ČAS Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.
Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční soustavy a ostatní tělesa, včetně Slunce obíhají kolem ní (geocentrický model) později došlo k uznání heliocentrického systému (středem je Slunce) obr. 1
Zápis do sešitu Pohyby Země geocentrický systém středem je Země heliocentrický systém středem je Slunce
Rotace Země kolem své osy Země se otáčí kolem své osy ve směru od západu k východu jedna otočka trvá 24 hodin (1 den) během této doby se vystřídá den a noc obr. 2
Rotace Země kolem své osy na různých místech Země je délka dne a noci různá a může se měnit i během roku na rovníku je přesně 12 a 12 hodin u nás je o letním slunovratu 16 a 8 hodin, o zimním 8 a 16 hodin obr. 4 obr. 3 obr. 5
Zápis do sešitu Rotace Země kolem své osy otáčení Země kolem své osy je ve směru od Z k V jedna otočka = 24 hodin (1 den) vystřídá se den a noc na různých místech Země je délka dne a noci různá
Rotace kolem Slunce Země také obíhá kolem Slunce její dráha není kruhová, ale eliptická jeden oběh kolem Slunce trvá 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období když je ke Slunci nejvíce přikloněna severní polokoule, je u nás léto, když jižní, je u nás zima začátky ročních období u nás jsou: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince video
Rotace kolem Slunce Země také obíhá kolem Slunce její dráha není kruhová, ale eliptická jeden oběh kolem Slunce trvá 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období když je ke Slunci nejvíce přikloněna severní polokoule, je u nás léto, když jižní, je u nás zima začátky ročních období u nás jsou: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince video
Zápis do sešitu Rotace Země kolem Slunce dráha Země kolem Slunce je eliptická jeden oběh kolem Slunce = 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období začátky ročních období u nás: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince
Čas jednotky času: 1 sekunda základní jednotka 1 minuta 60 sekund 1 hodina 60 min 1 den 24 hodin (1 sluneční den = 1 otočka Země kolem osy, 1 hvězdný den = 1 otočka Země kolem osy vůči Slunci = 23 h 56 min 4 s) 1 měsíc 28, 30 nebo 31 dní (lunární měsíc je 29,5 dne = doba za kterou Měsíc vystřídá všechny fáze)
Zápis do sešitu Čas jednotky času: 1 sekunda základní jednotka 1 minuta 60 sekund 1 hodina 60 min 1 den 24 hodin 1 měsíc 28, 30 nebo 31 dní 1 rok 12 měsíců = 365 a ¼ dne
Čas 1 rok 12 měsíců = 365 a ¼ dne (365 dní 5 h 48 min 46 s) jednou za 4 roky vznikne den navíc a přidá se v daném roce jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce a pořadí roků stanovuje kalendář u nás do roku 1582 platil juliánský kalendář (podle Gaia Julia Caesara) dnes platí kalendář gregoriánský (podle papeže Řehoře XIII.) náš letopočet se počítá od přepokládaného narození Krista zajímavosti
Zápis do sešitu jednou za 4 roky vznikne den navíc a přidá se jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce = kalendář dříve platil juliánský kalendář dnes platí gregoriánský náš letopočet se počítá od narození Krista
Časová pásma denní čas se řídí Sluncem, protože se Země otáčí kolem své osy, Slunce během 24 hodin zasvítí na každý poledník čas na každém poledníku je tzv. místní čas na Zemi rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15 o každé časové pásmo je 1 hodina obr. 6
Časová pásma světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu nazýváme pásmový čas u nás platí tzv. středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ od nás je západoevropské časové pásmo s osou v nultém poledníku, oproti nám má o hodinu méně na východ je východoevropské časové pásmo s osou v 30. poledníku, má o hodinu více než my
Zápis do sešitu Časová pásma čas na každém poledníku = místní čas rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15 o každé časové pásmo = 1 hodina světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu = pásmový čas u nás je středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ je západoevropské časové pásmo, má o hodinu méně než my na východ je východoevropské časové pásmo, má o hodinu více než my
Datová hranice 180 o poledník je datová hranice mění se na ní datum při přechodu z východní na západní polokouli odečítáme jeden den z data při přechodu ze západní na východní polokouli přidáváme jeden den k datu obr. 7
Zápis do sešitu Datová hranice 180 o poledník = datová hranice změna data při přechodu z V na Z polokouli odečítáme jeden den při přechodu ze Z na V polokouli přidáváme jeden den
Letní čas obr. 8 slouží k lepšímu využívání denního světla časový posun na letní čas probíhá koncem března dochází k posunu o hodinu dopředu zpět na zimní čas se pak čas posouvá koncem října tehdy čas posouváme o hodinu zpět obr. 9
Zápis do sešitu Letní čas posun na letní čas = koncem března posun o hodinu dopředu posun zpět na zimní čas = koncem října posun o hodinu zpět
Opakování Pohyby Země geocentrický systém středem je Země heliocentrický systém středem je Slunce Rotace Země kolem své osy otáčení Země kolem své osy je ve směru od Z k V jedna otočka = 24 hodin (1 den) vystřídá se den a noc na různých místech Země je délka dne a noci různá Čas jednotky času: 1 sekunda základní jednotka 1 minuta 60 sekund 1 hodina 60 min 1 den 24 hodin 1 měsíc 28, 30 nebo 31 dní 1 rok 12 měsíců = 365 a ¼ dne jednou za 4 roky vznikne den navíc a přidá jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce = kalendář dříve platil juliánský kalendář dnes platí gregoriánský náš letopočet se počítá od narození Krista Časová pásma čas na každém poledníku = místní čas rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15 o každé časové pásmo = 1 hodina světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu = pásmový čas u nás je středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ je západoevropské časové pásmo, má o hodinu méně než my na východ je východoevropské časové pásmo, má o hodinu více než my Datová hranice 180 o poledník = datová hranice změna data při přechodu z V na Z polokouli odečítáme jeden den při přechodu ze Z na V polokouli přidáváme jeden den Letní čas posun na letní čas = koncem března posun o hodinu dopředu posun zpět na zimní čas = koncem října posun o hodinu zpět
OTÁZKY A ÚKOLY Vysvětli rozdíl mezi geocentrickým a heliocentrickým systémem. Vyjmenuj jednotky času a poměry mezi nimi. Doplň: Země se otáčí ve směru od.. k. Kolem své osy se země otočí za hodin a za tu dobu se na jednom místě Země vystřídá. a. Kolik máme časových pásem a jaká je jejich šířka? K čemu časová pásma slouží? Co je to datová hranice?
Zdroje obr. 1 modely Sluneční soustavy https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/geoz_wb_en.svg/12 00px-Geoz_wb_en.svg.png obr. 2 rotace Země http://www.oskole.sk/userfiles/image/zemepis/pohyby_zeme/image007.png obr. 3 zdánlivý pohyb Slunce po obloze na pólu http://ostravaeducanet.cz/svoboda/obrazky/vyuka/kvinta/zeme_%20jako_%20vesmirne_teleso/ pohyb_pol.jpg obr. 4 zdánlivý pohyb Slunce po obloze u nás http://ostravaeducanet.cz/svoboda/obrazky/vyuka/kvinta/zeme_%20jako_%20vesmirne_teleso/ pohyb_s_50.jpg obr. 5 zdánlivý pohyb Slunce po obloze na rovníku http://ostravaeducanet.cz/svoboda/obrazky/vyuka/kvinta/zeme_%20jako_%20vesmirne_teleso/ pohyb_rovnik.jpg obr. 6 časové zóny http://australie.petrstary.cz/pic/casove-zony.gif obr. 7 datová hranice https://1888.org/images/2012/02/16/7804/idl-bbc.gif obr. 8 letní a zimní čas http://www.helpforenglish.cz/files/20-1319893373- fotoliaclock.jpg obr. 9 letní a zimní čas mapa http://www.in-cas.cz/letni-cas/letni-cas.jpg
kalendář zajímavosti pravidla pro určování přestupných let: 1) rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004, 2008, 2012) 2) výjimka č. 1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100) 3) výjimka č. 2 z výjimky č. 1: Rok, na který se vztahuje výjimka č. 1, je přestupný, pokud je dělitelný číslem 400 (1600, 2000, 2400). proč má červenec i srpen 31 dní: červenec (July) je pojmenován po Gaiovi Juliovi Caesarovi, srpen (August) po jeho nástupci Oktaviánovi Augustovi aby nebyl druhý císařský měsíc kratší než první, vzal se jeden den únoru a přesunul do srpna začátky letopočtů v jiných civilizacích: byzantský od jimi předpokládaného vzniku světa 5509 př. n. l. židovský od jimi předpokládaného vzniku světa 3761 př. n. l. starořecký od prvních olympijských her 776 př. n. l starořímský od založení Říma 753 př. n. l. muslimský od poutě Mohameda z Mekky do medíny 622 n. l.