katastrální území výměra počet obyvatel [k ] průměrný věk 42,9 352 orná půda nadmořská výška [m n. m.]

Transkript

1 Počet obyvatel Obec Chrášťany se nachází zhruba 8,5 km severně od Týna nad Vltavou a asi 6 km západně od Bechyně, na silnici /105. Skládá se z pěti částí: Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice a Pašovice. Z HSTORE první písemná zmínka o vsi je z roku 1352, obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně část vsi součástí biskupského panství Týn nad Vltavou; v roce 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavený); kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce u Neznašova; v průběhu husitského hnutí, 22. července 1419, se nedaleko vsi na vrchu Holý konal jeden z významných táborů lidu; při vzniku okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla do tohoto územněsprávního celku začleněna také část Chrášťan, až dosud náležející Bechyni, Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec; v roce 1960 byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů byla obec přivtělena okresu České Budějovice; v roce 1960 se osadami obce staly Koloměřice a Doubravka, v roce 1976 pak také Hosty, Pašovice a Doubrava. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Doubrava nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice ,9 451 Územní plán Chrášťany nezahájeny orná půda 46 zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní 1083 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE Rok

2 VYHODNOCENÍ ZASTAVTELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Malé sídlo Doubrava je rozloženo kolem malého návesního prostoru a tvořeno několika menšími dvorcovými usedlostmi. Centrální část je zahuštěna objekty menších měřítek. V jižní části sídla byl v 70. letech minulého století vybudován areál zemědělské výroby. Sídlo si do současnosti zachovalo semknutý venkovský charakter s dostatkem zeleně. Specifický charakter rozvolněné výstavby dvorců je v lokalitě Rudolfov v jižní části katastru. V dnešní době zejména rekreačně využívaná lokalita. Krajina v okolí je ovlivňována řekou Vltavou, na jejímž pravém břehu se táhne linie porostů, přecházející směrem k Doubravě do zemědělského využití. Pole jsou střídána loukami a pastvinami, které jsou lemovány lesními porosty na východě katastru. V plužině, která byla v minulosti traťová, je ještě zachována cestní síť, spojující jednotlivé samoty v jižní části katastru. Hdv-1 architekt. NKP špýchar u venkovské usedlosti čp. 23 Hdv-2 historická NKP mohylník v Habrovci Hdv-3 historická NKP mohylník Kamenný vrch Hdv-4 urbanistická veřejný prostor s pomníkem padlých a vzrostlou zelení v Doubravě Hdv-5 urbanistická charakter rozptýlených dvorců v lokalitě Rudolfov a Pletka v jižní části katastru Hdv-6 urbanistická samota Rybárna čp. 29 Hdv-7 Hdv-8 Hdv-9 Hdv-10 VKP ze zákona VKP ze zákona lesní komplex ve východní části katastru údolní niva Málkova potoka porosty na pravém břehu Vltavy alej z Doubravy do Doubravky CVLZAČNÍ Hdv-11 kulturní dům se společenským sálem

3 Popis ve Pdv-1 Není problém ÚPD Chátrající zemědělská usedlost Pdv-2 ÚP Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Pdv-3 V ÚP vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pdv-4 ZÚR Absence silničního mostu v nadřazené ÚPD tento most slouží ke zlepšení dopravní dostupnosti oblasti zejména při uzavírce stávajících mostů Zdv-1 z ÚP Záměr vybudování vodní plochy RBC781 - Břehy. Aktualizace ZÚR: RBC781 - Břehy URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Dle snímků stabilního katastru byla vesnice Doubravka již v roce 1828 tvořena zděnými několika zděnými usedlostmi, které byly volně rozloženy v mírně svažitém údolí. Během 19. století došlo k přestavbám zemědělských dvorců a to zejména v jižní části sídla, kde v současnosti můžeme spatřit spíše hmoty menších měřítek. V centrálním prostoru vznikly dvě menší návsi. Severní část návsi kolem pomníku padlých a jižní u autobusové zastávky a požární nádrže. V současné době je vesnice Doubravka hodně pozměněna novou výstavbou, avšak stále si zachovává venkovský charakter. Krajina v okolí Doubravky má krajinou matrici pole, do níž jsou vklíněny enklávy krajinné zeleně v podobě remízů. Celá severní část katastru sousedí s lesním komplexem navazujícím na pravé břehy řeky Vltavy. Dřívější traťová plužina a hustá cestní síť zbíhající se do sídla byla ztracena pod velkými lány orné půdy. Hdk-1 architekt. kaplička v jižní části sídla Hdk-2 urbanistická veřejný prostor s požární nádrží Hdk-3 urbanistická veřejný prostor s pomníkem padlých Hdk-4 urbanistická přístupná humna v západní části sídla Hdk-5 Hdk-6 Hdk-7 Hdk-8 remíz severně od Doubravky zeleň v jižní části katastru propojující sídlo s plužinou alej podél komunikace z Doubravky do Doubravy alej podél komunikace z Doubravky do Chrášťan

4 Popis ve Pdk-1 V ÚP vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pdk-2 ÚP, KPÚ Absence krajinné zeleně Pdk-3 ÚS Nevzhledné veřejné prostranství návsi (asfaltové plochy, zeravy ) Zdk-1 z ÚP Záměr vybudování vodní plochy Zdk-2 z ÚP Záměr vybudování ČOV RBC781 - Břehy. Aktualizace ZÚR: RBC781 - Břehy URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Sídlo Chrášťany bylo dle map stabilního katastru rozvolněné sídlo s návesním rybníčkem, menšími zděnými usedlostmi se stodolami v oblasti humen. Ještě v polovině 20. století je možné v Chrášťanech nalézt menší zemědělské dvorce v jižní části specificky složeny do okrouhlice. Během 2. pol 20. století však došlo k intenzivnímu stavebnímu nárůstu, jenž navždy setřel venkovský charakter obce. V současnosti je obce obestavěna vilkami a rodinnými domy v blokové zástavbě a bytovými domy, které dominují centrálnímu prostoru sídla spolu s kostelem sv. Bartoloměje. Na východě obce vyrostl v 70. letech minulého století areál zemědělské výroby, na severozápadě pak areál školy a sportoviště. Plužina v minulosti traťová, je od 2. pol. 20. st. intenzivně zemědělsky využívána. Chybí krajinná zeleň a doplňková cestní síť. Na část území ve východní části katastru zasahuje přírodní park Plziny, tvořený lesním komplexem. Vodní plochy se vyskytují prakticky jenom v sídle. Hch-1 architekt. NKP kostel sv. Bartoloměje Hch-2 urbanistická návesní prostor kolem kostela sv. Bartoloměje Hch-3 urbanistická hospodářský dvůr čp. 26 v severní části návsi Hch-4 urbanistická veřejný prostor s požární nádrží před nákupním střediskem Hch-5 urbanistická samota Šternberk na východě katastru Hch-6 urbanistická hřbitov v jižní části sídla a okolí se vzrostlými stromy Hch-7 Hch-8 Hch-9 Hch-10 alej z Chrášťan do Doubravky měkký přechod sídla a plužiny v podobě sadů a liniové zeleně po okrajích sídla izolační zeleň u areálu zemědělské výroby zpustlá cesta z Chrášťan ke Štenberskému rybníku s liniovou zelení

5 Hch-11 remíz jižně od Chrášťan CVLZAČNÍ Hch-12 podnik Richmont strojírenská a elektronická výroba Popis ve Pch-1 Nelze řešit v ÚP Chátrající budova na návsi ohrožující chodce Pch-2 V ÚP vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pch-3 ÚP, KPÚ Absence krajinné zeleně Pch-4 ÚS Nevzhledné budovy. poloviny 20. století ohraničující současný návesní prostor Pch-5 V ÚP vyřešeno Chátrající vojenské letecké zařízení Chrášťany Pch-6 Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice /105 Zch-1 z ÚP Záměr vybudování ČOV V15 - skupinový vodovod Bernartice Ep/A - VTL plynovod Hvožďany Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu a nová regulační stanice na území obce Chrášťany. Aktualizace ZÚR: V15 Skupinový vodovod Bernartice Ep/A - VTL plynovod Hvožďany Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu a nová regulační stanice na území obce Chrášťany URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Koloměřice se historicky vyvinula kolem údolní nivy Koloměřického potoka. Byla tvořena několika shluky dvorců, které byly volně loženy do údolního reliéfu. Sídlo vyloženě nemá návesní prostor, ten se v průběhu století zformoval při silnici /105 v místě, kde křižuje Koloměřický potok. Sídlo se během 20. století zahustilo další výstavbou a pokračovalo v nové ose podél komunikace /105. V jižní části sídla v té době přibil i areál zemědělské výroby. Významným prvkem sídlení zeleně jsou porosty v údolnici Koloměřického potoka. Krajina je ovlivňována několika drobnými toky, jenž nejvýznamnější je Koloměřický potok a Bilinský potok. Na ně se váží porosty krajinné zeleně, které tak tvoří ekologicky stabilní část v katastru Koloměřice. Celá východní část katastrálního území je ovlivňována lesním komplexem na Dubovém vrchu. V zemědělské krajině byla zachována základní cestní síť. Dříve traťová plužina je v současnosti scelena do větších bloků orné půdy, pouze severně od sídla je ještě patrné drobné dělení záhumenicového prostoru. Hkl-1 historická NKP mohylník V Kopcích

6 Hkl-2 historická NKP mohylník Les Holubice Hkl-3 Hkl-4 architekt. urbanistická výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého v centrální části sídla u mostku přes Koloměřický potok veřejný prostor podél Koloměřického potoka s požární nádrží, autobusovou zastávkou a hasičskou zbrojnicí Hkl-5 urbanistická prostor kolem kapličky sv. Barbory se vzrostlou zelení Hkl-6 urbanistická samoty Doliny v jižní části katastru Hkl-7 VKP ze zákona údolní niva Koloměřického potoka Hkl-8 VKP ze zákona údolní niva Bilinského potoka Hkl-9 remíz jihozápadně od areálu zemědělské výroby Popis ve Pkl-1 V ÚP vyřešeno Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Pkl-2 V ÚP vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pkl-3 KPÚ, ÚP Stok z louky v zimním období způsobuje náledí na silnici Pkl-4 Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice /105 není není. Aktualizace ZÚR: není URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Pašovice jsou malá osada na pravém břehu Vltavy původně profitující z obchodní vodní cesty po Vltavě do hl. města Prahy. Sídlo je návesního typu s malou návsí s kapličkou v centrálním prostoru. Objemy staveb jsou poměrně velké vhledem ke složitější morfologii svažujícího se pravého břehu Vltavy. Historický urbanismus sídla byl zachován i přes obě stavební revoluce v 1. pol 19. století a 2. pol. 20. století a sídlo má stále klidný venkovský charakter. Krajina v okolí Pašovic je ovlivňována řekou Vltavou. Na ní navazují břehové porosty Vltavy a porostlé údolnice drobných vodních toků Pašovického potoka a Burdova potoka. V jižní části katastru je větší lesní komplex, který se severně zařezává do otevřené zemědělské krajiny. Dříve traťová plužina je v současnosti rozčleněna do několika menších bloků orné půdy, pastvin a luk, které jsou lemovány liniovou zelení. Cestní síť je z části zachována.

7 VODOVOD KANALZACE ČOV PLYNOFKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘŠTĚ KOUPALŠTĚ HŘBTOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽSKO NEROST. SUROVN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANTELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PARK. TŘÍDA OCHRANY ZPF Hpa-1 historická NKP mohylník v severní části katastrálního území Hpa-2 urbanistická centrální prostor s kapličkou a vzrostlými stromy a parterem venkovských usedlostí Hpa-3 urbanistická samota čp. 25 Hpa-4 VKP ze zákona řeka Vltava Hpa-5 VKP ze zákona údolní niva Burdova potoka Hpa-6 VKP ze zákona údolní niva Pašovického potoka Popis ve Ppa-1 ÚP Nevyužívaný zemědělský areál Ppa-2 Nelze řešit v ÚPD Katastrální území Pašovice je bez přímé vazby na centrální část a je poměrně daleko od Chrášťan obec Hosty je pro občany dostupnější Ppa-3 Nelze řešit v ÚPD Výrazné zalesnění svahů nad Vltavou invazní rostlinou akátem bílým Ppa-4 ÚP Absence izolační zeleně u skládky komunálního odpadu Ppa-5 ÚP Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV, není navržena v ÚP není D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou RBC780 - Nový Dvůr. Aktualizace ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou (změna ve vymezení) RBC780 - Nový Dvůr (změna ve vymezení)

8 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE přítomnost občanské vybavenosti v obslužné obci Chrášťrany dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města dobrá sociální soudržnost obyvatel a aktivity pro mladé klidné bydlení ve venkovském prostředí správní území obce netvoří souvislý celek z katastrálních území velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně zvyšující ekologickou stabilitu krajiny chybějící cestní síť v krajině malé zastoupení lesních pozemků malý podíl vodních ploch velký podíl rekreačních objektů k celkovému počtu staveb nízká míra podnikatelské aktivity přemostění Vltavy vybudování kvalitního rekreačního zázemí ve vazbě na řeku Lužnici a Vltavu využívající přírodní charakter území vybudování ČOV realizace KPÚ zpřístupnit turisticky pravý břeh Vltavy otevření dobývacího prostoru na ložiscích nerostů nebo vymezení ložisek nových ohrožení srážkovými vodami, splachy z polí při přívalových deštích