Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

Globální cirkulace atmosféry

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

J i h l a v a Základy ekologie

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Změny klimatu za posledních 100 let

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky:

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

J i h l a v a Základy ekologie

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Interakce oceán atmosféra

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

Maturitní otázky do zeměpisu

Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ):

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

CO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

Jméno: Rostliny se vyskytují všude. Rostliny jsou pouze malé. Rostliny vyrábí vodu. Rostliny slouží jako potrava.

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

ročník 7. č. 15 název

Podklady poznámky pro PPT1

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Atmosféra Země a její složení

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Zeměpisná olympiáda 2012

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Politické rozdělení Střední Ameriky

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

VY_32_INOVACE_ / Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

Modul 02 Přírodovědné předměty

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

POČASÍ A PODNEBÍ. 4.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Drobné prachové částice, polétavý prach

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Šablona č ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Obnovitelné zdroje energie

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

ATMOSFÉRA. Proudění vzduchu v atmosféře

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Transkript:

Globální oteplování 1 Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova

Co to vlastně je? 2 Globální oteplování je především termín pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. Století a projevuje se nárůstem průměrné teploty Země K 90% oteplování došlo v oceánech Během posledních 100 let vzhledem k roku 2010 došlo k nárůstu teploty vzduchu a povrchových vod o 0,8 C, z toho asi dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980.

Co ho způsobuje? 3 Část vědců vidí za přímou příčinu globálního oteplování zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Jako skleníkový plyn je označován oxid uhličitý, který vzniká např. spalováním ropy nebo uhlí, metan, vodní pára, ozón nebo oxid dusný. Funkcí skleníkových plynů je udržování stálé teploty v atmosféře. Lidskou činností se ale množství skleníkových plynů v atmosféře zvětšuje, což vede k ohřívání povrchu planety tzv. skleníkovému efektu. Na druhé straně stojí odpůrci tohoto názoru jsou to vědci, kteří v globálním oteplování vidí přirozený proces, jimž v současnosti Země prochází a lidská činnost na něj nemá žádný vliv. Příčinou v tomto případě může být např. změna sluneční aktivity nebo drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Jaké jsou důsledky globálního oteplování? 4 Voda při zahřívání zvyšuje svůj objem a oceány absorbují více tepla než souš, hladina moře se tedy zvýší. Hladina moře také vzroste kvůli tání ledovců a ledu v moři. Města na pobřeží budou zaplavena. Místa, kde obvykle hodně prší a sněží, se mohou postupně stávat teplejšími a suššími. Jezera a řeky by mohly vyschnout. Mohlo by docházet k častějším obdobím sucha, která by ztížila pěstování obilí. Mohlo by být k dispozici méně vody k pití, sprchování, zemědělství, výrobě jídla. Mnoho rostlin a zvířat může vyhynout. Hurikány, tornáda a další klimatické jevy způsobené změnami tepla a výparem vody by mohly být stále běžnějšími.

Jak zabránit globálnímu oteplování? 5 Automobily s čistčím spalováním Modernizace výroby elektrické energie Vyšší účinnost využití energie ve firmách a domácnostech Ochrana ohrožených lesů a deštných pralesů

Tání ledovců! 6 Jedním z největších problémů globálního oteplování je především tání ledovců Ledovce tají po celém světě a na severní polokouli dochází i k ubývání vrstvy permafrostu Satelitní data ukazují, že roční průměrná rozloha arktického ledu se od roku 1978 zmenšovala o 2,7 % za desetiletí!!! Studie NASA z roku 2015 ukazuje, že sice zatím stále v Antarktidě ledu přibývá, ale tento přírůstek klesá a během 20 let se pravděpodobně zastaví

Vzestup hladin moří a oceánů! 7 Hladina moří a oceánů rostla hlavně kvůli tepelné roztažnosti vody a táním pevninských ledovců Celkově stoupla hladina oceánů za období 1901 2010 o 19cm IPCC předpokládá další nárůst zvyšování rychlosti hladiny moří a tvrdí, že nejpravděpodobněji stoupne hladina do roku 2100 o 80 cm až 1 m

Acidifikace moří 8 Rostoucí kyselostí mořské vody, která stoupá díky nárůstu CO 2 v ovzduší, dochází ke změnám v mořských ekosystémech. Nejde jen o výrazný vliv na korály, ale také na celé potravní řetězce a tím ke snížení výnosů z rybolovu Zvýšení těchto hodnot by mohlo být nebezpečné pro organismy ovlivněním výskytu fytoplanktonu, který je základem potravního řetězce mnoha druhů zvířat v oceánu

Hurikány = tropická cyklona - je to atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského větru s charakteristickým okem ve středu - velikost se pohybuje od 100 do 2000 km v průměru a rychlost větru může dosáhnout až 300km/h - hurikány vznikají v subtropické oblasti - hlavním motorem hurikánu je prohřáté moře, proto výrazně oslabí, když se dostane nad pevninu ETYMOLOGIE - slovo cyklón pochází z řečtiny, slovo hurikán z máyské kultury, slovo tajfun pochází z čínštiny VZHLED A ENERGIE - hurikán ma známý vzhled obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy - prvořadým zdrojem energie víru je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par (latentní teplo) - příznivými podmínkami pro vznik hurikánu jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a relativně malé pohyby vzduchu NÁZVY TROPICKÝCH CYKLON -tropické cyklóny jsou v různých částech světa rozdílně nazývány, i když se jedná o bouře působící na stejném principu: Severní Amerika- hurikán (USA, Kanada) Mexiko- huracan Haiti- taino Asie- tajfun - Filipíny- bagyo Austrálie a na Nový Zéland- willy-willy POJMENOVÁNÍ - kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména - původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně(např. jménem neoblíbeného politika) - dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.) - používají se většinou anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny vyskytují - původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají - jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí

Hurikány VÝSKYT - každý rok v průměru vznikne okolo 80 tropických bouří - nejvíce tropických cyklón (bouří) se vytváří v pásu bouřkové aktivity známé jako intertropická zóna konvergence - celosvětově mají tropické cyklóny vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší - protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklón různý - v severní části Atlantiku je výrazná sezóna od začátku června do konce listopadu, přičemž nejvíce jich je okolo září - v severovýchodním Pacifiku je období širší, ale vrchol má podobný jako je v Atlantiku - v severozápadním Pacifiku se vyskytují celoročně, s minimem v únoru a maximem v září - v severním Indickém oceánu jsou bouře od dubna do prosince, s vrcholem v květnu a listopadu - na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé půlce února a pokračuje až do března ZDROJE INFORMACÍ - Wikipedie

Děkuji za pozornost! https://www.nazeleno.cz/globalni-oteplovani.dic https://cs.wikipedia.org/wiki/glob%c3%a1ln%c3%ad_oteplov%c3%a1n%c3%ad#p%c5%99%c3%adrod n%c3%ad_syst%c3%a9my http://www.ekoenergy.org/cs/extras/background-information/climate-change/ http://natura.baf.cz/natura/2004/7/20040706.html