UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Laboratoř sportovní motoriky Bakalářská práce Komparace kondičních předpokladů u dvou fotbalových týmů různé výkonnosti na okrese Kolín v kategorii U15 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Hráský Vypracoval: Lukáš Psohlavec 3. ročník TVS Praha, 2013 1

Abstrakt Název práce: Komparace kondičních předpokladů u dvou fotbalových týmů různé výkonnosti na okrese Kolín v kategorii U15 Cíle práce: Zjištění stavu kondičních předpokladů u fotbalových týmů FC Velim a FK Kolín a porovnání mezi sebou a následným porovnáním s výsledky z dříve konaných studií u fotbalistů či obecné populace ve stejném věku. Metoda: Pro zjištění potřebných údajů využiji tyto testy: skok daleký z místa, člunkový běh 4x10m, leh/sedy opakovaně a intermitentní zotavovací YoYo test 1. Klíčová slova: komparace, porovnání, kondiční předpoklady, fotbal, adolescence 2

Abstract Titel: Comparison of conditional abilities in two soccer teams with different performance in the Kolín region in category U15 Goals: The aim of this study was to evaluate and compare the indicators of the assumptions in two soccer team in the Kolín region in category U15 and comparate the results with others studies. Method: To determinate the necesary data we used these tests: long jump from point, sit-ups per minute, shuttle run 4 x 10m and Intermittent recovery YoYo test 1. Key words: comparasion, conditional abilities, soccer, adolescence 3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, dle metodických pokynů vedoucího bakalářské práce a na základě použité literatury. _ Lukáš Psohlavec 4

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce, panu Mgr. Pavlu Hráskému a dále mému konzultantovi, panu PaedDr. Tomáši Malému, Ph.D. za cenné rady a názory v průběhu zpracovávání mé bakalářské práce. Mě poděkování patří také fotbalovým klubům FC Velim a FK Kolín, především trenérům Jiřími Ceralovi, Františkovi Kurešovi, a Luďkovi Špačkovi za spolupráci při testování hráčů a v neposlední řadě také děkuji všem hráčům, kteří se testování zúčastnili. 5

Svoluji k zapůjčení své bakalářské ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka: 6

Obsah 1 Úvod... 10 2 Teoretická část... 11 2.1 Obecně motorické schopnosti... 11 2.2 Struktura sportovního výkonu ve fotbale... 12 2.2.1 Somatické faktory... 13 2.2.2 Kondiční faktory... 14 2.2.3 Koordinační předpoklady a flexibilita... 19 2.3 Nároky na hráče fotbalu v utkání... 22 2.3.1 Pohybové aktivity hráčů ve fotbalovém utkání a energetické krytí... 22 2.3.2 Anaerobní požadavky herního výkonu... 26 2.3.3 Aerobní požadavky herního výkonu... 26 2.4 Diagnostika pohybových předpokladů ve fotbale... 27 2.4.1 Účel testování... 27 2.4.2 Laboratorní a terénní diagnostika trénovanosti... 28 2.4.3 Motorické testy... 28 2.4.4 Vlastnosti testů... 29 2.4.5 Terénní testy využitelné pro testování fotbalistů... 29 2.5 Charakteristika věkového období... 33 3 Metodologie práce... 35 3.1 Cíle práce... 35 3.2 Úkoly práce... 35 3.3 Hypotézy... 35 3.4 Charakteristika testovaných souborů... 36 3.4.1 FK Kolín... 36 3.4.2 FC Velim... 37 3.5 Metody a zpracování výsledků... 38 7

3.5.1 Zvolená testová baterie... 38 3.5.2 Organizace a harmonogram testování... 42 4 Výsledky práce... 44 4.1 FC Velim... 44 4.2 Výsledky výkonnostních testů... 45 4.2.1 Skok daleký z místa... 45 4.2.2 Leh/sedy za minutu... 45 4.2.3 Člunkový běh 4 x 10m... 46 4.2.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test 1... 46 4.2.5 Výsledky jednotlivých hráčů... 47 4.2.6 Srovnání hráčů FC Velim dle postů... 48 4.3 FK Kolín... 49 4.4 Výsledky výkonnostních testů... 49 4.4.1 Skok daleký z místa... 49 4.4.2 Leh/sedy za minutu... 50 4.4.3 Člunkový běh 4 x 10m... 50 4.4.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test... 50 4.4.5 Výsledky jednotlivých hráčů... 52 4.4.6 Srovnání hráčů FK Kolín dle postů... 52 4.5 Porovnání obou týmů... 53 4.5.1 Skok daleký z místa... 53 4.5.2 Lehy/sedy za minutu... 54 4.5.3 Člunkový běh 4 x 10m... 55 4.5.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test... 55 5 Diskuze... 57 6 Závěry... 59 7 Literatura... 61 8

8 Přílohy... 64 9

1 Úvod Fotbal je nejstarší, nejkrásnější a nejoblíbenější kolektivní hrou na světě. A i já jsem v tomto sportu jako malý našel zalíbení a obětoval jsem mu celé mládí, proto jsem spjal i téma mé bakalářské práce právě s fotbalem. Fotbal je krásná hra, plná emocí a každý kdo někdy zkusil ten kulatý nesmysl dostat za zády brankáře jistě bude souhlasit. Fotbal dokáže rozbrečet, dokáže rozesmát. Zažijete při něm euforii z vítězství i zklamání z prohry. Ztrácíte při něm myšlenky na reálný svět a jste plně ponořen do hry. Za svého spoluhráče a tým necháte na hřišti duši. Fotbal spojuje lidi a přináší plno nádherných okamžiků. Jak se v moderním světě vše vyvíjí, zrychluje, modernizuje, tak ani sport nezůstává pozadu a tím pádem i samozřejmě fotbal se za posledních několik desetiletí posunul jinam, než byl v minulém století. Hra je v současné době rychlejší, tvrdší, více svázána taktikou, technická stránka hráčů je někdy až na neuvěřitelné úrovni a s tím vším samozřejmě souvisí i fyzická náročnost, která se na fotbalisty klade. A jelikož je kondice zásadní složkou sportovního výkonu fotbalistů a žádný z nich se bez ní neobejde, ani nejtechničtější hráč, přijde mi důležité, aby se u fotbalových hráčů jejich zdatnost diagnostikovala. Je to zpětná vazba o kvalitě tréninkových jednotek a může nám ukázat, v kterých oblastech má to které družstvo či hráč slabiny, na kterých se dá zapracovat. Proto jsem se rozhodl tuto diagnostiku udělat u dvou fotbalových týmů z okresu Kolín a to přesněji u FK Kolín a FC Velim a to u kategorie U15. Mým úkolem je zjistit stav kondičních předpokladů u jednotlivých hráčů a porovnat tyto dva týmy mezi sebou. Dále pak porovnat zjištěné výsledky z dříve uskutečněných studíí u fotbalistů, a s obecnou populací ve stejném věku. 10

2 Teoretická část 2.1 Obecně motorické schopnosti Motorické (pohybové) schopnosti jsou dle polského profesora Szopy (in Měkota, Novosad, 2005) predispozice, které kategorizuje do čtyř skupin: morfologicko-strukturální, energetické, koordinační a psychické. Uvádí, že motorické schopnosti jsou komplexy predispozic integrovaných dominujícím základem, biologickým i pohybovým, zformované činiteli genetickými i činiteli prostředí, zároveň spočívající ve vzájemných interakcích. Burton a Miller (1998) charakterizují motorické schopnosti jako obecné rysy (vlastnosti) či kapacity, které podkládají výkonnost v řadě pohybových dovedností. Dle Dovalila (2005) pak můžeme definovat pohybové schopnosti jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů k pohybové činnosti (zčásti vrozené), jenž se v pohybové činnosti také projevují. Podle Čelikovského a kol. (1990) jsou motorické schopnosti soubor integrovaných, vnitřních relativně samostatných předpokladů splnit pohybový úkol. Motorická schopnost je subsystémem motorického systému člověka, který je latentní povahy, v případě aktualizace se modifikuje podle dané situace a podmínek prostředí. Dle Měkoty a Novosada (2005) se pohybové schopnosti dělí na kondiční a koordinační, uvažuje se také o třídě schopností hybridních obr.1. Obrázek 1 Hierarchické uspořádání motorických schopností (Měkota, Novosad, 2005) 11

2.2 Struktura sportovního výkonu ve fotbale Sportovní výkon lze dle Dovalila (2005) interpretovat jako vymezený systém prvků, jenž má určitou strukturu, tj. zákonité uspořádání a propojení sítí vzájemných vztahů. Jednotlivé prvky pak mohou být rázu somatického, fyziologického, motorického, psychického apd. Mohou být jednodušší a dobře identifikovatelné, jako například znaky somatické, nebo složitější, například koordinační schopnosti. V struktuře sportovního výkonu chápeme faktory jako relativně samostatné součásti sportovních výkonů, vycházejících ze somatických, kondičních, technických, taktických a psychických základů výkonu. Společným znakem těchto faktorů, je to, že jsou trénovatelné, což znamená, že jsou ovlivnitelné tréninkem a bere se na ně zřetel při výběru talentovaných jedinců (Dovalil, 2005). Přehledně popisuje strukturu fotbalového výkonu kolektiv autorů z Masarykovy Univerzity obr.2. Obrázek 2 - Struktura a faktory výkonu ve fotbale (http://is.muni.cz) V následujících kapitolách se stručně seznámíme s faktory somatickými a kondičními, jelikož těchto dvou okruhů se bude bakalářská práce především týkat. 12

Další faktory, jako jsou faktory techniky, taktiky, psychické či další faktory, které jsou samozřejmě nedílnou a neméně důležitou součástí herního výkonu ve fotbale, v této práci vynecháme, přesahují její rámec. 2.2.1 Somatické faktory Somatické faktory se týkají podpůrného systému, tj. kostry, svalstva a šlach a vytvářejí z velké části biomechanické podmínky konkrétních svalových činností. K hlavním somatickým faktorům patří: - Výška a hmotnost těla - Délkové rozměry a poměry - Složení těla - Tělesný typ V praxi je běžné somatické charakteristiky vyjádřit pomocí tělesné výšky a hmotnosti těla. Tyto dvě komponenty taktéž slouží i jako orientační ukazatele pro posouzení vývoje mladých sportovců. Srovnáním se stejnými charakteristikami rodičů lze zjišťovat genetické předpoklady při predikci talentu, kde výška, či hmotnost patří k limitujícím faktorům výkonů (Dovalil, 2005). Ve složení těla lze rozlišit aktivní tělesnou hmotu a tuk. V jednotlivých specializacích se podíl aktivní tělesné hmoty liší. Dalším důležitým ukazatelem tělesného složení je zastoupení svalových vláken, jenž je určeno v podstatě geneticky. Zjednodušeně rozlišujeme vlákna bílá rychlá a červená pomalá. Vzájemný poměr vláken lze použít jako cennou diagnostickou hodnotu při hledání talentovaných sportovců pro uvažovanou specializaci (Dovalil,2005) Somatické faktory ve fotbale Tělesná výška V jednotlivých hráčských funkcích se uplatňují jedinci s různou výškou nejčastěji v rozmezí 170-190 cm. Rozdíly můžeme pozorovat u hráčů různých etnik a národností (Psotta, 2006). Dle Zelenky (1993) se průměrná výška fotbalistů pohybuje mezi 176-192 cm, dle Hellera (1995) je pak průměr 182 cm obr.2. 13

Vyšší tělesná výška hráče má relativní význam pro herní výkon. Může být výhodný v některých herních situacích, nikoliv však ve všech - u středních obránců v obranné fázi při odehrávání míčů ve vzduchu a při obsazování prostoru, u hrotových hráčů v útočné fázi při vytváření prostoru v blízkosti branky soupeře a pro střelbu hlavou. Tělesnou výšku vlastních a soupeřových hráčů také bereme v úvahu při stanovování strategie hry týmu v konkrétním utkání (Psotta, 2006). Tělesné složení V současném fotbalu se uplatňují jedinci se subtilnějším somatotypem, to znamená s vyšší úrovní ektomorfní složky (štíhlosti) a relativně nižší úrovní ezomorfní složky (svalnatosti). Jedním z vysvětlení jsou zvyšující se nároky utkání na objem běžecké lokomoce a nervosvalovou koordinaci při provádění specifických lokomočních pohybů. Vyšší tělesné nároky současného fotbalu potvrzuje vývojový trend snižování množství tělesného tuku u hráčů ve prospěch relativního zvyšování aktivní tělesné hmoty. V sedmdesátých letech minulého století byly běžné nálezy 10-15% tuku, v současnosti je to v rozmezí mezi 8-12% tuku (Psotta, 2006). Více ze studií somatotypů fotbalistů v Tab.3. Obrázek 3 - Somatická charakteristika (upraveno dle Zelenka 1993*, Grasgruber-Cacek 2008**, Heller 1995**** in http://is.muni.cz) 2.2.2 Kondiční faktory Kondiční faktory rozlišujeme podle fyzikálních charakteristik, které v pohybovém projevu převažují (síla svalové kontrakce, rychlost pohybu a trvání) na silové, rychlostní a vytrvalostní (Dovalil,2005). 14

2.2.2.1 Silové předpoklady Svalová síla je základním předpokladem lidské lokomoce, obecně všech činností, které vykonávají svaly. Ani rychlost se nedá realizovat bez patřičné síly a právě s rychlostí je síla nejvíce geneticky determinována a to až z 50% (Bunc, ústní sdělení). Dle Měkoty a Novosada (2005) definujeme sílu člověka jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí. Dovalil (2005) vysvětluje sílu jako pohybovou schopnost překonat, udržet, nebo brzdit určitý odpor Silové předpoklady dělíme: Síla absolutní (maximální) schopnost spojená s nejvyšším možným odporem, může být realizována při svalové činnosti dynamické, nebo statické Síla rychlostní a výbušná (explozivní) je schopnost spojená s překonáváním nemaximálního odporu vysokou až maximální rychlostí, může být realizována při dynamické svalové činnosti Síla vytrvalostní schopnost překonávat nemaximální odpor opakováním pohybu v daných podmínkách nebo dlouhodobě odpor udržovat, může být realizována při dynamické nebo statické svalové činnosti (Dovalil,2005). Silové předpoklady ve fotbale Vysoké nároky na produkci svalové síly v průběhu utkání se soustřeďují do krátkých opakujících se intervalů vysoce intenzivní činnosti jako je akcelerace při sprintu, změny směru běhu, souboje, kopy do míče, vhazování, výskoky, manipulace s míčem. Tyto činnosti vyžadují rychlé vyvinutí dostatečné úrovně síly. Explozivní síla je tedy podstatným faktorem úspěšnosti v těchto herně významných činnostech. Hráči fotbalu se vyznačují vysokou úrovní dynamické síly extenzorů kolene (čtyřhlavý sval stehenní), flexorů kolene (dvouhlavý sval stehenní) a trojhlavého svalu lýtkového. Výkon v těchto činnostech není však zcela závislý na samotné maximální produkci síly, ale spíše na způsobilosti svalu vyvinout dostatečnou úroveň síly co nejrychleji. Například rychlost běžeckého sprintu více závisí na době, za kterou je hráč schopen vyvinout 40% maximální síly než na hodnotě maximální síly vyvíjené při odrazu nohy ve sprintu. Pro hráče fotbalu je tedy důležitější disponovat spíše vysokou úrovní explozivní síly než absolutní síly (Psotta a kol., 2006). 15

2.2.2.2 Rychlostní předpoklady Rychlost se považuje spíše již za schopnost hybridní, koordinačně-kondiční. Je to schopnost determinovaná úrovní individuálních kondičních a koordinačních předpokladů (Martin, Carl & Lehnertz 1991 in Měkota, Novosad, 2005) Pro upřesnění zde uvedu několik definic uváděných v literatuře: - Rychlost je pohybová schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost do 20 s v daných podmínkách (konstantní dráha nebo čas bez odporu nebo s malým odporem) co nejrychleji (Choutka, Dovalil, 1987) - Schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším čase (Dovalil, 2005) - Rychlost pohybu je schopnost reagovat pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji (Martin et al. 1992 in Měkota, Novosad, 2005) Dělení rychlostních předpoklady (Dovalil, 2005) Rychlost reakční spojená se zahájením pohybu Rychlost acyklická co nejvyšší rychlost jednotlivých pohybů Rychlost cyklická dána vysokou frekvencí opakujících se stejných pohybů Rychlost komplexní kombinace cyklických i acyklických pohybů včetně reakce Rychlostní předpoklady ve fotbale Výkon hráče v herních situacích má často povahu složitějšího pohybového jednání. Fenomén rychlosti se tak týká nejen provedení konkrétní činnosti, ale také psychických procesů, které provedení této činnosti předcházejí. Jde o vnímání herní situace a myšlení, které vede k výběru pohybové odpovědi (řešení herní situace). Pravděpodobnost úspěchu hráče v herní situaci se zvyšuje, pokud rychlost psychických procesů, které se promítají do rychlosti rozhodnutí, se převedou také do rychlosti provedení vybrané činnosti (Psotta a kol. 2006) 16

2.2.2.3 Vytrvalostní předpoklady Dovalil (2005) definuje vytrvalostní schopnost jako komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase, tj. v podstatě odolávat únavě. Vytrvalost je schopnost udržet požadovaný výkon pokud možno dlouhou dobu (Martin 1991 in Měkota, Novosad, 2005) Dle Měkoty a Novosada (2005) je vytrvalostní schopnost základním pilířem fyzické kondice a ve srovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost určité nadřazené postavení a je nejlépe vědecky podložena Dělení vytrvalostních předpokladů dle délky pohybové činnosti (Dovalil, 2005) Dlouhodobá vytrvalost schopnost vykonávat pohybovou činnost odpovídající intenzity déle než 10 minut Střednědobá vytrvalost schopnost vykonávat pohybovou činnost intenzitou odpovídající nejvyšší možné spotřebě kyslíku, tj. po dobu asi 8-10 minut Krátkodobá vytrvalost schopnost vykonávat činnost co možná nejvyšší intenzitou po dobu 2-3 minut Rychlostní vytrvalost schopnost vykonávat pohybovou činnost absolutně nejvyšší intenzitou co možná nejdéle do 20 až 30 s. Další dělení vytrvalostních předpokladů (Měkota, Novosad, 2005) Dle charakteru pohybové činnosti: cyklická lokomoční acyklická Dle zapojení svalstva: celková lokální Dle druhu svalové činnosti: dynamická statická Dle způsobu energetického krytí: aerobní anaerobní Aerobní vytrvalost vytváří výkonnostní předpoklad pro pohybový výkon vytrvalostního charakteru, při kterém je nezbytná energie dodávána štěpením energetických rezerv za přístupu kyslíku. Anaerobní vytrvalost je druhem speciální vytrvalosti a je charakteristická uvolňováním energie štěpením svalového ATP a jeho resyntézou v anaerobně laktátové fázi tvorby energie. Probíhá bez účasti kyslíku a nevytváří se kyselina mléčná. Další možností je 17

uvolňování energie v anaerobně laktátové fázi, kdy vzniká laktát, který vede k rychlému nárůstu únavy Vytrvalostní předpokladů ve fotbale Ve sportovních disciplínách s převládající acyklickou pohybovou činností je požadavek na úroveň vytrvalosti ovlivňován především úrovní sportovního výkonu. Znalost nezbytného stupně rozvoje speciální vytrvalosti ovlivňuje sportovní výkonnost především u sportovních her. Ve sportovních hrách spojených s lokomocí (fotbal, házená) jsou vzhledem k variabilnímu průběhu zatížení postupně využívány všechny způsoby energetického krytí. Rychlé střídání intenzity zatížení vyžaduje mobilizaci všech způsobů anaerobní zóny energetického krytí. V průběhu klidových fází hry snížené zatížení využívá aerobní vytrvalosti k zotavení a rychlé obnově energetických zásob. Jejich průběh závisí na velikosti VO2 max hráče (Měkota, Novosad, 2005). Rychlostní vytrvalost, označována také jako anaerobní vytrvalost je důležitá pro krátkodobý vysoce intenzivní pohybový výkon (10 45 s), avšak pro trénink fotbalu není zcela vyhovující. Pro pohybový výkon hráče v utkání je více specifická funkční schopnost opakovaně vykonávat krátkodobé, 1 10s intervaly činnosti maximální intenzity, tj. kapacita pro střídavý krátkodobý výkon. Je to funkční způsobilost pro pohybový výkon v modelu opakovaných krátkodobých intervalů činnosti maximální intenzity přerušovaných krátkými intervaly tělesného klidu nebo nižší intenzity. Kapacita pro střídavý dlouhodobý výkon, pak vyjadřuje schopnost vykonávat krátkodobé intervaly činnosti subjektivně maximální intenzity v průběhu déletrvajícího pohybového zatížení (Psotta a kol., 2006) Význam aerobní vytrvalosti pro hráče fotbalu ve vztahu k hernímu výkonu v utkání shrnuje Psotta a kol. (2006) následovně: 1) Pro udržení střídavého pohybového výkonu hráče po celou dobu utkání bez výrazných poklesů jeho intenzity. Přiměřená úroveň aerobní výkonnosti má tento význam: a) Dovoluje realizovat činnosti vyšší intenzity s nižším zapojením anaerobního metabolismu b) Podporuje schopnost zotavovat se po akutním krátkodobém vysoce intenzivním zatížení anaerobního typu 18

2) Pro udržení kvality vnímání a rozhodování, které vede k řešení herních situací, současně také k udržení standardu v provedení herních činností v průběhu celého utkání Pro hráče fotbalu je významný fakt, že aerobní vytrvalost může pozitivně působit na zotavovací schopnost, v tzv. časné fázi zotavení, v jejímž průběhu dochází k resyntéze makroergních fosfátů ATP a CP ve svalech. Ke konci utkání pak dochází nejen k tělesné únavě, která se projevuje snížením běžecké aktivity hráčů, ale také k narušení psychických funkcí vnímání, anticipace, rozhodování (Psotta a kol., 2006) 2.2.3 Koordinační předpoklady a flexibilita Koordinační (obratnostní) schopnosti jsou obvykle charakterizovány jako schopnost řešit rychle a účelně pohybové úkoly různého stupně složitosti, někdy se sem zařazuje i schopnost učit se rychle novým pohybům. Ve specifické podobě jsou koordinační (obratnostní) schopnosti důležitým předpokladem tvorby a zdokonalování sportovních dovedností (Choutka, Dovalil, 1991). Na výkonu se kromě kondičních schopností podílejí také schopnosti vázané na řízení a regulaci pohybu. V těchto schopnostech hraje energetický základ pohybové činnosti roli druhotnou, primární je funkce centrálního nervového systému a nižších řídících center. Koordinační schopnosti jsou tyto: diferenciační, orientační, schopnost rovnováhy, schopnost reakce, schopnost rytmu, schopnost spojovací, schopnost přizpůsobovací (Dovalil, 2005). Stráňai a Kasa (1972) definují obratnost jako schopnost člověka koordinovat svoje pohyby a přizpůsobit je měnícím se podmínkám. Koordinační schopnosti jsou v úzkém vztahu k motorickým dovednostem. Od nich se zásadně liší mírou obecnosti. Jsou předpokladem pro širší skupinu pohybových činností, jež se vyznačují podobnými koordinačními nároky. Koordinační schopnosti tedy překračují rámec dovedností a mohou působit pouze v jednotě se schopnostmi kondičními (Měkota, Novosad, 2006) 19

Flexibilita Flexibilita je schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu, o plné amplitudě. Jedná se o kloubní pohyblivost, tedy o kapacitu kloubu, která umožňuje plynulý pohyb v plném, pro daný účel optimálním rozsahu. Můžeme rozlišovat flexibilitu statickou a dynamickou. V prvním případě se jedná o rozsah kloubu, který můžeme dosáhnout pozvolným pomalým pohybem, ve druhém případě pak o schopnost využít kloubní rozsah při pohybové činnosti provedené normální či zvýšenou rychlostí (Měkota, Novosad, 2005) Koordinační předpoklady ve fotbale Podle Fajfra (1990) můžeme rozdělit koordinační schopnosti, co se vztahu k fotbalovému výkonu týče dle významnosti. Pro upřesnění uvádím také příklady různých schopností jak je definoval Fajfer (1990) Limitující Orientační - Rychlá a adekvátní analýza vzájemných vztahů (hráč-spoluhráčsoupeř-míč). - Velký význam analyzátorů, zvláště kinestetického a vestibulárního, okamžité směry při pohybu s míčem a bez míče. - Uvolňování se bez míče, přihrávání volnému hráči do pohybu, nabíhání mezer mezi obránci. - Řešení herních situací s číselnou převahou. - Vytváření pocitu polohy vlastního těla. - Orientace o poloze těla hlavně před oběma brankami z hlediska obranné a útočné fáze. - Spojení předvídání s programovým jednáním. - Orientace při provedení obtížných způsobů střelby např. při střelbě z otočky 20

Diferenciační schopnost - Jemné určení parametrů (dávkování) síly, v času a prostoru při řešení pohybového úkolu převážně nohama a rukama (brankář), zpracování míče všemi částmi těla. - Rychle, efektivně a ekonomicky řešit pohybové úkoly za pohybu a v klidu, (vedení míče, dribling, klamavé pohyby, řešení standardních situací aj. stejným způsobem). - Rozhodující význam pro finální přihrávku, časovanou přihrávku, přesnost a účinnost střelby Důležité Spojování pohybových operací - Ve hře se projevuje ve spojování pohybových úkolů do pohybových řetězců. - Vyskytuje se prakticky při řešení většiny herních situací. - Prostorově a časově dynamické sladění dílčích pohybů ve styku se soupeřem a míčem zaměřených na dosažení určitého cíle Přizpůsobování pohybového jednání - Navazuje na schopnosti spojování pohybových operací, je závislá na orientačních schopnostech. - Kombinace osvojených sportovních dovedností podle současné situace (variabilita), její předpokládané změny jako kontrola, úprava nebo přeprogramování motorické realizace (korekce a přestavba původního programu). - Vlastní, osobité improvizační schopnosti (např. klamavé pohyby, utajení přihrávky, způsobu střelby aj.), dále při nouzových, tísňových situacích 21

Rovnovážné předpoklady - Udržení, obnovení rovnováhy při úmyslných neúmyslných změnách polohy těla (např. střelba z otočky, při všech rychlých obratech kolem svislé osy těla, při hře hlavou ve výskoku, při atakování soupeřem, atp.). - Základem je vysoká úroveň vestibulárního aparátu. Reakční předpoklady - Projevují se ve všech činnostech útočných a obranných s míčem a bez míče. - Rychlé zapojení motorické činnosti na očekávaný signál nebo na neočekávaný podnět s výběrem optimální varianty v tomto okamžiku nejvýhodnější (při fintování a reakcích na finty ). Při neočekávaných situacích ve hře jako jsou tečované míče, falšované míče apod. Doplňující: Rytmické předpoklady - Změna rytmu hry (např. krátké pomocné přihrávky s následujícími 1 2 rychlými). - Vnutit vlastní rytmus hry soupeři (Fajfer, 1990) 2.3 Nároky na hráče fotbalu v utkání Jak již bylo zmíněné výše, nároky a tím pádem náročnost fotbalu stále roste. Proto se v této kapitole budu zabývat právě studiemi založenými na náročnosti fotbalu v současné době. Ačkoliv je má práce spjatá s mládežnickým fotbalem, budou hodnoty zde publikované především z dospělého vrcholového fotbalového prostředí. Pro účel informovanosti o náročnosti fotbalu to však stačí. 2.3.1 Pohybové aktivity hráčů ve fotbalovém utkání a energetické krytí Začněme od toho nejzákladnějšího a tím je lokomoce hráčů v utkání. Nejčastějším způsobem lokomoce je dle studie Mohra a kol. (2003) samozřejmě chůze, která zabírá 22

z celkového 90 minutového utkání dle této studie více než 40% podíl. Zajímavá je informace, že sprintem se hráči za utkání pohybují jen v 1,4%, což představuje v přepočtu na čas něco kolem 1 minuty a 15 vteřin. Ačkoliv se to podle uvedeného grafu (obr.4) nemusí zdát, je fotbal velmi energeticky náročný. Je to dáno charakteristickým střídavým pohybovým zatížením. Výkon totiž představuje střídání velmi krátkých, obvykle 2-10 s trvajících intervalů stoje, chůze, běhu různých rychlostí a způsobů, činností s míčem a další lokomoční činnosti (kroky v soubojích, obraty). Ke změně intenzity nebo typu činnosti dochází v průměru každou pátou až šestou vteřinu. Fotbalový výkon se tak skládá z 900 1100 diskrétních intervalů činnosti od stoje až po vysoce intenzivní činnosti - běžeckých sprintů, výskoků, soubojů o míč (Psotta a kol. 2006) Obrázek 4 - Model pohybové aktivity špičkových evropských profesionálních hráčů v utkání fotbalu časový podíl jednotlivých intenzitních typů lokomoce a herní činnosti (% z doby utkání) Zastoupení jednotlivých druhů lokomoce 1,40% 2,80% 4,50% sprinty 1,4% 19,50% 41,80% 3,70% 9,50% 16,70% běh ve vysokých rychlostech 2,8% Běh ve středních rychlostech 4,5% Běh vzad 3,7% Běh v nízkých rychlostech 9,5% Poklus 16,7% Chůze 41,8% - Stoj 0 km/h - Chůze 6km/h - Poklus 8km/h - Běh v nízkých rychlostech 12km/h - Běh vzad a ve středních rychlostech 15km/h 23

- Běh ve vysokých rychlostech 18km/ - Sprint 30km/h Zpracováno dle studie Mohra a kol. (2003) 24

V tabulce 1 můžeme vidět zastoupení různých druhů lokomočních činností s míčem a bez míče. Tabulka 1 - Model pohybové aktivity hráče v utkání Lokomoční činnosti bez míče 9-15 km vzdálenost překonaná chůzí a během v různých rychlostech a způsobech 40-60 změn směru běhu spojených s brzděním a zrychlením 6-20 obraných soubojů 5-20 výskoků 0-6x zvednutí ze země po pádu Činnosti s míčem 30x vedení míče, 140-220 m vzdálenost překonaná vedením míče 20-46 přihrávek 0-4x střelba 4-17x hra hlavou 3-16x odehrání míče hlavou Zpracováno dle Psotty a kol. (2006) V tab. 2 můžeme vidět překonanou vzdálenost elitních hráčů za utkání. Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století hráč profi fotbalu překonal vzdálenost mezi 4-8 km, v současnosti tato vzdálenost činí 8-15 km (Psotta, 2006). Tabulka 2 - Celková vzdálenost překonaná za utkání dospělými elitními hráči fotbalu (Psotta a kol., 2006) Celková vzdálenost (km) 8,4 10,9 rozmezí průměrných hodnot 8,4 14,3 rozmezí průměrných hodnot 9,4 11,2 průměr 7,5 8,8 průměr 9,4 10,8 průměr 10,3 12,1 - průměr 10,7 11 - průměr 10 10,6 průměr 12,4 14,8 variační rozpětí 11,6 14,8 variační rozpětí Základní soubor pozorovaných hráčů Holandská profi-liga Anglická Premier League Druhá profesionální turecká liga JA hráči hrající v Evropě Anglická Premier League První portugalská liga Elitní italský tým Tým dánské profi ligy Tým Japonska Tým spojených arab. emirátů autoři Verheijen a kol.,1998 Verheijen a kol., 1998 Eniseler a kol., 1998 Rienzi a kol., 2000 Rienzi a kol., 2000 Santos a kol., 2001 Mohr a kol., 2003 Mohr a kol., 2003 Shiokawa a kol., 2003 Shiokawa a kol., 2003 Zpracováno dle různých autorů in Psotta a kol, 2006 25

2.3.2 Anaerobní požadavky herního výkonu Hráči na elitní úrovni provádějí v utkání v průměru jednou za 30 90 sekund 1-4 sekundové běhy ve vysoké až maximální rychlosti. Časový poměr intervalů běhu ve vysokých až maximálních rychlostech a intervalů činnosti nižších intenzit se pohybuje obvykle v rozmezí 1:14 až 1:7 (Tumilty, in Reilly a kol.,1988, Bangsbo, 1994a IN Psotta, 2006). Hlavním a klíčovým zdrojem energie pro svalový výkon maximální intenzity pokud není delší než 5s jsou makroergní fosfáty ATP a CP. Na základě měření ve svalech hráče se předpokládá, že se neustále koncentrace CP ve svalech mění v rozsahu 50-90% klidové hodnoty. Je tedy předpoklad, že plné resyntézy CP je dosahováno v průběhu utkání zřídka a tedy, že lokomoční činnost vyšší až subjektivně maximální intenzity se realizuje obvykle v podmínkách neúplného zotavení. Nálezy laktátu v krvi u hráčů v průběhu utkání se pak pohybují od 4-12 mmol.l. Dřívější studie ukázala, že s vyšší úrovní soutěže dochází k vyššímu zapojení anaerobního laktátového metabolismu. Tato závislost tedy naznačuje, že významným faktorem výkonnosti ve fotbalu je také anaerobní kapacita. Hráč s vyšší anaerobní kapacitou má výhodnější funkční předpoklad pro častější vykonávání intervalů krátkodobé činnosti vysoké intenzity v průběhu utkání (Psotta a kol. 2006) 2.3.3 Aerobní požadavky herního výkonu Aerobní metabolismus je hlavním způsobem tvorby energie pro svalovou činnost. Spočívá ve využití kyslíku v biochemickém řetězci štěpení cukrů a tuků jako hlavních energetických zdrojů. Spotřeba kyslíku tak nepřímo ukazuje na energetickou náročnost pohybové činnosti. Průměrná spotřeba kyslíku (VO2) v průběhu utkání činí 70-75% maximální spotřeby kyslíku (VO2max) hráče a odpovídá intenzitě zatížení 5-10% pod anaerobním prahem. Tomu také odpovídají nálezy srdečních frekvence u hráčů v utkání 80-93% maximální hodnoty SF, což ukazuje poměrně vysokou intenzitu fyziologického zatížení. (Psotta a kol. 2006) Dle různých šetření publikovaných Psottou a kol. (2006) se maximální spotřeba kyslíku (VO2max) pohybuje u profesionálních hráčů fotbalu v průměru mezi 57 až 66 ml.kg.min.. Při hodnocení aerobní kapacity je jednou z důležitých determinant hodnota VO2max (Helgerud, Ingjer, & Stromm, 1990). Hráči s vysokými hodnotami VO2max 26

mají vysoké glykogenové zásoby, které jsou nezbytné k uvolnění energie, při činnostech vykonávaných ve vysoké intenzitě zatížení či ve sprintech (Bangsbo & Mizuno, 1988). Smaros (1980) dodává, že hodnota VO2max je důležitá především ke konci utkání (posledních 20 minut), kdy se odehrávají klíčové a rozhodující momenty utkání. 2.4 Diagnostika pohybových předpokladů ve fotbale 2.4.1 Účel testování Dle Fajfra (2005) je diagnostika výkonnosti základem plánování a řízení tréninku, a jelikož je sportovní trénink dětí a mládeže veden jako příprava na vysoký výkon v budoucnosti, v dospělosti, ne k vysokým výkonům v žákovském věku, tak z tohoto pohledu považuje diagnostiku mládeže za věc důležitou při sledování vývoje trénovanosti, herního výkonu a vývoje osobnosti. Pomocí testů nebo kontrolních měření můžeme získat informace o úrovni jednotlivých stránek celkové výkonnosti hráče. Výsledky testů z pohledu výkonu ve hře mají často pouze dílčí, či informativní charakter. Teprve komplexní pohled na všechny výsledky testů a dalších vyšetření a hlavně hodnocení výkonu hráče ve hře se srovnáním výkonu družstva může vést k zodpovědnému zásahu do tréninku a do utkání. Testy nejsou jen kontrolním, ale také z části tréninkovým, ale především motivačním prostředkem (Fajfer, 2005). Výsledek testu bývá zpravidla vyjádřen číslem (skóre testu). Může jít o údaje ve fyzikálních jednotkách (metry, sekundy, kilogramy), údaje získané sčítáním (počet opakování, počet chyb), údaje vyjadřující pořadí, zařazení do určité třídy objektů atd. Srovnání dosažených hodnot umožňují testové normy. Normou se v tomto případě rozumí nikoliv žádoucí výsledek (výkon v testu), ale průměrný výkon zjištěný u odpovídající populace (tj. osob stejného pohlaví a věku, stejné specializace a výkonnosti), k němuž se dosažené testové skóre vztahuje a posuzuje se nadprůměrnost či podprůměrnost výsledku) (Dovalil a kol., 2008). 27

Diagnostika trénovanosti u hráčů fotbalu zahrnuje hodnocení: - Aerobních a vytrvalostních předpokladů doba zatížení 6-10 minut - Anaerobních a rychlostně vytrvalostních předpokladů doba trvání 30-60s - Rychlostních předpokladů - Realizace pohybového výkonu (běh, výskok) - Tělesného složení - Svalové síly - Držení těla a svalových dysbalancí - Flexibility 2.4.2 Laboratorní a terénní diagnostika trénovanosti Zátěžovou diagnostiku lze odlišit dle místa provedení na: Diagnostiku v laboratoři Výhody: standartní podmínky, možnost snímání řady biologických signálů, možnost určení fyzikálního výkonu, vyšší přesnost těchto metod Nevýhody: vyšší cena, omezená kapacita, problémy s přenosem získaných informací do tréninkového procesu Diagnostiku v terénu Výhody: přímá využitelnost výsledků v tréninku, nižší cena, větší dostupnost, možnost realizace u větších skupin hráčů Nevýhody: závislost na klimatických podmínkách, nižší přesnost výsledků 2.4.3 Motorické testy Motorickým testem rozumíme standardizovaný postup (zkoušku), jehož obsahem je pohybová činnost a výsledkem číselné vyjádření průběhu či výsledku této činnosti. Testování tedy znamená: 1) provedení zkoušky ve smyslu procedury 2) přiřazování čísel, jež jsme výše nazvali měřením (Čelikovský a kol.1979) 28

2.4.4 Vlastnosti testů Kritéria, která musí testy splňovat popisuje Měkota, Novosad (2005) Platnost (validita) - závisí na tom, nakolik se podařilo nalézt pohybový obsah, v němž se dominantně promítne diagnostikovaná schopnost. Spolehlivost (reliabilita) - vypovídá o přesnosti nebo možné velikosti chyb při měření. Objektivita (souhlasnost) - stupeň shody testových výsledků, které získávají různí měřiči, vedoucí testování. 2.4.5 Terénní testy využitelné pro testování fotbalistů V této kapitole uvedu testy, které jsou dle mého názoru a názoru různých autorů nejvyužitelnější ve fotbalovém prostředí. Jelikož testů na každou pohybovou schopnost je mnoho, vyberu u každé schopnosti jen několik z nich, u kterých stručně charakterizuji, co testují. Podrobnější popis testů provedu až v kapitole, kde Vás seznámím s testy, které jsem si vybral pro svůj experiment. 2.4.5.1 Testy silových předpokladů ve fotbale 1) Test - čtyřskok z nohy na nohu - Ukazuje na explozivní sílu dolních končetin použitou v opakovaných odrazech vpřed střídavě levou a pravou nohou. Ve srovnání s testem skoku z místa se jeví jako platnější pro hodnocení dynamicko-silových dispozic pro běžecký sprint u hráčů fotbalu. 2) Test skok daleký z místa odrazem snožmo - Explozivně silové schopnosti dolních končetin 3) Test explozivní síly při kopu - Slouží k hodnocení síly dolních končetin užité při kopu přímým nártem 4) Test explozivní síly při vhazování 5) Leh sed opakovaně 29

- Test dynamické, vytrvalostně silové schopnosti břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů 6) Kliky opakovaně - Test vytrvalostní dynamické silové schopnosti horních končetin (Psotta a kol., 2006) (Fajfer, 2005) 2.4.5.2 Testování rychlosti schopností ve fotbale 1) Běžecké sprinty na vzdálenost 5-35m - Čas dosažený v prvních 5 metrech slouží k hodnocení startovní rychlosti, zatímco čas dosažený na vzdálenost 35m ukazuje na akcelerační rychlost (Psotta a kol., 2006) 2) Člunkový běh 4x 10m, 5x 10m - Test běžecké rychlostní schopnosti se změnou směru, z části také obratnostních dispozic 3) Modifikovaný člunkový běh - Hodnotí způsobilost hráče pro běžecký sprint se změnami směru. 4) T-test - Měří rychlost a hbitost v pohybu vpřed, vzad a stranou 2.4.5.3 Testování kapacity pro střídavý výkon Kapacita pro střídavý vysoce intenzivní výkon je specifickým faktorem sportovní výkonnosti hráčů fotbalu. Tato kapacita nemůže být s dostatečnou platností odhadnuta z běžně užívaných testů anaerobní a aerobní výkonnosti. 30

Schopnost opakovaně vykonávat velmi krátké pracovní intervaly vysoké až maximální intenzity lze hodnotit testy střídavého výkonu lze je rozdělit do dvou typů, ale doby trvání: 1) Testy střídavého krátkodobého výkonu 2) Testy střídavého dlouhodobého výkonu Testy střídavého krátkodobého výkonu - Posuzují schopnost opakovaně vykonávat maximální krátkodobý výkon (do 5s), který je přerušovaný krátkými intervaly nízké intenzity nebo klidu. Intenzita zatížení odpovídá 200-400% VO2max. 1) Intermitentní běžecký test (IBT) - Test byl ověřován ve dvou verzích a to 10x 20m a 10x 35m s intervaly odpočinku 20s resp. 35s. - Úkolem je dosáhnout co nejkratší čas v každém sprintu (Psotta a kol., 2006) Testy střídavého dlouhodobého výkonu - Hodnotí způsobilost hráče pro výkon v opakovaných intervalech intenzivní činnosti po delší dobu, která v sobě zahrnuje také schopnost zotavení po intenzivním zatížení. Tyto testy postiují především komplex faktorů střídavého výkonu, kromě aerobní výkonnosti zejména zotavovací schopnost a schopnost nervosvalového systému produkovat vysoce intenzivní výkon rychlostně silového typu v podmínkách neúplného zotavení. 1) Intermitentní vytrvalostní Yo-Yo testy - Z důvodu dobré standardizace a proveditelnosti lze tento test považovat v současnosti za nejvýhodnější testovou proceduru pro 31

hodnocení způsobilosti pro střídavý dlouhodobý výkon u hráčů fotbalu. - Obsahuje člunkový běh stupňovanou rychlostí do maxima a to se střídáním intervaly odpočinku. (Bangsbo, 1994b, 1996 in Psotta a kol., 2006) 2.4.5.4 Testování aerobní výkonnosti ve fotbale 1) Test na 2 km - Standardizovaný, dobře proveditelný test pro hodnocení aerobní výkonnosti v terénních podmínkách. Umožňuje také platný odhad maximální spotřeby kyslíku jako ukazatele maximálního aerobního výkonu (Psotta a kol., 2006) 2) Člunkový vytrvalostní běh 20m (Leger test) - Test dlouhodobé běžecké vytrvalostní schopnosti - Opakované překonávání 20 m během od čáry k čáře dle vymezeného časového signálu 3) Cooperův 12 minutový test - Cílem je uběhnout co nejdelší dráhu za určený čas (Měkota, Kovář a kol., 1996) 2.4.5.5 Testování anaerobní kapacity ve fotbale 1) Běh na 300m - Test slouží k hodnocení anaerobní rychlostní vytrvalosti u hráčů fotbalu 32

2.4.5.6 Testování koordinačních schopností a pohyblivosti ve fotbale 1) Jacikův motorický test - leh na zádech stoj leh na břichu stoj 2) Tappink střídavě nohama - test frekvenční rychlosti a koordinace dolních končetin. 3) Běh s kotoulem - Koordinace celého těla 4) Předklon v sedě, předklon ve stoji - posouzení pohyblivosti páteře, kyčelního kloubu a stavu svalů zadní strany stehen (Neumann, 2003) 2.5 Charakteristika věkového období Starší školní věk je období přechodu od dětství k dospělosti. Je charakterizováno značnými biologickými a psychickými změnami. Vysoké tempo biologickopsychosociálních změn i jejich výrazně individuální průběh způsoben činností endokrinních žláz a rozdílnost v produkci jejich hormonů. Jedná se o období velmi nerovnoměrného vývoje, jak tělesného, tak i psychického a sociálního. Toto období můžeme ještě rozdělit do dvou fází: prepubescence končící okolo 13. roku věku a fáze puberty končící kolem 15. Roku Tělesný vývoj Ve vývoji tělesné výšky je možné konstatovat stále rychlejší růst. Mění se spolu s hmotností více, než v kterémkoliv jiném období. Po 13. roce však mohou růstové změny negativně působit na kvalitu pohybů u dítěte. Růst se neprojevuje na celém organismu rovnoměrně. Končetiny rostou rychleji než trup a růst o výšky je intenzivnější než do šířky. Pubertální věk je důležitý pro formování návyku správného držení těla. Psychický vývoj Období puberty patří mezi klíčová období ve vývoji psychiky. Hormonální aktivity ovlivňuje emotivní vztahy a projevy dětí k sobě samým, k druhému pohlaví, ke svému okolí a může působit (pozitivně i negativně) na jejich chování ve sportovní činnosti. 33

Formuje se vztah ke sportu jako k činnosti, která může přinést silné uspokojení, jíž je však nutno věnovat plné úsilí a kterou nelze chápat jen jako nezávaznou hru. Pohybový vývoj Nerovnoměrnost vývoje výrazněji ovlivňuje pohybové možnosti. Tělesná výkonnost nedosáhla ještě svého maxima, schopnost přizpůsobení je dobrá, což vytváří dobré předpoklady pro trénink. Vývoj a růst pokračuje a není ještě ukončen, ačkoliv již začíná spět ke svému konci. V pubertě u některých dětí dochází ke značnému zhoršení koordinace, zhoršuje se především schopnost přesnosti a plynulosti pohybů. (Perič a kol., 2012) 34

3 Metodologie práce 3.1 Cíle práce Cíle mé bakalářské práce jsou následující: 1) Zjistit úroveň kondiční předpokladů u fotbalových klubů FK Kolín a FC Velim v kategorii U15. 2) Porovnat výsledky obou týmů a zjistit rozdíl v tělesné kondici mezi těmito dvěma týmy, hrajícími rozdílnou soutěž. 3) Porovnat výsledky s obecnou populací ve stejném věku, popřípadě s naměřenými výsledky z dříve uskutečněných výzkumů.. 3.2 Úkoly práce 1) Analýza a syntéza dat zpracování literatury. 2) Sestavit testovací baterii, kterou použiji pro samotné testování. 3) Provést měření jednotlivých motorických schopností u týmů FC Velim a FK Kolín 4) Provést vyhodnocení výsledků, převést do grafické podoby a porovnat výsledky. 5) Vyvodit závěry z prováděného měření do praxe 3.3 Hypotézy H1 Tým FK Kolín dosáhne v průměru ve většině testů lepších výsledků než tým FC Velim, a to z důvodu většího tréninkového zatížení a lepších podmínek pro trénink danými i vyšší soutěží. H2 Výsledky testů budou ve většině případů lepší než naměřené hodnoty v dřívějších letech u obecné populace ve stejném věku 35

3.4 Charakteristika testovaných souborů 3.4.1 FK Kolín Testovanému souboru bylo ke dni testování v průměru 14,8 let. Testováno bylo 12 hráčů, z toho 1 brankář, 5 obránců, 4 záložníci a 2 útočníci (Tab.17). Výška dosáhla v průměru 174,5 ± 10,2 cm (Tab.3.), hmotnost 61,1 ± 7,4 kg (Tab.4) a BMI 20, 21 ± 1,37 (Tab.5.) Doplňkové informace o testovaném souboru uvádíme v přílohách. Tabulka 3- Výška hráčů FC FK Kolín Výška (cm) Nejvyšší 195 Nejnižší 162 Průměrná hodnota 174,5 Variační rozpětí 33 Směrodatná odchylka 10,2 Tabulka 4 - Hmotnost hráčů FK Kolín Hmotnost (kg) Nejvyšší 73,3 Nejnižší 46,5 Průměrná hodnota 61,1 Variační rozpětí 26,8 Směrodatná odchylka 7,4 Tabulka 5 - BMI hráčů FK Kolín BMI Nejvyšší 22,28 Nejnižší 17,29 Průměrná hodnota 20,21 Variační rozpětí 4,99 Směrodatná odchylka 1,37 36

3.4.2 FC Velim Jak můžeme vidět v Tab.6, Tab7 a Tab.8, průměrná výška testovaného souboru byla 170,2 cm ± 7,1cm, hmotnost 59 ± 8,2kg, a BMI 20,48 ± 1,73. Průměrný věk hráčů FC Velim byl ke dni testování 14,13 let. Testování se zúčastnilo 14 hráčů, z čehož byl 1 brankář, 6 obránců, 4 záložníci a 3 útočníci. Jeden obránce a jeden záložník byli však narození v roce 2000, respektive 2001. Ti do porovnání zahrnuti nejsou. Tab.9. (Čísla u následujících tabulek v závorkách udávají hodnotu se započtením hráčů narozených v letech 2000 a déle, jenž se testování také zúčastnili, ale do celkových porovnání kvůli objektivnosti zahrnuti nebudou.) Tabulka 6 Výška hráčů FC Velim Výška (cm) Nejvyšší 184 Nejnižší 155 (150) Průměrná hodnota 170,2 (167,42) Variační rozpětí 29 (34) Směrodatná odchylka 7,1 (9,4) Tabulka 7 Hmotnost hráčů FFC Velim Hmotnost (kg) Nejvyšší 73,3 Nejnižší 49,3 (44,1) Průměrná hodnota 59 (56,7) Variační rozpětí 29,2 (31,9) Směrodatná odchylka 8,2 (9,4) Tabulka 8 BMI hráčů FC Velim BMI Nejvyšší 23,59 Nejnižší 18,11 Průměrná hodnota 20,48 (20,24) Variační rozpětí 5,48 Směrodatná odchylka 1,73 (1,71) 37

3.5 Metody a zpracování výsledků 3.5.1 Zvolená testová baterie K otestování tělesné kondice u zvolených souborů jsem se rozhodl využít těchto testů a měření 3.5.1.1 Somatické měření Jelikož jsou významnými indikátory tělesné zdatnosti a nepřímo i pohybové výkonnost různé somatické charakteristiky, rozhodl jsem se pro změření tělesné výšky a tělesné váhy. Tyto údaje mi poskytnou možnost vypočítat index tělesné hmotnosti, BMI (Body Mass Index). BMI nás informuje o tom, zda aktuální tělesná hmotnost odpovídá tělesné výšce, nebo zda je nadměrná, či snížená (Měkota, Chytráčková a kol., 2002) Tělesná výška Zařízení: měřítko na stěnu a trojúhelník Měřítko upevníme v odpovídající výšce na stěnu, která není opatřena podlahovou lištou. Měřená osoba stojí u stěny, které se dotýkají patami, hýžděmi a lopatkami. Hlava je v rovnovážné poloze, tj. horní okraj zvukovodů a dolní okraj očnice jsou v rovině. Odečítáme na měřítku pomocí trojúhelníku, který se odvěsnou lehce dotýká temene hlavy s přesností na 0,5 cm. Tělesná hmotnost Zařízení: osobní váha s přesností měření na 0,1 kg. Doporučuje se měřit v ranních či dopoledních hodinách v minimálním oděvu. Měříme s přesností na 0,1 kg. (Měkota, Chytráčková a kol., 2002) 3.5.1.2 Test 1 - Skok daleký z místa Charakteristika: Test dynamické, výbušně (explozivně) silové schopnosti dolních končetin Zařízení: Rovná plocha (žíněnka, plstěný nebo gumový pás, doskočiště na hřišti), měřící pásmo 38

Provedení: Ze stoje mírně rozkročného těsně před odrazovou čárou (chodidla rovnoběžně, přibližně v šíři ramen) provede testovaná osoba (dále jen TO) podřep a předklon, zapaží a odrazem snožmo se současným švihem paží vpřed skočí co nejdále. Přípravné pohyby paží a trupu jsou dovoleny, není však povoleno poskočení před odrazem. Provádějí se tři pokusy. Hodnocení a záznam: Hodnotí se délka skoku v centimetrech, zaznamenává se nejlepší ze tří pokusů. Přesnost záznamu 1 cm. Pokyny a pravidla: Pohybový úkol vysvětlíme a předvedeme. Odraz se provádí z rovné, pevné, neklouzavě plochy, není dovolena opora (např. o pevný okraj doskočiště) ani použití treter. Doskok je do pískoviště, na žíněnku nebo na plstěný pás, které je třeba zajistit před posouváním. Je nutné dbát na to, aby odrazová i dopadová plocha byla zhruba ve na stejné úrovni. Měří se vzdálenost od čáry odrazu k zadnímu okraji poslední stopy dopadu (týká se i dotyku podložky jinou částí těla než chodidlem). Obrázek 5 - Skok daleký z místa odrazem snožmo (Měkota, Kovář a kol., 1995) 3.5.1.3 Test 2 Sedy lehy/min Charakteristika: Test dynamické, vytrvalostně silové schopnosti břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů Zařízení: Plstěný pás, koberec, nebo tuhá gymnastická žíněnka, stopky 39

Provedení: TO zaujme základní polohu leh na zádech pokrčmo, paže skrčit vzpažmo zevnitř, ruce v týl, sepnout prsty, lokty se dotýkají podložky. Nohy jsou pokrčeny v kolenou v úhlu 90 stupňů. Chodidla od sebe ve vzdálenosti 20-30 cm, u země je fixuje pomocník. Na povel TO provádí co nejrychleji opakovaně sed (oběma lokty se dotkne souhlasných kolen) a leh (záda a hřbety rukou se dotknou podložky) s cílem dosáhnout max. počet cyklů za dobu 60s. Hodnocení a záznam: Hodnotí a zaznamenává se počet úplných a správně provedených cyklů za dobu 1 minut. Pokyny a pravidla: Test se provádí jen jednou. Po výkladu a ukázce si TO vyzkouší správné provedení. Skupinovým testováním ve dvojicích lze současně testovat několik osob, počet správně provedených cviků počítá necvičící. (Měkota, Chytráčková a kol., 2002) Obrázek 6 - : Leh sed / 60 s (Měkota, Kovář a kol., 1995) 3.5.1.4 Test 3 - Člunkový běh 4x 10m Charakteristika: test běžecké rychlostní schopnosti se změnou směru, z části také obratnostních dispozic Zařízení: dvě mety (kužely), nejvýše 20cm vysoké ve vzdálenosti 10 m od sebe, fotobuňky nebo stopky. Provedení: TO zaujme postavení na startu (polovysoké), na signál vybíhá vpřed k metě, metu obíhá, vrací se k metě na startu, kterou obíhá tak, aby proběhnutá dráha 40

mezi druhým a třetím úsekem tvořila osmičku. Na konci třetího úseku již metu neobíhá, pouze se jí dotkne rukou, a co nejkratší cestou se vrací do cíle. Cílové mety se povinně opět dotkne rukou. Hodnocení a záznam: hodnotí se čas po uběhnutí čtyř úseků, stopky se zastavují, jakmile se TO dotkne rukou mety v cíli. Pravidla: každá TO si proběhne volně celou dráhu na zkoušku. Provádějí se dva pokusy, mezi nimiž je odpočinek 5 minut. (Fajfer, 2005) 3.5.1.5 Test 4 Yo-Yo intermitentní zotavovací test 1 Charakteristika: Test lze považovat v současnosti za nejvhodnější testovou proceduru pro hodnocení způsobilosti pro střídavý dlouhodobý výkon u hráčů fotbalu. Testuje aerobní výkonnost, komplex faktorů střídavého výkonu, zotavovací schopnost a schopnost nervosvalového systému produkovat vysoce intenzivní výkon rychlostně silového typu v podmínkách neúplného zotavení (Bangsbo 1994b, 1996 in Psotta a kol., 2006). Výkon v tomto testu je podložen vysokým obratem jak aerobního, tak anaerobního metabolismu (Svensson, Drust, 2005). Zařízení: pásmo pro změření vzdálenosti, kužele, audio nahrávka, přehrávač s reproduktory, skórovací list Provedení: YoYo intermitentní zotavovací test se skládá z opakovaného běhání 2x20 m mezi startovní čarou, čarou na obrácení a cílovou čarou s postupně se zvyšující rychlostí běhu řízeným signály z nahrané pásky pouštěné v reproduktorech. Po každém běhu (2x20m) je 10 vteřinový čas určený k aktivnímu odpočinku. Rychlost běhu a interval odpočinku jsou řízeny zvukovými signály nahranými na audiokazetě. Běh je ukončen, pokud hráč dvakrát po sobě nesplní časový limit pro 40m úsek. Schéma běhu znázorňuje obr. 8. Hodnocení: Testovým výsledkem je celková překonaná vzdálenost. Doba trvání testu je 5-20 minut (Bangsbo, 1996). 41

Obrázek 7 - intermitentního zotavovacího testu (http://www.topendsports.com) 3.5.2 Organizace a harmonogram testování Testování proběhlo v halách, které oba týmy využívaly pro svou zimní přípravu a to v týdnu před začátkem sezóny. Celé testování proběhlo vždy v jeden den během dvouhodinové tréninkové jednotky. Hráči byli informováni trenéry na předchozím tréninku o testování a byli upozorněni na to, aby minimálně dvě až tři hodiny před tréninkem nejedli. Před zahájením testování jsem upozornil hráče, kteří se necítí dobře, mají nějaké zranění, či jsou po nějakém onemocnění či dlouhodobějším výpadku z tréninkového cyklu, aby k testování nenastupovali. Před každým jednotlivým testem pak byli testované osoby seznámeni s tím, co je čeká a bylo jim předvedeno správné provedení. Harmonogram: 1) Změření tělesné výšky 2) Změření tělesné váhy 3) 20 minutové rozcvičení 4) Test skok daleký z místa - U skoku dalekého měl každá z hráčů tři pokusy, do výsledných tabulek byl započítán vždy nejlepší výsledek. 5) Test sed/lehy opakovaně za minutu - Testované osoby si utvořili dvojice. Jeden z dvojice cvičil a druhý mu přidržoval kotníky a počítal. Poté se ve dvojicích vyměnili. 6) Test člunkový běh 4 x 10m - Každý z hráčů měl v tomto testu dva pokusy, započítává se vždy lepší z nich 7) Test Intermitentní zotavovací Yo Yo test 42

V průběhu celého testování byli hráči slovně motivováni, především od svých trenérů, tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků.. 43

4 Výsledky práce 4.1 FC Velim V tomto týmu vznikl malý problém a to je velké věkové rozpětí. V krajské soutěži jsou totiž v kategorii starší žáci ročníky 98 a 99, do toho však s týmem hrají a trénují další dva hráči, kteří jsou ročníky 2000 a 2001. Pro větší objektivnost tedy budu vždy uvádět první číslo bez těchto hráčů a číslo v závorce bude se započtením i těchto hráčů. Ve výsledném porovnávání s hráči Kolína pak použiji průměrné výsledky bez těchto mladších hráčů. Testování se zúčastnilo 14 hráčů, dva z nich narozeni v roce 2000 a déle. Testován byl jeden brankář, šest obránců, čtyři záložníci a tři útočníci (Tab.9) Tabulka 9 Přehled FC Velim Datum testování 12.3.2013 Počet testovaných hráčů 14 Počet testovaných gólmanů 1 Počet testovaných obránců 5 (6) Počet testovaných záložníků 3 (4) Počet testovaných útočníků 3 (3) Nejkomplexnější hráč K.P. Průměrný dekadický věk ke dni testování 14,13 (13,86) Průměrná výška (cm) 170,2 (167,4) Průměrná hmotnost (kg) 59 (56,7) Průměrné BMI 20,48 (20,24) Průměrný výkon ve skoku dalekém (cm) 195,25 (192,14) Průměrný výkon v leh/sedech (počet) 45,9 (46,4) Průměrný výkon v člunkovém běhu 4x10m (s) 10,58 (10,62) Průměrný výkon v Yo Yo testu (m) 973,3 (905,7) 44

4.2 Výsledky výkonnostních testů V následujích tabulkách (Tab.10,11,12,13) můžeme vidět výsledky všech čtyřech testů, včetně nejlepšího a nejhoršího výkonu, variačního rozpětí a směrodatné odchylky u hráčů FC Velim. 4.2.1 Skok daleký z místa V Tab. 10 vidíme, že v kádru FC Velim byl dosažen nejlepšího výkon 228cm. Naopak nejhorší výkon byl 163cm. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výkonem tedy činil 65cm. Průměrně dosáhli hráči testovaného souboru 195,3 ± 18,9cm. Tabulka 10 Skok daleký z místa FC Velim Výkon (cm) Nejlepší výkon 228 Nejhorší výkon 163 Průměrná hodnota 195,3 (192,1) Variační rozpětí 65 Směrodatná odchylka 18,9 (19,3) 4.2.2 Leh/sedy za minutu V testu vytrvalostní svaloví síly břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů byl v týmu Velimi dosažen nejlepší výkon 55 cyklů. O 20 méně činí hodnota nejhoršího výkonu. Průměrná dosažená hodnota je 45,9 ± 6,7cm Tab.11. Tabulka 11 - Leh/sedy za minutu FC Velim Výkon (počet cyklů) Nejlepší výkon 55 Nejhorší výkon 35 Průměrná hodnota 45,9 (46,44) Variační rozpětí 20 Směrodatná odchylka 6,7 (6,4) 45

4.2.3 Člunkový běh 4 x 10m V rychlostním testu bylo naměřeno nejrychlejšímu hráči 9,97s. Nejslabší výkon pak byl 11,47. Rozdíl mezi těmito hodnotami činí 1,5sa průměrný dosažený čas činil 10,58 ± 0,45s. Přehledné shrnutí v Tab. 12. Tabulka 12 - Člunkový běh 4x10m FC Velim Výkon (s) Nejlepší výkon 9,97 Nejhorší výkon 11,47 Průměrná hodnota 10,58 (10,62) Variační rozpětí 1,5 Směrodatná odchylka 0,45 (0,43) 4.2.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test 1 Průměrným dosaženým výsledkem v tomto testu bylo 973 ± 367m. Nejnižší výkon byl 480m, naopak nejlepší 1600m. V Tab.13 můžeme tedy vidět, že rozdíl mezi nejhorším a nejlepším výkonem činí 1120m. Tabulka 13 - Intermitentní zotavovací YoYo test 1 FC Velim Výkon (m) Nejlepší výkon 1600 Nejhorší výkon 480 Průměrná hodnota 973 (905) Variační rozpětí 1120 Směrodatná odchylka 367 (378) Predikce VO2max Průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku u FC Velim (VO2max), vypočtená dle vzorce níže 41,23 ml/min/kg Tab.14. Vzorec pro predikci dle Bangba et al. (2008): Yo-Yo IR1 test:vo2max (ml/min/kg) = IR1 distance (m) 0.0084 + 36.4 46

Tabulka 14 - Intermitentní zotavovací YoYo test a predikce VO2max FC Velim YoYo intermitentní zotavovací test Jméno Level Metry Predikce VO2max (ml/min/kg) Mi.A. 16-4 1240 46,8 M.K. 15-2 840 43,5 K.P. 16-6 1320 47,5 D.Kop. 14-6 680 42,1 Hykš 15-2 840 43,5 D.D. 15-5 960 44,5 T.Č. 15-6 1000 44,8 J.C. 17-5 1600 49,8 D.Kr. 14-1 480 40,4 M.H. 17-4 1560 49,5 D.P 14-6 680 42,1 S.B. 14-1 480 40,4 D.Kodˇ. 14-2 520 40,8 Ma.A. 14-1 480 40,4 Průměrná hodnota VO2max 41,23 (41,14) 4.2.5 Výsledky jednotlivých hráčů V Tab.15 můžeme přehledně vidět základní informace a výsledky měření všech hráčů. Tabulka 15 - Kompletní výsledky hráčů FC Velim Jméno Nar. Post Výška Hmotnost BMI T1 T2 T3 T4 Body Mi.A. 28.7.1998 ZÁL 178 63,8 20,14 228 51 10,09 1240 48 M.K. 25.3.1998 OBR 184 73,3 21,65 220 45 10,04 840 40 K.P 19.11.1998 ZÁL 173 55,9 18,68 200 55 9,97 1320 50 D.Kop. 10.5.1998 OBR 164 57.7 21,45 163 53 11,47 680 20 A.H. 29.8.1998 OBR 168 55 19,49 206 55 10,46 840 42 D.D. 24.3.1999 BRA 170 61.3 21,21 198 42 10,78 960 27 T. Č. 5.4.1999 ÚT 168 52,8 18,71 183 35 10,66 1000 26 J.C. 3.11.1999 ZÁL 165 49,3 18,11 198 48 10,37 1600 42 D.Kr. 3.8.1999 OBR 160 57,7 22,54 173 48 11,21 480 17 47

M.H. 21.4.1999 ÚT 176 67,5 21,79 213 37 10,28 1560 39 D.P. 12.2.1999 OBR 172 69,8 23,59 182 45 10,75 680 25 S.B. 11.9.1999 ÚT 155 44,1 18,36 179 37 10,88 480 14 D. Koď. 31.8.2001 ZÁL 152 44,6 19,3 165 51 10,75 520 24 Ma. A. 7.4.2000 OBR 150 41,4 18,4 182 47 11 480 19 *Ve sloupci body jsou sečteny body ze všech výkonových testů. V každém testu bylo uděláno pořadí a hráčům přiděleny body dle umístění. Tudíž nejlepší hráč v každém testu byl ohodnocen 14 body, nejhorší hráč bodem 1. 4.2.6 Srovnání hráčů FC Velim dle postů Co se týče porovnání hráčů dle postů v týmu FC Velim, ukázalo se, že ve všech čtyřech testech dosáhli v průměru nejlepších výsledků hráči záložní řady. Ve skoku dalekém dosáhli nejnižších hodnot obránci, kteří byli taktéž v součtu nejpomalejší v rychlostním testu 4x10m. V intermitentním zotavovacím YoYo testu naběhali nejvíce po záložnících útočníci, a dokonce i brankář, ačkoliv byl testován pouze jeden dosáhl lepšího výsledku než je průměr obránců Tab.16. Z tohoto srovnání vyplývá, že co se týče tělesných předpokladů je nejlépe připravena řada záložní, nejhůře pak obránci. V tomto srovnání nejsou zahrnuti hráči narozeni v roce 2000, respektive v roce 2001. Tabulka 16 - Srovnání dle postů - FC Velim Brankář (n=1) Obrana (n=5) Záloha (n=3) Útok (n=3) Těl. výška 170 171,4 172 166,3 Těl. hmotnost 61,3 62,7 56,3 54,8 Skok daleký 198 188,8 208,7 191,7 Sedy/lehy 42 49,2 51,3 36,3 4x10m 10,78 10,79 10,14 10,6 YoYo 960 928 1386 1013 48

4.3 FK Kolín Hráči FK Kolín byli testování 5.3. 2013, n=12. Testování se zúčastnil 1 brankář, 5 obránců, 4 záložnící a 2 útočníci. Průměrný věk testovaného souboru byl 14,8 let - Tab.17. 4.4 Výsledky výkonnostních testů Tabulka 17 - Přehled FK Kolín Datum testování 5.3.2013 Počet testovaných hráčů 12 Počet testovaných gólmanů 1 Počet testovaných obránců 5 Počet testovaných záložníků 4 Počet testovaných útočníků 2 Nejkomplexnější hráč V.V. Průměrný dekadický věk ke dni testování 14,8 Průměrná výška (cm) 174,5 Průměrná hmotnost (kg) 61,1 Průměrné BMI 20,21 Průměrný výkon ve skoku dalekém (cm) 218,9 Průměrný výkon v leh/sedech (počet) 46,8 Průměrný výkon v člunkovém běhu 4x10m (s) 10,17 Průměrný výkon v Yo Yo testu (m) 1220 4.4.1 Skok daleký z místa Nejlepším výkonem u hráčů Kolína ve skoku dalekém bylo 239 cm. Nejkratší pokus pak měřil 197 cm. Průměrný dosažený výsledek v tomto testu byl 218,9 ± 18 cm. Tab.18. Tabulka 18 - Skok daleký z místa FK Kolín Výkon (cm) Nejlepší výkon 239 Nejhorší výkon 197 Průměrná hodnota 218,9 Variační rozpětí 42 Směrodatná odchylka 14,8 49

4.4.2 Leh/sedy za minutu Variační rozpětí u tohoto testu bylo 20, když nejlepším výkonem bylo 50 cyklů za minutu a nejhorším výkonem bylo 38. Průměrně dosáhli testovaní hráči výkonu 46,8 ± 6,5 cyklů za minutu Tab. 19. Tabulka 19 - Leh/sedy za minutu - FK Kolín Výkon (počet cyklů) Nejlepší výkon 58 Nejhorší výkon 38 Průměrná hodnota 46,8 Variační rozpětí 20 Směrodatná odchylka 6,5 4.4.3 Člunkový běh 4 x 10m V testu rychlostních předpokladů byla průměrná naměřená hodnota 10,17 ± 0,27s. Nejlepší výkon byl 9,86 a nejhorší 10,58. Rozdíl mezi těmito dvěma výkony je 0,72s Tab. 20. Tabulka 20 - Člunkový běh 4x10m FK Kolín Výkon (s) Nejlepší výkon 9,86 Nejhorší výkon 10,58 Průměrná hodnota 10,17 Variační rozpětí 0,72 Směrodatná odchylka 0,27 4.4.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test Nejlepší výkon v intermitentním zotavovacím testu úrovně 1 v týmu Kolína byl 2120 m, nejnižší pak 560 m. Můžeme tedy vidět, že rozdíl mezi některými hráči je vcelku veliký. Průměrná naběhaná vzdálenost je 1220 ± 482 m Tab. 21. 50

Tabulka 21 - Intermitentní zotavovací YoYo test 1 - FK Kolín Výkon (m) Nejlepší výkon 2120 Nejhorší výkon 560 Průměrná hodnota 1220 Variační rozpětí 1560 Směrodatná odchylka 482 Predikce VO2max.U kolínských hráčů byla průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku (VO2max), vypočtená dle vzorce níže 46, 64 ml/min/kg Tab.22. Vzorec pro predikci dle Bangba et al. (2008): Yo-Yo IR1 test:vo2max (ml/min/kg) = IR1 distance (m) 0.0084 + 36.4 Tabulka 22 - Intermitentní zotavovaci YoYo test 1 a predikce VO2max - FK Kolín YoYo intermitentní zotavovací test Jméno Level Metry Predikce VO2max (ml/min/kg) N.B. 17-2 1480 48,8 M.F. 15-3 880 43,8 B.H 18-6 1960 52,9 J.J. 14-8 760 42,8 V.K. 17-2 1480 48,8 L.N. 15-1 800 43,1 T.N. 14-3 560 41,1 L.P. 16-8 1400 48,2 D.P. 17-2 1480 48,8 J.S. 15-1 800 43,1 V.Š. 15-4 920 44,1 V.V. 19-2 2120 54,2 Průměrná hodnota VO2max 46,64 51

4.4.5 Výsledky jednotlivých hráčů V Tab. 23 můžeme přehledně vidět výsledky jednotlivých hráčů FK Kolín. Tabulka 23 - Kompletní výsledky hráčů FK Kolín Jméno Nar. Post Výška Hmotnost BMI T1 T2 T3 T4 Body N.B 29.8.1998 OBR 189 68,5 19,18 221 41 9,86 1480 31 M.F. 5.9.1998 OBR 1177 63,6 20,3 139 46 10.06 880 32 B.H. 13.2.1998 ZÁL 164 46,5 17,29 239 39 10,11 1960 31 J.J. 22.5.1998 OBR 166 61,4 22,28 197 53 10,57 760 15 V.K 16.3.1998 ZÁL 162 55,3 21,07 199 58 10,58 1480 26 L.N. 28.4.1998 BRA 195 73,3 19,28 232 49 10,54 800 26 T.N. 25.4.1998 OBR 178 60,1 21,29 229 43 10,36 560 19 L.P 24.9.1998 ÚT 171 60,8 20,79 227 38 9,92 1400 26 D.P. 5.4.1998 OBR 179 59,7 18,63 201 42 9,92 1480 27 J.S. 4.6.1998 ÚT 165 55,8 20,5 209 45 9,86 800 26 V.Š. 16.1.1998 ZÁL 166 55,3 20,07 215 49 10,06 920 28 V.V. 24.5.1998 ZÁL 182 72,5 21,89 226 58 10,16 2120 36 *Ve sloupci body jsou sečteny body ze všech výkonnostních testů. V každém testu bylo uděláno pořadí a hráčům přiděleny body dle umístění. Tudíž nejlepší hráč v každém testu byl ohodnocen 12 body, nejhorší hráč bodem 1. 4.4.6 Srovnání hráčů FK Kolín dle postů Srovnání postů u kolínského celku dopadlo následovně: Nejvyšší hodnoty ve skoku dalekém v průměru dosáhl brankář. Ostatní řady měly, co se průměrných hodnot týče prakticky vyrovnané výkonu. V sed/lezích dosáhla nejlepšího výkonu řada záložníků, nejnižšího pak útočníci. Co se týče předpokladů rychlostních dosáhli nejlepšího průměrného času útočníci. V intermitentním zotavovacícm YoYo testu naopak excelovala řada záložní více v Tab. 24. Tabulka 24 - Srovnání dle postů FK Kolín Brankář (n=1) Obrana (n=5) Záloha (n=4) Útok (n=2) Těl. výška 195 177,8 168,5 168 Těl. hmotnost 73,3 62,7 57,4 58,3 Skok daleký 232 217,4 218 218 Sedy/lehy 49 43,6 51 41,5 4x10m 10,54 10,19 10,23 9,89 YoYo 800 1032 1620 1100 52

4.5 Porovnání obou týmů V následující tabulce (Tab.25) je přehledné znázornění průměrných naměřených hodnot obou týmů pro jejich snadnější porovnání mezi sebou. Z údajů nám jasně vyplývá, že rozdíl mezi těmito dvěma týmy na různých výkonnostních úrovních se ukázal v jejich kondičních předpokladech. Ve všech testech dosáhl tým z vyšší soutěže lepších výsledků než tým z nižší soutěže. Tabulka 25 - Srovnání FC Velim a FK Kolín Test FC Velim FK Kolín Průměr Směr. odchylka Průměr Směr. odchylka Skok daleký z místa (cm) 195,3 18,9 218,9 14,8 Lehy/sedy/1min. (počet) 46 6,7 47 6,5 Čl. běh 4x 10m (s) 10,58 0,45 10,17 0,27 Inter.zot. YoYo 1 (m) 973 367 1220 482 VO2 max (ml/min/kg) 41,23 46,64 4.5.1 Skok daleký z místa V grafu 1 vidíme jak si naše testované soubory vedly ve skoku dalekém v porovnání s obecnou populací v podobném věku a s fotbalisty žákovské ligy Ostravska ve věku 14 let (Fajfer, 2000 in Fajfer, 2005.) Hráči FK Kolín dosáhli podobného průměrného výsledku jako již zmiňovaní fotbalisté žákovské ligy. Naopak výsledky hráčů FC Velim jsou srovnatelné s naměřenými hodnotami u obecné populace ve věku 14 let. 53

Graf 1- Porovnání ve skoku dalekém 220 215 210 205 200 195 190 185 180 FC Velim FK Kolín Obecná populace 14 let (Měkota, Chytráčková a kol., 2006) Obecná populace 15 let (Měkota, Chytráčková a kol., 2006) Průměr fotbalisti 14 let (Fajfer, 2005) Skok daleký z místa 4.5.2 Lehy/sedy za minutu Z grafu 2 vyplývá, že oba naše testované soubory jsou na tom, co se týče vytrvalostní síly břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů velmi podobně a jsou na tom lépe než obecná populace ve stejném věku. V porovnání se sledovanými soubory z žákovské ligy Ostravska ve věku 14 však mírně zaostávají. Graf 2 - Porovnání Leh/sedy za minutu 50 48 46 44 42 40 38 36 FC Velim FK Kolín Obecná populace 14 let (Měkota, Chytráčková a kol., 2006) Obecná populace 15 let (Měkota, Chytráčková a kol., 2006) Průměr fotbalisti 14 let (Fajfer, 2005) Leh/sedy za 1 minutu 54

4.5.3 Člunkový běh 4 x 10m Při srovnání rychlostních schopností nám vyšly tyto data: FK Kolín byl v tomto testu dokonce o 2 desetiny v průměru rychlejší než hráči žákovských celků Ostravska do 14 let. Naopak FC Velim na tom byla v tomto porovnání o něco hůře, dosáhla v průměru přibližně o čtyři desetiny horších výsledků než FK Kolín a přibližně o dvě desetiny zaostávala za průměrem žáků z Ostravska graf 3. Graf 3 - Porovnání v člunkovém běhu 4x10m 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 FC Velim FK Kolín Obecná populace 14 let (Měkota, Chytráčková a kol., 2006) Obecná populace 15 let (Měkota, Chytráčková a kol. 2006) Průměr fotbalisti 14 let (Fajfer, 2005) Člunkový běh 4x10m 4.5.4 Intermitentní zotavovací Yo Yo test V testu aerobní kapacity, kterou jsme zjištovali pomocí Intermitentního zotavovacího YoYo testu úrovně 1 dosáhli v průměru o přibližně 250m více hráči FK Kolín. Pro porovnání můžeme nalézt v grafu výsledky naměřené Teplanem, Malým a kol., (2012) u prvního celku ligy v kategorii U 17 a posledního celku v téže soutěži. Průměrnou hodnotou dle Psotty (2006) je u dorostenců ve věku 15-16 let výkon 1440 2080m. V grafu uvádíme průměrnou hodnotu. Graf 4. 55

Graf 4 - Porovnání - Intermitentní zotavovací YoYo test 1 2500 2000 1500 1000 500 0 FC Velim FK Kolín Méně úspěšný tým U17 (Teplan, Malý a kol., 2012) Více úspěšný tým U17 )Teplan, Malý a kol., 2012) Průměr fotbalisti 15-16 let (Psotta, 2006) Národní tým U 17 (Teplan, Malý a kol., 2012) Intermitentní zotavovací YoYo test 56