TZB - VZDUCHOTECHNIKA
|
|
- Božena Staňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-05 TEPELNÉ BILANCE PRO VZDUCHOTECHNIKU STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
2 Název předmětu Modul # Ing. Günter Gebauer, CSc., Brno (20) -
3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Použitá terminologie Tepelně hmotnostní bilance pro vzduchotechniku Základní pojmy a úlohy Charakter tepelně hmotnostních bilancí Tepelná zátěž Tepelná zátěž vnější Tepelná zátěž oken radiací Tepelná zátěž oken konvekcí Tepelné zisky stěn Tepelná zátěž vnitřní Dopad a vliv tepelné zátěže na mikroklima Tepelné ztráty Vodní zisky Zátěž škodlivinami Roční energetické a hmotnostní bilance Modelování a tepelně hmotnostní bilance Příklad Úkol Kontrolní otázky Závěr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (20) -
4
5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Výchozí pro návrh vzduchotechnických systémů jsou reálné hodnoty tepelně látkových výměn probíhající mezi místnosti, jejíž mikroklima zajišťuje vzduchotechnika a okolím místností. Při vyčíslení uvedených výměn, které mají charakter časově proměnných toků, se vychází z řešení fyzikálních dějů, dokumentovaných v modulu BT02-02 a [1]. Cílem této kapitoly je seznámit čtenáře ze základními složkami tepelně látkových toků a praktickými přístupy jejich řešení. 1.2 Požadované znalosti Stavební fyzika, ústřední vytápění, modul vzduchotechniky BT02-01 až Doba potřebná ke studiu Doba ke studiu závisí na hloubce požadovaných znalostí a poznatků modulu BT Průměrnou dobu lze vymezit délkou 3 hodiny. Zvládnutí problematiky je však zcela zásadní pro další studium vzduchotechniky, zejména klimatizace a chlazení. 1.4 Klíčová slova Tepelné zisky, tepelná zátěž, tepelné ztráty, vodní zisky, sluneční rovnocenná teplota, osluněná plocha, tepelná zátěž oken, tepelné zisky stěn. 1.5 Použitá terminologie Agencie složky fyzické reality, která vytváří toky hmotnostního či energetického charakteru (látky, teplo) a působí na subjekt Infiltrace - samovolné vnikání venkovního vzduchu do budovy spárami oken a dveří vlivem podtlaku v budově Intenzita větrání - poměr objemového průtoku čerstvého venkovního vzduchu přiváděného do prostoru k objemu tohoto prostoru Intenzita výměny vzduchu - poměr objemového průtoku přiváděného vzduchu přiváděného do prostoru k objemu tohoto prostoru Klimatizace - úprava čistoty, teploty a vlhkosti vzduchu - 5 (20) -
6 Název předmětu Modul # Mikroklima omezená složka prostředí formovaná tepelnými a látkovými toky, které exponují subjekt a vytvářejí jeho celkový stav Obraz proudění - zviditelněné proudění v prostoru (skutečné nebo virtuální), umožňující představu o primárních a sekundárních proudech vzduchu Pohoda tepelná - stav tepelné rovnováhy mezi člověkem a prostředím dosažený bez nadměrného pocení, také tepelná neutralita Prostředí - environment je soubor přírodních, umělých (antropogenních), sociálních a kulturních činitelů okolního světa, působících na člověka Součinitel spárové průvzdušnosti hodnota vyjadřující míru propustnosti vzduchu spárou Škodlivina - látka, která působí nepříznivě na živé organizmy, objekty a technická zařízení Teplo citelné - teplo, působící změnu teploty vzduchu při stálé měrné vlhkostí Teplo vázané - teplo, působící změnu entalpie vzduchu bez změny teploty Teplota operativní - jednotná teplota černého (z aspektu sdílení tepla sáláním) uzavřeného prostoru ve kterém by člověk sdílel konvekcí a radiací stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nestejnorodém prostoru Teplota výsledná - teplota měřená kulovým teploměrem Teplota vzduchu - teplota měřená stíněným teploměrem Teplota vzduchu rovnocenná sluneční - teplota vzduchu, při níž je přestup tepla konvekcí mezi vzduchem a osluněnou stěnou stejný, jako je konvekcí při skutečné teplotě vzduchu a sluneční radiací dohromady Úprava vzduchu - čištění, míšení, ohřev, chlazení, odvlhčování vzduchu Větrání - výměna znehodnoceného vzduchu za čerstvý venkovní vzduch Větrání nucené řízená výměna vzduchu, jehož pohyb je zajišťuje ventilátor Větrání přirozené - pohyb větracího vzduchu je vyvolán rozdílem hustot vzduchu vně a uvnitř objektu a působením větru - 6 (20) -
7 Název kap. č. 2 2 Tepelně hmotnostní bilance pro vzduchotechniku Tepelně hmotnostní bilance představují toky tepla či látek mezi dvěma prostředími s rozdílnou úrovní jejich stavů, postižitelných časově konstantními či obecně proměnnými fyzikálními veličinami. Řešení bilancí vychází z mechanismu výměny tepla a látek v budovách event. mezi ní a okolím. Sleduje se vyčíslení toků tepla a látek pro návrhové či provozní stavy vzduchotechniky. Uvedené výměny formují časově proměnné faktory tzv. agencie, tvořící okrajové podmínky probíhajících obecně nestacionárních fyzikálních dějů. Tepelná zátěž budovy Tepelné ztráty budovy Vnější agencie A e t e, w e, h e, k e I d Stavební konstrukce I p Q s Q sv V p Primární energie Technická zařízení budov I o Q v Mikroklima t i, t g, ϕ, w i, k i Vnitřní agencie A i t o Tepel. ztráty Paliva Netradiční zdroje Vytápění Vzduchotechnika Q t Q te Q l, M l Tepelné a hmotnostní toky látek Obr. 1 Schéma tepelných toků při tvorbě mikroklimatu budov systémy TZB 2.1 Základní pojmy a úlohy Zásadním faktorem tvorby interního mikroklimatu je proces dynamických tepelných a látkových výměn mezi budovou a jejím okolím. Principiální schéma zmíněných výměn je patrné na obr. 1. Charakteru těchto výměn musí odpovídat výkon soustav technických zařízení budov (TZB) a zejména vzduchotechniky (VZT), jenž musí svým provozem reagovat na změny působících tepelných a látkových agencií. Z aspektu tvorby vnitřního prostředí vzduchotechnikou jsou tepelně hmotnostní bilance zcela nezastupitelné a výchozí pro návrh systémů vzduchotechniky, určení energetických potřeb pro provozní stavy a prognózu stavu interního mikroklimatu místností a budov - simulaci. Konkrétní hodnoty výchozích veličin k vyčíslení bilancí se odvozují z požadované úrovně interního mikroklimatu, geometrických a tepelně technických charakteristik budovy, geografické polohy a klimatu jejího místa event. z technologického procesu. Výchozími pro řešení bilancí ve vzduchotechnice jsou klimatické veličiny charakterizující vnitřní a vnější prostředí např. teplota, vlhkost, entalpie, intenzita slunečního záření, atd. blíže modul BT Tepelně hmotnostní bilance budov tvoří následující složky: - 7 (20) -
8 Název předmětu Modul # Teplé zisky jsou tepelné toky, které se sdílí do interiéru místnosti či budovy. Tepelná zátěž je celkový tok tepla do klimatizovaného prostoru, který musí pokrýt klimatizační zařízení. Je to v podstatě část tepelných zisků zmenšená o složku akumulace. Vodní zisky jsou produkce vodní páry ve vnitřním prostoru. Tepelné ztráty jsou tepelné toky, které se sdílí z místnosti do okolního chladnějšího prostředí. Produkce škodlivin představuje vývin škodlivých látek ve sledovaném prostoru. Přehled vstupních hodnot, typických veličin a účelu složek tepelně hmotnostních bilancí budov uvádí tab. 1. Tab. 1 Přehled základních úloh tepelně hmotnostní zátěže a bilancí budov Složka Vstupní hodnoty Typické veličiny výpočtu Účel Tepelná zátěž Tepelné ztráty Vodní zisky Produkce škodlivin Roční potřeby tepla, chladu a elektrické energie Tepelné chování místností Místo, geometrie, účel a konstrukce budovy Stav interního mikroklimatu Počet osob, technologie Jako v případě 1a, 1b Teploty vzduchu interiéru letní t il Teploty vzduchu exteriéru letní t el Intenzita sluneční radiace I Teploty vzduchu interiéru zimní t iz Teploty vzduchu exteriéru zimní t iz Návrh zařízení klimatizace Návrh VZT - zimní provoz Návrh VZT Počet osob, technologie Měrná vlhkost vzduchu interiéru x i Rychlost proudění vzduchu w Účel místnosti, geometrie Hmotnostní toky a koncentrace Návrh VZT škodlivin m, k Účel místností budovy, Střední teploty vzduchu v interiéru a Provoz její geometrie, počet exteriéru. Délka provozních režimů vzduchotechniky osob, lokalita budovy budovy a zařízení. Délka období vytápění, chlazení, větrání. Návrhové (VZT) hodnoty tepelných a hmotnost- ních toků (zisků, ztrát a škodlivin). Účel místností, její geometrie, Teploty charakterizující teplotní stav Prognóza a aktuální hodnoty místností, zejména průběh teploty modelování klimatických veličin, vnitřního vzduchu, teploty výsledné, teplotních tepelných ztrát a zisků potřeba energií (teplo, chlad, ap) stavů 2.2 Charakter tepelně hmotnostních bilancí Pro danou budovu a její polohu jsou pro bilance zásadní klimatické faktory. Základní klimatické faktory představují klimatické veličiny zejména pak teplota zimní, letní, intenzita sluneční radiace. Uvedené veličiny mají dominantně nestacionární charakter. Blíže jsou popsány v modulu BT Z aspektu návrhu a provozu vzduchotechnických systémů se zřetelem na charakter vstupních klimatických veličin lze tepelně hmotnostní bilance kategorizovat pro níže uvedené účely. - 8 (20) -
9 Název kap. č. 2 Tab. 2 Kategorie tepelně hmotnostních bilancí Návrh vzduchotechnických systémů výchozí pro řešení jsou výpočtové hodnoty pro klimatické extrémy, v ČR běžně pro zimu a léto. Primárním účelem výpočtu je návrh systémů vzduchotechniky. Charakter řešení stacionární, metoda korelační. Provozní energetické potřeby výchozí jsou průměrné hodnoty klimatických veličin pro sledované období, v ČR běžně je zásadním průměr za topné období či léto. Primárním účelem řešení je určení potřeb energií, zpravidla roční potřeba tepla, chladu, elektřiny, paliva. Charakter řešení stacionární, metoda korelační. Modelování stavů místností nejčastěji teplotních, vlhkostních, koncentrace škodlivin výchozí jsou průběhy klimatických veličin (teploty, sluneční záření, entalpie, atp.) ve vhodném časovém kroku (např. 15 minut) pro sledované období, (den, týden, atd.) event. referenční roky klimatických veličin. Primárním účelem je prognóza stavu mikroklimatu místností, kontrola energetických potřeb provozovaných systémů apod. Charakter řešení nestacionární, metoda simulační. Výstupem je zpravidla graf dokumentují časový průběh výstupních sledovaných veličin např. teplot. 2.3 Tepelná zátěž Tepelná zátěž je primární veličinou návrhu vzduchotechnických systémů, zejména klimatizace. Podle zdrojů působících agencií lze tepelnou zátěž dělit na vnější a vnitřní. Podrobný algoritmus vhodný pro technickou projekční praxi uvádí [1], [3], [6] Tepelná zátěž vnější Vnější tepelná zátěž představuje tepelný tok vyvolaný sluneční radiací a teplotou vnějšího vzduchu. Tvoří ji tepelná zátěž oken radiací, konvekcí a tepelná zátěž stěn. Schéma je na obr. 2. Z Vnější zátěž Vnější agencie Ae Nestacionární I d h qk qr qso qo I p tp, tr A Mikroklima ti, tg, ϕ, ki Konstantní Q s I o Q ok Q l, M l Q sv Vnitřní zátěž Vnitřní agencie Ai Skokové Q t Legenda Ip intenzita přímého slunečního záření I o intenzita prostupujícího slunečního záření oknem Id intenzita difúzního záření Q o tepelný zisky okny Qs tepelná zátěž stěn Q sv produkce tepla svítidel Q l tepelná produkce lidí Qt tepelná produkce zařízení M l produkce vodní páry lidí h výška slunce t i, t g vnitřní teplota a globeteplota ϕ?i vlhkost vzduchu k?i koncentrace škodlivin Z součinitel znečištění atmosféry Obr. 2 Schéma tepelných toků a jejich složek - 9 (20) -
10 Název předmětu Modul # Tepelná zátěž oken radiací Zátěž Q or představuje tepelný tok slunečního záření procházející okny. Je zásadní složkou vnější zátěže. Její velikost závisí na intenzitě sluneční radiace I o, jejíž charakter, typický průběh a velikost je deklarována v modulu BT Tepelnou zátěže okna určit dle rov. 1. Q = [ S. I. c + ( S S ). Iodif ] s (1) or os o o o os. kde I o - celková intenzita sluneční radiace procházející standardním jednoduchým zasklením (Wm -2 ) určovaná pomocí [1], [2], [6]. I od - intenzita difúzní radiace procházející standardním jednoduchým zasklením stanovená z [1], [2], [6] a příslušnou hodinu výpočtu, c o - korekce na čistotu atmosféry o hodnotách c o = 1,15 pro průmyslovou oblast, c o = l pro středně čistou oblast a c o = 0,85 pro venkovskou oblast, s - stínící součinitel vyjadřující vliv skutečného zasklení a stínících prostředků dle tab. [1], [2], [6] v případě použití více stínících prvků se stanoví s ze vztahu s = s 1.s 2...s n (-), T součinitel propustnosti skla, pro nestandardní udává výrobce, v tomto případě T = s i S os - osluněný povrch okna (m 2 ). Osluněný povrch okna S os (obr. 3) se určí pro šířku a výšku zasklené části okna l a, l b z rov. 2. [ ( 1 )] ( 2 ) [ ] S = l e f. l e g (2) os a b kde e 1, e 2 - délky stínů na okně od okrajů slunolamů (m), d - hloubka okna od okraje svislého slunolamu (m), c - hloubka okna od okraje vodorovného slunolamu (m). Příslušné délky stínů e 1, e 2 se určí pro rozdíl slunečního azimutu α a azimutu stěny α s a výšku slunce h dle [1], [2], [6] ze vztahu 3a,b. ctgh e 1 = d. tga a s e =. 2 cosa a s (3a,b) d e 1 h lb c d g e2 f l a f a c Obr. 3 Schéma geometrie stínu - 10 (20) -
11 Název kap. č. 2 Příklad programového řešení tepelné zátěže oken radiací s grafickým výstupem je na obr. 4. Z grafu je patrná výrazná dynamika časového průběhu a velikosti tepelné zátěže. Pro zataženou oblohu je zátěž řádově menší a pro její průběh platí křivka BO na obr. 4. Vstupní údaje Místnost s oknem 1,5 x 1,8 m s orientací ke světovým stranám V, JV, J, JZ, Z, korekce na čistotu atmosféry c o = 1, stínící součinitel s o = 0,9, den 21.6 Zátěž (W) :00: :00:00 V Z J JZ :00: :00: :00: :00: :00:00 Čas (h) :00:00 BO :00: :00: :00: :00:00 00:00 Obr. 4 Průběh vnější tepelné zátěže okna pro vstupní údaje S Tepelná zátěž oken konvekcí Zátěž Q ok závisí na ploše oken a rozdílu teplot. Její hodnota je řádově menší než zátěž oken radiací. K výpočtu tepelné zátěže oken konvekcí lze aplikovat rov. 4 pro prostup tepla. Q S. k. t t ) (4) ok = o o ( eτ i kde - S o plocha okna včetně rámu (m 2 ), - k o součinitel prostupu tepla, pro okno zdvojené k = 2,7 Wm -2 K -1, - t eτ teplota vnějšího vzduchu v čase τ, tzn. v době výpočtu tepelné zátěže, pro návrh vzduchotechniky uvádí [1], [2], [6] nebo ji aproximovat vhodnou funkcí, - t i teplota vnitřního vzduchu Tepelné zisky stěn Zisky Q s představují tepelný tok vnějšími stěnami mezi interiérem a exteriérem. Prostup tepla osluněnou stěnou je složitý nestacionární tepelný děj tvořený radiací a vedením tepla. Vliv slunečního záření na neprůsvitnou stěnu lze popsat tepelnou bilancí tepelných toků konvekcí, radiací, sálání okolních povrchů a osáláním okolních povrchů. Blíže [1], [2], [6]. Proto se pro účely technické praxe se zřetelem na řádově menší vliv než mají na zátěž průsvitné konstrukce problematika idealizuje a pomocí zjednodušené rovnice tepelné bilance 5a zavádí tzv. rovnocenná sluneční teplota t r dle 5b, závislá na teplotě vnějšího vzduchu t e, součinitel poměrné pohltivosti Α, intenzitě dopadající radiace I a - 11 (20) -
12 Název předmětu Modul # součiniteli přestupu tepla na vnějším povrchu α e. Teplota vzduchu rovnocenná sluneční je zavedená teplota vzduchu, při níž je přestup tepla konvekcí mezi vzduchem a osluněnou stěnou stejný, jako je konvekcí při skutečné teplotě vzduchu a sluneční radiací dohromady. Hodnoty sluneční rovnocenné teploty jsou uvedeny v [1], [2], [6]. AI αe( tr tp) = αe( te tp) + A. I tr = te +. α e (5a,b) Zavedením sluneční rovnocenné teploty se problematika sdílení tepla osálanou stěnou převede na řešení prostupu tepla rovinnou stěnou. Pro zjednodušení manuálních výpočtů v projekční praxi se venkovní stěny dělí na lehké, středně těžké a těžké. V případě programového řešení se výpočet aplikuje dle středně těžkých stěn. Stěny lehké s tloušťkou d < 0,08 m vykazují malou tepelnou kapacitu a časové zpoždění teplotních kmitů ψ je tak malé, že prostup tepla lze řešit jako pro stacionární stav dle rov. 6 pro rovnocennou sluneční teplotu t r. Q s = k.s.(t r - t i ) (6) Středně těžké stěny o tloušťce d = 0,08 až 0,45 m se vyznačují větší tepelnou kapacitou ovlivňující kolísání teplot na vnitřním povrchu a tím i tepelný prostup Q s, jehož hodnota se vypočte dle rov. 7a,b. Qs = k. S. [( trm ti) + m. ( tr ψ trm )] Q s = k.s.(t rm - t i ) (7a,b) kde t rm - průměrná rovnocenná teplota vzduchu za 24 hodin dle [1], [2], [6]. t r ψ - průměrná rovnocenná teplota vzduchu v o časové zpoždění ψ dřívější m - součinitel zmenšení teplotního kolísání dle [1], [2], [6]. Těžké stěny s tloušťkou d > 0,45 m mají takovou tepelnou kapacitu, že lze kolísání teplot na vnitřním povrchu zanedbat a tepelný prostup Q s pak určit dle rov. (8b) Tepelná zátěž vnitřní Vnitřní složky tepelných zátěží tvoří v občanských budovách produkce tepla osob a svítidel. Tepelná produkce člověka závisí na jeho činnosti, oděvu a stavu okolního prostředí, daného zejména teplotou, vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu. Do této složky se započte jen citelné teplo, jehož hodnota závisí na teplotě vzduchu a činnosti člověka. Za výchozí se považuje produkce citelného tepla muže v hodnotě 62 W při mírně aktivní práci při teplotě okolí 20 o C. Tepelná produkce člověka pro vybrané činností a teploty okolního vzduchu jsou v [1], [2], [6]. Pro jinou teplotu a počet osob n l se hodnota koriguje vztahem dle rov. 8a. Pro různorodé složení skupiny osob v místnosti se provádí ekvivalentní přepočet dle vztahu 8b pro počet mužů n m, žen n z a počet dětí n d. ( ) Q = n., t nl = 085,. nz + 075,. nd+ n m (8a,b) l l i Tepelná produkce svítidel je tepelný tok, jehož hodnotu lze odvodit z elektrického příkonu svítidel P dle rov. 9 pro součinitele současnosti c 1. Součinitel c 2 je uveden v [4] (20) -
13 Název kap. č. 2 Q = P. sv c. 1 c (9) 2 Produkce tepla od jídel se uvažuje ve stravovacích zařízeních. Produkce od jídel počítá následovně: v restauracích od jednoho jídla u stolu 5 Wh a produkce páry 10 g, v restauracích vyšších tříd se uvažuje l jídlo za hodinu na l místo u stolu, v restauracích ostatních se uvažují 2 jídla a v jídelnách 3 jídla na 1 místo u stolu za hodinu. Umělé osvětlení nad 5 m od okna Osvětlení okny do 5 m Obr. 5 Schéma osvětlované plochy Tepelný zisk z okolních místností s jinou teplotou t is je dán rovnici pro prostup tepla (10). Q = k.s.(t is - t i ) (10) Produkce tepla ventilátorů a tepla ohřátím vzduchu ve vzduchovodech je popsána v [4], [5] a ČSN Dopad a vliv tepelné zátěže na mikroklima Tepelná zátěž jakožto spontánní tepelný tok bezprostředně ovlivňuje tepelné výměny a tudíž i tepelný stav místností. Z tepelných zátěží má dominantní vliv na stav vnitřního prostředí tepelná zátěž oken. Vliv zátěže se projeví v zateplených budovách s minimalizovanými tepelnými ztrátami (v zateplených bytech často až na hodnotu 50 až 200 W) neregulovaným vzestupem vnitřní teploty vytápěných místností v čase oslunění místností ve slunečních dnech zimního a zejména přechodového období. Tepelná zátěž jakožto tepelný příkon místností může ve slunečních dnen dosahovat pro okno 1,5 x 1,8 v závislosti na orientaci a ročním období hodnot 400 až 1400 W, jak je patrné z grafu na obr Tepelné ztráty Tepelná ztráta je primární veličinou zejména pro návrh klimatizace a teplovzdušného vytápění v zimním období. Výpočet vychází ze sdílení tepla prostupem pro předpokládaný stacionární stav, což znamená konstantní teploty, zejména exteriéru dle modulu BT Metodiku výpočtu uvádí ČSN EN (20) -
14 Název předmětu Modul # Vodní zisky Vodní zisky v bytových a občanských budovách tvoří produkce páry člověka, odpařování z teplých jídel a hladin o vyšší teplotě než teplota vzduchu v místnosti. Vybrané hodnoty produkce páry jsou v [1], [2], [6]. Vodní zisky místnosti jsou pak dány součinem jednotkové produkce a počtu zdrojů páry. Základními zdroji vodních zisků v občanských budovách jsou lidé a odpar z mokrých povrchů. V povozech z technologie je třeba vycházet z produkce páry konkrétních zdrojů. Produkce vodní páry lidí M wl je závislá na činnosti člověka a určí se dle [1], [2], [6]. Hmotnostní tok vodní páry se stanoví ze vztahu (11). Blíže modul BT M. kde n l - počet osob, g w - produkce vodní páry člověka (gh -1 ). wl = n l g w (11) Odpar z mokrých povrchů M wo a teplo pro odpařování Q wo uvádí [1], [2], [6] Zátěž škodlivinami Uvedenou zátěž tvoří toky škodlivin vznikajících při užívání budov, při různých technologických procesech a v přírodě. Základní agencie v obytných a občanských budovách mající charakter škodliviny jsou oxid uhličitý CO 2, odéry, oxid siřičitý S0 2, oxid uhelnatý CO, oxidy dusíku NO x a formaldehyd. Řešení hmotnostních bilancí výše uvedených složek je náročným problémem z důvodu nesnadno kvantifikovatelných jednotkových toků závisejících na místních podmínkách. Výchozí bude monitorování koncentrací a vyjádření emisí na jednotku plochy či hmotnosti zdroje. Schéma výstupů řešení hmotnostních bilancí je na obr Roční energetické a hmotnostní bilance Roční energetické bilance jsou zásadní v oblasti projekční činnosti a sledují vyčíslení potřeb energií a látek nutných k provozu systémů vzduchotechniky. Mezi základní úlohy zmíněných bilancí patří výpočet roční potřeby tepla, chladu a elektrické energie. Podstatou algoritmů bilancí jsou průměrné hodnoty klimatických veličin za roční období, zpravidla topnou sezónu, letní období, atp. Nezbytná je znalost lokality budovy, počtu dnů sledovaného období a denní doby provozu systémů. Základní výpočet tvoří tzv. denostupňová metoda. Podrobný algoritmus denostupňové metody a základní údaje výpočtů uvádí odborná literatura Modelování a tepelně hmotnostní bilance Modelování je prostředkem k analýze fyzikálních dějů. S rozvojem výpočetní techniky se stává aktuálním i v oblastech tvorby interního mikroklimatu vzduchotechnikou. Výměny tepla a látek probíhající při formování vnitřního pro (20) -
15 Název kap. č. 2 středí místností jsou z důvodů časově proměnných agencií, zejména vnějších (modul BT02-04), nestacionární a bezprostředně ovlivňující stav prostředí. Výpočtové modelování numerickými metodami je efektivním prostředkem k postižení dynamických výměn a jejich dopadu na aktuální stav interního mikroklimatu, prognózu jeho stavu pro variantní stavební řešení s jiným podílem zasklených ploch místností, jiný druh materiálu konstrukcí, či reálný provozní režim budovy, atd. Základem numerického modelování je nestacionární sdílení tepla počínaje nejjednodušším jednorozměrným přes obvyklé dvourozměrné až po nejnáročnější případy, kterým je třírozměrné sdílení tepla. Výchozím numerického modelování jsou zpravidla elementární bilance sestavené pro jemnou síť uzlů reálného objektu v němž se sledují teplené děje. Nezbytným předpokladem aplikace numerického modelování je existence databáze okrajových podmínek tj. zejména vnějších klimatických veličin místa budovy v malém časovém kroku (min. 15 minut) pro celý interval modelovaného období. Řešení numerického modelování vyžaduje programové prostředky umožňujícími grafický výstup. Na základě výstupů modelování stavu interního mikroklimatu lze odvodit průtoky vzduchu a navrhnout varianty i optimální realizační řešení vzduchotechnicky, vyčíslit související potřeby energií a posoudit ekonomií provozu budovy. 0,5 6 Koncencentrace Ka, průtok vzduchu V 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 V Kmax Ka O Počet osob O :00 01:00 02:00 03:00 04:00 05:00 07:00 08:00 09:00 10:00 11:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 19:00 20:00 21:00 22:00 23:00 00:00 Čas (h) Obr. 6 Průběh koncentrace CO 2 pro předpokládaný provoz bytu se čtyřmi osobami 2.4 Příklad Téma - Tepelně vlhkostní bilance místnosti Zadání: Úkolem je výpočet tepelné zátěže oken dle obr (20) -
16 Název předmětu Modul # Postup řešení: 1. Výchozí hodnoty 1. Výchozí hodnoty 2. Určení doby výpočtu 3. Výpočet tepelných zisků oken radiací 4. Výpočet tepelných zisků oken konvekcí 5. Přehled vypočtených hodnot Účel místnosti - sál, místo stavby Brno, půdorys dle obr. 7, KV = 4,2 m, okna J fasády jsou dřevěná 3x2,1 m, rám f = g = 0,1 m, zasklená část a = 2,8 m, b = 1,9 m, vodorovná stínící deska c = 25 cm, hloubka d = 15 cm, součinitel prostupu tepla k o = 2,2 Wm -2 K -1, okna S fasády kovová 1,2x2,1 m, k o = 2,7 Wm - 2 K -1, stínící prostředek - světlé záclony, součinitel c o = 1, požadovaná teplota v letním období t i = 25 o C. S t io d = t i = 25 o C 13x1200x2100 c = Určení doby pro výpočet Obr. 7 Půdorys místnosti Z hlediska tepelné zátěže je uvažován jako nejnepříznivější měsíc červenec a s ohledem na orientaci okenních ploch lze očekávat největší tepelné zisky, tedy i zátěž ve 12 hodin. 3. Výpočet tepelných zisků oken radiací Q or Tepelné zisky oken radiací jsou v souladu s očekávaným maximem vypočteny pro 12 hodin a předpokládaný obdélníkový stín. Algoritmus výpočtu zátěže je patrný z následujícího výpočtu. Ukázku programového řešení tepelných zisků oken radiací s grafickým výstupem pro zvolený interval dnů uvádí [1], [2]. 3.1 Výpočet pro okna s orientací na J - výpočtové veličiny: azimut stěny γ = 180 o, dle [1] azimut slunce α = 180 o, výška slunce h = 60 o, intenzita sluneční radiace I o = 435 Wm -2, difúzní složka I d = 141 Wm -2, - 16 (20) -
17 Název kap. č. 2 - rozdíl azimutů β = α - γ = = 0 o - vodorovný stín e 1 = d.tgβ = 0,15.tg0 = 0 m - svislý stín c.tg e h 0,25.tg60 2 = = = 0, 433 m cos β cos 0 - osluněná plocha S os = [a - (e 1 - f)].[b - (e 2 - g)] = [2,8-0].[1,9 - (0,433-0,1)] = 4,39 m 2 - plocha okna S o = a.b = 2,8.1,9 = 5,32 m 2, počet oken n = 5 - stínící součinitel dle [4] s = 0,9.0,8 = 0,72 - tepelné zisky radiací n oken Q or = [S os.i o.c o + (S o - S os ).I od ].s.n Q orjv = [4, (5,32-4,39).141].0,72.5 = 7833 W 3.2 Výpočet pro okna s orientací na S - γ = 0 o, α = 180 o, β = > 90 o neosluněno S os = 0 m 2 - S o = a.b = 1,2.2,1 = 2,52 m 2, I od = 141 Wm -2, s = 0,72, n = 13 - Q orsz = S o.i od.s.n = 2, ,72.13 = 3326 W 3.3 Celkový tepelný zisk oken radiací pro 12 hodin Q or = Q orjv + Q orsz = = W 4. Tepelné zisky oken konvekcí Q ok = S o.k o.(t eτ - t i ) - plochy oken S okj = (3.2,1).5 = 31,5 m 2, S oks = (1,2.2,1).13 = 32,6 m 2 - teplota vnějšího vzduchu v 12 hodin t eτ = 24,8 o C, dle [1] - Q ok = 31,5.2,2.(24,8-25) + 32,76.2,7.(24,8-25) = -49 W 5. Přehled vypočtených hodnot Tepelné zisky oken radiací Q or = W Tepelné zisky oken konvekcí Q ok = -49 W, lze zanedbat 2.5 Úkol Zadání: Úkolem je výpočet tepelné zátěže, vodních zisků a tepelných ztrát místnosti dle obr. 8. Výchozí hodnoty Účel místnosti - sál, místo stavby Brno, půdorys dle obr. 8, KV = 4,2 m, vnější obvodová konstrukce o tloušťce δ = 0,45 m, k = 0,6 Wm 2 K -1, c = 960 Jkg -1 K -1, - 17 (20) -
18 Název předmětu Modul # ρ = 1350 kgm -3, okna JV fasády jsou dřevěná 3x2,1 m, rám f = g = 0,1 m, zasklená část a = 2,8 m, b = 1,9 m, vodorovná stínící deska c = 25 cm, hloubka d = 15 cm, součinitel prostupu tepla k o = 2,9 Wm -2 K -1, okna SZ fasády kovová 1,2x2,1 m, k o = 4,7 Wm -2 K -1, stínící prostředek - světlé záclony, součinitel c o = 1, intenzita osvětlení I x = 120 lx, místnost je v I. P budovy, požadovaná teplota v letním období t i = 25 o C, teplota okolní místnosti t io = 28 o C, počet osob n l = 120. S t io d = t i = 25 o C 13x1200x2100 c = Řešení Řešení úkolu uvádí [2]. Obr. 8 Půdorys místnosti 2.6 Kontrolní otázky Základní složky tepelných a hmotnostních bilancí Charakter tepelných výměn, tepelných zisků a ztrát Tepelná zátěž oken, osluněná ploch Tepelná zátěž stěn, časové zpoždění Vnitřní tepelná zátěž Vodní zisky - 18 (20) -
19 Závěr 3 Závěr 3.1 Shrnutí Kapitola popisuje základní fyzikální děje probíhající mezi budovou či místnosti a okolím. Probíhající děje mají charakter tepelně látkových toků. Reálný extrém uvedených toků je výchozí pro návrh vzduchotechnických systémů. Základními složkami tepelných výměn jsou tepelná zátěž oken a venkovních stěn, jenž mají výrazný nestacionární charakter. Zpravidla konstantní průběh mají vnitřní tepelné zisky svítidel a v budovách s pobytem osob pak tepelná produkce lidí. Dominantní složkou tepelných výměn je sluneční radiace a s související tepelná zátěž okny. Výchozí pro návrh vzduchotechnických systémů jsou reálné hodnoty tepelně látkových výměn probíhající mezi místnosti, jejíž mikroklima zajišťuje vzduchotechnika a okolím místností. Při vyčíslení uvedených výměn, které mají charakter časově proměnných toků, se uplatní řešení fyzikálních dějů, dokumentovaných v modulu BT02-02 a [1], [2], [6] 3.2 Studijní prameny Seznam použité literatury [1] Gebauer, G., Rubinová, O., Horká, H. Vzduchotechnika. ERA, Brno 2005 [2] Hirš J., Gebauer, G., Rubinová, O. Vzduchotechnika příklady a návrh. Cerm, Brno 2006 [3] Chyský, J., Hemzal, K., a kol. Větrání a klimatizace. Bolit, Brno 1993 [4] Názvoslovný výkladový slovník z oborů techniky prostředí. Přílohy časopisu VVI 2001 a 2002 [5] ČSN Tepelná ochrana budov [6] ČSN Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů Seznam doplňkové studijní literatury [7] ČSN EN 832 Tepelné chování budov Výpočet potřeby energie na vytápění Obytné budovy [8] ČSN EN ISO 7730 Mírné tepelné prostředí - Stanovení ukazatelů PMV a PPD a popis podmínek tepelné pohody [9] ČSN EN Vytápěcí systém budov. Metoda výpočtu tepelné ztráty [10] ČSN ISO Tepelné chování budov Výpočet vnitřních teplot v místnosti v letním období bez strojního chlazení Základní kritéria pro validační postupy - 19 (20) -
20 Název předmětu Modul # [11] ČSN ISO Tepelné chování budov Výpočet vnitřních teplot v místnosti v letním období bez strojního chlazení Zjednodušené metody Odkazy na další studijní zdroje a prameny [12] (20) -
Tepelně vlhkostní bilance budov
AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Tepelně vlhkostní bilance budov 10. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Harmonogram t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima budov, výpočet tepelných ztrát
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-12 APLIKACE VZDUCHOTECHNIKY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-08 KLIMATIZACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB Vzduchotechnika,
VícePROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN
PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN Autor: Organizace: E-mail: Web: Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta
VíceTB2A Úkol č.1 Výpočet tepelného zisku klimatizovaného prostoru
TB2A Úkol č.1 Výpočet tepelného zisku klimatizovaného prostoru V této úloze bude řešen výpočet tepelné zátěže dle ČSN 730548. Základní terminologie Teplo citelné teplo, působící změnu teploty vzduchu při
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-09 ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB
VíceTHE APPLICATION OF MATHEMATICAL MODEL TO CALCULATE THE STABLE CLIMATE BY TERUNA SOFTWARE. Olga Navrátilová, Zdeněk Tesař, Aleš Rubina
THE APPLICATION OF MATHEMATICAL MODEL TO CALCULATE THE STABLE CLIMATE BY TERUNA SOFTWARE Olga Navrátilová, Zdeněk Tesař, Aleš Rubina Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení
VíceVzduchotechnika BT02 TZB III cvičení
Vzduchotechnika BT02 TZB III cvičení Anotace Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně
Více( ) , w, w EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT
EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT Ľubomír Hargaš, František Drkal, Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha
VíceOPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-07 SYSTÉMY VĚTRÁNÍ A TEPLOVZDUŠNÉHO VYTÁPĚNÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-11 HLUK A CHVĚNÍ VE VZDUCHOTECHNICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceTematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov
Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná
VíceTéma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4
Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: soustavy vytápění 4 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1207_soustavy_vytápění_4_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název
VíceEFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION DOLNÍ BAVORSKO
EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápěnía využitíobnovitelných zdrojůenergie se zaměřením na nízkoenergetickou a pasivní výstavbu OTOPNÁ SOUSTAVA Investice do Vaší budoucnosti Projekt
VíceICS Listopad 2005
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91. 120. 10 Listopad 2005 Tepelná ochrana budov - Část 3: Návrhové hodnoty veličin ČSN 73 0540-3 Thermal protection of buildings - Part 3: Design value quantities La protection
VíceZuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ STAVEB Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Kvalita vnitřního prostředí staveb je popsána hodnotami fyzikálních,
VíceTEPELNÁ STABILITA MÍSTNOSTI V LETNÍM OBDOBÍ (odezva místnosti na tepelnou zátěž)
TEPELNÁ STABILITA MÍSTNOSTI V LETNÍM OBDOBÍ (odezva místnosti na tepelnou zátěž) podle EN ISO 13792 Simulace 2017 Roubenka Název úlohy : Zpracovatel : Michael Pokorný Zakázka : Datum : 29.5.2018 ZADANÉ
Více1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti
H O D N O C E N Í B U D O V Z H L E D I S K A E N E R G E T I C K É N Á R O Č N O S T I K A P I T O L A. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti Hodnocení stavebně energetické vlastnosti budov
VíceVýpočet potřeby tepla na vytápění
Výpočet potřeby tepla na vytápění Výpočty a posouzení byly provedeny při respektování zásad CSN 73 05 40-2:2011, CSN EN ISO 13789, CSN EN ISO 13790 a okrajových podmínek dle TNI 73 029, TNI 73 030. Vytvořeno
VíceVYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov
Strana 738 Sbírka zákonů č. 78 / 2013 78 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
VíceVliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí
Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí Jiří Ježek 1, Jan Schwarzer 2 1 Oknotherm spol. s r.o. 2 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Abstrakt Obsahem příspěvku je určení
VíceÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU
2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz
VíceTabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost
Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.
VíceStudie snížení tepelné zátěže rodinného domu při použití stínicích prvků
Studie snížení tepelné zátěže rodinného domu při použití stínicích prvků Zadavatel: Sdružení výrobců stínicí techniky a jejích částí SVST IČ: 72048441 Vypracoval: Ing. Milan Pařenica PRODIG TCV s.r.o.
VíceIDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:
ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov 09/2013 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov, Thákurova 7,166 29
VícePROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...
PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza
VícePrůměrný součinitel prostupu tepla budovy
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Praha Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2014 především s ohledem na změny v normách.
VíceÚstřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1
Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR PŘEDNÁŠKA č. 1 Stavby pro bydlení Druh konstrukce Stěna vnější Požadované Hodnoty U N,20 0,30 Součinitel prostupu tepla[ W(/m 2. K) ] Doporučené Doporučené
VíceLineární činitel prostupu tepla
Lineární činitel prostupu tepla Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2018 především s ohledem na změny v normách. Lineární činitel
VíceBH059 Tepelná technika budov
BH059 Tepelná technika budov Tepelná stabilita místnosti v zimním období Tepelná stabilita místnosti v letním období Tepelná stabilita charakterizuje teplotní vlastnosti prostoru, tvořeného stavebními
VíceMěření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách
Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách Veličiny k hodnocení tepelně vlhkostní složky mikroklimatu budov Teplota vzduchu Výsledná teplota Teplota mokrého teploměru Operativní teplota Střední
VíceSOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU
PROTOKOL Z VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ PROGRAMU ENERGETIKA NA POTŘEBU ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ DLE ČSN EN 15 265. SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU Testována byla zkušební verze programu ENERGETIKA 3.0.0 z 2Q
VíceSimulace letního a zimního provozu dvojité fasády
Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-06 SOUČÁSTI VZDUCHOTECHNICKÝCH SYSTÉMŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceVnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová
Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Vnitřní prostředí staveb Definice
VícePohled na energetickou bilanci rodinného domu
Pohled na energetickou bilanci rodinného domu Miroslav Urban Katedra technických zařízení budov Stavební fakulta, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov UCEEB 2 Obsah prezentace
VíceMěření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK
Měření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK Měřící úloha č. 1 měření vnitřní teploty vzduchu Měřící úloha č. 2 měření vnitřní relativní vlhkosti vzduchu Měřící úloha č. 3 měření globální
VíceTéma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3
Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1203_základní_pojmy_3_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony
Víceh nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
VíceTepelné soustavy v budovách
Tepelné soustavy v budovách Výpočet tepelného výkonu ČSN EN 12 831 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV Ing. Petr Horák, Ph.D. 1.3. 2010 2 Platnost normy ČSN
VíceSolární energie. Vzduchová solární soustava
Solární energie M.Kabrhel 1 Vzduchová solární soustava teplonosná látka vzduch, technicky nejjednodušší solární systémy pro ohřev větracího vzduchu, vysoušení,možné i temperování pohon ventilátorem nebo
VíceOPTIMALIZACE PROVOZU OTOPNÉ SOUSTAVY BUDOVY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO JEJÍ REKONSTRUKCI
Konference Vytápění Třeboň 2015 19. až 21. května 2015 OPTIMALIZACE PROVOZU OTOPNÉ SOUSTAVY BUDOVY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO JEJÍ REKONSTRUKCI Ing. Petr Komínek 1, doc. Ing. Jiří Hirš, CSc 2 ANOTACE Většina realizovaných
VíceENERGETICKÉ VÝPOČTY. 125ESB1,ESBB 2011/2012 prof.karel Kabele
ENERGETICKÉ VÝPOČTY 39 Podklady pro navrhování OS - energetické výpočty Stanovení potřebného výkonu tepelné ztráty [kw] Předběžný výpočet ČSN O60210 Výpočet tepelných ztrát při ústředním vytápění ČSN EN
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Škola Autor Číslo projektu Číslo dumu Název Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Ivana Bočková CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_38_V_3.05 Vzduchotechnika
VíceProtokol č. V- 213/09
Protokol č. V- 213/09 Stanovení součinitele prostupu tepla U, lineárního činitele Ψ a teplotního činitele vnitřního povrchu f R,si podle ČSN EN ISO 10077-1, 2 ; ČSN EN ISO 10211-1, -2, a ČSN 73 0540 Předmět
VíceOkrajové podmínky pro tepelně technické výpočty
Okrajové podmínky pro tepelně technické výpočty Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2014 především s ohledem na změny v normách.
VíceMiloš Lain, Vladimír Zmrhal, František Drkal, Jan Hensen Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze
Simulace budov a techniky prostředí 2006 4. konference IBPSA-CZ Praha, 7. listopadu 2006 VYUŽITÍ AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI BETONOVÉ KONSTRUKCE BUDOVY PRO SNÍŽENÍ VÝKONU ZDROJE CHLADU Miloš Lain, Vladimír Zmrhal,
VíceStavební Fyzika 2008/ představení produktů. Havlíčkův Brod
- představení produktů Havlíčkův Brod 29.04.2009 Pohled do Historie - ložnice pod širým nebem Pohled do Historie - chráníme se před počasím Pohled do Historie - mění se klima - stěhujeme se na sever Pohled
VíceEnergetická náročnost budov
HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY 111 Teplá voda Umělé osvětlení Energetická náročnost budov Vytápění Energetická náročnost budov Větrání Chlazení Úprava vlhkosti vzduchu energetickou náročností
VíceSFA1. Oslunění a proslunění budov. Přednáška 3. Bošová- SFA1 Přednáška 2/1
SFA1 Oslunění a proslunění budov Přednáška 3 Bošová- SFA1 Přednáška 2/1 ORIENTACE BUDOV A DOBA OSLUNĚNÍ Možné polohy azimutu normály fasády severním směrem: Bošová- SFA1 Přednáška 3/2 ORIENTACE BUDOV A
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceKLIMATIZACE OBŘADNÍ SÍNĚ Městská úřad Mimoň, Mírová 120, Investor: Město Mimoň, Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III
TECHNICKÁ ZPRÁVA Akce : KLIMATIZACE OBŘADNÍ SÍNĚ Městská úřad Mimoň, Mírová 120, Investor: Město Mimoň, Mírová 120, 471 24 Mimoň Mimoň III Profese : KLIMATIZACE Zakázkové číslo : 29 09 14 Číslo přílohy
Více(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Přednášky pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Přednáška č. 2 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA, Ph.D. Nové výukové moduly
VíceKomplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov
Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. ČVUT v Praze Ústav techniky prostředí Technická 4 166 07 Praha 6
VíceNovinky v oblasti vytápění a přípravy teplé vody. Roman Vavřička. Teplá voda vs. Vytápění
Novinky v oblasti vytápění a přípravy teplé vody Roman Vavřička 1/15 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Teplá voda vs. Vytápění PŘÍKLAD: Rodinný dům 4 osoby VYTÁPĚNÍ Celková tepelná ztráta
Vícespotřebičů a odvodů spalin
Zásady pro umísťování spotřebičů a odvodů spalin TPG, vyhlášky Příklad 2 Přednáška č. 5 Umísťování spotřebičů v provedení B a C podle TPG 704 01 Spotřebiče v bytových prostorech 1 K všeobecným zásadám
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento
VíceLaboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ VPRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení Měření kvality vnitřního prostředí doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze 1 Zadání úlohy
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Nízkoenergetické budovy
Vícerekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva
rekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva Jiří Novák činnost technických poradců v oblasti stavebnictví květen 2006 Obsah Obsah...1 Zadavatel...2
Více02 Výpočet potřeby tepla a paliva
02 Výpočet potřeby tepla a paliva Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/29 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz kde t d tis tes Q, 24 3600 e e e t VYT teor
VíceBudova a energie ENB větrání
CT 52 Technika prostředí LS 2013 Budova a energie ENB větrání 11. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. 1 Osnova předmětu týden přednáška 1 Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostoru 2 Tepelná pohoda
VíceTZB Městské stavitelsví
Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelsví Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního
Více= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0
Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Z ln I ln I ln I ln I 0 n = [-] (1) 0 n, č Kde: I 0 sluneční konstanta 1 360 [W.m -2 ]; I n intenzita
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-04 METEOROLOGICKÉ ZÁKLADY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB-Vzduchotechnika,
VíceA11 - Navrhování vnitřního prostředí budov dle principů trvale udržitelné výstavby vytápění, chlazení
NÁRODNÍ STAVEBNÍ CENTRUM s.r.o. A11 - Navrhování vnitřního prostředí budov dle principů trvale udržitelné výstavby vytápění, chlazení BRNO 2012 Realizováno v rámci projektu EdUR Edukace udržitelného rozvoje
VícePorovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu
Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu
VíceDřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy
Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Ing. arch. Tereza Vojancová Technický poradce tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz OBSAH 1 ÚVOD 2 ENERGETICKY
VíceŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ. Elektrodesign ventilátory s.r.o
ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ RODINÝCH DOMŮ A BYTŮ 1 Legislativní předpisy pro byty a bytové domy Vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 11 WC a prostory pro osobní hygienu a vaření musí být účinně
VíceDetail nadpraží okna
Detail nadpraží okna Zpracovatel: Energy Consulting, o.s. Alešova 21, 370 01 České Budějovice 386 351 778; 777 196 154 roman@e-c.cz Autor: datum: leden 2007 Ing. Roman Šubrt a kolektiv Lineární činitelé
VícePROTOKOL MĚRNÉ ROČNÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ
PROTOKOL MĚRNÉ ROČNÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ Návrhový stav Způsob výpočtu SFŽP ČR NZÚ Nová zelená úsporám Identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, popisné číslo, PSČ): Prakšice, Prakšice,
VíceEnergetická certifikace budov v ČR
budov v ČR Marcela Juračková ředitelka odboru kontroly, Státní energetická inspekce seminář: Energetická certifikácia a naštartovanie zmien v navrhovaní budov 15. října 2018 Bratislava A/ Zákon č. 406/2000
VíceCFD. Společnost pro techniku prostředí ve spolupráci s ČVUT v Praze, Fakultou strojní, Ústavem techniky prostředí
Společnost pro techniku prostředí ve spolupráci s ČVUT v Praze, Fakultou strojní, Ústavem techniky prostředí Program celoživotního vzdělávání: kurz Klimatizace a Větrání 2013/2014 CFD Jan Schwarzer Počítačová
VíceVětrání plaveckých bazénů
Větrání plaveckých bazénů PROBLÉMY PŘI NEDOSTATEČNÉM VĚTRÁNÍ BAZÉNŮ při nevyhovujícím odvodu vlhkostní zátěže intenzivním odparem z hladiny se zvyšuje relativní vlhkost v prostoru až na hodnoty, kdy dochází
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceIng. Viktor Zbořil BAHAL SYSTEM VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ
VĚTRÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ (PŘEDEVŠÍM V PASIVNÍCH STANDARDECH) 1. JAK VĚTRAT A PROČ? VĚTRÁNÍ K ZAJIŠTĚNÍ HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ FYZIOLOGICKÁ POTŘEBA ČLOVĚKA Vliv koncentrace CO 2 na člověka 360-400 ppm - čerstvý
VíceNejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor
Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2014 především s ohledem na změny v normách.
VíceÚvod do předmětu Základní pojmy Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostoru Působení Slunce na budovu
CT 52 Technika prostředí LS 2013 Úvod do předmětu Základní pojmy Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostoru Působení Slunce na budovu 1. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. 1 Cíl předmětu / profil
VíceUrčeno pro Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, zaměření Navrhování pozemních staveb
Vzorový dokument pro zpracování základního posouzení objektu z hlediska stavební fyziky pro účely Diplomové práce ve formě projektové dokumentace stavby zpracovávané na Ústavu pozemního stavitelství, FAST,
VíceTECHNICKÁ LEGISLATIVA HARMONIZACE NOREM SE STÁTY EVROPSKÉ UNIE
TECHNICKÁ LEGISLATIVA HARMONIZACE NOREM SE STÁTY EVROPSKÉ UNIE Vydala: Česká energetická agentura Vinohradská 8, 120 00 Praha 2 Vypracoval: March Consulting s.r.o. Tato publikace je určena pro poradenskou
VíceZjednodušená měsíční bilance tepelné soustavy s tepelným čerpadlem BilanceTC 2017/v2
Zjednodušená měsíční bilance tepelné soustavy s tepelným čerpadlem BilanceTC 2017/v2 Tomáš Matuška Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov,
VícePorovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu
Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu
VíceÚloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis
Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis doc. Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D. Katedra prostředí staveb a TZB Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Obsah úlohy Legislativní požadavky
VíceATREA přední český výrobce zařízení pro větrání, chlazení a teplovzdušné vytápění 25.10.2013 1
ATREA přední český výrobce zařízení pro větrání, chlazení a teplovzdušné vytápění 25.10.2013 1 ATREA s.r.o. Jablonec nad Nisou 2 Náklady (Kč/rok) Náklady ( Kč/rok) Náklady ( Kč/rok) Parametry objektů EPD
VíceMRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:
MRT Analysis Autor: Organizace: E-mail: Web: České vysoké učení tecnické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz http://www.fs.cvut.cz/cz/u216/people.html Copyright
Vícetermín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou
Michal Kovařík, 3.S termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou současně základem pro téměř nulové
VíceVysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Energetický audit budov EAB. Seminář č. 4. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Energetický audit budov Seminář č. 4 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Výpočet energetické náročnosti budovy Program ENERGIE je určen
Víceing. Roman Šubrt PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
ing. Roman Šubrt Energy Consulting o.s. PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI e-mail: web: roman@e-c.cz www.e-c.cz tel.: 777 196 154 1 PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Zákon 406/2000 Sb. v aktuálním znění
VíceBudova a energie ENB vytápění a chlazení
CT 52 Technika prostředí LS 2013 Budova a energie ENB vytápění a chlazení 9. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Osnova předmětu týden přednáška 1 Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostoru 2 Tepelná
VíceTECHNICKÁ PŘÍPRAVA FASÁD WWW.TPF.CZ TECHNICKÁ PŘÍPRAVA FASÁD KONZULTACEO U C PROJEKTY DOZORY POSUDKY VÝPOČTY NÁVRHY SOFTWARE. ing.
TECHNICKÁ Odborná inženýrská, projekční a poradenská kancelář v oblasti oken/dveří, lehkých obvodových plášťů (LOP) a jiných fasádních konstrukcí. KONZULTACEO U C PROJEKTY DOZORY POSUDKY VÝPOČTY NÁVRHY
VícePOTŘEBA TEPLA NA VĚTRÁNÍ PASIVNÍHO DOMU
Simulace budov a techniky prostředí 214 8. konference IBPSA-CZ Praha, 6. a 7. 11. 214 POTŘEBA TEPLA NA VĚTRÁNÍ PASIVNÍHO DOMU Jiří Procházka 1,2, Vladimír Zmrhal 2, Viktor Zbořil 3 1 Sokra s.r.o. 2 ČVUT
VíceZákladní řešení systémů centrálního větrání
Základní řešení systémů centrálního větrání Výhradně podtlakový systém - z prostoru je pouze vzduch odváděn prostor je udržován v podtlaku - přiváděný vzduch proudí přes hranici zóny z exteriéru, případně
VíceNávrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze
Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Doc. Ing. Jiří Sedlák, CSc., Ing. Radim Bařinka, Ing. Petr Klimek Czech RE Agency, o.p.s.
VíceM T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22
M T I B ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ KLIMATICKOU TEPLOTOU A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA Ing. Kamil Staněk, k124 2010/03/22 ROVNICE VEDENÍ TEPLA Cíl = získat rozložení teploty T T x, t Řídící rovnice (parciální diferenciální)
VíceTepelné mosty v pasivních domech
ing. Roman Šubrt Energy Consulting Tepelné mosty v pasivních domech e-mail: web: roman@e-c.cz www.e-c.cz tel.: 777 96 54 Sdružení Energy Consulting - KATALOG TEPELNÝCH MOSTŮ, Běžné detaily - Podklady pro
VíceKlíčové faktory Průkazu energetické náročnosti budov
Klíčové faktory Průkazu energetické náročnosti budov 1 Vzor a obsah PENB Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění průkazu Protokol tvoří: a) účel zpracování průkazu b) základní informace o hodnocené
Více2. Tepelné ztráty dle ČSN EN
Základy vytápění (2161596) 2. Tepelné ztráty dle ČSN EN 12 831-1 19. 10. 2018 Ing. Jindřich Boháč ČSN EN 12 831-1 ČSN EN 12 831-1 Energetická náročnost budov Výpočet tepelného výkonu Část 1: Tepelný výkon
Více