Květena a vegetace vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech v Českém krasu

Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 21 (2006): 19 24 Květena a vegetace vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech v Českém krasu Flora and vegetation of the drained Mlýnský pond in Suchomasty in Bohemian Karst Pavel Š p r y ň a r V roce 2006 byl už druhým rokem vypuštěn Mlýnský rybník v obci Suchomasty v jihozápadní části Českého krasu. Protože se jedná o dočasný jev, kdy se vyvíjí nestálý typ vegetace a vypuštění rybníka se navíc odehraje zpravidla jednou za dlouhou řadu let, považuji za užitečné a zajímavé podrobněji zachytit, jaké rostlinné druhy a porosty se na dně vypuštěného Mlýnského rybníka vyskytly. Rybník se nachází v poli 6150a floristického síťového mapování, ve zdicko-liteňské části fytochorionu 8. Český kras. Dno rybníka leží v nadmořské výšce asi 340 m. Odborná latinská jména rostlin jsem v dalším textu sjednotil podle práce Kubát et al. (2002). Dosavadní průzkumy Mlýnský rybník leží na Suchomastském potoce a má přibližně obdélníkový půdorys. Rozloha vodní hladiny při plném stavu činí asi 0,75 ha. V roce 1997 prozkoumal Mlýnský rybník Rydlo (2000b). Nádrž byla tehdy na plné vodě. Poznamenal, že v rybníce je špinavá voda bez makrofyt, jen u břehu se na ploše 50 m 2 vyskytuje rozsáhlá šmelina, tedy společenstvo Butometum umbellati. Kromě samotného šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) odtud Rydlo uvádí ještě druhy Alisma plantago-aquatica, Berula erecta, Glyceria notata (syn. G. plicata), Iris pseudacorus, Lemna minor, Phalaris arundinacea, Persicaria hydropiper, Hypericum tetrapterum a Spirodela polyrhiza. Poslední dva jmenované druhy jsem tu v roce 2006 nepotvrdil. Ve své rukopisné zprávě Rydlo (2000a) uvádí z této lokality navíc druhy Lycopus europaeus a Scrophularia umbrosa, zato neuvádí druhy Hypericum tetrapterum, Phalaris arundinacea a Persicaria hydropiper. Mlýnský rybník je také lokalitou ohrožených obojživelníků. Veselý (2001) zde zaznamenal pět druhů žab: Bufo bufo, B. viridis, Rana ridibunda, R. dalmatina a R. temporaria. Květena obnaženého dna v roce 2006 Rybník byl vypuštěn ve druhé polovině října roku 2005 z důvodu plánovaných úprav v zátopě a opravy hráze. V létě 2006 dno rybníka hustě zarostlo vlhkomilnými rostlinami. Ve dnech 15.8, 4.9., 7.9. a 26.9.2006 jsem prozkoumal složení květeny a zapsal čtrnáct fytocenologických snímků. Dominantním druhem zejména porostů ležících blíže břehům rybníka bylo rdesno blešník (Persicaria lapathifolia), po celé ploše dna rybníka se vyskytovala chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Mezi další početné druhy patřil dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), původem ze Severní Ameriky, který se na území našeho státu invazně rozšířil během 20. (19

století. Četné tu byly i jedince orobince širolistého (Typha latifolia), které vyklíčily ze semen, která na podzim 2005 dopadla na obnažené dno. Hustý porost bylin podél břehů rybníka s pokryvností bylinného patra 100 % dosahoval v některých místech výšky až 160 cm. Roztroušeně až ojediněle se v něm vyskytovaly druhy, které jsou v Českém krasu vzácnější, jako například mochna nízká (Potentilla supina), merlík sivý (Chenopodium glaucum), merlík červený (Chenopodium rubrum) či krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa). Směrem k vlhčím místům ve středu rybníka rostlinný porost mírně řídnul. Ve stagnujících jezírkách a podél toku Suchomastského potoka dominoval šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) a žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Mezi nimi roztroušeně rostly jednoleté druhy obnažených den, zejména šáchor hnědý (Cyperus fuscus), mochna nízká (Potentilla supina) a rozrazil drchničkolistý (Veronica anagallis-aquatica), a vlhkomilné vytrvalé druhy, např. potočník vzpřímený (Berula erecta). Na vodní hladině malých louží v nejvlhčích částech vzplýval okřehek menší (Lemna minor), ve vodním toku rostl rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Vegetace obnaženého dna v roce 2006 Složení porostů zachycuje tabulka 1. Čtrnáct fytocenologických snímků v ní bylo seřazeno podle stoupající pokryvnosti bylinného patra, což je parametr, který v tomto případě koreluje s klesající vlhkostí stanoviště. Ve snímcích v levé části tabulky jsou zachyceny porosty z prostřední části Mlýnského rybníka (viz obr. 1). Je v nich dobře odlišena skupina vlhkomilných druhů bylin, z nichž mají vysokou stálost zejména druhy Alisma plantagoaquatica, Berula erecta, Butomus umbellatus a Typha latifolia (spolu se semenáčky vrby Salix fragilis), ke kterým se v některých snímcích připojuje druh Glyceria notata. Tato skupina snímků by se dala v rámci vegetačního systému zařadit do třídy Phragmito- Magnocaricetea, nejspíše do svazu Oenanthion aquaticae, s výskytem prvků svazu Sparganio-Glycerion fluitantis (podle práce Chytrý et Tichý 2003). Snímky v pravé části tabulky zachycují porosty s vysokou pokryvností, které se vyskytovaly na sušších místech blíže břehů rybníka (obr. 1). Dominantními druhy s vysokou stálostí v těchto snímcích jsou Persicaria lapathifolia a Bidens frondosa. Tyto porosty řadím do svazu Bidention tripartitae. Na nejsušších místech při březích se v těchto porostech objevují s vysokou pokryvností druhy Scrophularia umbrosa a Melilotus albus. Lokalizace fytocenologických snímků Polohu fytocenologických snímků jsem v terénu zaměřil přístrojem GPS v souřadnicovém systému WGS-84 (s přesností uvedenou přístrojem GPS v hodnotách 5 6 m). 20) Číslo snímku Datum Severní zeměpisná šířka Východní zeměpisná délka 1 4.9.2006 49º 53 44,5 14º 03 36,0 2 7.9.2006 49º 53 43,6 14º 03 34,0 3 15.8.2006 49º 53 43,3 14º 03 33,0 4 7.9.2006 49º 53 43,1 14º 03 33,8 5 15.8.2006 49º 53 44,5 14º 03 35,4 6 15.8.2006 49º 53 44,6 14º 03 36,5 7 7.9.2006 49º 53 45,0 14º 03 34,9 8 7.9.2006 49º 53 44,0 14º 03 34,4 9 7.9.2006 49º 53 43,5 14º 03 35,1 10 7.9.2006 49º 53 42,7 14º 03 35,4 11 7.9.2006 49º 53 42,5 14º 03 33,6 12 15.8.2006 49º 53 44,9 14º 03 37,5 13 4.9.2006 49º 53 44,8 14º 03 37,5 14 4.9.2006 49º 53 44,3 14º 03 37,4

Tabulka 1. Porosty na dně vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech. Table 1. Growths on the exposed bottom of the Mlýnský pond in Suchomasty. Číslo snímku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Pokryvnost E 1 [%] 20 20 40 50 70 90 95 100 100 100 100 100 95 100 Plocha [m 2 ] 5 7 3 5 4 6 2 7 5 5 5 6 4 6 4 6 6 6 6 7 5 6 6 6 5 6 5 7 Počet druhů 18 19 15 22 18 20 27 29 11 12 18 26 37 21 Oenanthion aquaticae Bidention tripartitae Alisma plantago-aquatica 1 + 2 + 1 2 1 2...... III Berula erecta + + + 1 2 1 + 1...... III Butomus umbellatus 2 + 2. 1 1 + 1...... III Salix fragilis juv. + +.. 1 + + +...... III Typha latifolia +. 1 +. 2 +. +..... III Cyperus fuscus. 1. 1 +. 1....... II Poa trivialis.. +. +. 2 +...... II Juncus inflexus.. + +.. + 1...... II Populus canadensis juv. r... 1 +. +...... II Ranunculus sceleratus + 1 + +.......... II Taraxacum sect. Ruderalia r.... + r +...... II Tussilago farfara r. +.. +. +...... II Plantago major. r.. + +. +...... II Schoenoplectus lacustris. +.... + +...... II Scirpus sylvaticus... r.. + 1...... II Epilobium roseum. +. 1... +...... II Juncus effusus.... +. + r... r.. II Persicaria maculosa. +... +..... 1. II Potentilla supina +.. +... +... + r. II Veronica anagallis-aquatica. + + +.. + +.. +. r. III Ranunculus repens r +... + +. +.. + + III Glyceria notata. 1 1 3.. + 1. +.. + r III Rorippa palustris + +. + 1 1.... + + + + IV Rumex maritimus + + +. 1 1 1 1.. + 1 + 1 IV Phalaris arundinacea + + 1. 2 3 + + + 1 + + + + V Epilobium hirsutum. 2 2 1 + 2 2 2 4 2 3 +. + V Lycopus europaeus. 1. 1 + 1 2 +. + +. 1 1 IV Persicaria lapathifolia.... 2 + 3 3 3 4 2 5 1 + IV Bidens frondosa +.... 1 +. 2 3 3 + 2 5 IV Epilobium tetragonum agg... + +. 1 + +. r. + 1 + IV Myosoton aquaticum. +....... + + + +. II Rumex obtusifolius...... + + + r + + +. III Phragmites australis...... 2 1 1 +.... II Bidens tripartita...... 1.. + 1... II Echinochloa crus-galli... r.. +..... 1 + II Mentha longifolia... +... r... + +. II Tripleurospermum inodorum.... +..... r + +. II Urtica dioica........ +. + + + + II Artemisia vulgaris......... + + + r II Atriplex prostrata subsp. latifolia........ +. + + +. II Cirsium arvense.......... r. r + II Scrophularia umbrosa... +... +.. r 1 2 1 III Melilotus albus........... 1 4 2 II Poa palustris..... +..... r + + II Poa compressa........... 1 + + II Třída stálosti (21

V jednom nebo dvou snímcích byly nalezeny s nízkou pokryvností (1, + nebo r) následující druhy: sn. 1: Chenopodium glaucum r, Sonchus oleraceus r, Agrostis stolonifera +; sn. 3: Lemna minor 1; sn. 4: Lemna minor +, Cardamine amara +, Salix cf. alba juv. +, Veronica beccabunga +; sn. 5: Epilobium ciliatum +, Juncus articulatus + ; sn. 7: Salix caprea juv. r; sn. 8: Cirsium oleraceum +, Sparganium erectum +; sn. 9: Atriplex patula +, Galium aparine r; sn. 11: Persicaria hydropiper +; sn. 12: Achillea millefolium agg. r, Chenopodium album +, Ch. glaucum r, Medicago lupulina +, Alopecurus aequalis r, Chenopodium rubrum r ; sn. 13: Achillea millefolium agg. r, Chenopodium album +, Medicago lupulina +, Persicaria hydropiper +, Conyza canadensis +, Dactylis glomerata +, Daucus carota r, Galium palustre +, Lactuca serriola 1, Myosotis palustris agg. +, Polygonum aviculare agg. r, Senecio viscosus r; sn. 14: Sonchus oleraceus r, Lolium perenne +, Rumex crispus +. Květena břehů rybníka Skladba vegetace při březích rybníka na úrovni hladiny vody za plného stavu se nezměnila proti předchozím rokům. Převládala zde chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), tu a tam se vyskytoval trs kosatce žlutého (Iris pseudacorus). Na jižním břehu se vyskytoval pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum). Jižní břeh lemují dřeviny jednotlivé jedince vrby bílé (Salix alba), břízy bradavičnaté (Betula pendula), dubu letního (Quercus robur) a lísky obecné (Corylus avellana), na jihovýchodním břehu roste také jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Květena ostrůvku uprostřed rybníka Nedaleko jižního břehu se v rybníce nachází umělý ostrůvek s mohutným jedincem vrby bílé (Salix alba). Pod ní rostou křoviny, z nichž je nejpočetnější svída krvavá pravá (Cornus sanguinea subsp. sanguinea), dále se tu vyskytují taxony Rosa canina subsp. canina, Rhamnus cathartica, Fraxinus excelsior, Ribes cf. rubrum, Crataegus monogyna agg. a Sambucus nigra. V podrostu jsem zaznamenal převážně vlhkomilné nitrofilní druhy: Cirsium oleraceum, Cirsium arvense, Urtica dioica, Alliaria petiolata, Solanum dulcamara, Arctium tomentosum, Symphytum officinale, Epilobium hirsutum, Scrophularia umbrosa, Galium aparine, Filipendula ulmaria, Poa trivialis, Impatiens parviflora, Galium aparine, Lactuca serriola, Lycopus europaeus, Bidens frondosa, Phalaris arundinacea. Kromě jsem tu sbíral dva druhy ostružiníků, které P. Havlíček determinoval jako druhy Rubus fasciculatus a R. josefianus. Holub in Slavík (1995) žádný z těchto dvou druhů z fytochorionu 8. Český kras neuvádí. Přehled nalezených druhů cévnatých rostlin Celkem jsem v prostoru vypuštěného Mlýnského rybníka zaznamenal 107 druhů cévnatých rostlin. Agrostis stolonifera, Achillea millefolium agg., Alisma plantago-aquatica, Alliaria petiolata, Alnus glutinosa, Alopecurus aequalis, A. pratensis, Arctium tomentosum, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Atriplex patula, A. prostrata subsp. latifolia, Berula erecta, Betula pendula, Bidens frondosa, B. tripartita, Bromus sterilis, Butomus umbellatus, Cardamine amara, Carduus crispus, Cirsium arvense, C. oleraceum, Conyza canadensis, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Corylus avellana, Crataegus monogyna agg., Cyperus fuscus, Dactylis glomerata, Daucus carota, Echinochloa crus-galli, Epilobium ciliatum, E. hirsutum, E. roseum, E. tetragonum agg., Filipendula ulmaria, Fraxinus excelsior, Galium aparine, G. palustre, Glyceria notata, Chenopodium album, Ch. glaucum, 22)

Ch. polyspermum, Ch. rubrum, Impatiens parviflora, Iris pseudacorus, Juncus articulatus, J. effusus, J. inflexus, Lactuca serriola, Lemna minor, Lolium perenne, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Medicago lupulina, Melilotus albus, Mentha verticillata, M. longifolia, Myosotis palustris agg., Myosoton aquaticum, Persicaria hydropiper, P. lapathifolia, P. maculosa, Phalaris arundinacea, Phleum pratense, Phragmites australis, Plantago major, Poa compressa, P. palustris, P. trivialis, Polygonum aviculare agg., Populus canadensis, Potamogeton crispus, Potentilla supina, Quercus robur, Ranunculus repens, R. sceleratus, Rhamnus cathartica, Ribes cf. rubrum, Rorippa palustris, Rosa canina subsp. canina, Rubus fasciculatus (det. P. Havlíček), R. josefianus (det. P. Havlíček), Rumex crispus, R. maritimus, R. obtusifolius, Salix alba, S. caprea, S. fragilis, Sambucus nigra, Scirpus sylvaticus, Scrophularia umbrosa, Senecio viscosus, Schoenoplectus lacustris, Solanum dulcamara, Sonchus asper, S. oleraceus, Sparganium erectum, Symphytum officinale, Tanacetum vulgare, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens, Tripleurospermum inodorum, Tussilago farfara, Typha latifolia, Urtica dioica, Veronica beccabunga, V. anagallis-aquatica. Obr. 1. Mlýnský rybník v Suchomastech (čtverečky s čísly představují fytocenologické snímky č. 1 14). Fig. 1. The Mlýnský pond in the Suchomasty village (squares with numbers represent phytocoenological relevés no. 1 14). 0 40 m Bidention tripartitae sever 7 5 1 6 12 13 silnice 8 Oenanthion aquaticae 14 3 4 2 ostrůvek 9 prodejna se smíšeným zbožím 11 Suchomastský potok (23

Poděkování Děkuji Mgr. Petru Havlíčkovi za determinaci ostružiníků (Rubus) a doc. ing. Vladimíru Švihlovi, DrSc., za poskytnutí údajů o Mlýnském rybníce. Summary The Mlýnský pond in the centre of the Suchomasty village (Bohemian Karst, Central Bohemia; fig. 1) was drained off in October 2005. In summer and autumn 2006 the exposed bottom was covered by dense vegetation. Recorded phytocoenological relevés (tab. 1) belong to two vegetation alliances: Oenanthion aquaticae (eutrophic vegetation of muddy substrata) and Bidention tripartitae (annual vegetation of wet eutrophic soils). Some annual plant species rare in Bohemian Karst occur in these growths (e. g. Chenopodium rubrum, Ch. glaucum, Cyperus fuscus, Potentilla supina). Two species of Rubus (R. fasciculatus and R. josefianus) determined by Petr Havlíček are probably novelties for the flora of Bohemian Karst. Literatura: Chytrý M. et Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masarykianae, Brno, 108: 1 231. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 p. Rydlo J. (2000a): Zpráva o výzkumu vodních makrofyt v CHKO Český kras. Ms., 98 p. [depon. in: Správa CHKO Český kras, Karlštejn] Rydlo J. (2000b): Vodní makrofyta v Českém krasu. Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 14: 116 136. Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. Academia, Praha, 532 p. Veselý J. (2001): Rozšíření obojživelníků v CHKO Český kras. Český kras, Beroun, 27: 52 54. Recenzent: RNDr. J. Rydlo Adresa autora: Mgr. Pavel Špryňar, Správa CHKO Český kras, 267 18 Karlštejn 85, e-mail: sprynar@natur.cuni.cz 24)