KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.



Podobné dokumenty
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

1/ Vlhký vzduch

Větrání plaveckých bazénů

5. Význam cirkulace vzduchu pro regulaci

NÁVRH A DIMENZOVÁNÍ CHLADIVOVÉHO KLIMATIZAČNÍHO SYSTÉMU

DOKUMENTACE VĚTRACÍCH A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

h nadmořská výška [m]

Identifikátor materiálu: ICT 2 58

Tepelně vlhkostní bilance budov

České vysoké učení technické v Praze

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Cirkulační vzduchu bod 5 (C) t 5 = 20 C ϕ 5 = 40% 1) Směšování vzduchu (změna z 4 a 5 na 6): Vstupní stav:

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE

PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN

Vlhký vzduch a jeho stav

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí

Požárníbezpečnost. staveb Přednáška 9 -Zásady navrhování vzduchotechnických zařízení, druhy větracích systémů

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor

102FYZB-Termomechanika

spotřebičů a odvodů spalin

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Studie snížení tepelné zátěže rodinného domu při použití stínicích prvků

Okrajové podmínky pro tepelně technické výpočty

= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

1/61 Solární soustavy

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

Měření na rozprašovací sušárně Anhydro návod

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM

TOB v PROTECH spol. s r.o Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku: DP_RDlow-energy. 6 c J/(kg K) 5 ρ kg/m 3.

Pohled na energetickou bilanci rodinného domu

Příloha 2 - Tepelně t echnické vlast nost i st avební konst rukce. s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y

2. Tepelné ztráty dle ČSN EN

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

Novinky v oblasti vytápění a přípravy teplé vody. Roman Vavřička. Teplá voda vs. Vytápění

Budova a energie ENB větrání

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

TZB Městské stavitelsví

PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 7. Dokumentace VZT

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

Ing. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ

Tepelné soustavy v budovách

KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ SKLADBY STAVEBNÍ KONSTRUKCE Z HLEDISKA ŠÍŘENÍ TEPLA A VODNÍ PÁRY

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

pavilon CH2 Technická zpráva

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:

Ventilace a rekuperace haly

Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE. Varianta B Hlavní nosná stěna

Příloha C. Výpočtová část

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost

Výpočet potřeby tepla na vytápění

TB2A Úkol č.1 Výpočet tepelného zisku klimatizovaného prostoru

Tepelně vlhkostní posouzení

Solární energie. Vzduchová solární soustava

Školení DEKSOFT Tepelná technika 1D

Cvičení 11 Větrání kotelny a orientační návrh komína

Vzduchotechnika BT02 TZB III cvičení

Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 2016, HOTEL STEP, PRAHA

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

TEPELNÁ STABILITA MÍSTNOSTI V LETNÍM OBDOBÍ (odezva místnosti na tepelnou zátěž)

Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY návrhový software

Ing. Václav Helebrant, Ing. Lada Turečková

Novostavba Administrativní budovy Praha Michle. Varianty fasád

SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU

KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ SKLADBY STAVEBNÍ KONSTRUKCE Z HLEDISKA ŠÍŘENÍ TEPLA A VODNÍ PÁRY

Vliv kapilární vodivosti na tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce

rekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva

Stavební Fyzika 2008/ představení produktů. Havlíčkův Brod

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

OBSAH ŠKOLENÍ. Internet DEK netdekwifi

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Forarch

Protokol pomocných výpočtů

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

Transkript:

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3 3 Zadání... 4 4 Řešení... 5 4.1 Množství odpařené vody... 5 4.2 Přestup tepla mezi vodní hladinou a okolním vzduchem... 5 4.3 Tepelné zisky od osob... 6 4.4 Prostup tepla stavebními konstrukcemi... 6 4.5 Tepelné zisky sluneční radiací okny... 6 4.6 Zátěž vázaným teplem... 6 4.7 Energetická bilance pro letní období... 7 4.8 Energetická bilance pro zimní období... 7 4.9 Určení průtoku vzduchu pro letní období... 7 4.10 Určení průtoku vzduchu pro zimní období... 9 5 Příloha 1 (h-x diagram)... 11 2/11

2 Označení M hmotnostní průtok (kg/s) Q tepelný tok (W) V objemový průtok (m 3 /s) S plocha (m 2 ) c měrná tepelná kapacita (J/kg K) h měrná entalpie (J/kg) l skupenské teplo (J/kg) p tlak (Pa) p v parciální tlak vodních par (Pa) p vs parciální tlak sytých vodních par (Pa) r měrná plynová konstanta (J/kg K) t teplota ( C) x měrná vlhkost (kg/kg s.v., g/kg s.v. ) α součinitel přestupu tepla (J/m.K) β součinitel přenosu hmoty (m/h) ρ hustota (kg/m 3 ) φ relativní vlhkost vzduchu (%, -) Jedná se o příklad dimenzování větracího zařízení bazénu. Při řešení příkladu se předpokládají základní znalosti úprav vlhkého vzduchu. 3/11

3 Zadání Navrhněte parametry větracího zařízení pro letní a zimní období pro krytý prostor s veřejným bazénem. Základní okrajové podmínky výpočtu: Počet osob (n) 20 - Vodní plocha (S HL ) 80 m 2 Teplota vody (t W ) 28 C Teplota vnitřního vzduchu (t i ) 31 C Maximální relativní vlhkost vnitřního vzduchu (ϕ i ) 0,60 - Teplota venkovního vzduchu při letním extrému (t e ) 30 C Entalpie venkovního vzduchu při letním extrému (h e ) 56 kj/kg A Teplota venkovního vzduchu při zimním extrému (t e ) -12 C Relativní vlhkost venkovního vzduchu při zimním extrému (ϕ e ) 1 - Plocha oken (S W ) 20 m 2 Orientace oken (a) Celková intenzita sluneční radiace procházející jednoduchým zasklením (I o ); západní orientace, v 16.00 Z 539 W/m 2 Korekce na čistotu atmosféry (c o ) - 1 Stínicí součinitel (s) - 0,5 4/11

4 Řešení 4.1 Množství odpařené vody Vnitřní parametry bazénového prostoru jsou v letním a v zimním období stejné. Množství odpařené vody je proto pro obě období stejné. V následující tabulce jsou uvedeny součinitelé přenosu hmoty β (m/h) pro bazénové prostory v závislosti na charakteru provozu. V tabulce je vyznačen zadaný typ provozu: Charakter provozu nepoužívaný bazén β n (m/h) používaný bazén β p (m/h) Zakrytý bazén (odpar pouze z přetokového žlábku) 0,7 - Soukromý bazén 7 21 Veřejný bazén (hloubka vody > 1,35 m) 7 28 Veřejný bazén (hloubka vody < 1,35 m) 7 40 Bazén s umělými vlnami 7 50 Množství odpařené vody je určeno vztahem: 2 β M = S p p r T + T ( ) ( ( ) (, ϕ )) W HL VS tw V ti I V W I (1) kde p VS(tW) (Pa) je parciální tlak sytých vodních par při teplotě vzduchu shodné s teplotou vody: 4044,2 ln p = 23,58 p = 3781Pa VS ( tw ) VS ( tw ) 235,6 + tw (2) a p V(tI,ϕI) (Pa) je parciální tlak vodních par ve vnitřním prostoru: p V( ti, ϕi) pvs ( ti ) 4494Pa = = = 2696Pa (3) ϕ 0,65 I Vztah (1) potom bude: M = 24,9 kg / h = 6,9 g / s (kg/h) (4) W 4.2 Přestup tepla mezi vodní hladinou a okolním vzduchem Přestup tepla mezi vodní hladinou a okolním vzduchem je shodný pro letní i zimní období: Q = α S t = 10 80 (31 28) = 2,4kW (5) α hl 5/11

4.3 Tepelné zisky od osob Tepelné zisky od osob se uvažují pouze v létě: Q = n q = 20 120 = 2, 4kW (6) h 4.4 Prostup tepla stavebními konstrukcemi Pro stanovení prostupu tepla stavebními konstrukcemi lze použít základní vztah: u ( ) Q =Σ U S t (7) Pro zjednodušení celého příkladu je tepelná zátěž stavebními konstrukcemi pro letní období zadána : Q U(léto) = 1,0 kw a pro zimní období jsou zadány tepelné ztráty: Q U(zima) = 12,0 kw 4.5 Tepelné zisky sluneční radiací okny Tepelné zisky sluneční radiací okny se uplatňují v letním období. Pro výpočet se může použít dosud platná norma ČSN 73 0548. Výchozí vztah je ( ) Qor = Sos Io co + So Sos Iod s (8) kde S os (m 2 ) je osluněná plocha oken, S o (m 2 ) celková plocha oken, I o (W/m 2 ) - celková intenzita sluneční radiace procházející jednoduchým zasklením, I od (W/m 2 ) - intenzita difúzní sluneční radiace procházející jednoduchým zasklením, c o (-) - korekce na čistotu atmosféry, s (-) - stínicí součinitel. Předpokládá se oslunění celé prosklené plochy. Tepelné zisky sluneční radiací okny potom budou: Qor = 5, 4kW (9) 4.6 Zátěž vázaným teplem Podíl zátěže vázaným teplem je z celkové zátěže nejvýznamější. Základní vztah pro stanovení zátěže vázaným teplem (výparné teplo vody l = 2 500 kj/kg): Q = M l (10) w w Zátěž vázaným teplem se uplatňuje v létě i v zimě a je určena: 3 Qw = 6,9 2500 10 = 17,3kW (11) 6/11

4.7 Energetická bilance pro letní období Bilance celkového tepla je: QC =Σ Qi = Qh + QU ( léto) + QOR + QW Qα = 23,7kW (12) Směrové měřítko pro letní období potom bude: QC δ = = 3, 43 kj / g (13) M W 4.8 Energetická bilance pro zimní období QC =Σ Qi = QW Qα QU( zima) = 2,9kW (14) Směrové měřítko pro zimní období bude: QC δ = = 0, 42 kj / g (15) M W 4.9 Určení průtoku vzduchu pro letní období Postup práce je vidět v h-x diagramu. Jednotlivé kroky jsou: a) podle směrového měřítka určit směr změny stavu vzduchu, b) vyznačit stav vnitřního vzduchu I (t i = 31 C), c) určit změnu měrné vlhkosti x=1,3 g/kg A Nyní lze určit potřebný průtok větracího vzduchu: MW 6,9 g/ s 3 M = = = 5,3 kg / s = 15,9 m / h x 1, 3 g/ kg A (16) Pozn.: 1. Po určení průtoku venkovního vzduchu je třeba kontrolovat několik parametrů, například intenzitu výměny vzduchu I (-/h), která by neměla překročit 12 (-/h). 2. Výsledný stav vnitřního vzduchu (následující obrázek) je charakterizován teplotou t i = 31 C, ale také relativní vlhkostí ϕ i = 40 (%). Je důležité si uvědomit, že veškeré předchozí výpočty vycházely z předpokládané relativní vlhkosti ϕ i = 60 (%)!. Proto je vhodné celý postup iteračně opakovat tak, aby na začátku výpočtu a na jeho konci byly ϕ i (%) stejné. 7/11

Postup práce je vidět v následujícím h-x diagramu: 8/11

4.10 Určení průtoku vzduchu pro zimní období Průtok vzduchu pro zimní období je dán zejména požadavkem pro odvedení vlhkostní zátěže. Podílí-li se vzduchotechnika i na krytí tepelných ztrát, je třeba určit (v závislosti na průtoku) pracovní rozdíl teplot t p (K). Hlavním cílem v zimním období je nejen určení průtoku větracího vzduchu, ale také určení výkonu ohřívače. Výkon ohřívače je závislý na uspořádání VZT jednotky (viz obrázky): Schéma vzduchotechniky s cirkulací: Schéma vzduchotechniky se ZZT: Schéma vzduchotechniky s cirkulací a ZZT (provozně nejvýhodnější sestava): 9/11

Na následujícím obrázku je vidět znázornění změn stavu vzduchu pro zimní období s cirkulací a s předehřevem: Postup práce je vidět v h-x diagramu. Jednotlivé kroky jsou: a) zakreslení stavu venkovního vzduchu t e a stavu vnitřního vzduchu t i., b) dle tepelných ztrát stanovení teploty přiváděného vzduchu t p, QU( zima) t p = (17) cv ρ Přesné umístění teploty přiváděného vzduchu na h-x diagramu se provede na průsečíku přímky směrového měřítka procházející bodem teploty t i a vypočtené teploty t p. c) stanovení teploty vzduchu po předehřevu t př, d) V souladu se základními úpravami vlhkého vzduchu, konkrétně s ohřevem, je průbeh změny stavu vzduchu v h-x diagramu kolmý. Přesné údaje jsou k dispozici o stavu venkovního vzduchu t e, stavu vnitřního vzduchu t i a stavu přiváděného vzduchu t p. Směr změny stavu vzduchu při ohřevu musí směřovat do bodu t p. Stav vzduchu po smísení SM se získá právě z průsečíku: a) přímky změny stavu vzduchu při ohřevu, b) úsečky propojující mísící se stavy vzduchu, e) ze stanoveného bodu stavu po smísení je možné určit poměr směšování. 10/11

5 Příloha 1 (h-x diagram) 11/11