EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18.1.2013 2012/0164(APP) NÁVRH PRŮBĚŽNÉ ZPRÁVY o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí systém finanční pomoci členským státům, jejichž měnou není euro (COM(2012)0336 C7-XXXX/2012 2012/0164(APP)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodajka: Danuta Maria Hübner PR\924469.doc PE504.082v01-00 Jednotná v rozmanitosti
PR_Consent_Interim OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...7 PE504.082v01-00 2/9 PR\924469.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí systém finanční pomoci členským státům, jejichž měnou není euro (COM(2012)0336 C7-XXXX/2013 2012/0164(APP)) Evropský parlament, s ohledem na návrh nařízení Rady (COM(2012)0336) ( návrh podpory platební bilance ), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, již předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-XXXX/2013), s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 143 a 352 této smlouvy, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy, jejž dne 23. listopadu 2011 předložila Komise, s ohledem na pozměňovací návrhy, které následně dne 13. června 2012 přijal Parlament, a na předběžné znění návrhu konečné dohody s Radou (zpráva Jean-Paula Gauzèse), s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států 1, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny s názvem Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii 2, s ohledem na čl. 81 odst. 3 jednacího řádu, s ohledem na průběžnou zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7 0000/2013), A. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada zvláštním legislativním postupem přijme nařízení kterým se zavádí systém finanční pomoci členským státům, jejichž měnou není euro, a to jednomyslně a po obdržení souhlasu Parlamentu; B. vzhledem k tomu, že nařízením Rady (ES) č. 332/2002 byl v roce 2002 zaveden systém podpory platební bilance, který umožňuje poskytnout finanční pomoc členským státům, jejichž měnou není euro; C. vzhledem k tomu, že celková částka, která je v rámci tohoto systému k dispozici, byla v reakci na finanční krizi v prosinci 2008 navýšena z původních 12 000 milionů EUR na 25 000 milionů EUR a v květnu 2009 na 50 000 milionů EUR; vzhledem k tomu, že 1 2 Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1. Přijaté texty, P7_TA(2012)0430. PR\924469.doc 3/9 PE504.082v01-00
z celkové částky 50 000 milionů EUR bylo celkem 13 400 milionů vyplaceno Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku, a že mimo to bylo Rumunsku vyplaceno 1 400 milionů EUR v rámci preventivního programu finanční pomoci; D. vzhledem k tomu, že hlavním podpůrným mechanismem pro členské státy eurozóny je Evropský mechanismus stability zavedený v říjnu 2012 a že jeho úvěrová kapacita činí 500 000 milionů EUR zajištěných upsaným základním kapitálem; vzhledem k tomu, že Evropský mechanismus stability bude v budoucnu moci za určitých podmínek poskytnout přímou finanční podporu bankám, které se potýkají s problémy; E. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2012 žádal, aby vývoj Evropského mechanismu stability směřoval k řízení v rámci metody Společenství, byl odpovědný Parlamentu a aby klíčová rozhodnutí, jako je zajištění finanční pomoci členskému státu a uzavírání memorand, podléhala řádné kontrole ze strany Evropského parlamentu; F. vzhledem k tomu, že návrh podpory platební bilance neumožňuje členským státům, jejichž měnou není euro, čerpat z finančních nástrojů, které jsou v plné míře srovnatelné s nástroji, jichž mohou využít v rámci Evropského mechanismu stability; G. vzhledem k tomu, že aktualizace nařízení Rady (ES) č. 332/2002 by umožnila zajistit rovné podmínky členským státům eurozóny a členským státům mimo ni a zjednodušila by postup spuštění systému podpory platební bilance; 1. vítá návrh podpory platební bilance coby první krok k nastolení rovných podmínek pro členské státy eurozóny a členské státy mimo ni; připouští, že to není jednoduchý úkol, neboť v eurozóně byly nedávno zavedeny silné mechanismy; 2. zastává však názor, že k dosažení přijatelného výsledku je nutné provést řadu změn obsažených v této průběžné zprávě; v zájmu transparentního rozhodování proto žádá, aby Rada a Komise před přijetím nařízení, které vychází z návrhu podpory platební bilance (nařízení o platební bilanci), počkaly na přijetí této průběžné zprávy; 3. poukazuje na to, že před přijetím návrhu podpory platební bilance Komise nevedla rozsáhlé konzultace a že tuto skutečnost nepodložila odůvodněním, že se jedná o mimořádně naléhavý případ, což požaduje čl. 2 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o Evropské unii; 4. poukazuje na to, že není uveden odkaz na uplatnění zásad subsidiarity a proporcionality, jak stanoví čl. 5 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o Evropské unii; 5. žádá Radu a Komisi, aby zohlednily následující doporučení: (i) Komise by měla objasnit, zda pomoc, která by mohla být poskytnuta členskému státu mimo eurozónu podle nařízení (EU) č. 407/2010 o zavedení evropského PE504.082v01-00 4/9 PR\924469.doc
mechanismu finanční stabilizace 1, by se po skončení trvání evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) řídila nástroji přijatými na základě nařízení o platební bilanci; (ii) mezi systémem podpory platební bilance a využíváním strukturálních fondů by neměla být žádná spojitost ani podmíněnost; podmínky pro využívání prostředků ze strukturálních fondů by měly být, pokud je to potřeba, stanoveny v příslušném legislativním aktu; (iii) (iv) (v) (vi) je vítána větší rozmanitost způsobů finanční pomoci poskytované členským státům mimo eurozónu, kterou přináší návrh podpory platební bilance; je však nutné k vybraným nástrojům finanční pomoci připojit vhodný nástroj pro rekapitalizaci bank, a zajistit tak rovné podmínky členským státům eurozóny a členským státům mimo ni; u předběžných nepodmíněných úvěrových linek poskytnutých mimo Unii by neměla být uložena povinnost konzultovat Komisi a za tímto účelem je třeba odpovídajícím způsobem změnit čl. 2 odst. 4 návrhu podpory platební bilance; k praktické srozumitelnosti návrhu podpory platební bilance by přispělo vymezení dvou koncepcí v čl. 4 odst. 1, a to udržitelné zahraniční pozice a skutečnosti, zda banky mají, či nemají problémy s platební schopností ; v čl. 4 odst. 2 návrhu podpory platební bilance je nutné srozumitelněji popsat a stanovit přesněji mezní hodnoty a kritéria hodnocení, podle nichž bude možné určit, který stát již nesplňuje požadavky pro předběžnou podmíněnou úvěrovou linku, ale je stále způsobilý k přístupu k úvěrové lince za zpřísněných podmínek; (vii) je nutné objasnit čl. 6 odst. 5 návrhu podpory platební bilance o přechodu z předběžné podmíněné úvěrové linky na úvěr, dojde-li ke zhoršení hospodářské situace, a to především co se týče časového harmonogramu a faktorů, na jejichž základě bude přechod uskutečněn; (viii) (ix) (x) je nutné zvýšit transparentnost a odpovědnost v postupu zvýšeného dohledu, a to změnou hospodářského dialogu tak, aby Parlament mohl vyzvat Komisi, Radu, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond k výměně názorů; v návrhu podpory platební bilance je konečným zajištěním veškerých opatření pomoci rozpočet EU; v souvislosti s tím by Komise měla příhodně vyřešit, jak nad rámec stávajících ustanovení v návrhu podpory platební bilance více zohlednit úlohu rozpočtového dohledu, již Parlament vykonává, a umožnit tak skutečnou odpovědnost; prozatímní dohoda vyjednávacích týmů Parlamentu a Rady ohledně zprávy Jean- Paula Gauzèse je vítána, současně je však důležité, aby nařízení o platební bilanci odráželo současný stav, zejména pokud jde o následující hlediska: 1 Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1. PR\924469.doc 5/9 PE504.082v01-00
uznání a úloha efektu přelévání (čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1a zprávy Jean-Paula Gauzèse), kritéria, která je nutné vzít v úvahu při rozhodování, zda bude členský stát podléhat zvýšenému dohledu (čl. 2 odst. 1 zprávy Jean-Paula Gauzèse), transparentnost rozhodnutí Komise (čl. 2 odst. 3a zprávy Jean-Paula Gauzèse), upřesnění, jak se má zachovat členský stát pod zvýšeným dohledem, včetně zmínky o úloze Evropské centrální banky (čl. 3 odst. 1 zprávy Jean-Paula Gauzèse); hospodářský dialog s Komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem (čl. 3 odst. 6a zprávy Jean-Paula Gauzèse), upřesnění hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu (čl. 5 odst. 1a zprávy Jean-Paula Gauzèse), transparentnost a odpovědnost vůči Parlamentu v rámci makroekonomického ozdravného programu (čl. 6 odst. 1 zprávy Jean-Paula Gauzèse), nutnost mít k dispozici realistické a aktuální prognózy (čl. 6 odst. 4 zprávy Jean-Paula Gauzèse), posouzení, zda jsou odchylky od programu způsobeny příčinami, na něž dotyčný členský stát nemá vliv, nebo zda je ovlivnit může, a explicitní ochrana odvětví zdravotní péče a vzdělávání (čl. 6 odst. 5 zprávy Jean-Paula Gauzèse), komplexní audit financí členského státu v rámci makroekonomického ozdravného programu (čl. 6 odst. 6a zprávy Jean-Paula Gauzèse) pravidelné předávání výsledků kontrolních misí, které probíhají v rámci dohledu po ukončení programu, Parlamentu, včetně možnosti zahájit hospodářský dialog (čl. 11 odst. 3 zprávy Jean-Paula Gauzèse), možnost hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě zrušit opatření přijatá v rámci dohledu po ukončení programu (čl. 11 odst. 4 zprávy Jean-Paula Gauzèse), zpráva o uplatňování nařízení o platební bilanci (čl. 13 písm. c) zprávy Jean-Paula Gauzèse); 6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Evropskému mechanismu stability a Mezinárodnímu měnovému fondu. PE504.082v01-00 6/9 PR\924469.doc
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Předložený návrh podpory platební bilance je ve své podstatě vítanou iniciativou, která sjednotí postupy finanční pomoci v eurozóně a mimo ni. Je však nutné jej v intencích této průběžné zprávy částečně změnit a upravit. Průběžná zpráva je předložena způsobem, který za současného postupu Parlamentu umožňuje bohužel pouze schválit či zamítnout konečný návrh nařízení, nikoli jej změnit. Komise mimo to po původním návrhu ze dne 22. června 2012 (COM(2012)0388) musí návrh podpory platební bilance aktualizovat podle prozatímní dohody ve zprávě Jean-Paula Gauzèse o balíčku dvou právních předpisů, v níž jsou upřesněny postupy finanční pomoci v eurozóně. K této aktualizaci však nemá dojít předložením opraveného návrhu, ale včleněním změn přímo do konečného znění, které má Rada přijmout. S ohledem na tyto okolnosti je ještě důležitější nastínit postavení Parlamentu transparentním způsobem, a to v zájmu základní demokratické legitimity a dosažení kladného výsledku v podobě konečného znění nařízení. Tato prozatímní zpráva se nesnaží pojednat o všech tématech, jichž se tento klíčový návrh nařízení dotýká. Pokouší se však předestřít klíčové otázky, které je třeba vyřešit před konečným přijetím tohoto nařízení. Hlavní z nich je sladění návrhu podpory platební bilance s prozatímní dohodou o balíčku dvou právních předpisů. Tato prozatímní dohoda mimo jiné výrazně zvyšuje transparentnost a odpovědnost postupu podávání žádostí a poskytování finanční pomoci členským státům v obtížné situaci, a je zcela nezbytné, aby předložený návrh podobné zvýšení transparentnosti a odpovědnosti převzal. Tato průběžná zpráva mimo to vyžaduje větší srozumitelnost některých ústředních pojmů použitých v návrhu a usiluje o zavedení jasných a spravedlivých postupů poskytování finanční pomoci, které nevyžadují zbytečné neodůvodněné konzultace. Rozpočet EU v tomto případě plní úlohu konečného zajištění finanční pomoci poskytnuté podle tohoto nařízení, a to by se mělo odrazit ve vhodných postupech odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu. Tuto průběžnou zprávu je třeba chápat v širším kontextu současných hospodářských reforem v EU. Tvůrci politik právě kladou základy budoucí bankovní unie. Tvoří ji tři hlavní složky: jednotný mechanismus dohledu, jediný orgán příslušný k řešení a jednotný systém pojištění vkladů. Rada, Parlament a Komise nyní jednají o prvním pilíři systému, který u členských států eurozóny počítá s jednotným dohledem pod záštitou Evropské centrální banky. Tento mechanismus je přístupný členským státům mimo eurozónu, které se chtějí do jednotného dohledu dobrovolně zapojit. Očekává se, že v průběhu roku 2013 Komise předloží návrh jednotného fondu pro řešení problémů. Podrobnosti tohoto návrhu nejsou v této fázi známy, avšak bude nanejvýš důležité, aby byl jakýkoli jednotný fond pro řešení problémů v budoucnu přístupný i členským státům mimo eurozónu. Přidaná hodnota centralizovaného dohledu bude jen velmi malá, pokud náklady na řešení problémů bank ponesou orgány na vnitrostátní úrovni. Finanční instituce však mohou být ještě předtím, než zahájí řešení problémů bank, postaveny před nutnost rekapitalizace. Nebude-li k dispozici stabilní nástroj pro rekapitalizaci bank, může dojít k tomu, že banka v úpadku požádá o prostředky z fondu pro řešení problémů. Máli se předejít vzniku těchto problémů a neřešit tak pouze aktuálně vyvstávající problémy, je tedy nutné zavést nástroje pro rekapitalizaci bank. PR\924469.doc 7/9 PE504.082v01-00
Tato průběžná zpráva vítá skutečnost, že je členským státům mimo eurozónu k dispozici širší škála nástrojů finanční pomoci, a současně upozorňuje na to, že mezi nástroji finanční pomoci dostupnými členským státům mimo eurozónu chybí nástroj pro rekapitalizaci bank. Pro zajištění rovných podmínek členským státům eurozóny a členským státům mimo ni je nutné změnit nastavení tak, aby bylo možné provést rekapitalizaci bank i v členských státech mimo eurozónu. Toto téma je poměrně složité, a proto je zbývající část tohoto vysvětlujícího prohlášení věnována nastínění problému a představení různých možností řešení. Rekapitalizace bank členských států mimo eurozónu Nejvyšší představitelé států a vlád na vrcholné evropské schůzce v červnu 2012 oznámili, že jakmile bude spuštěn jednotný mechanismus dohledu, může být k rekapitalizaci bank eurozóny použit přímo Evropský mechanismus stability. Tuto možnost by však nemohly využít členské státy mimo eurozónu, které se dobrovolně chtějí zapojit do jednotného dohledu. Členské státy mimo eurozónu mají přístup k nástroji podpory platební bilance, jehož možnosti jsou však v porovnání s Evropským mechanismem stability vcelku omezené. Zdá se, že z právního hlediska nic nebrání tomu, aby byl nástroj podpory platební bilance využit k rekapitalizaci bank. Finanční prostředky, kterými nástroj disponuje, jsou však omezené. Předpokládá se, že maximální prostředky nástroje podpory platební bilance nesmí překročit 60 miliard EUR. Toto omezení vyplývá ze skutečnosti, že nástroj je zajištěn rozpočtem EU. V případě, že by jeden z členských států, který uzavřel úvěr, nebyl schopen splácet, byla by EU vystavena riziku, že sama nedokáže dostát svým závazkům. Pokud by rekapitalizace finanční instituce proběhla přímo skrze nástroj podpory platební bilance, byl by vůči této instituci rozpočet EU zranitelný. Riziko se významně sníží poskytnutím úvěru členskému státu, nikoli přímo finanční instituci. V tomto rámci však stále lze uvažovat o tom, že by členské státy mohly využít úvěry přijaté v rámci nástroje podpory platební bilance k rekapitalizaci bank. Vstoupí-li do eurozóny nový členský stát, bude moci využít všech nástrojů Evropského mechanismu stability. V případě členských států mimo eurozónu je vhodné u rekapitalizace bank zvážit další alternativy k nástroji podpory platební bilance, a sice: A. Jedna možnost spočívá ve změně smlouvy o Evropském mechanismu stability tak, aby členským státům mimo eurozónu umožnila přispět do splaceného kapitálu Evropského mechanismu stability s konkrétním cílem vytvořit pojistku pro rekapitalizaci bank. Pozměnění smlouvy o Evropském mechanismu stability však může být velmi obtížné. B. Další možností je pomocí mezivládní smlouvy mezi členskými státy mimo eurozónu vytvořit nový fond se splaceným (po vzoru Evropského mechanismu stability) a případně i s kapitálem splatným na požádání. Tímto fondem by došlo k propojení všech členských států mimo eurozónu, které se zavázaly k přijetí jednotné měny. Na jeho financování by se mohl podílet Mezinárodní měnový fond a bylo by možné jej využít pro rekapitalizaci bank. PE504.082v01-00 8/9 PR\924469.doc
Možnost B by fungovala následujícím způsobem: Pro členské státy mimo eurozónu může být obtížné shromáždit nezbytný kapitál, jímž by do tohoto fondu finanční pomoci přispěly; k překonání tohoto problému lze uvažovat o zapojení Mezinárodního měnového fondu. Pro začátek by Mezinárodní měnový fond mohl mít většinový podíl v kapitálových příspěvcích (80 %) a členským státům mimo eurozónu by připadl zbývající podíl (20 %). Příspěvky členských států mimo eurozónu by mohly zahrnovat splacený kapitál a stejně tak kapitál splatný na požádání (až v případě nutnosti), podobně jako model Evropského mechanismu stability by klíč pro stanovení podílů na kapitálu byl obdobný jako klíč pro stanovení podílů na kapitálu ECB. Bylo by stanoveno, že prostředky z fondu by mohly využívat pouze státy, které se zavázaly, že přijmou jednotnou měnu. To by znamenalo, že pokud se k eurozóně připojí nový členský stát a řídí se Evropským mechanismem stability, jeho příspěvky do fondu pro členské státy mimo eurozónu by mohly být automaticky převedeny do Evropského mechanismu stability (a byly by s ním v souladu, ovšem za předpokladu, že klíč pro příspěvky je u Evropského mechanismu stability a fondu pro členské státy mimo eurozónu stejný). Pokud členský stát mimo eurozónu přestane využívat fond pro členské státy mimo eurozónu, může dojít k tomu, že nebude dostatek finančních prostředků. Zde by byl opět zaručen zásah Mezinárodního měnového fondu, který by tyto chybějící prostředky nahradil. Fond pro členské státy mimo eurozónu by po celou dobu své existence mohl provádět přímou rekapitalizaci finančních institucí mimo eurozónu, aniž by ohrozil rozpočet EU, neboť by nebylo potřeba, aby si Komise půjčila na kapitálových trzích. V konečné fázi by všechny členské státy mimo eurozónu, které fond využívají, přijaly společnou měnu, čímž by fond pozbyl významu. V takovém případě bude zrušen. Všechny příspěvky vložené do fondu pro členské státy mimo eurozónu by v takovém případě byly převedeny do Evropského mechanismu stability, který by v té době měl mít 26 členských států (bez Velké Británie a Dánska a s Chorvatskem). PR\924469.doc 9/9 PE504.082v01-00