Minerální výživa rostlin

Podobné dokumenty
Minerální výživa rostlin

Ekologie fotosyntézy

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Cykly živin v terestrických

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Cykly živin v terestrických

Mendělejevova tabulka prvků

- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

05 Biogeochemické cykly

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Velikostní rozdělení půdních organismů

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

kvasinky x plísně (mikromycety)

Abiotické faktory působící na vegetaci

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Biologické odstraňování nutrientů

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

1- Úvod do fotosyntézy

Základy pedologie a ochrana půdy

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Úvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Cykly živin v ekosystémech. Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013/2014)

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Nadaní žáci Pracovní sešit

kvasinky x plísně (mikromycety)

Biologické odstraňování nutrientů

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Základy pedologie a ochrana půdy

Symbiózy. s autotrofními organizmy

Oceněné rostlinné hnojivo!

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Diagnostika dřevin pomocí analýzy šťávy listů

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Biologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy. Anna Lepšová, CSc. 7. března 2013

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Vnitřní vliv rostliny. Vnější vliv prostředí

Fosfor: Projevy deficience P: - 0,2-0,5 % SH rostlin. - často limitující minerální živina (v substrátu většinou v koncentracích kolem 1

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Transkript:

Minerální výživa rostlin

Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy rostlin, zákon minima Armstrong & McGeehee (1980) koncept limitujících zdrojů (limiting resource model) populační ekologie rostlin druh s nižší minimální hodnotou zdroje R* je lepším kompetitorem

Minerální živiny v půdě Primární zdroj prvků matečná hornina, N fixace z atmosféry sekundární zdroj odumřelá biomasa rostlin a živočichů, alochtonní materiál, suchá nebo mokrá depozice půdní roztok minimum rozpuštěných živin půdní koloidy adsorpce živin na jejich povrchu organický detritus, humus, nerozpustné anorganické látky převážná většina živin vodní režim stanoviště, koncentrační gradient, rychlost difúze

(Druhotné) jílové minerály Výsledkem chemického zvětrávání velký povrch, většinou negativní povrchový náboj značná sorpční kapacita (CEC, výměnné báze)

Půdní organická hmota Proces mineralizace a humifikace humínové k., fulvokyseliny, huminy humus mul, moder, mör humolit (rašelina, slatina) rozklad za nepřítomnosti O 2 půdní koloidy interakce minerálních částic a organického materiálu

Příjem živin rostlinou Volné ionty z půdního roztoku výměna H + a HCO 3 - za adsorbované ionty na jílovitých a humózních částicích vylučování org. látek (exudáty) uvolnění nedostupných iontů (např. Fe, P, stopové prvky)

Bilance minerální výživy Popelovina ca 3 10% sušiny biomasy geochemické skupiny rostlin halofyty, metalofyty fytoremediace stanovišť, akumulace Si trávy, ostřice, tropické stromy luxury consumption akumulace živin v nadbytečném množství nitrofyty nutrient use efficiency NUE = vytvořená biomasa/spotřeba živin [g/g] kořenový systém R/S, root mass ratio, kapacita kořenového vlášení deficiency stress strategy trpasličí vzrůst, vytrvalost pletiv ( xeromorfie )

Bilance dusíku v prostředí Organická biomasa, hlavní zdroj N pro rostliny (až 99% půdního N) fixace vzdušného N, hlavní rezervoár atmosféra mitrifikace (organický N) NH 4 + NO 2 - NO 3-, denitrifikace redukce nitrátů (teplota, ph, redox prostředí) mineralizace (anorganická forma N) vs. imobilizace (C:N opadu)

Metabolismus dusíku Kvantitativně čtvrtý nejbohatší prvek v biomase rostlin (v průměru 1 4%), stavební součást AK, bílkovin, enzymů, Rubisco, atd. nedostatek N peinomorfózy zakrnělý růst, urychlená reprodukce, senescence

Metabolismus dusíku Příjem ve formě nitrátů (NO 3- ), amonných iontů (NH 4+ ) a AK (tundra) asimilace N rostlinou: NO 3 - NH 4 + AK náklady na asimilaci NO 3 - >> NH 4 + > AK (energetická náročnost nitrát-reduktázy)

N 2 -fixující organismy Bct Clostridium pasteurianum, Azotobacter sinice Nostoc, Anabaena, Mactigocladus primární sukcese, ve vodě (rýžová pole A. azollae), epifylicky na listech tropických dřevin 3 6% podíl u lišejníků Nostoc, Anabaena mechorosty Anthoceros, Blasia cévnaté r. Azolla, cykasy, Gunnera

Hlízkové bct Organické látky od rostlin mnohem vyšší kapacita fixace N 2 bct Rhizobium Trifolium, Lotus, Vicia, Pisum; Bradyrhizobium Glycine max, Vigna, tropické bobovité, Parasponia aktinomycety, především Frankia na kořenech >200 druhů, Alnus, Myrica, Elaeagnus, Dryas, Casuarina)

Infekce relativně druhově specifická symbiozom bakteroidy uzavřené peribakteriální membránou Kořenová hlízka redukční štěpení N 2 za pomoci nitrogenáz N 2 + 8 H + + 8 e - 2 NH 3 + H 2 rostlina dodává uhlíkaté látky, enzymy k asimilaci amoniaku a chrání před nadbytkem volného O 2 (leghemoglobin)

Ekosystémový význam Primární vstup N do ekosystémů primární sukcese, bilance živin Myrica faya introdukce na Havajské ostrovy

Rezervoár v sedimentech Bilance fosforu v prostředí většina P v půdě v organické formě (luční a lesní půdy asi 60 90%, tundrové půdy až 99%) velmi nízký difúzní koeficient, snadná tvorba chelátů P velmi často limitujícím prvkem výživy

Metabolismus fosforu Jeden z makroelementů, obsah řádově desetiny procent sušiny (0.1 0.8%) součást ATP, NK, některé koenzymy, fosfolipidy příjem anorganického fosforu (PO 4 3-, H 2 PO 4-, HPO 4 2- Proteaceae (proteoid roots), dále např. Betulaceae, Cyperaceae (dauciform roots), Fabaceae shluky krátkých kořínků velmi bohatě oděných kořenovým vlášením produkce enzymatických fosfatáz (hydrolýza organických sloučenin), organických kyselin a chelatinujících sloučenin uvolnění anorganického P

Mykorhiza Mykorhiza (Frank 1885) mutualistická, dlouhodobá asociace kořenů rostlin a hyf ca 83% dvouděložných a 79% jednoděložných rostlin, u všech nahosemenných, i rostlin výtrusných (kapradiny, mechy, játrovky) některé skupiny mykorhizu netvoří Proteaceae, Brassicaceae, Caryophyllaceae, Chenopodiaceae mykorhiza druhově nespecifická jeden strom údajně až 2000 různých druhů hub (Allen 1993) (?) propojení více druhů vyšších rostlin CMN (common mycorrhizal network)

AM vs. ektomykorhiza AM nejčastější (asi 80% rostlin) a nejdůležitější, zřejmě primární typ houby spájivé Glomeromycety (především rod Glomus), arbuskuly a vesikuly mycélium až 20% biomasy kořene Především lesní dřeviny Pinaceae 95% druhů, Fagaceae 94% druhů, Salicaceae 83% druhů Basidiomycety a Ascomycety hustý plášť okolo mladých kořínků, Hartigova síť, externí mycélium v půdě

Erikoidní mykorhiza Endomykorhizní vazba rostlin čeledí Ericaceae, Epacridaceae, Empetraceae s hyfami většinou vřeckovýtrusých hub velmi jemné kořínky ( hair roots ) bez kořenového vlášení vysoká intenzita infekce kořene Calluna až 200 infekcí na 1 mm délky kořene, až 70% všech buněk

Mykoheterotrofie rostlin > 400 druhů achlorofylních rostlin (87 rodů) většinu života vegetují v půdě Monotropa kořenový bal, infekce houbou (Basidiomycetes) Hartigova síť, plášť okolo kořene, pronikání hyf do buněk propojení s dalšími rostlinami

Endomykorhiza orchidejí s houbou často Rhizoctonia (Basidiomycetes) klubíčka intracelulárního mycelia asociace houby s jehličnany převod org. látek klíčící orchideji počáteční mykoheterotrofie, později normální rovnovážná mykorhiza nezelené druhy trvale mykoheterotrofní parazitismus (?) Mixotrofní výživa orchidejí

Parazitismus rostlin Vyšší rostliny asi 4000 druhů ze 17 čeledí, fylogeneticky vzdálené skupiny Orobanchaceae, Loranthaceae, Santalaceae hemi holoparazitismus spektrum růstových forem, morfologických tvarů, největší diverzita v (sub)tropech Rafflesia arnoldii květy až 3 m, Arceuthobium minutissimum (Loranthaceae)

Karnivorie rostlin Mixotrofní výživa doplněk výživy (N, P, S, Mg, K), absorpce nízkomolekulárních látek zvýšení fitness >500 druhů (7 čeledí) dvouděložných rostlin (+ Brocchinia, Catopsis) celosvětové rozšíření, vodní i terestrické rostliny, liány, epifyty