analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní péče), nemocenská, invalidní důchody, důchody starobní, pozůstalostní, zaměstnanost - výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky v nezaměstnanosti bydlení rodinu b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů
Celkové sociální výdaje v % z HDP (https://www.czso.cz/csu/czso/prace-socialni-statistiky
Celkové sociální výdaje v % z HDP
http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/file:total_general_government_expenditure_o n_social_protection,_2015_
Vybrané metody krytí sociálních rizik rodina!!!!!!!!!!!!!!!!!! 1) spoření soukromé zabezpečení - krytí rizika stáří (systémy povinného spoření- provident funds první v Malajsii 1951, Singapur 1955, Chile 1981 státní podpora - odpočet od základu daně, finanční příspěvek 2) soukromé pojištění zásada ekvivalence pojistné fcí rizika, nepojistitelní občané (vysoké riziko, nízké příjmy) státní podpora - odpočet od základu daně, finanční příspěvek 3) podnikové zaopatření firma poskytuje dávky sociálního zabezpečení
4) sociální pojištění povinné veřejnoprávní pojištění, vznik 1883 Německo nemocenské, úrazové, důchodové pojištění na území ČR od r.1924 dělnické úrazové a nemocenské pojištění hlavní myšlenka - princip solidarity příspěvky závisí na platební schopnosti, čerpání na vzniku určité události 5) sociální pomoc dávky při splnění podmínek (sociální potřebnost) bez zjišťování důvodů adresné dávky+ požadavek na příjemce - změna nepříznivé situace, finanční dávky, poradenství, naturální pomoc atd. dávky podmíněny výší příjmů - minimální hranice přísnější varianta nemajetnost
Typy a konstrukce dávek SZ peněžní x věcné dle konstrukce: zásluhové funkcí výdělku, odpracované doby univerzální ve stejné výši pro všechny (méně nákladné, nižší míra spravedlnosti princip rovné daně) individualizované - adresné, částečně zásluhové, vysoké administrativní náklady
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány z běžných příjmů univerzální platnost možnost zápočtu náhradní doby pojištění odolnost proti inflaci nízké administrativní náklady garance minimálního důchodu problém černého pasažéra PROČ? demografické riziko vliv na výši nákladů práce
ekvivalence a zásluhovost náročné na dohled nad činností jednotlivých fondů, na vytváření rezerv není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva plátce a příjemce stejné osoby úspory předmětem dědického řízení pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání (? nezaměstnanost?) není chráněn proti znehodnocování - inflace rizika vyplývající z investování míry solidarity Fondový systém
Vícepilířové systémy veřejný - povinný princip neekvivalence a solidarity průběžný systém z daní, pojistného povinný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovost odluka financování od SR, státní dozor fondový dobrovolný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovosti daňové úlevy, příspěvek fondový
ČR - https://www.czso.cz/csu/czso/vybrane-udaje-o-socialnim-zabezpeceni-2016
Financování soc. zabezpečení v ČR - příjmy dvoupilířový?? systém veřejný pilíř (průběžné financování) A) pojistné na sociální zabezpečení (3 části) příjmem SR, daňový charakter pojistné na důchodové pojištění od r.1996 na zvláštním účtu sazby u pojistného na sociální zabezpečení: u zaměstnavatelů 25 %, z toho 2,3 % - nemocenské pojištění, 21,5 % - důchodové pojištění, 1,2 % - státní politika zaměstnanosti u zaměstnanců 6,5 % OSVČ 29,2 %, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
Financování soc. zabezpečení v ČR - příjmy B) pojistné na veřejné zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven (7) státní pojištěnci pojišťovny regulované příjmy a výdaje = rozdělovny
Financování soc. zabezpečení v ČR - příjmy soukromý pilíř (dobrovolný - důchodové spoření, sníží odvod do I. pilíře, účastníkovi krácena % výměra státního důchodu z I. pilíře), zrušena možnost vstupu 28.4.2015 soukromý pilíř (dobrovolné připojištění- fondový)
Systém soc. zabezpečení v ČR - výdaje A) sociální zabezpečení státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny.. povinné důchodové pojištění dávky: starobní důchody, invalidní a částečné invalidní důchod, pozůstalostní důchody konstrukce důchodu DVOUSLOŽKOVÁ - základní výměra stejná tzv. minimální penze - procentní výměra - zásluhová
Vývoj výdajů dávkových systémů MPSV http://www.mpsv.cz/files/clanky/25745/tz_- _Vyvoj_socialnich_vydaju_MPSV_v_roce_2015.pdf#page=3&zoom=auto,-82,199
B) zdravotní pojištění věcné dávky, vyloučen princip ekvivalence struktura zdravotních výdajů
B) státní sociální podpora testované dávky v závislosti na příjmu (ne majetku) ČR 2016 přídavek na dítě rodinám, jejichž rozhodný příjem nepřesáhl 2,4 násobek životního minima, ovlivněno věkem dítěte: do 6 let 500 Kč, 6 15 let 610 Kč, 15 26 let 700 Kč příspěvek na bydlení pokud vlastník nebo nájemce vynakládá více než 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu společně posuzovaných osob na bydlení, výdaje na bydlení maximálně ve výši tzv. normativních nákladů porodné - jednorázový příspěvek ve výši 13 000 Kč na náklady související s narozením prvního dítěte, u druhého dítěte 10 000,-Kč rozhodný příjem domácnosti nižší než 2,7 násobek životního minima rodiny
netestované rodičovský příspěvek poskytován matce nebo otci na rodičovské dovolené a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte dávky pěstounské péče pohřebné
C) dávky sociální pomoci peněžité dávky i věcné dávky - výchovná a poradenská péče, - sociálně-právní ochrana, pracovní rehabilitace, - ústavní sociální péče, pečovatelská služba, stravování, bezúročné půjčky
demografické změny Problém průběžného systému ČR v r. 2010-2050 osob v kategorii 20-64 z 65% na 52 % osob starších 65 let z 16 % na 32 % v roce 2010 na důchodce - 4,2 osoby ve věku od 20-64, v roce 2050 1,6 osoby ekonomické o o vysoké mzdové náklady past nezaměstnanosti zneužívání jak řešit?
1) v rámci průběžného systému financování: zvýšení porodnosti (jak?), větší migrace snížení jiných veřejných výdajů a přesun uspořené částky do důchodového systému zvýšení zdanění pozor na daňovou kvótu!! zvýšení (postupně) zákonného věku odchodu do důchodu 63 let pro muže i ženy od r. 2013 - omezení počtu neproduktivních osob zvyšování sazby příspěvků pojistného snížení předčasných starobních důchodů zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů Možná řešení pomalejší indexace důchodů - snížení relace důchod/čistá resp. hrubá mzda
2) změna systému na fondový systémová změna s možnými následky: odstranění/omezení redistribuce odstranění závislosti na demografickém vývoji riziko: inflace administrativní náklady náklady na transformaci z průběžného na kapitálový způsob financování 3) kombinace systémů http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclid=690 http://www.mpsv.cz/files/clanky/2765/06_05_05popising.pdf