Městys Dolní Bukovsko je složen z několika částí. Centrální sídlo Dolní Bukovsko se rozkládá při silnici II/147 cca 9 km západně od Veselí nad Lužnicí a zhruba 13 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Součástí Dolního Bukovska jsou také místní části Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radonice a Sedlíkovice. Z HISTORIE Dolní Bukovsko bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II; od r. 1323 bylo D. Bukovsko majetkem jihočeského rodu Rožmberků a stalo se důležitým hospodářským centrem rožmberského panství, bylo zde vybíráno mýto, procházely tudy důležité obchodní trasy; poblíž staré tvrze ve Bzí, která byla roku 1655 přestavěna na zámeček, vznikl rozlehlý panský velkostatek; kostel sv. Štěpána s farou v Horním Bukovsku je v historických pramenech uváděn již ve 14. století, kdy k němu byly přifařeny vesnice Zálší, Mažice, Klečata a Skrblov po smrti posledního Rožmberka Petra Voka získali panství Švamberkové a od roku 1658 bylo D. Bukovsko v majetku Schwarzenberků; od pol. minulého století se v bohaté a úrodné oblasti D. Bukovska rozvíjela svébytná architektura selského baroka; už v roce 1876 byla v D. Bukovsku založena cihelna, která prakticky funguje až doposud; v roce 1957 bylo v D. Bukovsku založeno zemědělské družstvo, jenž nastolilo kolektivizaci zemědělství; v současné době správní území městysu Dolní Bukovsko skýtá 7 katastrálních území. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k 31.12.2015] průměrný věk [k 31.12.2015] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] Bzí u D. Bukovska, Dolní Bukovsko, Horní Bukovsko, Pelejovice, Popovice u D. Buk.., Radonice u Drahotěšic, Sedlíkovice u D. Buk. 3539 1738 40,8 444 Územní plán obce Dolní Bukovsko 12.01.2004 Změna č. 1 08.09.2007 Změna č. 2 22.04.2011 Změna č. 3 19.01.2013 548 460 53,5 49 51 205 orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní 2172 stav pozemkových úprav probíhají KPÚ Radonice zahájeny 02.04.2013 ostatní k.ú. nezahájeny VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE 1 600 1 400 1 200 1974 1977 1980 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015
I I I VODOVOD KANALIZACE ČOV PLYNOFIKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNIHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ KOUPALIŠTĚ HŘBITOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽISKO NEROST. SUROVIN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANITELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK I. TŘÍDA OCHRANY ZPF VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení 203 075 61 199 34 RD plochy občanského vybavení 0 0 0 plochy rekreace 0 0 0 plochy výroby 123 663 0 0 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE kvalitní zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany kvalitní zdroje podzemní pitné vody dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb neustálý zájem o výstavbu rodinných domů v obci a s tím spojený nárůst počtu obyvatel zvýšená prašnost, hluk a nákladní doprava v obci způsobená těžbou cihlářské suroviny a následné výroby velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně zvyšující ekologickou stabilitu krajiny chybějící cestní síť v krajině naddimenzované areály zemědělské výroby nemají v současné době potenciál využitelnosti brownfield zámku a velkostatku ve Bzí malý podíl vodních ploch přítomnost několika starých ekologických zátěží - skládek vybudování obchvatu sídla Bzí a Dolního Bukovska ochránit hodnotný urbanismus vesnice Pelejovice a Radonice a Sedlíkovice vyhlášením VPZ krajinářské rekultivace vytěžených dobývacích prostorů, které by oživili monotónní rovinatou krajinu realizace KPÚ narušení cenného urbanismu, některých sídel s dochovanými kulturními hodnotami, nevhodnou výstavbou nekoncepční využívání ložisek nerostných surovin utilitárně pro zvýšení finančního zisku závady na starším melioračním systému
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Bzí je malá osada, která vznikla v návaznosti na bývalou středověkou tvrz, která byla roku 1655 přestavěna na barokní zámek o čtyřech křídlech. Vesnice se během doby rozrůstala západním směrem, kdy drobná měřítka staveb ve střední části sídla vystřídaly rozlehlé venkovské usedlosti (dnes štítově orientované na silnici II/147). K samotnému zámku patřil prostorný panský dvůr a zámecký park se zahradou. V dnešní době je památkově chráněný zámek a zemědělský dvůr v havarijním stavu a chátrající objekty tvoří jeden z největších brownfieldů v ORP Týn nad Vltavou. V 2. pol. 20. st. vznikly v k.ú. Bzí u D. B. dva velkokapacitní areály zemědělské výroby, jeden jižně od vesnice Bzí, druhý západně od vesnice Popovice. Dle map stabilního katastru z roku 1828 byla celá jižní část katastru využita jako vodní plocha, uprostřed s lesním porostem v současnosti rozsáhlý lesní komplex. V návaznosti na ní byly zbudovány bašty jako např. jednota Bažil, Ve Smrčí a Nový Dvůr. Zhruba 1 km jižně od Bzí pramení Židova strouha, která je v této části převážně bez porostů. Díky zámeckému parku a zahradě má samotné sídlo dostatek zeleně, která tvoří měkký přechod do zemědělsky využívané krajiny. Krajinná zeleň se v polní matrici vyskytuje jako liniová v návaznosti na cestní síť v krajině a jako břehové porosty rybníků a drobných vodotečí. V krajině je zachována pouze základní cestní síť prostupující bývalou traťovou plužinu. KULTURNÍ Hbz-1 architekt. NKP zámek Bzí a přilehlé budovy velkostatku se zámeckým parkem a drobnou sakrální architekturou Hbz-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 20 Hbz-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 30 Hbz-4 architekt. výklenková kaplička u domu čp. 28 Hbz-5 historická NKP mohylové pohřebiště v lesním komplexu Smrčí Hbz-6 urbanistická Hbz-7 urbanistická jednota Bažil čp. 12 veřejný prostor v centru sídla s autobusovou zastávkou, pomníkem padlých a zelená plocha se vzrostou zelení Hbz-8 urbanistická samoty V Chalupách mezi Soběticemi a Horním Bukovskem PŘÍRODNÍ Hbz-9 Hbz-10 Hbz-11 Hbz-12 VKP ze zákona Pivovarský a Nový rybník jižně od Bzí s břehovými porosty alej od Pivovarského rybníku na Nový Dvůr izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby západně od Popovic izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby jižně od Bzí Zbz-1 ÚP Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí D37/2 - přeložka silnice II/147 obchvat Bzí D37/5 obchvat Dolního Bukovska RBK 4030 - regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA K tvrzi, která se z historických pramenů nacházela v severozápadní části dnešního sídla Dolní Bukovsko při Obecním rybníku, jenž v 15. st. zpustla, bylo ve 13. st. založeno městečko na křižovatce důležitých obchodních stezek. Vyznačovalo se pravidelnou obdélnou prostornou návsí a striktně štítově orientovanými usedlostmi (v dnešní době okapově orientované dostavby městských domků). V současnosti je původní urbanismus ještě velice dobře čitelný, neboť sídlo neutrpělo výrazné přestavbové změny, ale kontinuálně se vyvíjelo v čase až do současnosti. Původní historická část kolem náměstí byla od konce 19. st. doplňována výstavbou dalších objektů podél západní radiály. V 2. pol. 20. st. došlo k zahuštění severní části sídla a v jižní části sídla, v návaznosti na cihelnu, vzniklo nové sídliště v podobě několika panelových domů, městských funkcionalistických vilek a řadové výstavby kolem ulice Za Zahrádky. V jižní části sídla byla v 70. letech. 20. st. rozšířena průmyslová výroba stavebního materiálu (dnešní firma Heluz) v návaznosti na těžbu cihlářské suroviny na blízkém ložisku. Na opačném konci sídla byl zároveň vybudován areál zemědělské výroby a na západě úpravna vody a čerpací stanice. Kvalitní veřejná vybavenost, nabídka práce a dobré dopravní napojení zapříčinily další stavební rozvoj po roce 1991, kdy do roku 2000 bylo vystavěno dalších 50 RD. Stavební vývojový trend pokračuje i nadále, kdy v západní části sídla vznikla po roce 2011 nová suburbie RD na ploše téměř 8,5 ha. Krajina v okolí Dolního Bukovska je silně poznamenána těžbou cihlářských surovin a intenzivní zemědělskou výrobou. Bývalá délková plužina je v dnešní době plně přizpůsobena modernímu velkokapacitnímu obdělávání zemědělské půdy. Krajinná zeleň téměř chybí, cestní síť se ztratila ve velkých blocích orné půdy. Sídelní zeleň je v Dolním Bukovsku zastoupena zejména vzrostlými stromy v centrální části Jiráskova nám. a vklíněným porostům při Obecním rybníku a porosty Bukovského potoku. Významné plochy zeleně je nutné spatřovat také v soukromých prostorách zahrad a sadů za historickými usedlostmi v centrální části sídla a při západní radiále silnice II/147. KULTURNÍ Hdb-1 architekt. NKP kostel Narození Panny Marie Hdb-2 historická NKP zřícenina tvrze Dolní Bukovsko Hdb-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 61 Hdb-4 historická NKP pamětní deska M. Vydrové u čp. 58 Hdb-5 architekt. NKP boží muka při silnici z D. Bukovska do H. Bukovska Hdb-6 urbanistická prostor Jiráskova náměstí s veřejnými budovami, vzrostlou zelení a parterem usedlostí přiléhajících k náměstí Hdb-7 urbanistická veřejný prostor kolem Obecního rybníku se vzrostlou zelení Hdb-8 architekt. budova školy v secesním slohu na Jiráskově náměstí Hdb-9 historická hřbitov v severní části Dolního Bukovska PŘÍRODNÍ Hdb-10 Hdb-11 Hdb-12 Hdb-13 Hdb-14 VKP ze zákona VKP ze zákona izolační zeleň kolem sportovního areálu porosty údolnic drobných vodních toků v severozápadní části sídla les na sever od D. Bukovska liniová zeleň kolem silnici z D. Bukovska na Pelejovice les s vodními plochami v jižní části katastru mezi Popovicemi a Pelejovicemi
Hdb-15 CIVILIZAČNÍ Hdb-16 Hdb-17 Hdb-18 Hdb-19 VKP ze zákona rybník pod Strženou hrází s břehovými porosty cihlářská výroba firmy Heluz motokrosová trať v prostoru ložiska jižně od D. Bukovska úpravna vody D. Bukovsko v západní části sídla trať pro RC modely aut u rybníku Pod Strženou hrází není Záměry ze ZÚR: V2 - vybudování vodovodu od Mažice úpravna vody Dolní Bukovsko Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 D37/5 - přeložka silnice II/147 obchvat Dolního Bukovska RBC 4029 - regionální biocentrum Horní Bukovsko RBK 4030 - regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice V. Aktualizace ZÚR pouze měněné části: V2 - vybudování vodovodu od Mažice úpravna vody Dolní Bukovsko změna trasy URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Centrum sídla je tvořeno gotickým kostelem sv. Štěpána. Usedlosti byly rozloženy volně kolem dvou komunikací vedoucích k hospodářskému dvoru severně od sídla a myslivny severozápadně od obce a pokračující dále k obci Hartmanice. V průběhu 20. století bylo sídlo postupně zahušťováno dalšími objekty k bývalému velkostatku byl vystavěn areál zemědělské výroby. Na počátku 21. st. došlo k výstavbě pouze dvou rodinných domů doplňujících proluku v severní části sídla. Dopad zemědělské výroby na krajinu v okolí Horního Bukovska není tak zásadní jako například u obce Dolní Bukovsko. Menší měřítka bloků orné půdy se střídají s trvalými travními porosty, do kterých jsou vklíněny enklávy krajinné zeleně. Zahrady a sady za venkovskými usedlostmi zajišťují měkký přechod sídelní krajiny do kulturní zemědělské krajiny. Relikty z části úsekové a traťové plužiny jsou v některých částech krajiny ještě stále patrné, cestní síť je však neúplná. KULTURNÍ Hhb-1 architekt. NKP kostel sv. Štěpána Hhb-2 urbanistická centrální veřejný prostor kolem kostela se vzrostlou zelení a prostorem zelené návsi s autobusovou zastávkou Hhb-3 urbanistická budovy bývalé myslivny č.p. 20 severozápadně od H. Bukovska Hhb-4 urbanistická budovy bývalého velkostatku severně od H. Bukovska PŘÍRODNÍ Hhb-5 Hhb-6 Hhb-7 VKP ze zákona lesní komplex obklopující sídlo Horní Bukovsko izolační zeleň kolem bývalého velkostatku alej z H. Bukovska do Zálší
Zhb-1 ÚP Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: V2 - vybudování vodovodu od Mažice úpravna vody Dolní Bukovsko Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí RBC 4029 - regionální biocentrum Horní Bukovsko RBK 4028 - regionální biokoridor Jahodiní - Horní Bukovsko V. Aktualizace ZÚR pouze měněné části: V2 - vybudování vodovodu od Mažice úpravna vody Dolní Bukovsko změna trasy URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Malá obec Pelejovice je návesního typu s prostornou návsí, v níž dominuje kostel sv. Jana Křtitele. Uzavřené zemědělské usedlosti lemující náves jsou převážně štítově orientovány a vyznačující se velice prostorným dvorem a velkými hmotami jednotlivých budov. Vesnice si udržela svůj charakter rozhlehlých uzavřených dvorců i v průběhu 20. století a to bez dramatických přestavbových změn, které v té době byly běžné. Vesnice není poznamenána ani stavebními záměry z počátku 21. století a je tak skvělou ukázkou zdejšího urbanismu bohatých blatských usedlostí. Dříve traťová plužina v okolí Pelejovic je na rozdíl od sídla narušena velkokapacitním způsobem zemědělské výroby. Krajinná matrice jsou pole, uspořádány do velkých bloků orné půdy rozděleny pouze základní cestní sítí. Jediné ekologicky stabilní v prvky v katastru jsou trvalé travní porosty na humnech a relikty vzrostlé zeleně bezprostředně navazující na samotné sídlo. KULTURNÍ Hpe-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 11 Hpe-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 17 Hpe-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 18 Hpe-4 PŘÍRODNÍ urbanistická rozsáhlý návesní prostor s kostelem, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hpe-5 Hpe-6 Hpe-7 Hpe-8 remíz severně od Pelejovic liniová zeleň podél stoky severně od Pelejovic přechodová zeleň na rozmezí sídla a plužiny v jižní části Pelejovic liniová zeleň kolem komunikace z Pelejovic do Neplachova Zpe-1 ÚP Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA V katastru Popovice u D. Bukovska se nacházejí dvě sídla, a to Popovice a Hvozdno. Vesnice Popovice je malá osada, která v současnosti čítá několik převážně uzavřených dvorcových usedlostí roztroušených podél v minulosti využívaných komunikací na Pelejovice a Hvozdno. Přesto, že je centrální část sídla velice prostorná, nemají Popovice klasický návesní prostor. V jihozápadní části sídla se nacházela obecní pastouška, ke které bylo v průběhu 20. století přistavěno několik dalších staveb (v současnosti sloužící pro bydlení). Vesnice Hvozdno je osada tvořena shluky několika dvorcových usedlostí při silnici z D. Bukovska na Radonice. Obě vesnice Hvozdno i Popovice nejsou tolik poznamenány další výstavbou v průběhu 20. st a počátku st. 21. Dramatický urbanistický zásah byl však realizován v 70. letech 20. st., kdy byl mezi oběma sídly vystaven areál zemědělské výroby a následně další cca 500 m západně, který však již náleží do k.ú. Bzí u D. Bukovska. Obě sídla mají dostatek sídelní zeleně, která je tvořena zejména vzrostlými stromy a břehovými porosty rybníčků. Hvozdno má navíc velice kvalitní přechodovou hranici mezi sídlem a plužinou v podobě liniové zeleně. Krajina je hodně intenzivně zemědělsky využívána bez významných ekologicky stabilních prvků, cestní síť je neúplná bez liniové zeleně. Dříve traťová plužina již není patrná. KULTURNÍ Hpp-1 historická NKP archeologické stopy tvrze Hvozdno Hpp-2 architekt. areál usedlosti čp. 8 ve Hvozdně Hpp-3 architekt. studna u usedlosti čp. 6 Hpp-4 urbanistická veřejný prostor kolem rybníčku pokračující přes silnici s pomníkem padlých, křížkem a vzrostlými stromy ve Hvozdně Hpp-5 urbanistická veřejný prostor s kapličkou, křížkem a lípami ve středu Hvozdna Hpp-6 urbanistická veřejný prostor kolem požární nádrže v Popovicích Hpp-7 urbanistická charakter rozvolněných rozlehlých usedlostí v prostoru sídla Popovice PŘÍRODNÍ Hpp-8 Hpp-9 Hpp-10 VKP registrovaný smíšené stromořadí s vyschlou vodní nádrží na jihozápadě Hvozdna provázanost Hvozdna se zelení a měkký přechod sídla do plužiny izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby Zpp-1 ÚP Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: není URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Radonice, založena jako vesnice návesního typu při silnici z D. Bukovska do Drahotěšic. V jižní části bývala historicky tvrz (zanikla již v 15. st.), po které v současné době zbyl pouze porostlý pahorek obehnaný příkopem a valem. Od konce 19. století se
vesnice rozvinula ještě dále jižněji podél cesty do Drahotěšic. Další stavební záměry v průběhu 20. století zásadně nenarušily historický urbanismus sídla a je možné se zde setkat s prostornými, převážně štítově orientovanými zemědělskými usedlostmi. Druhá řada výstavby zasáhla jihozápadní část sídla, kde na humnech původních chalup, ke konci 20. st., vzniklo několik bytových domů. Hrozbu je možné spatřovat v novodobé výstavbě rodinných domků, která by nevhodně zahušťovala původní sídlo a setřela tak charakter venkovského sídla s částečně dochovanou historickou plužinou. Na historickou jádrovou část sídla v minulosti navazovala traťová plužina, která je zejména na západě sídla ještě stále patrná. Širší okolí sídla už je však nenávratně poznamenáno intenzivní formou zemědělství a velkých bloků orné půdy bez doplňkové cestní sítě. Plužina je téměř bez krajinné zeleně, výhodou je, že západně od sídla se rozkládá rozlehlý lesní komplex. KULTURNÍ Hra-1 historická NKP tvrziště Radonice Hra-2 urbanistická centrální veřejný prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hra-3 historická z části dochovaná traťová plužina při jádrové části sídla PŘÍRODNÍ Hra-4 částečná alej z Radonic do Drahotěšic není Záměry ze ZÚR: RBK 4030 - regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Malá osada Sedlíkovice je unikátní ukázkou zachovalého svébytného rázu bohaté blatské vesnice s rozlehlými dvorcovými usedlostmi a se zdobnými selskobarokními průčelími venkovských staveb. Návesní typ sídla Sedlíkovice (okrouhlice) má velice prostornou náves s kapličkou a několika provozními objekty. Vesnicí protéká potok, ústící do Bukovského potoka, na kterém byl v minulosti obecní rybníček. Urbanistická forma sídla byla v průběhu let zachována i přes obě nejvýznamnější rozvojové etapy (průmyslová revoluce a kolektivizace). Od konce 19. století přibila jediná usedlost a to čp. 19 na severu sídla a na konci 20. st. stodola v jižní části sídla. V roce 2009 byl nově vystavěn objekt pro výrobu a skladování na severu obce při usedlosti čp. 19. Krajina je jako u většiny obcí náležící do pšeničných blat intenzivně zemědělsky využívána. Přechod sídla a plužiny je tvořen liniovými břehovými porosty drobných vodních toků a liniemi porostů kolem krajinné cestní sítě, která je v základu zachována. Znatelná je úseková plužina bezprostředně navazující na sídlo, která skýtá převážně trvalé travní porosty a spolu s liniovou zelení zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny. Zbylá část v minulosti délkové plužiny je transformována do velkých bloků orné půdy, vyhovující současnému velkokapacitnímu obhospodařovávání ZPF.
KULTURNÍ Hsd-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 7 Hsd-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 8 Hsd-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 16 Hsd-4 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 17 Hsd-5 architekt. NKP boží muka na jihovýchodě Sedlíkovic Hsd-6 PŘÍRODNÍ urbanistická návesní prostor s kapličkou, kamenným křížem, pomníkem padlých, vzrostlou zelení a parterem zemědělských usedlostí Hsd-7 Hsd-8 Hsd-9 zeleň na přechodu sídla a plužiny liniová zeleň při březích Bukovského potoka a dalších drobných vodních toků liniová zeleň kolem cestní sítě navazující na sídlo Zsd-1 ÚP Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 Bzí u Dolního Bukovska Pbz-1 Pbz-2 Pbz-3 ÚP Pbz-4 ÚP Pbz-5 Není problém ÚPD V ÚPD vyřešeno V ÚPD vyřešeno brownfield - havarijní stav zámku, velkostatku a okolí - funkční plocha smíšené území bydlení a podnikání poskytuje volnou ruku investorovi průtah silnice II/147 centrem sídla Bzí negativní dominanta hydroglobus areálu zemědělské výroby jižně od Bzí - hydroglobus je zasazen do zeleně, pouze při pohledu ze západu vytváří velmi rušivý prvek stará ekologická zátěž silážní jámy při silnici ze Bzí do Horního Bukovska splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV - ČOV navržena prověřit možnost výsadby krycí zeleně západně od hydroglobu prověřit možnost opětovného využití území Dolní Bukovsko Pdb-1 ÚP, KPÚ Pdb-2 ÚP Pdb-3 ZÚR Pdb-4 ÚP velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě zvýšená prašnost a hlučnost v důsledku těžby cihlářských surovin nevhodné vedení obchvatu severním směrem od sídla D. Bukovsko - obchvat neřeší těžkou nákladní dopravu z Heluzu nevhodný směr rozvojových ploch bydlení inklinující k plochám těžby a výroby při KPÚ prověřit možnost vymezení zlepšení situace, prověřit možnost převzetí do ÚP prověřit nutnost vymezení ploch ochranné zeleně mezi plochami těžby a sídlem prověřit nutnost vymezení ploch těžby prověřit možnost vymezení ploch ochranné zeleně
Pdb-5 ÚP absence parkovacích míst u hřbitova prověřit možnost vymezení plochy pro parkoviště Pdb-6 Není řešitelné v ÚPD Pdb-7 ÚP, KPÚ Pdb-8 ÚP Pdb-9 ÚP negativní architektonická dominanta Jednoty na Jiráskově náměstí - nejlepší řešení vhodná rekonstrukce absence krajinné zeleně - zejména liniové Nesoulad ÚSES v ÚP a aktualizaci ZÚR, chybí RBC 4029 V ÚP je nadbytečný RBK bez podkladu v ZÚR prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit vymezení ÚSES v celém správní území obce prověřit vymezení ÚSES v celém správní území obce Horní Bukovsko Phb-1 Phb-2 ÚP Phb-3 Phb-4 ÚP V ÚP vyřešeno Nelze řešit v ÚPD Phb-5 ÚP/ÚS splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV chátrající budovy velkostatku Nepřehledná křižovatka, při odbočení z hlavní silnice brání výhledu hustý živý plot - nejlépe umístnit zrcadlo Špatné parametry silnice úzký profil, umocněný parkujícími vozidly nevhodně vymezená zastavitelná plocha narušující urbanistickou strukturu obce (struktura je ulicovka) prověřit možnost jiného využití budovy - např. rekreace prověřit možnost zlepšení parametrů ulice prověřit zastavitelnou plochu (hlavně navrženou strukturu), prověřit možnost vyhotovení územní studie pro danou plochu Pelejovice Ppe-1 ÚP, KPÚ velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě Ppe-2 ÚP, KPÚ absence krajinné zeleně Ppe-3 Ppe-4 Není řešitelné v ÚPD jíl lze těžit bez ÚP V ÚP již vyřešeno Ppe-5 ÚAP/ÚP Ppe-6 Nelze řešit ÚPD Ppe-7 ÚP ložisko jílů a kaolinu vymezené v těsné blízkosti urbanisticky cenného sídla, ložisko zasahuje až k silnici III/14711 - není zde prostor pro izolační zeleň splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla Chátrající nemovitá kulturní památky čp. 18 - vzhledem k památkové ochraně je poměrně složité prověřit vymezení jiné funkční plochy, která by přitáhla investora Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Popovice u Dolního Bukovska Ppp-1 V ÚP vyřešeno Ppp-2 ÚP, KPÚ Ppp-3 Nelze řešit v ÚPD splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě ve veřejném prostoru centrální části Popovic nevhodně dominují zeravy a jiné jehličnany, které nejsou původními dřevinami, je vhodné je nahradit jinou výsadbou, ale nelze to řešit v ÚPD prověřit možnost vymezení cestní sítě v KPÚ, prověřit možnost převzetí této sítě do ÚP prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit možnost doplnění dat UAP o historické jádro/urbanistický kompoziční prvek - v textové části ÚP prověřit možnost ochrany urbanistické hodnoty prověřit možnost vymezení krycí zeleně kolem areálu prověřit možnost vymezení cestní sítě v KPÚ, prověřit možnost převzetí této sítě do ÚP
Ppp-4 Nelze řešit v ÚPD nefunkční Dvorský rybník severně od Hvozdna - vypuštěný, zarostlý rybník, bylo by vhodné ho obnovit - v ÚP plocha zanesena jako vodní Radonice u Drahotěšic Pra-1 Pra-2 Pra-3 V ÚP vyřešeno ÚAP/ÚP Začala obnova splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla Částečně chátrající zemědělský areál Pra-4 ÚP Nesoulad se ZÚR chybí RBK 4030 prověřit ÚSES prověřit možnost doplnění dat UAP o historické jádro/urbanistický kompoziční prvek - v textové části ÚP prověřit možnost ochrany urbanistické hodnoty Sedlíkovice u Dolního Bukovska Psd-1 V ÚP vyřešeno Psd-2 ÚAP/ÚP Psd-3 ÚP splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla ložisko jílů a kaolinu vymezená v blízkosti urbanisticky cenného sídla - těžbě jílu zabránit nelze - lze to i bez ÚP, problémem ale může být těžká nákladní doprava vyvolaná potřebou těžby Psd-4 ÚP, KPÚ absence krajinné zeleně Psd-5 ÚP Chybí propojení LBC-1 na LC na západní hranici obce Bošilec prověřit možnost doplnění dat UAP o historické jádro/urbanistický kompoziční prvek - v textové části ÚP prověřit možnost ochrany urbanistické hodnoty prověřit možnost vymezení ploch ploch ochranné zeleně, prověřit vymezení cestní sítě s přihlédnutím na potenciální těžbu prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení, prověřit možnost vymezení zeleně s přihlédnutím na potenciální těžbu jílu prověřit ÚSES