) v daném období slabě vzroste ze současných ze 4,6 tisíc osob na necelých 5 tisíc (nárůst 6,5 %). Graf č. 46: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin MO Ústí nad Labem-Severní Terasa (2017 2040) - střední varianta 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa (2017-2040) střední varianta věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty. Graf AUGUR Consulting 97

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Vývoj hlavních tří věkových skupin, ve smyslu jejich procentuálního podílu z celku populace MO Severní Terasa, se bude odvíjet ve stejné logice jako u ostatních městských obvodů. Podle střední varianty projekce se (do roku 2040) podíl nejmladší skupiny (věk 0-14 let) mírně sníží (z 15,4 % na hodnotu kolem 13 %). Široká skupina dospělých (věk 15-64 let) zaznamená podobně nevelký procentuální pokles ze současných 62 % na hladinu zhruba 58 %. Podíl kontingentu seniorů (věk 65 a více let) na celkové populaci městského obvodu Severní Terasa vzroste z aktuálních 22,8 procent přibližně k 28 procentům. Graf č. 47: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa (2017-2040) - střední varianta Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa (2017-2040) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk 15-64 věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 98

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.8. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Střekov 5.8.1. Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Trajektorie vývoje počtů obyvatel MO Ústí nad Labem-Střekov podle jednotlivých variant prognózy je velmi podobná sesterské městské části Severní Terasa. Ve střední variantě předpokládáme do horizontu projekce (rok 2040) pokles obyvatel ze stávajících počtů 13,8 tisíc mužů a žen (přibližně o 1,9 tisíc osob, tedy asi o 14 %) k hladině necelých 12 tisíc osob. Vysoká (optimistická) varianta signalizuje možnost velmi slabého přírůstku obyvatel (zhruba o 1 %), a tedy jen nepatrného navýšení současného stavu. V případě naplnění nízké (pesimistické) varianty prognózy by obyvatelstvo MO Střekov zaznamenalo pokles o přibližně 3,5 tisíce osob (zhruba o 25 % ze současného stavu) na úroveň mírně nad 10 tisíc obyvatel. Graf č. 48: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov (2017-2040). 16 000 15 500 15 000 14 500 14 000 13 500 13 000 12 500 12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Střekov (2017-2040) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 99

5.8.2. Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Střekov patří k relativně slabě zalidněným lokalitám, jeho obyvatelstvo je nejméně početné ze čtyř ústeckých městských obvodů. Proto se nápadněji projevují nerovnoměrnosti jeho věkové struktury. Vedle charakteristických znaků populačního stárnutí jeho věkovou skladbu (podobně, jako u MO Severní Terasa) výrazně poznamenávají dvě silné věkové skupiny obyvatel; generace zrozené v 50. letech a generace narozené v polovině 70. let 20. století. Možné efekty této skutečnosti jsme již komentovali u MO Severní Terasa. Předpoklad rovnoměrných počtů u nejmladších narozených ročníků (jak se jeví v patě obrázku věkové pyramidy) přirozeně nemusí v realitě platit, dojde-li ke změnám v širším kontextu sociálních, ekonomických, politických či kulturních podmínek. Graf č. 49: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 50: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 51: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 52: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 100