Chov zvířat v ekologickém zemědělství Welfare v chovech hospodářských zvířat Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd
Welfare zvířat Nezaslouží si zvířata od člověka více, než dostávají?!!!! Touto otázkou se v současné době zabývá welfare neboli pohoda zvířat. Welfare je směr, který se zabývá správným zacházením se zvířaty: - v chovech, při transportu, na jatkách, řeší pohodlí zvířat, jejich zdravotní stav, fyzické i psychické potřeby - i zvířata mají své pocity, psychické potřeby, nálady
Člověk a zvíře etika chovu Etika: filosofická disciplína zabývající se tím, jak by se měl člověk chovat, jednat. Etika ochrany zvířat: jak by se měl člověk chovat k ostatním živočichům. Máme zakořeněn nadřazený postoj ke zvířatům a k přírodě obecně. Člověk predátor, vnímání zvířat jako zdroj potravy, dopravní prostředek, pracovní síla Křesťanství: ani bible neposkytuje jednoznačný vztah člověka ke zvířatům boží hovádka Římská říše: pro soucit se slabými zde není místo, gladiátoři, zvíře byla věc! Středověk: zvířata podřízena jako poddaní (kruté bezohledné zacházení) *Tomáš Akvinský (13.stol.) * Sv. František z Assisi Renesance: krutost ke zvířatům pokračovala, zneužívání přírody, antropocentrismus (oblíbená : neoblíbená, užitečná : škodlivá ) *Leonardo da Vinci (15.-16. stol.) -René Descartes (16.-17. stol.) mechanistický výklad (zvíře je stroj, sténání=porucha stroje)
Etika & člověk Anglie a SA v období 17. 18. stol.: první náznaky zákonů a nařízení na ochranu zvířat před přetěžováním a týráním * Voltaire (kritika pokusů na zvířatech) * J.J.Rousseau 19. století: rozmach průmyslu a zemědělství naděje pro zvířata? NE: zvíře=surovina, =výrobní nástroj *začátek náznak lidskosti v soucitu se zvířaty: mohou zvířata trpět? Anglie: - r. 1822 první zákon na ochranu zvířat na světě - r. 1824 první organizace na ochranu zvířat (Královská organizace na ochranu zvířat před krutostí) 20.století: 2/2 - velkochovy, intenzita, vykořisťování, šlechtění, pokusy *organizace na ochranu zvířat řeší problematiku hospodářských zvířat a pokusy na zvířatech *Peter Singer, Tom Regan, Vladimír Šiler práva zvířat, etika ochrany zvířat
Proč welfare v chovech hospodářských zvířat? posun ve vnímání hospodářských zvířat, jejich životních podmínek a možností seberealizace (dobré chovy, špatné chovy,...) výraz snahy o zachování zdravých a výkonných zvířat pro ekonomicky efektivní výrobu snaha o získání kvalitních a bezpečných potravin v neposlední řadě i projev nové kvality lidského umědomování si svojí a zvířecí říše
Definice welfare zvířat - bez etologie by to nešlo Welfare pochází z vědního oboru etologie. Etologie se zabývá chováním zvířat a její počátky resp. název pochází z 18.století označení života zvířat v daném prostředí - v 60.letech 20. století se welfare z etologie vyčlenilo a osamostatnilo (Anglie) Řada autorů (P.Singer, B. Rolin, aj.) se zabývala etickými problémy chovu zvířat. Uváděli, že zvířata, stejně jako lidé, reagují pozitivně na příjemné situace a negativně na nepříjemné. J. Webster ( Welfare, životní pohoda zvířat aneb střízlivé kázání o Ráji a Životní pohoda zvířat aneb kulhání k Ráji zdůraznil pocity vnímání u zvířat - bolest, strádání, radost, spokojenost... Co si žádají sama zvířata? Jak to cítí ona? Jak vnímají kvalitu svého života? Že bych vystavěl Ráj to nečekám, ale budu se snažit být ke všem spravedlivý! Welfare je tu proto, aby zajistilo důstojný a spokojený život zvířat spolu se splněním požadavků člověka na užitkovost, náklady, kvalitu produktů Stav úplného fyzického a psychického zdraví zvířete, který je v souladu s prostředím Hughes (1976)
Hodnocení welfare zvířat Kde jsou hranice pohody???? Ukazatele: (nepřímé) úroveň spokojenosti a prožívání života zvířetem produkční reprodukční - zdraví - klinické - fyziologické biochemické - patofyziologické etologické!!! fyzické welfare fyzický komfort (zdraví, vhodné krmení a ustájení) psychické welfare (strach-stres, behaviorální požadavky, instinktivní chování )
Zásady a kritéria welfare zvířat 1965 Brambellova komise na základě inspekce životní pohody (možnost zvířat: postavit se, lehnout si a otočit se) navrpravila základ pro tzv. pět svobod. V roce 1993 bylo 5.svobod novelizováno. Pět svobod pro stanovení zásad a kritérií welfare zvířat: 1. Odstranění žízně, hladu a podvýživy 2. Odstranění nepohodlí 3. Odstranění příčin vzniku bolesti, zranění, nemoci 4. Možnosti projevů normálního chování 5. Odstranění strachu a úzkosti =soubor pravidel, které se podílejí na vytváření welfare pohody zvířat
Zásady a kritéria welfare zvířat 1. Odstranění žízně, hladu a podvýživy Pocit hladu znají všichni, ale ne všichni si dokáží jediným slovem říci o potravu John Webster (1999) - ad libitní krmná dávka - apetit, nasycení a uspokojení po příjmu potravy - nasycení=motivační opak hladu - žravost - orální stereotypie (dlouhotrvající vykonávání zbytečných pohybů) - žízeň (nejsilnější zdroj utrpení) - KD: odpovídající fyziologickým potřebám, pravidelnost, dostatečné množství, kvalita, odstraňovat nedožerky, snadno čistitelné žlaby, prostor u žlabu, stádovost
Zásady a kritéria welfare zvířat 2. Odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody (svoboda od nepohodlí) Zahrnuje otázky technologie chovu (vhodného prostředí) a)vhodné mikro popř. makroklima (tepelné pohodlí) b)vhodné místo pro odpočinek (fyzické pohodlí) ad a)teplotu, vlhkost vzduchu, koncentraci plynů (čpavek, sirovodík, oxid uhličitý), prašnost, osvětlení, hlučnost apod. ad b)přístřeší a pohodlné místo k odpočinku -nepřízeň počasí, ochrana proti predátorům -pohodlí, hygienu, bezpečí!
Zásady a kritéria welfare zvířat 3. Odstranění od bolesti, zranění a nemoci Bolest = smyslový i emocionální prožitek. Zvířata vnímají!!!! bolest podobným způsobem jako lidé. Bolest akutní: projeví se ihned po zranění, ublížení a postupně mizí (elektrický pohaněč) Chronická bolest: dlouhodobý pocit spojený s trvajícím poškozením (brojleři trpící poškozením kloubů) Bolesti se nepřizpůsobíme, je nutné zvířatům od ní pomoci. Prevence - pravidelná kontrola zdravotního stavu (2x/den), webkamery, nálady, chování zvířat, sliznice, pokryv těla, oči, reaktivitu, tělesné funkce Rychlá diagnóza (neexperimentovat) izolace léčba Ochrana před zraněním: nepřetěžování zvířat, vhodné zařízení stájí, místa ke krmení, výběhy, povrchy proti uklouznutí, vhodné materiály na krmné žlaby, žádné ostré předměty, hrany, vhodné zacházení Člověk: pečlivost, starostlivost, prevence chorob (dodržování 3D)
Zásady a kritéria welfare zvířat Míra utrpení zvířete závisí na součtu dvou faktorů: intenzita + délka trvání negativních podnětů. Horší je dlouhotrvající negativní podnět s nízkou intenzitou nežli krátkodobý negativní zážitek. Z časového hlediska je nejvíce z hospodářských zvířat ohrožena dojnice: vznik metabolického hladu z disproporce mezi potřebou a dispozicí živin dlouhodobé bolesti způsobené onemocněním paznehtu a končetin (acidóza, genetické předpoklady, environmentální faktory) mastitidy nárůst metabolických onemocnění (mléčná horečka, ketózy, únava a vyčerpání krav; průměrná délka života krávy 2,5 laktace poruchy plodnosti, končetin, užitkovosti...) nadměrné pracovní zatížení vysokoužitkových dojnic (předčasné stárnutí) (Webster, 1994)
Zásady a kritéria welfare zvířat 4. Možnosti projevů normálního chování Základem je poznání etologických projevů chování Podmínka = dostatečný prostor, vhodné vybavení a společnost zvířat stejného druhu! 1.- přirozené projevy chování (komfortní chování) 2.- jednotvárné prostředí (sterilní) pohybové stereotypie - obohacené prostředí! 3.- společnost zvířat = učení (mladá zvířata), méně agresivní, správné sociální chování (ovce, kůň)
Zásady a kritéria welfare zvířat 5. Odstranění strachu a deprese (úzkosti) Strach je vědomá, rozumová a citová odpověď na nebezpečí, které motivuje zvíře k výkonům, kterými by se mělo nebezpečí vyhnout John Webster (1999) Strach pozitivní následky (další situaci řeší snáze) - negativní (chronická úzkost) psychickému strádání abnormální chování (přeskokové chování, kompenzační chování, stereotypní chování, naučená bezmoc) Ne zastrašování zvířat, křik, fyzický nátlak, elektrické poháněče, nevhodné počty zvířat ve skupinách individuální přístup Člověk klidný, všímavý, neagresivní, rázný, jistý
Zásady a kritéria welfare zvířat 6. Svoboda - být svobodný = možnost vykonávat svobodně a osobně kontrolu nad vlastní životní pohodou (vyhnout se stavu umrtvující nečinnosti ) Psychologové nazývají chování, kdy se zvířata přizpůsobí jednotvárnému prostředí, termínem naučená apatie. Já bych spíše mluvil o beznaději. A je to možná ta nejhlubší mizérie, do které se životní pohoda zvířete může propadnout. John Webster (1999)
Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat Cílem welfare: vytvoření takových systémů chovu, které zajišťují chovaným zvířatům: - přirozený průběh životních pochodů - respektují jejich druhové zvláštnosti - vylučují bolest a utrpení Pro zajištění všech svobod musí být pro zvířata splněny požadavky na prostředí : 1.Technická 2.Biologická 3.Manipulační
Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat 1. Technická kritéria vlastní stáj, stájové klima, zóna zvířat, zařízení, výběhy, pastviny Bartussek (1985) zavedl posuzování systémů ustájení skotu z hlediska welfare zvířat a odvodil tzv. Oblasti welfare: možnost pohybu vzájemný sociální kontakt vztah k půdě potřebu čerstvého vzduchu index druhové vhodnosti zvířat potřebu citlivé ošetřovatelské péče druhově odpovídající mikroklima stáje
Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat 2. Biologická kritéria (pro posuzování systému ustájení z hlediska pocitu pohody zvířete) 4 skupiny: - na základě zdravotního stavu: onemocnění (morbidita), zranění (technopatie), úhyny (mortalita), patologicko-klinické nálezy - na základě produkce: užitkovost, spotřeba krmiva - na základě plodnosti: reprodukční ukazatele - na základě etologie: znaky chování včetně fyziologickobiochemických a biofyzikálních ukazatelů stresů
Kritéria pro kvalifikaci práce ošetřovatelů z hlediska welfare zvířat 3. Zacházení se zvířaty (manipulační) klidné přiměřené identifikace jednotlivých zvířat schopnost posoudit zdravotní stav zvířat - úroveň péče o zvířata péče o paznehty ošetření oděrků a drobných ran dostatečné množství čisté podestýlky čistota zvířat - stav krmného místa čistota žlabů, krmítek, napáječek, místa v těsném okolí včasné uklizení zbytků krmiva nebo přihrnutí - ovládání krmné techniky krmení vhodné pro jednotlivé druhy zvířat dodržování intervalů mezi krmeními - ovládání techniky ustájení větrání velikost prostoru (zábrany) rychlé a schopné opravení poškozeného zařízení
Kritéria pro posuzování systémů ustájení z hlediska welfare zvířat Při průzkumu v rámci Národního programu pro vstup ČR do Evropské unii byl i u nás (vzor v Rakousku) uplatněn tento systém: Pro hodnocení stavebně-technologického řešení stájí pro skot, novostaveb i rekonstrukcí provozovaných či teprve ve fázi projektu, byla stanovena tato kritéria: a) možnost pohybu zvířat, b) možnost sociálního kontaktu, c) kvalita podlah, d) kvalita mikroklimatu a úroveň větrání, e) intenzita chovatelské péče. Pro tato kritéria byl vypracován systém jejich kvantifikace, přičemž každé kritérium bylo hodnoceno 1-7 body. Výsledné hodnocení chovatelského prostředí stáje (farmy) z hlediska uplatnění zásad welfare zvířat je následující: I. Rozmezí 25 až 35 bodů vhodné II. Rozmezí 15 až 24 bodů méně vhodné III. Rozmezí 1 až 14 bodů nevhodné
Metody hodnocení welfare 1. Metody minimálních standardů - přímo popisuje podmínky chovu, pro jednotlivé druhy jsou stanoveny základní limity (standardy), které musí být dodrženy. 2. Integrované metody hodnocení welfare (systém TGI) - základ tohoto systému stanovil Bartussek (1985) index potřeb zvířat. Základem je vícestupňové hodnocení jednotlivých aspektů welfare v konečném součtu konečné skóre životní pohody TGI 35L - v Rakousku TGI 200 v Německu V ČR se hodnocení připravuje (VÚŽV), ověřuje (Biokont CZ). Návrh vychází z koncepce 5 svobod. 3. Jiné indexové metody (integrované hodnocení u koní, hodnocení u dojnic, prasnic )
Směry výzkumu welfare: (zahrnuté i v programech ERA= European Research Area) 1.Prostor a prostředí 2. Management, manipulace a transport (prostředí a základní biologické funkce organismu, vztah k produkci, kvalitě) 3. Otázky bolesti, strachu a úzkosti (rozpoznání, zmírňování, prevence, otázky kastrace, odrohování...) 4. Poškození a nemoci (úkoly ve welfare, rozpoznání, zmírňování, otázky infekčních nemocí, environmentálně podmíněné nemoci, úkoly genetiky ve vztahu ke zdraví) 5. Výživa, voda, podvýživa (kvalita výživy a její dostupnost ve vztahu k welfare hlad, žízeň, otázky chronického hladu v limitovaných systémech krmení, úloha genetiky ve vztahu k hladu př. brojlerová plemena)
Indikátory nedostatečného welfare zvířat (Broom,1996) Pokles délky života Poškození těla a nemoci Poruchy funkce imunitního systému Zhoršení fyziologických schopností adaptace na podmínky prostředí Poruchy chování Nárůst agresivity a averze zvířat Poruchy normálního fyziologického a anatomického vývoje zvířat
Přímá ochrana: Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat - zahrnuje ochranu, která je stanovena právními předpisy, které vymezují zakazují a postihují činnosti považované za týrání zvířat Zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování Vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě Vyhláška č. 419/2012 o ochraně pokusných zvířat
Nepřímá ochrana: Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat - zahrnuje ochranu, kterou vymezují předpisy upravující zacházení se zvířaty a ochranu jejich pohody a zdraví Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Právní předpisy k ochraně a welfare zvířat v ekologickém zemědělství 1. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a systému označování ekologických produktů (od 1.1.2009) Nařízení Komise č. 889/2008 o podrobném provádění pravidel pro pěstování rostlin, hospodářských zvířat a zpracování produktů včetně označování 2. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství Vyhláška MZe č. 16/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství