CT screening benefit vs. riziko

Podobné dokumenty
Konference radiologické fyziky 2010 a členská schůze ČSFM

Současný přístup ke stanovení a hodnocení radiačního rizika pacientů, kteří podstupují rtg. diagnostická vyšetření

STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR

BUDOU MÍT NOVÁ DOPORUČENÍ ICRP DOPAD NA INDIKACE A OPTIMALIZACI VYŠETŘOVACÍCH POSTUPŮ PROVÁDĚNÝCH NA SPECT/CT a PET/CT PŘÍSTROJÍCH?

Radiační ochrana při lékařském ozáření - role indikujícího lékaře. Libor Judas

Informační podpora screeningového programu

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Národní radiologické standardy v katetrizační laboratoři

Informační podpora screeningového programu

CT - dozimetrie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika

Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Nové NRS RF radiodiagnostika. Daníčková K.

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

STANOVENÍ DÁVKY V PRAXI RTG DIAGNOSTIKY - ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Klinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu

Informace o problematice radiační ochrany při lékařském ozáření dostupné v SÚRO v.v.i.

Metodika hodnocení rizika ionizujícího záření po mimořádné radiační události v jaderné elektrárně

Pracovní schůzky SÚJB na pracovištích intervenční kardiologie. Mgr. Petr Papírník Ing. Jitka Nožičková Ing. Josef Kryštůfek SÚJB

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR

Konference radiologické fyziky 2018

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

MAMOGRAFICKÝ SCREENING BENEFITY A RIZIKA. Seminář ČSOZ

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Představení českého programu screeningu kolorektálního karcinomu

Interakce záření s hmotou

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Prevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Karcinomy u dětí a dospívajících v letech na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha

Stanovení radiační zátěže z vyšetření tlustého střeva pomocí 67. Ga-citrátu. Mihalová P., Vrba T., Buncová M. XXXIII. Dni radiačnej ochrany, Vyhne

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Informační podpora screeningového programu

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČR: DOSAVADNÍ VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY PROJEKTU

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Program screeningu kolorektálního karcinomu v datech

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

objektivní analýza dostupných dat

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Nebezpečí ionizujícího záření

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Dodatečné informace k tiskové zprávě ZHOUBNÉ NÁDORY TRÁVICÍHO TRAKTU: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy

Přehled epidemiologie zhoubných novotvarů kromě nemelanomových kožních (C00 C97 bez C44)

MDRU v radiodiagnostice praktické zkušenosti se zpracováním. Antonín Koutský

Současnost a budoucnost informační podpory programu screeningu karcinomu prsu. Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Ladislav Dušek

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA

Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl

Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní

Informační podpora screeningového programu

Kodl O, Jursíková E, Daneš J, Tomášek L. Přínos a radiační riziko při mamografickém screeningu za období

Stanovení absorbované dávky při léčbě nízkorizikových pacientů s karcinomem štítné žlázy

Doporučení pro sledování nemocných po léčbě lymfomů

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

3. Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

4. EVROPSKÉ DNY KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Zhoubné nádory v roce 2007 Malignant neoplasms in 2007

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

Brno Fukushima. Lessons Learned. B. Domres

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Skenovací parametry. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň

!"#$#%&#''"()*$+%,'-"./''!*.0($#%1'2(2*3"(4#'$'2(225"%12'.&"##%+%3/''!"#$"%&'()"*+,-.%/0+)"123+,"%*2)+4*'42% % 5"6"72*+%8+%93+:2$(;%<=>?

Zhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

JINÝ POHLED NA OPTIMALIZACI. Martin Homola; odd. LFRO Jaroslav Ptáček; odd. LFRO Zbyněk Tüdös; Radiologická klinika

Epidemiologie zhoubných novotvarů v krajích České republiky

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2009

Hodnocení a modelování populačních dat na příkladu epidemiologie vážných chorob: I. Analýza dat, princip predikcí.

Zhoubný novotvar kolorekta

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

Telemedicína Brno 2018

NAČASOVÁNÍ KOLOSKOPICKÝCH KONTROL PO ENDOSKOPICKÉM ŘEŠENÍ NEOPLASTICKÝCH LÉZÍ TRAČNÍKU

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Transkript:

CT screening benefit vs. riziko Lucie Súkupová, IKEM Praha 8. Konference radiologické fyziky, 27. 4. 2018, Hrotovice

Úvod Screening vyhledávací program v určité populaci, který má vést ke snížení mortality v populaci z důvodu určitého onemocnění, např. mamografický screening, screening na kolorektální karcinom Před každým LO s použitím IZ je nutné uvážit benefit vs. riziko plynoucí z ozáření pro konkrétního jedince, u screeningu pro danou populaci Rizikem u screeningu s použitím IZ je myšlen vznik radiačně indukované rakoviny

Benefit vs. riziko (1) Jak kvantifikovat benefit vs. riziko? Riziko počet převyšujících případů rakoviny na základě epidemiologických studií Ale vyžadován příliš velký počet jedinců (cca 10 mil.) nebo vyšší dávky Benefit počet detekovaných případů rakoviny na základě randomizovaných klinických studií

Výskyt a úmrtí v důsledku rakoviny Incidence a mortalita: Muži a ženy www.cancer.org (USA)

Benefit vs. riziko (2) Jak kvantifikovat benefit vs. riziko? Přesná dozimetrie pacientů a použití koeficientů rizika získaných z předešlých studií (přeživší z Hiroshimy a Nagasaki) BEIR VII PHASE II (2006)

Benefit vs. riziko (2) BEIR VII PHASE 2 lifetime attributable risk (LAR) of cancer mortality na 100 tis. exponovaných obyvatel dávkou 0,1 Gy Ve věku 50-80 let je riziko velmi nízké LAR fatální rakoviny 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Dosažený věk při ozáření (roky) Ženy Muži

CT screening (1) Typy CT vyšetření využívaných pro screening: CT plic u kuřáků určitého věku (rakovina plic) Virtuální CT kolonoskopie (kolorektální karcinom) Celotělové CT (něco se určitě najde J) CT koronárních tepen (kalciové skóre)

CT screening (2) Redukce mortality cost-effective způsobem: Věkové rozmezí pro screening Riziková populace Frekvence screeningu Účast dané populace ve screeningovém programu

Screening low dose CT plic (1) Rakovina plic: V USA tvoří 14 % všech nově vzniklých onemocnění Celosvětově 1,4 mil. úmrtí/rok Ve stádiu I diagnostikováno méně než 15 % případů Stádium I 5-leté přežití po chirurgickém zákroku 70 % Stádium IV 5-leté přežití < 10 %

Screening low dose CT plic (2) Italská studie COSMOS: CT plic u těžkých kuřáků ( 20 pack-years kouření cigaret) starších 50 let 5 203 jedinců skenováno každoročně po dobu 10 let (2004-2015) Průměrná efektivní dávka na 1 vyšetření (10 vyšetření): Muži - 1,0 msv (9,3 msv) Ženy - 1,4 msv (13,0 msv) 10-letá orgánová dávka: Muži plíce 21,70 mgy Ženy plíce 25,36 mgy

Screening low dose CT plic (3) Italská studie COSMOS: Počet detekovaných onemocnění: 259 z 5 203 subjektů ( 5 %) Odhadovaný počet radiačně indukovaných případů rakoviny: 1,5 případu rakoviny plic; 2,4 případu jiného druhu rakoviny; 5 203 subjektů Benefit vs. riziko: 259/(1,5+2,4) = 66:1 Benefit převyšuje riziko (ale bez zahrnutí finančních nákladů)

Screening low dose CT plic (4) USA National Lung Screening Trial: LDCT vs. PA rtg snímek srdce + plíce u těžkých kuřáků ( 30 pack-years kouření cigaret) ve věku 55-74 let 53 454 subjektů (26 722 LDCT, 26 732 rtg) v období 09/2002-04/2004 3 vyšetření, každé s odstupem 1 rok Dávky: Průměrná efektivní dávka (na 1 LDCT v závislosti na hmotnosti): 2,1-2,8 msv Průměrná orgánová dávka na plíce 3,9-4,9 mgy LDCT snížil mortalitu o 20 % ve srovnání s PA rtg vyšetřením

Screening - CT kolonografie (1) Kolorektální karcinom: Celosvětově 0,6 mil. úmrtí/rok V lokální fázi (není rozšířeno) diagnostikováno 39 % případů Stádium I 5-leté přežití 90 % Stádium IV 5-leté přežití < 13,5 %

Screening - CT kolonografie (2) CT kolonografie vs. optická kolonoskopie screening: CT kolonoskopie neinvazivní vyšetření Účast: CT 25-34 % Optická kolonoskopie 15-22 % Pozitivní nález (detection rate): CT 5,1-6,1 % Optická kolonoskopie 7,2-8,7 %

Screening - CT kolonografie (3) Riziko radiačně indukovaného poškození z CT kolonografie (2011): CT kolonografie každých 5 let u populace ve věku 50-80 let Průměrné efektivní dávky (9 CT skenerů): Ženy - 8 msv Muži 7 msv Počet radiačně indukovaných poškození za 5 let 150/100 000 vyšetřených subjektů Počet včasně detekovaných změn za 5 let 3580/100 000 Benefit vs. riziko 3580/150 = 24:1

Screening - CT kolonografie (4) CT kolonografie na novějších a starších CT skenerech: Předešlá studie používala 16-64-řadé CT skenery Jak se změní LAR s použitím 256-řadých CT skenerů? Průměrná efektivní dávka ze simulací Monte Carlo pro 256-řadý skener: Ženy - 2,9 msv Muži - 2,6 msv 256-řadé CT skenery poskytují dávky až o 45 % nižší Přídavné riziko vzniku radiačně indukovaného poškození je 0,2 %

Screening Celotělový CT screening (1) Celotělový CT sken: Studie pouze z roku 2004, novější nebyly publikovány Dávky vyšší než v současné době, ale lze přibližně korigovat faktorem 2 Pozitivní nález (detection rate) 2 % Celotělové CT způsobí více škody než užitku!

Závěr Low dose CT plic: Efektivní dávky velmi nízké cca 1 msv Orgánové dávky menší než 2 mgy pro plíce, prsní tkáň a štítnou žlázu Benefit vs. riziko 66:1 CT kolonografie: Efektivní dávky 7-8 msv, dnes dokonce cca 3 msv Orgánové dávky 5-8 mgy pro žaludek, ledviny a tlusté střevo Benefit vs. riziko 24:1 Low dose CT hrudníku a CT kolonografie velmi efektivní screeningové metody z hlediska benefit vs. riziko, ale nejsou zde zahrnuty finanční náklady Celotělové CT NE!

Děkuji za pozornost.