Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Mechanizační prostředky na ochranu rostlin Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracovala: Tereza Sedláková, DiS. Brno 2009

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Tereza Sedláková, DiS. Zemědělská specializace Agroekologie Název tématu: Rozsah práce: Mechanizační prostředky na ochranu rostlin 35-50 stran, obrázky a grafy podle potřeby práce Zásady pro vypracování: 1. V práci podejte přehled strojů pro chemickou ochranu rostlin. Proveďte jejich rozdělení a uveďte možnosti použití. Po zpracování literárního přehledu zpracujte postup při hodnocení vybraného parametru postřikovače. Metodiku laboratorního měření konzultujte s vedoucím bakalářském práce. 2. Postup měření a zpracování konzultujte s vedoucím bakalářské práce. 3. Pří zpracování bakalářské práce se řiďte instrukcemi k úpravě a náležitostmi bakalářské práce vydané děkanátem agronomické fakulty. Tereza Sedláková, DiS. řešitelka bakalářské práce doc. Ing. Jan Červinka, CSc. vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně 2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mechanizační prostředky na ochranu rostlin vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis bakalářky. 3

Poděkování Děkuji panu doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za pomoc při získávání odborných informací, které jsem potřebovala k vypracování bakalářské práce. Současně mu děkuji za pomoc při zpracování materiálu použitého v bakalářské práci. 4

ABSTRAKT Bakalářské práce se zabývá rozdělením strojů na ochranu rostlin. Uvádí rozdělení strojů, jejich správné použití a nutnost kontrolního testování postřikovačů podle zákona. Vlastní práce řešení měření průtočného množství tryskou v l.min -1. Jsou zde porovnány tři metodické postupy zjištění průtočného množství a vyhodnocena přesnost měření jednotlivých metod. Klíčová slova: Ochrana rostlin, testování postřikovače, průtočné množství tryskou. 5

ABSTRACT The Bachelor s thesis deals with the classification of machines for plant protection. It gives the classification of machines, their potential use and the test of sprinklers according to the law. The thesis presents the method of measurements of flow volume (litres/minute). It compares three methodological procedures of measuring flow volume and evaluates the accuracy of each method of measurement. Keywords: Plant protection, test of sprinklers, flow volume 6

OBSAH 1. ÚVOD...8 2. CÍL PRÁCE...9 3. ZPŮSOBY OCHRANY ROSTLIN...10 4. INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN V EKOLOGICKY ORIENTOVANÝCH SYSTÉMECH HOSPODAŘENÍ...10 4.1 ZÁKLADNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ ROSTLINOLÉKAŘSKOU PÉČI V ČR... 12 5. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN...12 6. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH APLIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ...13 6.1 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY NA OCHRANU ROSTLIN... 14 6.2 ROZDĚLENÍ STROJŮ PODLE VELIKOSTI ČÁSTIC... 14 6.2.1 Postřikovače... 15 6.2.1.1 Základní části postřikovačů... 16 6.2.1.2 Postřikovače MGM... 21 6.2.1.3 Postřikovače HARDI... 23 6.2.1.4 Provoz postřikovačů a snižování úletu postřikované kapaliny... 23 6.2.1.5 Seřízení postřikovačů... 23 6.2.2 Rosiče... 25 6.2.3 Zmlžovače... 26 7. LETECKÁ APLIKACE PESTICIDŮ...27 7.1 ROZDĚLENÍ LETECKÝCH PROSTŘEDKŮ... 28 7.2 LETECKÁ APLIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ... 28 7.3 ZVLÁŠTNOSTI LETECKÉHO POSTŘIKOVÁNÍ... 29 7.4 LETADLOVÁ TECHNIKA... 30 8. KONTROLNÍ TESTOVÁNÍ POSTŘIKOVAČŮ...33 9. MĚŘENÍ PRŮTOČNÉHO MNOŽSTVÍ TRYSKOU...34 9.1 METODIKA MĚŘENÍ... 34 10. VÝSLEDKY...37 11. ZÁVĚR...42 12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...43 13. SEZNAM OBRÁZKŮ...44

1. ÚVOD Problematika ochrany rostlin je spjata se zemědělskou činností. Ke změnám v zemědělství dochází například v orientaci na jiné způsoby hospodaření, zejména na půdě. Ve všech zemích se upravují konvenční způsoby hospodaření a přechází se na integrovanou produkci.[6] Hartman uvádí, že Integrovaná produkce je způsob zemědělského hospodaření, který k produkci vícehodnotných potravin a surovin používá přirozené zdroje a regulační mechanizmy jako náhradu za vstupy zatěžující životní prostředí, což umožňuje zajištění trvalé udržitelného zemědělství. Integrované zemědělství se na bázi celostního přístupu orientuje na celý zemědělský provoz jako jednotku. Úroveň ochrany rostlin v konvenčním zemědělství je ovlivněna vlivy ekonomických změn, ekologizace zemědělství, ale i výrobci techniky a pesticidů. V metodách ochrany je důležité zvolit vhodné postupy a eliminaci rizikových metod, možnost zdokonalovat stroje a zařízení pro ochranu rostlin. V současnosti je třeba vycházet z usměrněné chemické ochrany rostlin. Ta zavedla například předpovědi výskytu, ekonomické prahy škodlivosti (nebezpečnost prahu spočívá v tom, že zesiluje škodlivé působení dalších složek znečištění na člověka). Látky, které jsou za jiných podmínek neškodné se stávají v přítomnosti prachu a látek v něm obsažených agresivnějšími. Člověk se vědomě podílí na vytváření ekologové rovnováhy, kterou se příroda trvale snaží pomocí svých samoregulačních mechanizmů vyrovnávat. To, co ovlivnilo ochranu rostlin, bylo zavádění chemických prostředků proti původcům chorob, škůdcům a plevelům. Podle směrnice EU zůstává jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany rostlin a rostlinných produktů použití přípravků na ochranu rostlin. Ovlivňování výnosů rostlinné výroby škodlivými organizmy je dokumentováno na nárůstu počtu patogenů, škůdců a plevelů. Nová struktura řízení rostlinolékařské péče v ČR zahrnuje i proměny ve využívání technických prostředků v ochraně rostlin. [6] Maximálním počtem aplikátorů kolem 7 000 kusů bylo ošetřováno do 90tých let přes 5 milionů hektarů ročně. Zhruba 85 až 90 % ploch zemědělských kultur se u nás ošetřovalo pozemními aplikátory, zbývajících 10 15 % letadlovou technikou. I dnes je převládající technologií v ochraně rostlin ČR aplikace pesticidních kapalin pozemní technikou. [6] 8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je popis a využití mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Je uvedeno rozdělení strojů a možnosti použití včetně letecké aplikace. Bakalářská práce řeší stanovení průtočného množství trysky v l.min -1 různými metodickými postupy. Zahrnuje postup zjištění průtočného množství v l.min -1 a jeho vyhodnocení. 9

3. ZPŮSOBY OCHRANY ROSTLIN V současné době se používají v zásazích proti chorobám, škůdcům, plevelům a ostatním škodlivým činitelům různé postupy. Nepřímé metody, které vytvářejí při pěstování rostlin takové podmínky, při kterých se škodliví činitelé nemohou objevit, nebo které jejich účinek omezují. Patří sem především celý komplex agrotechniky, která se uplatňuje zejména v ochraně proti plevelům. Metody přímé ochrany rostlin jsou ty, které ničí škodlivé činitele, nebo se při zásazích omezují jejich výskyt. Zásah musí být vždy načasován tak, aby zastihl chorobu či škůdce ve fázi největší citlivosti a v celém rozsahu jeho výskytu. Z těchto metod se začínají stále více prosazovat metody biologické, které spočívají v umělém rozšiřování predátorů napadajících škůdce v různých vývojových stadiích a tím omezujících jejich rozšiřování. [15] Mechanické metody zahrnují mechanické ničení plevelů a škůdců. Zachytává škůdců se děje ve speciálních lapačích. Zpravidla málo účinné a jen omezeně použitelné. Z fyzikálních metod jsou v zemědělství využívány postupy termické ochrany ve spojitosti s ochranou proti houbovým a virovým chorobám, desinfekcí půdy, při ničení plevelů teplem. Pro svou energetickou náročnost se používají jen omezeně. Chemické metody jsou v současné době nejrozšířenější a nejúčinnější. Na současném trhu je v současné době poměrně bohatý výběr chemikálií na ekologické bázi. Před použitím se většinou přípravky ředí vodou a aplikují pomocí rozprašovačů či postřikovačů. Chemické látky se aplikují pomocí strojů různé technické úrovně. Pesticidy se dají aplikovat na velkých. U těchto metod existují větší rizika z hledisek ovlivňování ŽP, nežádoucích vedlejších účinků, hygienických požadavků atd. V boji proti plevelům má dále velký význam kvalitní čištění a moření osiv. [6] 4. INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN V EKOLOGICKY ORIENTOVANÝCH SYSTÉMECH HOSPODAŘENÍ Integrovaná ochrana rostlin je způsob, který využívá všechny ekonomické, ekologické a toxikologicky přijatelné metody k regulaci škodlivých organizmů a jejich udržení pod hladinou škodlivosti s přednostním záměrným využíváním přirozených omezujících faktorů. V podstatě jde o to, aby se ochrana rostlin nebrala jako izolovaná pracovní operace, ale byla chápána v souvislostech se všemi pěstitelskými opatřeními. 10

Všechna opatření směřující k dosažení produkce zdravějších potravin se musí vzájemně sladit, tak, aby byla podpořena přirozená odolnost plodin, udržena úrodnost půdy a chráněna rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Přednostně by se měly využívat přirozené ochranné faktory. Teprve když tato opatření nedostačují, lze uvažovat o přímých metodách ochrany. Pro integrovanou zemědělskou produkci jsou důležité následující prvky: volba stanoviště střídání plodin výběr odrůd příprava půdy k setí a způsob obdělávání půdy termín setí (výsadby), hustota a hloubka setí hnojení údržba okolí polí (okraje pozemků) opatření přímé ochrany. Integrovaná ochrana rostlin vede k omezení absolutních dávek pesticidů. Vychází ze správné agrotechniky, spočívající ve správném střídání plodin v osevních postupech, v optimálních způsobech obdělávání půdy, ve vhodných způsobech a termínech sklizně apod. V integrované ochraně rostlin se používají biologické způsoby. Používání chemických metod ošetřování plodin je omezováno výběrem odrůd se zvýšenou rezistencí proti chorobám a proti poškození škůdci. Pesticidy jsou používány v integrované ochraně rostlin jako nutný doplněk. Pro nutný zásah je potřeba stanovit hospodářský práh škodlivosti jedná se o využití celého systému všech dostupných, ekologicky, toxikologicky a ekonomicky vhodných metod pro regulaci škodlivých činitelů tak, aby důsledky jejich působení nepřekračovaly tzv. hranici (práh) hospodářské škodlivosti. Hranice hospodářské škodlivosti je nejnižší populační hustota škůdce při níž může dojít k významným hospodářským škodám je jí dosaženo tehdy, kdy vzniklé škody jsou vyšší než náklady na hubení škůdce. [15] Pro stupeň poškození je zaváděno kritické číslo. Kritické číslo je počet jedinců škůdce, který je schopný způsobit poškození porostu na úrovni prahu škodlivosti. [15] Integrovaná ochrana rostlin je součástí technologických systémů vypracovaných a používaných pro pěstování jednotlivých plodin v konkrétních podmínkách. Výrobní technologie jsou založeny na výběru vhodných odrůd pro určité podmínky pěstování, na 11

volbě účinných způsobů obdělávání půdy, na volbě způsobu pěstování rostlin, na volbě vhodných způsobů ochrany rostlin včetně druhů použitých prostředků, použitých strojů a termínů prováděných zásahů a na volbě způsobu sklizně a následného zpracování. Využívání pesticidů a techniky pro jejich aplikaci je tak řazeno mezi nouzová opatření v integrované ochraně rostlin. Předpokladem je vytvoření spolehlivého monitorovacího systému pro určování stavu všech porostů zařazených do systému integrovaného ochrany rostlin. Monitorovací systém musí umožňovat včas zaregistrovat výskyt škůdců, chorob a plevelů. Tato vlastnost monitorovacího systému pak umožňuje provést nejen včasný zákrok pesticidy, ale zásah se provádí jen na napadené ploše u porostů. [6] 4.1 Základní předpisy upravující rostlinolékařskou péči v ČR Vydání zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů byl vytvořen základní rámec legislativy v ochraně rostlin. Tento zákon v současném platném znění navazuje na původní úpravu zákona č. 147/1996 Sb. a spolu s provádějícími vyhláškami upravuje legislativu i praktické výkony rostlinolékařské praxi. Naplňuje se účel a cíl rostlinolékařské péče, který je spatřován v uchování zdraví rostlin. Vedle požadavků na prostředky v ochraně rostlin jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro pracovníky orgánů vykonávajících odborné činnosti v ochraně rostlin, včetně podmínek pro živnostenské podnikání. Vyhlášky ministerstva zemědělství upravují registraci prostředků na ochranu rostlin. Úřední registr mechanizačních prostředků na OR zahrnuje techniku, která v oboru OR zahrnuje techniku, která v oboru OR splňuje technické a technologické požadavky a vyhovuje technickým požadavkům podle zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. [7] 5. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Členění přípravků na ochranu rostlin vychází z jejich biologické funkce a účelu použití. Typ a kód přípravku je z katalogu typů formulací pesticidů a mezinárodního kódovacího systému. V pevném skupenství se používají pouze omezené formy pesticidů, a to poprašovací a zásypové přípravky, prášková mořidla, granuláty, tablety a bloky. Kapalné koncentráty jsou určené pro ředění vodou, s níž vytvářejí pravé roztoky. Tyto pesticidy se nejsnáze aplikují všemi povolenými technologiemi. Mají relativně nejmenší nároky na účinnost míchacích zařízení aplikátorů. Existují přípravky, které lze ředit vodou a podle potřeby aplikovat použitím vysokotlakým postřikovacím zařízením. 12

Z práškových přípravků určených pro rozmíchávání ve vodě jsou typické smáčitelné prášky. Kromě účinných látek obsahují interní plnidla, smáčedla a jiné pomocné látky. Pomocné přípravky se přidávají k postřikovým kapalinám v průběhu jejich přípravy. Hlavní způsoby jak aplikovat přípravky: naneseme přípravek na kulturní rostlinu; naneseme účinné látky kontaktní metodou na plevelnou rostlinu u herbicidů; zapravíme přípravek do půdy; naneseme přípravek na povrch půdy; naneseme účinné látky na povrch semen; provede se postřik vodních ploch, aplikujeme chemické prostředky a návnady do místa množení a pohybu škůdců apod. [6] 6. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH APLIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Nejstarším způsobem aplikace, dodnes převládajícím, je postřikování, které lze charakterizovat velikostí kapek 100-700 µm při spotřebě postřikové kapaliny od 200 do 1000 l.ha -1. Správným postřikováním lze dosáhnout většinou dobrého primárního nánosu pesticidního přípravku na porosty, ovšem za cenu značné spotřeby vody. Při ošetřování hustého porostu zase kapky rozptylované hydraulicky obtížně pronikají do středních a dolních pater rostlin, což snižuje biologickou účinnost zásahu. Způsoby postřiku označované jako postřik s podporou vzduchu, jehož principem je snížení úletu malých kapek a ke zlepšení průniku kapek do porostu (např. Hardi Twice systém). Jejich podstatou je součinnost hydraulických trysek se vzduchovou clonou, která proud kapek usměrní žádoucím způsobem. [15] Rosení je charakterizováno sníženou spotřebou vody, menšími kapkami v kapkovém spektru 25 až 150 µm a užitím proudu vzduchu. Proud vzduchu u rosičů má mít dvě funkce - disperzní pro tvorbu relativně malých kapének a transportní, kompenzující snížený objem postřikové kapaliny. U rosičů jsou využity dva odlišné způsoby aplikace. Jeden využívá aplikačního rámu pro rozvod kapaliny i vzduchu. Druhý pracuje s centrální tryskovou trubicí (bez aplikačního rámu), a nemá přesně ohraničený záběr. Pokrytí ošetřované plochy velkým množstvím malých kapek podporuje účinnost zásahu při snížených aplikačních objemech postřikových kapalin. Zmlžování je dalším stupněm zvyšování disperze postřikové kapaliny a minimalizace aplikovaných objemů. Kapkové spektrum se pohybuje do 50 µm při dávkách 1-20 l.ha -1. U zmlžovačů se využívá nejčastěji termomechanických, hydropneumatických, příp. hydromechanických principů rozptylu účinné látky do proudu vzduchu nebo spalin. [15] 13

Obr.1-2 Samojízdný a traktorový postřikovač s podporou vzduchu 6.1 Mechanizační prostředky na ochranu rostlin Stroje pro ochranu rostlin mají v zemědělské výrobě své nenahraditelné místo. Ochrana zemědělských kultur před působením plevelů, různých chorob i škůdců přináší značné zvýšení zemědělské produkce. Ochranu rostlin chápeme jako prevenci proti výskytu škodlivých činitelů a nikoli jako léčebný zásah. Přes všechnu prevenci se však neobejdeme bez kvalitních strojů na ochranu rostlin, kterými zajistíme dobrý zdravotní stav porostu a tím také vysoký výnos. [4] 6.2 Rozdělení strojů podle velikosti částic Stroje na ochranu rostlin můžeme rozdělit do třech skupin podle velikosti částic (Roh, 1997) vzniklých při rozptylu: Postřikovače průměr částic 0,15 až 0,5 mm (přičemž minimálně 80 % kapek musí mít průměr nad 0,15 mm) Rosiče průměr částic 0,05 0,15 mm Zmlžovače vytvářejí tzv. lehkou mlhu o velikosti částic do 0,02 mm a nebo těžkou mlhu o velikosti částic 0,02 až 0,05 mm (viz obr. 12). [4] Tab.1 Rozdělení strojů podle velikosti kapiček Stroj Technologie Převládající velikost kapiček v µm Postřikovač Postřikování nad 150 Rosič Rosení 25-125 Zmlžovač Zmlžování do 50 14

Postřikovače a rosiče jako nejčastěji používané stroje se dále dělí na: ruční zádové ruční (motorové, elektrické) převozné ruční (s pomocným motorem) traktorové - nesené - návěsné samojízdné [15] Postřikovače ruční jsou používány v domácnostech a na menších plochách (př. zahrady). Objem nádrže od 1 12 l ( viz obrázek 3 4). Obr.3-4 Ruční postřikovače Pro větší ošetření plochy vinic a sadů se používají motorové postřikovače a rosiče s objemem nádrže 2 25 l ( viz obrázek 5-6 ) Obr.5 Motorový postřikovač Obr.6 Motorový rosič 6.2.1 Postřikovače Rozptylují postřikovou kapalinu dopravovanou čerpadlem z nádrže do rozstřikovacího rámu s rozptylovači. [8] Podle velikosti plochy si může zemědělec vybrat z několika typů postřikovačů nesené, návěsné a samojízdné. Tyto postřikovače se liší objemem zásobní nádrže, který se pohybuje od 400 do 10 000 l postřikované kapaliny, tak záběrem šířkou aplikačního rámu, který výrobci nabízejí v rozmezí od 10 do 42 m. 15

Postřikovače nesené na tříbodovém návěsu traktoru jsou nabízeny s objemem nádrže od 400 do 1200 litrů a šířkou pracovního záběru až 24 m. Jsou lehce ovladatelné a vhodné pro podniky hospodařící na menší výměře. Ovládání armatur aplikačního rámu je u strojů této skupiny většinou ruční. Postřikovače návěsné ( obr. 7 ) splňují díky svým parametrům (objem nádrže až 4 000 l a šířka ramen až 36 m) podmínky pro využití v podnicích hospodařících s větší výměrou půdy. Konstrukčně se jedná o rámovou konstrukci osazenou jednou nápravou se vzduchotlakými brzdami. K rámu jsou montovány jednotlivé funkční celky postřikovače. Obr.7 Traktorový návěsný postřikovač Nejvýkonnější technikou pro ochranu rostlin jsou samojízdné stroje. Objem hlavní nádrže může být až 10 000 litrů a záběr aplikačního rámu až 42 m. Samojízdné postřikovače se nacházejí ve výrobním programu všech známých výrobců HARDI, RAU, BERTHOUD, BLANCHARD, DAMAN atd. Jedná se o rámovou konstrukci s vlastním spalovacím motorem. Všechna čtyři kola jsou řiditelná, je možné nastavit všechny možné varianty natáčení kol, ovládání všech operací, nastavování rámů do různých poloh je provedeno z kabiny pomocí řídící jednotky. [4] 6.2.1.1 Základní části postřikovačů Nádrž Zásobní nádrže se v dnešní době vyrábějí většinou z plastu, který odolává agresivnímu prostředí aplikačních látek tak i případnému mechanickému zatížení. Nádrž má v horní části plnící a kontrolní otvor. Jsou do ní přivedeny všechny potřebné armatury především sací potrubí a míchací zařízení. Postřikovače jsou často vybaveny přídavnou nádrží na čistou vodu, která se po provedené aplikaci použije k propláchnutí nádrže a 16

rozvodů. Součástí kapalinového rozvodu naplavovací nádržka, do které se nalije nebo nasype přípravek, který je poté kapalinou dopraven do nádrže a rozmíchán. [4] Plnění nádrže nádrž s objemem 100 l nebo větším plněná přes sítový filtr musí být při plnění vodou schopna plnění s průtokem min. 100 l.min. -1. Naplnění nádrže s objemem menším než 100 l musí proběhnout do 1 minuty. [6] Součástí aplikačního stroje (obr. 8) musí být nádrž na vodu pro vyplachování postřikovače. Tato nádrž nesmí být kombinována s nádrží na čistou vodu pro potřeby obsluhy. Objem nádrže musí být min. 10 % objemu hlavní nádrže nebo desetinásobkem objemu zbytku, který je možné ředit. [6] Obr.8 Základní schéma traktorového postřikovače 1-nádrž na postřikovací kapalinu; 2- plnící čerpadlo; 3-nádrž; 4- míchací zařízení; 5- čerpadlo; 6- přepouštěcí ventil; 7- uzavírací ventil; 8- postřikovací rám; 9- rozptylovače (trysky) Čerpadlo a filtrace Důležitým prvkem všech postřikovačů je čerpadlo, které dopravuje postřikovanou kapalinu k tryskám. Před čerpadlem je vždy filtr, zachycující případné nečistoty, které by ucpaly nebo poškodily další části. Čerpadla mohou být pístová, plunžrová, odstředivá nebo membránová. Velikost čerpadla je závislé na průtočném množství trysek a na systému míchání. Neméně důležitou funkci zastávají v obvodu filtry, neboť čistota postřikové kapaliny je klíčovou vlastností pro dosažení kvalitního zásahu. Nečistoty a špatně rozpuštěné pesticidy mohou vést k ucpávání trysek a následně k nerovnoměrné aplikaci. Filtrace je řešena jako několikastupňová (4 5 stupňů), která zajišťuje bezchybnou funkci trysek. První filtr nalezneme na vstupu do nádrže, druhý filtr se nachází v sání před čerpadlem a chrání citlivé části čerpadla. Za čerpadlem výtlaku je tlakový filtr a filtry před vstupem do jednotlivých sekcí rámu. Poslední filtry bývají před každou tryskou. [4] 17

Aplikační rám Velice důležitým prvkem postřikovače je aplikační rám. Pracovní šířka rámu je 12-42 m a patří mezi nejvíce namáhané části stroje. Používají se rámy pro plošný postřik s vrchním rozptylem kapaliny, rámy s postranním a vrchním rozptylem a rámy s rozptylem kapaliny od spodu. Pro postřik samotných stromů v sadech, malých ploch a u ručních postřikovačů se používají ruční postřikovací násadce s rozptylovačem. [8] Obr.9 Aplikační rám v pracovní poloze neseného traktorového postřikovače A pro postřik brambor B pro postřik jahod A - vinic B ovocných sadů Obr.10 Možné provedení postřikovacích rámů Například firma HARDI nabízí několik typů ramen lišících se šířkou záběru, zavěšením a použitým materiálem. Zvláštní typy jsou ramena TWIN FORCE HAZ. Postřikovač vybavený těmito rameny pracuje s podporou vzduchu. Ramena jsou vyrobena z ocelových nosníků a pracovní záběr je od 18 do 30 m. Dalším typem ramen jsou hliníková ramena GVA se záběrem až 38 m. Ramena FORCE HPZ jsou vyrobena 18

z ocelových nosníků a dosahují šířky záběru až 36 m. Provedení aplikačního rámu příhradové konstrukce je na obr. 11. [4] Obr.11 Aplikační rám návěsného postřikovače PONY Trysky Trysky jsou nejdůležitějším prvkem rozhodujícím o kvalitě postřiku. Podle způsobu tříštění proudu kapaliny se rozdělují na hydraulické, rotační a pneumatické. Trysky mechanické kde se tříštění kapaliny na kapičky dosahuje mechanickou energií. Nejrozšířenější je skupina trysek hydraulických. Do této skupiny patří štěrbinové, nárazové, vířivé a víceotvorové trysky. Štěrbinové trysky jsou nejčastěji používané pro plošný postřik. Kapalina je rozptylována do vějířovitého zásahového obrazce s rozptylovým úhlem 110 nebo 80. Nárazové trysky jsou určeny pro aplikaci systémových herbicidů, kapalných hnojiv při hnojení na list. Víceotvorové trysky jsou určeny především pro aplikaci kapalných hnojiv. V závislosti napočtu otvorů mohou vytvářet kapky o velikosti 1 3 mm. Vířivé trysky s kuželovým výstřikovým obrazcem jsou vhodné především pro aplikaci fungicidů insekticidů pro celoplošný postřik. Obr.12 Na správném seřízení trysek závisí kvalita a účinnost zásahu Přední výrobci trysek pro aplikační stroje používají své nebo firemní označení jednotlivých prvků i úplných trysek. Každé označení musí ukazovat na zařazení trysky a vypovídat o základních parametrech, ke kterým patří: 19

typ trysky, který charakterizuje funkci a tvar výstřikového proudu a tím určení trysky velikost výstřikového úhlu ve stupních průtok trysky při tlaku 300 kpa, nebo velikostní číslo odpovídající měrnému průtoku materiál z něhož je tryska vyrobena Kromě toho jsou trysky označeny barevně. Barva trysky je vztahována k objemovému průtoku v l.min -1 při pracovním tlaku 300 kpa (3 bary). [7] Tab.1 Barevné značení a průtočné množství tryskou v l.min -1 Objemový průtok vody při tlaku 3 barů [l.min. -1 Barva trysky ] 0,3 Růžová 0,4 Oranžová 0,6 Zelená 0,8 Žlutá 1,0 Fialová 1,2 Modrá 1,6 Červená 2,0 Hnědá 2,4 Šedá 3,2 Bílá 4,0 Černá Příslušenství postřikovačů je rozdílné podle úrovně konstrukce, ceny apod. Značkovací zařízení vytváří pěnu, která označí konce záběru plošného rámu pro návaznost sousedních jízd. Adaptéry pro aplikaci s podporou vzduchu omezují vliv větru a počasí, zmenšují úlet jemných kapének a umožňují pronikání ochranných prostředků do porostu. Dávkové ovládání elektromagnetických rozváděcích ventilů. Přídavné hadice pro kapalná hnojiva na plošném rámu. Rotační trysky a nádoba na mytí a vyplachování kanystrů od ochranného přípravku. Elektronické řízení počítačem. Monitory ošetřené plochy GPS systém navigace zjišťování polohy navigačními družicemi. Přídavné nádrže na oplachovanou vodu, sloužící jak pro rozředění nespotřebovaných zbytků v nádrži, tak i pro oplach vnitřku nádrže a rozvodu. 20

Závěs plošného rámu, umožňující změnu výšky nad porostem v rozsah minim. 0,5 až 1,4 m. Injekční dávkování a náhradní a výměnné trysky Recyklační zařízení [8] 6.2.1.2 Postřikovače MGM Nesené postřikovače MGM jsou vhodné pro menší farmy a malé zemědělské podniky. Nesené postřikovače jsou schválené Státní rostlinolékařskou správou a Ministerstvem dopravy a spojů ČR. Nesené postřikovače mají plastovou nádrž 600, 800 nebo 1 000 l; nádrž na čistou vodu 100 l a nádrž na mytí rukou 15 l. [16] Obr.13 Nesený postřikovač MGM Návěsné postřikovače MGM se vyrábí s objemem hlavní nádrže 2 000, 2 500, 3 200, 4 000 l a s rameny od 15 do 42 m. U strojů návěsných je stavitelný rozchod kol od 1,6 m až 2,1 m a volba různých pneumatik a kol. Ramena jsou vyráběna z oceli nebo z hliníkových slitin. Všechny stroje jsou vyrobeny z materiálů, které odolávají všem chemikáliím. V současné době jsou zemědělskými podniky preferovány hlavně velké návěsné a samojízdné postřikovače. [16] Obr.14 Návěsný postřikovač 21

Samojízdné postřikovače MGM (různé uchycení postřikového rámu) se používají pro chemické zásahy v obilninách na jaře za méně příznivých podmínek a pro zásahy předosevní se montují široké nízkotlaké nebo flotační pneumatiky, pro práci v porostech zase kultivační kola. Aby bylo jejich nasazení co nejméně omezováno půdním stavem pozemků, umožňují výměnu kol. Vysoké pořizovací ceně samojízdných postřikovačů ( 3. mil. Kč a více) musí odpovídat i roční využití ( nad 6 000 ha.rok -1 ). [3], [16] Obr.15 Samojízdný postřikovač Tecnoma Obr.16 Samojízdný postřikovač MAC 1500, 1500 S Obr.17 Samojízdný postřikovač GRIMPEUR 2000 MC, 2500 MC, 3000 MC 22

6.2.1.3 Postřikovače HARDI Dánský výrobce HARDI rozšířil svou řadu postřikovačů o model Alpha VariTrack 2500 a o samojízdný model s nádrží o kapacitě 3000 litrů. Model VariTrack je vybavený převodovkou EasyDrive s křížovou kontrolou pro zvýšení pohodlí řidiče a pro umožnění hospodárného provozu sladěním činnosti převodovky a motoru. [19] Obr.18 Samojízdný postřikovač HARDI Obr.19 Plnění stroje chemickou látkou Inteligentní balení, jak jej výrobce označuje, stejné jako na přívěsném typu Commander, zlepšuje přesnost aplikace zaručuje bezpečnost a pohodu řidiče. Je ovládané palubním počítačem HC 6500 a joystickem. 6.2.1.4 Provoz postřikovačů a snižování úletu postřikované kapaliny Způsoby omezení úletu aplikační kapaliny při zásahu jsou v dnešní době aktuálním tématem. Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem jak zabránit úletu kapaliny je použití trysek, které vytváří jen malý podíl kapek s rozměrem pod 100 mµ, které jsou označovány jako trysky antidriftové. Další způsob je využití řízené asistence proudu vzduchu. Známe tři způsoby: Kyndestofte, Rau Degania a Hardi TWIN. Rozdíl mezi nimi je v úhlu nastavení trysek a směru proudu vzduchu. Nejpoužívanějším systémem je systém firmy HARDI. Tento systém umožňuje při postřiku použít vyšší aplikační rychlost, redukovanou dávku vody, kontrolu úletu postřikované kapaliny a umožňuje zvýšit produktivitu práce. Pro správnou funkci podpory vzduchu je důležitá možnost změny úhlu výstupu vzduchu a trysek. [4], [10] 6.2.1.5 Seřízení postřikovačů O dávce postřikovačů rozhoduje pojezdová rychlost, nastavení tlaku v systému a volba trysky, která ovlivňuje objemový průtok kapaliny. [4] Pro stroj se sestaví tabulka 23

hektarových dávek Q (l.ha -1 ), počet trysek (n), průtok jedné trysky q (l.min -1 ), pracovní záběr Bp (m) a pracovní rychlost vp (km.h -1 ). Výpočet : n q 6 10 Q Bp vp 2 [l.ha -1 ] Palubní počítač zabezpečuje dávku agrochemikálie v daném místě. Stroje pro tento postup vybavíme systémem využívajícím GIS nebo GPS. GPS má v zemědělství mnohostranné použití. Můžeme ho použít při navigaci strojů a dopravních prostředků, kdy palubní počítač na stroji zabezpečuje na základě lokalizace jeho polohy a informací z datových kartoték. Ve vyspělých státech se rozvíjí využití GPS pro lokálně diferencované aplikace pesticidů. [6] Většina postřikovačů jsou vybavena elektronickou řídící jednotkou. U postřikovačů, které toto zařízení nemají je nutné dodržovat pracovní rychlost. Pro každou trysku jsou stanoveny seřizovací tabulky pro daný tlak a pojezdovou rychlost. Na regulačním tlakovém ventilu se nastavuje tlak systému podle seřizovacích tabulek. Pro správnou dávku je důležité dodržet správnou pracovní výšku nad porostem 0,5 až 0,7 m podle typu trysky a výšky ošetřovaného porostu. K zajištění plošné dávky musí obsluha stroje dodržovat ukazatele pracovního režimu stroje, tzn. minutový průtok stroje (qs), šířka qs 600 záběru (B), pojezdová rychlost (v): Q [l.ha -1 ] B v Je nutné dodržovat pracovní záběr, aby nedocházelo k překrývání záběrů. Důležité je zvolit množství nosného média, vody. Při seřizování postřikovače se sleduje takové nastavení, které zabezpečí co největší účinnost zásahu a neohrozí ŽP. [4] Obr.20 Traktorový postřikovač s kamerou, počítačem a napojením na soustavu GPS 24

6.2.2 Rosiče Rosiče jsou určeny především pro ošetřování kulisových kultur, tedy sadů, vinic či chmelnic. Rosiče vytvářejí menší kapičky ochranného přípravku než postřikovače. Menší kapky jsou v prostoru méně stabilní a hůře sedimentují. Do porostů jsou vnášeny proudem vzduchu od ventilátorů. Vzduch je nosným médiem pro dopravu kapek na ošetřovanou plochu. Pro rosení je charakteristické použití přípravku o vyšší koncentraci, nižší spotřeby nosné látky a uplatnění pneumatického nebo hydropneumatického rozptylu kapaliny. Rosení je ošetřování rostlin, při kterém je minimálně 80 % kapaliny rozptýleno na kapky o rozměrech 0,025 0,125 mm. Rosiče se vyrábějí jako nesené na tříbodovém závěsu traktoru, které jsou vhodné pro malé podniky, zejména při pěstování polní zeleniny, drobného ovoce i v menších sadech a vinicích. [4] Postřikovač nesený traktorový postřikovač, který má objem nádrže 400 l a je určen k plošnému ošetření polních plodin. Častěji se setkáváme s rosiči jako traktorovými návěsy, jež mají vysokou plošnou výkonnost a jsou vhodné pro ošetřování velkých ploch sadů, vinic, chmelnic a ostatních kulisových kultur. K prostorovému rosení u rosičů pro sady, vinice, chmelnice apod. se používá obloukový nebo speciální rám. Vybavení rosičů je obdobné jako u postřikovačů. U rosičů Danfoil má vzduch aktivní úlohu při disperzi postřikové kapaliny. Postřikovací stroj bez ventilátoru nelze použít. Trysky mají malý úhel rozptylu 30 až 35. Jelikož se vytvářejí jemné kapičky, lze předpokládat vysoký stupeň pokryvnosti, ale také existuje velké nebezpečí jejich úletu jak větrem tak i jízdním větrem a termickými vzduchovými proudy. Při velké pracovní výšce mají oproti postřikovačům s podpůrným proudem vzduchu kapky malou kinetickou energii. Obr.21 Návěsný rosič 25

6.2.3 Zmlžovače Zmlžování je rozptylování tekutého pesticidu bez jeho předchozího ředění na ošetřovanou plochu v dávce do 5 l.ha -1. Zamlžovače rozptylují ochranný přípravek na velmi malé kapičky o velikosti do 0,05 mm. Bývají nazývány jako aerosolové vyvíječe. Částice jsou charakteristické svou nepatrnou hmotností a malou rychlostí klesání. Ve volné přírodě lze použít tzv. těžké mlhy s rozměrem částic 0,02 0,05 mm. Pro uzavřené objekty (skleníky) lze použít i lehké mlhy s kapkami menšími než 0,02 m. Jejich použití je závislé na klimatických podmínkách, proto se pro klasickou ochranu plodin v současné době nepoužívají. [4] Podle velikosti kapiček rozeznáváme těžkou mlhu (průměr kapiček je od 0,02 do 0,05 mm) vhodnou pro polní plodiny, kdy tato mlha obalí okolí plodin a pomalu vlastní tíhou klesá. Lehká mlha (kapičky do 0,02 mm) je vhodná pro uzavřené prostory, sklady, sila. Zmlžovače pracují na principu mechanického nebo termomechanického zmlžování. U mechanického zmlžování se mlha vytváří kombinovaným účinkem tlaku ochranné látky a rychlosti proudícího vzduchu nebo rotujících těles. U termomechanického zmlžování se spaluje směs benzínu a vzduchu. Kapičky kapaliny se částečně odpařují teplem spálených plynů, částečně se tříští. Po opuštění koncovky páry kondenzují a vytvářejí lehkou mlhu, která je nasměrována do místa potřeby. Tento způsob se používá u ručních zmlžovačů. [8] Obr.22 Zmlžovač Obr.23 Zmlžovač AM 190 26

7. LETECKÁ APLIKACE PESTICIDŮ K přednostem využití letectva v zemědělství je vysoká výkonnost leteckých aplikačních prostředků, která je dána vysokou pracovní rychlostí strojů, tj. 10 až 20 krát větší než u pozemních aplikátorů. Využití předností letecké chemické ochrany rostlin je podmíněno vytvořením vhodných předpokladů pro tuto činnost. První skupina zahrnuje přírodní a výrobní podmínky, které jsou důležité jak pro leteckou, tak i pro pozemní aplikaci. Je to např. velikost pozemku jednoho druhu plodiny, dále členitost terénu, přírodní a umělé překážky atd. Druhá skupina zahrnuje soubor faktorů souvisejících s leteckou činností. Je to např. technická vybavenost provozovatele i dalších účastníků leteckých chemizačních prací, úroveň organizace této činnosti při pomocných pozemních pracech, způsob směrového navádění letadel na ošetřované pozemky, hustota a vybavenost základních a pracovních letišť, zpevňování vzletových a přistávacích drah, vhodné formulace pesticidů pro letecké použití atd. Rozlišujeme dva základní způsoby ošetřování přímé a nepřímé. U přímého postřikování rozptylovaná kapalina aktivně směrována aplikačním zařízením do ošetřovaného porostu. U nepřímého prostřikování pracuje aplikační zařízení ve větší vzdálenosti od porostu a rozptýlená kapalina je pak pasivně zanesena na ošetřovaný porost. Do přímého postřikování můžeme zahrnout všechny druhy pozemního použití pesticidů. Při letecké aplikaci je možno připustit postřikování jak nepřímé, tak přímé a doložit jednotlivé situace analýzou aerodynamiky pádu kapiček. Kapičky postřikové kapaliny vypuštěné z trysek aplikačního zařízení letadla procházejí třemi fázemi pohybu vzduchem k rostlinám: 1. fáze trvá jen 1/20 sekundy, kdy kapičky letí vlivem kinetické energie směrem, který jim dává tryska a pohyb letadla. Kapičky neovlivní ani vítr, ani turbulence od letadla. 2. fáze kapičky jsou unášeny vlivem turbulentních proudů i větru různými směry, do stran i nahoru. 3. fáze nejdelší pohyb kapiček, volný pasivní pád, na nějž má vliv vítr. Rozhodující je vliv první fáze letu kapiček na charakter postřikování. Jestliže postřikovací zařízení letadla bude vytvářet kapičky průměru asi 200 µm. Lze očekávat 27

aktivní pohyb kapiček do porostu a je možno považovat letecké ošetření za přímé postřikování. [6] 7.1 Rozdělení leteckých prostředků S nepohyblivými nosnými plochami (křídly) Letouny plošníky Ultralehká a lehká letadla S rotujícími nosnými plochami Vrtulníky Vírníky Dálkové řízené modely obou předcházejících skupin 7.2 Letecká aplikační zařízení Postřikovací zařízení pro aplikaci kapalných chemikálií při letecké ochraně rostlin v zemědělství je z funkčního hlediska obdobou pozemních postřikovačů a konstrukčně je přizpůsobeno letadlům. Nádrž na chemikálie bývá umístněna co nejvíce do těžiště stroje, pokud možno před kabinu, u kluzáků pod sedačku pilota. Vyrábí se buď z nerezavějící oceli nebo ze skelných laminátů. Má také signalizaci naplněnosti, plnící hrdlo s filtrem a uzavírací víko s dálkovým ovládáním z kabiny pilota. Dolní část nádrže má mít tzv. rychlovýpust pro případ nezbytného rychlého odlehčení letadla při nouzové situaci. V hrdle nádrže a v sacím řadu mezi nádrží a čerpadlem je hrubý filtr. U leteckých postřikovacích zařízení převládají nízkotlaká čerpadla. Umísťují se v nejnižším bodě postřikového systému, aby se dosáhlo jejich gravitačního plnění. Čerpadla se pohánějí dvěma základními způsoby: nezávislým pohonem od vrtulky, poháněné vzduchem proudícím kolem trupu a od vrtule letadla; z palubního zdroje leteckého prostředku buď mechanicky od hlavního motoru letadla nebo elektromotorem z elektrického zdroje nebo hydromotorem. Čerpadla jsou při jejich použití stabilnější a přesnější. Trojcestný provozní kohout, který je ovládaný z kabiny pilotem, je určen k uzavírání a otevírání postřikovacího zařízení a reguluje se jím poměr průtoku kapaliny do trysek a zpět do nádrže k hydraulickému míchání. Postřikovací rám s tryskami bývá uchycen za 28

odtokovou hranou křídel nebo od ní. Letecká aplikace umožňuje: postřik, zmlžování a rozmetací postřik. U leteckého aplikačního zařízení se vyžaduje naprosto spolehlivá a dokonalá těsnost systému i vysoká bezpečnost proti prasknutí vedení, vylučující samovolný únik aplikovaných kapalin pro zmlžování. Zmlžovací zařízení bývá jednoduchou modifikací zařízení postřikovacího; liší se od něj použitím speciálních trysek pro jemnější disperzi a nižší dávkování postřikové kapaliny. Funkce leteckého rozmetacího nebo poprašovacího zařízení je podobné funkci pozemních aplikátorů. Sypký substrát s u nich rozptyluje na plochu mechanicky nebo pneumaticky. Zásobník (nádrž) je vybaven mechanickým čechračem, který promíchává sypký substrát nebo rozmělňuje hrudky a zabezpečuje tím plynulý přísun materiálu k dávkovači. [6] A - letoun dolnoplošník B - vrtulník C ultralehké letadlo Obr.24 Letecké prostředky 7.3 Zvláštnosti leteckého postřikování Od pozemní aplikace kapalných chemikálií se letecké postřikování liší: tříštění kapaliny na kapičky probíhá ve větší vzdálenosti od ošetřovaných porostů. Minimální přípustná letová pracovní výška podle platných předpisů je 3 m nad zemí nebo porostem; aplikace probíhá při výrazně větší pracovní rychlosti; aplikační dávky kapalných pesticidů jsou z provozně ekonomických důvodů nižší a činí u polních plodin v našich podmínkách 40 až 80 l.ha -1 a u speciálních plodin (chmel) maximálně 200 l.ha -1. [6] 29

7.4 Letadlová technika Koncem 80. let jsou u nás pro letecké chemizační práce v zemědělství k dispozici celkem čtyři typy plošníků a jeden typ vrtulníku. [1] Z-37 Čmelák Jednomístný jednomotorový samonosný dolnoplošník. Nádrž na chemikálie s obsahem 700 litrů umístěna za pilotní kabinou. Letouny Z-37 Čmelák známe z dob, kdy pro intenzivní zemědělskou výrobu byla masivně používána chemie. Zemědělské letouny Čmelák byly velmi často vidět nad poli při aplikaci chemických postřiků rostlinných kultur. Čmelák vyniká neuvěřitelně krátkým startem a přistáním. Obr.25 Letoun Z-37 Čmelák Z-37 T Agro Turbo Je modernizovaný letoun Z-37 A. Turbo je určen k aplikaci kapalných a tuhých chemikálií a má tedy postřikovací a rozmetací zařízení pro práci v ochraně a výživě rostlin. Může být také použit k hašení požárů. Nádrže na chemikálie je uložena v trupu za pilotní kabinou. Postřikovací zařízení je zavěšeno pod trupem letadla. Obr.26 Z-37 t Agro Turbo 30

AN-2 Letoun AN-2 je dvouplošník, kterému se mezi piloty snad neřekne jinak než "ANDULA" sloužil v aeroklubech dlouhá léta především jako výsadkové letadlo. Navrhován byl především pro zemědělské účely, uplatnění však našel také jako transportní a požární. Letoun AN-2 je vybaven postřikovacím a rozmetacím zařízením. Nádrž je umístěna v trubu. Tryskový rám je zavěšen pod křídly letadla. Vyráběn byl v SSSR, kde bylo vyrobeno 5 000 letadel. Vyznačuje se krátkým vzletem (120-200 m), může operovat z nezpevněných ploch. Obr.27 AN-2 M-18 Dromadér Je jednomotorový celokovový dolnoplošník. Pilotní kabina je v horní střední části trupu za nádrží pro chemikálie. Letoun M-18 je vybaven postřikovacím a rozmetacím zařízením. Vrtulník Mi-2 Má postřikovací a rozmetací zařízení. Původní záměr dosáhnout stěžejního využití vrtulníku při ochraně speciálních kultur se neuskutečnil. Uplatňuje se spíše při chemizaci rostlinné výroby v členitém podhorském terénu omezeně při ochraně lesních porostů, chmelnic a vinic. Nádrže jsou uchyceny na bocích trupu. [1] Obr.28 Vrtulník Mi-2 31

Všechna letadla, která létají pod českou imatrikulací OK jsou evidována v leteckém rejstříku, který vede Úřad pro civilní letectví (ÚCL). Za poslední 3 roky přibylo do leteckého rejstříku 100 nových motorových letounů, takže jich aktuálně má Česká republika k dispozici 846. Dále 691 kluzáků a 52 vrtulníků. Leteckochemické práce v rostlinné výrobě mají své výhody i nevýhody. Mezi výhody můžeme zařadit např. velkou plošnou výkonnost, možnost aplikace i za zvýšené vlhkosti půdy nebo možnost rychlého operativního zásahu. K nevýhodám můžeme zařadit např. větší závislost na povětrnostních podmínkách, riziko větších aplikačních ztrát úletem a odpařením kapiček, nedostupnost některých ploch pro letecké zásahy kvůli přírodním nebo umělým překážkám (např. elektrické vedení), nevhodnost některých prací pro leteckou aplikaci vzhledem k požadavkům na vysoké hektarové dávky, menší přesnost dávkování, vyšší riziko zasažení jiných porostů, vyšší riziko havárie nebo vyšší náklady. Výběr letadlově techniky je výsadou resortu dopravy, kdy technická úroveň letadla a jeho aplikační zařízení se výrazně promítá do sazebníku cen. Organizace LCHP a místní podmínky pro jejich uplatnění ovlivňují produktivitu práce, ale také kvalitu ošetření. Jejich vzájemné působení určuje výslednou efektivnost letecké ochrany. [6] 32

8. KONTROLNÍ TESTOVÁNÍ POSTŘIKOVAČŮ Zákon ukládá každému, kdo používá postřikovač k ošetření ploch určených k tržní produkci, povinnost jednou za 2 roky ověřit, zda vyhovuje stanoveným podmínkám. Provoz postřikovačů se řídí zákonem o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb., který platí pro všechny aplikační stroje na pesticidy. Mechanizační prostředky podléhají zápisu do úředního registru. Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem. Splnění podmínky kontrolního testování je dáno zelenou nálepkou. Stát si ponechává možnost kontrolovat provozovatele prostřednictvím Státní rostlinolékařské služby, která ho bude kontrolovat a při nesouladu s povinnostmi vyplývajícími ze zákona bude vůči němu uplatňovat sankce. Základní požadavky na postřikovače obsahují souhrn základních technických a technologických požadavků na postřikovače s ohledem na předpisy v EU. Používat odstředivé dávkovací čerpadlo bez synchronizace dávkování s pracovní rychlostí není dovoleno. Pracovní tlak nastavovat opakovatelně. Míchací zařízení musí mít dostatečnou účinnost. Zásobní nádrž musí zaručovat těsnost Kontrolní a signalizační zařízení musí být v zorném poli obsluhy Postřikový rám má mít konce chráněny při jízdě vpřed před deformací. Při přerušení nesmí trysky odkapávat. Hektarovou dávku musí být možné nastavit a dodržet s přesností 10 %. Stav hladiny v zásobní nádrži musí být čitelný z místa obsluhy již od 5% naplnění s přesností 50 l. Musí být umožněna dostatečná změna pracovní výšky postřikového rámu. Nejmenší výška nad cílovou plochou musí zabezpečit správnou funkci použitých trysek; největší dovolená vzdálenost trysek od cílového plochy je 900 mm. Změna aplikační výšky i skládání rámu do pracovní polohy a zpět má zastat jeden pracovník. Krajní trysky na postřikovém rámu s pracovním záběrem nad 10 m musí být chráněny před destrukcí a znečištěním při nárazu výložníku na zem. Přerušení aplikace na části pracovního záběru nesmí vyvolat zvýšení pracovního tlaku. Odchylka průtoku žádnou tryskou nesmí přesáhnout ± 5 % od aritmetického průměru. [3] 33

9. MĚŘENÍ PRŮTOČNÉHO MNOŽSTVÍ TRYSKOU Podle zákona o rostlinolékařské péči č.329/2004 Sb. a podle vyhlášky Mze ČR č. 334/2004 Sb. je jedním z bodů kontrolního testování postřikovače určení a kontrola průtočného množství kapaliny v l.min -1. Při kontrolním testování musí být dodrženo nastavené průtočné množství v l.min -1 podle dávkovací tabulky uvedené výrobcem trysky. 9.1 Metodika měření Na laboratorním měřícím zařízení sestávajícího se s postřikovače Sleza 1000 ORC, měřícího rámu trysek, který je osazený tryskami Lechner IDK 03-120, doplněné o pohon elektromotoru s tiristorovým měřičem bylo provedeno měření a kontrola průtočného množství jednotlivých trysek. Pořadí trysek na rámu bylo stanoveno zleva doprava (označení 1 8). Pro veškerá měření se použila nádrž s čistou vodou a tlaku 3,2 bary. Pro laboratorní měření byly stanoveny tři varianty měření průtočného množství tryskou. Obr.29 Nádrž s čistou vodou Obr.30 Trysky s tlakoměrem Varianta A měření průtočného množství kapaliny tryskou pomocí odměrného válce U varianty A jsem použila odměrný válec a pomocnou nádobu (kbelík), abych zjistila průtočné množství tryskou za dobu jedné minuty. Množství vody se v odměrném válci měří v objemných jednotkách (litrech). Nastavila jsem požadovaný pracovní tlak pro měření průtoku tryskami a umístila jsem pod trysku měřící nádobu a spustila jsem postřik. Pomocí pomocné nádoby jsem zachytila kapalinu. Po přelití kapaliny do odměrného válce jsem zjistila průtočné množství tryskou v l. min -1. 34

Obr.31 Příprava na odběr kapaliny Obr.32 Měření odměrným válcem Varianta B měření pomocí měřiče průtoku AAMS Tento měřící přístroj umožňuje měřit průtok trysek používaných na postřikovačích. Zařízení je určeno pro rychlé a přesné zjištění průtočného množství tryskou. Před vlastním měřením se provedla kalibraci. Měřící elektronika je uložena ve vodotěsné skříni, kde jednotka je napájena 21,5 V bateriemi AA. U této varianty jsem nasadila měřící jednotku na trysku tak, aby nedocházelo k úniku kapaliny. Opět zde musím nastavit požadovaný tlak pro měření průtoku. Po stisknutí START zahájím měření. Display mě zobrazí aktuální průtok tryskou. Po stabilizaci průtoku zaznamenám hodnotu. Kalibrace je jeden z nejdůležitějších úkolů, který se u postřikovačů provádí. Nejdříve musím naplnit nádrž postřikovače čistou vodou, umístit pod trysku měřící nádobku. Nastavím požadovaný pracovní tlak, který by měl být stabilní během celé kalibrace. Nastavím S monitor do režimu nahrávání pro načtení hodnot v určitém měření. Do měřící nádobky zachytím kapalinu vycházející 1. minutu z trysky a zjistím množství kapaliny v nádobě. Také musím přečíst množství pulzů, které jsou nastaveny v S monitoru. Vypočte se nové množství pulsů, které se vloží v menu Calibration v S monitoru. Obr.33 Měření přístrojem AAMS Obr.34 Měření první trysky 35

Varianta C měření průtočného množství kapaliny tryskou pomocí mechanického průtokoměru Pro zjištění průtočného množství jsem u této varianty použila mechanický měřič. Nastavila jsem požadovaný pracovní tlak. U mechanického měřiče jsem nasadila gumový náhubek na danou trysku. Při ustálení průtoku tělísko měřiče ukazuje průtočné množství v l.min -1, které odečteme na stupnici měřiče. Obr.35 Mechanický měřič Obr.36 Měření mechanickým měřičem Úkolem měření bylo porovnat jednotlivé varianty měření a stanovit metodu měření pro možné kontrolní testování. Kontrolní testování bylo prováděno při stanovených parametrech postřikovače (při 540 otáček za minutu, pracovní tlak 3,2 b, tabulková hodnota průtoku tryskou 1,2 l.min -1 ). 36

10. VÝSLEDKY Jestliže postřikovač splní všechny měření a tolerance v měření postřikovače, může být vypsán protokol. Výsledkem protokolu je obdržení a vylepení známky o provedení kontrolního testování s vyznačením dalšího termínu (tj. za dva roky) testování. Tab.2 Naměřené hodnoty průtočného množství tryskou v l.min -1 (3,2 b/540 otáček/min) Tlak kpa (3,2 bary) Tryska IDK 03-120 Počet Číslo trysek opakování 1 2 3 4 5 6 7 8 1 1,24 1,18 1,20 1,20 1,19 1,19 1,21 1,22 2 1,22 1,19 1,21 1,21 1,20 1,20 1,22 1,22 3 1,23 1,20 1,21 1,21 1,20 1,20 1,22 1,22 LECHNER 3,69 3,57 3,62 3,62 3,59 3,59 3,65 3,66 Varianta A Φ 1,23 1,19 1,21 1,21 1,20 1,20 1,22 1,22 Tryska IDK 03-120 1 1,3 1,3 1,21 1,25 1,26 1,22 1,22 1,27 2 1,29 1,21 1,29 1,29 1,25 1,24 1,28 1,21 3 1,22 1,25 1,29 1,29 1,2 1,29 1,26 1,31 LECHNER 3,81 3,76 3,79 3,83 3,71 3,75 3,76 3,79 Varianta B Φ 1,27 1,253 1,263 1,277 1,237 1,25 1,253 1,263 Tryska 1 1,21 1,21 1,24 1,22 1,20 1,20 1,22 1,24 IDK 2 1,22 1,22 1,22 1,22 1,20 1,20 1,22 1,22 03-120 3 1,23 1,20 1,21 1,23 1,20 1,22 1,22 1,22 LECHNER 3,66 3,63 3,67 3,67 3,60 3,62 3,66 3,68 Varianta C Φ 1,22 1,21 1,22 1,22 1,20 1,21 1,22 1,23 37

Z výsledků tab. 2 při měření varianty A vyplývá, že průměrná hodnota průtočného množství v l.min -1 byla 1,225 l.min -1, rozdíl tedy činí 2,08 % od stanoveného průtoku (1,2 l.min -1 ). Grafické znázornění průtočného množství varianty A l.min -1 1,28 1,26 1,24 1,22 1,2 1,18 1,16 1,14 1,12 1,1 1,08 1 2 3 4 5 6 7 8 Číslo trysky l/min průměr 5% -5% Obr.37 Grafické znázornění průtočného množství tryskou při tlaku 3,2 bary Také z výsledků vyplývá, že číslo trysky a průtočné množství je v toleranci, protože nepřesáhla hodnotu ± 5 % od aritmického průměru. K největší odchylce od tabulkové hodnoty je u trysky číslo 1 a u trysky číslo 2. Porovnání trysky číslo 1 a trysky číslo 2 s tabulkovou hodnotou 1,2 l.min -1 odpovídá tlaku 3,2 barů, dojdeme k závěru, že by tryska číslo 1 by potřebovala tlakovou hodnotu 3,28 barů a tryska číslo 2 potřebovala tlakovou hodnotu 3,17 barů. 38