Vady betonových pražců

České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců

České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců Účinnost od 1.5.2004 OBSAH ČD S 68 Část první - Základní ustanovení ČD S 68 Část druhá - Katalog vad pražců

České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců Schváleno rozhodnutím generálního ředitele ČD, a.s. dne: 19.1.2004 č.j.: 58 379/2003-O13 Účinnost od 1.5.2004

České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Účinnost od 1.5.2004

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 OBSAH ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Záznam o změnách... 5 Rozsah znalostí... 7 Seznam použitých značek a zkratek... 10 A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 11 B. TŘÍDĚNÍ VAD... 11 C. POSTUP PŘI ZJIŠTĚNÍ VADY... 14 D. OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU VAD... 16 E. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ... 19 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY... 20 PŘÍLOHA 1 - HLÁŠENKA O VADNÝCH PRAŽCÍCH 3

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 4

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Číslo změny Účinnost od Dne Opravil podpis Poznámka 1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce. 5

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 ROZSAH ZNALOSTÍ Organiz. složka Správa dopravní cesty Funkce činnost vrchní přednosta *) náměstek vrchního přednosty pro provoz infrastruktury *) technický náměstek vrchního přednosty *) vedoucí a inženýr železniční dopravy oddělení kontrolního *) Znalost částí předpisu: úplná - u, informativní - i všechny části předpisu: i, Správa tratí SDC Odbor přípravy staveb SDC Odbor provozní SDC přednosta správy tratí *) vedoucí oddělení *) inženýr žel. dopravy *) vedoucí provozu infrastruktury vrchní traťmistr *) samostatný technik *) vedoucí provozního střediska *) vrchní mistr tratí traťmistr *) vrchní mistr střediska svrškového materiálu *) mistr tratí *) traťový dělník obchůzkář vedoucí odboru přípravy staveb *) systémový inženýr *) samostatný technik vedoucí odboru provozního *) inženýr železniční dopravy *) samostatný technik první: u, druhá: i, všechny části předpisu: i, všechny části předpisu: i 7

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Organiz. složka Traťová strojní stanice Stavební správa Funkce činnost ředitel traťové strojní stanice *) provozně technický náměstek ředitele *) přednosta výrobní jednotky TSS *) vedoucí oddělení *) inženýr železniční dopravy technologie stavebních prací *) vrchní mistr stavebního vlaku *) vrchní mistr montážní základny *) mistr stavebního vlaku *) mistr montážní základny *) zaměstnanec pověřený vedením čety pro práce na železničním spodku a svršku *) ředitel stavební správy *) náměstek ředitele pro techniku *) náměstek ředitele pro investice *) systémový specialista a inženýr železniční dopravy pro obor železničního spodku a svršku *) Znalost částí předpisu: úplná - u, informativní i všechny části předpisu: i, první: u, druhá: i, všechny části předpisu: i, první: u, druhá: i, Depo kolejových vozidel inženýr železniční dopravy (pracovní činnost údržba a rekonstrukce kolejí) *) první: u, druhá: i 8

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Organiz. složka GŘ ČD, TÚDC Funkce činnost zaměstnanci, kteří řídí nebo kontrolují provádění prací na železničním svršku *) zaměstnanci, kteří se zabývají normotvornou a předpisovou činností v oboru železničního svršku *) systémový specialista pro obor železničního svršku *) Znalost částí předpisu: úplná - u, informativní - i první: u, druhá: i, Cizí firmy pro práce na železničním svršku vedoucí prací na železničním spodku a svršku *) první: u, druhá: i, Poznámka: Zaměstnancům, jejichž funkce (pracovní činnost) je označena hvězdičkou *), bude výtisk tohoto předpisu zapůjčen do osobního užívání. 9

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD O13 OTP SDC ST SS TNP TO (STO) TPD TSS TÚDC UIC VJ České dráhy Odbor stavební generálního ředitelství ČD Obecné technické podmínky Správa dopravní cesty Správa tratí SDC Stavební správa Technické normy a interní předpisy Traťový okrsek (Sdružený traťový okrsek) Technické podmínky dodací Traťová strojní stanice Technická ústředna dopravní cesty Mezinárodní železniční unie Výkonná nebo výrobní jednotka 10

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Základní ustanovení A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Tento předpis obsahuje přehled vad, které se mohou vyskytovat na betonových pražcích. Definuje systém jednotného popisování, třídění a hodnocení vad, popisuje jejich závažnost a stanovuje opatření, která je nutné učinit k zajištění bezpečnosti a plynulosti železničního provozu při zjištění výskytu vad betonových pražců. 2. Předpis je závazný pro všechny příslušné organizační složky Českých drah. Představuje TNP s úrovní přístupu B (2,4,5) podle předpisu ČD M1, tedy TNP, který může být poskytován subjektům mimo ČD pouze na základě smluvního vztahu za cenu zohledňující celkové náklady na jeho tvorbu. Pracovníci odpovědní za uzavírání smluv o dílo týkajících se projekce, stavby, přestavby, údržby a kontroly železničního svršku celostátních a regionálních drah a vleček jsou povinni v příslušné smlouvě zakotvit smluvní závazek zhotovitele dodržovat ustanovení tohoto předpisu v rámci zhotovení příslušného díla. 3. Část první tohoto předpisu definuje metodiku popisu a posuzování závažnosti poškození pražců, postup a provozně technická opatření při zjištění vady. 4. Část druhá tohoto předpisu obsahuje přehled nejčastěji se vyskytujících vad betonových pražců. Je uvedeno charakteristické zobrazení vady, slovní popis, možné příčiny vzniku, způsob zjištění a opatření, jak s takto poškozeným pražcem dále nakládat. 5. Popis vad podle tohoto předpisu (číselný kód vady) je závazný pro použití jak v provozní dokumentaci, tak při komunikaci s výrobcem pražců a dalšími organizacemi zapojenými do případného reklamačního řízení. 6. Pokud jsou v textu uvedeny odkazy na jiné dokumenty (právní předpisy, TNP ČD apod.), rozumí se odkaz na příslušný dokument v platném znění. 7. - 10. Neobsazeno. B. TŘÍDĚNÍ VAD 11. Každá vada je označena trojmístným číselným kódem. Jednotlivé číslice jsou odděleny tečkami. První číslice označuje druh vady, druhá číslice stanovuje přesnější určení a místo vady na pražci. Třetí číslice udává závažnost poškození vzhledem k užitným vlastnostem pražce. 11

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 12. Vady se dle závažnosti poškození dělí do pěti stupňů: Tab. 1 Stupně závažnosti poškození pražců Stupeň Závažnost poškození pražce 1 vada vzhledu pražce 2 vada zkracující životnost pražce 3 vada omezující použitelnost pražce 4 vada funkce pražce 5 vada ohrožující bezpečnost provozu Stupeň závažnosti poškození pražce uvedený u jednotlivých vad v Části druhé tohoto předpisu je stanoven s ohledem na konstrukci pražce a vyobrazený rozsah vady. Na základě posouzení rozsahu poškození konkrétních pražců nebo v případě rozvoje vady je možno zařadit vadu i do vyššího nebo nižšího stupně závažnosti. Za vadu se nepovažuje trhlina šířky do 0,1 mm včetně. 13. Vady vzhledu pražce neovlivňují kvalitu pražce. V některých případech však mohou napomáhat vzniku a rozvoji jiných vad. 14. Vady zkracující životnost pražce mohou způsobit zkrácení životnosti pražce. Dílčí prodloužení životnosti pražců s těmito vadami je možné při včasném provedení ochranných opatření uvedených v Části druhé tohoto předpisu. Tyto vady nemají bezprostřední vliv na funkci pražce. 15. Vady omezující použitelnost pražce mohou výrazně zkrátit životnost pražce a omezit jeho použití. Rozsah poškození a jeho vliv na bezpečnost železničního provozu je při zjištění tohoto typu vady nutno vždy samostatně posoudit. 16. Vady funkce pražce jsou vady, které svým výskytem nebo pravděpodobným rozvojem mohou zapříčinit ohrožení bezpečnosti železničního provozu. Za nefunkční se považuje pražec, u kterého došlo ke ztrátě funkčnosti součástí upevnění pevně zabudovaných v pražci, ke ztrátě únosnosti pražce nebo ke ztrátě jeho schopnosti udržovat vzájemnou polohu kolejnicových pásů. Ke ztrátě funkčnosti součásti upevnění kolejnic pevně zabudované v pražci (hmoždinky nebo kotvy) zpravidla dochází jejím mechanickým poškozením, chemickým procesem, vylomením či vytržením z betonu pražce, případně při výrazném poškození pražce v okolí hmoždinky nebo kotvy. V některých případech lze takto poškozené pražce regenerovat postupem schváleným O13. 12

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Ke ztrátě únosnosti pražce a jeho schopnosti udržovat vzájemnou polohu kolejnicových pásů může zpravidla dojít při výrazném poškození betonu pražce vedoucím ke ztrátě jeho soudržnosti a pevnostních vlastností, při obnažení výztuže pražce nebo při zlomení pražce. 17. Vady ohrožující bezpečnost provozu jsou vady uvedené v článku 16 této části předpisu (vady stupně 4), které se vyskytují v takové četnosti, že podle článku 42 a 43 této části předpisu omezují nebo ohrožují železniční provoz. Příčiny vad 18. Vady pražců mohou vzniknout: a) při výrobě pražce, b) při nevhodném skladování nebo manipulaci s pražcem, c) při zřizování železničního svršku, jeho opravách a údržbě (při pokládce pražců, montáži upevnění apod.), d) jako následek vad při zřízení železničního spodku (např. nedostatečné únosnosti pláně tělesa železničního spodku a jejích deformací, nerovnoměrného sedání apod.), e) v důsledku provozních podmínek v koleji (např. překročení povoleného zatížení na nápravu, nedostatků v úpravě výškové polohy koleje a podbíjení pražců apod.) f) v důsledku mimořádných událostí (nehod apod.). Zatřídění vad 19. Přehled zatřídění vad je uveden v tabulce 2, podrobný popis a zatřídění vad obsahuje Část druhá tohoto předpisu. Vady, které se zjišťují v rámci kontroly výroby a přejímky pražců jsou uvedeny v příslušných TPD. Četnost výskytu 20. Z hlediska četnosti výskytu vadných pražců rozlišujeme: a) jednotlivý výskyt, b) skupinový výskyt; vada na více pražcích vedle sebe v úseku několika metrů menší četnosti než je uvedeno v bodě c) (ojedinělý shluk vadných pražců), c) hromadný výskyt; vada se vyskytuje u více než 20 % pražců v úseku 100 m koleje. 21. - 24. Neobsazeno. 13

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Tab. 2 Zatřídění vad pražců Obvyklý Číselný Druh stupeň Bližší určení vady kód vady závažnosti vady poškození *) trhlina ve střední části pražce 1.1 2 příčná ve střední části pražce nad příčnou výztuží 1.2 2 na úložné ploše pražce 1.3 2 v průřezu pod patou kolejnice na ložné ploše pražce 1.4 4 trhlina smyková 1.5 3 trhlina vodorovná na boční ploše pražce podélná pod kolejnicí 2.1 3 vodorovná vycházející z čela pražce 2.2 2 ve žlábku upevnění 2.3 4 svislá vycházející z čela pražce 2.4 3 svislá vycházející od hmoždinek 2.5 4 svislá ve střední části pražce 2.6 3 mozaika síť smršťovacích trhlin 3.1 1 mozaika 3.2 4 vady odprýskávání v ploše pražce 4.1 1 povrchu obrus pražce 4.2 3 odlomení hrany pražce 4.3 3 porušená úložná plocha pražce 4.4 1 účinky agresivity prostředí 5.1 1 lomy pražce 6.1 4 vady vyhnívající hmoždinky 7.1 4 upevnění povytažená plastová hmoždinka 7.2 4 ulomená kotva 7.3 4 jiná vada 8.0 - *) Na základě posouzení skutečného rozsahu poškození konkrétních pražců nebo v případě rozvoje vady je možno zařadit vadu i do vyššího nebo nižšího stupně závažnosti. C. POSTUP PŘI ZJIŠTĚNÍ VADY 25. Při zjištění vad na betonových pražcích rozhodne vrchní mistr TO (STO) o opatření k odstranění následků vady podle pokynů uvedených v odstavci Opatření v Části druhé tohoto předpisu a v oddílu D. OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU VAD Části první tohoto předpisu. Pokyny u konkrétní vady jsou nadřazeny obecným zásadám. 14

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 26. Nově zjištěné vady se obvykle označí. Nařídí-li se doplňkové kontroly podle článku 28 této části předpisu, stanoví se i jednotný způsob značení, včetně případného značení vývoje vady. Po zjištění vady zapíše vrchní mistr TO (STO) údaje o vadách pražců v rozsahu podle přílohy 1 této části předpisu. K zápisu je možno využít příslušnou část automatizovaně vedené evidence. Údaje jsou pak dále zpracovávány a vyhodnocovány podle příslušného organizačního opatření o vedení této evidence. 27. Rozsah a vývoj evidovaných vad se kontroluje v rámci základních prohlídek tratí podle předpisu ČD S 2/3, popřípadě doplňkovými kontrolami. O kontrole a jejím výsledku se provede zápis, k zápisu je možno použít příslušnou část automatizovaně vedené evidence. Není-li při základní prohlídce možno vzhledem k četnosti výskytu vad nebo k rozsahu jejich změn zaznamenat všechny skutečnosti, provede se samostatná doplňková kontrola. 28. Ředitel O13 může nařídit konání doplňkových kontrol k dohledání a popsání výskytu určitého typu vad nebo stavu určitého typu pražců. 29. Některé druhy vad lze prokázat zkouškami podle OTP Železniční pražce z betonu. 30. Při zjištění jakékoli vady ještě před uvedením koleje do provozu u investiční akce se vadný pražec vymění. V případě zjištění vady v záruční době díla nebo výrobku se u vad, kde lze předpokládat příčinu podle čl. 18 a) této části předpisu (ve výrobě pražců) uplatní reklamace vůči výrobci. U vad, kde lze předpokládat zapříčinění podle čl. 18 b), c), d) této části předpisu (nevhodným skladováním, manipulací nebo technologií zřizování koleje) se uplatní reklamace vůči zhotoviteli díla. Reklamace se uplatňují standardním postupem prostřednictvím subjektu, se kterým je uzavřena smlouva o dílo. 31. Šířka a délka trhliny se zjišťuje měřidly odpovídající přesnosti. Rozsah vlasových trhlin na povrchu suchého pražce lze přesněji určit po jejich zvýraznění pomocí vhodné (nemastné) těkavé kapaliny. 32. Zjišťování vad v provozované koleji se provádí zpravidla pohledem bez demontáže nebo narušení ostatních součástí koleje. K podrobnější prohlídce vyžadující demontáž podkladnice, odstranění části kolejového lože nebo jiný zásah do koleje se přistoupí v případě potřeby při podezření na vadu funkce pražce nebo při řešení reklamace. 33. - 34. Neobsazeno 15

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 D. OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU VAD Vady vzhledu pražce 35. Pražce s vadami vzhledu je nutno kontrolovat alespoň jedenkrát ročně. Není-li v Části druhé tohoto předpisu uvedeno jinak, neprovádějí se, mimo výše uvedených kontrol, žádná další opatření. 36. Pražce s těmito vadami vyzískané z kolejí je možno použít jako užité, vyhovují-li podmínkám uvedeným v předpise ČD S 3. Vady zkracující životnost pražce 37. Pražce s vadami zkracujícími životnost pražce je nutno pravidelně sledovat v rámci základních prohlídek tratí podle předpisu ČD S 2/3 tak, aby byl včas podchycen případný dlouhodobý rozvoj vady vedoucí ke ztrátě funkčnosti pražce. Není-li v Části druhé tohoto předpisu uvedeno jinak, neprovádějí se do doby, kdy dojde ke ztrátě funkčnosti pražce, žádná další opatření. Dojde-li ke ztrátě funkčnosti pražce, postupuje se jako u vad funkce pražce podle čl. 41-44 této části předpisu. 38. Pražce s těmito vadami vyzískané z kolejí je možno použít jako užité, vyhovují-li podmínkám uvedeným v předpise ČD S 3. Vady omezující použitelnost pražce 39. Pražce s těmito vadami je nutno sledovat v rámci základních prohlídek tratí podle předpisu ČD S 2/3 a, v případě potřeby, doplňkovými kontrolami tak, aby byl včas podchycen případný rozvoj vady vedoucí ke ztrátě funkčnosti pražce. V případě rozvoje vady se postupuje jako u vad funkce pražce. 40. Pražce s těmito vadami vyzískané z kolejí jsou vždy kategorizovány podle předpisu ČD S 3 jako materiál nepoužitelný k původnímu účelu. Tyto pražce nelze opětovně vkládat do kolejí. 16

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Vady funkce pražce 41. Při ojedinělém výskytu vadného (i nefunkčního) pražce může být pražec v koleji ponechán. Případná opatření se posoudí s ohledem na rozsah vad a stav sousedních pražců včetně jejich podbití. Zpravidla není nutné provádět žádné omezení provozu. Pražec se vymění při provádění nejbližší opravy železničního svršku. 42. Při výskytu více pražců posouzených jako nefunkční vedle sebe se uplatní následující zásady: a) v přímé a v oblouku o poloměru větším nebo rovném 5 000 m - jsou-li dva vedle sebe ležící pražce posouzeny jako nefunkční a s nimi sousedící pražce jsou funkční a podbité, rozhodne vrchní mistr tratí o případném snížení rychlosti na daném úseku až na 60 km.h -1, - jsou-li tři vedle sebe ležící pražce posouzeny jako nefunkční a s nimi sousedící pražce jsou funkční a podbité, rozhodne vrchní mistr tratí o případném snížení rychlosti na daném úseku až na 30 km.h -1, - při větším než výše uvedeném počtu vedle sebe ležících nefunkčních pražců je nutno přijmout opatření k zajištění bezpečnosti železničního provozu; b) v oblouku o poloměru menším než 5 000 m - jsou-li dva vedle sebe ležící pražce posouzeny jako nefunkční a s nimi sousedící pražce jsou funkční a podbité, rozhodne vrchní mistr tratí o případném snížení rychlosti na daném úseku až na 30 km.h -1, - při větším než výše uvedeném počtu vedle sebe ležících nefunkčních pražců je nutno přijmout opatření k zajištění bezpečnosti železničního provozu. 43. Při výskytu více nefunkčních pražců vedle sebe než povoluje článek 42 této části předpisu se vada označí stupněm závažnosti 5 a postupuje se podle čl. 45 a 46 této části předpisu. 44. Pražce s těmito vadami vyzískané z kolejí jsou vždy kategorizovány podle předpisu ČD S 3 jako materiál nepoužitelný k původnímu účelu. Tyto pražce nelze opětovně vkládat do koleje. Vady ohrožující bezpečnost provozu 45. Pražce s vadami označenými stupněm 5 se bezodkladně vymění. Do jejich výměny je nutno přijmout opatření k zajištění bezpečnosti železničního provozu. Jejich výskyt může být důvodem pro vyloučení koleje z provozu. 46. Pražce s těmito vadami vyzískané z kolejí jsou vždy kategorizovány podle předpisu ČD S 3 jako materiál nepoužitelný k původnímu účelu. Tyto pražce nelze opětovně vkládat do koleje. 17

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Kombinace vad 47. Při výskytu dvou a více různých vad na jednom pražci se jeho poškození zpravidla posoudí jako o jeden stupeň závažnější než je nejzávažnější vada na tomto pražci. Výměna pražců 48. Není-li v tomto předpisu stanoveno jinak, vyměňují se vadné pražce hodnocené stupněm poškození 5 bezodkladně a pražce hodnocené stupněm poškození 3 a 4 nejpozději při nejbližší opravě železničního svršku. Při nejbližší opravě se rovněž doporučuje vyměnit pražce s dále se rozvíjejícími vadami stupně 2. 49. Pražce se stabilizovanými vadami stupně 2 a s vadami stupně 1 mohou být ponechány v koleji do příští rekonstrukce nebo modernizace koleje. 50. - 54. Neobsazeno. 18

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 E. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 55. Ustanovení tohoto předpisu se v plném rozsahu uplatní ode dne jeho účinnosti při provádění stavebního dozoru, přejímky prací, sledování úseků v záruční době a při uplatňování reklamací betonových pražců. Rozsah a vývoj evidovaných vad, případně výskyt dalších vad na těchto úsecích bude průběžně sledován v souladu s čl. 27 této části předpisu i po ukončení záruční doby. 56. U úseků zřízených přede dnem účinnosti tohoto předpisu se provede postupná evidence vad tak, aby nejpozději do 31.12.2005 byly evidovány minimálně vady stupně závažnosti 4 a 5 ve všech dopravních kolejí a následně byly popsány i vady nižší závažnosti. 57. Hlášenky o vadných pražcích se zpravidla v papírové podobě nevyplňují, provádí se pouze zápis přímo v elektronické podobě do automatizované evidence (SORUT). 58. Šířka trhliny se zjišťuje zpravidla mikrometrem, mikrometrickou lupou nebo spárovou měrkou, délka měřidlem s přesností na 1 mm. 59. Prvotní zatřídění vady provede zpravidla pracovník, který vadu zjistí. V případě sporu o zatřídění vady je možno provést komisionelní posouzení za účasti zainteresovaných stran a příslušných odborníků. Pro zatřídění a určení rozsahu vady a pro školení pracovníků je možno využít bezplatný servis výrobce nebo ČD TÚDC a O 13. 60. - 63. Neobsazeno 19

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY: Vyhláška MD č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah v platném znění ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha, část 2 TNŽ 01 0101 Názvosloví Českých drah ČD S 2/3 Organizace a provádění kontrol tratí Českých drah ČD S 3 Železniční svršek ČD SR 103/1 (S) Seznam vzorových listů železničního svršku ČD SR 103/3 (S) Výkresy materiálu pro železniční svršek - kolej ČD OTP Obecné technické podmínky Železniční pražce z betonu č.j. 60 700/94 O13 z 30.12.1994 ČD TKP Technické a kvalitativní podmínky staveb Českých drah v platném znění 20

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců Příloha 1 HLÁŠENKA O VADNÝCH PRAŽCÍCH 21

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 HLÁŠENKA O VADNÝCH PRAŽCÍCH 1. Údaje o vadných pražcích se zpravidla zapisují v elektronické podobě do automatizované evidence. Pokud tento způsob zápisu není možný, použije se hlášenka definovaná v této příloze. 2. Pro způsob zápisu v elektronické podobě platí dokumentace příslušné automatizované evidence. Při zápisu se uvedou minimálně údaje shodné s údaji na hlášence podle čl.1 této přílohy. 3. - 4. Neobsazeno 23

ČD ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 SDC..Správa tratí Traťový okrsek.... HLÁŠENKA O VADNÝCH PRAŽCÍCH EVIDENČNÍ ÚDAJE KOLEJE trať./def. úsek: název: číslo koleje/výhybky/index: PARAMETRY VADNÝCH PRAŽCŮ výskyt vady: jednotlivý* 1 km ve skupině* 1 ks km. hromadný* 1 cca ks od km.. do km. výrob. typ pražců *3 : výrobní závod *3 : rok výroby *3 : číslo formy *2,*3 : pořadí ve formě *2,*3 : Zatřídění vady podle předpisu ČD S68:.. Způsob označení vadných pražců v koleji: Způsob a datum opravy vady, regenerace, vyjmutí pražců:.. Poznámka (rozsah vady) :.. V..dne Zpracoval:. Jméno/podpis * 1 ) nehodící se škrtněte *2 ) uvádí se při uplatňování reklamací nebo v případě požadavku O13 *3 ) V případě většího počtu vadných pražců, které nelze popsat souhrnně, se uvede seznam a identifikace vadných pražců tabulkovou formou do přílohy, případně na zadní stranu hlášenky. 25

ČD S 68 Část první Účinnost od 1.5.2004 Přehled vadných pražců v úseku *4) SDC:. Správa tratí: Traťový okrsek:.provedl:. Traťový a definiční úsek:.. Název:.Číslo a index koleje/výhybky:.. Výrobní typ pražce Výrobní závod Rok výroby Číslo Pořadí formy *2 ve formě *2 km /od km do km *5 Počet kusů Zatřídění vady podle předpisu ČD S 68 Způsob označení vadných pražců v koleji Způsob opravy, regenerace, vyjmutí /Poznámka *4 ) Vyplňuje se v případě výskytu většího počtu vadných pražců, které nelze popsat souhrnně... *5 ) Vyplňuje se jen v případě hromadného výskytu. Podpis 26

Zadavatel: Zhotovitel: Gestor: Tisk: Náklad: Železniční průmyslová stavební výroba, a.s. ředitelství společnosti Uherský Ostroh Ing. Jozef Fiksel ÚVAR-Servis, a.s. Brno Ing. Zdeněk Sahánek, Ing. Jan Miklenda České dráhy, a.s. Generální ředitelství Odbor stavební (O13) Ing. Jan Čihák České dráhy, a.s. OPŘ Ostrava oddělení reklamy, propagace a tisku Nerudova 1 772 58 Olomouc 600 výtisků Rok vydání: 2004

České dráhy ČD S 68 Vady betonových pražců ČÁST DRUHÁ KATALOG VAD PRAŽCŮ Účinnost od 1.5.2004

OBSAH ČÁST DRUHÁ KATALOG VAD PRAŽCŮ Úvodní ustanovení... 5 Katalog vad betonových pražců... 7 3

Úvodní ustanovení 1. Část druhá tohoto předpisu obsahuje přehled nejčastěji se vyskytujících vad betonových pražců. Pro každou vadu je v katalogu vyhrazena jedna dvojstrana. Na levé stránce je charakteristické zobrazení vady, na pravé stránce pak slovní popis vady, možné příčiny vzniku vady, způsob zjištění vady a opatření, jak s takto poškozeným pražcem dále nakládat. 2. Stupeň závažnosti poškození pražce uváděný u jednotlivých vad je stanoven s ohledem na konstrukci pražce a vyobrazený rozsah vady. Na základě posouzení rozsahu poškození konkrétních pražců nebo v případě rozvoje vady je možno zařadit vadu i do vyššího nebo nižšího stupně závažnosti. 3. 4. Neobsazeno 5

Katalog vad betonových pražců 7

A. PŘÍČNÁ TRHLINA VE STŘEDNÍ ČÁSTI PRAŽCE Číselný kód vady 1.1 Obvyklý stupeň závažnosti 2 Popis vady Trhlina či trhliny na horní ploše mezi kolejnicovými pásy, zpravidla ve střední části pražce, probíhající kolmo k podélné ose pražce. Trhliny zasahují až do bočních ploch. Příčina Překročení ohybového momentu na mezi vzniku trhlin. Na vzniku vady se mohou podílet: a) vady při výrobě - nedostatečná únosnost pražce, b) nevhodná manipulace a skladování, c) nedostatky při zřízení koleje, Zjištění Pohledem. Vady způsobené výrobou lze prokázat zatěžovacími statickými zkouškami podle OTP Železniční pražce z betonu. Opatření Rozvoj trhliny sledovat. Uzavřené a stabilizované trhliny opatřit ochrannými nátěry. Překročí-li šířka trhliny hodnotu 0,2 mm a dále se rozvíjí, postupovat podle článku 39 Části první tohoto předpisu. 9

B. PŘÍČNÁ TRHLINA VE STŘEDNÍ ČÁSTI PRAŽCE NAD PŘÍČNOU VÝZTUŽÍ Číselný kód vady 1.2 Obvyklý stupeň závažnosti 2 Popis vady Šikmé trhliny v horní ploše střední části pražce. V pozdějším stádiu rezavé zbarvení okolí trhliny, odkrytí výztuže, koroze výztuže, rozvoj trhliny tlakem korozních produktů. Příčina Nedostatečná tloušťka krycí vrstvy příčné výztuže a její následná koroze. Vznik může být iniciován příčinami uvedenými u vady 1.1. Při nízké tloušťce krytí jde o výrobní vadu, v ostatních případech jsou příčiny shodné jako u vady 1.1. Zjištění Pohledem. Opatření Sanace vady je možná včasnou aplikací ochranných nátěrů zamezujících přístupu vody a omezujících korozi výztuže. 11

C. PŘÍČNÁ TRHLINA NA ÚLOŽNÉ PLOŠE PRAŽCE Číselný kód vady 1.3 Obvyklý stupeň závažnosti 2 Popis vady Trhlina kolmá k podélné ose pražce v oblasti úložných ploch. Trhliny se projevují i na boční ploše pražce. Příčina Překročení momentu na mezi vzniku trhlin. Na vadě mohou mít podíl: a) vady ve výrobě - nedostatečná únosnost, b) nevhodná manipulace a skladování, c) nedostatky při zřizování koleje, d) účinky provozu. Zjištění Pohledem. Opatření V případě překročení šířky trhliny 0,2 mm a dalšího rozvíjení trhliny postupovat podle ustanovení článku 39 Části první tohoto předpisu. Uzavřené a stabilizované trhliny sanovat aplikací ochranných nátěrů. 13

D. PŘÍČNÁ TRHLINA V PRŮŘEZU POD PATOU KOLEJNICE NA LOŽNÉ PLOŠE PRAŽCE Číselný kód vady 1.4 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Trhlina v průřezu pod patou kolejnice na ložné ploše kolmá k podélné ose pražce. Trhliny se projevují i na boční ploše pražce. Její rozvoj vede k rychlému prolomení průřezu pod kolejnicí a ztrátě funkčnosti pražce. Příčina Překročení momentu na mezi vzniku trhlin. Na vzniku vady mohou mít podíl: a) vady při výrobě; nedostatečná únosnost pražce b) nedostatky při zřizování koleje, c) účinky provozu. Zjištění Pohledem po odstranění části kolejového lože mezi hlavami pražců. Opatření Při prolomení průřezu pražec v nejkratší možné době vyměnit v rámci údržby železničního svršku. Je-li rozvoj trhliny stabilizován, postupuje se podle článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. Při hromadném výskytu se doporučuje snížit povolené hmotnosti na nápravu v dotčeném úseku koleje. 15

E. SMYKOVÁ TRHLINA Číselný kód vady 1.5 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Trhlina mezi kolejnicovými pásy probíhající šikmo k podélné ose pražce, která zasahuje i na boční plochy pražce. Příčina Mechanické namáhání vlivem nesprávné montáže nebo nesprávné manipulace. Zjištění Pohledem. Opatření Při řešení vady se postupuje podle zásad uvedených v článku 39 Části první tohoto předpisu. 17

F. PODÉLNÁ TRHLINA VODOROVNÁ NA BOČNÍ PLOŠE PRAŽCE POD KOLEJNICÍ Číselný kód vady 2.1 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Vodorovná trhlina probíhající na boční ploše pod úložnou plochou pražce nevycházející z čela pražce. Příčina Použití nesprávného vystrojovacího materiálu nebo nesprávná montáž prvků upevnění. Zjištění Pohledem, v některých případech po odhrnutí části kolejového lože. Opatření U trhliny vzniklé za provozu se postupuje podle článku 39 Části první tohoto předpisu. Doporučuje se provést kontrolu správnosti typu použitého materiálu (vrtulí) a případnou výměnu nevhodného typu za typ předepsaný pro danou sestavu železničního svršku. 19

G. PODÉLNÁ TRHLINA VODOROVNÁ VYCHÁZEJÍCÍ Z ČELA PRAŽCE Číselný kód vady 2.2 Obvyklý stupeň závažnosti 2 Popis vady První trhlinky se objevují v čele mezi dráty předpínací výztuže nebo na boku hlavy pražce. Postupně se rozvíjejí do hloubky a k bokům pražce. Příčina Překročení lokální pevnosti betonu v tahu v kotevní oblasti. Jedná se o výrobní vadu. Zjištění Pohledem. Opatření Opatření se řídí ustanovením článku 37 Části první tohoto předpisu. 21

H. PODÉLNÁ TRHLINA VE ŽLÁBKU UPEVNĚNÍ Číselný kód vady 2.3 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Trhlina na boční straně pražce vybíhající ze žlábku v úložné ploše pražce směrem od kolejnice. Může docházet až k odlomení betonu. Trhliny nemusí vznikat současně na obou bocích pražce. Mohou mít také odchylné směry rozvoje. Vada se může vyskytovat pouze u pražců zachycujících příčné síly z kolejnice vytvarováním betonu na hlavě pražce (např. B 91S/1,2). Příčina Nedostatky ve výrobě nebo nevhodná montáž. Zjištění Pohledem. Opatření Trhlinu pravidelně sledovat. Při rychlém rozvoji trhliny směrem k horní ploše pražce nebo při odlomení části betonu provést výměnu pražce v nejkratším možném čase v rámci údržbových prací. V ostatních případech se postupuje podle ustanovení článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 23

I. PODÉLNÁ TRHLINA SVISLÁ VYCHÁZEJÍCÍ Z ČELA PRAŽCE Číselný kód vady 2.4 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Trhlina vybíhající z čela pražce, šířka trhliny vlasová až několik milimetrů. Trhlina se může šířit až do středu pražce. Příčina Nedostatky ve výrobě nerovnoměrné předpětí výztuže. Jedná se o výrobní vadu. Zjištění Pohledem. Pozor na záměnu s vadou 2.5. Opatření Opatření se řídí zásadami uvedenými v článku 39 Části první tohoto předpisu. 25

J. PODÉLNÁ TRHLINA SVISLÁ VYCHÁZEJÍCÍ OD HMOŽDINEK Číselný kód vady 2.5 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Trhlina vybíhající od hmoždinek souběžně s podélnou osou pražce. Trhliny se mohou šířit ke středu nebo k čelu pražce. V rozvinuté fázi může trhlina probíhat po celé délce pražce, popřípadě může dojít k odštípnutí části betonu. Příčina Překročení pevnosti betonu v tahu. Na vzniku vady se mohou podílet: a) nedostatky ve výrobě, b) nesprávná montáž. Zjištění Pohledem. Opatření Drobné trhlinky je možno sanovat ochrannými nátěry. Při rozvoji vady se postupuje podle ustanovení článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 27

K. PODÉLNÁ TRHLINA SVISLÁ VE STŘEDNÍ ČÁSTI PRAŽCE Číselný kód vady 2.6 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Trhlina nebo více trhlin na horní ploše střední části rovnoběžných s podélnou osou pražce. V pokročilejším stadiu se mohou propojovat v podélném i příčném směru a vést k rozpadu betonu. Příčina Vada neobjasněna. Může být počátkem vady 3.2. Zjištění Pohledem. Opatření Opatření se řídí ustanovením článku 39 Části první tohoto předpisu. 29

L. SÍŤ SMRŠŤOVACÍCH TRHLIN Číselný kód vady 3.1 Obvyklý stupeň závažnosti 1 Popis vady Síť jemných trhlinek po části nebo celém povrchu nepatrné hloubky a šířky < 0,1 mm vytvářející mapovou strukturu v cementové pastě. Trhlinky postupně zarůstají vápencovými krystaly. Příčina Nedostatek ve výrobě - smršťování povrchové vrstvy v průběhu tvrdnutí betonu. Zjištění Pohledem. Opatření Pražec sledovat, aby se vyloučila záměna s počátečním stádiem vady 3.2. 31

M. MOZAIKA Číselný kód vady 3.2 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Mapová síť trhlinek postupně se rozvíjejících po celém povrchu pražce. Zpravidla je součástí mapových trhlin výrazná podélná, případně i příčná trhlina. Počet výrazných trhlin se časem zvětšuje. V konečném stádiu může vést až k úplnému rozpadu betonu. Obvyklá doba vývoje vady je 5-7 let. Příčina Příčinou trhlin je krystalický tlak sloučenin vznikajících při chemickomineralogické reakci v betonu. Jedná se o výrobní vadu zapříčiněnou pravděpodobně nevhodnou volbou složek betonu. Zjištění Pohledem. Opatření Pražec sledovat. Postupuje se podle ustanovení článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 33

N. VADY POVRCHU ODPRÝSKÁVÁNÍ V PLOŠE PRAŽCE Číselný kód vady 4.1 Obvyklý stupeň závažnosti 1 Popis vady Odprýskávání betonu z plochy pražce obvykle do 400 mm 2 a hloubky do 5 mm. Příčina Nedostatky ve výrobě. Zjištění Pohledem. Opatření Řídí se podle článku 35 Části první tohoto předpisu. 35

O. VADY POVRCHU OBRUS PRAŽCE Číselný kód vady 4.2 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Je patrný otěr či stopy po broušení ploch pražce. Obvykle se projevuje na ložné ploše a bočních stranách pražce. Může být příčinou vzniku vady 1.4. Příčina Malá odolnost betonu proti obrusu, vysoké provozní zatížení nebo agresivní prostředí kolejového lože. Zjištění Pohledem, obvykle na boční ploše pražce. Ke zjištění obrusu ložné plochy nutno odstranit část kolejového lože. Opatření Opatření se řídí ustanovením článku 39 Části první tohoto předpisu. Při hromadném výskytu se doporučuje snížit přípustné hmotnosti na nápravu na dotčeném úseku až do výměny vadných pražců. 37

P. VADY POVRCHU ODLOMENÍ HRANY PRAŽCE Číselný kód vady 4.3 Obvyklý stupeň závažnosti 2 nebo 3 podle rozsahu poškození Popis vady Je patrné čisté odlomení části betonu pražce bez identifikace dalších trhlin. Příčina Mechanické porušení pražce při pokládce, údržbě, manipulaci nebo vykolejení vozidla. Zjištění Pohledem. Opatření Není-li obnažena předpínací výztuž či uvolněna hmoždinka (kotva), postupuje se podle článku 37 Části první tohoto předpisu. V případě obnažení výztuže nebo uvolnění hmoždinky (kotvy) se postupuje podle ustanovení článku 39 Části první tohoto předpisu. 39

Q. VADY POVRCHU PORUŠENÁ ÚLOŽNÁ PLOCHA PRAŽCE Číselný kód vady 4.4 Obvyklý stupeň závažnosti 3 Popis vady Na úložné ploše pod podkladnicí jsou prohlubně různého rozsahu i hloubky. Může dojít též k mírnému poklesnutí podkladnice do tělesa pražce. Příčina Obtížně prokazatelná. Důvodem může být: a) nesprávná montáž, b) nedostatky ve výrobě. Zjištění Pohledem po sejmutí podkladnice. Může být pozorováno i zatlačení podkladnice do tělesa pražce. Opatření Provést sanaci úložné plochy speciálními zálivkami (plastbeton, pryskyřice). Provést úpravu geometrických parametrů koleje tak, aby odpovídala ČSN 73 6360-2 a předpisu ČD S 3. 41

R. ÚČINKY AGRESIVITY PROSTŘEDÍ Číselný kód vady 5.1 Obvyklý stupeň závažnosti 1 Popis vady Je patrné rozpouštění cementového tmele i vápencového kameniva na povrchu, který se podobá vymývanému betonu, a rozrušování povrchu betonu bez zřetelných trhlin. Beton se drolí již při malém mechanickém působení. Příčina Vada vzniká kombinací agresivity prostředí a původu složek betonu. Zjištění Pohledem. Opatření Pražce v místech s vysokou agresivitou prostředí opatřit penetrací a vrstvou ochranných přípravků. 43

S. LOMY PRAŽCE Číselný kód vady 6.1 Obvyklý stupeň závažnosti 2, 3 nebo 4 podle rozsahu poškození Popis vady Ztráta části betonové hmoty pražce a jeho zkrácení předpínací silou. Příčina Hrubé mechanické poškození: a) nesprávnou manipulací, b) vykolejením vozidla, c) udržovacími stroji. Zjištění Pohledem. Opatření Opatření se podle rozsahu poškození řídí články 37 nebo 39 nebo 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 45

T. VADY UPEVNĚNÍ - VYHNÍVAJÍCÍ HMOŽDINKY Číselný kód vady 7.1 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Vyhnívající dřevěné hmoždinky, uvolněné vrtule. Vada se vyskytuje pouze u pražců s dřevěnými hmoždinkami (DZP10-T5, Dosta T8, VÚS 62, SB 3, SB 4, část výroby SB 5, SB 6). Příčina Vlivem klimatických jevů dochází k hnilobě dřevěných hmoždinek v pražci a tím ke ztrátě držebnosti vrtulí v pražci. Na vadě se též podílí mechanická únava dřeva a případný nesoulad tolerancí v systému hmoždinka-vrtule-podkladnice. Zjištění Pohledem, v koleji podle držebnosti vrtule. Opatření Pokud je jinak pražec v dobrém stavu regeneruje se schválenými postupy. V opačném případě se postupuje podle článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 47

U. VADY UPEVNĚNÍ - POVYTAŽENÁ PLASTOVÁ HMOŽDINKA Číselný kód vady 7.2 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Horní část hmoždinek vyčnívá nad úložnou plochu pražce o více než 1 mm. Podkladnice nebo vodicí vložky mohou být nadzvednuty nebo jsou hmoždinky vměstnány do otvorů podkladnice. Dochází k poškození závitu hmoždinky, případně k jejímu přetržení nebo k porušení betonu v okolí hmoždinky. Příčina Příčiny: a) nesprávná poloha hmoždinky, b) použití nevhodných součástí upevnění, c) nesprávná montáž, d) nedostatky ve výrobě. Zjištění Pohledem, podle stavu a polohy součástí upevnění. Opatření Opatření se řídí články 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 49

V. VADY UPEVNĚNÍ ULOMENÁ KOTVA Číselný kód vady 7.3 Obvyklý stupeň závažnosti 4 Popis vady Kotva pro uchycení upevňovacích součástí k pražci je částečně nebo úplně odlomena. Příčina Příčiny: a) použití nevhodných součástí upevnění, b) nesprávná montáž, c) nedostatky ve výrobě kotev, d) mechanické poškození. Zjištění Pohledem. Opatření Pokud je jinak pražec v dobrém stavu, regeneruje se schválenými postupy. V opačném případě se postupuje podle článků 41 až 43 Části první tohoto předpisu. 51