SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Podobné dokumenty
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti nm

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Absorpční fotometrie

INSTRUMENTÁLNÍ METODY

13. Spektroskopie základní pojmy

Viková, M. : ZÁŘENÍ II. Martina Viková. LCAM DTM FT TU Liberec, (hranol, mřížka) štěrbina. Přednášky z : Textilní fyzika

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin

Základy fotometrie, využití v klinické biochemii

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

Fluorescence (luminiscence)

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

Barevné principy absorpce a fluorescence

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Úvod k biochemickému praktiku. Pavel Jirásek

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS

ULTRAFIALOVÁ A VIDITELNÁ SPEKTROMETRIE

The acquisition of science competencies using ICT real time experiments COMBLAB. Krásný skleník. K čemu je dobrá spektroskopie?

fenanthrolinem Příprava

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

SPEKTROFOTOMETRIE VE VIDITELNÉ OBLASTI SPEKTRA

Vybrané spektroskopické metody

Adsorpce barviva na aktivním uhlí

Barevné principy absorpce a fluorescence

SPEKTROFOTOMETRICKÉ STABOVENÍ SO 4 VE VODÁCH

Metody spektrální. Metody molekulové spektroskopie. UV-vis oblast. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Základní parametry absorpčního spektra, vliv přístrojové funkce (spektrální šířky štěrbiny), vliv polohy kyvety a vlastní fluorescence vzorku

Fyzikální metody, které získávají potřebné. vlastností molekul a atomů měřené soustavy může jít o změnu barvy či její intenzity, luminiscenci,

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV

pracovní list studenta Komplexní sloučeniny Stanovení koncentrace železnaté soli Aleš Mareček

Zdroje optického záření

Stručný úvod do spektroskopie

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

STANOVENÍ ETHANOLU V ALKOHOLICKÉM NÁPOJI POMOCÍ NIR SPEKTROMETRIE

Metody charakterizace nanomaterálů I

HPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth edition, Blackie Academic & Professional 1996 Colin F. Poole and Salwa K.

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Praktikum z polovodičů

Praktikum III - Optika

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

pracovní list studenta Komplexní sloučeniny Stanovení koncentrace kationtů přechodných kovů

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Úvod k biochemickému praktiku. Petr Tůma

SPEKTROFOTOMETRIE VE VIDITELNÉ OBLASTI SPEKTRA

IDENTIFIKACE NEZNÁMÉ ORGANICKÉ LÁTKY POMOCÍ INFRAČERVENÉ SPEKTROMETRIE

Pokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie

Světlo jako elektromagnetické záření

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Úvod k biochemickému. mu praktiku. Vladimíra Kvasnicová

Jednopaprskové spektrofotometry

Balmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3

MĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Měření absorbce záření gama

Spektrální charakteristiky optických komponentů

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

chemie Stanovení isosbestického bodu bromkresolové zeleně (BKZ) Cíle Podrobnější rozbor cílů Zařazení do výuky Časová náročnost Návaznost experimentů

Vybrané metody spektráln. lní analýzy. Metody charakterizace nanomaterálů I

pracovní list studenta Analytická chemie Barevnost chemických látek Aleš Mareček

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody

Charakteristiky optického záření

Spektroskopické metody charakterizace materiálů (UV/VIS, FTIR) Iveta Michalčáková

SPEKTROFOTOMETRIE VE VIDITELNÉ OBLASTI SPEKTRA

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Zadání praktické části Úloha 2 (30 bodů)

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

Balmerova série vodíku

Světlo x elmag. záření. základní principy

Optické metody emisní spektrofotometrie. Mgr. Jana Gottwaldová

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Spektrální analýza světla

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE

Úloha č. 1: CD spektroskopie

Práce se spektrometrem SpectroVis Plus Vernier

Molekulová spektrometrie

METODY - spektrometrické

Transkript:

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Elektromagnetické vlnění SVĚTLO

Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu

Charakterizace záření Zářivý tok (intenzita) Energii přenášenou elektromagnetickým vlněním posuzujeme dle fotometrických veličin např. dle zářivého toku. Ten je definován jako podíl celkové energie záření (vlnění) prošlého zvolenou plochou za jednotku času. V literatuře je někdy tato veličina ztotožňována s intenzitou záření. φ = ( E ) t S Souvisí s množstvím (počtem) fotonů

Co je to světlo? - bílé světlo můžeme rozložit pomocí hranolu na jednotlivé spektrální barvy 760 nm 400 nm

ROZDĚLENÍ OBLASTÍ ZÁŘENÍ rentgenová oblast 20 nm 400 nm 800 nm 100 µm mikrovlnná oblast ultrafialová oblast viditelná oblast infračervená oblast

SPEKTROSKOPIE je založena na vzájemném působení elektromagnetického záření se zkoumanou látkou, při kterém dochází k výměně energie

CO SE MŮŽE DÍT? Zkoumaná látka záření pohlcuje či vyzařuje absorpce obsazují se vyšší energetické hladiny emise obsazují se nižší energetické hladiny E 2 E 1 E 0 E 2 E 1 λ 2 λ 1 E 0 λ 2 λ 1 E 0 základní energetická hladina; E 1 a E 2 vyšší energetické hladiny http://www.physics.uoguelph.ca/applets/intro_physics/kisalev/java/atomphoton/in dex.html

CO JE TO SPEKTRUM? Závislost intenzity (zářivého toku) elektomagnetického záření (nebo s ní související veličiny) prošlého vzorkem (popř. intenzity emitovaného elektromagnetického záření) na vlnové délce λ, frekvenci ν nebo vlnočtuν ~ 5 2 6 0, 6 intenzita 0, 4 2 6 0 0, 2 3 0 7 3 5 0 0, 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 v l n o v á d é l k a [ n m ]

K ČEMU NÁM TO BUDE? Jde v podstatě o závislost toho jak moc (intenzita) jsou absorbovány konkrétní fotony (dané vlnové délky, frekvence, vlnočtu) 0, 6 5 2 6 0,7 intenzita 0, 4 2 6 0 0, 2 3 0 7 3 5 0 0, 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 v l n o v á d é l k a [ n m ] 526 nm

POLOHY A TVAR PÁSŮ (CHARAKTER SPEKTRA) Říkají (mohou říkat) něco o elektronové struktuře, struktuře molekuly apod. Jsou charakteristické pro danou látku a mohou být využity ke kvalitativnímu 5 2 6 stanovení 0, 6 ERYTROSIN 0, 6 5 2 6 intenzita 0, 4 2 6 0 intenzita 0, 4 2 6 0 0, 2 3 0 7 0, 2 3 0 7 3 5 0 3 5 0 0, 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 v ln o v á d é lk a [ n m ] 0, 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 v l n o v á d é l k a [ n m ]

INTENZITA ABSORPCE Může být využita ke kvantitativnímu stanovení látek (např. v analytické chemii) Jak?

1νh= Odvození Lambert-Beerova zákona di z = α c dz I z T = (I / Io). 100 (v %)

Veličiny, které charakterizují velikost absorpce záření: absorbance (A) udává v logaritmické stupnici, kolikrát se snížila intenzita původního záření po průchodu vzorkem A = log I 0 / I = - log T Absorbance nabývá hodnot od 0 do, pokud je absorbance nulová, žádné záření zkoumaná látka nepohltila.

Jak souvisí absorbance s koncentrací? - při kvantitativním stanovení látek vycházíme z Lambert Beerova zákona, který můžeme matematicky zapsat: A = ε. c. l, kde A je absorbance, ε je molární absorpční koeficient (l mol -1 cm -1 ), který je konstantní pro danou látku při konstantní vlnové délce, c je molární koncentrace (mol/l), l je délka kyvety (cm) Omezení platnosti zákona: monochromatické záření (o konstantní vlnové délce) zředěné, čiré roztoky (koncentrace pod 10-2 mol/l)

Stanovení koncentrace: při spektroskopických stanovení koncentrace látek využíváme nejčastěji metodu kalibrační přímky Postup: - příprava základního roztoku, jehož koncentrace je větší než mají vzorky - ředěním základního roztoku se získají kalibrační roztoky o známé koncentraci - zjistí se absorbance kalibračních roztoků, které obsahují stejná činidla jako vzorky - sestrojí se graf závislosti absorbance na koncentraci

Grafický postup: zásobní roztok 5 mg/100 ml odeberu 1 ml 2 ml 3 ml 4 ml 5 ml a doplním vodou na 5 ml kalibrační roztoky na 100 ml 1 mg 2 mg 3 mg 4 mg 5 mg

Výsledný graf: z rovnice kalibrační přímky vypočítáme hodnotu koncentrace (x) neznámého vzorku, když za y dosadíme naměřenou absorbanci A c

Základní prvky měřících přístrojů: zdroj záření v UV oblasti deuteriová výbojka a ve VIS oblasti wolframová nebo halogenová žárovka monochromátor vymezí vlnovou déku (hranol, mřížka nebo filtr) kyvety se vzorkem pro UV oblast křemenné a pro VIS oblast skleněné čidlo záření detektor převádí energii záření na jinou měřitelnou formu zobrazovací zařízení obrazovka počítače

Přístroje k měření absorbance: fotometry jako monochromátor mají barevné filtry spektrofotometry jako monochromátor mají hranol nebo mřížku V chemické laboratoři se můžeme setkat se staršími typy spektrofotometrů. Spekol 10 - jednopaprskový výchylkový spektrofotometr Spekol 11 - jednoparskový digitální spektrofotometr

Spektrofotometr USB2000: zobrazovací zařízení tato malá krabička v sobě obsahuje monochromátor a detektor

Barevnost látek: bezbarvé látky - neabsorbují záření ve viditelné oblasti barevné látky - absorbují část viditelného záření - barva pozorovaná okem je barvou doplňkovou k barvě pohlceného záření - barva doplňková je zbytek neabsorbovaného záření

Absorbované záření a doplňková barva: Absorbované záření [nm] 400 435 Barva absorbovaného záření Barva doplňková (barva roztoku) 435 480 480 500 500 560 560 580 580 595 595-760

Pokus se vyřešit následující úkol: Na následujících obrázcích jsou v kyvetě zašifrované barevné roztoky látek. Vaším úkolem je odhadnout barvu roztoku a absorpční maximum této látky. a) b)

Chromofory: charakteristická funkční seskupení zodpovědná za barevnost sloučeniny často se jedná o konjugovaný systém násobných vazeb Na následujícím obrázku je vzorec červeného potravinářského barviva. Pokuste se určit, která funkční skupina bude zodpovědná za barevnost sloučeniny. O O CH 3 HO O S - O N N 2 Na + H 3 C O S - O O

Následující obrázky zobrazují dvě spektra roztoků, jejichž výsledná barva je stejná. Zkuste tuto barvu odhalit. První spektrum charakterizuje jednu látku zodpovědnou za dané zbarvení. V druhém případě se jedná o směs dvou různých barviv. Z pomocí tohoto spektra zjistěte, jaké barvy byly smíchány.