Krakovčice, Sobětice u Žimutic, Smilovice u Týna nad Vltavou, Pořežany, Třitim, Tuchonice, Žimutice ,5 81,5. katastrální území.

Transkript

1 Obec Žimutice leží asi 7 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou na silnici /147. Všemyslicemi protéká Židova strouha přes Žimutický rybník. Správní území obce se skládá ze 7 katastrálních území: Krakovčice, Sobětice u Žimutic, Smilovice u Týna nad Vltavou, Pořežany, Třitim, Tuchonice a Žimutice. Z HSTORE první písemná zmínka je z r. 1261, kdy je zmíněna existence kostela sv. Martina a fary; podle archeologických výzkumů však byla tato lokalita osídlena mnohem dříve, v období neolitu: let před naším letopočtem; v roce 1318 je zmiňován první šlechtic používající predikát ze Žimutic, Jindřich, přibližně v tomto období můžeme předpokládat ve vsi vznik vladyckého sídla; po vymření rodu ze Žimutic r zdědili državu jejich příbuzní páni z Kraselova; v roce 1508 prodali Kraselovští žimutický majetek Janu Čabelickému ze Soutic, ves se stala součástí panství Týn nad Vltavou; po roce 1648 získal Žimutice gubernátor třeboňského panství Jan z Eckersdorfu; v roce 1676 získali Žimutice Schwarzenberkové a připojili je k třeboňskému majetku; k majetku Schwarzenberků náležely Žimutice až do reformy státní správy v roce 1850, kdy byly přičleněny do nově vzniklého okresu Týn nad Vltavou jako osada obce Bečice; v roce 1924 se obec osamostatnila; v roce 1976 se Žimutice staly střediskovou obcí s 15 osadami; po roce 1989 se některé osady osamostatnily. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] Krakovčice, Sobětice u Žimutic, Smilovice u Týna nad Vltavou, Pořežany, Třitim, Tuchonice, Žimutice ,4 443 Územní plán obce Žimutice Změna č Změna č Změna č Změna č ,5 81,5 388,5 34,5 orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní 1527 stav pozemkových úprav nezahájeny VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE

2 VODOVOD KANALZACE ČOV PLYNOFKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘŠTĚ KOUPALŠTĚ HŘBTOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽSKO NEROST. SUROVN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANTELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK. TŘÍDA OCHRANY ZPF VYHODNOCENÍ ZASTAVTELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE kvalitní zemědělské půdy v. a. třídě ochrany přítomnost vodních ploch absence sesuvných a poddolovaných území a činných dobývacích prostorů záplavové území neohrožuje zastavěné území obce rozlehlý lesní komplex v jižní části správního území kvalitní klidné bydlení v obci s venkovským charakterem dostačující občanské vybavení v obci malá míra nezaměstnanosti v území absence velkých areálů zemědělské výroby správní území obce netvoří souvislý celek z katastrálních území (vznik při osamostatnění Modré Hůrky, H. Kněžeklad a Čenkova u Bechyně) chátrající areál hospodářského dvora na severovýchodě Žimutic velké bloky orné půdy chybějící cestní síť v krajině malá možnost krátkodobé rekreace vybudování ČOV realizace KPÚ narušení cenného urbanismu, některých sídel s dochovanými kulturními hodnotami nevhodnou výstavbou URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Krakovčice je drobné sídlo složené z rozptýlených usedlostí kolem velkého centrálního veřejného prostoru. Usedlosti jsou pravidelného čtvercového půdorysu, několik usedlostí je typu vierkant. Drobné dostavby a přístavby na usedlostech v průběhu 20. století téměř nenarušili centrální rozlehlý prostor návsi. Nejzásadnější změna urbanismu přišla v 2.

3 pol. 20. století, kdy došlo k výstavbě areálu zemědělské výroby v jihozápadní části Krakovčic. Následně také byla ve vazbě na meandry pravého přítoku Židovy strouhy zřízena malá vodní nádrž s chatovou osadou. Krajina v okolí je intenzivně hospodářsky využívána. Dříve traťová plužina byla v 2. pol. 20. století zcelena do velkých bloků orné půdy, avšak z části byla zachována historická cestní síť. V katastru Krakovčic téměř chybí veškerá krajinná zeleň. Na severu katastru zasahují lesní pozemky velkého lesního komplexu mezi Krakovčicemi a Klečaty. Po západním kraji katastru se vine Židova strouha, která na sebe váže nivu s dřevinnými a keřovými porosty. KULTURNÍ Hkr-1 urbanistická nezastavěný veřejný prostor uvnitř sídla s rybníčkem a vzrostlou zelení Hkr-2 architekt. vierkant čp. 5 PŘÍRODNÍ Hkr-3 VKP ze zákona niva pravého přítoku Židovy strouhy není Záměry ze ZÚR: není URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Pořežany mají kompaktní sídlo čtvercového tvaru tvořeno volně rozptýlenými dvorcovými usedlostmi větších měřítek. Z centrálního prostoru se rozbíhá několik komunikací, ze kterých se větví další místní komunikace spojující jednotlivé nemovitosti. Hlavní komunikační tah nevede přímo přes obec, ale je veden západní stranou sídla, což je výhodné pro klidné bydlení v centrální části sídla. Většina usedlostí zůstala bez rušivých stavebních úprav, které hojně probíhali v 2. pol. 20. století. Z této doby je v severní části sídla vybudován areál zemědělské výroby, který je v současnosti z části využit pro expozici muzea historických vozidel a staré zemědělské techniky. V lokalitě Brožinky je v současnosti několik usedlostí, které byly vybudovány po odvodnění bývalé rybniční soustavy. Sídlo je lemováno drobnými remízky a liniovou zelení a tak je zajištěn měkký přechod sídla do plužiny. Krajina je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve nepravá traťová plužina je zcelena do velkých bloků orné půdy. Původní cestní síť se nedochovala, ale v současnosti je nahrazena jinou, která plně vyhovuje současnému stylu hospodaření. Západ katastru navazuje na lesní komplex nad Hněvkovickou přehradou. Krajinná zeleň je v katastru zastoupena velice sporadicky, členitý remízek se nachází pouze severně od Pořežan, kde se v lokalitě Brožinky ještě v 1. pol. 19. století nacházela větší rybniční soustava. KULTURNÍ Hpo-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 12 Hpo-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 35

4 Hpo-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 38 Hpo-4 historická NKP mohylník Na prostřední V zahrádkách Hpo-5 urbanistická centrální nezastavěný veřejný prostor s kapličkou a vzrostlou zelení Hpo-6 architekt. boží muka východně od sídla při polní cestě na Modrou Hůrku Hpo-7 historická pomník padlým PŘÍRODNÍ Hpo-8 Hpo-9 členitý remízek severně od obce liniová zeleň na přechodu sídla a plužiny CVLZAČNÍ Hpo-10 Muzeum historických vozidel a staré zemědělské techniky Zpo-1 z ÚP Vybudování vedení VN Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kv Kočín Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice Nedvědice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Smilovice je složena z pravidelných uzavřených dvorcových usedlostí, avšak ve volné urbanistické formě. Centrální prostor s malou návsí je náhodně obestavěn venkovskými usedlostmi. Usedlosti v severní a jižní části jsou těsněji semknuty k sobě, na rozdíl od západního křídla Smilovic, které se více rozvolňuje podél polní cesty směrem do Týna nad Vltavou. Až do poloviny 20. století bylo sídlo téměř nezměněno. V 70. a 80. letech byly zaváděny stavební úpravy na usedlostech, které z části potřeli venkovský charakter sídla. Před některá průčelí zemědělských dvorců byly v té době dostaveny novodobé tvary rodinných domů nebo byly štukové dekory štítů nahrazeny břízolitovou škrábanou omítkou. Areál zemědělské výroby vznikl v závěru 2. pol. 20 století v dostatečné vzdálenosti severně od sídla, takže obec není tolik obtěžována hlukem prachem a zvýšenou nákladní dopravou. Sídlo má poměrně kvalitní sídlení zeleň, měkký přechod sídla do krajiny je zajišťován pomocí záhumenicových sadů a zahrad. Z dříve traťové plužiny se nedochovalo ani rozložení jednotlivých tratí, ani cestní síť. V okolí Smilovic se nachází několik remízů, z nichž pouze jeden na jihozápadě katastru patří do správního území Žimutic. Liniová zeleň je nejvýznamnější při cestní propojce severně na silnici /159 a dále při levostranném přítoku Židovy strouhy, jejíž niva zasahuje nejsevernější cíp katastru. KULTURNÍ Hsm-1 urbanistická centrální prostor s návesní kapličkou a vzrostlou zelení Hsm-2 urbanistická samota čp. 49 Židova Strouha PŘÍRODNÍ Hsm-3 VKP ze zákona niva Židovy strouhy

5 Hsm-4 Hsm-5 Hsm-6 Hsm-7 remíz v jihozápadní části katastru liniová zeleň při propojce na silnici /159 severně od Smilovic remízek s rybníčkem v západní části sídla břehové porosty levobřežního přítoku Židovy strouhy v severní části katastru není Záměry ze ZÚR: není URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Sobětice má velice specifickou urbanistickou formu. Nejedná se vyloženě o návesní typ sídla, protože nemovitosti jsou zde uspořádány do písmene L, po západní a severní straně veřejného prostoru, ale základní forma návesní vesnice je v tomto sídle patrná. Sídlo bylo ušetřeno od zásadní rušivé výstavby z 2. pol. 20. století v podobě přestaveb venkovských dvorců a výstavby velkého areálu zemědělské výroby. Tudíž se v sídle můžeme i v současnosti setkat s dochovanou venkovskou architekturou rozlehlých blatských dvorců se zdobným štukovým dekorem. Za rybniční kaskádou západně od sídla je několik dvorců v lokalitě Dubové Mlýny. Vesnice má velice kvalitní systém sídelní zeleně se vzrostlými stromy, který se napojuje na břehové porosty Dvorského rybníku a liniovou zeleň kolem silnice procházející Soběticemi. Krajinná matrice v katastru Sobětic je orná půda. Díky rybniční kaskádě na drobném vodním toku ústící do Židovy strouhy jsou v území přítomny i remízky a ostatní liniová zeleň ve vazbě na břehové porosty rybníků. V okolí sídla a vodních ploch jsou trvalé travní porosty, což je velice výhodné pro ekologickou stabilitu krajiny, půdoochrannou funkci krajiny a hydrologické poměry v krajině. Dříve traťová plužina i cestní síť se ztratila pod intenzifikací zemědělské výroby a většími lány orné půdy. KULTURNÍ Hsb-1 urbanistická rozlehlý návesní prostor s parterem venkovských usedlostí Hsb-2 architekt. boží muka před čp. 5 Hsb-3 urbanistická samoty Dubové mlýny PŘÍRODNÍ Hsb-4 Hsb-5 Hsb-6 VKP ze zákona rybniční kaskáda na prvním pravém přítoku Židovy strouhy izolační zeleň kolem budovy zemědělské výroby na severu obce alej při silnici /1477 Zsb-1 z ÚP Vybudování vedení VN Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kv Kočín Mírovka

6 Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice Nedvědice RBK regionální biokoridor Jahodiní Horní Bukovsko (nahrazuje RBK 369) URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Sídlo Třitim je v základu malá urbanistická forma ulicovky, která si svou historickou formu zachovala až do současnosti. Sídlo je tvořeno v jižní části velkými uzavřenými dvorci se štítovou orientací, stejně tak na severu jsou dvě velké zemědělské usedlosti. Ve středu sídla (po severní straně komunikace) jsou menší usedlosti a chalupy okapově orientované. Období 2. pol. 20. století urbanistickou formu sídla také moc nepozměnilo. Nedošlo k vybudování areálu zemědělské výroby a dostavby na stávajících usedlostech nenarušily venkovský ráz sídla Třitim. Severní krajinný prostor v katastru Třitimi je lemován velkými lesními komplexy na severu a jihu. Plužina mezi těmito lesními pozemky je intenzivně zemědělsky využívána a dříve traťová plužina je zcelena do větších bloků orné půdy, pouze se základní cestní sítí. Jih katastru je převážně lesnatý. KULTURNÍ Htr-1 historická NKP mohylník Nad mlynářů polem Htr-2 historická NKP mohylník v lesní trati Na homoli Htr-3 historická NKP mohylník v lese Děkanství Htr-4 urbanistická veřejný prostor s kapličkou, pomníkem padlých a vzrostlou zelení Htr-5 urbanistická kamenné zídky s parterem venkovských usedlostí při silnici /10566 Htr-6 urbanistická samota Kozlovák čp. 16 PŘÍRODNÍ Htr-7 Htr-8 Htr-9 VKP registrovaný vstavačová louka pod Hněvkovickým lesem břehové porosty při pravém přítoku Hořejškovského potoka břehové porosty řeky Vltavy není Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC764 - U Bočků URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Hromadná ves složená z rozptýlených dvorcových usedlostí je situována podél komunikace / Ve střední části sídla je veřejný prostor s kapličkou, rybníčkem a autobusovou zastávkou. Urbanismus obce nebyl v minulosti tolik narušen aditivní výstavbou rodinných domů v 2. pol. 20. století. Sídlo bylo také ušetřeno vybudování areálu zemědělské výroba a

7 tak obec působí jako celek klidným venkovským dojmem. Zeleň v sídle je zastoupena zejména vzrostlými dřevinami v zahradách a sadech jednotlivých usedlostí. Krajina v okolí je využívána zemědělským způsobem, kdy sever tvoří větší bloky orné půdy a jih pastviny a výběhy pro koně. Plužina, dříve traťová, se nedochovala, chybí i cestní síť. Krajinná zeleň se v katastru vyskytuje ve vazbě na kaskádu malých vodních nádrží na bezejmenném potoce jižně od sídla. Celá jižní část je v područí rozsáhlého lesního komplexu. KULTURNÍ Htu-1 architekt. NKP kaple sv. Jana Nepomuckého v centrální části Tuchonic Htu-2 historická NKP mohylník Na spáleným Htu-3 historická NKP mohylník Pláně U Budáčka Htu-4 historická NKP mohylník U šraňků Htu-5 PŘÍRODNÍ urbanistická veřejný prostor s kapličkou, pomníkem padlých a vzrostlou zelení v centrální části Tuchonic Htu-6 VKP ze zákona rybniční kaskáda s břehovými porosty na drobném vodním toku jižně od sídla Htu-7 VKP ze zákona Kamenný rybník Htu-8 liniová zeleň podél komunikace /10570 z Tuchonic do Pořežan Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kv Kočín Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice Nedvědice Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí RBC765 Němčice RBK regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Žimutice byly v historii, jak dokládají mapy stabilního katastru z roku 1828, tvořeny velkým zemědělským statkem vedle kostela a jižně od něj se rozkládalo několik statků po březích Žimutického rybníka. Po průmyslové revoluci v průběhu 19. století došlo k postupnému zahušťování sídla a rozpínání Žimutic více jižním směrem. Od poloviny 20. století pak dostal stavební rozvoj v Žimuticích rychlý spád a došlo k blokové výstavbě rodinných domků v jižní části sídla a k četným přestavbám na původních usedlostech. Jelikož je sídlo Žimutice úzce spojeno s břehy rybníku Žimutický, vyskytuje se sídlení zeleň zejména ve vazbě na tuto vodní plochu. Severovýchodně se nachází staré sídlo Hrušov tvořeno několika dvorcovými usedlostmi. Dále severovýchodním směrem pak se rozkládá bývalý panský dvůr Korákov. Krajina v okolí Žimutic je intenzivně zemědělsky využívána. Z dříve traťové a z části úsekové plužiny zbyly jen náznaky jednotlivých tratí se základní cestní sítí. Jižní část katastru je ovlivňována tokem Židova strouha a systémem vodních nadrží, které jsou na ní vybudovány. Severní část katastru zasahuje velký komplex lesních pozemků. Větší bloky orné půdy rozděluje několik remízů rozmístěných po Žimutickém katastru.

8 KULTURNÍ Hži-1 architekt. NKP kostel sv. Martina a kaple sv. Jana Nepomuckého v Žimuticích Hži-2 historická NKP mohylník v lese Remíz Hži-3 urbanistická návesní prostor s pomníkem, vzrostlou zelení a parterem veřejných budov v Žimuticích Hži-4 urbanistická prostor kolem kostela sv. Martina se vzrostlou zelení v Žimuticích Hži-5 urbanistická Hži-6 urbanistická samota čp. 15 veřejné prostranství před budovou obecního úřadu, pošty a restaurace v severní části Žimutic Hži-7 urbanistická semknutá urbanistická forma dvorců v lokalitě Hrušov Hži-8 urbanistická hospodářský dvůr Korákov Hži-9 urbanistická Korákovská hájovna čp. 6 Hži-10 historická hřbitov severně od Žimutic PŘÍRODNÍ Hži-11 VKP ze zákona niva Židovy strouhy s dřevinnými porosty Hži-12 VKP ze zákona Žimutický rybník Hži-13 VKP ze zákona rybník Mnichovec a Farský rybník Hži-14 Hži-15 památný strom remíz severně nad Hrušovem Korákovské duby letní není Záměry ze ZÚR: D37/1, úsek Bečice - Žimutice, východní obchvat obcí Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kv Kočín Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice Nedvědice RBC774 - Jahodiní RBK regionální biokoridor Jahodiní - Horní Bukovsko k.ú. Krakovčice Pkr-1 ÚP, KPÚ Velké půdní celky bez krajinné zeleně Pkr-2 ÚP Pkr-3 ÚP Pkr-4 ÚP Absence izolační zeleně u chátrajícího přístřešku pro seno Nevzhledný objekt veřejné infrastruktury v centrálním veřejném prostoru sídla V platné ÚPD není zajištěna návaznost LBK 4 z ÚP Bečice prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit možnost vymezení izolační zeleně prověřit možnost vymezení vhodné plochy jinde, nebo prověřit možnost vybudování podzemního objektu prověřit vymezení ÚSES

9 k.ú. Pořežany Ppo-1 ÚS Ppo-2 ÚP Ppo-3 ÚP Ppo-4 ÚP Ppo-5 ÚP, KPÚ Ppo-6 Nelze řešit v ÚP Nevzhledný centrální prostor sídla - velké množství asfaltových ploch Rozvojové plochy pro bydlení narušují původní urbanistický charakter sídla - zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, že doplňují mezery v původní rozvolněné zástavbě Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Velké půdní celky bez krajinné zeleně Chátrající stavení v centrální části sídla prověřit vhodnost prověřit možnost převymezení zastavitelných ploch prověřit možnost vymezení izolační zeleně prověřit možnost vymezení ČOV prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení k.ú. Smilovice u Týna nad Vltavou Psm-1 ÚP Splašková voda není čištěna v centrální ČOV prověřit možnost vymezení ČOV Psm-2 Není problém ÚPD Turistická značka vede nevhodně po silnici /159 Psm-3 ÚP, KPÚ Velké půdní bloky bez krajinné zeleně prověřit možnost vymezení izolační zeleně k.ú. Sobětice u Žimutic Psb-1 ÚP Chátrající zemědělský objekt na severu sídla prověřit možnost vymezení izolační zeleně Psb-2 ÚP, KPÚ Velké půdní celky bez krajinné zeleně Psb-3 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit možnost vymezení ČOV k.ú. Třitim Ptr-1 ÚP Ptr-2 Ptr-3 ÚP Není problém ÚPD Absence zákonné ochrany urbanistické hodnoty sídla Špatný stav architektonicky cenné stavby čp. 29 Lokální biokoridor nenavazuje na biocentrum prověřit vhodnost nastavení regulativů tak, aby nedošlo k poškození hodnoty prověřit vymezení ÚSES k.ú. Tuchonice Ptu-1 ÚP Ptu-2 Ptu-3 ÚP Není problém ÚPD Lokální biokoridor Hrby (ÚPO Modrá Hůrka) nenavazuje Chátrající mlýn Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Ptu-4 ÚP, KPÚ Velké půdní celky bez krajinné zeleně prověřit vymezení ÚSES prověřit možnost vymezení ČOV prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení

10 k.ú. Žimutice Pži-1 V PRVKÚK řešeno, v ÚP chybí Pži-2 ÚP, KPÚ Pži-3 Pži-4 Není problém ÚPD Není problém ÚPD Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Velké půdní celky bez krajinné zeleně Přílišná roztroušenost sídla, kdy některé místní části nenavazují na centrální část Chátrající velkostatek v centrální části sídla prověřit vhodnost vymezení ČOV v ÚP prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení Pži-5 ÚP Nesoulad ÚSES ze ZÚR a ÚP prověřit vymezení ÚSES

11

12

13

14