Asistovaná reprodukce v ČR v evropském kontextu

Podobné dokumenty
Demografické přínosy asistované reprodukce v ČR

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

Asistovaná reprodukce Assisted reproduction 2012

EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2010

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2011

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Hlavní demografické změny

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě

DŮSLEDKY ROZŠÍŘENÍ METOD ASISTOVANÉ REPRODUKCE PRO VYBRANÉ ASPEKTY PORODNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Asistovaná reprodukce Assisted reproduction 2013

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC Prezentace pro pracovníky MŠMT, Arnošt Veselý

Perinatální mortalita a další indikátory perinatální péče ČR 2017

EURES. EURopean. Employment Services

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Česká republika v mezinárodním srovnání 2010

Výsledky perinatální péče v České republice za rok Velebil, Štembera, ÚPMD Praha

Jednočetná a vícečetná těhotenství podle údajů z Národního registru rodiček a Národního registru novorozenců v roce 2005

TALIS - zúčastněné země

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Rodinná politika v EU a ČR

Vícečetné těhotenství po asistované reprodukci: v současnosti již jen historická komplikace? Medical Pronatal Group T.

Projekty EUREKA a Eurostars

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Školní aktivita Migrace a Česko Pracovní list

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2012

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce Utilization of Health Care by Foreigners in 2017

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Výjezdy na studijní pobyty ERASMUS+

Cizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Mantra redukce počtu lůžek

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES. KLÍMA Jan, PALÁT Milan.

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Evropská unie a Spojené státy americké podobnosti a odlišnosti demografické reprodukce

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

A. BELGIE - Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA - Neuplatňuje se. C. DÁNSKO - Neuplatňuje se. D. NĚMECKO- Neuplatňuje se. E. ESTONSKO - Neuplatňuje se.

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

E-government z pohledu statistiky

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

a také společným nebezpečím

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Důsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář Zlata Houšková

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Současné očkovací kalendáře evropských zemí v porovnání s českým kalendářem

Litva. Lotyšsko. Česká republika

Transkript:

Katedra demografie a demogoegrafie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+42) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. E-mail: koc@natur.cuni,cz RNDr. Boris Burcin, Ph.D. Asistovaná reprodukce v ČR v evropském kontextu XLII. Konference České demografické společnosti 25.5.212, Praha

Odklad plodnosti do vyššího věku žen Pozdní mateřství - kdy je pro ženu vhodný čas založit rodinu? Definice z hlediska zdravotního: mít první dítě ve věku 3 let a vyšším Zkracuje se doba určená pro reprodukci biologický limit věku žen se neposunuje Z hlediska demografického: zvyšování měr plodnosti ve věku 35 let a vyšším (nebo 4+) % podíl měr plodnosti žen ve věku 35 let a vyšším na úhrnné plodnosti 35 3 25 2 199 21 15 1 5 Bulharsko Litva Polsko Slovensko Česká republika Slovinsko Malta Maďarsko Estonsko Francie Rakousko Norsko Dánsko Finsko Nizozemsko Portugalsko Island Řecko Švédsko Švýcarsko Itálie Španělsko Irsko 2

Pozdní mateřství a jeho důsledky Výhody odkladu Větší podíl chtěných dětí Nízký podíl velmi mladých matek Vzdělanější a zkušenější rodiče Vyšší příjem, lepší sociálně-ekonomické podmínky, stabilnější prostředí Nevýhody odkladu Změna partnera, větší nároky na partnera Rostoucí nejistota ohledně rodičovských dovedností a obavy z větší odpovědnosti Nenaplněné reprodukční plány Negativní zdravotní důsledky zvýšené riziko Pro děti: předčasného porodu, vrozených vývojových vad, atd. Pro ženy: spontánního potratu, vícečetného těhotenství, těhotenských komplikací, rakoviny prsu, atd. Delší waiting-time-to-conception (VTC) a nutnost využít asistovanou reprodukci (AR) 3

Asistovaná reprodukce z demografického pohledu Definice neplodnosti (Cooper, 21) pro ženy ve věku do 34 let jestliže neotěhotní po 12 měsících nechráněného pravidelného pohlavního styku pro ženy ve věku 35 let a vyšším jestliže neotěhotní po 6 měsících nechráněného pravidelného pohlavního styku Asistovaná reprodukce: hormonální léčba, hormonální léčba spojená s inseminací a mimotělní oplodnění (IVF). Výzkumný cíl: Prozkoumat demografický význam AR (1) Zda má AR demografický potenciál Jak se podílí na zvýšení úrovně plodnosti žen (2) Zda AR přispívá k formování modelu pozdní plodnosti - Mají státy s pozdním modelem plodnosti žen vyšší podíl dětí narozených po AR? Použitá data IVF/ICSI: pro ČR z Národního registru asistované reprodukce NRAR (do roku 1997 a od roku 27), pro ostatní státy z Monitorovacího programu Evropské společnosti lidské reprodukce a embryologie (EIM ESHRE) do roku 26 4

Rostoucí využívání asistované reprodukce Pomáhá realizovat reprodukční záměry neplodným párům Zmírňuje ztráty v počtu narozených dětí v důsledku odkladu plodnosti do vyššího věku žen. Leridon (24) odhadl, že pokud se 3leté ženy rozhodnou mít dítě až ve věku 35 let, tak AR může ztrátu v počtu narozených dětí v důsledku odkladu vykompenzovat jen z poloviny Demografický efekt využívání AR: Úroveň plodnosti přispívá ke zvýšení úrovně plodnosti u států s nízkou úp Kladné názory: AR má potenciál ke zvýšení úp a měla by být součástí pronatalitní politiky (Grant et al. 26, Hoorens et al. 27, Sunde 27) Rezervovaný přístup: Efekt je malý, ale není nezanedbatelný, může být důležitým faktorem přispívajícím ke stabilnímu vývoji konečné plodnosti (Sobotka et al. 28): Časování plodnosti formování velmi pozdního modelu plodnosti a posun biologického věkového limitu? Zatím málo důkazů: Obavy, že podpora AR povede k neomezovanému odkladu plodnosti (Habbemma et al. 27). Jiní dokazují, že zpřístupnění AR podněcuje páry hledat pomoc dříve spíše než později (Hoorens et al. 27). Důkazy, že by AR přispívala k rektangularizaci křivky plodnosti, jsou slabé (Billari et al. 27) 5

Existuje velká variabilita mezi státy ve využívání AR 25 2 15 1 Number of ART cycles per one million inhabitants in 26 Ve většině států jsou potřeby AR vyšší než současná úroveň. Schmidt a dal. (27) odhadli potřebu AR, na 3 párů na 1million obyvatel. 5 Latvia Macedonia Austria Germany Italy United Kingdom Switzerland France Czech Republic The Netherlands Slovenia Norway Sweden Finland Iceland Belgium Denmark Využívání AR je vyšší v těch státech, kde se na úhradě nákladů významně podílejí zdravotní pojišťovny. Státy s plnou úhradou AR: Belgie, Nizozemsko, Francie, Slovinsko, Estonsko, Maďarsko Státy s částečnou úhradou AR: Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Itálie, VB, Česká republika Státy bez úhrady AR: Malta, Irsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Bulharsko Data source: The European IVF Monitoring Programme of ESHRE (only those countries where all clinics reported to the national register) 6

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 Number of ART cycles per 1 million Number of live births in the Czech Republic Asistovaná reprodukce v ČR a v Dánsku V roce 1995 byla založena první soukromá klinika AR v ČR. V roce 1997 byla v ČR přijata legislativa týkající úhrady nákladů spojených s AR. Zdravotní pojišťovny se podílejí na úhradě 3 cyklů ženám do věku 39 let. Od 1.4.212 jsou hrazeny cykly 4 v případě, že v prvních 2 cyklech bylo transferováno jedno embryo. Ale většina žen musí doplácet na modernější léky a léčebné postupy. Jeden cyklus stojí mezi 3 5 Kč a žena obvykle platí třetinu nákladů. 3 2 5 2 1 5 1 5 CZ Denmark Live births CZ 14 12 1 8 6 4 2 Do roku 21 byly bezdětným ženám v Dánsku plně hrazeny 3 cykly do věku do 4 let ve státních klinikách. Od roku 211 jsou v Dánsku ženám náklady kompenzovány jen částečně. Data source: ESHRE, ČSÚ, UZIS ČR 7

ČR patří mezi státy s vyšším podílem dětí narozených z AR V roce 27 se v ČR narodilo 3,24% dětí z AR Vývoj podílu dětí narozených z AR v evropských státech 4,5 4 3,5 1997 26 3 2,5 2 1,5 1,5 Data source: The European IVF Monitoring Programme of ESHRE (only those countries where all clinics reported to the national register) 8

Plodnost Podíl ART živě narozených (%) Přechod k modelu pozdní plodnosti v ČR= zvyšování podílu žen, které mají dítě až ve věku 3 let a starším Věková struktura všech rodiček v ČR Věková struktura žen v ČR, které využily AR,14,13,12,11,1,9,8,7,6,5,4,3,2,1, ČR, 27-28 podíl ART narozených 3,24 % fx ART % Art fx fx-art fx 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 3 25 2 15 1 5 1% 8% 6% 4% 2% % 1997 26 1% 8% 6% 4% 2% % 1997 26 4 and over 35-39 3-34 up to 29 Úhrná ART plodnost byla v roce 27-28,46 dítěte na 1 ženu Věk Podíl žen ve věku 3-34 let, které využily AR vzrostl, avšak na úkor podílu žen starších 34 let. Podíl žen mladších 3 let se nezměnil. Data source: ESHRE, ČSÚ, UZIS ČR 9

Největší podíl žen mladších 35 let, které využily AR, je v ČR Věková struktura žen, které využily AR (IVF/ICSI) 1% 9% 8% 1997 Odlišnosti v čekací době před nastoupením léčby neplodnosti (1 až 3 roky) 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Czech Republic Czech Republic Cyprus Latvia Finland France Sw eden UK Sw itzerland Iceland Norway Finland France Denmark 26 Slovenia Sweden Germany Iceland UK Switzerland Italy 4 and over 35-39 up to 34 4 and over 35-39 up to 34 Odlišnosti v počtu cyklů hrazených zdravotním pojištěním (např. v Belgii 6 cyklů, v ČR 3 cykly) Odlišnosti ve věkovém limitu žen, do kdy je AR hrazena ze zdravotního pojištění ( do věku 43 let v Belgii, v ČR do 39 let) Data source: The European IVF Monitoring Programme of ESHRE (only those countries where all clinics reported to the national register) 1

Snižování počtu přenášených embryí dva odlišné trendy Struktura transferů podle počtu embryí po IVF/ICSI 1% 1997 1% 26 8% 8% 6% 4% 4+ 3 embryo 2 embryos 1 embryo 6% 4% 2% 2% % Sweden Finland Iceland Switzerland UK France Czech Republic Významný pokles podílu transferů 3 a více embryí v ČR. % Sweden Finland Belgium Norway Denmark Iceland Macedonia Slovenia France Italy Austria Czech Republic Latvia Switzerland Montenegro Germany UK V současnosti v ČR převažuje přenos dvou embryí stejně jako v UK, Německu a Francii. Avšak ve skandinávských zemích převažuje transfer jednoho embrya. Doporučováno, aby ženám mladším 36 let bylo transferováno 1 embryo v prvních dvou cyklech ČR má největší potenciál pro růst podílu transferu 1 embrya. Data source: The European IVF Monitoring Programme of ESHRE (only those countries where all clinics reported to the national register) 11

Twins to 1 deliveries and triplets to 1 deliveries average age at first birth Vývoj podílu vícečetných porodů Zvýšení podílu vícečetných porodů v ČR v druhé polovině 9. let. V posledním desetiletí - pokles porodů trojčat a stabilizace porodů dvojčat na dvojnásobné úrovní počátku 9. let Porody dvojčat a trojčat v ČR celkem Porody dvojčat a trojčat z AR v ČR a v Dánsku 5 twins triplets average age at first birth 28 1% 9% 4 27 26 8% 7% 3 2 25 24 23 6% 5% 4% 3% triplet twin singleton 1 199 1993 1996 1999 22 25 28 22 21 2 2% 1% % Czech Czech Republic Republic 1997 27 Denmark Denmark 1997 26 Data source: ESHRE, ČSÚ, UZIS ČR 12

% of children born after ART in 26 Korelace mezi úhrnnou plodností a podílem dětí narozených po AR je slabá 4,5 4 Slovenia Denmark 3,5 3 Czech Republic Belgium Finland Sweden Norway Iceland 2,5 2 1,5 1 Switzerland Germany Italy Austria UK Montenegro France,5 1 1,5 2 2,5 Total fertility rate in 26 Data source: ESHRE, Eurostat 13

% of women aged 35 and older on women ART treated in 26 Korelace mezi úrovní odkladu plodnosti žen a podílem žen ve věku 35 let a více využívající asistovanou reprodukci 7 6 5 4 3 2 1 Italy UK Switzerland Iceland Germany Sweden France Denmark Finland Latvia Norway Czech Republic Čím vyšší je míra odkladu rození dětí do vyššího věku žen, tím vyšší je podíl starších žen využívající AR Avšak neprokázalo se, že vyšší podíl dětí narozených z AR je v zemích s nejvyšší úrovní odkladu plodnosti žen,,5 1, 1,5 2, Fertility postponement ratio f(3+)/f(2-29) in 26 Důvodem je pokles úspěšnosti AR se zvyšujícím se věkem žen Data source: ESHRE, Eurostat 14

Typologie plodnosti ve vztahu k asistované reprodukci na základě shlukové analýzy Vstupní proměnné za rok 26: 1. Úhrnná plodnost 2. Úroveň odkladu plodnosti žen f(3+)/f(2-29) 3. Podíl dětí narozených z AR 4. Podíl žen ve věku 35 a více let, které využily AR 15

Tři typy modelů plodnosti v Evropě v roce 26 Plodnost podle věku žen v roce 26 Czech Republic Finland Switzerland 12 14 12 1 12 1 8 6 4 1 8 6 4 8 6 4 2 2 2 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 ČR reprezentuje early-peak pattern časný model plodnosti (3,3% dětí z AR úp 1,3 dětí) Finsko reprezentuje broad-peak pattern (3,3% dětí z AR a úp 1,8 dětí) 1% 8% 6% 4% Věková struktura žen využívající AR Czech Republic Finland Switzerland 4+ 35-39 up to 34 Švýcarsko reprezentuje latepeak pattern pozdní model plodnosti (1,7% dětí z AR a úp 1,4 dětí) 2% % 1997 26 1997 26 1997 26 16

Závěr Rychlý nárůst využívání AR v ČR měl demografické důsledky a lze očekávat, že demografický význam AR se ještě zvýší. AR přispěla ke kompenzaci plodnosti především u žen ve věku 3-34 let. Největší podíl dětí narozených z AR není registrován v zemích s velmi pozdním modelem plodnosti, ale v zemích, kde je plodnost žen rozložená do širšího věkového intervalu. Pak může AR přispívat ke zvýšení či stabilizaci úrovně plodnosti. Demografický potenciál AR významně závisí na národní zdravotní politice (dostupnosti klinik AR a finanční náročnosti), legislativě a tzv. guidelines (kdy začít léčbu neplodnosti a do jakého věku jsou ženě náklady na léčbu hrazeny). 17