Mendelova univerzita v Brně. Ovocnářsky zajímavé druhy rodu Actinidia

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav ovocnictví Ovocnářsky zajímavé druhy rodu Actinidia Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D. Vypracovala: Hana Ciompová Lednice 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci s názvem Ovocnářsky zajímavé druhy rodu Actinidia vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Dne... Podpis autora...

Poděkování: Touto cestou děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Ivu Ondráškovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování práce ochotně poskytl. Dále bych chtěla poděkovat panu Miroslavu Nechvátalovi z ČZS Zahrádkáři Karviná, za poskytnuté fotografie aktinídií. Panu Josefu Fridrichovi, panu Janu Kolovi a panu Václavu Beranovi za poskytnuté informace. Mé dík patří také přítelkyním Lucii Kučové, Marii Navrátilové a Elišce Peňázové.

Obsah 1 ÚVOD 5 2 CÍL PRÁCE 6 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 7 3.1 Botanické zařazení Actinidia ssp. 7 3.2 Botanická a biologická charakteristika 8 3.2.1 Původ 8 3.2.2 Historie pěstování 9 3.2.3 Charakteristika druhů A. chinensis, A. arguta, A. kolomikta 10 3.2.4 Odrůdová skladba 17 3.3 Vývoj světové produkce 21 3.3.1 Produkce Actinidia ve světě 21 3.3.2 Největší producenti Actinidia ssp.ve světě 23 3.4 Moţnosti pěstování v České republice 24 3.5 Obsahové sloţení plodů 25 3.6 Význam pěstování a vyuţití plodů 27 4 ZÁVĚR 29 5 RESUME 30 6 LITERATURA 31 7 PŘÍLOHY 35

1 ÚVOD Aktinidie jsou rostliny rozšířené v různých podnebných pásmech. Vyskytující se jak v oblastech subtropických a tropických, tak v oblastech kde teplota v zimě klesá pod -30 C. Pěstování aktinidií je poměrně mladou záleţitostí. První produkční sady Actinidia deliciosa se objevují na počátku 50. let 20. století na Novém Zélandu. Produkčně pěstovány na velkých plochách jsou A. deliciosa a A. chinensis. V dnešní době jsou do kultury zaváděny další druhy tohoto rodu. Jako perspektivní se jeví drobnoplodá A. arguta a A. kolomikta. Tito dva zástupci jsou atraktivní pro svou schopnost odolávat hlubokým mrazům bez poškození. Plody jsou hodnotné pro své obsahové látky. Vysoký obsah kyseliny askorbové a minerální prvky draslík, fosfor, vápník je řadí k dieteticky hodnotným potravinám. I z tohoto důvodu stoupá produkce plodů aktinidií ve světě. Poptávku na trhu uspokojují Nový Zéland, Itálie, Chile, také Francie, Řecko, USA i Japonsko, Korea nebo Turecko. Plody vyprodukované těmito státy slouţí buď k přímému konzumu, nebo ke zpracování. Škála odvětví kde se uplatní je velká. 5

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je pomocí dostupné literatury a jiných informačních zdrojů zpracovat informace u druhů Actinidia chinensis, Actinidia arguta a Actinidia kolomikta k biologické a botanické charakteristice, k moţnostem pěstování. Zhodnotit vývoj světové produkce za posledních 10 let, zpracovat informace o obsahovém sloţení plodů, dále vyzdvihnout význam pěstování a vyuţití plodů. 6

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Botanické zařazení Actinidia ssp. Říše: Plantae - Rostliny Podříše: Tracheobionta - Cévnaté rostliny Oddělení: Spermatophyta - Semenné rostliny Pododdělení: Magnoliophyta - Krytosemenné rosltiny Třída: Magnoliopsida - Niţší dvouděloţné rostliny Podtřída: Dilleniidae - Dilleniidae Řád: Theales - Čajovníkotvaré Čeleď: Actinidiaceae - Aktinidiovité Rod: Actinidia Lindl. Aktinidie Druh: Actinidia chinensis Planch. Actinidia arguta (Sieb. et Zucc) Planch. ex Miq Actinidia kolomikta (Maxim. et Rupr.) Maxim (USDA; 2011) Začlenění do sekcí dle Dunna (Li): Sekce Leiocarpae - Listy jsou lysé nebo jemně pýřité, plody bez skvrn Actinidia arguta Actinidia kolomikta Sekce Stellatae - Listy a větvičky jsou silně pýřité, jemné, měkké trichomy hvězdivitého tvaru pod listy - Actinidia chinensis - Actinidia deliciosa (FERGUSON; 1991) 7

3.2 Botanická a biologická charakteristika 3.2.1 Původ Většina druhů pochází z Asie a jsou rozšířeny v různých podnebních pásmech, lze se s nimi setkat v tropických a subtropických oblastech Číny a Dálného východu. (KRŠKA, NEČAS, ONDRÁŠEK; 2004) Čeleď Actinidiaceae zahrnuje 66 druhů, z nichţ 62 má svůj původ v Číně. Oblast Tři soutěsky Yangtze řeky v Sichuanu má pro aktinidie výborné klimatické a růstové podmínky. (LI, LOWE; 2007) Aktinidie rostou v relativně vlhkých a chráněných oblastech subtropických a tropických lesů. Nenalezneme je v oblastech se silnými větry. Hojný výskyt bývá v roklích, pod stromovými porosty nebo na okrajích lesů, kde můţou stromy poslouţit jako opora pro ovíjení. Zimní teploty mohou klesat pod 0 C, ale je potřeba dlouhého období bez mrazů s hojnými dešťovými sráţkami během vegetace. (JANICK,PAULL; 2008) Actinidia chinensis (Planch.), aktinidie čínská, jak uţ napovídá název, pochází ze západní a střední Číny. (HUŠÁK,TÁBORKÝ, VALÍČEK; 1996) Teploty v této oblasti mohou v období vegetačního klidu klesat i hlouběji pod bod mrazu. Aktinidie čínská vydrţí bez poškození mrazy do 15 C.(DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Actinidie arguta (Sieb. et Zucc) Planch. ex Miq., aktinidie význačná je původem z Východní Sibiře, Koreje a Japonska. (WILLIAMS, MCGHITE, HALLETT; 2003) Zde teploty v době vegetačního klidu mohou klesat aţ k - 30 C, které tento druh přeţívá bez mrazového poškození. (KRUPA; 1999) Actinidia kolomikta (Maxim. et Rupr.) Maxim., aktinidie kolomikta má původ v Mandţusku, Koreji, Japonsku, v severní Číně, Východní Sibiři a na Sachalinu. (HUŠÁK, TÁBORSKÝ, VALÍČEK; 1996) Aktinidie kolomikta snáší teploty klesající aţ k -40 C. (GUTHRIE, LUBY, BEDFORS; 2007) 8

3.2.2 Historie pěstování Historie pěstování kiwi nezačala v Číně, ale na Novém Zélandu, kam aktinidii, tehdy nazývanou čínský angrešt, přivezli roku 1898. (BURIAN; 1997) Zde byl také odvozen od domácího ptáka kivi jiţního Apterix australis (Shaw.) obchodní název KIWI. Jednalo se o druh Actinidia deliciosa, jehoţ plody jsou ve světě známé s hnědou pokoţkou s trichomy a zelenou kyselkavou duţninou. První malý produkční sad byl zaloţen na počátku 30 let. 20. století, ale pěstování zůstalo po mnoho let v malém měřítku. Vývoz začal kolem roku 1953 nejprve jako prostředek pro absorpci přebytečného ovoce místního trhu. Překročení mnoţství místní spotřeby a kladné přijetí na vývozních trzích vyústily v 60. letech k rozšíření produkce a v roce 1976 k vývozu z Nového Zélandu. To bylo důvodem k rozvoji pěstování kiwi pro vývoz a šlechtění nových kultivarů. (JANICK, PAULL; 2008) Domestikace Actinidia chinensis je poměrně mladá. První experimentální výsadba tohoto druhu byla zaloţena v Číně roku 1957. Osivo Actinidia chinensis bylo na Nový Zéland dovezeno v roce 1977. Populace vzešlá z těchto semen byla pravděpodobně první aktinidie čínská pěstována mimo území Číny. (JANICK, PAULL; 2008) Následnými průzkumy volně rostoucích aktinidií bylo nalezeno mnoho genotypů obou druhů. Tyto genotypy byly vybrány pro další hodnocení a staly se základem pro většinu komerčně pěstovaného kiwi v Číně. (JANICK, PAULL; 2008) 9

3.2.3 Charakteristika druhů A. chinensis, A. arguta, A. kolomikta 3.2.3.1 Actinidia chinensis (Planch.) - aktinidie čínská Dřevitá levotočivá ovíjivá liána dorůstající výšky aţ 8 metrů; hlavní osa jako u všech ostatních liánovitých rostlin je tenká. Kořenový systém je mělký, ale široce větvený. Mladé výhony jsou porostlé rezavě-hnědými trichomy, které jsou i na rubu okrouhlých, dlouze řapíkatých střídavých listů. Kůra víceletých stvolů je sytě hnědá a výhony jsou světle hnědé nebo ţlutavé s oranţovým nádechem. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Raší na jaře těsně před jabloní a révou, kdy se pupeny začínají nalévat přibliţně 10 dní před rašením. (JACKSON, LOONEY; 1999). Listy jsou srdčité, vejčité, s jemně pilovitým okrajem, různé velikosti. Lícová strana listů má barvu tmavě zelenou a je lysá, rubová strana má bělavou barvu a je pokryta načervenalými trichomy. (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK; 1991) Květy jsou pětičetné a rozkvétají jednotlivě nebo v malých květenstvích po 5 aţ 7. Rozkvétají na 1. aţ 6. nodu dva měsíce po rašení. (JACKSON, LOONEY; 1999) Obecně nekvetou dříve neţ po 3 aţ 4 letech po výsadbě. Květy jsou neseny v paţdí axiálních listů, nikdy ne na terminálu. Samičí květy vyrůstají v úţlabí listů a jsou nápadné, 30 40 mm velké, ţlutavě bílé, s typicky zduřelým semeníkem. Samčí květy jsou drobnější, krémově bílé, sestavené do úţlabních vrcholíků. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Květy nálevkovitého tvaru mají pět a více okvětních plátků. Po otevření jsou okvětní plátky bílé, po opylení brzy ţloutnou, aţ hnědnou a opadávají. (NECHVÁTAL; 2009) Květy jsou otočeny směrem dolů. Aktinidie má při kvetení charakteristickou vůni. Semeník je obklopen přeslenem tyčinek s jasně ţlutými prašníky. (JANICK, PAULL; 2008) Květy jsou většinou opylovány hmyzem. (MORTON; 1987) Pro 3 aţ 8 samičích rostlin je potřebná jedna samčí rostlina. U jednodomých kultivarů je také vhodné pouţít ve výsadbě rostlinu se samčími květy. (JACKSON, LOONEY; 1999) V komerčním 10

pěstování je vhodné, aby zastoupení samčích rostlin bylo 10 12 % z výsadby. Při 10 15 % otevřených květů se doporučuje umístit 3 včelstva na akr. (MORTON; 1987) Vývoj a mnoţství květů ovlivňuje v době kvetení počasí. (JANICK, PAULL; 2008) Obr. 1.: Samičí květ A. chinensis Obr. 2.: Samčí květ A. chinensis (M. NECHVÁTAL; 2009) (M. NECHVÁTAL; 2009) Plodem je bobule s mnoha vnořenými semeny do masitého oplodí, nejméně 500 v průměru u odrůdy 'Hort16A' (JANICK, PAULL; 2008) Bobule oválného aţ eliptického tvaru, dlouhé 50 90 mm. Hmotnost plodu je asi 80 g, pokoţka je hnědé barvy s hustými rezavými trichomy. Duţnina je nazelenalá aţ zelená, šťavnatá, sladkokyselá a chutná. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Jasně zelená barva duţniny je způsobená chlorofylem, který je z velké části zachován během zrání, skladování a vyzrávání plodů. U většiny kultivarů je duţnina ţlutavě zelená aţ ţlutá z důvodu částečné nebo úplné ztráty chlorofylu. (JANICK, PAULL; 2008) Červená barva je obvykle omezená na vnitřní oplodí, tvoří se kolem jádra bobule. (MONTEFIORI, MCGHITE, HALLETT; 2007) Plody dozrávají v polovině listopadu. Při pěstování ve sklenících nebo fóliovnících to můţe být i o dva týdny dříve neţ ve venkovním prostředí. Sklízet se začíná ještě před plným vyzráním, plody se odstřihávají tak, aby byly bez stopek. Zralé plody mohou na rostlině vydrţet mnoho týdnů, aniţ by utrpěla jejich zralost, po sklizni je lze dlouho skladovat.(dolejší, KOTT, ŠENK; 1991) Skladovatelnost plodů při teplotách -0,5 C + 0,5 C bývá 4-5 měsíců. Ve skladech je vhodné udrţovat relativní vzdušnou vlhkost 95%, bez etylenu. Ve skladech s řízenou atmosférou obsah CO 2 5 % a O 2 2 %. (JACKSON, LOONEY; 1999) 11

Obr. 3.: Zbarvení duţniny různých druhů a odrůd (PLANCH A FOOD RESEARCH LTD; 2011) Aktinidie rostou přirozeně v nadmořských výškách 600 2 000 m. Rostliny potřebují dlouhou vegetační dobu (asi 150 dní), vhodné jsou oblasti bez pozdních zimních nebo brzkých podzimních mrazů. (REICH; 1991) Snáší polostín, ale lépe rostou na slunných stanovištích. V kultuře vyţadují ochranu proti silným větrům. (REICH; 1991) Aktinidie potřebují hlubokou, úrodnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu. Nejlépe drobivou, druh písčitohlinitý, ph 5,5 6,0. (MORTON; 1987) Důleţité je dobré zásobení dusíkem. Hnojí se na jaře dávkou 225 kg N na hektar, 100 kg P 2 O 5 na hektar, 55 kg K 2 O na hektar. Rostliny jsou citlivé na chlor, proto se nedoporučují hnojiva obsahující chlor a chloridy. (OREGON STATE UNIVERZITY; 2004) Rostliny vyţadují velké mnoţství vody během celého vegetačního období. Během horkých dní v létě je potřebná pravidelná zálivka, půda by neměla nikdy vyschnout. Příznakem nedostatku vody jsou svěšené listy, hnědnutí okrajů listů nebo kompletní defoliace. (REICH; 1991) 12

Mnoţení původních druhů lze provádět semeny. Protoţe však v semenném potomstvu bývá asi 80 % samčích a 20 % samičích rostlin, dává se přednost vegetativnímu rozmnoţování tj. štěpování na podnoţ nebo řízkování. Semenáče se štěpují, mají-li v místě štěpování průměr 6 10 mm. Při roubování se pouţívá obyčejná či anglická kopulace. Ujmutí roubovanců bývá okolo 60 70 %. Při očkování se pouţívá T- řez nebo obrácený T řez. Ujmutí u těchto očkovanců bývá kolem 50 %. Při řízkování dřevnatých řízků bývá zakořenění řízků asi 60 %. Při pouţití alfa-naftyloctové kyseliny je zakořenění aţ 80 % a to u řízků polodřevnatých. K rozmnoţování lze pouţít také kořenové řízky o délce 7 10 cm a tloušťce 1 cm. (KRŠKA, ONDRÁŠEK; 2005) Aktinidie se vysazují a pěstují podobně jako réva vinná. Protoţe jde o popínavou, resp. o ovíjivou rostlinu, která vyţaduje oporu, je vysazována ke kůlu vysokému asi 2 m nebo k drátěné konstrukci. Vzdálenost mezi rostlinami musí být nejméně 2 4 m. (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK; 1991) Řez, stejně jako u révy vinné, je důleţitý a je mu podobný. Plodonosné větve vyrůstají z prvních tří aţ šesti pupenů na hlavních výhonech, ostatní je nutné odstraňovat. Výhony je nutné včas rozvádět do opěrných konstrukcí a vyvazovat je. (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK; 1991) Rostliny aktinidií se ošetřují řezem v létě a v zimě. Velký vliv má i způsob řezu. Silný řez urychluje rašení, slabý jej zpomaluje. U plodících rostlin jsou odřezávány výhony za 5. aţ 6. listem. Letní řez je prováděn dvakrát aţ třikrát, odstraňovány jsou zahušťující výhony, konkurenční výhony jsou odstraňovány úplně. Plodonosný obrost se za sezónu několikrát zakracuje, poprvé na 4 aţ 5 oček za posledním plodem, později na 1 aţ 2 očka za posledním místem řezu. (NECHVÁTAL; 2009) Aktinidie jsou citlivé na příliš zamokřené půdy. V těţkých mokrých půdách mohou trpět hnilobou kořenů způsobenou druhy rodu Pythium sp. Na plodech se mohou objevovat skládkové hniloby způsobené plísní šedou (Botrytis cinerea) a peniciliovou hnilobou (Penicillium expansum). (HUŠÁK, TÁBORSKÝ, VALÍČEK; 1996) Mladé přírůstky mohou být poškozeny kočkami. Rostliny aktinidií jsou pro ně atraktivní a v době rašení se o ně kočky rády třou. (RIECH; 1991) 13

3.2.3.2 Actinidia arguta (Sieb. Et Zucc) Palnch. ex Miq. aktinidie význačná Dřevitá levotočivá ovíjivá liána vytvářející husté porosty pokud nemá oporu. Dorůstá do délky 8-12 m, s oporou stromů v domovině můţe dosáhnout aţ 25 m. Ve výšce 0,5-1 m nad zemí se větví. Kůra víceletých stvolů je sytě hnědá a výhony jsou světle hnědé nebo ţlutavé s oranţovým nádechem. Listy jsou hladké, sytě zelené, u báze červené barvy, srdčité nebo oválné, s jemně pilovitým okrajem. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Bíle zbarvené, slabě vonící květy rozkvétají v červnu. Jsou jako u ostatních druhů v rodu dvoudomé. (BURIAN, 1997) Semeník je obklopen přeslenem tyčinek, které jsou téměř černé. (JANICK, PAULL; 2008) Obr. 4.: Samčí květy A. arguta Obr. 5.: Samičí květy A. arguta (M. NECHVÁTAL; 2009) (M. NECHVÁTAL; 2009) Plody jsou široce oválné aţ elipsoidní, velikosti 20 aţ 30 mm, kratší neţ širší, o hmotnosti 5 6 g, duţnina je nakyslá a aromatická. (HUŠÁK, TÁBORSKÝ, VALÍČEK; 1996) Počet semen v masitém oplodí dosahuje asi 250 v 12g. Plody s hladkou pokoţkou. (JANICK, PAULL; 2008) Ačkoli je typická barva zelená jak pro pokoţku, tak pro oplodí, některé kultivary mají různé mnoţství červených barviv a to buď v pokoţce, nebo oplodí, případně 14

v obojím. Plody jsou sladší neţ u velkoplodého zeleného kiwi, obsah cukru bývá v rozmezí od 14 do 29 %. (REICH; 1991) 3.2.3.3 Actinidia kolomikta (Maxim. et Rupr.) Maxim aktinidie kolomikta Levotočivá dřevitá liána kompaktního růstu dorůstající délky 8 m. Výhony jsou světle hnědé nebo ţlutavé. Listy jsou srdčité nebo oválné, na okraji jemně pilovité. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Samčí rostliny mají na začátku vegetace listy celé zelené, před květem se polovina listu zbarví do bíla, ke konci kvetení se barví do růţova. Po odkvětu růţové zbarvení zintenzivňuje a rozšiřuje se od špičky aţ do poloviny listu. (GUTHRIE, LUBY, BEDFORD; 2007) Obr. 6. viz přílohy. Bílé slabě vonící květy rozkvétají počátkem června. Jako všechny druhy aktinidií je i kolomikta původně dvoudomá. Obr. 7.: Samčí květy A. kolimikta Obr. 8.: Samičí květy A. kolomikta (M. NECHVÁTAL; 2009) (M. NECHVÁTAL; 2009) Plody jsou oválné, jemně ţebernaté, světle zelené. Bobule jsou dlouhé 17 24 mm, dosahující hmotnosti od 2 do 3,2 g. (DLOUHÁ, RICHTER, VALÍČEK; 1997) Plody A. kolomikta dozrávájí od srpna. (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK; 1991) Duţnina je šťavnatá, sladká a aromatická. (HUŠÁK, TÁBORSKÝ, VALÍČEK; 1996) 15

Obr. 9.: Spektrum tvarů a barev Actinidia kolomikta (J. MCKENZIE, 2007) Aktinidie kolomikta potřebuje 120 dní s průměrnou teplotou nad 10 C, vegetační perioda je 152 dní. (NECHVÁTAL; 2009) Při plné dormanci snesou teploty okolo - 40 C. U A. kolomikty je vhodné odstraňovat uschlé pruty, nejlépe koncem října nebo aţ v půli května. (NECHVÁTAL; 2009) Obrázek 10. v přílohách znázorňuje porovnání květů a listů Actinidia chinensis a Actinidia deliciosa. 16

3.2.4 Odrůdová skladba Mezi produkčně pěstované odrůdy aktinidií na velkých plochách patří 'Hayward' (A. deliciosa) a 'Hort16A' (A. chinensis). Odrůda 'Ananasnaja' (A. arguta) je produkčně pěstována na plochách zaujímající 100 ha. Odrůdy A. kolomikty jsou postupně šlechtěny a zkoušejí se v kultuře v Litvě. Na Litevské Univezritě Zemědělství, došlo k výbeřu odrůd, které byly zkoušeny u malopěstitelů pro jejich dekorativní a ekonomické vlastnosti. Jednalo se o odrůdy 'Lande', 'Lanke', 'Laiba' a 'Paukštes Šakarva'. V různých regionech Litvy se mnoţí vegetativně. (DAUBARA, CHESONIENE; 2009) 'Hayward' Odrůda velkoplodého kiwi Actinidia deliciosa je cizosprašná. Plody s hnědou pokoţkou hustě pokrytou trichomy dosahují průměrné hmotnosti 110 130 g. Duţnina je zářivě zelená. Dozrává koncem října a v listopadu. (BUBLA; 2008) Obchodní název na světovém trhu je Green kiwi. (ZESPRI; 2002) Obr. 11.: Odrůda 'Hayward' Obr. 12.: Odrůda 'Hort16A' (ZESPRI; 2002) (ZESPRI; 2002) 'Hort16A' Cizosprašná odrůda Actinidia chinensis. Plody mají hladkou pokoţku hnědé barvy, duţninu barvy ţluté a dosahují hmotnosti 100 g. Pokoţka je tenká, proto se sklízí před konzumní zralosti, aby se během přepravy plody neotlačili. Je sladší neţ Hayward. Dozrává v druhé polovině října. (HENNION, PÉDELUE; 2007) Obchodní název této odrůdy je Gold kiwi. (ZESPRI; 2002) 17

'Ananasnaya' Cizosprašná odrůda Actinidia arguta, vyšlechtěna Mičurinem v 30. letech 20. století. Velmi bujně rostoucí a plně mrazuvzdorná odrůda. Plody jsou malé 3-5 g, zelené, mírně podlouhlé, některé klony s fialovým líčkem. Dozrává aţ v říjnu. (BUBLA; 2008) Obr. 13.: Actinidia arguta 'Ananasnaya' (M.NECHVÁTAL; 2009) 'Issai' Samosprašná odrůda A. arguta pocházející z Japonska. Letorosty i listy jsou světle zelené, celkově není tak dekorativní jako ostatní odrůdy. Plody jsou malé (menší neţ u 'Ananasnaya'), zelené, velikosti malého angreštu. Při nedokonalém vyzrání letorostů namrzá, ale na jaře snadno regeneruje. (BUBLA; 2008) 'Weiki' Odrůda druhu A. arguta uváděná jako samosprašná. Listy jsou tmavě zelené s červeným řapíkem, výhony také načervenalé, obzvlášť z osluněné strany. Plody jsou okolo 20 mm dlouhé, zelené s fialovým líčkem. (BUBLA; 2008) Dozrává v říjnu. Plody mají hladkou pokoţku bez trichomů, není potřeba je loupat. (ŠTAMPAR; 2000) 18

'Red beauty' Odrůda druhu A. arguta se samičími květy. Habitem je podobná odrůdě 'Weiki'. Plody jsou delší s výraznou červenou, hladkou pokoţkou, duţnina je sladká a aromatická. Má niţší výnosy neţ 'Weiki'. (ŠTAMPAR; 2000) 'Nostino' Odrůda druhu A. arguta se samčími květy, je výborný opylovač. Má mírně bujnější růst neţ rostliny samičí. Pro optimální oplození vysazujeme jednu rostlinu na sedm aţ osm samičích rostlin. (ŠTAMPAR; 2000) 'Bruno' Cizosprašná odrůda A. chinensis nalezena v roce 1920 v Palmerston Northu na Novém Zélandě. Kvete v květnu, plody dozrávají v poslední dekádě října. Plody jsou protáhlé, válcovité, 60 70 mm dlouhé. Pokoţka je hnědé barvy. (ŠTAMPAR; 2000) 'Abbott' Nejranější cizosprašná odrůda A. chinensis. Plody jsou protáhlé, pokoţka je silně porostlá trichomy. Duţnina je zelené barvy, šťavnatá a aromatická. Dozrává pozdě v polovině listopadu. (ŠTAMPAR; 2000) 'Matua' Odrůda A. deliciosa se samčími květy. Má bujný růst, proto se doporučuje řez hned po odkvětu. Vykvétá uţ první rok po výsadbě. Květe dlouho a bohatě, několik dní na konci května, nakvetá postupně. Proto je vhodný opylovač pro všechny druhy. Květy jsou středně velké, okvětní lístky jsou bílé aţ světle ţluté. Pestík je zakrslý, prašníky jsou krátké, dobře vyvinuté s velkým mnoţstvím pylu. (ŠTAMPAR; 2000) 'Tomuri' Odrůda A. deliciosa se samčími květy. Pochází ze stejného výběru rostlin jako 'Matua'. Rostlina s bujným růstem a mnoha květy. Bohatě kvete v květnu a rozkvétá postupně. V mnoha experimentech se ukázalo, ţe je to nejlepší odrůda pro opylování odrůdy 'Hayward'. Na květní stopce má aţ osm květů. (ŠTAMPAR; 2000) 19

'Vitakola' Odrůda A. kolomikta, přihlášená k právní ochraně v České republice. Odrůda kvete v květnu. Plody dozrávají postupně v srpnu, jsou 40 45 mm velké, protáhlé soudečkovité, dva aţ tři na stopce. Plody s tenkou slupkou mají příjemnou aromatickou sladkokyselou chuť. (OBDRŢÁLEK; 2011) Obr. 14.: Actinidia kolomikta 'Vitakola' (H.CIOMPOVÁ; 2011) 20

Produkce (t) 3.3 Vývoj světové produkce 3.3.1 Produkce Actinidia ve světě V roce 2008 byla celková výměra produkčních ploch aktinidií 82 547 ha s průměrnou produkcí 1 313 827 t a průměrných hektarovým výnosem 164 765 t/ha -1. (FAO; 2010) Světová produkce za posledních 10 let má stoupající tendenci. V roce 2003 došlo k poklesu produkce na úroveň roku 1999, tedy z 1 021 315 t z roku 2002 na 944 992 t. Následující roky se ale produkce kiwi zvyšuje a pohybuje se nad 1 150 000 t. (FAO; 2010) Graf 1: Vývoj světové produkce ve světě v letech 1999-2008 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 Graf 1 Vývoj světové produkce ve světě v letech 1999-2008 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Svět (FAO; 2010) 21

Sklizena plocha (ha) Celková výměra produkčních ploch ve světě stoupla z 54 075 ha v roce 1999 na 82 547 ha v roce 2008. (FAO; 2010) Graf 2: Vývoj produkčních ploch ve světě v letech 1999-2008 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Graf 2 Vývoj produkčních ploch ve světě v letech 1999-2008 (ha) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Svět (FAO, 2010) Menší podíl v produkčních plochách zaujímá ţlutomasá odrůda 'Hort16A' druhu Actinidia chinensis. Produkční plochy drobnoplodého kiwi Actinidia arguta 'Ananasnaya' zaujímají plochu 100 ha. (KRUPA; 1999) 22

3.3.2 Největší producenti Actinidia ssp.ve světě Světová produkce aktinidií má stoupající tendenci. V roce 2003 došlo celosvětově k poklesu produkce, i kdyţ produkční plochy zůstaly na stejných hodnotách jako rok předchozí nebo byly málo navýšeny. Viz tab. 1 přílohy Mezi 10 největších producentů kiwi odrůdy 'Hayward' patří Itálie, Nový Zéland, Chile, Francie, Řecko, Japonsko, Irán, USA, Španělsko, Korea. (FAO; 2010) Produkce Nového Zélandu jde z 85-90 % na export, v Itálii a Chile vývoz zaujímá 75 % produkce. (JANICK, PAULL; 2008) Největším producentem plodů aktinidií není, jak by se mohlo zdát, Nový Zéland, ale Itálie. Itálie produkuje největší mnoţství plodů tohoto exotického ovoce na světě. Průměrná produkce od roku 1999 neustále stoupá. V roce 1999 byla produkce 333 596 t, v roce 2003 sice došlo k poklesu na 322 800 t, ale v roce 2008 byla průměrná produkce 473 955 t. (FAO; 2010) Itálie zaujímá první příčku také v ploše sklizeného ovoce. Rozloha se od roku 1999 postupně vyšplhala z 17 476 ha na 22 417 ha. (FAO; 2010) Druhým největším producentem kiwi je Nový Zéland. Mnoţství sklizených plodů v roce 1999 dosahovalo 217 000 t, během 10 let došlo k nárůstu na 365 000 t. (FAO; 2010) Produkční plochy vzrostly o 3 050 ha. V roce 1999 zaujímala plocha produkčních sadů 10 200 ha, v roce 2008 13 250 ha. (FAO; 2010) Třetí místo v ţebříčku zemí produkujících kiwi je Chile. Produkce v zemi Jiţní Ameriky za 10 let stoupla z 105 000 t sklizeného ovoce na 170 000 t. (FAO; 2010) Produkce u dalších států během let kolísala. Japonská produkce během posledních 10 let klesá. Ze 41 100 t z roku 1999 se propadla k 38 400 t sklizeného ovoce z roku 2008. (FAO; 2010) Produkce dalších států je uvedena v tab. 2 v příloze. Ţlutomasá odrůda 'Hort16A', druhu Actinidia chinensis, je produkčně pěstována v Itálii, na Novém Zélandu, ve Francii, v Íránu a Chile. (HENNION, PÉDELUE; 2007) Odrůda 'Ananasnaya' známá jako Anna, druhu Actinidia arguta, je produkčně 23

pěstována na Novém Zélandě, v Kanadě, USA, Chile. (KRUPA; 1999) Malé komerční pěstování je i v Německu, Itálii a Francii. (JANICK; 1999) 3.4 Možnosti pěstování v České republice Aktinidie lze v podmínkách České republiky pěstovat jak pro jejich estetickou hodnotu, tak pro jejich plody jako ovocné dřeviny. Velkoplodé kiwi druhů A. deliciosa a A. chinensis je vhodné pěstovat ve sklenících. Vzhledem ke svým vlastnostem zvládat bez poškození mrazy do -15 C nepřezimují ve venkovních podmínkách. Ve sklenících je dobré udrţovat teplotu přes zimu kolem 0 C. Vhodné je jednoduché zasklenění z důvodu lepšího osvětlení rostlin. Pro aktinidie je důleţité mnoţství světla a vody, aby byl zajištěn kvalitní růst rostlin. (FRIDRICH; 2011). Druhy A. arguta a A. kolomikta lze v klimatických podmínkách České republiky pěstovat ve venkovním prostředí. Tyto druhy snáší v domovině pokles teplot aţ k 30 C bez poškození. Pokud jsou výhony poškozeny mrazy, jde o poškození pozdními jarními mrazy. Po odstranění poškozených částí rostlina dobře regeneruje. (FRIDRICH; 2011) V klimatických podmínkách České republiky dobře a bohatě plodí. Lze je pěstovat aţ do nadmořské výšky 600 m.n.m. (BERAN; 2011) Rostliny jsou ovíjivé, proto vyţadují oporu. Vysazujeme je k pergolám, treláţím, na různé konstrukce, kde se uplatní také jejich estetická stránka. Vhodné je umístit konstrukce ke zdem domů, díky akumulaci tepla jsou mikroklimatické podmínky pro rostliny lepší. Chorobami a škůdci ve venkovních podmínkách aktinidie netrpí. Můţe se objevit poškození sviluškami při pěstování ve skleníku u mnoţitelského porostu. (BERAN; 2011) Ochrana se provádí dle zvolené metodiky. V České republice zatím není toto ovoce produkčně pěstováno. Z výhledového hlediska mají šanci vzhledem ke klimatickým podmínkám A. arguta a A. kolomikta. 24

3.5 Obsahové složení plodů Exoticky vypadající plody aktinidií jsou významným zdrojem vitamínů a minerálů. Energetická hodnota v čerstvém stavu zelenoplodého kiwi je 251 kj a ţlutomasého 255 kj. (USDA; 2010) Pro své obsahové látky a nízkou energetickou hodnotu, jde o velice ceněné a dieteticky zajímavé ovoce. Kiwi obsahuje ve 100g v čerstvém stavu 839 g vody. Sloţení cukru se u zelenoplodých a ţlutoplodých odrůd trochu liší. Ţlutoplodé odrůdy jsou poněkud sladší neţ plody se zelenou duţninou. Viz. tab. 3. Tabulka 3.: Základní sloţky Actinidia chinensis Obsahové látky Kiwi - odrůd Actinidia chinensis Energie kj.kgˉ¹ 2090 Základní složky g.kgˉ¹ voda 839 sušina 135 bíkloviny 10 lipidy 4,6 sacharidy 91 vláknina 11 popeloviny 7.40 (Kopec; 1998) Kiwi je výborným zdrojem vitamínu C. Hodnota kyseliny askorbové u zeleného kiwi 105,4 mg/ 100 g čerstvé hmoty a 92,7 mg/ 100 g v čerstvém stavu u ţlutoplodého kiwi, řadí kiwi na první příčky v ţebříčku plodin obsahující kyselinu askorbovou. (USDA; 2010) Největší obsah vitamínu C mají plody druhu A. kolomikta. Plané rostliny obsahují více této sloţky. Odrůda 'Vitakola' obsahuje 1520 mg/ 100 g čerstvé hmoty (OBDRŢÁLEK; 2011) Kiwi je také zdrojem vitamínů skupiny B. Viz. tab. 4 přílohy. 25

Tabulka 5.:Obsah vitaminu C ve vybraných druzích a odrůdách Druh Actinidia Odrůda mg vit C/100 g Druh Acitinidia arguta Ananasnaya 79 chinensis Hort16A Odrůda mg vit C/100 g 120-180 planě rostoucí 145 arguta Issai 163 chinensis arguta Weiki 81 chinensis sazenice 40-300 arguta planě rostoucí 19-96 chinensis Abbott 70-90 různé arguta genotypy 37-151 deliciosa Hayward 90-100 kolomikta planě rostoucí 890 deliciosa Bruno 80-300 (The Natural Food Hub; 2005) Z minerálních látek je významný obsah draslíku, ve 100 g se nachází 316 mg (312 mg ţlutoplodé kiwi), následuje fosfor s obsahem 29 mg (34 mg) ve 100 g, dále vápník s 20 mg (34 mg) a hořčík 14 mg (17 mg) ve 100 g hmoty. Další minerály jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 6.:Obsah minerálních látek Minerální látky Jednotka Hodnota ve 100 g 'Hayward' 'Hort16A' Draslík, K g 0,312 0,316 Fosofr, P g 0,034 0,029 Vápník, Ca g 0,034 0,02 Hořčík, Mg g 0,017 0,014 Ţelezo, Fe g 0,00031 0,00029 Sodik, Na g 0,003 0,003 Zinek, Zn g 0,00014 0,0001 Měď, Cu g 0,00013 0,000147 Mangan g 0,000098 0,000058 Selen, Se g 0,0002 0,0031 (USDA; 2010) 26

Další významnou sloţkou aktinidií jsou šťavelany. Konkrétně šťavelan actinidin tato sloţka plodů můţe být problém pro citlivé jedince konzumující kiwi. U hodně citlivých jedinců můţe vyvolávat alergickou reakce. Významný je také obsah aminokyselin v plodech. Zastoupeno je 18 aminokyselin z 20. Viz. tab. 7 přílohy 3.6 Význam pěstování a využití plodů Druhy rodu Actinidia se pěstují především pro plody. Mají ovšem také svou estetickou hodnotu. Vysazovány jsou na pergoly nebo treláţe k rodinným domům, posezením apod., kde svým habitem také poskytují stín. V produkčních podmínkách má svou specifickou funkci druh A. kolomikta. Pro svou vysokou mrazuodolnost je tento druh pouţíván jako podnoţ pro kulturní odrůdy a pro mezidruhové kříţení. (GUTHRIE, LUBY, BEDFORD; 2007) Ostatní druhy jsou také pouţívány v novošlechtění a mezidruhovém šlechtění. Pro své obsahové látky je plodinou vyuţívanou i v medicíně, ať uţ domácí nebo vědecké. Při dýchacích potíţích, parodontóze, celkové únavě i v prevenci proti nachlazení; je doporučováno hlavně pro děti, starší lidi a rekonvalescenty. V místní medicíně je pouţíváno jako laxativum (projímavý účinek) a proti střevním parazitům (HUŠÁK, TÁBORSKÝ, VALÍČEK; 1996). Esenciální látky se uplatňují v mastech, jako příchutě léků, vitamínových doplňků. Plody se vyuţívají hlavně v potravinářském průmyslu. Velkoplodé i maloplodé kiwi jsou vhodné jak pro přímou konzumaci, tak ke zpracování. Kiwi se poţívá na výrobu marmelád, dţemů, kompotů, dţusů, vín, destilátů, do ovocných salátů. (KRŠKA, ONDRÁŠEK; 2005) Plody se mohou také sušit a mrazit. V cukrářství lze kiwi pouţít jak čerstvé, tak zpracované pro náplně nebo také na ozdobu. Dalším oborem, kde se aktinidie uplatní, je kosmetický průmysl. Výtaţky z nich jsou pouţívány do parfému, toaletních vod, mýdel, šamponu, tělových mlék, atd. 27

Vyuţití aktinidií má velkou škálu, potravinářstvím počínaje, přes medicínu, kosmetický průmysl, okrasné zahradnictví nebo šlechtění nových odrůd pro plody. 28

4 ZÁVĚR V bakalářské práci jsou popsány druhy Actinidia chinensis, Actinidia arguta, Actinidia kolomikta z biologicko botanického hlediska. Ze získaných informací vyplývá, ţe druhy A. arguta a A. kolomikta pro svou vysokou mrazuodolnost mají velký potenciál pro produkční pěstování a jsou vhodné pro pěstování v klimatických podmínkách České republiky. V zemích, kde nejsou vhodné podmínky pro pěstování velkoplodého kiwi, mohou tyto drobnoplodé druhy zajistit dostatečnou náhradu. Díky obsahovému sloţení plodů jsou aktinidie ceněnou dietetickou potravinou. Nejen pro nízkou kalorickou hodnotu, ale také pro vysoký obsah některých minerálních látek a především pro vysoký obsah kyseliny askorbové. Plody jsou chuťově velice zajímavé. Vývoj světové produkce vypovídá o stále stoupající spotřebě tohoto ovoce. Na spotřební trh tento druh ovoce dodává Nový Zéland, který vyváţí 95% produkce kiwi. V Evropě poptávku uspokojuje Itálie, která z produkce vyváţí 75%. Další státy, kde se úspěšně aktinidie pěstují, produkují toto ovoce pro místní trh. 29

5 RESUME V bakalářské práci je popsána botanická a biologická charakteristika druhu A. chinensis, A. arguta, A. kolomikta. Je zde uveden přehled významných odrůd pěstovaných produkčně i v soukromém sektoru. Dále je shrnuta světová produkce aktinidií v letech 1999-2008, uvedení jsou největší producenti kiwi. Zmíněný je také vývoj produkčních ploch a hektarové výnosy za období 1999 2008. Zmíněno je obsahové sloţení plodů, jejich vyuţití a význam pěstování. RESUME This thesis describes the botanical and biological characteristics of species A. chinensis, A. arguta, A. kolomikta. Here is an overview of major varieties which are grown productionally or in the private sector. It is summarized the world production of actinides from 1999-2008, placing the largest producer of kiwifruit. The development of production areas and yields per hectar for the period 1999 2008 is also mentioned. Mentioned is also content of compounds of the fruits, their uses and importance of cultivation. 30

6 LITERATURA 1. BURIAN, S. Popínavé rostliny. 1. vyd. Praha: BRIO, 1997. 128 s. ISBN 80-902209-4-0 2. DAUBARAS, R.; CHESONIENE, L. VI International Symposium on New Floricultural Crops : Cultivars and Clones of Actinidia kolomikta for Floriculture in Lithuania. Leuven: ISHS, 2009. 696 s. ISBN 978-90-6605-200-0 3. DLOUHÁ, J. -- RICHTER, M. -- VALÍČEK, P. Ovoce. 1. vyd. Praha: Aventinum, 1997. 223 s. ISBN 80-7151-768-2 4. DOLEJŠÍ, A. -- KOTT, V. -- ŠENK, L. Méně známé ovoce. 1. vyd. 149 s. Zahrádka. ISBN 80-209-0188-4 5. FERGUSON, A. R.,. Genetic Resources of Temperate Fruit and Nut Crops : Kiwifruit (Actinidia). [s.l.] : [s.n.], 1 May 1991. 974 s. Dostupné z WWW: <http://www.actahort.org/books/290/index.htm>. ISBN 978-90-66052-74-1. 6. GUTHRIE, R.S. ; LUBY, J.J; BEDFORD, D.S. VI International Symposium on Kiwifruit : PARTIAL DOMINANCE IN ACTINIDIA KOLOMIKTA INTERSPECIFIC HYBRIDS. 1. Leuven: ISHS, 2007. 484 s. ISBN 978-90- 66056-10-7 7. HUŠÁK, S. -- TÁBORSKÝ, V. -- VALÍČEK, P. Tropické a subtropické ovoce - pěstování a využití. 1. vyd. Praha: Brázda, 1996. 125 s. ISBN 80-209-0258-9 8. JACKSON, D. I. -- LOONEY, N. E. Temperate and subtropical fruit production. Wallingford: CABI Publishing, 1999. 332 s. ISBN 0-85199-271-4 9. JANICK, J. -- PAULL, R. E. The encyclopedia of fruit & nuts. Wallingford [u.a.]: CABI, 2008. 954 s. ISBN 978-0-85199-638-7 31

10. KOPEC, K. Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998. 72 s. ISBN 80-86153-64-9 11. KRŠKA, B. -- ONDRÁŠEK, I. Subtropické ovoce - vybrané druhy. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 76 s. ISBN 80-7157- 906-8 12. LI, M. - Z; LOWE, R. G. VI International Symposium on Kiwifruit : SURVEY OF WILD ACTINIDIA FROM YANGTZE RIVER REGION IN CHINA. 1. Leuven: ISHS, 2007. 484 s. ISBN 978-90-66056-10-7 13. MONTEFIORI, M.; MCGHIE, T. K.; HALLETT, I. C. VI International Symposium on Kiwifruit : COLOUR IN ACTINIDIA FRUIT. 1. Leuven: ISHS, 2007. 484 s. ISBN 978-90-66056-10-7 14. MORTON, J. F. Fruits of warm climates. Eugene, Oregon: Wipf and Stock Publishers, 1987. 505 s. ISBN 0-9653360-7-7 15. OBDRŢÁLEK, J., KOLA J. Actinidia kolomikta Vitakola. Zahradnictví. 2011, 6, s. 44. ISSN 1213-7596 16. ŠTAMPAR, F. Kivi: pridelovanje in uporaba. Ljubljana: Kmečki glas, 2000. 121 s. ISBN 961-203-193-2 17. WILLIAMS, M. H.; MCNEILAGE, E. A.; BOYD, L. M.. V International Symposium on Kiwifruit : DEVELOPMENT AND COMMERCIALIZATION OF BABY KIWI (ACTINIDIA ARGUTA PLANCH.). 1. Leuven: ISHS, 2003. 548 s. ISBN 978-90-66050-98-3 32

Internetové zdroje 18. BUBLA, Jiří. Verdant mladé rostliny [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Ostatní ke staţení. Dostupné z WWW: http://www.verdant.cz/verdant.html 19. FAOSTAT : Crops [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Production. Dostupné z WWW: http://faostat.fao.org/site/567/desktopdefault.aspx?pageid=567#ancor 20. FERGUSON, A. R.; JANICK, J. New Temperate Fruits: : Actinidia chinensis and Actinidia deliciosa. In JANICK, J. Perspectives on New Crops and New Uses : Perspectives on New Crops and New Uses. Alexandria: ASHS Press, 1999. s. 342-347. Dostupné z WWW: http://www.hort.purdue.edu/newcrop/proceedings1999/v4-342.html 21. KRUPA, Tomasz; LATOCHA, Piotr. THE EVALUATION OF THE NEW ACTINIDIA (HARDY KIWIFRUIT) GENOTYPES : (HARDY KIWIFRUIT). In Vaccinium spp. and Less Known Small Fruits: Cultivation and health benefit and COST 863 Euroberry Research: from Genomics to Sustainable Production, Quality and Health, Joint Meeting WG 3&4. Nitra: Institute of Plant Genetics and Biotechnology, 2007. s. 19. Dostupné z WWW:<pribina.savba.sk/ugbr/tl.../book%20of%20abstracts%20Nitra%202007. pdf>. ISBN 978-80-89088-58 4. 22. HENNION, Bernard; PÉDELUE, Julien; GILBERT, Frank. InfosKiwi 11. Revues en ligne [online]. Juillet, 2007, 11, [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: http://www.fruits-et-legumes.net/ 23. MCKENZIE, Jill; HOOVER, Emily E. Commercional Fruit Production in Minnesota [online]. 2007 [cit. 2011-05-04]. Hardy Kiwifruit in Minnesota Gardens. Dostupné z WWW: http://fruit.cfans.umn.edu/kiwi.htm 33

24. NEČAS, Tomáš; KRŠKA, Boris; ONDRÁŠEK, Ivo. Multimediální učební skriptum ovocnictví: KIWI [online]. 2004 [cit. 2010-04-20]. Ovocnictví I Základy ovocnictví. Dostupné z WWW:<http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/_private/ ovoc_1/ovoc_1.htm> 25. NECHVÁTAL, Miroslav. Zahrádkáři Karviná rady, návody, informace nejen pro zahrádkáře [online]. 6.6.2009 [cit. 2011-05-01]. Zahrádkáři Karviná. Dostupné z WWW: http://zahradkari-karvina.ic.cz/?p=579 26. NUTRIENT DATA LABORATORY [online]. 2010 [cit. 2010-05-05]. Search the USDA National Nutrient Database for Standard Reference. Dostupné z WWW: http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/cgi-bin/list_nut_edit.pl 27. REICH, Lee. Uncommon Fruits Worthy of Attention. Addison-Wesley : [s.n.], 1991. 121-138 s. Dostupné z WWW: http://www.crfg.org/pubs/ff/hardykiwifruit.html 28. SCIENCE LEARNING [online]. 08 March 2011 [cit. 2011-05-04]. Kiwifruit varieties. Dostupné z WWW: http://www.sciencelearn.org.nz/contexts/food- Function-and-Structure/Sci-Media/Images/Kiwifruit-varieties 29. THE NATURAL FOOD HUB : INFORMATION CONTENTS TREE [online]. 2005 [cit. 2011-05-05]. Natural food guide-fruit Vitamin C Content of Actinidia Species (Kiwifruit) & cultivars. Dostupné z WWW: http://www.naturalhub.com/natural_food_guide_fruit_vitamin_c_actinidia.htm 30. United states Department of Agriculture [online]. 05/05/2011 [cit. 2011-05-06]. PLANTS Profile. Dostupné z WWW: http://plants.usda.gov/java/namesearch 31. Zespri KIWIFRUIT [online]. 2002 [cit. 2011-05-04]. Our kiwis. Dostupné z WWW: http://www.zespri.eu/en/zesprikiwis 32. p. Fridrich, Josef: ústní sdělení; 2011 33. p. Beran, Václav: ústní sdělení; 2011 34

7 PŘÍLOHY Seznam příloh: Tabulka 1:Vývoj produkčních ploch ve světě v období 1999 2008 Tabulka 2: Deset největších producentů kiwi Tabulka 4: Obsah vitamínu Tabulka 7: Obsah aminokyselin Obr. 6.: Zbarvení listů aktinidie kolomikty po odkvětu Obr. 10.: Porovnání květů a listů A. chinensis a A. arguta Obr. 15.: Actinidia deliciosa 'Hayward' 35

Tabulka 1.: Vývoj produkčních ploch ve světě 1999-2008 Sklizena plocha (ha) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Itálie 17476 17731 18270 19622 19505 20847 21479 21354 21732 22417 Turecko 840 1400 2350 2500 5500 4000 8000 11000 15000 18000 Nový Zéland 10200 12184 10100 11960 10580 10934 11464 11500 13250 13250 Chile 7865 7775 7600 7700 7700 9000 9300 9400 9448 9448 Řecko 3570 3940 4330 4405 4500 4700 4500 4500 4800 4800 Francie 3848 4270 4250 4226 4405 4379 4401 4270 4149 4163 Japonsko 3110 2960 2850 2760 2690 2620 2560 2470 2420 2380 Irán 1500 1500 1500 1600 1800 2600 2300 2300 2300 2300 USA 2145 2145 1983 1821 1821 1821 1821 1619 1700 1700 Portugalsko 1121 978 988 1003 1014 1061 1112 1300 1336 1365 (FAO, 2010) Tabulka 2.:Deset největších producentů kiwi Produkce (t) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Itálie 333596 345692 329300 379383 322800 429186 415052 434650 416997 473955 N. Zéland 217000 261638 270702 248495 238000 309000 318000 318000 365000 365000 Chile 105000 115500 135000 128000 125000 145000 150000 160000 170000 170000 Francie 73082 83705 78894 77401 74135 77815 76635 76062 70156 65670 Řecko 58000 73600 40000 55000 55000 58000 70100 87200 70100 84300 Japonsko 41100 44400 41800 39700 37400 29100 36400 32500 32800 38400 Irán 20000 20000 20000 21000 25000 35000 30000 30000 30000 30000 USA 24494 30844 23406 23678 21772 24222 33747 21228 22226 20865 Španělsko 8543 14285 13200 13400 10000 10000 10931 18463 14036 14036 Korea 13188 13825 14000 13500 12000 10000 10000 10000 10500 10500 (FAO, 2010) 36

Tabulka 4.: Obsah vitamínu Vitamíny Jednotka Hodnota ve 100 g 'Hayward' 'Hort16A' Vitamin C g 0,0927 0,1057 Thiamin g 0,000027 0,000024 Riboflavin g 0,000025 0,000046 Niacin g 0,000341 0,00028 Pantotenova kys. g 0,000183 0,0005 Vitamin B-6 g 0,000063 0,000057 Cholin g 0,0078 0,005 Vitamin A IU 0,087 0,072 Vitamin E g 0,00146 0,00149 Karoten, beta g 0,052 0,043 Vitamin K g 0,0403 0,0055 Lutein+zeaxantin g 0,122 0,114 (USDA, 2010) Tabulka 7.: Obsah aminokyselin Aminokyseliny Jednotka Hodnota ve 100g 'Hayward' 'Hort16A' Tryptophan g 0.015 0.044 Threonin g 0.047 0.042 Isoleucin g 0.051 0.037 Leucin g 0.066 0.056 Lysin g 0.061 0.060 Methionin g 0.024 0.016 Cystein g 0.031 0.025 Phenylalanin g 0.044 0.030 Tyrosin g 0.034 0.023 Valin g 0.057 0.046 Arginin g 0.081 0.109 Histidin g 0.027 0.020 Alanin g 0.053 0.040 Asparagová kyselina g 0.126 0.119 Glutamová kyselina g 0.184 0.129 Glycin g 0.060 0.046 Prolin g 0.044 0.028 Serin g 0.053 0.040 (USDA, 2010) 37

Obr. 6.: Zbarvení listů aktinidie kolomikty po odkvětu (M. NECHVÁTAL, 2009) 38

Obr. 10.: Porovnání květů a listů Actinidia chinensis a Actinidia arguta (M. NECHVÁTAL, 2009) 39

Obr. 15.: Actinidia deliciosa 'Hayward' (H.CIOMPOVÁ, 2011) 40