Mortalita vybraných skupin obratlovců způsobená dopravními prostředky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mortalita vybraných skupin obratlovců způsobená dopravními prostředky Disertační práce Vedoucí práce: doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Vypracoval: Ing. Jiří Mrtka Brno 2012

Prohlášení PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Mortalita vybraných skupin obratlovců způsobená dopravními prostředky vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Disertační práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucí disertační práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 27. 6. 2012 podpis:

Poděkování PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěl poděkovat svoji školitelce, doc. Ing. Marii Borkovcové, Ph.D. za odborné vedení při vypracování této práce, její pomoc a cenné rady. Dále děkuji Ing. Václavu Hlaváčovi za věnovaný čas a ochotu. Část práce by nemohla vzniknout bez podpory firmy Hagopur AG, které rovněž tímto děkuji. Poděkování patří i všem těm, kteří přispěli k zpracování této práce. Zejména zaměstnancům Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, pracovníkům SSÚD Velký Beranov a dobrovolníkům, kteří se podíleli na sběru dat do této práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat mojí rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia. Moc Vám všem za to děkuju. Zpracovaná disertační práce byla finančně podpořena z prostředků specifického vysokoškolského výzkumu prostřednictvím projektů IGA AF č. TP7/2010 a TP5/2011.

Citát Srážky vozidel se zvířaty jsou způsobeny člověkem, nikoliv zvěří. (Hrouzek et al., 2011)

Abstrakt ABSTRAKT Název práce: Mortalita vybraných skupin obratlovců způsobená dopravními prostředky Autor: Jiří Mrtka Cílem práce bylo shrnout poznatky zabývající se vlivem dopravy na mortalitu zvířat na pozemních komunikacích. Ke splnění tohoto cíle byly zjišťovány faktory ovlivňující mortalitu zvířat vlastním monitorováním vozovek v rámci celé České republiky. Dále byla odhadnuta mortalita savců pomocí dotazníku pro řidiče distribuovaného prostřednictvím elektronické pošty, časopisů a konferencí, a byl vyhodnocen vliv pachového repelentu na množství kolizí se srncem obecným po aplikaci pachového ohradníku na vybraných úsecích dálnice D1, mezi Brnem a Prahou. Experimentální část práce proběhla v letech 2010 a 2011. Statistické výpočty byly provedeny prostřednictvím software Canoco 4.0, Unistat 6, Adstat, Statistica a Microsoft Excel. Vyhodnocením faktorů bylo zjištěno, že nejvíce nebezpečné jsou úseky silnic I. a II. třídy, s přehledným nebo polopřehledným okrajem, kde vozovka leží v úrovni či nad úrovní terénu, nacházející se v zástavbě nebo v otevřené krajině ve vzdálenosti do 200 m od obce. Nejvyšší mortalita byla zaznamenána u zajíce polního a srnce obecného. U některých druhů je mortalita na silnicích tak vysoká, že pravděpodobně překonává lov jako hlavní příčinu úmrtí těchto druhů. Po použití pachového ohradníku byl zaznamenán výrazný pokles v počtu sražených jedinců srnce obecného. Ke zlepšení situace lze doporučit implementaci ochranných opatření na nejvíce nebezpečné úseky. Na silnicích nižších tříd se jeví jako vhodné opatření pachový ohradník. Na dálnicích a silnicích s vysokou intenzitou dopravy lze navíc použít oplocení, které by mělo být vhodně kombinováno s přechody pro zvířata. Klíčová slova: mortalita zvířat na silnicích, faktory ovlivňující mortalitu, ochranná opatření, pachový ohradník

Abstract ABSTRACT Title: Mortality of selected groups of vertebrates caused by means of transport Author: Jiří Mrtka The aim of the thesis was to summarise the findings on the effect of traffic on animal mortality on roads. To fulfil this aim, factors influencing animal mortality were detected by the monitoring of roads within the whole of the Czech Republic. The mortality of mammals was estimated by the use of questionnaires for drivers, which were distributed by the internet, journals and conferences. Another important part of the research was the evaluation of the effect of repellent odour on the number of collisions with the roe deer after the application of odour fence on selected sections of motorway D1, between Brno and Prague. The experimental part of the work took place between 2010 and 2011. Statistical calculations were performed by the following software: Canoco 4.0, Unistat 6, Adstat, Statistica, and Microsoft Excel. By the evaluation of factors it was found that the most dangerous are sections of I. and II. class roads with clear or semi-clear edge where the roadway is at or above ground level, located either in built-up areas or in open countryside within 200 m from the village. The highest mortality was recorded at the hare and roe deer. In some species the mortality on roads is so high that it probably exceeds hunting as their main cause of death. The use of odour fence meant a significant drop of number of run down individuals of the roe deer. To improve the situation it is advisable to implement protective measures in the most dangerous sections of the roads. On the roads of lower classes, odour fence seems to be an appropriate measure. Moreover, fencing appropriately combined with transitions for animals should be used on motorways and roads with high traffic volumes. Key words: mortality of animals on roads, factors influencing mortality, protective measures, odour fence

Obsah OBSAH 1 ÚVOD... 10 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 2.1 Vliv dopravy na životní prostředí... 11 2.1.1 Ztráta stanovišť... 11 2.1.2 Změny v kvalitě stanovišť... 13 2.1.3 Bariérový efekt... 14 2.1.4 Fragmentace krajiny... 16 2.1.5 Mortalita živočichů... 18 2.2 Faktory ovlivňující mortalitu zvířat na pozemních komunikacích... 20 2.2.1 Kategorie komunikace... 20 2.2.2 Intenzita dopravy... 21 2.2.3 Rychlost vozidel... 22 2.2.4 Roční období... 23 2.2.5 Denní doba... 24 2.2.6 Přítomnost lidského sídla... 26 2.2.7 Ostatní... 26 2.3 Ochranná opatření... 27 2.3.1 Oplocení silnic... 28 2.3.2 Průchody pro zvířata... 30 2.3.3 Odrazky a pachové odpuzovače... 32 3 CÍL PRÁCE... 35 4 MATERIÁL A METODIKA... 36 4.1 Seznam zkratek latinských názvů druhů použitých v textu... 36 4.2 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR... 37 4.3 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR... 39 4.4 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného... 41 5 VÝSLEDKY A DISKUZE... 43 5.1 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR... 43 5.1.1 Druhy přejetých zvířat a jejich počty výsledky... 43 5.1.2 Sezónní proměnlivost výsledky... 44 5.1.3 Typ komunikace výsledky... 45

Obsah 5.1.4 Poloha komunikace vzhledem k okolnímu terénu výsledky... 49 5.1.5 Okolí komunikace a přehlednost jejího okraje výsledky... 49 5.1.6 Vzdálenost nálezu od obce výsledky... 49 5.1.7 Druhy přejetých zvířat a jejich počty diskuze... 50 5.1.8 Sezónní proměnlivost diskuze... 50 5.1.9 Typ komunikace diskuze... 51 5.1.10 Poloha komunikace vzhledem k okolnímu terénu diskuze... 51 5.1.11 Okolí komunikace a přehlednost jejího okraje diskuze... 52 5.1.12 Vzdálenost nálezu od obce diskuze... 53 5.1.13 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR souhrn a navrhovaná doporučení... 53 5.2 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR... 55 5.2.1 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR výsledky... 55 5.2.2 Odhad velikosti nákladů na kolize automobilů se savci výsledky... 62 5.2.3 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR diskuze... 64 5.2.4 Odhad velikosti nákladů na kolize automobilů se savci diskuze... 67 5.2.5 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR souhrn a navrhovaná doporučení... 68 5.3 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného... 68 5.3.1 Prostupnost pachového ohradníku pro srnce obecného výsledky... 69 5.3.2 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného výsledky... 70 5.3.3 Prostupnost pachového ohradníku pro srnce obecného diskuze... 72 5.3.4 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného diskuze... 74 5.3.5 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného souhrn a navrhovaná doporučení... 77 6 ZÁVĚR... 78 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 80 8 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU... 90 9 SEZNAM TABULEK V TEXTU... 92 10 PŘÍLOHY... 93 10.1 Seznam příloh... 93

Úvod 1 ÚVOD Jak již bylo popsáno v mnoha pracích, tak jednou z podmínek rozvoje lidské společnosti je i rozvoj infrastruktury. V několika posledních letech sice vlivem celoevropské a snad i celosvětové krize došlo k pozastavení či zpomalení tohoto rozvoje, nicméně investice do infrastruktury stále nepolevují. Důkaz o tomto najdeme například na internetových stránkách ředitelství silnic a dálnic, kde jsou informace o projektech, které jsou právě ve výstavbě a které se budou v nejbližších letech realizovat. Z hlediska životního prostředí jsou nejvýznamnější plány na výstavbu rychlostních silnic a dálnic. Hustota těchto typů silnic je v ČR v rámci Evropy podprůměrná a proto lze očekávat, že mnohé plány na jejich výstavbu budou realizovány. Společně s rostoucí délkou silnic se zvyšuje i počet automobilů a stoupá intenzita dopravy. Vliv silnic na životní prostředí sílí. Ekologická hodnota půdy pod vyasfaltovaným povrchem prudce klesá, negativně je však ovlivňováno i okolí silnic. Krajina je výstavbou silnic stále více rozdrobována do menších celků, což má za následek zvyšující se fragmentaci prostředí. Tam, kde se nacházejí široké komunikace s vysokou intenzitou dopravy, dochází k zesilování bariérového efektu a migrace do takto malých a stále více izolovaných celků, bez nichž by určité populace dlouhodobě nemohly existovat, se stávají obtížnější. Mnoho jedinců při této snaze najde svoji smrt pod koly automobilů. Mortalita živočichů je zřejmě nejviditelnější dopad automobilového provozu. Sražená zvířata lemující silnice, to je běžný obraz dnešní doby. Lze mezi nimi nalézt jak druhy zcela běžné, tak i velmi vzácné. O jaké druhy se jedná a kolik jedinců jednotlivých druhů každoročně hyne pod koly vozidel? Zcela bezpečně víme, že mortalita zvířat na silnicích je ovlivňována celým souborem faktorů, které se nejen v čase mění, ale navíc se i vzájemně ovlivňují. O jaké faktory se jedná a které z nich jsou nejvýznamnější? Nedochází však jen k usmrcování zvířat. Se srážkami jsou také spojené nemalé ekonomické náklady. Jak jsou tyto náklady vysoké? Mortalitě zvířat na silnicích můžeme předcházet pomocí ochranných opatření. Jejich nevýhodou je bezesporu velmi vysoká cena. Lze však použít i lacinější varianty jako jsou třeba pachové repelenty. Je však takovéto opatření opravdu účinné? Přispět k objasnění odpovědí na tyto otázky se pokusí tato disertační práce. 10

Literární přehled 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Vliv dopravy na životní prostředí Automobilová doprava je významným fenoménem současnosti. Výstavba dopravní infrastruktury je podmínkou ekonomického rozvoje, který pak přináší rychlý růst přepravních výkonů a růst intenzity provozu na komunikacích. Rychlý rozvoj dopravy má zásadní vliv na krajinu, ale také na přežívání populací volně žijících živočichů v takto ovlivněné krajině (Anděl a Hlaváč, 2008). Na začátku roku 2011 bylo na území ČR evidováno celkem 55 751,9 km silnic. V průměru tedy připadalo na 1 km 2 krajiny České republiky téměř 707 m silnic a dálnic, na kterých bylo každý den ujeto 1 740 km (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011B). Každý čtvereční kilometr krajiny křižují automobily tak, že na něm za den absolvují vzdálenost přibližně z Prahy do Bruselu a zpátky, což dokumentuje, jak významně doprava ovlivňuje ekologické poměry v krajině. Dopravní zátěž přitom neustále roste, například mezi roky 1980 a 2005 se zvýšila více než dvakrát (o 115 %) a tento vzrůstající trend stále pokračuje (Anděl a Hlaváč, 2008). Negativní dopad dopravy na volně žijící zvířata je spojen především s jejich úmrtností (Finnis, 1960; Vincent et al., 1988; Bennett, 1991; Hlaváč a Anděl, 2001; Diaz-Varela et al., 2011) a dále s rostoucí fragmentací krajiny (Forman a Alexander, 1998; Vaz, 2007; Anděl a Hlaváč, 2008), díky čemuž může dojít ke genetické izolaci populací (Gerlach a Musolf, 2000). Vlivů dopravy na životní prostředí je však celá řada a jejich dopad je mnohem obsáhlejší, než nakolik je zřejmé z několika výše zmíněných příkladů. Pro účely této práce jsou však plně postačující a v následujícím textu se budeme věnovat jen těm z nich, které jsou nejdůležitější. 2.1.1 Ztráta stanovišť Zemský povrch je pro člověka jedním z nejdůležitějších neobnovitelných zdrojů. Na jeho produkční schopnosti je existence celého lidstva přímo závislá, proto je potřeba jej chránit a racionálně využívat, aby nedošlo k jeho znehodnocení pro další generace. Celkový zábor ploch způsobený silniční dopravou u nás lze jen velmi těžko odhadnout. Z dostupných dat o silniční síti můžeme usuzovat na přímý zábor vozovkou silnic, který 11

Literární přehled dosahuje přibližně 46,8 tis. ha, což představuje asi 0,6 % rozlohy území. Největší zábor na jednotku délky komunikace působí dálnice (Obr. 1) (Adamec et al., 2005). Obr. 1 Podíl jednotlivých kategorií silničních komunikací na délce silniční sítě a celkovém záboru ploch (Adamec et al., 2005) Ztráta stanoviště je považována za jednu z hlavních příčin poklesu druhové rozmanitosti v rámci celosvětového měřítka (Eigenbrod et al., 2008). Jednou z příčin těchto ztrát je i stále se zvyšující hustota silniční sítě, což je jev, který můžeme pozorovat v mnoha částech současného světa (Kociolek et al., 2011). Silniční stavby přeměňují přírodní stanoviště na zpevněné vozovky a jejich okraje (Forman et al., 2003). Výstavba silnic může rovněž vést k nepřímé devastaci okolních stanovišť skrz zanášení toků nebo vysoušením mokřadů vlivem přerušení vodních toků (Jones et al., 2000). Některé druhy zvířat jsou ke ztrátě stanoviště náchylnější než jiné (Foufopoulos a Ives, 1999). Forman et al. (2003) nejvíce zranitelné druhy charakterizují následovně: druhy s nízkou hustotou populace obývající rozsáhlá území druhy vyznačující se nízkou mírou reprodukce druhy žijící uvnitř lesních komplexů Z výše uvedené charakteristiky vyplývá, že se jedná například o některé velké masožravce (Foufopoulos a Ives, 1999). Na základě stávajících poznatků lze konstatovat, že populace velkých masožravců mohou být pravděpodobně udržitelné jen v krajině, kde je hustota komunikací menší než 0,6 km/km 2 (Forman a Alexander, 1998). Jak již vyplynulo z textu předchozí kapitoly, tak v ČR v průměru na každý km 2 12

Literární přehled připadne více jak 0,7 km silnic. Vzhledem k tomu, že se v současnosti na našem území nachází více jak 55 000 km silnic, je zřejmé, že ztráta přírodních stanovišť, která byla způsobena jejich výstavbou, není zanedbatelná. 2.1.2 Změny v kvalitě stanovišť Při výstavbě silnic nejen že dochází ke ztrátám stanovišť, ale negativně jsou ovlivněny i biotopy, které se nacházejí v nejbližším okolí těchto silnic. Silniční koridory a následné disturbance, které jsou s nimi spojeny, mohou vést ke snížení kvality stanovišť a to ve dvou ohledech. Tzv. číselná odezva kdy dochází k poklesu v početnosti nebo hustotě jedinců a tzv. odezva v chování kdy se živočichové začínají takovýmto místům vyhýbat. V extrémních případech, kdy dojde k poklesu početnosti na nulu, nebo když se zvířata těmto místům vyhýbají na 100 %, může vést snížení kvality stanoviště k dalším ztrátám stanovišť (Forman et al., 2003). Tak například Arévalo a Newhard (2011) ve své studii uvádějí, že početnost lesních ptáků v okolí silnic je průkazně nižší, což přičítají hluku z projíždějících aut. Hluk považují za důležitý faktor, který ovlivňuje přítomnost těchto ptáků poblíž silnic. Sníženou početnost tentokrát lučních druhů ptáků v okolí silnic zaznamenali i Reijnen et al. (1996). Podle této studie však tato skutečnost nesouvisí jen s hlukem, ale velký význam přičítá i hustotě provozu. S ohledem na druh docházelo k rušení jedinců ve vzdálenosti od 20 do 1 700 m od silnice s hustotou provozu 5 000 vozidel/den a ve vzdálenosti 75 3 530 m od silnic s 50 000 vozidel/den. Studie zabývající se kopytníky a velkými masožravci se shodují, že se tyto skupiny zvířat pokud možno silnicím vyhýbají. Šířka takovéto zóny je pravděpodobně odvislá od hustoty dopravy. Navíc silnice s vysokou hustotou dopravy jsou méně často využívány jako migrační koridory ve srovnání s těmi s nízkou hustotou dopravy (Gagnon et al., 2007; Find'o et al., 2009). Silnice obvykle ovlivňují svoje okolí negativně, toto však nemusí platit vždy. Některé druhy reagují pozitivně na stanovištích poblíž silnic. Pro některá zvířata mohou silniční koridory poskytnout další lokality jejich výskytu (Forman et al., 2003). Například co se týká početnosti, Fahrig a Rytwinski (2009) vyhodnotili 79 prací, které se zabývaly 131 živočišnými druhy a třiceti skupinami. U obojživelníků a plazů převládal negativní vliv silnic na jejich početnost. Ptáci byli silnicemi ovlivněni negativně nebo nebyl zaznamenán vliv na jejich početnost. Pozitivní vliv byl zaznamenán hlavně u několika menších druhů. Početnost malých savců nebyla 13

Literární přehled přítomností silnic ovlivněna vůbec nebo pozitivně (někteří hlodavci), střední savci nebyli ovlivněni nebo byli ovlivněni negativně. Velcí savci byli ovlivněni převážně negativně. 2.1.3 Bariérový efekt Pozemní komunikace svým liniovým a síťovým charakterem vytváří významnou překážku přirozenému pohybu fauny v krajině, a to jak z hlediska krátkých lokálních migrací, tak dálkových tahů zvěře (Hlaváč a Anděl, 2001). Krajinu pozemní komunikace rozčleňují na menší části, čímž dochází k takzvanému bariérovému efektu (Kušta, 2009). Stupeň tohoto efektu je odvislý od druhu zvířete, typu silnic a hustoty provozu (Dodd a Gagnon, 2011). Dálnice a silnice vytvářejí pro živočichy v krajině obtížně prostupné bariéry, což způsobuje rozčlenění původních areálů (Anděl a Hlaváč, 2008). Toto rozčlenění má vliv na přežívání mnoha druhů tím, že omezuje jejich pohyb mezi jednotlivými stanovišti (Eigenbrod et al., 2008). Hrozí riziko, že rozsáhlé oblasti výskytu živočichů od sebe budou trvale izolovány, tím dojde k izolaci jednotlivých populací, což by znamenalo ohrožení samotné existence některých druhů, například velkých savců (Kušta, 2009). Problémem je, že dopad tohoto efektu na životní prostředí lze jen obtížně zdokumentovat. Jedná se totiž o nepřímý vliv. Situace je snazší u přímých vlivů, jako je třeba mortalita zvířat. Bariérový efekt nejvíce zraňuje ty druhy, které se silnicím vyhýbají, ale přitom vyžadují velké množství zdrojů, pro jejichž získání musí překonávat značné vzdálenosti (Forman et al., 2003). Izolace způsobená fyzickou bariérou bránící v pohybu jako je třeba silnice může omezit tok genů mezi jednotlivými populacemi (Ashley a Robinson, 1996). Toto omezení může přispět k tzv. inbreedingu (křížení mezi příbuznými jedinci), což může mít za následek slabé, málo životaschopné nebo neplodné potomstvo (Lemaître, 2012). První důkazy o tom, že nejenom geografická, ale i člověkem vytvořená bariéra, jako je silnice, může ovlivnit tok genů a s tím spojené genetické rozčlenění jednotlivých populací, byly uveřejněny ve studii Gerlach a Musolf (2000). Autoři ve své práci zaznamenali průkazné genetické odlišnosti v populacích norníka rudého, které byly odděleny dálnicí. Tyto odlišnosti však nezaznamenali u populací, které byly odděleny silnicemi nižších kategorií nebo železnicí. Z hlediska dělícího účinku rozlišují Hlaváč a Anděl (2001) pozemní komunikace na tři kategorie. 14

Literární přehled silnice dálničního typu Komunikace obvykle minimálně čtyřproudé se středovými svodidly, konstruované pro vysoké rychlosti dopravy (v ČR jde o dálnice a rychlostní silnice). Dělící účinek těchto komunikací je dán jejich konstrukcí a vysokou intenzitou provozu. Pokud zde není připraven dostatečný počet bezpečných průchodů, jde obvykle o úplnou migrační bariéru. frekventované silnice klasického typu Komunikace bez středových svodidel konstruované pro běžné rychlosti (u nás většina silnic I. třídy). Dělící účinek je dán především intenzitou provozu, svojí konstrukcí však silnice zpravidla nepředstavuje výraznou překážku (pokud není oplocená). Tato kategorie silnic je tedy pro zvěř průchodná v dobách s nízkou intenzitou provozu. ostatní méně frekventované komunikace Tyto komunikace jsou pro zvěř snadno překonatelné, problém nečiní vlastní konstrukce silnic ani intenzita dopravy. Rozsah negativních vlivů roste s významností silnice a s intenzitou provozu na ní. Na připojených obrázcích (Obr. 2 a Obr. 3) je pomocí kombinace barev jako na semaforu uvedeno, jaké procento času během dne je možné považovat komunikaci za neprostupnou (P1 - červená), středně propustnou (P2 -žlutá) a propustnou (P3 - zelená), (Anděl a Gorčicová, 2008). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 P3 P2 P1 Obr. 2 Propustnost dálnice pro zvěř (Anděl a Gorčicová, 2008) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% P3 P2 P1 30% 20% 10% 0% 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 Obr. 3 Propustnost silnice I. třídy pro zvěř (Anděl a Gorčicová, 2008) 15

Literární přehled Podrobná měření ukázala, že např. na průměrné dálnici je během dne přes 60 % všech mezer mezi vozidly kratších než 3 vteřiny a mezery nad 10 vteřin se skoro nevyskytují. V nočních hodinách je situace sice lepší, ale i zde je zhruba 90 % všech mezer kratších než 15 vteřin. Zvíře tedy nemá naprostou většinu času ani 15 vteřin na přeběhnutí přes komunikaci o šířce cca 30 m (Anděl a Gorčicová, 2008). Jedním z hlavních důvodů, proč jsou dálnice tak zásadní migrační bariérou, je intenzivní provoz i v nočních hodinách, který neumožňuje zvířatům bezpečně silnici nebo dálnici překonat (Anděl et al., 2006). Dálnice a rychlostní silnice je třeba považovat za skutečnou bariéru pro volně žijící živočichy (Anděl a Gorčicová, 2008). Z údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR (2011B) vyplývá, že v roce 2011 v České republice z celkové výměry silnic na dálnice a rychlostní komunikace připadalo 1 156,2 km, 5 832,3 km na silnice I. třídy, 14 634,8 km na silnice II. třídy a 34 128,6 km na silnice III. třídy. 2.1.4 Fragmentace krajiny Mezi široce uznávané hrozby posledních desetiletí, které mohou negativně ovlivnit globální druhovou rozmanitost, patří fragmentace krajiny (Vaz, 2007). Současně představuje jeden z nejzávažnějších dopadů automobilového provozu. Vliv fragmentace prostředí se v krátkém časovém úseku velmi obtížně kvantifikuje, obecně se ale dnes tento faktor v celé Evropě považuje za hlavní příčinu ohrožení existence mnoha druhů. (Verboom et al., 2007; Anděl a Hlaváč, 2008). Důvodem, proč je problematika fragmentace krajiny v současnosti tak aktuálním tématem, je extrémní nárůst antropogenních bariér v krajině v posledních několika desetiletích. Volná krajina s množstvím přírodních nebo přírodě blízkých biotopů, která dosud automaticky plnila funkci spojovacího článku mezi různými populacemi, tuto schopnost v současnosti ztrácí (Anděl et al., 2010). K hlavním faktorům způsobujícím fragmentaci krajiny patří dopravní stavby. Hustotou silnic a dálnic na 1 km 2 se Česká republika řadí na jedno z předních míst v Evropě. Jde však vesměs o silnice nižších tříd, které jsou pro většinu živočichů snadno překonatelné. Hustota dálnic je v České republice dosud výrazně nižší, než je průměr v západoevropských zemích. Právě v této oblasti je však v blízké budoucnosti očekáván rychlý rozvoj (Anděl et al., 2005). Předpokládá se, že celková délka dálnic se během následujících dvaceti let zdvojnásobí (Hlaváč, 2005). 16

Literární přehled Mnoho počátečních prací zabývajících se fragmentací krajiny zkoumalo vztah mezi velikostí fragmentovaných ploch a velikostí jejich druhového bohatství (Collinge, 2009). Obecně lze říci, že společně se snižující se rozlohou fragmentovaných ploch klesá druhová rozmanitost (Beier et al., 2002; Ogrzewalska et al., 2011). Například studie zabývající se druhovou rozmanitostí lučních ptáků uvádí, že přibližně 79 % druhů těchto ptáků se nachází na fragmentech o velikosti 1 000 ha, ale jen 31 % na fragmentech o velikosti 10 ha (Herkert, 1994 cit. podle Collinge, 2009). Jednotlivé druhy živočichů jsou k dopadům fragmentace svých stanovišť různě citlivé (Anděl et al., 2005). Fragmentací prostředí jsou ovlivněny především ty druhy živočichů, které spadají do následující charakteristiky (Forman et al., 2003): druhy vyžadující velké množství různých zdrojů druhy s nízkou hustotou populace obývající rozsáhlá území druhy vyznačující se nízkou mírou reprodukce druhy žijící uvnitř lesních komplexů druhy vyhýbající se silnicím Mezi potencionálně nejvíce ohrožené patří některé druhy velkých savců (Anděl et al., 2006). V našich podmínkách může fragmentace prostředí, způsobená výstavbou nových dálnic, způsobit již v nejbližších letech například ohrožení další existence populace losa, která v současnosti v jižních Čechách čítá pouze 20 30 jedinců a její existence je závislá na každoročním příchodu několika jedinců z Polska. Tyto migrace se dnes sice ještě sporadicky odehrávají, díky budování nových dálnic a rostoucí hustotě provozu jsou však stále obtížnější a jejich četnost klesá (Anděl a Hlaváč, 2008). Obdobně ohrožené jsou i populace velkých šelem (Crooks 2011). Rostoucí fragmentace prostředí ohrožuje na různých úrovních řadu dalších skupin živočichů, například sysla obecného, některé druhy obojživelníků a mnoho dalších. Jak ukazují zkušenosti ze zemí s hustší dopravní sítí, bude i u nás s rostoucí hustotou dopravy do budoucna ohrožených druhů rychle přibývat (Anděl a Hlaváč, 2008). Míru fragmentace krajiny v jednotlivých zemích zobrazuje následující obrázek (Obr. 4). 17

Literární přehled Obr. 4 Míra fragmentace krajiny v roce 2009 v jednotlivých zemích (Hlaváč, 2011) 2.1.5 Mortalita živočichů Velmi zřetelným a významným dopadem automobilového provozu je také usmrcování živočichů v důsledku kolizí s motorovými vozidly (Anděl a Hlaváč, 2008). Na rozdíl od fragmentace prostředí, jejíž důsledky nejsou na první pohled viditelné, jsou úhyny živočichů na silnicích velmi zřetelné (Hlaváč a Anděl, 2008A). Člověk autodopravou výrazně ovlivňuje nejen přirozenou populaci volně žijících druhů zvěře, ale také ohrožuje sám sebe (Hrouzek et al., 2011). Kolize mezi motorovými vozidly a zvířaty přitahují lidskou pozornost již mnoho dekád, o čemž svědčí značné množství prací, které vznikly během několika posledních desetiletí (Finnis, 1960; Vincent et al., 1988; Bennett, 1991; Hlaváč a Anděl, 2001; Diaz-Varela et al., 2011). Zvyšující se rozvoj, rozrůstající se města, zvětšující se silniční síť a vzrůstající hustota dopravy, toto všechno přispívá k nechtěným setkáním, která ovlivňují jak lidi, tak i zvířata (Forman et al., 2003). Kolize s automobilem považují Colino-Rabanal et al. (2011) jako jednu z nejčastějších příčin úmrtí mnoha druhů volně žijících zvířat. Mršina nalezená na silnici je pravděpodobně zvíře sražené automobilem (Lao et al., 2011). V dnešní době jsou sražená zvířata mnoha lidmi viděna pravděpodobně častěji, než dosud žijící zástupci stejného druhu v přírodě. Přítomnost kadáverů se stala nedílnou 18

Literární přehled součástí současných dopravních koridorů (Knutson, 1987). V některých případech je mortalita na silnicích tak vysoká, že převyšuje přirozené příčiny úmrtí (Clarke, 1998) a významně ovlivňuje populace některých volně žijících zvířat (Clevenger et al., 2001A). Mezi druhy nejvíce ohrožené silniční mortalitou řadí Forman et al. (2003) ty, které spadají do následující charakteristiky: druhy využívající komunikaci jako svoje stanoviště druhy vysoce mobilní druhy obývající širokou škálu stanovišť druhy vyžadující velké množství různých zdrojů druhy s nízkou hustotou populace obývající rozsáhlá území druhy vyznačující se nízkou mírou reprodukce Kvantifikace počtů usmrcených živočichů a zhodnocení vlivu silniční mortality na vývoj populací jednotlivých druhů však zatím chybí (Anděl a Hlaváč, 2008). Většina prací nicméně uvádí, že častěji jsou usmrcováni ptáci než savci. Obojživelníci a hadi se v záznamech objevují méně často (Forman et al., 2003). Předpokládá se, že mortalita zvířat na silnicích kriticky neovlivní přežití populací drobných savců (Bennett, 1991), v mnoha částech světa, je však v současné době jedním z hlavních faktorů omezující početnost některých středních a velkých zvířat, zejména v oblastech se silnými dopady lidské činnosti (Saeki a Macdonald, 2004). Nemělo by tedy být překvapující, že kolize se zvířaty jsou na vzestupu v mnoha částech světa (Found a Boyce, 2011). Problém střetů zvěře s vozidly je úzce spojen také s dopravními nehodami a tedy s bezpečností silničního provozu (Anděl a Hlaváč, 2008). S tímto souhlasí Huijser et al. (2007) kteří uvádějí, že kolize zvířat s automobily způsobily významné ohrožení lidských životů, majetku a zvířat v uplynulých desetiletích. Dopravní nehody se zvířaty, obzvláště ty s velkými savci, jsou často traumatickým zážitkem, který si řidiči dobře pomatují a to navzdory skutečnosti, že ve většině případů dojde jen k malému poškození auta a jen zřídka k fyzickému zranění nebo dokonce k úmrtí. Naproti tomu zvíře je téměř vždy usmrceno (Seiler et al., 2004). V Evropě dojde podle odhadů každoročně jenom s kopytníky k 507 000 kolizí, které jsou příčinou 30 000 lidských zranění a 300 úmrtí. (Groot Bruinderink, 1996). V USA je situace neméně závažná. Dle odhadů zde každoročně dojde k 726 000 srážkám s většími zvířaty jako je srnec nebo jelen. Výsledkem je více než 29 000 zraněných a 211 úmrtí. Na jednu nehodu tedy připadá 0,029 % úmrtí. Vzniklá materiální škoda každoročně přesáhne 1,1 bilión dolarů 19

Literární přehled (Conover et al., 1995). Právě z důvodu bezpečnosti automobilové dopravy je mnoho výzkumů zaměřeno především na kolize s kopytníky (Colino-Rabanal et al., 2011). 2.2 Faktory ovlivňující mortalitu zvířat na pozemních komunikacích Mortalitu živočichů na silnicích ovlivňuje celá řada faktorů (Hlaváč a Anděl, 2008A). Tyto faktory jsou velmi rozdílné (Clevenger et al., 2002, Saeki a Macdonald, 2004). Rizikové úseky silnic jsou definovány komplexem faktorů (Havránek a Hučko, 2009). Výsledky mnoha studií ukazují, že celková míra úmrtnosti je spojena především s intenzitou provozu, rychlostí vozidel, krajinnou strukturou a topografií terénu (Clevenger et al., 2002, Saeki a Macdonald, 2004). Pravděpodobnost srážek může být také spojena s věkem nebo pohlavím jedinců, ročním obdobím a se sklony k migracím (Philcox et al., 1999). V podpoře úsilí o zmírnění dopadu silnic je potřeba zjistit, kde jsou konkrétní jedinci, druhy či skupiny obratlovců citlivé na vysokou míru mortality na silnicích (Clevenger et al., 2002). Při výběru nejvhodnějších míst pro ochranná opatření musí být zohledněna intenzita a rychlost dopravy, velikost populace, povědomí řidičů, roční a denní období, atraktivita silnice pro zvířata, skladba okolních stanovišť, začlenění silnice do krajiny a vegetace silničního okraje (Litvaitis a Tash, 2008). Anděl a Hlaváč (2008) uvádějí, že příčiny mortality lze obecně rozdělit do dvou skupin: faktory technické, odrážející stav komunikace a provozu na ní (šířka komunikace, počet jízdních pruhů, svodidla, protihlukové stěny, oplocení, intenzita dopravy, její rozložení v průběhu dne, průměrná rychlost vozidel apod.) a faktory biologické, odrážející stav populací živočichů v okolí komunikace a jejich migrační chování. Situaci dále ovlivňují také místní konfigurace terénu, skladba lesních a zemědělských kultur atd. 2.2.1 Kategorie komunikace V rámci celé ČR převažují silnice třetí a druhé třídy (61 %, respektive 25 %), dálnice a rychlostní komunikace tvoří asi 6 % (Jelínek, 2007). Počty sražených zvířat jsou často vyšší na komunikacích nižších tříd než na dálnici. Úroveň dělícího účinku silnic tedy nevypovídá nic o počtech usmrcených zvířat na těchto silnicích. (Hlaváč a Anděl, 2001). V následující tabulce je uvedeno rozdělení dopravních nehod se zvěří podle typu komunikace. Hodnoceny jsou dálnice a silnice I., II., III. třídy. Pro možnost 20

Literární přehled srovnání jsou počty nehod přepočteny na 1 km délky silnice dané kategorie (Tab. 1) (Anděl a Hlaváč, 2008). Tab. 1 Porovnání nehod se zvěří dle typu komunikace (počet nehod/1 km komunikace/rok) (Anděl a Hlaváč, 2008) rok 2003 2004 2005 2006 min. průměr max. dálnice 0,334 0,502 0,392 0,316 0,316 0,386 0,502 silnice I. tř. 0,488 0,575 0,488 0,41 0,41 0,49 0,575 silnice II. tř. 0,16 0,174 0,162 0,132 0,132 0,157 0,174 silnice III. tř. 0,043 0,045 0,041 0,036 0,036 0,041 0,045 Co se týká kategorie komunikace, španělský výzkum přinesl následující údaje. K téměř 60 % nehod došlo na základních, hlavních silnicích, následovaly doplňkové hlavní silnice a vedlejší silnice (Diaz-Varela et al., 2011). Na území naší republiky se tímto zabýval Hlaváč a Anděl (2008A). U ptáků a savců pocházelo nejvíce nálezů v přepočtu na 1 km komunikace z dálnic, poté počty postupně klesaly podle třídy silnice. Naproti tomu u obojživelníků a plazů je pořadí přesně opačné. Největší počty byly zjištěny na silnicích III. třídy, nejmenší na dálnicích. 2.2.2 Intenzita dopravy Hlavním faktorem rozhodujícím o výši ztrát na silnicích je denní intenzita dopravy (Orlowski a Nowak, 2006). Větší průměrná intenzita dopravy zvyšuje pravděpodobnost srážek zvířat s automobily, protože vyšší objem dopravy má za následek snížení intervalů mezi projíždějícími vozidly, která zvířata potřebují pro překonání vozovky (Lao et al., 2011). S těmito závěry se plně neztotožnují Anděl et al., 2006, kteří uvádějí, že mortalita zvířat je častější na komunikacích s nižší nebo střední intenzitou dopravy, přičemž silnice podle tohoto parametru rozdělují do tří kategorií (Tab. 2). Tab. 2 Rozdělení komunikací podle intenzity dopravy (Anděl et al., 2006) Intenzita dopravy (vozidla/24 h) nízká < 1000 Charakteristika Nízká intenzita dopravy není dostatečným varováním pro většinu zvířat a ta se snaží komunikaci překonat. Proto je velmi mnoho 21

Literární přehled střední 1000 10 000 vysoká > 10 000 zvířat všech velikostí na těchto komunikacích usmrceno. Tato intenzita dopravy již částečně odrazuje zvířata od překonávání komunikace. Překonání komunikace je v některých případech možné, proto také dochází k častým střetům s vozidly. Takto vysoká intenzita dopravy má většinou na zvířata silný odpuzující účinek. Ta se pokoušejí překonávat komunikaci pouze v případě stresových situací. Proto je také na těchto komunikacích počet zabitých zvířat relativně malý. Jak intenzita dopravy ovlivňuje množství sražených zvířat, ukazuje španělská studie, která uvádí, že 32 % nehod nastalo na silnicích, na kterých se průměrná intenzita dopravy pohybovala v rozmezí 5 000 10 000 vozidel/den, dále následovaly silnice s intenzitou v rozmezí 1 500 3 000 vozidel/den, 3 000 5 000 vozidel/den a 1 500 vozidel/den. Jen 4 % kolizí nastalo na silnicích s nejvyšší průměrnou intenzitou dopravy (10 000 15 000 vozidel/den), ačkoli tato úroveň intenzity nastala jen na několika málo úsecích sledovaného území (Diaz-Varela et al., 2011). Množství zaznamenaných savců a ptáků bylo pravidelně vyšší na silnicích s nižší intenzitou dopravy než na vysokorychlostních dálnicích s vysokou intenzitou dopravy (Clevenger et al., 2002). Na silničních úsecích s nejnižší intenzitou dopravy (350 460 vozidel/den) bylo zaznamenáno sedmkrát méně kolizí než na úsecích s nejvyšší intenzitou dopravy (10 500 vozidel/den) (Orlowski a Nowak, 2006). U ptáků a savců bylo zaznamenáno nejvíce nálezů ze silnic s intenzitou dopravy nad 10 000 vozidel/den, poté počty postupně klesaly a nejnižší byly na silnicích s intenzitou do 1 000 vozidel/den. U obojživelníků a plazů bylo pořadí přesně opačné (Hlaváč a Anděl, 2008A). Kromě celkové intenzity dopravy je důležité její rozložení během dne, a to především v nočních hodinách, kdy je migrace zvířat nejčastější (Anděl et al., 2006). Z celostátního sčítání dopravy z roku 2010 vyplývá (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011A), že nejvyšší intenzitu dopravy lze očekávat na dálnicích, v průměru 27 555 voz/24h/km. Dále následují rychlostní silnice 21 545 voz/24h/km, silnice I. třídy 7 565 voz/24h/km, silnice II. třídy 2 315 voz/24h/km a silnice III. třídy 598 voz/24h/km. 2.2.3 Rychlost vozidel Počty obětí na silnicích neustále stoupají společně se zvyšující se rychlostí vozidel (Knutson, 1987). Rozdílné rychlostní limity jsou nejvýznamnější proměnnou ovlivňující výskyt kolizí se zvířaty. Přičemž vyšší rychlostní limity vedou 22

Literární přehled pravděpodobně ke zvýšení počtu těchto kolizí. Řidiči se na takovýchto silnicích pohybují rychleji a potřebují větší vzdálenost k zastavení. Nejsou tedy schopni zareagovat dostatečně rychle, aby se dokázali vyhnout srážce se zvířetem (Lao et al., 2011). Nižší rychlost vozidel dává zvířatům lepší příležitost k útěku. Toto však nelze přeceňovat, protože za šera, kdy jsou zvířata nejvíce aktivní, mají řidiči omezené možnosti výhledu (Jaarsma et al., 2006). Navýšení počtu sražených zvířat v místech, kde je vysoká rychlost dopravy, zaznamenali také Jones, 2000 nebo Forman et al., 2003. Tento nález se shoduje s většinou výzkumů zabývajících se kolizemi zvířat s automobily, které uvádějí, že rychlostní limity jsou ve vztahu s množstvím sražených zvířat (Rolley a Lehman, 1992). Da Cunha et al. (2010) považují snížení rychlosti za opatření, které by mělo přispět k redukci sražených zvířat na silnicích. 2.2.4 Roční období Frekvence kolizí se také liší v závislosti na ročním období (Diaz-Varela et al., 2011). Orlowski a Nowak (2006) ve své práci zabývající se mortalitou savců na silnicích uvádějí, že po celou dobu sledovaného období 84 % všech obětí bylo zaznamenáno během šesti měsíců (květen říjen). K nejnižší mortalitě došlo v lednu a únoru, k nejvyšší v srpnu. Clevenger et al. (2002) ve své studii zaznamenali nejvíce kolizí se savci na jaře, což vysvětlují prudkým nárůstem zvířecí aktivity ve spojení s obdobím reprodukce a následným rozptylem potomků do okolí. Na jaře uvádějí nejvíce střetů i Havránek a Hučko (2009) nebo Hrouzek et al. (2011), kteří tento jev přisuzují teplotní inverzi, kdy v okolí vozovek raší rostlinný kryt nejdříve. Dále je mnoho srážek i v pozdním létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druhů rostlin, bylin a keřů. Rozdíl v počtu kolizí v obou polovinách roku, tedy květen říjen a listopad duben je vysoce statisticky průkazný (Orlowski a Nowak, 2006). Jednotlivé druhy mohou být více sráženy v rozdílném ročním období. Diaz-Varela et al. (2011) konstatuje, že srážky se srncem obecným jsou častější v pozdějších jarních a letních měsících. Zatímco srážky s prasetem divokým jsou častější na podzim a v zimě. Rozložením dopravních nehod se zvěří během roku se v ČR věnovali Hlaváč a Anděl (2008B), kteří analyzovali policejní statistiky. Výsledky těchto analýz zobrazuje následující obrázek (Obr. 5). 23

Literární přehled Obr. 5 Rozložení dopravních nehod se zvěří na území ČR dle policejních statistik (Hlaváč a Anděl, 2008B) Dopravní statistiky umožňují dobře hodnotit rozdělení nehod se zvěří v průběhu roku. Z obrázku je patrné jarní a podzimní zvýšení nehod a zimní minimum. Pro potřeby zoologického hodnocení mortality mají policejní statistiky několik základních nevýhod. Nahlášeny a evidovány jsou pouze větší dopravní nehody, při kterých byla způsobena újma na zdraví nebo významná ekonomická škoda. Z toho již vyplývá, že se jedná pouze o část nehod s velkými savci (jelen, srnec, prase divoké). Nejsou evidovány druhy zvěře, které nehodu způsobily. Je tedy zřejmé, že tyto statistiky jsou pro odhady celkových ztrát u jednotlivých druhů nevyužitelné, mohou však podat obraz o rozložení mortality v jednotlivých měsících, přehled o mortalitě na jednotlivých typech komunikací, o dlouhodobějších časových trendech apod. Proto je vhodné i do budoucna tento zdroj informací průběžně sledovat a vyhodnocovat (Hlaváč a Anděl, 2008B). 2.2.5 Denní doba Je všeobecně známo, že riziko srážek automobilů se zvířaty narůstá v určitých denních dobách (Havránek a Hučko, 2009). Časové rozložení nehod ve vztahu k východu a západu slunce odráží velké rozdíly mezi jednotlivými druhy (Diaz-Varela et al., 2011). Například v oblasti Duren v Německu bylo zjištěno, že ze 103 přejetých zajíců bylo 6 přejeto mezi 8 12 hodinou, 7 kusů mezi 12 16 hodinou, 19 kusů mezi 16 20 hodinou, 30 kusů mezi 20 24 hodinou, 21 kusů mezi 0 4 hodinou a 20 kusů mezi 4 8 hodinou. Při stmívání bylo zaznamenáno více přejetých zajíců, než při 24

Literární přehled rozednívání (Havránek a Hučko, 2009). Nehody způsobené divokými prasaty byly soustředěné v nočních hodinách (91 %), zejména mezi 1 4 hodinami po západu slunce. Mezi dobou východu a západu slunce bylo zaznamenáno jenom několik případů. Naproti tomu kolize způsobené srncem obecným byly více rovnoměrně rozloženy mezi nocí (55 %) a dnem (45 %). Tyto kolize byly zjevně koncentrovány v hodinách bezprostředně po západu (Diaz-Varela et al., 2011). Časové rozložení srážek s prasetem divokým a srncem obecným zobrazují následující dva obrázky (Obr. 6 a Obr. 7). Obr. 6 Časového rozložení srážek s divokým prasetem. Poznámky: kumulativní doba (v minutách) od půlnoci je znázorněna na ose y. Dobu západu slunce představuje souvislá čára, dobu východu slunce tečkovaná čára (Diaz-Varela et al., 2011). Obr. 7 Časového rozložení srážek se srncem obecným. Poznámky: kumulativní doba (v minutách) od půlnoci je znázorněna na ose y. Dobu západu slunce představuje souvislá čára, dobu východu slunce tečkovaná čára (Diaz-Varela et al., 2011). 25

Literární přehled 2.2.6 Přítomnost lidského sídla Zvířata byla s větší pravděpodobností srážena na úsecích poblíž lidských sídel (Clevenger et al., 2002). V porovnání městských a venkovských oblastí, vyšší pravděpodobnost srážek byla zaznamenána ve venkovských, protože zde se obvykle nacházejí početnější populace, které jsou obvykle aktivnější (Lao et al., 2011). Během celého sledovaného období 38 % zvířat bylo nalezeno v obcích, kde se nacházelo 26,4 % sledovaných silnic. Zbývajících 62 % nálezů bylo zjištěno na silnicích v otevřené krajině (73,6 % všech cest). Rozdíl v poměru nálezů v zastavěných a volných plochách byl patrný i na několika druzích. Velká většina ježků, lasic, krys, kun a lišek byla nalezena v obcích, zatímco kolize na silnicích procházejících volnou krajinou představovaly většinu ztrát pro hraboše polního, krtka a rejska (Orlowski a Nowak, 2006). 2.2.7 Ostatní V oblastech s vyšší hustotou populace je vyšší pravděpodobnost srážky zvířete s automobilem (Lao et al., 2011). Počet srnců usmrcených na silnici se zvyšuje s hustotou populace, ale vztah mezi těmito parametry není přímý. Vzhledem k tomu, že jsou početné a postihují především samce, kolize s automobily představují důležitý faktor v dynamice srnčí populace (Vincent et al., 1988). Mkanda a Chansa (2011) zabývající se mortalitou kopytníků v Zambii, v národním parku Kafue konstatují, že více jak 86 % kolizí bylo s mladými a dospívajícími jedinci. Autoři předpokládají, že tyto kolize mají vliv na reprodukční potenciál dotčených druhů. Environmentální faktory (bylinná vegetace, lesy, zastavěná plocha, orná půda, rybníky a vodní toky) biotopu přiléhajícího k silnici ovlivňují výši mortality (Clevenger et al. 2002, Saeki a Macdonald 2004). Zvířata mají tendenci vázat se na konkrétní stanoviště a na způsoby využívání okolního území. Proto lze očekávat, že prostorové uspořádání jednotlivých krajinných typů či způsobů využívání půdy bude hrát důležitou roli v rozpoznání míst, kde dochází ke srážkám a rovněž v množství těchto srážek (Forman a Alexander, 1998). Ve vysoce přeměněné krajině mohou být silnice a krajnice použity jako migrační trasy (Doncaster et al. 2001) urychlující migrace, ale současně zvyšující riziko nehod. Nadmořská výška byla významným faktorem a negativně korelovala s množstvím sražených zvířat (Clevenger et al., 2002). V případě porovnání terénu, byla 26

Literární přehled v horských oblastech zjištěna nižší pravděpodobnost kolize. Je tomu možná proto, že lidé v těchto oblastech jezdí opatrněji a pomaleji (Lao et al., 2011). Taky Hlaváč a Anděl (2008A) si ve své studii všímají závislosti velikosti mortality na nadmořské výšce. Celkové počty usmrcených savců a ptáků byly vyšší v nížinách (do 300 m n. m.) než v pahorkatinách (301 500 m n. m.) a vrchovinách (501 800 m n. m.). Tento výsledek odpovídá vyšší populační hustotě většiny druhů v nížinách. U plazů a obojživelníků byly zjištěny větší počty v pahorkatinách a vrchovinách, což může souviset s vyšší pestrostí krajinných segmentů a vyšší hustotou drobných vodních toků a rybníků v tomto typu krajiny. Se zvyšujícím se počtem jízdních pruhů se zvětšuje celková šířka vozovky. Současně roste i úroveň obtížnosti překonání takovéto silnice. Proto širší silniční úseky mohou být pro zvířata méně lákavé k jejich překonání, což snižuje pravděpodobnost kolizí (Lao et al., 2011). 2.3 Ochranná opatření S rostoucím počtem srážek se zvyšují i ekonomické náklady, které s nimi souvisí. Další neméně naléhavou otázkou je klesající bezpečnost provozu. Není proto překvapující, že je stále častěji brán zřetel na ochranná opatření, která by měla počet kolizí snížit (Found a Boyce, 2011). Ochranných opatření je celá řada a lze je rozdělit do dvou skupin podle toho, zda se snaží upravit lidské (varovné značky, nižší rychlostní limity, atd.) nebo zvířecí chování (oplocení, podchody a nadchody, atd.). Hodnocení jejich efektivity je však v mnoha případech založeno více na vlastním názoru než na výzkumu (Forman et al., 2003). Anděl et al. (2005) ochranná opatření dále dělí na ty, co mají za cíl zvýšit propustnost jednotlivých komunikací pro živočichy (migrační objekty) a na ty, jež mají za úkol snížit mortalitu na silnicích a tím zvýšit celkovou bezpečnost dopravy (plocení). Oba požadavky na zmírňující opatření jsou často ve vzájemném protikladu. Snížit mortalitu na silnicích by se teoreticky dalo nejlépe úplnou izolací komunikace (nepropustné ploty, zdi). To však na druhé straně vede ke zvýšení izolovanosti populací a fragmentaci okolního prostředí. Při hledání optimálních řešení je proto nutné oba přístupy kombinovat. Z celé škály ochranných opatření se následující text věnuje jen těm, která jsou používána na území ČR. 27

Literární přehled 2.3.1 Oplocení silnic Oplocení je v současné době hlavním opatřením k redukci mortality zvěře na pozemních komunikacích (Anděl, et al., 2006). Je využíváno zejména na dálnicích, ale lze ho v omezené míře využít i u silnic I. třídy. Hlavním motivem oplocení dálnice je zamezení střetů vozidel se zvířaty přebíhajícími dálnici (Hlaváč a Anděl, 2001). Oplocení lze doporučit tam, kde je doprava tak vysoká, že se zvířatům téměř nikdy nepodaří překonat vozovku nebo tam, kde dochází ke snižování velikosti populace zvířat a přitom je známo, že k tomuto stavu mortalita na silnicích přispívá. Naopak oplocení nelze doporučit v oblastech, kde je velikost populace stabilní nebo se dokonce zvyšuje a také na místech, kde zvířata potřebují využívat zdroje, které se nacházejí na obou stranách silnice (Jaeger a Fahrig, 2004). Ploty, pokud jsou správně nainstalované, mohou významným způsobem snížit počty usmrcených zvířat. Na druhé straně tímto vytvoří z komunikace téměř stoprocentní bariéru, která úplně znemožňuje migrace mnoha druhů živočichů. Oplocená dálnice je zcela nepřekonatelná i v nočních hodinách s minimálním provozem, kdy zvířata neoplocené dálnice často úspěšně přebíhají (Hlaváč a Anděl, 2008A). Ploty snižují počty usmrcených zvířat, ale zvyšují bariérový efekt, čímž mohou paradoxně ohrozit existenci celých populací více než ztráty na silnicích (Iuell et al., 2003; Jaeger a Fahrig, 2004; Hlaváč a Anděl, 2008A). Aby oplocení plnilo svůj účel, musí být udržováno ve funkčním stavu, což se jeví velmi obtížně splnitelnou podmínkou. Jakmile se totiž naruší celistvost oplocení, zvěř se dostává do zaploceného prostoru, kde velmi snadno propadne zmatkovitému chování, snaží se uniknout, naráží do oplocení a nakonec končí pod koly vozidel. Stejný problém jako porušení oplocení způsobují špatně provedená zakončení oplocení, kde rovněž často dochází k vnikání zvěře do zaploceného prostoru (Hlaváč a Anděl, 2001). Clevenger et al. (2001A) zabývající se ve své práci vlivem oplocení na výši mortality zvířat v kanadském národním parku Banff konstatují, že nejvíce rizikové úseky jsou ty, které se nacházejí ve vzdálenosti do 1 km od konce oplocení. Zde byla pozorována nejvyšší mortalita. Celkově však hodnotí vliv oplocení pozitivně, neboť zaznamenali snížení frekvence srážek s kopytníky o 80 %. S tím, že oplocení silnic má vliv na pokles mortality zvířat, souhlasí i Jaeger a Fahrig, 2004 a další. K poněkud odlišným závěrům ve své práci dospěli Colino-Rabanal et al. (2011) ve studii zabývající se mortalitou vlků ve Španělsku. Sice souhlasí, že oplocení silnic může vést ke snížení mortality u 28

Literární přehled některých druhů, nicméně v případě vlků se toto nepotvrdilo. Frekvence kolizí byla průkazně vyšší v oplocených úsecích. Ploty působí jako selektivní filtr, ale nejsou stejně účinné pro všechny druhy. Někteří masožravci mohou díky svým schopnostem plot překonat. Pokud se tak stane, ploty mají opačný účinek než je žádoucí, zvíře se obtížně dostává z tělesa komunikace a pravděpodobnost srážky se zvyšuje. Značný význam má také správná poloha oplocení. Z hlediska zamezení vbíhání zvířat na dálnici by mělo být oplocení zřizováno mezi sečeným travnatým pásem podél krajnice a začátkem stromových a keřových porostů. Umístění oplocení až mezi hranou svahu s doprovodnými prostory a okolními pozemky (tedy často ve vzdálenosti mnoha desítek metrů od okraje dálnice) se jeví jako zcela nevhodné. V těchto místech je oplocení velmi často poškozováno černou zvěří, zemědělskou technikou nebo lidmi, čímž vznikají výše popsané pasti na zvěř. Umístění oplocení v blízkosti dálnice za sečeným pásem umožňuje navíc zvěři vyplašené např. při polních pracích zastavit se v pásu zeleně před oplocením, zhodnotit situaci, uklidnit se a opustit dálniční prostor. Pokud je oplocení umístěno vně zeleného pásu, vyplašená zvěř z polí často hledá kryt tvořený doprovodnými dálničními porosty a snaží se dostat do zaploceného prostoru. V případě černé zvěře bývá takovýto pokus často úspěšný (Hlaváč a Anděl, 2001). Silnice ovlivňují populace zvířat třemi různými způsoby. Představují bariéru v pohybu, zvyšují mortalitu zvířat jako důsledek kolizí s automobily a snižují množství a kvalitu stanovišť. Oplocením silnic se sníží mortalita zvířat, ale zvýší se bariérový efekt (Jaeger a Fahrig, 2004). Hodnocení vlivu oplocení dálnic není tedy zcela jednoznačné. Při správné funkci může významně přispět ke snížení počtu střetů zvířat s vozidly, plná a spolehlivá funkčnost je však v praxi velmi obtížně dosažitelná. U méně frekventovaných dálnic může navíc oplocení zbytečně zvyšovat jejich dělící účinek. Jednoznačně nutné je tedy oplocení v migračně významných územích, podmínkou však je, aby v těchto územích byl současně vybudován dostatečný počet bezpečných průchodů pro zvěř (Hlaváč a Anděl, 2001). Oplocení silnic společně s vybudováním průchodů je velmi nákladné. Tyto vysoké náklady lze odůvodnit pouze ve vztahu k hlavním komunikacím (Putman, 1997). Zcela zásadní podmínkou je trvalá kontrola neporušenosti oplocení a v případě zjištění závad okamžité zajištění jejich oprav. Tato podmínka musí být zajištěna i v územích, kde oplocení není kontrolovatelné z dálnice (Hlaváč a Anděl, 2001). 29

Literární přehled 2.3.2 Průchody pro zvířata Hlavním úkolem projektantů, kteří se snaží minimalizovat vliv silnic jakožto bariéry pro volně žijící zvířata, je zajistit jejich pohyb pomocí zvýšené prostupnosti krajiny (Ascensão a Mira, 2007). K zvyšování prostupnosti a propojenosti krajiny jsou určeny takzvané průchody pro zvířata (Clevenger a Waltho, 2000). Všeobecnou funkcí zvířecích průchodů je dostat zvířata bezpečně přes silnici. Takto je zajištěn přirozený přesun zvířat (Pfister et al., 1997 cit. podle Forman et al., 2003). Dále dojde ke snížení jejich mortality a zvýší se propojenost stanovišť (Donaldson, 2007). Pokud se tohoto dosáhne, profitují nejen jednotliví jedinci, ale i populace jako celek. Později je důležité, aby populace zůstaly životaschopné ve fragmentované, člověkem pozměněné krajině. V současnosti se používá široký rozsah různých průchodů. Jejich použití je odvislé od druhu, či skupin druhů, pro které je průchod navrhován (Forman et al., 2003). V následující tabulce (Tab. 3) je provedena kategorizace průchodů, která vychází ze základního dělení technických silničních objektů a respektuje obdobná dělení v zahraniční literatuře (Hlaváč a Anděl, 2001). Tab. 3 Kategorizace migračních objektů (Hlaváč a Anděl, 2001) Průchody Podchody (P) Nadchody (N) Propusty Mosty na silnici Mosty přes silnici Tunely Trubní propust Rámový propust Most víceúčelový Most speciální Most velký, přirozený Most víceúčelový Most speciální - ekodukt Tunel speciální - ekodukt Tunel přirozený Většina podchodů obvykle není primárně určena jako průchod pro zvířata (Donaldson, 2007). Některé studie však prokázaly, že i tyto stavby mohou být důležitým spojovacím prvkem pro místní zvířata (Clevenger et al., 2001B; Mateus et al., 2011). Například na dálnici D11 v kilometráži 0 83,6 km existuje 60 mostů, podchodů a nadchodů. To znamená, že v průměru se vyskytuje na každých 1,39 km dálnice některé z výše uvedených zařízení (Havránek a Hučko, 2009). Nadchody určené speciálně pro migraci živočichů se často označují jako ekodukty. Rozdělení ekoduktů na dvě kategorie je dáno technickým ustanovením, podle kterého jako mosty jsou označovány nadchody do délky 50 m (měřeno v ose komunikace), nadchody s délkou 30

Literární přehled nad 50 m se označují jako tunely (Hlaváč a Anděl, 2001). Efektivní průchody snižují počet srážek vozidel se zvířaty, díky čemuž nedochází k poškození majetku. Úspory, které takto vzniknou, mohou převýšit náklady na výstavbu průchodu (Donaldson, 2007). Studie zabývající se ověřením funkčnosti průchodů proběhla v Německu na dálnici A11 mezi Berlínem a Štětínem, kde stojí zelený most široký 50 m. V roce 2005 byl na nejvyšším bodě mostu nainstalován kamerový systém. Do roku 2012 bylo zaznamenáno téměř 30 000 přechodů zvěře přes most a to oběma směry. Celkem 49 % jedinců všech evidovaných druhů zvěře přecházelo po mostě klidně, 31 % dokonce spásalo byliny a keře a jen 20 % přešlo rychlým tempem. Nejčastěji přes most přecházela zvěř daňčí (68 %), dále zvěř černá (26 %), srnčí (2,1 %) a liška, jezevec, zajíc (po 1 %). Problematickým druhem je jelení zvěř, kvůli níž byl most vybudován. Vykazovala totiž podíl pouze 0,1 % z přechodů. Teprve po půldruhém roce přešel most jeden kolouch a o pět měsíců později i první laň. Až v lednu 2009 přešly dvě tlupy. Důvodem nízkého využívání mostu tímto druhem je zřejmě dostatečná potravní nabídka a kryt na obou stranách dálnice (Blaško a Dobiáš, 2012). V České republice proběhlo ověřování funkčnosti průchodů na šesti vybraných podjezdech na dálnici D5 z Prahy do Rozvadova. Na tyto potenciálně významné podchody při migraci zvěře, byly nainstalovány fotopasti. Za rok 2009 bylo celkem pořízeno přes 8000 fotografií a videosekvencí, ovšem zvěř byla zachycena pouze na 136 videozáznamech a několika fotografiích. Jednoznačně nejvíce průchodů zvěře podchody bylo zaznamenáno v průběhu října (86 záznamů). Z dosavadního sledování vyplývá, že dálniční podchody využívá méně zvěře, než bylo předpokládáno. Zároveň byla zjištěna poměrně vysoká intenzita pohybu osob a dopravních prostředků v podchodech větších rozměrů, což jednoznačně vede ke snížení pravděpodobnosti využívání podchodů zvěří (Romportl et al., 2011). Mezi faktory ovlivňující pohyb zvířat skrz průchody patří konstrukce průchodů, krajinná struktura a lidská aktivita. Tam, kde byla pozorována zvýšená lidská aktivita, využívali masožravci průchody s menší pravděpodobností než kopytníci. U masožravců byla využitelnost podchodů dále ovlivňována změnami v krajinné struktuře. Naproti tomu kopytníci byli více ovlivněni proměnlivostí v konstrukci průchodů (Clevenger a Waltho, 2000). Výskyt druhu v okolí mostu a hustota místní populace jsou významnými činiteli ovlivňujícími využívání každého objektu. Kromě toho se však v jednotlivých lokalitách projevuje předem obtížně odhadnutelný vliv vnitřní motivace zvířat 31

Literární přehled k migracím. Jde např. o cesty na říjiště, zimoviště, za potravou, za vodními zdroji atd. Stavba komunikace však poměry v lokalitě výrazně mění, takže skutečnou motivaci k migracím lze jen těžko předem odhadnout (Hlaváč a Anděl, 2001). Dalším důležitým faktorem jsou parametry průchodů. Například Donaldson (2007) ve své studii uvádí, že pro migraci kopytníků skrz podchod je zapotřebí minimální výška 12 m. Struktury, které byly vyhodnoceny jako vhodné pro kopytníky, byly používány řadou dalších druhů jako je liška, kojot či mýval. Dle Hlaváče a Anděla (2001) je možné obecně konstatovat, že u žádného druhu nelze vycházet z jednoho údaje o minimálních parametrech průchodu. Tyto limity mají pouze pravděpodobnostní charakter. Například pro srnce a prase divoké lze na základě dosavadních výsledků průběh pravděpodobného využívání podchodů vyjádřit následující tabulkou (Tab. 4). Tab. 4 Pravděpodobnost využívání mostů v závislosti na rozměrových parametrech (Hlaváč a Anděl, 2001) % popis srnec prase I příklad I příklad 80-100 Ideální stav nad 30 60 15 : 30 nad 30 60 5 : 30 60-80 Praktické optimum 7,0-30 30 7 : 30 7,0-30 30 7 : 30 40-60 Průměr 1,5-7,0 15 3 : 30 2-7,0 20 3 : 30 20-40 Praktické minimum 0,65-1,5 9 2,2 : 30 1,0-2 10 3 : 30 0-20 Nefunkční stav do 0,65 do 1 Vysvětlivky: % je pravděpodobnostní vyjádření užívání průchodu podle rozměrových parametrů (odpovídá migračnímu potenciálu technickému) I je index š v : d (šířka podchodu násobená jeho výškou dělená délkou) 2.3.3 Odrazky a pachové odpuzovače Odrazky jsou zařízení vizuálně odpuzující zvěř od silnice, odrážejí světlo vycházející z reflektorů do krajiny. Na stejném principu fungují i různobarevné odrazky Swareflex. Tyto odrazky mohou být použity i na odrážení světla do vozovky. Praktické výsledky použití odrazek Swareflex v praxi nemohly být více rozporuplné. Existuje řada studií zatracujících odrazky jako zcela neefektivní nebo dokonce negativně ovlivňující zvěř a na druhé straně existuje několik studií, ve kterých je odrazkám přisuzováno dramatické snížení počtu kolizí vozidel se zvěří (Hučko a Havránek, 2008). 32

Literární přehled Odrazová skla Swaraflex jsou v prvotním pořízení několikanásobně dražší než pachové odpuzovače. Umístění na silniční patníky může provádět pouze správa a údržba silnic, která toto pochopitelně dělá za úplatu. Náklad kilometrový úsek na okrese Pardubice vyšel na 80 tis. Kč po obou stranách silnice (Kurča, 2010). Nízké náklady na realizaci tohoto opatření jsou nespornou výhodou (Putman, 1997). Během roku se musí odrazová skla čistit, aby neztrácela účinnost. V průběhu roku, především v zimních měsících, může dojít při údržbě silnic k poškození sloupků, taktéž při sečení trávy a v neposlední řadě i vandalismu (Kurča, 2010). Dle údajů z Rakouska došlo po použití odrazek Swareflex k poklesu mortality o 60 65 % (Havránek a Hučko, 2009). Repelenty jsou aplikovány v blízkosti silnic s cílem odpudit zvěř od silnice. Existuje řada přípravků na bázi různých chemikálií (Hučko a Havránek, 2008). Chemické repelenty, zejména pak ty, které imitují pach predátorů, snížily škody způsobené kopytníky v zemědělských plodinách (Wagner a Nolte, 2001 nebo Kimball et al., 2010). Kopytníci reagují na pach predátorů instinktivně. Tento pach na ně může mít dlouhotrvající účinek (Apfelbach et al. 2005), nicméně pokusy s repelenty podél silnic a železnic ukázaly nejednoznačné výsledky. Experimentální studie provedená v Norsku prokázala při použití přípravku Hagopur 85% snížení kolizí losů s vlaky. Velké rozdíly v účinnosti repelentu znamenaly, že toto nebylo statisticky průkazné (Andreassen et al., 2005). Naopak testy přípravků Deer Away nebo Wolfin neprokázaly repelentní vliv na zvěř. Také testy dalších přípravků většinou vykazují nízkou nebo žádnou účinnost. Mezi nevýhody při používání těchto látek patří kromě různorodých výsledků testování také nutnost opakovaných aplikací, eventuálně negativní ekologický efekt (ovlivnění necílových organismů, možné zdravotní problémy apod.) (Hučko a Havránek, 2008). Pachová zradidla lze instalovat rychleji a jednodušeji a prvotní pořízení oproti odrazkám je lacinější. Pochopitelně se v průběhu roku ale musí doplňovat pachový koncentrát, ale i tak je tato alternativa lacinější, snazší a dostupnější. Stačí využívat přírodního porostu podél silnice, popřípadě do země umístit dřevěné kolíky, na které se nanese pěna, do které se následně napustí pachový přípravek. Cena vychází asi 5000 Kč na kilometrový úsek osazený oboustranně a odvíjí se od přírodních podmínek, popřípadě kolik se musí nainstalovat dřevěných kolíků (Kurča, 2010). Pachový ohradník byl u nás testován například u Husince. Při porovnání dvou shodných období zahynulo na sledovaném úseku silnice 15 ks srnčího, 2 zajíci a jedna liška. Po aplikaci pachového repelentu byly sraženy pouze tři kusy srnčího. Zde je třeba 33

Literární přehled podotknout, že bylo použito přípravku Armacol (Havránek a Hučko, 2009). K dalšímu pokusu došlo na vybraných úsecích silnic I. třídy na území Pardubického kraje, kde byly otestovány jak odrazová skla Swareflex tak i pachové odpuzovače Hukinol a Hagopur. Z výsledků vyplývá, že odrazová skla i pachové odpuzovače jsou velice účinné. Na sledovaných úsecích došlo k poklesu mortality o 65 100 % oproti předchozímu roku, přičemž vyšší účinnost byla zaznamenána u pachových repelentů (Kurča, 2010). Porovnáním účinnosti odrazek a pachových repelentů se zabývali i Havránek a Hučko (2009), kteří konstatují, že účinnost optických repelentů je poněkud nižší než pachových. Co se týká využití těchto opatření, Putman (1997) vidí jejich uplatnění především na silnicích nižších kategorií, protože cílem těchto opatření je snížit mortalitu zvířat bez zvýšení fragmentace prostředí. 34

Cíl práce 3 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této práce bylo shrnutí a zhodnocení poznatků zabývající se vlivem dopravy na mortalitu zvířat na pozemních komunikacích v České republice. Pro splnění tohoto cíle byly stanoveny následující tři dílčí cíle: Zjistit faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na pozemních komunikacích. Vlastním sledováním monitorovat druhy/skupiny přejetých zvířat v konkrétních podmínkách, současně mapovat okolnosti každého případu a následně vyhodnotit vliv jednotlivých faktorů. Odhadnout velikost mortality savců na silnicích ČR. K splnění tohoto dílčího cíle byl využit tzv. dotazník pro řidiče. Prostřednictvím tohoto dotazníku zjistit co nejvíce údajů o přejetých živočiších na území ČR. Následně provést odhad počtu sražených živočichů vybraných druhů a odhadnout velikost ekonomických ztrát na zvířatech a majetku, které během srážek vznikají. Vyhodnotit vliv pachového repelentu, konkrétně přípravku Duftzaun na množství kolizí se srncem obecným jakožto naším nejrozšířenějším a nejpočetnějším kopytníkem. 35

Materiál a metodika 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Seznam zkratek latinských názvů druhů použitých v textu V následujícím textu jsou používány jak české tak latinské názvy druhů. Latinské názvy druhů jsou v textu uváděny ve zkrácených tvarech dle následujícího klíče (Tab. 5). Tab. 5 Seznam českých a latinských názvů druhů a seznam zkrácených tvarů použitých v textu savci ptáci český název vědecký název tvar použitý v textu daněk evropský Dama dama (Linnaeus, 1758) D. dama hraboš polní Microtus arvalis (Pallas, 1778) M. arvalis hranostaj Mustela erminea Linnaeus, 1758 M. erminea jelen evropský Cervus elaphus Linnaeus, 1758 C. elaphus jezevec lesní Meles meles (Linnaeus, 1758) M. meles ježci Erinaceus Linnaeus, 1758 Erinaceus spp. kočka domácí Felis silvestris catus Linnaeus, 1758 F. catus krtek obecný Talpa europaea Linnaeus, 1758 T. europaea krysa obecná Rattus rattus (Linnaeus, 1758) R. rattus křeček polní Cricetus cricetus (Linnaeus, 1758) C. cricetus kuny Martes Pinel, 1792 Martes spp. liška obecná Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758) V. vulpes muflon Ovis orientalis musimon Pallas, 1811 O. musimon myšovití Muridae Muridae netopýr dlouho. Plecotus austriacus Fischer, 1829 P. austriacus nutrie Myocastor coypus (Molina, 1782) M. coypus ovce domácí Ovis orientalis aries Linnaeus, 1758 O. aries pes domácí Canis lupus familiaris Linnaeus, 1758 C. familiaris potkan Rattus norvegicus (Berkenhout, 1769) R. norvegicus prase divoké Sus scrofa Linnaeus, 1758 S. scrofa rejsek Sorex Linnaeus, 1758 Sorex sp. srnec obecný Capreolus capreolus (Linnaeus, 1758) C. capreolus sysel obecný Spermophilus citellus (Linnaeus, 1766) S. citellus tchoř tmavý Mustela putorius Linnaeus, 1758 M. putorius veverka obecná Sciurus vulgaris Linnaeus, 1758 S. vulgaris zajíc polní Lepus europaeus Pallas, 1778 L. europaeus bažant obecný Phasianus colchicus Linnaeus, 1758 P. colchicus drozd Turdus Linnaeus, 1758 Turdus spp. 36

Materiál a metodika oboj. a plazi havran polní Corvus frugilegus Linnaeus, 1758 C. frugilegus holub Columba Linnaeus, 1758 Columba spp. hrdlička Streptopelia Bonaparte, 1855 Streptopelia spp. kachna divoká Anas platyrhynchos Linnaeus, 1758 A. platyrhynchos káně lesní Buteo buteo (Linnaeus, 1758) B. buteo koroptev polní Perdix perdix (Linnaeus, 1758) P. perdix kos černý Turdus merula Linnaeus, 1758 T. merula lyska černá Fulica atra Linnaeus, 1758 F. atra pěnkava obecná Fringilla coelebs Linnaeus, 1758 F. coelebs rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus (Linnaeus, 1758) P. phoenicurus sojka obecná Garrulus glandarius (Linnaeus, 1758) G. glandarius straka obecná Pica pica (Linnaeus, 1758) P. pica strnad obecný Emberiza citrinella Linnaeus, 1758 E. citrinella sýkora Parus Linnaeus, 1758 Parus spp. vrabec domácí Passer domesticus (Linnaeus, 1758) P. domesticus ještěrka Lacerta Linnaeus, 1758 Lacerta sp. slepýš křehký Anguis fragilis Linnaeus, 1758 A. fragilis žáby Anura Fischer von Waldheim, 1813 Anura 4.2 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR Po dobu dvanácti měsíců (od začátku června 2010 do konce května 2011) byli během předem plánovaných jízd po území České republiky několika dobrovolníky sledovaní přejetí obratlovci zároveň s okolnostmi těchto nehod. Jízdy byly voleny tak, aby byly zastoupeny všechny typy komunikací tedy silnice I., II. a III. třídy a dálnice, přičemž na silnicích I. třídy bylo najeto celkem 3 000 km, na silnicích II. třídy 3 600 km, na silnicích III. třídy 2 000 km a na dálnicích a rychlostních komunikacích 2 600 km. Rychlost jízdy po komunikaci byla volena co nejnižší, ovšem tak, aby vozidla neznamenala nebezpečí pro ostatní účastníky provozu. Řidiči během svých jízd zaznamenávali kategorie silnic a najeté kilometry. Při zpozorování sraženého živočicha na nejbližším možném místě zastavili a zaznamenali okolnosti nehody. Zaznamenáván byl druh/rod/třída přejetého zvířete, roční období (měsíc), typ komunikace, poloha komunikace vzhledem k okolnímu terénu, okolí komunikace, přehlednost jejího okraje a vzdálenost nálezu od obce. Jednotlivé kategorie těchto okolností (faktorů) zobrazuje následující tabulka (Tab. 6). 37

Materiál a metodika Tab. 6 Kategorie sledovaných faktorů Kategorie jednotlivých faktorů Faktor Roční Typ Poloha komunikace Okolí období komunikace k okolnímu komunikace terénu jaro léto podzim zima silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy dálnice komunikace v úrovni s terénem komunikace pod úrovní terénu komunikace nad úrovní terénu jedna strana v úrovni a druhá nad úrovní terénu jedna strana v úrovni a druhá pod úrovní terénu silnice ve svahu Přehlednost okraje komunikace Vzdálenost nálezu od obce zástavba přehledný v obci louka/louka polopřehledný pole/pole málopřehledný les/les pole/louka louka/les pole/les nepřehledný do vzdálenosti 200 m od hranic obce 200 5 00 m od obce 500 m a více od obce Faktor přehlednost okraje komunikace byl rozdělen do čtyř kategorií podle následujících kritérií: přehledný = vysekaný příkop bez stromů, polopřehledný = vysekaný příkop se stromy, málopřehledný = zarostlý příkop bez stromů a nepřehledný = zarostlý příkop se stromy. U nalezených částí těl byla do hodnocení zahrnuta jen ta, u kterých bylo možno přesně identifikovat druh/třídu živočicha např. podle charakteristického zbarvení peří, počtu prstů na končetinách, zbarvení chlupů, tvaru zobáku apod. Vzhledem k nálezu velkého množství druhů pouze v několika exemplářích bylo pro větší přehlednost a k možnosti statistického zpracování přikročeno k roztřídění živočichů do skupin podle tříd na savce, ptáky a plazy a obojživelníky, u savců a ptáků pak dále k vytvoření skupin podle velikosti, tedy k roztřídění na malé, střední a velké druhy. Pro 5 nejčastěji přejetých druhů byly výsledky zpracovány samostatně. Dále byl 38

Materiál a metodika ve výsledcích proveden přepočet počtu sražených živočichů v ks na 1 000 najetých km dle typu komunikace tak, aby zjištěné údaje mohly být navzájem srovnány. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi topologie místa nálezu se vztahem k jednotlivým kategoriím živočichů byly hodnoceny pomocí Kruskal-Wallis H testu (Hindls et al., 2007). Výsledky s p 0,05 byly považovány jako statisticky průkazné, s p 0,01 jako vysoce statisticky průkazné. Při výpočtech se vycházelo z údajů o průměrné intenzitě dopravy na silnicích v ČR z celostátního sledování dopravy v roce 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011A). Pro druhy s největším počtem nalezených jedinců a pro živočichy celkem byl propočítán předpovědní model pro každý typ sledované komunikace podle částečně upravené metodiky Orlowski a Nowak (2006). Tato metodika umožňuje stanovit rozdíl mezi skutečnou a očekávanou úmrtností. Očekávané hodnoty byly vypočteny na základě počtu najetých kilometrů na každém ze 4 sledovaných typů komunikací. Statistické výpočty a grafy byly provedeny prostřednictvím programu Unistat 6 a Microsoft Excel. 4.3 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR Data o kolizích automobilů se zvířaty na území ČR byly získávány na základě dotazníku, který byl určen řidičům motorových vozidel. Při sestavování dotazníku byla využita upravená metodika Seiler et al. (2004), kteří takto zjišťovali mortalitu zvířat na silnicích Švédska. O existenci dotazníku informovala odborná periodika, která jsou určena přátelům a ochráncům přírody (Naše příroda a Příroda), myslivcům (Myslivost: stráž myslivosti) a řidičům automobilů (Truck magazín). Dále o dotazníku informovaly i webové portály (www.enviweb.cz a www.priroda.cz). Dotazník bylo možno vyplnit buď v papírové, nebo elektronické podobě. Elektronickou podobu mohli zájemci vyplnit na webové adrese (http://www.prejetazvirata.cz/dotaznik.html), papírovou na výstavě Natura Viva 2011, odborných seminářích, apod. Cílem bylo informovat o dotazníku v periodikách či na akcích, které mají celonárodní charakter tak, aby byly získány odpovědi ze všech částí ČR. Řidiči byli dotazováni na počet najetých km na silnicích ČR za posledních pět let, tedy od ledna 2006 a na všechna zvířata, která po tuto dobu srazili včetně těch případů, kdy zvíře nezůstalo po srážce ležet na silnici a odešlo. Jestliže si řidiči vzpomněli na nějakou kolizi, byli dále dotazováni na druh, kraj a kategorii komunikace, 39

Materiál a metodika na které došlo ke střetu, na náklady vynaložené na opravu vozidla a zda došlo během střetu k ohrožení posádky vozidla. Pro druhy, u kterých bylo získáno více než 10 záznamů o kolizích, byla spočítána průměrná frekvence kolizí (PFK), která byla dána poměrem mezi počtem nahlášených kolizí a celkovým počtem najetých km všech dotazovaných řidičů. Druhy, pro které bylo nahlášeno méně než 10 záznamů, byly sloučeny do skupin s podobnými ekologickými nároky, nebo byly zcela vyloučeny z dalších výpočtů. Hodnota PFK byla vynásobena průměrným dopravním výkonem na území ČR, který byl spočten z dopravních výkonů z let 2006 2010. Tyto údaje poskytlo ministerstvo dopravy ČR. Vzhledem k předpokladu, že počet nahlášených km nebude zcela přesný, byl vypočten 95% interval meze spolehlivosti pro počet vykazovaných kolizí podle Poissonova rozdělení (Crow a Gardner, 1959 cit. podle Krebs, 1989). Předpokládané počty sražených zvířat byly poté porovnány s odhadovanou velikostí populace daných druhů a s údaji o úlovcích. Tyto údaje byly čerpány z mysliveckých statistik, které poskytlo ministerstvo zemědělství ČR. Dále byly vyčísleny finanční náklady, které vznikají v souvislosti s těmito nehodami. Celkové náklady byly rozděleny na náklady spojené s opravou vozidel a na náklady vynaložené na navrácení sražených zvířat do přírody. V souvislosti s náklady na opravu vozidel došlo k vyčíslení nákladů na jednu kolizi (PNJK) jako poměr mezi celkovými nahlášenými náklady a počtem nahlášených kolizí s konkrétním druhem. Náklady na opravu vozidel byly vypočteny znásobením PNJK s předpokládaným počtem sražených zvířat. Při ocenění sražených zvířat byl použit Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře (Havránek, 2010), který zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v ČR. Tento materiál vychází z kalkulace nákladů na uvedení věci do původního stavu, tj. kalkulace nákladů na navrácení obdobného jedince daného druhu do přírody. Výhodou tohoto postupu je, že řeší problém ocenění ekologické škody (odčerpání jedince z populace a ekosystému) a chovné hodnoty, jejichž finanční ohodnocení je často problematické. Struktura ohodnocení minimálních nákladů na navrácení jedince do přírody je následující: náklady na odchyt jedince (imobilizace, odchytové zařízení, práce, atd.), náklady na nákup jedince (cena zvěřiny, cena lovu-trofeje), veterinární úkony (vyšetření, vakcinace, atd.), náklady na transport a transportní zařízení, náklady na karanténu a adaptaci zvěře (zařízení, manipulace, atd.), administrativní náklady. U druhů (L. europaeus, Martes spp., V. vulpes a M. meles), kde byly uvedeny náklady na navrácení 40

Materiál a metodika souhrnně bez ohledu na kategorii, byla jako výchozí hodnota uvažována tato částka. Druhy (C. capreolus, S. scrofa, C. elaphus, D. dama a O. musimon), u kterých byly zvlášť uvedeny náklady na navrácení samce, samice a mláděte, byly tyto hodnoty zprůměrovány. Jako výchozí hodnota pak byl použit tento průměr. Náklady na navrácení zvířat do přírody byly vypočteny znásobením výchozí hodnoty s předpokládaným počtem sražených jedinců daného druhu. Výsledky byly zpracovány mnohorozměrnými analýzami ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu (Lengths of Gradient) zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byla použita kanonická korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována pomocí počítačového programu Canoco 4.0 (Ter Braak, 1998). Ke statistickému zpracování počtu kolizí bylo použito počítačového programu Statistica, pomocí kterého byla aplikována více faktorová analýza rozptylu. 4.4 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného Pro účely pokusu byl zvolen přípravek Duftzaun od firmy Hagopur, skládající se z pěny a účinné látky, které lze aplikovat na kůly, stromy či keře v linii rovnoběžné s trasou komunikace. Prostupnost tohoto ohradníku byla testována v zimním období roku 2010 na dvou lesních lokalitách poblíž silnice II. třídy číslo 351 v okrese Havlíčkův Brod. Na každé lokalitě byl pachovým ohradníkem ošetřen úsek o délce 100 m. Pěna s účinnou látkou byla umísťována na kolíky o rozměru 1 0,01 0,01 m o rozteči 5 m na první, respektive 10 m na druhé lokalitě. V nepravidelných intervalech byly zaznamenávány stopní dráhy zvěře v okolí ohradníku. Za účelem pozorování vlivu tohoto přípravku na mortalitu srnce obecného C. capreolus byla vybrána dálnice D1, konkrétně část spadající pod SSÚD Velký Beranov. Jedná se o úsek mezi 93,9 až 141,5 km. Celková délka tohoto úseku je 47,6 km. V této oblasti je pracovníky SSÚD zaznamenávána každodenně mortalita kopytníků již od roku 2008. Na základě výsledků tohoto monitoringu byly pro účely pokusu počátkem roku 2010 vybrány 3 km s nejvyšší mortalitou srnce obecného C. capreolus. Jedná se o 97 až 99 km a o 129 až 130 km. Pěnové koule o velikosti tenisového míčku byly umísťovány na keře, stromy či dřevěné kolíky po obou stranách komunikace ve výšce cca 0,7 0,9 m nad zemí. 41

Materiál a metodika Rozměry použitých kolíků byly 1 0,01 0,01 m. Rozteč dvou sousedních stanovišť byla na základě předchozího pokusu zvolena 5 m. Jednotlivá stanoviště byla umísťována v patě svahu či na vrcholu dálničního náspu. Začátek výzkumu byl stanoven na 1. 5. 2010. K tomuto datu došlo k rozmístění kolíků a pěny. O měsíc později byla do pěny vpravena účinná látka, za další tři měsíce byla účinná látka reaplikována, 31. 10. 2010 bylo sledování ukončeno. V roce 2011 byl tento pokus opakován, vzhledem k nepříznivému počasí musel být v tomto roce začátek o čtyři dny posunut. Sražená zvířata byla každodenně monitorována a zaznamenávána pracovníky SSÚD. Po skončení sledování v roce 2011 došlo k statistickému vyhodnocení pomocí programů Statistica, Adstat a Microsoft Excel. 42

Výsledky a diskuze 5 VÝSLEDKY A DISKUZE Vzhledem k přehlednosti je tato kapitola rozdělena do tří ucelených podkapitol. Každá z těchto podkapitol představuje samostatný celek, který obsahuje zvlášť výsledky a diskuzi. 5.1 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR 5.1.1 Druhy přejetých zvířat a jejich počty výsledky Při vlastním sledování přejetých živočichů bylo za období od začátku června 2010 do konce května 2011 najeto na komunikacích v rámci celé České republiky celkem 10 000 km, přičemž bylo zaznamenáno 328 přejetých živočichů. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců 74,4 % (n = 244), méně pak ptáků 22,3 % (n = 73). Obojživelníci a plazi byli zastoupeni 3,3 % (n = 11). Absolutně nejčastěji byli zachyceni zástupci středních savců 133 ks (40,6 %), nejméně obojživelníci a plazi 11 ks (3,4 %) Mezi nejčastěji nacházené druhy patřil zajíc L. europaeus, ježci Erinaceus spp., kočka F. catus, kuny Martes spp. a srnec C. capreolus. Těchto 5 druhů bylo zastoupeno v celkovém počtu 179 ks, což je více než polovina všech nálezů. Rozdělení nálezů do skupin zobrazuje Tab. 7. Tab. 7 Rozdělení nálezů do skupin podle živočišných tříd a velikosti skupina Druh/rod/třída ks (%/skup.) (%/celk.) celkem ks ve skupině (%/celk.) celkem ve třídě (%) celkem (%) malí ptáci střední ptáci T. merula 11 32,4 3,4 P. phoenicurus 1 2,9 0,3 E. citrinella 6 17,6 1,8 Parus spp. 8 23,5 2,4 F. coelebs 3 8,8 0,9 P. domesticus 5 14,7 1,5 Columba spp. 5 26,3 1,5 Turdus spp. 2 10,5 0,6 Streptopelia spp. 4 21,1 1,2 F. atra 1 5,3 0,3 G. glandarius 1 5,3 0,3 P. pica 2 10,5 0,6 P. perdix 4 21,1 1,2 34 (10,4) 19 (5,8) 22,3 100 43

Výsledky a diskuze velcí ptáci malí savci střední savci velcí savci obojživ. a plazi P. colchicus 14 70,0 4,3 C. frugilegus 1 5,0 0,3 A. platyrhynchos 2 10,0 0,6 B. buteo 3 15,0 0,9 M. arvalis 9 9,6 2,7 Erinaceus spp. 45 47,9 13,7 T. europaea 13 13,8 4,0 C. cricetus 8 8,5 2,4 R. rattus 4 4,3 1,2 Sorex sp. 1 1,1 0,3 M. erminea 3 3,2 0,9 S. vulgaris 11 11,7 3,4 F. catus 40 30,1 12,2 Martes spp. 26 19,5 7,9 V. vulpes 9 6,8 2,7 C. familiaris 2 1,5 0,6 M. putorius 4 3,0 1,2 L. europaeus 52 39,1 15,9 S. scrofa 1 5,9 0,3 C. capreolus 16 94,1 4,9 Lacerta sp. 1 9,1 0,3 A. fragilis 3 27,3 0,9 Anura 7 63,6 2,1 20 (6,1) 94 (28,7) 74,4 133 (40,6) 17 (5,2) 11 (3,4) 3,3 5.1.2 Sezónní proměnlivost výsledky Měsíce s největším počtem zaznamenaných kolizí byly březen a červenec, roční období s nejvyšším počtem nehod bylo jaro. Nejméně srážek bylo zaznamenáno v prosinci a únoru, tedy v zimním ročním období (Tab. 8 a 10). Celkem 69,2 % nálezů (n = 227 kusů) bylo zaznamenáno během šesti po sobě jdoucích měsíců (březen srpen), naproti tomu v druhé polovině roku (říjen únor) bylo zaznamenáno 30,8 % nálezů (n = 101 kusů). Rozdíl v počtu obětí v obou ročních polovinách je vysoce statisticky průkazný (χ 2 = 9,1, P = 0,0026). Tab. 8 Rozložení nálezů dle měsíců a ročního období Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkový počet nálezů Druh/rod/třída T. merula 4 3 2 1 1 11 P. phoenicurus 1 1 E. citrinella 1 1 3 1 6 Parus spp. 1 1 2 2 1 1 8 F. coelebs 1 1 1 3 P. domesticus 2 1 2 5 Columba spp. 1 1 1 2 5 44

Výsledky a diskuze Turdus spp. 1 1 2 Streptopelia spp. 1 1 1 1 4 F. atra 1 1 G. glandarius 1 1 P. pica 1 1 2 P. perdix 2 1 1 4 P. colchicus 2 3 2 2 1 1 3 14 C. frugilegus 1 1 A. platyrhynchos 1 1 2 B. buteo 1 1 1 3 M. arvalis 6 3 9 Erinaceus spp. 3 4 6 3 9 4 10 5 1 45 T. europea 1 1 4 5 1 1 13 C. cricetus 1 3 3 1 8 R. rattus 1 1 1 1 4 Sorex sp. 1 1 M. erminea 1 1 1 3 S. vulgaris 1 1 3 2 2 2 11 F. catus 1 13 4 3 4 4 3 6 2 40 Martes spp. 2 4 4 1 4 2 4 3 2 26 V. vulpes 1 1 1 3 3 9 C. familiaris 1 1 2 M. putorius 3 1 4 L. europaeus 1 2 10 9 3 3 3 7 14 52 S. scrofa 1 1 C. capreolus 2 4 3 2 1 1 2 1 16 Lacerta sp. 1 1 A. fragilis 1 2 3 Anura 2 1 4 7 Celkem nálezů 6 9 6 48 42 29 27 46 35 41 31 8 328 Celkem druh/rod/třída 5 7 4 14 15 15 11 17 19 17 8 6 roční období zima jaro léto podzim Celkem nálezů 21 119 108 80 328 Celkem druh/rod/třída 13 25 27 21 5.1.3 Typ komunikace výsledky Po přepočtu na 1 000 najetých km bylo nejvíce živočichů nalezeno na silnicích I. třídy 41 ks, naopak nejméně na silnicích III. třídy 18,5 ks (Tab. 9 a Tab. 10). Předpovědní model ukazuje, že komunikace I. a II. třídy jsou oproti předpokladu nebezpečnější, naopak na silnicích III. třídy bylo s výjimkou srnce C. capreolus přejeto méně jedinců oproti předpokladu (Obr. 9) Rozdíly mezi předpokladem a skutečností však nebyly statisticky průkazné. 45

Výsledky a diskuze Tab. 9 Průměrný počet nalezených zvířat v ks na 1000 najetých km silnice I. silnice II. silnice III. třídy třídy třídy dálnice počet najetých km 3 000 3 600 2 000 1 400 malí ptáci 3,3 5,3 1,5 1,4 střední ptáci 2,3 2,5 1,5 0,0 velcí ptáci 2,3 1,4 0,5 5,0 malí savci 9,3 10,8 6,5 10,0 střední savci 21,7 11,1 5,0 12,9 velcí savci 1,7 1,4 1,5 2,9 obojživelnící a plazi 0,3 1,7 2,0 0,0 celkem 41,0 34,2 18,5 32,1 C. capreolus 1,7 1,4 1,5 2,1 Martes spp. 5,3 1,4 1,5 1,4 F. catus 6,3 4,2 1,5 2,1 Erinaceus spp. 6,0 5,6 1,5 2,9 L. europaeus 7,3 4,2 2,0 7,9 Obr. 8 Předpokládaná (expected) a skutečná (recorded) mortalita na silnicích I. III. třídy (I. III.) a dálnicích (D) pro živočichy celkem (Total) a pro 5 nejčastěji nalezených druhů (Borkovcová et al., 2012) 46

Výsledky a diskuze Tab. 10 Shrnutí charakteristik nebezpečných míst pro nejčastěji sražené živočichy ve srovnání s ostatními kategoriemi sledovaného faktoru Erinaceus spp. Martes spp. L. europaeus F. catus C. capreolus Velcí savci Střední savci Malí savci Velcí ptáci Střední ptáci Malí ptáci Roční období Typ komunikace Poloha komunikace k okolnímu terénu Okolí komunikace Přehlednost okraje komunikace Vzdálenost nálezu od obce K 1 χ 2 K 2 χ 2 K 3 χ 2 K 4 χ 2 K 5 χ 2 K 6 χ 2 A p A p A p A p A p A p lé po 5,4 I. 11,6 1 1,9 zá 5,0 1 8,2 1 9,2 0,1465 II. 0,0090 0,3943 0,1706 2 0,0425 2 0,0103 po 4,0 I. 11,9 1 0,3 zá 3,7 1 6,3 1 10,7 0,2630 0,0076 0,8560 0,2952 2 0,0961 2 0,0048 po ja 5,3 I. 4,4 1 5,9 L-L 10,3 2 6,3 1 8,2 0,1512 D 0,2230 2 0,0526 P-P 0,0165 1 0,0999 2 0,0169 ja lé 5,6 I. 10,9 1 2,0 zá 7,7 2 10,0 1 14,6 0,1344 0,0122 2 0,3684 0,0519 1 0,0187 2 0,0007 ja 3,8 D 0,8 2 2,2 P-P 10,8 1 4,4 4 3,8 0,2825 0,8563 0,3350 0,0127 2 0,2211 1 0,1475 ja 4,5 I. 1,3 2 1,2 P-P 10,9 1 4,3 4 3,9 0,2111 0,7261 0,5448 0,0123 0,2347 0,1440 ja 5,4 I. 23,5 1 3,8 zá 4,5 2 8,7 1 16,9 0,1456 0,0000 0,1509 P-P 0,2147 0,0334 2 0,0002 lé 9,7 I. 11,0 1 0,6 zá 4,9 1 10,0 1 6,6 0,0210 0,0119 0,7370 0,1818 0,0190 2 0,0374 ja 2,1 I. 4,2 2 1,3 P-L 7,2 1 6,9 4 3,2 0,5493 0,2445 0,5129 0,0663 0,0765 0,1997 lé 1,5 I. 11,2 1 9,4 zá 4,6 1 4,1 1 0,7 0,6903 0,0106 0,0091 0,2007 2 0,2503 2 0,7070 ja 5,7 I. 21,3 1 0,4 zá 11,0 1 3,2 1 12,1 0,1276 0,0001 0,8230 0,0117 2 0,3660 2 0,0024 47

Výsledky a diskuze Obojživelníci a plazi Všechny skupiny celkem po 5,0 0,1718 ja 9,1 0,0026 I. 6,7 0,0823 I. 14,8 0,0020 1 1,0 0,6145 1 1,9 0,3945 zá 2,3 0,5061 zá 9,4 0,0248 1 2 1 2 4,1 0,2534 14,9 0,0019 1 2 1 2 3,2 0,2041 12,5 0,0019 LEGENDA A: kategorie s nejvyšším počtem přejetých jedinců druhu/rodu/třídy z celkového počtu živočichů χ 2, p: hodnota Kruskal-Wallis testu: závislost daného faktoru na kategoriích náležejících k tomuto faktoru, sledované kategorie každého faktoru jsou uvedeny v Tab. 6 K 1 : faktor Sezóna, ja jaro, lé léto, po podzim K 2 : faktor Typ komunikace, I. silnice I. třídy, II. silnice II. třídy, D dálnice K 3 : faktor Poloha komunikace vzhledem k terénu, 1 komunikace v úrovni s terénem, 2 komunikace nad úrovní terénu a komunikace, kde jedna strana je v úrovni a druhá nad úrovní terénu K 4 : kategorie Okolí komunikace, zá zástavba, P-P pole-pole, L-L les-les, P-L pole-louka K 5 : kategorie Přehlednost okraje, 1 přehledný, 2 - polopřehledný K 6 : kategorie Vzdálenost od obce., 1 v obci, 2 do vzdálenosti 200 m od hranice obce, 4 500 m a více od obce 48

Výsledky a diskuze 5.1.4 Poloha komunikace vzhledem k okolnímu terénu výsledky Celkem 37,5 % (n = 123) bylo nalezeno na úsecích, kde byla komunikace v úrovni s terénem. V úsecích, kde se komunikace nacházela nad úrovní terénu a tam, kde na jedné straně byla komunikace v úrovni terénu a na druhé straně nad úrovní terénu, bylo zaznamenáno 36,3 % (n = 119). V úsecích pod úrovní terénu a tam, kde je aspoň z jedné strany vozovka pod úrovní terénu, bylo nalezeno celkem 26,2 % (n = 86), z tohoto počtu bylo 40 ks na úsecích zcela pod úrovní terénu. Ve všech skupinách i u všech nejčastěji nalezených druhů převládaly nálezy na úsecích v úrovni s terénem nebo na úsecích, kde se komunikace nacházela nad úrovní terénu a tam, kde na jedné straně byla komunikace v úrovni terénu a na druhé straně nad úrovní terénu (Tab. 10). 5.1.5 Okolí komunikace a přehlednost jejího okraje výsledky Celkem 28 % (n = 92) bylo nalezeno uvnitř zástavby, 22,9 % (n = 75) pole/pole, 14,6 % (n = 48) pole/louka, 13,7 % (n = 45) louka/louka, 10,3 % (n = 34) les/les, 6,4 % (n = 21) pole/les a 4,1 % (n = 14) louka/les. Na úsecích s přehledným nebo polopřehledným okrajem komunikace byla nalezena drtivá většina všech nálezů 73,8 % (n = 242), naopak na úsecích s málo přehledným okrajem nebo nepřehledným okrajem, bylo nalezeno jen 26,2 % (n = 86). Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou vysoce statisticky průkazné (χ 2 = 14,9; P = 0,0019). Stejně tomu bylo ve všech skupinách, i u nejčastěji nalezených druhů převládaly nálezy na úsecích komunikací s přehledným nebo polopřehledným okrajem (Tab. 10). U skupin to bylo rozmezí od 58,8 % malí ptáci do 90,9 % obojživelníci a plazi. V případě nejčastěji nalezených druhů se jednalo o rozmezí od 71,1 % pro ježky Erinaceus spp. do 82,5 % pro kočky F. catus. 5.1.6 Vzdálenost nálezu od obce výsledky Přímo v obci či do 200 m od hranic obce bylo nalezeno celkem 181 ks, což je více než 55 %. Ve vzdálenosti 200 500 m od obce bylo zaznamenáno celkem 11 % (n = 36) a ve vzdálenosti od obce 500 m a více 33,9 % (n = 111). Z pěti nejčastěji nalezených druhů v obci či v jejím okolí výrazně převládaly nálezy F. catus 31 ks (77,5 % z celkového počtu koček) a Erinaceus spp. 30 ks (66,7 % z celkového počtu ježků), Kuny Martes spp. byly nacházeny rovnoměrně jak v obci a jejím blízkém okolí, tak i ve větší vzdálenosti od obce. Ve vzdálenosti 200 500 m od obce a více převládal C. 49

Výsledky a diskuze capreolus 9 ks (56,3 % z celkem srnčí) a L. europaeus 26 ks (50 % z celkového počtu zajíců). Kategorie s nejčetnějším výskytem nálezů skupin i nejčastěji nacházených druhů zobrazuje (Tab. 10). 5.1.7 Druhy přejetých zvířat a jejich počty diskuze Ačkoliv na výsledky mohou mít určitý vliv atributy, jako například rozdíly mezi hustotou populace v okolí silnic nebo vyrušování lidmi (Ascensão a Mira, 2007), je zřejmé, že reflektují možnosti a schopnosti různých druhů/skupin/tříd živočichů účastnit se silničního provozu a také mohou přispět k vytváření účinných opatření proti usmrcování určitých druhů živočichů provozem na komunikacích. Studie podobného druhu prováděli v zahraničí další autoři s podobnými i odlišnými výsledky (Clevenger et al., 2002; Seiler, 2005; Da Cunha et al. 2010; Colino-Rabanal et al., 2011; Diaz-Varela et al., 2011). Velmi podobnou práci srovnatelnou rozsahem s touto studií provedli Orlowski a Nowak (2006) v Polsku. Počítání mrtvých zvířat je sice nedostatečné pro pochopení vztahu mezi silnicemi a divokými zvířaty, ale může být užitečné pro vyhodnocení velikosti silniční mortality (Clevenger et al., 2002) a srovnávání mezi jednotlivými typy silnic. Metodika použitá v této práci nemůže podchytit všechna sražená zvířata a v tomto ohledu lze souhlasit se závěry Slater (2002) a Anděl a Hlaváč (2008), že mortalita zjištěná z auta, je podhodnocená, protože část zvířat může po srážce z vozovky a jejího bezprostředního okolí odejít, nebo je odstraněna predátory či přímo lidmi. Navíc menší živočichové mohou být snadno přehlédnuti. 5.1.8 Sezónní proměnlivost diskuze Zimy v České republice jsou poměrně tvrdé, doprovázené mrazy a častým sněžením. Řidiči jsou pak díky špatným podmínkám na komunikacích nuceni jezdit opatrněji a pomaleji a tento stav je pravděpodobně jedním z faktorů, který ovlivnil výsledky v této práci. Další významný faktor je bezesporu nestejnoměrné rozložení zvířecí aktivity během roku, která v podstatě kopíruje klimatické a povětrnostní podmínky podnebí ve středních zeměpisných šířkách. Během zimních měsíců některé druhy jako třeba srnec obecný C. capreolus významně omezují migrační chování a některé druhy, např. ježci Erinaceus spp., jsou v tuto dobu zcela neaktivní. Prakticky 50

Výsledky a diskuze shodné jsou výsledky v této práci se zjištěními Orlowski a Nowak (2006), kdy ze sledovaného období 84 % všech obětí bylo zaznamenáno během šesti teplých měsíců (květen říjen). Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána v srpnu, nejnižší v lednu a únoru. Výsledky v této práci rovněž korelují s údaji z policejních statistik o rozvržení dopravních nehod se zvěří v rámci kalendářního roku, kdy je patrné jarní a podzimní zvýšení jejich počtu a minimum v zimě, konkrétně v únoru (Anděl a Hlaváč, 2008). Nejvyšší mortalitu zvířat na silnicích na jaře a na podzim zaznamenala celá řada autorů (Clevenger et al., 2002; Havránek a Hučko, 2009; Hrouzek et al., 2011; Diaz-Varela et al., 2011). 5.1.9 Typ komunikace diskuze Výsledky této práce jsou v souladu se zjištěním Gerlach a Musolf (2000) a ačkoli mnoho z nedávných studií prokázalo, že malí a střední savci se snaží přechodům silnic vyhýbat, tak tato skupina zvířat tvoří velkou část všech úmrtí na silnicích. Podobně tato práce podpořila zjištění Clevenger et al. (2002), že množství zaznamenaných savců a ptáků je pravidelně vyšší na silnicích I. a II. třídy, než na vysokorychlostních komunikacích. Diaz-Varela et al. (2011) uvádějí na silnicích s nejvyšší intenzitou provozu pouze 4 % srážek. Anděl a Hlaváč (2008) ve své studii zaznamenali nejméně srážek na silnicích III. třídy (nejnižší intenzita dopravy) a nejvíce na silnicích I. třídy (střední intenzita dopravy). Na dálnicích (nejvyšší intenzita dopravy) počet srážek klesal. Všechna tato zjištění korelují s výsledky v této práci. Se stoupající intenzitou dopravy dochází k navyšování frekvence kolizí, od určité intenzity však toto neplatí a počet srážek klesá. Z výsledků je patrné, že bod, kdy dochází k tomuto zlomu, se pohybuje mezi komunikací I. třídy a dálnicí, tj. průměrná denní intenzita dopravy v rozmezí 7 565 27 555 voz/24h. Od určité intenzity dopravy zřejmě zvířata ustupují od snahy překonat silnici a jejich mortalita na silnicích se tak snižuje. Hrozí však, že dojde k izolaci populace (Eigenbrod et al., 2008; Kušta, 2009), což může ve výsledku mít negativnější dopad než ztráty při snaze překonat silnici (Lemaître, 2012). 5.1.10 Poloha komunikace vzhledem k okolnímu terénu diskuze Topografie terénu může být nejdůležitější proměnnou vysvětlující kolize živočichů s vozidly (Clevenger et al., 2002). Výsledky v této práci podporují tuto 51

Výsledky a diskuze domněnku, neboť některé druhy nejčastěji sražených živočichů byly nacházeny na silnicích ve stejné úrovni s terénem (Tab. 10), zejména pak ježci Erinaceus spp., kočky F. catus a kuny Martes spp., a částečně i zajíci L. europaeus, kteří ovšem byli nejčastěji nalezeni na silnici nad terénem. Naopak na úsecích pod úrovní terénu bylo zaznamenáno jen velmi málo případů. Toto zjištění ukazuje na nutnost vycházet při stavbě ochranných opatření z biologie každého druhu, neboť například právě zajíci vyhledávají biotopy umožňující jim přehled po krajině a zdá se, že vyvýšenou silnici za takový biotop považují. Topografie vozovky, kdy obě nebo alespoň jedna ze stran je pod úrovní terénu, se jeví jako nejvíce bezpečná pro všechny kategorie i jednotlivé druhy sledovaných živočichů. Rozdíly mezi ostatními skupinami konfigurace terénu kolem vozovky nejsou statisticky průkazné, ačkoliv je zřejmé, že nejvíce živočichů bylo zaznamenáno na silnicích v úrovni s terénem, o něco méně pak u těch, kde obě nebo alespoň jedna strana je nad úrovní terénu. 5.1.11 Okolí komunikace a přehlednost jejího okraje diskuze Pohyb živočichů v krajině může být ovlivněn kromě jiného také dynamikou pohybu jedinců (Clevenger a Waltho, 2005) v reakci na dostupnost životních potřeb, zvláště potravy, vody a míst pro reprodukci. Zatravnění, zalesnění, akumulace soli nebo blízkost mokřin může způsobit, že se někteří živočichové koncentrují blízko silnic. Navíc environmentální faktory, jako například příkopy a stromořadí, vodní zdroje, oplocení nebo druh polní kultury mohou navádět živočichy k určitým segmentům vozovek (Diaz-Varela et al., 2011). To může vést k disproporci střetů podél některých vozovek a vytvářet tzv. roadkill hot spots místa, kde často dochází ke srážkám (Litvaitis a Tash, 2008) měnící se v čase a prostoru, což dohromady může ovlivnit výši mortality (Clevenger et al. 2002, Saeki a Macdonald 2004). Příkladem může být zemědělská krajina zarostlá odvodňovacími příkopy podél silnic, která v doprovodu s živými ploty může vytvářet útočiště poskytující úkryt pro malá zvířata (Bellamy et al., 2000), ovšem paradoxně v těsné blízkosti silnic. V rozporu s obecně rozšířeným názorem, že úseky s přehledným silničním okrajem jsou nejméně rizikové, byla významná většina živočichů nalezena právě na přehledných a polopřehledných úsecích. Tento fakt lze vysvětlit tím, že se řidiči zřejmě cítí na přehledných úsecích bezpečněji a jedou vyšší rychlostí, což zvyšuje 52

Výsledky a diskuze pravděpodobnost srážek (Jones, 2000; Forman et al., 2003; Clevenger et al. 2002, Anděl a Hlaváč, 2008). Další příčinou je stresování a dezorientace samotných zvířat, která se v okolí takovýchto úseků pohybují. Ta jsou v místech bez vegetace příměji vystavena vlivům dopravy, jako je hluk a oslnění způsobené osvětlením projíždějících vozidel. Navíc mnoho druhů má nejvyšší aktivitu v době od západu do východu slunce, tedy za zhoršených světelných podmínek, kdy mají řidiči jen omezené možnosti výhledu, na tento fakt ve své práci poukazují Jaarsma et al. (2006). 5.1.12 Vzdálenost nálezu od obce diskuze Z výsledků je možné vyhodnotit rozložení potravní nabídky v rámci krajiny, kdy nejen přímo lidská sídla, ale také nejbližší okolí zahrad a sadů poskytují zřejmě lákavou nabídku a možnost úkrytu typicky polním druhům živočichů (L. europaeus), ale také středně velkým masožravcům (F. catus, Martes spp., M. putorius) a Erinaceus spp. Rovněž ve vzdálenosti 500 m a více od obce je zóna pravděpodobně příznivých potravních nabídek s možnostmi úkrytů zejména pro kuny Martes spp. A zajíce L. europaeus, naopak ježci Erinaceus spp. se v této zóně prakticky nenalézali, tento jev ovšem opět koresponduje s typem krajiny většinou otevřená, která ježkům nevyhovuje. Výsledky týkající se některých druhů se shodují s výsledky Orlowski a Nowak, 2006. Tito autoři rovněž velkou většinu ježků Erinaceus spp., hranostajů M. erminea, a kun Martes spp. nacházeli v obcích. Nálezem většiny sražených živočichů v blízkosti lidských sídel výsledky v této práci souhlasí například s Clevenger et al. (2002), kteří uvádějí vyšší pravděpodobnost srážek v těchto úsecích. Podle Orlowski a Nowak (2006) vysoká mortalita savců na silnicích uvnitř obce může ukazovat na vysokou hustotu některých druhů v této oblasti a na důležitost takovýchto ostrovů výskytu pro populace určitých druhů. 5.1.13 Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na silnicích ČR souhrn a navrhovaná doporučení nejčastěji byli nacházeni savci, pak ptáci a nakonec obojživelníci a plazi nejvíce nálezů bylo zaznamenáno na jaře, nejméně v zimě po přepočtu na 1 000 najetých km se jako nejvíce nebezpečné jeví silnice I. a II. třídy 53

Výsledky a diskuze nálezy převládaly na silničních úsecích, které jsou v úrovni nebo nad úrovní terénu uvnitř zástavby a na úsecích mezi poli a loukami bylo zaznamenáno nejvíce sražených jedinců většina sražených živočichů byla nalezena na komunikacích s přehledným nebo polopřehledným okrajem přímo v obci či do 200 m od hranic obce bylo nalezeno nejvíce jedinců z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce nebezpečné jsou úseky silnic I. a II. třídy, s přehledným okrajem, kde vozovka leží v úrovni či nad úrovní terénu, nacházející se v zástavbě nebo v otevřené krajině ve vzdálenosti do 200 m od obce Na základě zjištěných skutečností se jako možná ochranná opatření jeví: snížení rychlosti 200 m před osadami v době letního času (mortalita byla nejvyšší v oblastech zástavby a do 200 m od hranice zástavby, v době od března do října) ponechání několikametrového pásu kolem silnic zarostlého vegetací (dojde k vytvoření biokoridoru a nárazníkového pásma pro většinu živočichů, místa s nepřehledným okolím silnice byla vyhodnocena jako bezpečnější) při plánování výstavby nových silnic počítat spíše s variantou silnice v ochranných valech (silnice zapuštěné v terénu byly místem s nejmenším počtem nalezených živočichů) 54

Výsledky a diskuze 5.2 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR 5.2.1 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR výsledky V průběhu roku 2011 bylo získáno celkem 1 008 vyplněných dotazníků, které bylo možno zpracovat. Z tohoto počtu 576 dotazníků bylo vyplněno v papírové podobě a 432 dotazníků na webových stránkách. Většina respondentů uvedla, že jsou řidiči amatéry 85,3 % (n = 860), řízení vozidla jako povolání nahlásilo 14,7 % (n = 148). Řidiči byli rozděleni do dvou kategorií na odborníky (účastníci konference Zoologické dny) 32,3 % (n = 326) a veřejnost (ostatní) 62,7 % (n = 682). Z celkového počtu respondentů nahlásilo kolizi se savcem 42 % (n = 423). Celkem bylo zaznamenáno 770 hlášení sražení různých druhů savců. Za sledované období, tedy mezi lety 2006 až 2010, se na českých silnicích a dálnicích v průměru najelo 50 164 mil. km/rok (Ministerstvo dopravy ČR, 2011). Dotazovaní řidiči během této doby najeli celkem 77,4 mil. km, což je 0,15 % průměru všech najetých km v ČR za posledních 5 let. Nejnižší nahlášený počet najetých kilometrů od jednoho řidiče byl 50 km, naopak nejvyšší 650 000 km. Každý řidičrespondent v průměru ročně najel 15 357 km. Hlášené kolize byly zaznamenány ze všech krajů ČR (Obr. 9). Nejvíce kolizí bylo zjištěno z kraje Středočeského, tedy z kraje, který je nejlidnatější. Obdobně byl nejnižší počet srážek uveden v Karlovarském kraji, který je nejméně lidnatý. Obr. 9 Počty nahlášených kolizí v jednotlivých krajích zjištěné z dotazníků v průběhu roku 2011 za období 2006 2011 55

Výsledky a diskuze Nejčastěji byly nahlášeny kolize se zajícem polním L. europaeus (více než 29 % ze všech hlášení), srncem obecným C. capreolus (26 %), kočkou domácí F. catus (20 %) a ježky Erinaceus spp. (6,5 %). Kolize s kunami Martes spp., liškou obecnou V. vulpes, prasetem divokým S. scrofa a psem domácím C. familiaris byly nahlášeny ve 2 4 % případů. Ve více než 1 % hlášení byla dále zaznamenána veverka obecná S. vulgaris a jezevec lesní M. meles. Ostatní druhy byly uvedeny v méně než 1 % případů. Jednalo se o jelena evropského C. elaphus, křečka polního C. cricetus, myšovití Muridae, daňka evropského D. dama, muflona O. musimon, netopýra dlouhouchého P. austriacus, sysla obecného S. citellus, nutrii říční M. coypus, ovci domácí O. ammon a krtka obecného T. europaea. Při statistickém hodnocení byla nejprve vypočtena délka gradientu (Lengths of Gradient) pomocí analýzy DCA, která činila 5,143. Na základě tohoto výpočtu byla k dalšímu zpracování zvolena kanonická korespondenční analýza (CCA). Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů a kategorie řidičů na základě dat, která byla o frekvenci kolizí jednotlivých druhů zjištěna. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačního diagramu. Druhy a kategorie řidičů jsou zobrazeny body odlišné barvy. Výsledky analýzy CCA, která hodnotila vliv kategorie respondenta na mortalitu jednotlivých druhů, je vysoce statisticky průkazná na hladině významnosti p = 0,0020 pro všechny kanonické osy. Na základě analýzy CCA (Obr. 10) je možné nalezené druhy savců rozdělit do 3 skupin: první skupina byla srážena především řidiči z řad veřejnosti, jedná se o druhy: zajíc polní L. europaeus, prase divoké S. scrofa, jelen evropský C. elaphus, liška obecná V. vulpes a kuny Martes spp. druhá skupina byla srážena především řidiči z řad odborníků, jedná se o druhy: ježci Erinaceus spp., jezevec lesní M. meles, pes domácí C. familiaris, daněk evropský D. dama, veverka obecná S. vulgaris, myšovití Muridae, křeček polní C. cricetus, potkan R. norvegicus, sysel obecný S. citellus třetí skupina byla srážena bez ohledu na kategorii řidičů, jedná se o druhy: srnec obecný C. capreolus, kočka domácí F. catus, krtek obecný T. europaea, netopýr dlouhouchý P. austriacus, nutrie M. coypus, ovce domácí O. aries a muflon O. musimon 56

Výsledky a diskuze Obr. 10 Statistické vyhodnocení vlivu kategorie řidiče na mortalitu jednotlivých druhů savců LEGENDA Verejnost (řidiči z řad veřejnosti), Odbor. (řidiči z řad odborníků), L. europ (zajíc polní L. europaeus), S. scrof (prase divoké S. scrofa), C. elaph (jelen evropský C. elaphus), V. vulpe (liška obecná V. vulpes), Martes (kuny Martes spp.), Erinaceu (ježci Erinaceus spp.), M. meles (jezevec lesní M. meles), C. famil (pes domácí C. familiaris), D. dama (daněk evropský D. dama), S. vulga (veverka obecná S. vulgaris), Muridae (myšovití Muridae), C. crice (křeček polní C. cricetus), R. norve (potkan R. norvegicus), S. citel (sysel obecný S. citellus), C. capre (srnec obecný C. capreolus), F. catus (kočka domácí F. catus), T. europ (krtek obecný T. europaea), P. austr (netopýr dlouhouchý P. austriacus), M. coypu (nutrie M. coypus), O. aries (ovce domácí O. aries) a O. musim (muflon O. musimon) Statistické vyhodnocení neprokázalo, že by počet najetých km řidičem měl průkazný vliv na pravděpodobnost srážky se zvířetem (p = 0,1520; Obr. 11). Na pravděpodobnost kolize nemělo také prokazatelný vliv, zda se jednalo o řidiče profesionála nebo amatéra (p = 0,1700; Obr. 11). 57

Výsledky a diskuze Obr. 11 Statistické vyhodnocení pravděpodobnosti kolize se zvířetem v závislosti na počtu najetých km (vlevo) a v závislosti, zda je řidič profesionál nebo amatér (vpravo) LEGENDA Najete km (najeté km), Amatér (řidiči amatéři), Profesio (řidiči profesionálové), L. europ (zajíc polní L. europaeus), S. scrof (prase divoké S. scrofa), C. elaph (jelen evropský C. elaphus), V. vulpe (liška obecná V. vulpes), Martes (kuny Martes spp.), Erinaceu (ježci Erinaceus spp.), M. meles (jezevec lesní M. meles), C. famil (pes domácí C. familiaris), D. dama (daněk evropský D. dama), S. vulga (veverka obecná S. vulgaris), Muridae (myšovití Muridae), C. crice (křeček polní C. cricetus), R. norve (potkan R. norvegicus), S. citel (sysel obecný S. citellus), C. capre (srnec obecný C. capreolus), F. catus (kočka domácí F. catus), T. europ (krtek obecný T. europaea), P. austr (netopýr dlouhouchý P. austriacus), M. coypu (nutrie M. coypus), O. aries (ovce domácí O. aries) a O. musim (muflon O. musimon) Dále bylo statisticky vyhodnoceno, zda má kategorie řidiče vliv na počet kolizí. Odborníci zaznamenali menší počet kolizí než veřejnost, rozdíl v počtu kolizí mezi těmito dvěma skupinami byl však statisticky neprůkazný (p = 0,0710), (Tab. 11 a Obr. 12). Obdobně statisticky neprůkazný (p = 0,4641) byl i rozdíl v počtu kolizí mezi řidiči profesionály a amatéry (Tab. 11 a Obr. 13). 58

Výsledky a diskuze Tab. 11 Jednorozměrné testy významnosti pro počet kolizí Sigma-omezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Stupně SČ Efekt volnosti PČ F p abs. člen 365,253 1 365,2526 132,4378 0,000000 veřejnost odborníci 9,033 1 9,0326 3,2752 0,071046 profesionál amatér 1,481 1 1,4808 0,5369 0,464117 veř. odb.* pro. ama. 3,160 1 3,1603 1,1459 0,285016 chyba 1166,599 423 2,7579 Obr. 12 Statistické vyhodnocení počtu kolizí, veřejnost (1) a odborníci (2) Obr. 13 Statistické vyhodnocení počtu kolizí, profesionál (1) a amatér (2) 59

Výsledky a diskuze Vzhledem k možné obtížné identifikaci nahlášených jedinců byl ježek východní a ježek západní sloučen do skupiny ježci Erinaceus spp., kuna lesní a kuna skalní do skupiny kuny Martes spp. Díky malému počtu nahlášených jedinců byli jelen evropský C. elaphus (n = 6), daňek evropský D. dama (n = 2) a muflon O. musimon (n = 2) sloučeni do skupiny velcí býložravci. Křeček polní C. cricetus (n = 4), myšovití Muridae (n = 4), netopýr dlouhouchý P. austriacus (n = 2), sysel obecný S. citellus (n = 1), nutrie M. coypus (n = 1), ovce domácí O. ammon (n = 1) a krtek obecný T. europaea (n = 1) byli z dalších výpočtů vyřazeni z důvodu malého počtu nahlášených jedinců. Výše průměrné frekvence kolizí (PFK) se pohybovala v intervalu od 0,128 kolize/milión najetých km u velkých býložravců až po 2,835 kolize/milión najetých km u zajíců L. europaeus. Předpokládané roční ztráty na silnicích jsou nejvyšší u zajíce polního L. europaeus 144 000 jedinců a srnce obecného C. capreolus 129 000 jedinců. Ke sto tisícům se ještě přibližuje kočka domácí F. catus s 98 000 jedinci. Dále následují ježci Erinaceus spp. 32 000 a kuny Martes spp. 19 000. U lišky obecné V. vulpes a prasete divokého S. scrofa se předpokládané roční ztráty pohybují ve stejné výši 17 000 jedinců. Předpokládané roční ztráty u psa domácího C. familiaris činí 10 000 jedinců, u veverky obecné S. vulgaris a jezevce lesního M. meles shodně 8 000 jedinců a u velkých býložravců 6 000 jedinců. Pokud tyto údaje porovnáme s průměrnou velikostí lovu za posledních pět let, zjistíme, že ztráty na silnicích představují 15 167 % z velikosti lovu. Z běžně lovných druhů to bylo nejvíce u zajíce polního L. europaeus 167 % a srnce obecného C. capreolus 110 %. Naopak nejmenší ztráty byly u prasete divokého S. scrofa a velkých býložravců, shodně 15 %. Velmi vysoké hodnoty byly zaznamenány i u psa domácího C. familiaris 616 % a kočky domácí F. catus 456 %. V tomto případě se však nejedná o běžně lovné druhy. Pokud údaje o sražených zvířatech extrapolujeme na celostátní úroveň, tak tyto ztráty představují 8 46 % z předpokládané velikosti populace. Nejvyšší hodnoty jsou u zajíce polního L. europaeus 46 % a srnce obecného C. capreolus 41 %, nejnižší u velkých býložravců 8 % (Tab. 12). 60

Výsledky a diskuze Tab. 12 Jednotlivé druhy a počty nahlášených jedinců (n), průměrná frekvence kolizí na milión najetých km (PFK/mil. Km), předpokládané ztráty na silnicích včetně vypočteného 95 % intervalu mezí spolehlivosti pro počet vykazovaných kolizí podle Poissonova rozdělení, průměrná výše lovu v ČR za roky 2006 2010, procentuální vyjádření ztrát na silnicích z průměrného úlovku, průměrná velikost populace v ČR za roky 2006 2010, procentuální vyjádření ztrát na silnicích z průměrné velikosti populace druh n PFK/mil. Km ztráty na silnici/ rok (IS 95 %) lov 2006-2010 (ks) ztráty na silnici/ lov (%) velikost populace 2006-2010 (ks) ztráty na silnici/ velikost populace (%) L. europaeus 222 2,835 144 000 (125 500-164 000) 86 068 167 (146-194) 311 572 46 (40-53) C. capreolus 199 2,542 129 000 (111 500-148 000) 117 391 110 (95-126) 310 892 41 (36-48) F. catus 152 1,941 98 000 (83 500-115 500) 21 493 456 (388-537) - - Erinaceus spp. 50 0,639 32 000 (24 000-42 500) - - - - Martes spp. 29 0,370 19 000 (12 500-27 000) 15 583 122 (80-173) 77 962 24 (16-35) V. vulpes 26 0,332 17 000 (11 000-24 500) 66 082 26 (17-37) 58 328 29 (19-42) S. scrofa 26 0,332 17 000 (11 000-24 500) 116 936 15 (9-21) 56 069 30 (20-44) C. familiaris 16 0,204 10 000 (6 000-17 000) 1 624 616 (369-1 047) - - S. vulgaris 13 0,166 8 000 (4 500-14 500) - - - - M. meles 12 0,153 8 000 (4 000-13 500) 2 144 373 (210-676) 24 762 32 (18-59) velcí býložravci 10 0,128 6 000 (3 000-12 000) 40 657 15 (7-30) 73 922 8 (4-16) 61

Výsledky a diskuze 5.2.2 Odhad velikosti nákladů na kolize automobilů se savci výsledky Řidiči ve svých odpovědích uvedli, že na opravu poškozeného vozidla museli vynaložit finanční náklady v 19,5 % (n = 150) případů. Celkem se jednalo o 1 980 570 Kč. Nejčastěji byly vynaloženy náklady po kolizích s velkými býložravci (70 % ze všech kolizí s velkými býložravci, n = 7) a prasetem divokým S. scrofa (54 %, n = 14), dále při kolizích se srncem obecným C. capreolus (46 %, n = 91), psem C. familiaris (25 %, n = 4) a zajícem L. europaeus (14 %, n = 31). Zcela ojediněle byly zaznamenány náklady u kolizí s kočkou F. catus (2 %, n = 3) a liškou obecnou V. vulpes (méně než 1 %, n = 1). Po srážkách se zástupci ostatních druhů řidiči nezaznamenali žádné náklady. Tyto druhy byly z dalších výpočtů vyřazeny (Tab. 13). Průměrné náklady na jednu kolizi (PNJK) byly nejvyšší u prasete divokého S. scrofa 29 983 Kč a srnce obecného C. capreolus 4 811 Kč. Poměrně vysoké byly tyto náklady ještě u velkých býložravců 4 360 Kč a psa domácího C. familiaris 2 688 Kč. U ostatních druhů náklady nedosahovaly částky 1 000 Kč. Jednalo se o zajíce polního L. europaeus 678 Kč, lišku obecnou V. vulpes 77 Kč a kočku domácí F. catus 30 Kč. Pokud bychom získané údaje extrapolovali na celostátní úroveň, tak by se celkové náklady na opravu vozidel vyšplhaly na 1 285 mil. Kč, přičemž největší podíl by připadal na kolize se srncem obecným C. capreolus (48,2 %) a prasetem divokým S. scrofa (39,7 %). Dále následují kolize se zajícem polním L. europaeus (7,6 %). Nad jedno procento se ještě vyšplhaly kolize se psem C. familiaris (2,1 %) a velkými býložravci (2 %). U ostatních druhů to bylo méně než jedno procento. Předpokládané náklady na navrácení zvířat do přírody by dosáhly 3 095 mil. Kč. Z této částky největší podíl připadá na navrácení srnce obecného C. capreolus (60,8 %) a zajíce polního L. europaeus (18,2 %). Dále následuje prase divoké S. scrofa (9,3 %) a velcí býložravci (4,8 %), poté kuny Martes spp. (2,9 %) a liška obecná V. vulpes (2,6 %). Jednoprocentní hranici překonávají i náklady na navrácení jezevce lesního M. meles (1,2 %). Na kompenzaci škod, které vznikají po srážkách automobilů s výše uvedenými druhy, by bylo nutno ročně vynaložit částku ve výši 4 380 mil. Kč. Z této částky připadá 29,3 % na náklady na opravu vozidel a 70,7 % na náklady na navrácení živočichů do přírody (Tab. 13). 62

Výsledky a diskuze Tab. 13 Jednotlivé druhy a počty kolizí, po kterých musely být vynaloženy náklady na opravu vozidel (n), náklady na všechny nahlášené kolize, průměrné náklady na jednu kolizi (PNJK), vyčíslení celkových nákladu na opravu vozidel, průměrné náklady na navrácení jedince daného druhu do přírody, celkové náklady na navrácení zvířat do přírody, náklady celkem druh n náklady na všechny nahlášené kolize (Kč) PNJK (Kč) celkové náklady na opravu vozidel (mil. Kč) náklady na navrácení jedince do přírody (Kč) celkové náklady na navrácení živočichů do přírody (mil. Kč) náklady celkem (mil. Kč) L. europaeus 31 (222) 150 450 678 98 (85-111) 3900 562 (489-640) 660 (574-751) C. capreolus 91 (199) 957 470 4 811 620 (536-712) 14600 1 883 (1 628-2 161) 2 503 (2 164-2 873) F. catus 3 (152) 4 500 30 3 (2,5-3,5) - - 3 (2,5-3,5) Erinaceus spp. 0 (50) - - - - - - Martes spp. 0 (29) - - - 4 800 91 (60-130) 91 (60-130) V. vulpes 1 (26) 2 000 77 1 (0,8-1,8) 4 800 82 (53-118) 83 (53,8 119,8) S. scrofa 14 (26) 779 550 29 983 510 (330-735) 17000 289 (187-417) 799 (517-1 152) C. familiaris 4 (16) 43 000 2 688 27 (16-46) - - 27 (16-46) S. vulgaris 0 (13) - - - - - - M. meles 0 (12) - - - 4 800 38 (19-65) 38 (19-65) velcí býložravci 7 (10) 43 600 4 360 26 (13-52) 25 000 150 (75-300) 176 (88-352) náklady celkem 1 980 570 1 285 (983,3 1661,3) 3 095 (2 511-3 831) 4 380 (3 494,3-5 492,3) 63

Výsledky a diskuze 5.2.3 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR diskuze Hlášení o kolizích byla obdržena ze všech krajů České republiky. Rozdíly v počtu hlášení z jednotlivých krajů lze vysvětlit rozdílnou lidnatostí, početností populací jednotlivých druhů a rozdílnou hustotou silniční sítě. Z pohledu jednotlivých řidičů je kolize se středně velkým nebo velkým savcem relativně vzácná událost (Seiler et al., 2004). Data v této práci však naznačují, že za posledních pět let takovouto kolizi prožil téměř každý druhý řidič. K podobnému zjištění došli Seiler et al. (2004) zabývající se mortalitou savců na území Švédska. Do této úvahy jsou přitom zahrnuty jen ty druhy, které jsou předmětem této práce. Pokud by byly započítány kolize s ostatními živočichy, pak by toto číslo bylo mnohem vyšší. Ze statistického vyhodnocení je zřejmé, že kolize jsou nahodilým jevem bez ohledu na počet najetých km, či zda je řidič amatér nebo profesionál. Co se týká počtu kolizí, tak ani zde nebyla zjištěna statistická průkaznost, i když profesionálové zaznamenali více kolizí než amatéři a řidiči z řad veřejnosti více než odborníci. Podle policejních statistik došlo za loňský rok na území ČR celkem k 4 064 nehodám se zvěří (Tesařík a Sobotka, 2011). Analýzou těchto statistik se v minulosti zabývali Hlaváč a Anděl (2008A), kteří je považují sice za užitečný zdroj informací, nicméně poukazují na několik nedostatků. Nejsou evidovány druhy živočichů, které nehodu způsobily. Nahlášeny a evidovány jsou pouze větší dopravní nehody, při kterých byla způsobena újma na zdraví nebo významná ekonomická škoda. Z toho vyplývá, že se jedná pouze o část nehod s velkými savci (jelen, srnec, prase divoké). Policejní statistiky jsou tedy nevyužitelné pro odhady celkových ztrát u jednotlivých druhů. Výsledky této práce podporují tyto závěry. Předpokládaná roční mortalita u sledovaných druhů dosahuje počtu 488 000 jedinců. I kdyby byl tento údaj zatížen chybou, je zcela zřejmé, že počet nehod musí být mnohem vyšší, než kolik uvádějí policejní statistiky. Dle údajů z této práce je například každý den na našich silnicích sraženo 395 zajíců L. europaeus nebo 353 srnců C. capreolus. Na jednu srážku se zajícem je potřeba najet v průměru cca 350 000 km, na srážku se srncem 390 000 km. Z hlediska frekvence hlášení jednotlivých druhů není překvapující první místo zajíce polního L. europaeus. Zajímavá však je druhá pozice srnce obecného C. capreolus. Na tomto místě byli očekáváni ježci Erinaceus spp., kteří obsadili čtvrté místo. K objasnění těchto skutečností byly porovnány výsledky této práce s obdobnými studiemi. V posledních letech je z našeho území znám pouze jeden pokus o kvantifikaci 64

Výsledky a diskuze počtu sražených živočichů pro celou ČR. Výsledky této práce publikovali Hlaváč a Anděl (2008A). Autoři monitorovali sražené živočichy pravidelnými pochůzkami podél různých kategorií silnic po dobu třinácti měsíců mezi lety 2006 a 2007. Z důvodů zpřesnění výsledků byly komunikace procházeny po obou stranách. Sledované úseky byly vybrány tak, aby odrážely co nejširší spektrum přírodních podmínek (Českomoravská vrchovina, Polabí a jižní Morava). Zjištěné údaje autoři extrapolovali na území celé ČR. Pro rozsáhlejší porovnání bylo ještě využito pozorování Mrtky (2009), které proběhlo na Vysočině (Havlíčkobrodsko) na území třech sousedících honiteb v letech 2005 2008. Mortalita živočichů zde byla monitorována místními myslivci, kteří zjištěné údaje hlásili příslušným mysliveckým hospodářům. Získané údaje byly dále zpracovány. Porovnání dat získaných z dotazníků s prací Mrtky (2009) z let 2005 2008 a s prací Hlaváče a Anděla (2008A) z let 2006 2007. Práce Hlaváče a Anděla (2008) neobsahuje kompletní výsledky, údaje o počtu sražených srnců C. capreolus, lišek V. vulpes, veverek S. vulgaris, psů C. familiaris a jezevců M. meles pocházejí z ústního sdělení Hlaváče (2012) (Tab. 14). Tab. 14 Porovnání údajů z dotazníků s obdobnými pracemi, druhy jsou řazeny sestupně od nejčastěji nalezených pořadí jednotlivých druhů dle četnosti nálezů dotazník 2006 2010 terénní pozorování 2005 2008 (Mrtka, 2009) terénní pozorování 2006 2007 (Hlaváč a Anděl, 2008A) (Hlaváč, 2012) 1. L. europaeus L. europaeus L. europaeus 2. C. capreolus C. capreolus Erinaceus spp. 3. F. catus F. catus F. catus 4. Erinaceus spp. Martes spp. Martes spp. 5. Martes spp. V. vulpes C. capreolus 6. V. vulpes S. scrofa V. vulpes 7. S. scrofa M. meles S. scrofa 8. C. familiaris S. vulgaris S. vulgaris 9. S. vulgaris C. familiaris 10. M. meles M. meles 11. velcí býložravci Vzhledem k odlišnému rozsahu jednotlivých studií není možné porovnávat absolutní počty nalezených jedinců. Plně postačující je porovnání pořadí jednotlivých druhů dle četnosti nálezů. Údaje z předkládaného průzkumu se prakticky shodují s údaji, které uvedl Mrtka (2009). Výjimkou jsou ježci Erinaceus spp., jejichž mortalita 65

Výsledky a diskuze ve zmíněné studii nebyla zaznamenána. Také údaje Hlaváče a Anděla (2008A) a Hlaváče (2012) se do značné míry shodují s výsledky této práce. Rozdíl je opět u ježků Erinaceus spp., kteří byli nacházeni jako druzí nejčastější. Ježci jsou zřejmě natolik malí, že řidiči v mnoha případech jejich sražení nezaregistrují. Tyto záznamy se pak nemohou objevit v dotaznících a následný odhad mortality je podhodnocen. Druhým významnějším rozdílem je umístění srnce C. capreolus až na pátém místě. Srnec je větší zvíře, mnoho jedinců nemusí být usmrceno bezprostředně po srážce, odchází z komunikace a hyne. Další jsou odstraněni přímo řidiči. Tyto skutečnosti nebrání tomu, aby údaje o takovýchto kolizích byly zapsány do dotazníků. Pochůzkami silnic však tyto případy být zaznamenány nemohou. V tomto případě jsou údaje z dotazníků pravděpodobně reprezentativnější než údaje zjištěné terénním průzkumem. Jak bude uvedeno později v této kapitole, většina průzkumů předpokládá, že mortalita na silnicích představuje pro srnce obecného C. capreolus ztráty ve výši cca 5 % velikosti populace např. Groot Bruinderink (1996) nebo Iuell et al. (2003). Výsledky této práce jsou s tímto v rozporu, přičítají ztrátám na silnicích podíl vyšší, konkrétně 41 %. V současnosti se z mnoha míst České republiky objevují zprávy o poklesu početnosti srnce obecného Forejtek a Červený (2012) nebo Polívka (2012). Zjištěné údaje naznačují, že mortalita na silnicích by mohla být jednou z příčin. Data uvedená v této studii naznačují, že mortalita na silnicích představuje ztráty ve výši 8 46 % z velikosti populace jednotlivých druhů. Vzhledem k nedostatku věrohodnějších informací byly údaje o velikosti populací čerpány z myslivecké statistiky. Už na první pohled je evidentní, že tyto údaje nejsou zcela reprezentativní. Například pro prase divoké S. scrofa uváděná velikost populace dosahuje 56 069 ks, lov 116 936 ks. Je naprosto zřejmé, že nemůže být uloveno dvakrát více zvěře než jaká je velikost populace. Analýzou mysliveckých statistik se zabývali Plhal a Kamler (2012), konkrétně údaji o jelenu evropském C. elaphus srnci obecném C. capreolus, daňku evropském D. dama a o muflonu O. musimon. Ve své práci analyzovali velikosti populací jednotlivých druhů pro jednotlivé oblasti pomocí metody zpětného propočtu. Získané údaje poté porovnávali s údaji z mysliveckých statistik. U jelena evropského C. elaphus v mnoha případech zjistili, že skutečná velikost populace musí být několikanásobně vyšší, než kolik uvádějí myslivecké statistiky. Podobný trend zaznamenali i u daňka D. dama a muflona O. musimon. Nejlepší situace byla zjištěna u srnce obecného C. capreolus, i když i zde autoři předpokládají, že skutečná velikost populace je vyšší, než jaká je udávána mysliveckými statistikami. 66

Výsledky a diskuze Několik prací se zabývalo tím, jak velká část populace jednotlivých druhů je ovlivněna mortalitou na silnicích. Švýcarský výzkum (Righetti et al., 2003) zabývající se jelenem evropským a srncem obecným uvádí, že mortalita na silnicích je nejčastější příčinou úmrtí obou těchto druhů. U srnce obecného je tato mortalita odhadována ve výši 33,2 %, u jelena evropského 49,3 %. Naproti tomu studie, které publikoval Groot Bruinderink (1996) nebo Iuell et al. (2003) uvádějí, že na tuto mortalitu připadá cca 5 % v rámci běžných druhů, jako je srnec obecný, prase divoké nebo liška. Publikované údaje se tedy značně liší. Z výsledků je však patrné, že mortalita na silnicích představuje jednu z hlavních příčin úmrtí mnoha druhů savců. Této skutečnosti si všímají Colino-Rabanal et al. (2011), kteří ve své práci konstatují, že se tento jev netýká jenom savců, ale i ostatních skupin živočichů. Ve svém hodnocení ekologického vlivu silnic Forman a Alexander (1998) došli k závěru, že v průběhu posledních třech dekád silnice ve spojení s automobily pravděpodobně překonaly lov jako hlavní příčinu úmrtí některých suchozemských obratlovců. Toto zjištění je ve shodě s výsledky této práce. Data v této práci naznačují, že mortalita na silnicích představuje ztráty ve výši 15 167 % z průměrného ročního úlovku. Lov převyšuje mortalita na silnicích u zajíce polního L. europaeus a jezevce lesního M. meles. S největší pravděpodobností se toto týká i srnce obecného C. capreolus a kun Martes spp. U ostatních druhů je tomu naopak. Vzhledem k velikosti lovu je překvapující relativně malá mortalita prasete divokého S. scrofa. Tuto skutečnost lze vysvětlit neobyčejnou inteligencí tohoto druhu. Mortalita na silnicích převyšuje lov ještě u kočky domácí F. catus a psa C. familiaris. Lov těchto dvou druhů je však legislativně omezen na úzkou skupinu myslivců a proto tyto údaje nejsou dostatečně vypovídající. 5.2.4 Odhad velikosti nákladů na kolize automobilů se savci diskuze Respondenti si náklady na opravy vozidel velmi dobře pomatovali. V mnoha případech byli schopni udat částku s přesností na desítky korun. V tomto ohledu dotazníky poskytly pravděpodobně velmi spolehlivé údaje. U nákladů na navrácení zvířat do přírody je evidentní, že se nejedná o vzácné druhy. Populace těchto druhů jsou schopny se s touto mortalitou vypořádat, alespoň prozatím. Usmrcením těchto zvířat však vzniká škoda v podobě snížení genetické diverzity jednotlivých druhů, dochází ke ztrátám zvěřiny jakožto kvalitní potraviny, myslivcům se snižuje příležitost lovu atd. 67

Výsledky a diskuze Snaha o vyčíslení těchto škod se tedy ze strany myslivců jeví jako oprávněný požadavek, i když je zřejmé, že není nezbytně nutné vynakládat finanční prostředky na jejich kompenzaci. Náklady na kompenzaci škod, které vznikají během srážek vozidel s živočichy, se pohybují řádově ve stovkách milionů Kč. Ke stejnému závěru došla řada autorů, kteří se této problematice věnovali (například Conover et al., 1995; Seiler a Folkeson, 2006). Tato práce však uvažuje pouze náklady na opravu vozidel a náklady na navrácení zvířat do přírody. Lze souhlasit s Karlsson (2005) cit. podle Seiler a Folkeson (2006), který ve své práci konstatuje, že mimo tyto náklady je třeba brát v úvahu i náklady na výjezd policie, přivolání myslivců, veterinářů či zdravotní služby, náklady na ošetření zraněných, případné náklady na zdržení dopravy. Cedermark a van Koch (2000) cit. podle Seiler a Folkeson (2006) konstatují, že pochopení těchto tzv. vnějších nákladů je důležité při posuzování peněžních výdajů na ochranná opatření. Dosud provedené odhady jsou neuspokojivé a jen stěží použitelné při silničním plánování. Se zvyšujícím se množstvím těchto nákladů v dopravním sektoru a s rostoucím tlakem na veřejné výdaje je zde potřeba zlepšit ekonomické modely. Z výše popsané situace je evidentní, že skutečné náklady na kompenzaci kolizí jsou vyšší, než kolik udává tato práce. 5.2.5 Odhad velikosti mortality savců na silnicích ČR souhrn a navrhovaná doporučení za posledních pět let zaznamenal kolizi se savcem téměř každý druhý řidič kolize jsou nahodilým jevem bez ohledu na počet najetých km řidičem na pravděpodobnost kolize nemělo rovněž vliv, zda se jednalo o řidiče amatéra nebo profesionála nejčastěji byly sráženy běžné lovné druhy ztráty na silnicích se pohybují v rozmezí od několika tisíců jedinců až po statisíce dle jednotlivých druhů u některých druhů mortalita na silnicích přesahuje jejich roční úlovek největší škody na vozidlech vznikají po srážkách s kopytníky na kompenzaci škod by bylo nutno vynaložit stovky milionů Kč Na základě zjištěných skutečností se jako možná ochranná opatření jeví: osvěta veřejnosti pojištění vozidel 68

Výsledky a diskuze 5.3 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného 5.3.1 Prostupnost pachového ohradníku pro srnce obecného výsledky Během sledovaného období bylo v okolí pachového ohradníku zdokumentováno celkem 87 stopních drah od srnce obecného C. capreolus. Z tohoto počtu bylo 56,3 % (n = 49) drah zaznamenáno na lokalitě, kde byl pachový ohradník umístěn po pěti metrech a 43,7 % (n = 38) tam, kde byl pachový ohradník po deseti metrech. Na základě stopních drah bylo zjištěno, že na první lokalitě přes pachový ohradník prošlo 39 zvířat, neprošlo 10. Na druhé lokalitě prošlo přes pachový ohradník 34 zvířat, neprošla 4. Nainstalované ohradníky a reakci zvěře na ně zobrazuje Obr. 14. Z dalších zvířat byl v okolí pachového ohradníku zaznamenán zajíc polní L. europaeus, celkem 38 stopních drah, přičemž chování bylo obdobné jako u srnce obecného. Dále sedm stopních drah od kun Martes spp. a dvě od lišky obecné V. vulpes, ani jedna z nich na pachový ohradník nereagovala. Statistické porovnání účinnosti pachového ohradníku bylo provedeno pomocí Kruskal-Wallis testu, který vyhodnotil na hladině významnosti p = 0,0086 vysoce statisticky průkazný rozdíl mezi počtem jedinců procházejících přes pachový ohradník a počtem jedinců, kteří neprošli (Obr. 15). Obr. 14 Instalované ohradníky a reakce srnce obecného C. capreolus (červená výseč zobrazuje procento jedinců, kteří přes ohradník prošli, modrá výseč zobrazuje procento jedinců, kteří přes ohradník neprošli) 69

Výsledky a diskuze 12 Krabicový graf dle skupin Proměnná:počet zvířat 10 8 Počet zviřat 6 4 2 0-2 1 2 Stav (neprošli/prošli) Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch Obr. 15 Statistické vyhodnocení účinnosti pachového ohradníku na procházení zvířat, jedinci, kteří neprošli přes pachový ohradník (1), jedinci, kteří prošli přes pachový ohradník (2) 5.3.2 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného výsledky Na sledovaném úseku dálnice D1 bylo po celou dobu výzkumu nalezeno celkem 182 sražených srnců C. capreolus. Z tohoto počtu bylo 25,8 % (n = 47) nalezeno na vybraných úsecích, které byly osazeny v roce 2010 a 2011 pachovým ohradníkem. V roce 2008 bylo od začátku května do konce října na vybraných úsecích sraženo celkem 17 ks srnce obecného C. capreolus, v roce 2009 to bylo 15 ks. Po ošetření pachovým ohradníkem v roce 2010 došlo k poklesu na 7 ks, respektive 8 ks v roce 2011. V roce 2010 tedy došlo ke snížení mortality o 56 % a v roce 2010 o 50 % oproti průměru z let 2008 a 2009 (Obr. 16). Statistické porovnání účinnosti pachového ohradníku bylo provedeno pomocí Kruskal-Wallis testu, který vyhodnotil na hladině významnosti p = 0,021 statisticky průkazný rozdíl mezi počtem sražených kusů srnce obecného C. capreolus před a po aplikaci pachového ohradníku (Obr. 17). 70

Výsledky a diskuze Obr. 16 Mortalita srnce obecného C. capreolus v ks na dálnici D1 za období květen říjen v jednotlivých letech sledování (2008 a 2009 stav před aplikací pachového ohradníku, 2010 a 2011 stav po aplikaci pachového ohradníku) 8 Krabicový graf dle skupin Proměnná: počet přejetých kusů (srnčí) 7 6 Počet přejetých kusů (srnčí) 5 4 3 2 1 0-1 -2 1 2 Stav (před/po instalaci PO) Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch Obr. 17 Statistické vyhodnocení účinnosti pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného C. capreolus, stav před instalací (1) pachového ohradníku a po ní (2) 71

Výsledky a diskuze Aby byl vyloučen vliv hypotetického meziročního poklesu početnosti srnce obecného C. capreolus ve sledovaném území, bylo provedeno srovnání vývoje výše mortality ošetřených úseků s okolními neošetřenými. Mortalitu neošetřených úseků v jednotlivých letech zobrazuje Obr. 18. Obr. 18 Mortalita srnce obecného C. capreolus v ks za období květen říjen v jednotlivých letech sledování na úsecích dálnice D1, kde nebyl aplikován pachový ohradník Z obrázku je patrné, že výše mortality na neošetřených úsecích je po celé sledované období velice konstantní, proto se lze domnívat, že i velikost populace je konstantní a tedy, že snížení mortality na ošetřených úsecích není způsobeno výkyvem v početnosti populace. 5.3.3 Prostupnost pachového ohradníku pro srnce obecného diskuze Pokus byl proveden v zimním období se sněhovou pokrývkou (cca 20 30 cm) a to z toho důvodu, aby bylo možné sledovat stopní dráhy zvířat. Les byl zvolen proto, aby se předešlo zanášení těchto drah větrem. Pokusná lokalita byla zvolena poblíž komunikace tak, aby bylo co nejvíce simulováno předpokládané letní využití pachového ohradníku. Během pokusu však panovaly teploty pod bodem mrazu, které nejsou optimální pro šíření pachu ovzduším, a tedy mohou být výsledky ovlivněny v neprospěch pachového ohradníku. Lze souhlasit s Wagner a Nolte (2001), kteří 72

Výsledky a diskuze uvádějí, že účinnost repelentů může ovlivňovat mnoho faktorů, jako je třeba počasí, množství a koncentrace účinné látky, frekvence reaplikací a další. Výsledek pokusu naznačuje, že pachový ohradník pro srnce obecného C. capreolus nepředstavuje neprůchozí bariéru. Většina jedinců přes ohradník prošla na obou pokusných lokalitách. Neprošla jen malá část, přičemž na lokalitě se stanovišti po 10 m to bylo dvakrát méně jedinců než na lokalitě se stanovišti po 5 m. Navíc část těch, kteří tak učinili, lokalitu obešli po vyšlapané pěšině, která vznikla během kontrol. Část jedinců si zřejmě vzhledem k vysoké sněhové pokrývce ulehčila cestu využitím pěšinky bez ohledu na pachový ohradník. Tato skutečnost s největší pravděpodobností zkreslila výsledky ve prospěch pachového ohradníku. Zbývá jen dodat, že po celou dobu pokusu nebylo na sledované lokalitě zaznamenáno jediné sražené zvíře. Prostupnosti pachového ohradníku si všímá několik prací. Hrouzek et al. (2011) uvádějí, že pachové oplocenky nejsou stoprocentním garantem v odrazení zvěře od přechodu komunikace. Jejich působení vysvětlují především tím, že zvěř před nimi zbystří na maximum a pokud může, tak překážku obejde, nebo ji naopak překonává v maximální rychlosti. Stejnou zkušenost s přípravkem Duftzaun zaznamenal i Kurča (2010), i když ten uvádí, že ne u všech přípravků toto musí platit. Prostupnost pachového ohradníku zmiňují i Havránek a Hučko (2009), kteří považují tuto vlastnost za přednost, neboť se nezvyšuje fragmentace krajiny. Souhlasím s Putman (1997), který považuje za jediné efektivní řešení jak zabránit kopytníkům v překonání silnice její oplocení. Reakcí zvěře na přípravek Duftzaun se zabýval i Lutz (1994), který k tomuto účelu využil oboru s jelenem evropským, daňkem evropským, jelenem sika, srncem obecným a muflonem. Zjistil, že reakce jednotlivých druhů se liší. Jelen evropský a daněk nebyli přípravkem ovlivněni, zatímco jelen sika byl odrazen, ale pouze na velmi krátkou dobu. Srnec obecný obezřetně přistupoval k ošetřené ploše, muflon se okolí pachového ohradníku vyhýbal po dobu patnácti minut, což byl nejdelší zaznamenaný čas u všech studovaných druhů. Žádný z těchto druhů se pachovému ohradníku nevyhýbal po dobu několika hodin nebo dokonce dnů. Nejnovější studii zabývající se touto problematikou publikovali Elmeros et al. (2011), kteří pachové repelenty testovali v jihozápadním Dánsku. Pro tento účel vytvořili kruhové písčité plochy o průměru 4 m. Uprostřed těchto ploch vnadili zvěř řepou a kukuřicí, přičemž každý den zaznamenávali stopní dráhy v pískovém loži. Po sedmi dnech byl po obvodu ploch aplikován pachový repelent a po dobu dalších sedmi dnů byly opět každodenně kontrolovány stopní dráhy. V zájmové oblasti se vyskytoval srnec obecný a jelen evropský. Ani u jednoho druhu 73

Výsledky a diskuze nebyla zaznamenána snížená frekvence návštěv vnadišť uprostřed ploch. Tuto skutečnost autoři vysvětlují rychlým návykem zvěře na repelent a nedostatečnou vnímavostí vůči pachu predátorů. Výsledky podle autorů ukazují, že testované přípravky nemají vliv na chování kopytníků a naznačují, že účinnost repelentů, jako ochranných opatření proti kolizím zvířat s automobily, je sporná. Ve zmíněné studii však nebyl testován přípravek Duftzaun, ale jiné dva repelenty. Konkrétně se jednalo o přípravek Mota FL a Wolf Urine. Pro doplnění je potřeba dodat, že tento výzkum proběhl v zimě, konkrétně v únoru a březnu, tedy v době snížené dostupnosti potravy. 5.3.4 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného diskuze Po aplikaci pachového ohradníku bylo zjištěno, že mortalita srnce obecného C. capreolus poklesla zhruba na polovinu. Výsledky však mohou být do jisté míry ovlivněny tím, že v průběhu pokusu opakovaně docházelo k odcizování tyček s pěnou a účinnou látkou. V některých případech se jednalo o úseky o délce i několika set metrů. Odcizené tyčky byly sice pravidelně doplňovány, ale i tak mohlo dojít ke zkreslení výsledků. S tímto nešvarem se setkali i Plíšek a Hrouzek (2009). V některých případech dokonce zaznamenali odstraňování pěny ze stromů či kolíků. Jak tomuto předejít vidí v podobě osvěty veřejnosti, která by měla být informována, o co se jedná a k čemu to slouží. Velice často dochází k odstraňování kadáverů z tělesa komunikace přímo řidiči, což může rovněž výsledky ovlivnit. Toto byl jeden z důvodů, proč byla jako pokusná lokalita zvolena dálnice. Je zde velmi hustý provoz a vozidla jezdí vysokou rychlostí. V těchto podmínkách je nepravděpodobné, že by řidiči zastavili a zvíře z vozovky odstranili. Dalším důvodem pro výběr dálniční komunikace je skutečnost, že zde lze předpokládat velmi vysokou mortalitu. Například práce Hlaváče a Anděla (2008B) uvádí pro srnce obecného na komunikaci dálničního typu mortalitu ve výši 3,4 ks/km/rok. Pro srovnání u komunikace I. třídy to je 1,7 ks/km/rok, u komunikacích II. a III. třídy shodně 0,8 ks/km/rok. Pokles mortality srnce obecného C. capreolus, který byl zjištěn po použití pachového ohradníku, zaznamenalo ve svých pracích několik dalších autorů. Jeden z prvních pokusů na našem území provedli v roce 2008 Plíšek a Hrouzek (2009) ve Vědomickém lese. Pachový repelent byl použit na převážně lesním úseku o délce přibližně půldruhého kilometru. Během období srnčí říje, tedy v letních měsících roku 74

Výsledky a diskuze 2007, kdy je navíc velký pohyb na polích, bylo dohledáno ve Vědomickém lese 12 kusů sražené srnčí zvěře. Po aplikaci v roce 2008 pouze jeden kus. V následujícím roce již bylo mezi Litoměřicemi a Žatcem, především v Dolnooharské pánvi ošetřeno 121 km silnic. Tato oblast je typická především srnčí zvěří. Stejně tak jako v předchozím roce, tak i v tomto případě byl použit přípravek Duftzaun od firmy Hagopur. Přípravek byl aplikován podle místních podmínek. V místech s porosty stromů či keřů došlo k aplikaci přímo na ně, v místech s volnou krajinou byly použity dřevěné tyčky. Co se týká výsledků, tak na ošetřených úsecích bylo zaznamenáno celkem 50 ks kopytníků. V předešlém roce to bylo 589 ks. Sražení jedinci byli nacházeni především v těch místech, kde v minulosti docházelo k nejvíce srážkám. Dále bylo zaznamenáno celkem 20 srážek se zajícem a bažantem, v předchozím roce to bylo 886 srážek. Údaje o počtu srážek evidovali myslivečtí hospodáři a policie ČR. Autoři považují pachový ohradník za vhodné opatření zabraňující srážkám automobilů se zvířaty především na nepřehledných úsecích silnic. Asi nejrozsáhlejší ověření funkčnosti pachového ohradníku na území ČR provedlo podřipské zájmové sdružení nájemců honiteb na území ústeckého kraje. V podstatě se jednalo o pokračování projektu z předešlého odstavce. Hrouzek et al. (2011) uvádějí, že podřipské zájmové sdružení nájemců honiteb po ověřování masového použití pachových oplocenek v roce 2009 přešlo v roce 2010 k praktickému ověření těchto svodidel. Celkem bylo ošetřeno asi 250 km silnic převážně nižšího řádu v oblastech ve správě devíti obcí s rozšířenou působností. První nástřik byl proveden těsně před srnčí říjí (začátek července 2010), druhý v září. Pro první nástřik byl použit přípravek Duftzaun-Schaum (originální pěna s koncentrátem), při druhém byl již jen přidán koncentrát. Z výsledků vyplývá, že na většině míst došlo ke snížení počtu srážek zvířat s automobily oproti předešlým letům. Nejmarkantnější pokles byl zjištěn u srnce obecného. V některých případech však pokles zaznamenán nebyl. Pokles mortality nezaznamenal ani Lutz (1994), který provedl jednoroční studii na 2,8 km dlouhém úseku komunikace vedoucí skrz les. Jednalo se o úsek, který byl hojně využíván zvěří. Po aplikaci přípravku Duftzaun zde nedošlo ke snížení mortality oproti předchozím letům. K dalšímu testu pachových repelentů došlo na Pardubicku, kde byly testovány společně s odrazovými skly Swaraflex. Pro zjištění, jaký typ zradidel je účinnější, byl vybrán úsek silnice I. třídy č. 35 na trase Hradec Králové Svitavy, kde byly při stejně hustém provozu použity obě varianty, tj. odrazová skla a pachové zradidlo. Na zkušební 75

Výsledky a diskuze dobu jednoho roku byly dva úseky osazeny odrazovými skly typu Swaraflex a tři úseky pachovými zradidly Hukinol a Hagopur (Duftzaun). Délka každého úseku byla 1 km. Na prvním úseku ošetřeném odrazovými skly bylo zaznamenáno 7 střetů se zvěří (4 ks srnec a 3 divoká prasata), což znamenalo pokles střetů o 65 %. Na druhém úseku byl zaznamenán pokles v počtu střetů dokonce o 82 %, kdy bylo evidováno pouze 5 střetů s kopytníky oproti 28 střetům v předcházejícím roce. Na dalším úseku byl použit pouze přípravek Duftzaun. Rok před aplikací přípravku bylo na úseku nahlášeno 12 střetů se srncem obecným, po aplikaci jediný. Zbývající dva úseky byly osazeny jak přípravkem Duftzaun tak i Hukinol. Za sledované období z těchto úseků nebyl hlášen střet zvířete s automobilem. Rok předtím to bylo 12 střetů v případě prvního úseku, respektive 9 v případě druhého (Kurča, 2010). Jednu z nejnovějších prací zabývající se účinností pachových ohradníků publikoval Kušta (2011). Ke svému pokusu zvolil úseky komunikací nižších tříd (I. III. třída) ve třech oblastech Českomoravská vrchovina, Český les a Liberecký kraj. V letech 2008 a 2009 byla zjišťována velikost mortality na vybraných úsecích, začátkem května roku 2010 poté došlo k ošetření lokalit pachovým ohradníkem. Pokus byl ukončen koncem roku. Jako pachové repelenty byly použity přípravky Hukinol, Kornitol, Armacol, Duftzaun a Hagopur Kitz-Rettung. Z obavy, že by si zvěř mohla na repelent zvyknout, docházelo k jejich střídání v rámci každé lokality. Výměna přípravku proběhla vždy v období, které bylo vyhodnoceno z hlediska srážek zvěře s automobily za nejhorší (jarní rozptyl mláďat, říje, atd.). Na Českomoravské vrchovině byly použity přípravky Duftzaun a Kornitol. Během sledovaného období byl sražen jeden kus srnčí zvěře a dva zajíci polní. V předešlém roce byli ve stejném období sraženi 3 ks srnce obecného a 1 zajíc polní. Podle Studentova T-testu pro dva nezávislé výběry byl zjištěn statisticky významný rozdíl (t = 2,3406; p = 0,0346) mezi lety 2009 a 2010. Na lokalitách spadajících do Českého lesa byly použity repelenty již v roce 2009 a to Hukinol a Kornitol. Později byly použity i přípravky Hagopur. V roce 2009 bylo zaznamenáno celkem 5 kolizí, v následujícím roce 6. V letech před ošetřením bylo evidováno 28 sražených zvířat v roce 2008, respektive 40 v roce 2007. Podle Kruskal- Walisova testu byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi mortalitou ve sledovaných letech. Vícenásobné porovnání p hodnot prokázalo statisticky významný rozdíl mezi lety 2008 a 2009 (p = 0,006) a mezi lety 2008 a 2010 (p = 0,015). V případě libereckého kraje byl použit přípravek Duftzaun. Na sledovaných lokalitách bylo 76

Výsledky a diskuze sraženo 5 ks srnčí zvěře. V předchozím roce bylo zaznamenáno 11 ks kopytníků. Tyto údaje jsou velmi podobné s výsledky předkládané práce. 5.3.5 Vliv pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného souhrn a navrhovaná doporučení pachový ohradník nepředstavuje pro srnce obecného C. capreolus neprůchozí bariéru po použití pachového ohradníku došlo k poklesu kolizí se srncem obecným C. capreolus na polovinu Na základě zjištěných skutečností je možno doporučit: vzhledem k tomu, že pachový ohradník nezabraňuje v přechodu komunikace, tak se jeví jeho použití za vhodnější na silnicích s nižší intenzitou provozu, tedy na komunikace nižších kategorií vzhledem k tomu, že většina kolizí nastává na jaře a v létě, tak lze doporučit použití pachového ohradníku během tohoto období 77

Závěr 6 ZÁVĚR Předkládaná práce shrnuje poznatky získané studiem vlivu dopravy na mortalitu zvířat na pozemních komunikacích v České republice. Ke splnění cílů práce byly zjišťovány faktory ovlivňující mortalitu zvířat vlastním monitorováním vozovek v rámci celé České republiky. Dále byl proveden odhad mortality savců pomocí dotazníku pro řidiče a byl vyhodnocen vliv pachového repelentu na množství kolizí se srncem obecným C. capreolus po aplikaci pachového ohradníku. Faktory ovlivňující mortalitu zvířat byly zjišťovány od začátku června 2010 do konce května 2011. V tuto dobu na území České republiky probíhaly terénní průzkumné jízdy, během nichž byli sledováni sražení obratlovci zároveň s okolnostmi těchto nehod. Celkem bylo najeto 10 000 km, přičemž bylo zaznamenáno 328 přejetých živočichů. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců 74,4 %, méně pak ptáků 22,3 %. Obojživelníci a plazi byli zastoupeni 3,3 %. Z výsledků vyplývá, že nejvíce nebezpečné jsou úseky silnic I. či II. Třídy, s přehledným nebo polopřehledným okrajem, kde vozovka leží v úrovni či nad úrovní terénu, nacházející se v zástavbě nebo v otevřené krajině ve vzdálenosti do 200 m od obce. Mezi jednotlivými druhy i skupinami sledovaných živočichů však byly nalezeny rozdíly, odpovídající především biologii každého druhu/skupiny a proto by opatření ke snížení nehod měla vždy vycházet z této skutečnosti a z konkrétních podmínek dané lokality. Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2011. Dotazník bylo možno vyplnit buď v papírové, nebo elektronické podobě. Elektronickou podobu mohli zájemci vyplnit na webové adrese (http://www.prejetazvirata.cz/dotaznik.html), papírovou na výstavě Natura Viva 2011, odborných seminářích, apod. Cílem bylo získat odpovědi ze všech částí ČR. Z celkového počtu respondentů nahlásilo kolizi se savcem 42 % řidičů. Dohromady bylo získáno 770 hlášení o sražení různých druhů savců. Na základě zjištěných údajů bylo možno odhadnout roční mortalitu na silnicích pro jedenáct druhů či skupin. Nejvyšší mortalita byla zaznamenána u zajíce polního L. europaeus a srnce obecného C. capreolus. U některých druhů je mortalita na silnicích tak vysoká, že pravděpodobně překonává lov jako hlavní příčinu úmrtí těchto druhů. Mortalita kopytníků na vybraných úsecích D1 mezi Brnem a Prahou byla monitorována již od roku 2008. Na základě tohoto monitoringu byl v letech 2010 a 2011 vždy od začátku května do konce října na dvou úsecích (o celkové délce 3 km) 78

Závěr s nejvyšší mortalitou srnce obecného C. capreolus instalován pachový ohradník. V roce 2008 bylo od začátku května do konce října na vybraných úsecích sraženo celkem 17 ks srnce obecného C. capreolus, v roce 2009 to bylo 15 ks. Po ošetření pachovým ohradníkem v roce 2010 došlo k poklesu na 7 ks, respektive 8 ks v roce 2011. V roce 2010 tedy došlo ke snížení mortality o 56 % a v roce 2010 o 50 % oproti průměru z let 2008 a 2009. Po použití pachového ohradníku byl zaznamenán výrazný pokles v počtu sražených jedinců srnce obecného C. capreolus a to i přes to, že předchozí pokus nepotvrdil neprostupnost pachového ohradníku pro tento druh. Z výsledků je dobře patrné, že ztráty na silnicích nejsou zanedbatelné. Data v této práci naznačují, že mortalita na silnicích představuje ztráty ve výši 15 167 % z průměrného ročního úlovku a 8 46 % z velikosti populace jednotlivých druhů. Ke zlepšení situace lze doporučit implementaci ochranných opatření na nejvíce nebezpečné úseky. Na silnicích nižších tříd se jeví jako vhodné opatření pachový ohradník. Na dálnicích a silnicích s vysokou intenzitou dopravy lze navíc použít oplocení, které by mělo být vhodně kombinováno s průchody pro zvířata. 79

Přehled použité literatury 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY 1. ADAMEC, V., DOSTÁL, I., DUFEK, J., DVOŘÁKOVÁ, P., HUZLÍK, J., CHOLAVA, R., JANDOVÁ, V., JEDLIČKA, J., POKORNÁ, B., SMÉKAL, P., ŠEĎA, V. & ŠUCMANOVÁ, M., 2005. Elektronický průvodce udržitelnou dopravou. Centrum dopravního výzkumu, Brno, 118 s. 2. ANDREASSEN, H.P., GUNDERSEN, H. & STORAAS, T., 2005. The effect of scentmarking, forest-clearing, and supplemental feeding on moosetrain collisions. Journal of Wildlife Management, 69(3), 1125-1132. 3. ANDĚL, P., GORČICOVÁ, I., HLAVÁČ, V., MIKO, L. & ANDĚLOVÁ, H., 2005. Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Evernia s.r.o., Praha, 67 s. 4. ANDĚL, P., HLAVÁČ, V., LENNER, R., ANDĚLOVÁ, H., GORČICOVÁ, I., HANUŠ, F. & VAISAR, M., 2006. Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Ministerstvo dopravy ČR, Liberec 92 s. 5. ANDĚL, P. & GORČICOVÁ, I., 2008. Snižování vlivů dopravy na zvěř. Myslivost: Stráž myslivosti., 56(2), 28-29. 6. ANDĚL, P. & HLAVÁČ, V., 2008. Automobilová doprava a mortalita obratlovců. Ochrana přírody, 63(5), 19-21. 7. ANDĚL, P., MINÁRIKOVÁ, T. & ANDREAS, M. (Eds.), 2010. Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia s.r.o., Liberec, 137 s. 8. APFELBACH, R., BLANCHARD, C.D., BLANCHARD, R.J., HAYES, R.A. & MCGREGOR, I.S., 2005. The effects of predator odors in mammalian prey species: A review of field and laboratory studies. Neuroscience and biobehavioral reviews, 29(8), 1123-1144. 9. ARÉVALO, J.E. & NEWHARD, K., 2011. Traffic noise affects forest bird species in a protected tropical forest. Revista de biologia tropical, 59(2), 969-980. 10. ASCENSÃO, F. & MIRA, A., 2007. Factors affecting culvert use by vertebrates along two stretches of road in southern Portugal. Ecological Research, 22(1), 57-66. 80

Přehled použité literatury 11. ASHLEY, E.P. & ROBINSON, J.T., 1996. Road mortality of amphibians, reptiles and other wildlife on the long point causeway, Lake Erie, Ontario. Canadian Field-Naturalist, 110(3), 403-412. 12. BEIER, P., VAN DRIELEN, M. & KANKAM, B.O., 2002. Avifaunal collapse in West African forest fragments. Conservation Biology, 16(4), 1097-1111. 13. BELLAMY, P.E., SHORE, R.F., ARDESHIR, D., TREWEEK, J.R. & SPARKS, T.H., 2000. Road verges as habitat for small mammals in Britain. Mammal Review, 30(2), 131-139. 14. BENNETT, A.F., 1991. Roads, roadsides and wildlife conservation: a review. Nature conservation 2: the role of corridors, 99-117. 15. BLAŠKO, L. & DOBIÁŠ, K., 2012. Využívání zelených mostů zvěří. Svět myslivosti : Měsíčník pro myslivce a přátele přírody, 13(6), 60. 16. BORKOVCOVÁ, M., MRTKA, J. & WINKLER, J., 2012. Factors affecting mortality of vertebrates on the roads in the Czech Republic. Transportation Research Part D: Transport and Environment, 17(1), 66-72. 17. CLARKE, G.P., WHITE, P.C.L. & HARRIS, S., 1998. Effects of roads on badger Meles meles populations in south-west England. Biological Conservation, 86(2), 117-124. 18. CLEVENGER, A.P. & WALTHO, N., 2000. Factors influencing the effectiveness of wildlife underpasses in Banff National Park, Alberta, Canada. Conservation Biology, 14(1), 47-56. 19. CLEVENGER, A.P., CHRUSZCZ, B. & GUNSON, K.E., 2001A. Highway mitigation fencing reduces wildlife-vehicle collisions. Wildlife Society Bulletin, 29(2), 646-653. 20. CLEVENGER, A.P., CHRUSZCZ, B. & GUNSON, K.E., 2001B. Drainage culverts as habitat linkages and factors affecting passage by mammals. Journal of Applied Ecology, 38(6), 1340-1349. 21. CLEVENGER, A.P., CHRUSZCZ, B. & GUNSON, K.E., 2002. Spatial patterns and factors influencing small vertebrate fauna road-kill aggregations. Biological Conservation, 109(1),15-26. 22. CLEVENGER, A.P. & WALTHO, N., 2005. Performance indices to identify attributes of highway crossing structures facilitating movement of large mammals. Biological Conservation, 121(3), 453-464. 81

Přehled použité literatury 23. COLINO-RABANAL, V.J., LIZANA, M. & PERIS, S.J., 2011. Factors influencing wolf Canis lupus roadkills in Northwest Spain. European Journal of Wildlife Research, 57(3), 399-409. 24. COLLINGE S.K., 2009. Ecology of fragmented landscapes. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, 340 s. 25. CONOVER, M.R., PITT, W.C., KESSLER, K.K., DUBOW, T.J. & SANBORN, W.A., 1995. Review of human injuries, illnesses, and economic losses caused by wildlife in the United States. Wildlife Society Bulletin, 23(3), 407-414. 26. CROOKS, K.R., BURDETT, C.L., THEOBALD, D.M., RONDININI, C. & BOITANI, L., 2011. Global patterns of fragmentation and connectivity of mammalian carnivore habitat. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 366(1578), 2642-2651. 27. CROW, E.L. & GARDNER, R.S., 1959. Confidence intervals for the expectation of a Poisson variable. Biometrika, 46(3-4), 441-453. 28. DA CUNHA, H.F., MOREIRA, F.G.A. & SILVA, S.S., 2010. Roadkill of wild vertebrates along the GO-060 road between Goiânia and Iporá, Goiás State, Brazil. Acta Scientiarum - Biological Sciences, 32(3), 257-263. 29. DIAZ-VARELA, E.R., VAZQUEZ-GONZALEZ, I., MAREY-PÉREZ, M.F. & ÁLVAREZ-LÓPEZ, C.J., 2011. Assessing methods of mitigating wildlifevehicle collisions by accident characterization and spatial analysis. Transportation Research Part D: Transport and Environment, 16(4), 281-287. 30. DODD, N.L. & GAGNON, J.W., 2011. Influence of underpasses and traffic on white-tailed deer highway permeability. Wildlife Society Bulletin, 35(3), 270-281. 31. DONALDSON, B., 2007. Use of highway underpasses by large mammals and other wildlife in Virginia: Factors influencing their effectiveness. Virginia Transportation Research Council, Charlottesville, 34 s. 32. DONCASTER, C.P., RONDININI, C. & JOHNSON, P.C.D., 2001. Field test for environmental correlates of dispersal in hedgehogs Erinaceus europaeus. Journal of Animal Ecology, 70(1), 33-46. 82

Přehled použité literatury 33. EIGENBROD, F., HECNAR, S.J. & FAHRIG, L., 2008. Accessible habitat: An improved measure of the effects of habitat loss and roads on wildlife populations. Landscape Ecology, 23(2), 159-168. 34. ELMEROS, M., WINBLADH, J.K., ANDERSEN, P.N., MADSEN, A.B. & CHRISTENSEN, J.T., 2011. Effectiveness of odour repellents on red deer (Cervus elaphus) and roe deer (Capreolus capreolus): A field test. European Journal of Wildlife Research, 57(6), 1223-1226. 35. FAHRIG, L. & RYTWINSKI, T., 2009. Effects of roads on animal abundance: An empirical review and synthesis. Ecology and Society, 14(1), 21. 36. FINNIS, R.G., 1960. Road casualties among birds. Bird Study, 7(1), 21-32. 37. FIND'O, S., SKUBAN, M., FREMUTH, W. & KOREŇ, M., 2009. Corridors for large mammals in Slovakia -contribution to the establishment of transeuropean wildlife networks. Naturschutz und Landschaftsplanung, 41(9), 271-276. 38. FOREJTEK, P. & ČERVENÝ, J., 2012. Pokles stavů srnčí zvěře výzva ke spolupráci. Myslivost: Stráž myslivosti, 90(3), 71. 39. FORMAN, R.T.T. & ALEXANDER, L.E., 1998. Roads and their major ecological effects. Annual Review of Ecology and Systematics, 29, 207-231. 40. FORMAN, R.T.T., SPERLING D., BISSONETTE J.A., CLEVENGER A:P:, CUTSHALL C.D., DÁLE V.H., FAHRIG L., FRANCE R., GOLDMAN C.R., HEANUE K., JONES J.A., SWANSON F.J., TURRENTINE T. & WINTER T.C., 2003. Road ecology: Science and Solutions. Island Press, Washington D.C., 481 s. 41. FOUFOPOULOS, J. & IVES, A.R., 1999. Reptile extinctions on land-bridge islands: Life-history attributes and vulnerability to extinction. American Naturalist, 153(1), 1-25. 42. FOUND, R. & BOYCE, M.S., 2011. Predicting deer-vehicle collisions in an urban area. Journal of environmental management, 92(10), 2486-2493. 43. GAGNON, J.W., THEIMER, T.C., DODD, N.L., BOE, S. & SCHWEINSBURG, R.E., 2007. Traffic volume alters elk distribution and highway crossings in Arizona. Journal of Wildlife Management, 71(7), 2318-2323. 83

Přehled použité literatury 44. GERLACH, G. & MUSOLF, K., 2000. Fragmentation of landscape as a cause for genetic subdivision in bank voles. Conservation Biology, 14(4), 1066-1074. 45. GROOT BRUINDERINK, G.W.T.A., 1996. Ungulate traffic collisions in Europe. Conservation Biology, 10(4), 1059-1067. 46. HAVRÁNEK, F. & HUČKO, M., 2009. Ochrana lidí a zvěře na silnicích. Myslivost: Stráž myslivosti, 87(12), 58-59. 47. HAVRÁNEK, F., 2010. Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře. VÚLHM, 2 s. 48. HERKERT, J.R., 1994. The effects of habitat fragmentation on midwestern grassland bird communities. Ecological Applications, 4(3), 461-471. 49. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. & FISHER, J. (Eds.), 2007. Statistika pro ekonomy. Professional Publishing, Praha, 415 s. 50. HLAVÁČ, V. & ANDĚL, P., 2001. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 51 s. 51. HLAVÁČ, V., 2005. Increasing permeability of the Czech road network for large mammals. GAIA, 14(2), 175-177. 52. HLAVÁČ, V. & ANDĚL, P., 2008A. Mortalita živočichů na silnicích ČR. Svět myslivosti: Měsíčník pro myslivce a přátele přírody, 9(9), 6-9. 53. HLAVÁČ, V. & ANDĚL, P., 2008B. Mortalita živočichů na silnicích ČR, s. 133-140. In: Doprava, zdraví a životní prostředí. Litoměřice, 356 s. 54. HLAVÁČ, V., 2011. Současné postupy při budování ekoduktů jsou neefektivní. In: Ekolist.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-hlavac-soucasnepostupy-pri-budovani-ekoduktu-jsou-neefektivni. 55. HLAVÁČ, V., 2012. Ústní sdělení. 56. HROUZEK, K., PLÍŠEK, K., SCHÁNO, J. & HARTYCH, M., 2011. K účinnosti pachových ohradníků u silnic. Myslivost: Stráž myslivosti, 89 (3), 76-77. 57. HUČKO, M. & HAVRÁNEK, F., 2008. Kudy se ubírá řešení střetů zvěře a vozidel v zahraničí. Myslivost: Stráž myslivosti, 86(3), 68-70. 58. HUIJSER, M.P., FULLER, J., WAGNER, M.E., HARDY, A. & CLEVENGER, A.P., 2007. Animal-vehicle Collision Data Collection: A 84

Přehled použité literatury Synthesis of Highway Practice. National Cooperative Highway Research Board Program: Synthesis 370. Transportation Research Board, Washington, DC., 107 s. 59. IUELL, B., BEKKER, G.J., CUPERUS, R., DUFEK, J., FRY, G., NICKA, C., HLAVÁČ, V., KELLER, V., ROSELL, C., SANGWINE, L., TORSLOV, N. & WANDALL, B., 2003. Wildlife and Traffic: A European Handbook for ldentifying Conflicts and Designing Solutions. KNNV Publishers, Brusel, Belgique, 169 s. 60. JAARSMA, C.F., VAN LANGEVELDE, F. & BOTMA, H., 2006. Flattened fauna and mitigation: Traffic victims related to road, traffic, vehicle, and species characteristics. Transportation Research Part D: Transport and Environment, 11(4), 264-276. 61. JAEGER, J.A.G. & FAHRIG, L., 2004. Effects of road fencing on population persistence. Conservation Biology, 18(6), 1651-1657. 62. JELÍNEK, R., 2007. Vyhodnocení příčin úbytku volně žijících živočichů v krajině. Myslivost: Stráž myslivosti, 55(1), 6-11. 63. JONES, M.E., 2000. Road upgrade, road mortality and remedial measures: Impacts on a population of eastern quolls and Tasmanian devils. Wildlife Research, 27(3), 289-296. 64. JONES, J.A., SWANSON, F.J., WEMPLE, B.C. & SNYDER, K.U., 2000. Effects of roads on hydrology, geomorphology, and disturbance patches in stream networks. Conservation Biology, 14(1), 76-85. 65. KARLSSON, P., 2005. En översiktlig beräkning av förlorat jaktvärde till följd av viltolyckor beräknat på olycksstatistik från år 2004. Examination paper at the SLU, Grimsö Wildlife Research Station. 66. KIMBALL, B.A., TAYLOR, J., PERRY, K.R. & CAPELLI, C., 2010. Deer responses to repellent stimuli. Journal of chemical ecology, 35(12), 1461-1470. 67. KNUTSON, R. 1987. Flattened Fauna: A field guide to common animals of roads, streets, and highways. - Ten Speed Press, Berkely, USA, 88 s. 68. KOCIOLEK, A.V., CLEVENGER, A.P., ST. CLAIR, C.C. & PROPPE, D.S., 2011. Effects of Road Networks on Bird Populations. Conservation Biology, 25(2), 241-249. 85

Přehled použité literatury 69. KREBS, C.J., 1989. Ecological Methodology. Harpes Collins Publishers, New York, 652 s. 70. KURČA, J., 2010. Eliminace střetů se zvěří na Pardubicku. Myslivost: Stráž myslivosti, 88(1), 18-19. 71. KUŠTA, T., 2009. Mortalita spárkaté zvěře na pozemních komunikacích. Svět myslivosti : Měsíčník pro myslivce a přátele přírody, 10(1), 6-8. 72. KUŠTA, T., 2011. Posouzení vlivu pozemních komunikací na mortalitu a migraci velkých savců. Disertační práce, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, 181 s. 73. LAO, Y., WU, Y.J., COREY, J. & WANG, Y., 2011. Modeling animalvehicle collisions using diagonal inflated bivariate Poisson regression. Accident Analysis and Prevention, 43(1), 220-227. 74. LEMAÎTRE, J.-., RAMM, S.A., HURST, J.L. & STOCKLEY, P., 2012. Inbreeding avoidance behaviour of male bank voles in relation to social status. Animal Behaviour, 83(2), 453-457. 75. LITVAITIS, J.A. & TASH, J.P., 2008. An approach toward understanding wildlife-vehicle collisoins. Environmental Management 42(4), 688-697. 76. LUTZ, W., 1994. Trial results of the use of a "Duftzaun" (scent fence) to prevent game losses due to traffic accidents. Zeitschrift für Jagdwissenschaft, 40(2), 91-108. 77. MATEUS, A.R.A., GRILO, C. & SANTOS-REIS, M., 2011. Surveying drainage culvert use by carnivores: Sampling design and cost-benefit analyzes of track-pads vs. video-surveillance methods. Environmental monitoring and assessment, 181(1-4), 101-109. 78. MINISTERSTVO DOPRAVY ČR, 2011. Ústní sdělení. 79. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, 2011. Ústní sdělení. 80. MKANDA, F.X. & CHANSA, W., 2011. Changes in temporal and spatial pattern of road kills along the Lusaka-Mongu (M9) highway, Kafue National Park, Zambia. South African Journal of Wildlife Research, 41(1), 68-78. 81. MRTKA, J., 2009. Ohrožení vybraných druhů savců na intenzivně zemědělsky využívaných plochách a pozemních komunikacích. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno, 62 s. 86

Přehled použité literatury 82. OGRZEWALSKA, M., UEZU, A., JENKINS, C.N. & LABRUNA, M.B., 2011. Effect of Forest Fragmentation on Tick Infestations of Birds and Tick Infection Rates by Rickettsia in the Atlantic Forest of Brazil. EcoHealth, 8(3) 320-331. 83. ORLOWSKI, G. & NOWAK, L., 2006. Factors influencing mammal roadkills in the agricultural landscape of South-Western Poland. Polish Journal of Ecology, 54(2), 283-294. 84. PFISTER, H.P., KELLER, V., RECK, H. & GEORGII, B., 1997. Biooekologische Wirksamkeit von Gruenbruecken ueber Verkehrswege (In German with English summary: Bio-ecological effectiveness of wildlife overpasses or "green bridges" over roads and railway lines). Forschung Strassenbau und Strassenverkehrstechnik, Heft 756. Bundesministerium fuer Verkehr, Bonn, 587 s. 85. PHILCOX, C.K., GROGAN, A.L. & MACDONALD, D.W., 1999. Patterns of otter Lutra lutra road mortality in Britain. Journal of Applied Ecology, 36(5), 748-762. 86. PLHAL, R. & KAMLER, J., 2012. Analysis of accuracy of hunting plan in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 60(3), 165-172. 87. PLÍŠEK, K. & HROUZEK, K., 2009. Doprava a zvěř. Myslivost: Stráž myslivosti, 87(12), 42-43. 88. POLÍVKA, O., 2012. Pokles stavů srnčí zvěře. Myslivost: Stráž myslivosti, 90(4), 60-61. 89. PUTMAN, R.J., 1997. Deer and road traffic accidents: Options for management. Journal of environmental management, 51(1), 43-57. 90. REIJNEN, R., FOPPEN, R. & MEEUWSEN, H., 1996. The effects of traffic on the density of breeding birds in Dutch agricultural grasslands. Biological Conservation, 75(3), 255-260. 91. RIGHETTI A., MALLI H., BERTHOLD G., GEORGII B., LEUZINGER E. & SCHLUP B., 2003. Effect of unfenced (high-speed)-railway lineson wildlife, s. 23-24. In: Habitat Fragmentation due to Transportation Infrastructure. IENE 2003, Brussels, 109 s. 92. ROLLEY, R.E. & LEHMAN, L.E., 1992. Relationships among raccoon road-kill surveys, harvests, and traffic. Wildlife Society Bulletin 20, 313-318. 87

Přehled použité literatury 93. ROMPORTL, D., ANDREAS, M., ANDĚL, P., GORČICOVÁ, I., HLAVÁČ, V., MINÁRIKOVÁ, T., STRNAD, M. & ZIEGLEROVÁ, A., 2011. Ochrana prostupnosti krajiny pro velké savce. Spisy zeměpisného sdružení, 9(1), 24-25. 94. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2011A [cit. 2011-08-02]. Celostátní sčítání dopravy 2010. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/doc/silnicni-adalnicni-sit/intenzita-dopravy/celostatni-scitani-dopravy-2010>. 95. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2011B [cit. 2012-06-04]. Silnice a dálnice v České republice 2011. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/633e2faf9f4a1078c12578f80033a11e/ $file/rsd2011cz.pdf>. 96. SAEKI, M. & MACDONALD, D.W., 2004. The effects of traffic on the raccoon dog (Nyctereutes procyonoides viverrinus) and other mammals in Japan. Biological Conservation, 118(5), 559-571. 97. SEILER, A., HELLDIN, J-O. & SEILER, C., 2004. Road mortality in Swedish mammals: Results of a drivers' questionnaire. Wildlife Biology, 10(3), 225-233. 98. SEILER, A., 2005. Predicting locations of moose-vehicle collisions in Sweden. Journal of Applied Ecology, 42(2), 371-382. 99. SEILER, A. & FOLKESON, L., 2006. Habitat fragmentation due to transportation infrastructure. COST 341 national state-of-the-art report Sweden. VTI rapport 530A, 146 s. 100. SLATER, F.M., 2002. An assessment of wildlife road casualties - The potential discrepancy between numbers counted and numbers killed. Web Ecology, 3, 33-42. 101. TER BRAAK, C.J.F., 1998. CANOCO A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02. Agricultural Mathematics Group, Wageningen. 102. TESAŘÍK, J. & SOBOTKA, P., 2011. Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za rok 2011. Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky. Praha, 75 s. 88

Přehled použité literatury 103. VAZ, V.C., D'ANDREA, P.S. & JANSEN, A.M., 2007. Effects of habitat fragmentation on wild mammal infection by Trypanosoma cruzi. Parasitology, 134(12), 1785-1793. 104. VERBOOM, J., ALKEMADE, R., KLIJN, J., METZGER, M.J. & REIJNEN, R., 2007. Combining biodiversity modeling with political and economic development scenarios for 25 EU countries. Ecological Economics, 62(2), 267-276. 105. VINCENT, J.P., BIDEAU, E., CIBIEN, C. & QUÉRÉ, J.P., 1988. Traffic deaths in roe deer (Capreolus crapeolus) - example of woodland area in the paris basin. Zeitschrift für Jagdwissenschaft, 34(1), 63-68. 106. WAGNER, K.K. & NOLTE, D.L., 2001. Comparison of active ingredients and delivery systems in deer repellents. Wildlife Society Bulletin, 29(1), 322-330. 89

Seznam obrázků v textu 8 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obr. 1 Podíl jednotlivých kategorií silničních komunikací na délce silniční sítě a celkovém záboru ploch (Adamec et al., 2005)... 12 Obr. 2 Propustnost dálnice pro zvěř (Anděl a Gorčicová, 2008)... 15 Obr. 3 Propustnost silnice I. třídy pro zvěř (Anděl a Gorčicová, 2008)... 15 Obr. 4 Míra fragmentace krajiny v roce 2009 v jednotlivých zemích (Hlaváč, 2011) 18 Obr. 5 Rozložení dopravních nehod se zvěří na území ČR dle policejních statistik (Hlaváč a Anděl, 2008B)... 24 Obr. 6 Časového rozložení srážek s divokým prasetem. Poznámky: kumulativní doba (v minutách) od půlnoci je znázorněna na ose y. Dobu západu slunce představuje souvislá čára, dobu východu slunce tečkovaná čára (Diaz-Varela et al., 2011).... 25 Obr. 7 Časového rozložení srážek se srncem obecným. Poznámky: kumulativní doba (v minutách) od půlnoci je znázorněna na ose y. Dobu západu slunce představuje souvislá čára, dobu východu slunce tečkovaná čára (Diaz-Varela et al., 2011).... 25 Obr. 8 Předpokládaná (expected) a skutečná (recorded) mortalita na silnicích I. III. třídy (I. III.) a dálnicích (D) pro živočichy celkem (Total) a pro 5 nejčastěji nalezených druhů (Borkovcová et al., 2012)... 46 Obr. 9 Počty nahlášených kolizí v jednotlivých krajích zjištěné z dotazníků v průběhu roku 2011 za období 2006 2011... 55 Obr. 10 Statistické vyhodnocení vlivu kategorie řidiče na mortalitu jednotlivých druhů savců... 57 Obr. 11 Statistické vyhodnocení pravděpodobnosti kolize se zvířetem v závislosti na počtu najetých km (vlevo) a v závislosti, zda je řidič profesionál nebo amatér (vpravo)... 58 Obr. 12 Statistické vyhodnocení počtu kolizí, veřejnost (1) a odborníci (2)... 59 Obr. 13 Statistické vyhodnocení počtu kolizí, profesionál (1) a amatér (2)... 59 Obr. 14 Instalované ohradníky a reakce srnce obecného C. capreolus (červená výseč zobrazuje procento jedinců, kteří přes ohradník prošli, modrá výseč zobrazuje procento jedinců, kteří přes ohradník neprošli)... 69 Obr. 15 Statistické vyhodnocení účinnosti pachového ohradníku na procházení zvířat, jedinci, kteří neprošli přes pachový ohradník (1), jedinci, kteří prošli přes pachový ohradník (2)... 70 90

Seznam obrázků v textu Obr. 16 Mortalita srnce obecného C. capreolus v ks na dálnici D1 za období květen říjen v jednotlivých letech sledování (2008 a 2009 stav před aplikací pachového ohradníku, 2010 a 2011 stav po aplikaci pachového ohradníku)... 71 Obr. 17 Statistické vyhodnocení účinnosti pachového ohradníku na mortalitu srnce obecného C. capreolus, stav před instalací (1) pachového ohradníku a po ní (2)... 71 Obr. 18 Mortalita srnce obecného C. capreolus v ks za období květen říjen v jednotlivých letech sledování na úsecích dálnice D1, kde nebyl aplikován pachový ohradník... 72 91

Seznam tabulek v textu 9 SEZNAM TABULEK V TEXTU Tab. 1 Porovnání nehod se zvěří dle typu komunikace (počet nehod/1 km komunikace/rok) (Anděl a Hlaváč, 2008)... 21 Tab. 2 Rozdělení komunikací podle intenzity dopravy (Anděl et al., 2006)... 21 Tab. 3 Kategorizace migračních objektů (Hlaváč a Anděl, 2001)... 30 Tab. 4 Pravděpodobnost využívání mostů v závislosti na rozměrových parametrech (Hlaváč a Anděl, 2001)... 32 Tab. 5 Seznam českých a latinských názvů druhů a seznam zkrácených tvarů použitých v textu... 36 Tab. 6 Kategorie sledovaných faktorů... 38 Tab. 7 Rozdělení nálezů do skupin podle živočišných tříd a velikosti... 43 Tab. 8 Rozložení nálezů dle měsíců a ročního období... 44 Tab. 9 Průměrný počet nalezených zvířat v ks na 1000 najetých km... 46 Tab. 10 Shrnutí charakteristik nebezpečných míst pro nejčastěji sražené živočichy ve srovnání s ostatními kategoriemi sledovaného faktoru... 47 Tab. 11 Jednorozměrné testy významnosti pro počet kolizí... 59 Tab. 12 Jednotlivé druhy a počty nahlášených jedinců (n), průměrná frekvence kolizí na milión najetých km (PFK/mil. Km), předpokládané ztráty na silnicích včetně vypočteného 95 % intervalu mezí spolehlivosti pro počet vykazovaných kolizí podle Poissonova rozdělení, průměrná výše lovu v ČR za roky 2006 2010, procentuální vyjádření ztrát na silnicích z průměrného úlovku, průměrná velikost populace v ČR za roky 2006 2010, procentuální vyjádření ztrát na silnicích z průměrné velikosti populace... 61 Tab. 13 Jednotlivé druhy a počty kolizí, po kterých musely být vynaloženy náklady na opravu vozidel (n), náklady na všechny nahlášené kolize, průměrné náklady na jednu kolizi (PNJK), vyčíslení celkových nákladu na opravu vozidel, průměrné náklady na navrácení jedince daného druhu do přírody, celkové náklady na navrácení zvířat do přírody, náklady celkem... 63 Tab. 14 Porovnání údajů z dotazníků s obdobnými pracemi, druhy jsou řazeny sestupně od nejčastěji nalezených... 65 92

Přílohy 10 PŘÍLOHY 10.1 Seznam příloh příloha 1: BORKOVCOVÁ, M., MRTKA, J. & WINKLER, J., 2012. Factors affecting mortality of vertebrates on the roads in the Czech Republic. Transportation Research Part D: Transport and Environment, 17(1), 66-72. příloha 2: Dotazník příloha 3: Fotodokumentace 93

P ÍLOHA 1

Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 Contents lists available at SciVerse ScienceDirect Transportation Research Part D journal homepage: www. elsevier. com/ locate/ trd Factors affecting mortality of vertebrates on the roads in the Czech Republic Marie Borkovcová a,, Jiří Mrtka a, Jan Winkler b a Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Mendel University in Brno, Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno, Czech Republic b Department of Agrosystems and Bioclimatology, Mendel University in Brno, Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno, Czech Republic a r t i c l e i n f o a b s t r a c t Keywords: Roadkill Vertebrates protective measures Animal safety This paper summarizes the results of monitoring animals killed by vehicles on selected roads in the Czech Republic as well as the circumstances of these accidents. Relationships between species of road-killed animals and factors associated with these accidents were evaluated, such as type of road and traffic density, distance from the built-up area, state of vegetation around the road, terrain topology with regard to the road, and the impact of the month/season. Ó 2011 Elsevier Ltd. All rights reserved. 1. Introduction Factors affecting road mortality of animals differ considerably. Many studies have shown that the overall mortality rate is associated primarily with traffic intensity, speed of vehicles, landscape structure, and topography of terrain. Collision probability can also be associated with age or sex of individuals or seasons and may be greater in animals prone to migrations. Roads can also affect gene flow between populations by forming a barrier for animal movement, and they are a source of chemical and noise pollution. Despite these issues, it is practically impossible to eliminate the influence of the roads on the landscape and their impacts on wildlife. What we do here is, first, to characterize the general threats to species/group of animals and, second, to examine measures to reduce collisions with animals in the Czech Republic. 2. Materials and methods Between June 2010 and the end of May 2011, road-killed vertebrates and the circumstances of the accidents were monitored by volunteers during the pre-planned trips within the Czech Republic. Routes have been selected to embrace Class 1, 2, and 3 roads and highways. Some 3000 km in of Class 1 was traveled, 3600 of Class 2, and 2000 km of Class 3 roads, together with 2600 km of highways and skyways. Speed on the roads was as low as possible as long as it did not endanger other road uses. Drivers recorded road category and distance traveled. When road-killed animal was spotted, drivers stopped and recorded the circumstances of the accident, collecting information on the species/gender/class of the animal, the month, the type of road, the position of road with regard to the surrounding terrain, road surroundings, the nature of the roadside, and the distance from a built-up area (Table 1). The lucidity of roadsides was divided into clear (hewn ditch without trees), semi-clear (hewn ditch with trees), nearly unclear (overgrown ditch without trees), and unclear (overgrown ditch with trees). When only body parts were found, they were included in the evaluation only if it was possible to accurately identify the type of animal. Corresponding author. Tel.: +420 608 620 655. E-mail address: borkov@mendelu.cz (M. Borkovcová). 1361-9209/$ - see front matter Ó 2011 Elsevier Ltd. All rights reserved. doi:10.1016/j.trd.2011.09.011

M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 67 Table 1 Factors monitored. Factors Season Road type Position of road with regard to the surrounding terrain All categories of factors Spring Class 1 roads (I.) Summer Class 2 roads Autumn Class 3 roads Road surroundings Lucidity of roadsides Distance of findings from the built-up area At the same level as surrounding grounds Built-up area Clear Built-up area and within 200 m from the built-up area border Below ground level Meadow/ meadow Semi-clear Above ground level Field/field Nearly unclear Winter Motorways One roadside at the same level and other roadside above the ground level One roadside at the same level and other roadside below the ground level Hillside Forest/forest Field meadow Meadow/ forest Field/forest Unclear 200 500 m from the built-up area 500 m and more from the built-up area Because of the large numbers of species where only a few specimen we found, animals were categorized into groups to enable better statistic proceeding, the groups being mammals, birds and reptiles, and amphibians. Animals within groups of mammals and birds were further divided by size: small, medium, and large. For the five most frequently found species of crashed animals, results were processed separately. Differences between individual categories of site topology related to each category of animals were evaluated using the Kruskal Wallis H test (Hindls et al., 2007). Results with P60.05 were treated as statistically significant and with P60.01 as highly significant. Calculations were based on the average intensity of traffic on roads in the Czech Republic, gained from nationwide traffic monitoring in 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011). For species with the largest number of specimen and for total animals, a predictive model was calculated for each type of road according to partially modified (Orłowski and Nowak, 2006). This methodology allows the establishment of differences between the actual and expected mortality. The expected values were calculated according to the distance traveled on each type of road monitored. 3. Results 3.1. Species and numbers of road-killed animals Total distance traveled by drivers was 10,000 km, with 328 crashed animals reported. Most of them were mammals, 244 specimens, with 73 bird specimens and 11 amphibians and reptiles. The most frequent animals were medium mammals, 133 specimens, with the most frequent species, Lepus europaeus, Erinaceus spp., Felis silvestris catus, Martes spp., and Capreolus capreolus (Table 2). The months with the highest number of collisions were March and July, with the spring the season with the greatest number of accidents. The lowest number of road-killed animals was recorded in December and February, in the winter season (Tables 3 and 4). Nearly 70% of findings were recorded during March and August. Differences between the numbers of victims in each half of the year are highly significant. 3.2. Type of road After recalculation to 1000 km driven, most animals were found on Class 1 roads 41 specimens, while least were on Class 3 roads (Tables 4 and 5). Predictive model shows that Classes 1 and 2 roads are more dangerous when compared to the forecasts, while on the 3rd class roads fewer individuals were killed (with the exception of C. capreolus) (Fig. 1). However, differences between prediction and actuality are not statistically significant. 3.3. Location of road with regard to the surrounding terrain Some 123 specimens were found in the sections of road that was at the same level as the surrounding ground. Where road was located above ground level and in sections where one side of the road was at the same level and other was above the ground level, 119 specimens were found. In the stretches below ground level and where at least one side of the roadway was below ground level, there were 86 specimens, of which 40 were found on sections completely below ground level. For all groups and for all the most frequently found species, findings on the sections at the same or above ground level and on sections where one side was on the same level and other above ground level (Table 4) dominated.

68 M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 Table 2 Animals killed by groups and class. Group Species/genus/order ks (%/group) (%/Total) All in group (%/Total) All in class (%) Small birds Turdus merula 11 32.4 3.4 Phoenicurus phoenicurus 1 2.9 0.3 Emberiza citrinella 6 17.6 1.8 34 (10.4) Parus spp. 8 23.5 2.4 Fringilla coelebs 3 8.8 0.9 Passer domesticus 5 14.7 1.5 Medium birds Columba spp. 5 26.3 1.5 Turdus spp. 2 10.5 0.6 Streptopelia spp. 4 21.1 1.2 22.3 Fulica atra 1 5.3 0.3 19 (5.8) Garrulus glandarius 1 5.3 0.3 Pica pica 2 10.5 0.6 Perdix perdix 4 21.1 1.2 Large birds Phasianus colchicus 14 70.0 4.3 Corvus frugilegus 1 5.0 0.3 20 (6.1) Anas platyrhynchos 2 10.0 0.6 Buteo buteo 3 15.0 0.9 Small mammals Microtus arvalis 9 9.6 2.7 Erinaceus spp. 45 47.9 13.7 Talpa europaea 13 13.8 4.0 Cricetus cricetus 8 8.5 2.4 94 (28.7) Rattus rattus 4 4.3 1.2 Sorex sp. 1 1.1 0.3 Mustela erminea 3 3.2 0.9 Sciurus vulgaris 11 11.7 3.4 74.4 Medium mammals Felis silvestris catus 40 30.1 12.2 Martes spp. 26 19.5 7.9 Vulpes vulpes 9 6.8 2.7 133 (40.6) Canis lupusfamiliaris 2 1.5 0.6 Mustela putorius 4 3.0 1.2 Lepus europaeus 52 39.1 15.9 Large mammals Sus scrofa 1 5.9 0.3 17 (5.2) Capreolus capreolus 16 94.1 4.9 Reptiles and amphibians Lacerta sp. 1 9.1 0.3 Anguis fragilis fragilis 3 27.3 0.9 11 (3.4) 3.3 Anura 7 63.6 2.1 3.4. Road surroundings and transparency of its roadsides Ninety-two specimens were found within the built-up areas, 75 field/field, 48 field/meadow, 45, meadow/meadow, 34 forest/forest, 21 field/forest, and 14 meadow/forest. The vast majority of findings 73.8% were found where there were clear or semi-clear roadsides; this represents a significant difference to those found in other roadside features (Table 4). In the case of groups, the range was from 58.8% in small birds up to 90.9% in amphibians and reptiles. For the most frequently found species, the range was from 71.1% for Erinaceus spp. to 82.5% for F. silvestris catus. 3.5. Distance of findings from the built-up area Right in the built-up area and within 200 m from the built-up area border, 181 specimens were found, which means more than 55%. At 200 500 m from the built-up area, 36 specimens were found, and at a distance of 500 m and more from the built-up area, this rose to 111 specimens. Of the five species most frequently found in the built-up area or in its surroundings, F. silvestris catus findings dominated with 31 specimens, together with 30 Erinaceus spp. specimens. Martes spp. was found both within the built-up area and its surroundings, and in greater distance from the built-up area. At a distance of 200 and above, there were nine specimens of C. capreolus prevailed and 26 L. europaeus with 26 specimens (50% of the total hares). 4. Discussion In terms of seasonal effects, for example, winters in the Czech Republic are quite harsh, with frequent snowfalls and frosts. Drivers are forced to drive carefully and slowly, and this is probably one of the factors that influenced the results of this work. Another factor that may be relevant is the uneven distribution of animal activities over the year. During the

M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 69 Table 3 Roadkills by seasons and month number of roadkills. Species/genus/order (s/g/o) Month All casualties by species December January February March April May June July August September October November Turdus merula 4 3 2 1 1 11 Phoenicurus phoenicurus 1 1 Emberiza citrinella 1 1 3 1 6 Parus spp. 1 1 2 2 1 1 8 Fringilla coelebs 1 1 1 3 Passer domesticus 2 1 2 5 Columba spp. 1 1 1 2 5 Turdus spp. 1 1 2 Streptopelia spp. 1 1 1 1 4 Fulica atra 1 1 Garrulus glandarius 1 1 Pica pica 1 1 2 Perdix perdix 2 1 1 4 Phasianus colchicus 2 3 2 2 1 1 3 14 Corvus frugilegus 1 1 Anas platyrhynchos 1 1 2 Buteo buteo 1 1 1 3 Microtus arvalis 6 3 9 Erinaceus spp. 3 4 6 3 9 4 10 5 1 45 Talpa europea 1 1 4 5 1 1 13 Cricetus cricetus 1 3 3 1 8 Rattus rattus 1 1 1 1 4 Sorex sp. 1 1 Mustela erminea 1 1 1 3 Sciurus vulgaris 1 1 3 2 2 2 11 Felis silvestriscatus 1 13 4 3 4 4 3 6 2 40 Martes spp. 2 4 4 1 4 2 4 3 2 26 Vulpes vulpes 1 1 1 3 3 9 Canis lupusfamiliaris 1 1 2 Mustela putorius 3 1 4 Lepus europaeus 1 2 10 9 3 3 3 7 14 52 Sus scrofa 1 1 Capreolus capreolus 2 4 3 2 1 1 2 1 16 Lacerta sp. 1 1 Anguis fragilis fragilis 1 2 3 Anura 2 1 4 7 Number of roadkills 6 9 6 48 42 29 27 46 35 41 31 8 328 Total number of s/g/o 5 7 4 14 15 15 11 17 19 17 8 6 Season Winter Spring Summer Autumn Number of roadkills 21 119 108 80 328 Total number of s/g/o 13 25 27 21

70 M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 Table 4 Dangerous places for groups and for the most frequently found species. Season (K 1 ) Type of road (K 2 ) Position of road with regard to the surrounding terrain (K 3 ) Road surroundings (K 4 ) Lucidity of roadsides (K 5 ) Distance of findings from the built-up area (K 6 ) A v 2 A v 2 A v 2 A v 2 A v 2 A v 2 P P P P P P Erinaceus spp. su 5.4 I. 11.6 1 1.9 bu 5.0 1 8.2 1 9.2 au 0.1465 0.0090 0.3943 0.1706 0.0425 0.0103 Martes spp. sp 4.0 I. 11.9 1 0.3 bu 3.7 1 6.3 1 10.7 au 0.2630 0.0076 0.8560 0.2952 0.0961 0.0048 Lepus europaeus sp 5.3 D 4.4 2 5.9 F F 10.3 2 6.3 1 8.2 0.1512 0.2230 0.0526 0.0165 0.0999 2 0.0169 Felis catus sp 5.6 I. 10.9 1 2.0 bu 7.7 2 10.0 1 14.6 0.1344 0.0122 2 0.3684 0.0519 0.0187 0.0007 Capreolus capreolus sp 3.8 D 0.8 2 2.2 F F 10.8 1 4.4 2 3.8 0.2825 0.8563 0.3350 0.0127 0.2211 0.1475 Total sp 9.1 I. 14.8 1 1.9 bu 9.4 1 14.9 1 12.5 0.0026 0.0020 0.3945 0.0248 2 0.0019 0.0019 Reptiles and amphibians au 5.0 III. 6.7 1 1.0 bu 2.3 1 4.1 1 3.2 0.1718 0.0823 0.6145 0.5061 0.2534 0.2041 Large mammals sp 4.5 D 1.3 2 1.2 F F 10.9 1 4.3 2 3.9 0.2111 0.7261 0.5448 0.0123 0.2347 0.1440 Medium mammals sp 5.4 I. 23.5 2 3.8 bu 4.5 2 8.7 1 16.9 0.1456 0.0000 0.1509 0.2147 0.0334 0.0002 Small mammals su 9.7 II. 11.0 1 0.6 bu 4.9 1 10.0 1 6.6 0.0210 0.0119 0.7370 0.1818 0.0190 0.0374 Large birds sp 2.1 D 4.2 2 1.3 F F 7.2 1 6.9 2 3.2 0.5493 0.2445 0.5129 0.0663 0.0765 0.1997 Medium birds su 1.5 II. 11.2 1 9.4 bu 4.6 1 4.1 1 0.7 0.6903 0.0106 0.0091 0.2007 2 0.2503 0.7070 Small birds sp 5.7 II. 21.3 2 0.4 bu 11.0 1 3.2 1 12.1 0.1276 0.0001 0.8230 0.0117 2 0.3660 0.0024 Notes: K 1 : factor Season, sp spring, su summer, au autumn; K 2 : factor Type of road, I. Class 1 roads; II. Class 2 roads, D motorways; K 3 : position of road with regard to the surrounding terrain, 1 at the same level as surrounding grounds, 2 above ground level; K 4 : factor road surroundings, bu builtup area, F F field/field; K 5 : lucidity of roadsides, 1 clear, 2 semi-clear; K 6 : distance of findings from the built-up area, 1 built-up area and within 200 m from the built-up area border, 2 500 m and more from the built-up area; A: categories with the most number of killed specimen of species/genus/ order from total; v 2, P: Kruskal Wallis H test: factor dependency of categories belonging to this factor. Table 5 Number of roadkills per 1000 km of road. Class 1 roads Class 2 roads Class 3 roads Motorways Number of km driven 3000 3600 2000 1400 Small birds 3.3 5.3 1.5 1.4 Medium birds 2.3 2.5 1.5 0.0 Large birds 2.3 1.4 0.5 5.0 small mammals 9.3 10.8 6.5 10.0 Medium mammals 21.7 11.1 5.0 12.9 Large mammals 1.7 1.4 1.5 2.9 Amphibians and reptiles 0.3 1.7 2.0 0.0 Total 41.0 34.2 18.5 32.1 Capreolus capreolus 1.7 1.4 1.5 2.1 Martes spp. 5.3 1.4 1.5 1.4 Felis silvestriscatus 6.3 4.2 1.5 2.1 Erinaceus spp. 6.0 5.6 1.5 2.9 Lepus europaeus 7.3 4.2 2.0 7.9

M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 71 Fig. 1. The actual and expected mortality on Classes 1 3 roads and motorways for all animals and for the five most frequently found species. winter, species such as C. capreolus significantly reduce migration behavior, and other species such as Erinaceus spp. are completely inactive. In this sense, our findings concur with those of Orlowski and Nowak (2006), who reported that 84% of their victims were in the six warmer months of the year. Our work also confirms the findings of Gerlach and Musolf (2000) that although small and medium mammals avoid crossing roads, this group makes up a large proportion of all roadkills. Similar to Clevenger et al. (2002, 2003), we find that the number of recorded mammalian and bird species deaths was greater on Classes 1 and 2 roads than that on high-speed roads. Anděl and Hlaváč (2008) found the lowest number of collision on Class 3 roads and highest on Class 1 road. However, the relationship between traffic and fatalities is not always positive, and we find that there is a turning point somewhere between Class 1 roads and the motorway. Our results confirm that topography can be important and, in particular, that some species are most on the roads at the same level as surrounding grounds, especially Erinaceus spp. F. silvestris catus and Martes spp. On road sections below ground level, animals were seldom found. The topography of the road, where both or one of the sides is below ground level, seems to be safest for all categories of animals. Movement of animals can be the activities of humans as they seek out shelter, food, and water (Clevenger and Waltho, 2005). Grassing, afforestation, accumulation of salts, and so on may affect animals concentrated near the roads, while man-made changes in terrain such as ditches, trees, fencing, and field culture can steer animals toward roads, creating roadkill hot spots (Litvaitis and Tash, 2008). There is some conformation of this in our findings. A majority of animals were found in clear to semi-clear places, which contradicts to the widespread view that clear roadsides are less risky for animals. Our finding may be explained in part by the fact that drivers probably feel safer at and drive faster on these sections, thereby increasing the probability of collision (Clevenger et al., 2003; Anděl and Hlaváč, 2008). Also, animals in locations devoid of vegetation are more directly exposed to traffic noise and glare, and this can disorientate them, which leads to accidents. Acknowledgment This study was supported by project IGA MENDELU Brno TP5/2011. References Anděl, P., Hlaváč, V., 2008. Automobilová doprava a mortalita obratlovců (in Czech). Ochrana přírody 63, 19 21. Clevenger, A.P., Chruszcz, B., Gunson, K.E., 2002. Spatial patterns and factors influencing small vertebrate fauna road-kill aggregations. Biological Conservation 109, 15 26. Clevenger, A.P., Chruszcz, B., Gunson, K.E., 2003. Spatial patterns and factors influencing small vertebrate fauna road-kill aggregations. Biological Conservation 109, 15 26. Clevenger, A.P., Waltho, N., 2005. Performance indices to identify attributes of highway crossing structures facilitating movement of large mammals. Biological Conservation 121, 453 464. Gerlach, G., Musolf, K., 2000. Fragmentation of landscape as a cause for genetic subdivision in bank voles. Conservation Biology 14, 1066 1074.

72 M. Borkovcová et al. / Transportation Research Part D 17 (2012) 66 72 Hindls, R., Hronová, S., Seger, J., Fisher, J. (Eds.), 2007. Statistika pro ekonomy. Professional Publishing, Praha (in Czech). Litvaitis, J.A., Tash, J.P., 2008. An approach toward understanding wildlife vehicle collisions. Environmental Management 42, 688 697. Orłowski, G., Nowak, L., 2006. Factors influencing mammal roadkills in the agricultural landscape of South-Western Poland. Polish Journal of Ecology 54, 283 294. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2011. Celostátní sčítání dopravy 2010. Dostupné z. <http://www.rsd.cz/doc/silnicni-a-dalnicni-sit/intenzita-dopravy/ celostatni-scitani-dopravy-2010> (cited 02.08.11).

P ÍLOHA 2

Dotazník Tento dotazník je určen pro řidiče automobilů, a jeho cílem je kvantifikovat množství zvířat sražené automobily na silnicích ČR. Chtěli bychom Vás požádat o uvedení jen přímo Vámi sražených živočichů, nikoliv těch, kteří už leželi sražení na vozovce. Veškeré Vámi udané údaje jsou anonymní a autoři se zavazují, že je použijí výhradně pro účely výzkumu. 1) Je řízení vozidla Vaším zaměstnáním? (zakroužkujte jednu správnou odpověď) a) ANO b) NE 2) Jezdíte nejčastěji víceméně stejnou trasou? (zakroužkujte jednu správnou odpověď) a) Nejčastěji jezdím do práce a zpět. b) Nejčastěji jezdím v rámci okresu. c) Nejčastěji jezdím v rámci kraje d) Nejčastěji jezdím v rámci celé ČR. 3) Kolik jste celkem (přibližně) ujel km na silnicích ČR (ne v zahraničí) za posledních 5 let? Tedy od 1. 1. 2006 do současnosti. Od 1. 1. 2006 jsem na silnicích ČR ujel celkem.. km. 4) Všechna Vámi sražená zvířata (srnce, kočky, ježky, ptáky, atd.) na silnicích ČR za posledních 5 let, tedy od 1. 1. 2006 do současnosti, zapište do následující tabulky. Počítají se i ty případy, kdy zvíře po srážce odejde. V případě, že jste nic během tohoto období nesrazili, tak tabulku nevyplňujte. První, řádek slouží jako vzor. Pro každé Vámi sražené zvíře vyplňte kolonku druh, z ostatních pouze ty, na které budete vědět odpověď. Druh Vzor: zajíc polní Kraj kde došlo ke střetu 1 Vysočina Kategorie komunikace 2 Komunikace 1. třídy Náklady na opravu vozidla (Kč) Ohrožení posádky vozidla 3 0 Kč b) 5) Vaše poznámka k dotazníku, popřípadě nějaké sdělení autorům? Například: zvířata, která jste srazili v dřívějším období, roční období nebo denní doba či počasí, kdy došlo ke srážce, náměty na ochranu před srážkami živočichů s vozidly, atd.

Odpovědi: 1 Odpovědí může být: a) Nevím b) Praha c) Středočeský d) Pardubický e) Královéhradecký f) Liberecký g) Ústecký h) Karlovarský i) Plzeňský j) Jihočeský k) Vysočina l) Jihomoravský m) Zlínský n) Moravskoslezský o) Olomoucký 2 Odpovědí může být: a) Nevím b) Komunikace dálničního typu (dálnice či rychlostní komunikace) c) Komunikace I. třídy d) Komunikace II. třídy e) Komunikace III. Třídy 3 Odpovědí může být: a) Nevím b) Posádka nebyla ohrožena c) Došlo k ohrožení, ale nedošlo ke zranění d) Došlo k lehkému zranění e) Došlo ke střednímu zranění f) Došlo k těžkému zranění g) Došlo k úmrtí

P ÍLOHA 3

Každý rok na našich silnicích zahyne mnoho kusů srnčí zvěře (C. capreolus) Zajíc polní (L. europaeus) Mezi přehlédnutelnou oběť silničního provozu patří krtek obecný (T. europaea)

Obětí silničního provozu se stávají i kuny (Martes spp.) Tchoř tmavý (M. putorius), jde o málo častý nález V některých případech byla v místě střetu vozidla se zvířetem nalezena jen krvavá skvrna

Titulní strana webu kde zájemci mohli dotazník vyplnit Internetová verze článku informující o dotazníku

Úsek D1 (129 130 km) ošetřený pachovým ohradníkem Úsek D1 (97 99 km) ošetřený pachovým ohradníkem Schéma instalace pachového ohradníku