SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

Transkript

1 SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik

2

3 Stručná historie odvětví př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes km)

4 Stručná historie odvětví I ve středověku vytvoření evropské sítě obchodních stezek (hlavní, vedlejší, regionální) existence i dálkových stezek do Asie (nej hedvábná stezka )

5 Struční historie odvětví II

6 Stručná historie odvětví III počátek 16. století tí - kočár od 16./17. stol. počátek prudkého rozvoje pošty problémy s kvalitou a údržbou komunikací část z vybraného mýta měla jít na údržbu komunikací, ale většinou nešla 2. pol. 17. století (18. století) státní správa si plně uvědomovala důležitost kvalitní sítě komunikací počátek budování umělých státních silnic (CHAUSSÉE) vytváření předpisů (zákonů a nařízení) ke stavbě provozu na silnicích velice malý kvalitativní posun v dopravních prostředcích

7 Stručná historie odvětví IV konec 18. století první snahy o změnu pohonu související s vynálezem parního stroje velice malé uplatnění parního pohonu v silniční dopravě obrovská změna přišla s vynálezem a uplatněním spalovacího motor

8 Stručná historie odvětví V 19. století vynález (znovuobjevení) asfaltu skotem McAdamem 20. století tí obrovský rozvoj ve výstavbě silniční sítě (modernizace stávajících silnic a stavba komunikací nových) stavba transkontinentálních dálnic silnice jsou už nejen komunikacemi, ale také výraznými prvky v krajině, ovlivňují ráz měst atd.

9 Délka mezistátního dálničního systému v USA v letech (v mílích)

10 Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému výhody: operativnost, rychlost, tzv. přeprava door to door, nižší náklady na stavbu cesty, větší klimatické vlivy (oproti železnic) nevýhody: ekologická náročnost, mnohem nižší nosnost vozidel, relativně nízká bezpečnost, vysoké náklady na údržbu

11 Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému I silniční doprava je nejrentabilnější na krátké až střední vzdálenosti s růstem vzdálenosti její konkurenceschopnost klesá v posledních desetiletích však roste její užívání i při dopravě na delší vzdálenosti

12 Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II tuny mld. t/km výnos (mld. USD) nákladní silniční ič? nákladní železniční mil námořní mil celosvětově je nákladní silniční doprava nejvýnosnějším druhem nákladní dopravy ve většině vyspělých zemích má největší podíl na přepravních výkonech (především ve vnitrostátní, ale často t i mezinárodní přepravě) ř důležitá součást systému kombinované dopravy

13 Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II

14 Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II (přeprava osob)

15 Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy nákladní palivo kapacita infrastruktury cena bezpečnost 455 t/mil na 216 mil. t na hlavních 2,7 centu za 0,61 smrtelných nehod na železniční galon drahách za rok t/míli mld. t/mil 12,4 nehod na mld. t/mil 105 t/mil na 37,8 mil. t na silnicích za 5,0 centu za 1,45 smrtelných nehod na silniční galon rok t/míli mld. t/mil 36,4 nehod na mld. t/mil

16 Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy vzdálenost (km) cena (Kč) čas EC/IC (237) 2:48 SC (337) 2:29 R 255 (257) 316/319 (237/240) 3:38 (3:40) SA BUS (165) 2:30

17 Silniční síť existují velké rozdíly mezi jednotlivými částmi světa (kvantitativní i kvalitativní) celosvětová silniční síť měří cca. 69 mil. km (bez rozlišení kvality) USA (2008) 6,5 mil. km EU 27 (2005) 5,9 mil. km na celém světě dochází ke zkvalitňování a zvyšování délky silnic, avšak značně nerovnoměrně

18 Dálniční síť, resp. síť rychlostních komunikací rozvoj od první poloviny 20. století především ve vyspělých zemích celková délka přesahuje 1 mil. km dálnice a rychlostní silnice v EU Hustot sítě dálnic a rychlostních silnic (km/km 2 )

19 Automobilová doprava nákladní X osobní individuální X veřejná automobilový park neustále roste, což přináší velké problémy (bezpečnost, ekologie atd.) ve vyspělých zemích má rozhodující podíl jak v nákladní, tak v osobní dopravě (v Evropě výrazná tradice veřejné dopravy) velký růst ů individuální id automobilizace nejvyšší v ekonomicky vyspělých státech (dominuje USA 1,3 obyv./auto) malý stupeň ň v některých rozvojových zemích (Indie 190 obyv./auto, Nigérie 134 obyv./auto)

20 Individuální automobilismus Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel EU EU Belgie Bulharsko Česká republika Lucembursko Maďarsko Polsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovinsko Slovensko SRN

21 Problémy automobilové dopravy nejméně bezpečné odvětví dopravy = nejvyšší nehodovost takřka stoprocentní závislost na ropě znečišťování životního prostředí a významný zdroj hluku

22 Řešení!? nové technologie (dopravní prostředky i dopravní infrastruktura) přesun části nákladu na jiné druhy dopravy využívání tzv. kombinované dopravy

23 DĚKUJI ZA POZORNOST