Symbiózy. s autotrofními organizmy
|
|
- Drahomíra Němečková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Symbiózy s autotrofními organizmy
2 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulární (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní tzv. endomykorhizy Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofytizmus Lichenizmus Mykoheterotrofní rostliny Parazité rostlin (příště)
3 Mykorhizní vs. mykotrofní Mykotrofní rostliny, schopnost tvořit funkční mutualistické spojení s myceliem Mykorhizní houby, schopny tvořit mutualistické symbiózy s rostlinami Mykorhiza funkční symbióza rostliny a houby s. l.; morfologie x mykofágní (žeroucí houby)
4 Kolik rostlin mykotrofních? - 86(- 95) % druhů rostlin ( ) - cca 2/3 druhů mají arbuskulární mykorhizu (AM) - cca druhů má ektomykorhizu (ECM) - zástupci každé větší taxonomické jednotky říše Plantae tvoří AM (tedy např. i játrovky, kapradiny, dřeviny, ) AM patří sem i rostliny vodní (Isoëtes), ruderální (Chenopodium) a slaništní (Spartina cynosuroides) Spartina_cynosuroides2.jpg
5 Historie mykorhizy AM cca před 460 mil. let Aglaophyton major před 400 mil. let (devon) rhizomy s arbuskuly Helgason & Alastar (2005) ECM nejstarší fosilní nálezy 50 mil. let x dle fylogeneze až 180 mil. let (koevoluce s Pinaceae) (x kořenové symbiotické bakterie fixující N 2 před cca mil. let)
6 Jak vznikla? - devonské rostliny kolonizace souše - limitace fosforem AM pravděpodobně parazit fosfor z půdy část fosforu do rostliny /Images/Aglaophyton_major.jpg
7 Objev mykorhiz - AM 1842 (Nägeli 1842)
8 ektomykorhiza Jak vypadají? arbutoidní arbuskulární - rozdělení podle specifických struktur erikoidní orchideoidní / jpg
9 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofyti Lichenismus Mykoheterotrofní rostliny Parazité rostlin (příště)
10 Arbuskulární mykorhiza - hyfy pronikají přes buněčnou stěnu buněk primární kůry - arbuskuly - extraradikální mycelium - vezikuly (zásobní látky) Agrostis tenuis kořínky David Püschel
11 Arbuskulární mykorhiza
12 Arbuskulární mykorhiza - Glomeromycota (Glomus, Gigaspora, ) - minimální saprotrofní schopnosti = příjem organických látek z rostliny = obtížně kultivovatelné David Püschel
13 Arbuskulární mykorhiza funkce Houba - vyšší příjem P a vody - ochrana před stresem ze sucha - ochrana před těžkými kovy Rostlina - asimiláty
14 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofyti Lichenismus Mykoheterotrofní rostliny Parazité
15 Ektomykorhiza - hyfy v mezibuněčných prostorách primární kůry (Hartigova síť) - plášť hyf - extraradikální mycelium - změna morfologie kořene Picea abies kořínky
16 Ektomykorhiza
17 Ektomykorhiza - Agaricomycotina (Russulales, Boletales, Thelephorales, ) - Pezizomycotina (Helotiales, ) - většina organických sloučenin od rostliny - některé kultivovatelné na agaru Boletus edulis x jen základy plodnic (Boletus reticulatus)
18 Ektomykorhiza funkce Houba - transport P, N a vody - ochrana před kořenovými parazity - minerální živiny Rostlina - asimiláty - fruktifikace
19 Specifika ECM - živiny z půdy pouze extrarad. myceliem, hyfální plášť nepropustný = izolace od půdy - většinou 100% kořenového systému s vytvořenými mykorhizami - mykorhizosféra - životnost mykorhizy (1 kořenové špičky) řádově měsíce, max. 2 roky - dynamický systém - více hub současně (až desítky druhů ECM hub na 1 stromě) + plasticita u ECM symbiontů - vznik ECM až 66x v evoluci! = různé enzymatické schopnosti ECM hub
20 Specifika ECM - fruktifikace pouze s hostitelem - indukce pec. látkami? - organické látky pro plodnice = hyfální plášť jako zásobárna živin = pro jednu plodnici potřeba cca 3 14 mil. špiček (!) odpovídá ploše cca 1-2 m 2 Russula vesca Boletus edulis
21 ECM houby a bezobratlí - vysoká koncentrace P a N ve špičkách - ochranné buňky na povrchu mechanická obrana (tlustostěnné jehlicovité) chemická obrana: cystidy (odpuzující látky) (Russulales, Agaricomycotina) Lactarius (Russulales, Agaricomycotina) Taylor & Alexander (2005) - stearoylvelutinal (neaktivní) oxidace na terpenoid isovellerral (odpuzovač bezobratlých) - krystaly šťavelanu vápenatého
22 Erikoidní mykorhiza - Ericaceae - vlasové kořeny (tenké kořínky ) - klubka a smyčky (rhizodermální buňky) - extraradikální mycelium
23 Erikoidní mykorhiza - Pezizomycotina (Rhizoscyphus ericeae) - saprotrofové - silná enzymatická výbava (proteázy, fenol oxidázy) - růst a rozklad humusu při nízkém ph Rhizoscyphus ericeae Rhododendron hirsutum
24 Erikoidní mykorhiza funkce Houba - rozklad organických látek a transport N a P Rostlina - asimiláty Phyllodoce caerulea
25 Orchideoidní mykorhiza - Agaricomycotina (Rhizoctonia) - všechny orchideje (30 tis. druhů) klíčové pro ontogenezi - ze začátku organické i anorganické látky od houby - později výměna látek kořenové buňky Goodyera oblongifolia s klubíčky hyf Goodyera pubescens
26 Jungermannioidní mykorhiza - rhizoidy játrovek Glomus sp. (Glomeromycota) + Pellia epiphylla Rhizoscyphus ericeae (Pezizomycotina) + Cephaloziella varians Tulasnella, Sebacina (Agaricomycotina) + Aneura, Cryptothallus
27 Kde je najdeme? - typ půd, množství živin (lignin, fenolické látky, inorganické látky) - v gradientu S J a Vysoko v horách Nížiny erikoidní ECM AM x podceněny tropy, Cesalpiniaceae, Dipterocarpaceae, Read et al. (2002)
28 K čemu jsou mykorhizy Finlay (2008)
29 K čemu jsou mykorhizy - mutualistický efekt v rozmezí abiotických podmínek Gryndler (2004) - není to pouze dvoustranná symbióza (houba + rostlina) = nurse effect (starší rostlina zásobuje mladší) + výměna látek a informací i mezi rostlinami různých druhů = common mycorhizal network (CMN), neboli WWW
30 Postupný vývoj studia - řada hub nekultivovatelná
31 Postupný vývoj studia Sebacina spp. (Agaricomycotina) - rod s největším spektrem mykorhizních asociací Sebacina incrustans
32 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofyti Lichenismus Mykoheterotrofní rostliny Parazité rostlin (příště)
33 Mykoheterotrofní rostliny - cca 400 druhů rostlin (játrovky, kapradiny, orchideje, Ericaceae, Pyrolaceae, Monotropaceae, Fabales, Gentianaceae ) - epiparazitické - symbionty převážně Agaricomycotina - přísná vazba druh hostitele + druh houby Sciaphila sp. seibutu/plant/photo/uematsusou.jpg Parasitaxus usta
34 Mykoheterotrofní rostliny - některé nezelené po celý život, jiné jen zpočátku, některé druhy mají i jedince fotosyntetizující / nefotosyntetizující Gymnosiphon minutum ~b_morpho/gallery.html Diapensia laponica Diapensiaceae/DiapensiaLapponica3.jpg Dictyostega orobanchoides de/~b_morpho/gallery.html
35 Mykoheterotrofní rostliny - asociované především s mykorhizními druhy hub Merckx & al. (2009)
36 Mykoheterotrofní rostliny - i játrovky nezelené, organickými látkami i minerální výživou závislé na houbě Tulasnella sp. (Agaricomycotina) + mykoheterotrofní játrovka Cryptothallus mirabilis (+ ECM s Betula)
37 Mykoheterotrofní rostliny - asociace i se saprotrofními druhy hub Wullschlaegelia aphylla + opad rozkládající Gymnopus sp., Mycena sp. Gastrodia similis + dřevokazná Resinicium sp. (vše Agaricomycotina) Martos & al. (2009)
38 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofyti Lichenismus Mykoheterotrofní rostliny Parazité
39 Endofyti - nesymptomatičtí kolonizátoři pletiv rostlin - žádné známky kolonizace - po většinu sezóny žádné projevy Základní rozdělení: = u travin (Hypocreales, Ascomycetes) - klasickým příkladem jsou trávy a Neotyphodium (teleom. Epichloë) = u ostatních rostlin a dřevin (různé Pezizomycotina, vzácně Agaricomycotina) - stovky až tisíce kmenů od desítek druhů - v různých částech (kořeny, listy, jehlice, stonky, větvičky, )
40 Endofyti travin Epichloë typhina Müller & Krauss (2005) Neotyphodium sp. hyfy v semeni a v listu
41 Endofyti travin - alkaloidy - proti herbivorům, osmoregulační funkce - kromě vlivu na rostlinu a na herbivory i na parazity a predátory herbivorů - ergoty, loliny, lolitrem (Neotyphodium) - mohou vadit i hospodářskému dobytku, v mléce Müller & Krauss (2005)
42 Endofyti ostatní Funkce různá - jsou mutualisté, sekundární metabolity s různou funkcí proti herbivorům - jsou mutualisté, ochrana rostliny před stresovými podmínkami prostředí - patogeni - dekompozice, po opadu první kolonizátoři x většinou neznámá - gradient tropy vs. boreál = Xylariales vs. Helotiales Ganley & Newcombe (2006)
43 Endofyti ostatní Arnold (2007)
44 Endofyti ostatní - v živých pletivech metabol. aktivní? Mueller & al. (2004)
45 Endofyti ostatní - vliv endofytní houby rodu Curvularia - + x Dichanthelium lanuginosum
46 Endofyti ostatní - Morchella elata (Pezizomycotina) + Bromus tectorum - vyšší biomasa trávy vyšší pravděpodobnost požáru, lepší přežívání oproti jiným rostlinám
47 Endofyti ostatní - entomopatogenní houby jako endofyté - Beauveria bassiana (Sordariomycetes) v listech kávovníku Vega & al. (2008)
48 Endofyti ostatní - různé houby v různých pletivech = různé metabolity Porras-Alfar & Bayman (2011)
49 DSE - dark septate endophytes - nesymptomatická kolonizace kořenů bylin (trávy) a Ericaceae - tmavé mycelium, tvorba mikrosklerocií - saprotrofní askomycety, Phialocephala fortinii, Meliniomyces variabilis, Cadophora finlandica (Pezizomycotina) - v chladných oblastech chudých na živiny - výskyt zřejmě podhodnocen - účinek mutualistický neutrální parazitický, lze je považovat za mykorhizy s. l. (?) Schadt & al. (2000)
50 DSE mikrosklerocium houby Acephala applanata v kořeni Vaccinium myrthilus P. Kohout 2008
51 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy Endofyti Lichenismus Mykoheterotrofní rostliny Parazité
52 Lichenismus - symbióza řas (sinic) a hub (Pezizomycotina, Agaricomycotina) - většinu stélky tvoří houba, - řasa pouze v tenké vrstvě pod svrchní kůrou Xanthoria parietina Omphalina hudsoniana
53 Lichenismus - unikátní symbióza - pohlavně se rozmnožuje pouze houba - lišejníkové řasy mohou růst i volně, houby nikoliv (?) - vznik řady jedinečných sekundárních metabolitů (lišejníkové kyseliny) - kolonizace nových substrátů (skály) - odolné proti stresu (chlad, nedostatek srážek, světla, ) - málo odolné vůči znečištění = možnost bioindikace - potrava pro mnoho druhů živočichů - úkryt a prostor pro mnoho živočichů -více viz přednáška Davida Svobody v Botanice bezcévných rostlin
54 Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulání (AM) Erikoidní Ektomykorhizy Ektendomykorhizy arbutoidní jungermannioidní monotropoidní orchideoidní Mykoheterotrofní rostliny Parazité Endofyti Lichenismus mutualistické prospěšné pouze pro jednoho mutualistické až prospěšná pouze pro jednoho, nebo nejasné
55 Symbiózy s autotrofními organizmy - shrnutí - které typy mykorhiz rozeznáváme - jak je mykorhizní symbióza rozšířena v rostlinné říši - co skrývají rostliny uvnitř pletiv Náměty pro výuku, domácí úkoly, zamyšlení Které rostliny jsou zcela závislé na symbiotických houbách?
Ekologické skupiny hub
Ekologické skupiny hub Houby jako heterotrofní organismy dělíme na základě způsobu získávání živin do tří skupin: Saprotrofové (saprofyti) získávají živiny enzymatickým rozkladem odumřelých částic rostlin
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Orchideoidní mykorhiza
Metody studia kořenových systémů Orchideoidní mykorhiza není žádný idylický vztah.. 14. 3. 2012 Tamara Těšitelová Orchidaceae mladá čeleď ~ 100mil let druhově extrémně bohatá: přes 20000 druhů velká bohatost
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
Otázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazné houby 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 4.6.2012, 1.C Stručná anotace:
Orchideoidní mykorhiza
Metody studia kořenových systémů Orchideoidní mykorhiza není žádný idylický vztah.. 2. 4. 2016 Tamara Těšitelová Orchidaceae mladá čeleď ~ 100mil let druhově extrémně bohatá: přes 20000 druhů velká bohatost
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ
KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ Jana Jersáková Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita České Budějovice OBNOVA ORCHIDEJOVÝCH POPULACÍ Co je třeba vědět: 1.
Mykorhiza tajemný život hub s rostlinami aneb houbový internet v půdě
Mykorhiza tajemný život hub s rostlinami aneb houbový internet v půdě Jana Albrechtová Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK, Praha Složení půdy MB130P22, Jana Albrechtová Složení půdy Minerály
Mykorhiza tajemný život hub s rostlinami aneb houbový internet v půdě
Mykorhiza tajemný život hub s rostlinami aneb houbový internet v půdě Jana Albrechtová Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK, Praha Složení půdy MB130P22, Jana Albrechtová Složení půdy Organická
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Amensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
Obecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie rostlin Symbiotické vlastnosti a ekofyziologický význam hub agregátu Rhizoscyphus ericae pro hostitelské rostliny Petr Kohout Praha
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/7 3.2.08.9 pokračování rodu - rozeznáváme pohlavní a nepohlavní /střídají se v průběhu života každé rostliny/ - samčí a samičí buňky splynou /oplození/ = zygota, vzniká nová rostlina uložená v semeni
Rozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální
Ekologická amplituda Rozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální hranice) a po jejichž překročení začne daný faktor působit
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Rostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra biologie
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra biologie Symbióza - zpracování tématu pro výuku Bakalářská práce Autor: Michaela Jehlářová Vedoucí práce: Mgr. Kristýna Janišová Olomouc 2015
Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová
Plísně v domě a bytě 164 Kateřina Klánová ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Plísně v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Kateřina Klánová GRADA PUBLISHING Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu
Interakce rostlin s jinými. trofickými úrovněmi
Interakce rostlin s jinými trofickými úrovněmi Interagující organismy viry hmyz: brouci, motýli, mšice a červci, mravenci.. obratlovci: ptáci, kopytníci, hlodavci. Měkkýši Nespecifický Semenáčky Interakce
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy:vy_32_inovace_bi6.1 Autor David Kollert 1.9.2013 Datum 12.9. 2013 vytvoření/ověření
Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
Velikostní rozdělení půdních organismů
Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy
1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.
1. Houby ANOTACE: Prezentace seznamuje žáky s charakteristikou říše hub buňka hub, výživa, význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. KLÍČOVÁ SLOVA: stélka, hyfy, mycelium, plodnice, saprofytismus, parazitismus,
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.
Říše Prvoci (Protozoa) - Mikroorganismy - Jednobuněční - Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami Opora, ochrana - Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky) - Schránka
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
I. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
HERBIVOŘI PARAZITI PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ PATOGENY MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE INTERSPECIFICKÉ INTERAKCE Z hlediska interspecifických interakcí jsou herbivorie,
Význam ektomykorhiz v přirozené obnově smrku na lokalitách s různým dopadem po žíru kůrovce
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 138 142 Srní 2. 4. dubna 2001 Význam ektomykorhiz v přirozené obnově smrku na lokalitách s různým dopadem po žíru kůrovce Anna Lepšová Ústav ekologie krajiny AVČR a Jihočeská
Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková
Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia)
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
ČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_BiII-6 Autor Mgr. David Kollert Datum vytvoření vzdělávacího
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Potravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení
Charakteristika předmětu PŘÍRODOPIS 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9., ročníku po 2 vyučovacích hodinách týdně.
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Biotechnologie a aplikace
Biotechnologie a aplikace http://www.ceskatelevize.cz/porady/102675 70807-skola-snu/210572230820006- houbeles/ Houby a technologie - co nám houby dávají? - co se získává z hub za látky? - jak využíváme
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. ŠVP ákladní škola Brno, Hroznová 1 Postavení přírodopisu v rámci přírodních věd, efektivnost používání učebnice Žák se umí orientovat v učebnici, pozná učivo rozšiřující.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 18 Hniloba Tomáš
Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy rostlin, zákon minima Armstrong & McGeehee (1980) koncept limitujících zdrojů (limiting resource model) populační
Doc., Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D. katedra botaniky, UK, PřF. Ekologie hub
Doc., Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D. katedra botaniky, UK, PřF Ekologie hub Sclerotinia sclerotiorum (Helotiales, Ascomycota) hlízenka obecná Piceomphale bulgarioides (Helotiales, Ascomycota) číšovka šišková
MYKORHIZA (zpracovali Mgr. M. Čuříková a Mgr. A. Látr) Termín mykorhiza označuje symbiózu kořenů vyšších rostlin se specifickou skupinou půdních hub
MYKORHIZA (zpracovali Mgr. M. Čuříková a Mgr. A. Látr) Termín mykorhiza označuje symbiózu kořenů vyšších rostlin se specifickou skupinou půdních hub (mykorhizní symbióza) nebo kořen po kolonizaci houbou
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota ekologická skupina lišejníky (lichenizované houby) TŘÍDA: Lecanoromycetes ŘÁD:
TÉMA: Houby opakování VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: 11. 12. 2011 VY_32_Inovace/3_145
TÉMA: Houby opakování VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: 11. 12. 2011 VY_32_Inovace/3_145 1 ANOTACE: INTERAKTIVNÍ PREZENTACE, PROSTŘEDNICTVÍM KTERÉ SI ŽÁK AKTIVNĚ ZOPAKUJE STAVBU HUB, DĚLENÍ
Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky
Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný
Abiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ Program cvičení byl vytvořen za podpory grantu FRVŠ v roce 2004 na oddělení bezcévných rostlin katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK Praha. Na přípravě
Polní plodiny a zelenina
Polní plodiny a zelenina ochrana rostlin Živočišní škůdci TrichoLet Trichocap Lepinox Plus NeemAzal -T/S PREV-B2 TM Houbové choroby ALGINURE PREV-B2 TM AquaVitrin K Rizocore RhizoVital 42 VitiSan Další
2. a) Napiš pod obrázky rodový název živočicha, kterému ulita patří. b) Doplň, jestli její obyvatel žije na souši (S), nebo ve vodě (V).
TEORETICKÁ ČÁST Test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Která dvojice organismů patří mezi prvoky? a) buchanka a ploštěnka b) trepka a měňavka c) trepka a perloočka d) nezmar a
4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
Biologická olympiáda, 46. ročník, školní rok 2011 2012 okresní kolo kategorie C soutěžící číslo
TEORETICKÁ ČÁST test 1. Žlutočerně zbarvenou pestřenku obvykle predátoři neloví, protože: a) Její tělní tekutina obsahuje jedovatou látku. b) Má ţihadlo. c) Má ostrá kusadla. d) Ji povaţují za nebezpečnou