katastrální území výměra počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] 40,3 54,5 nadmořská výška [m n. m.]

Transkript

1 Počet obyvatel Městys Dolní Bukovsko je složen z několika částí. Centrální sídlo Dolní Bukovsko se rozkládá při silnici II/147 cca 9 km západně od Veselí nad Lužnicí a zhruba 13 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Součástí Dolního Bukovska jsou také místní části Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radonice a Sedlíkovice. Z HISTORIE Dolní Bukovsko bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II; od r bylo D. Bukovsko majetkem jihočeského rodu Rožmberků a stalo se důležitým hospodářským centrem rožmberského panství, bylo zde vybíráno mýto, procházely tudy důležité obchodní trasy; poblíž staré tvrze ve Bzí, která byla roku 1655 přestavěna na zámeček, vznikl rozlehlý panský velkostatek; kostel sv. Štěpána s farou v Horním Bukovsku je v historických pramenech uváděn již ve 14. století, kdy k němu byly přifařeny vesnice Zálší, Mažice, Klečata a Skrblov po smrti posledního Rožmberka Petra Voka získali panství Švamberkové a od roku 1658 bylo D. Bukovsko v majetku Schwarzenberků; od pol. minulého století se v bohaté a úrodné oblasti D. Bukovska rozvíjela svébytná architektura selského baroka; už v roce 1876 byla v D. Bukovsku založena cihelna, která prakticky funguje až doposud; v roce 1957 bylo v D. Bukovsku založeno zemědělské družstvo, jenž nastolilo kolektivizaci zemědělství; v současné době správní území městysu Dolní Bukovsko skýtá 7 katastrálních území. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Bzí u D. Bukovska, Dolní Bukovsko, Horní Bukovsko, Pelejovice, Popovice u D. Buk.., Radonice u Drahotěšic, Sedlíkovice u D. Buk ,3 444 Územní plán obce Dolní Bukovsko probíhají KPÚ Radonice zahájeny ostatní k.ú. nezahájeny , orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní 2172 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE Rok

2 VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení RD plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby Vesnice Bzí je malá osada, která vznikla v návaznosti na bývalou středověkou tvrz, která byla roku 1655 přestavěna na barokní zámek o čtyřech křídlech. Vesnice se během doby rozrůstala západním směrem, kdy drobná měřítka staveb ve střední části sídla vystřídaly rozlehlé venkovské usedlosti (dnes štítově orientované na silnici II/147). K samotnému zámku patřil prostorný panský dvůr a zámecký park se zahradou. V dnešní době je památkově chráněný zámek a zemědělský dvůr v havarijním stavu a chátrající objekty tvoří jeden z největších brownfieldů v ORP Týn nad Vltavou. V 2. pol. 20. st. vznikly v k.ú. Bzí u D. B. dva velkokapacitní areály zemědělské výroby, jeden jižně od vesnice Bzí, druhý západně od vesnice Popovice. Dle map stabilního katastru z roku 1828 byla celá jižní část katastru využita jako vodní plocha, uprostřed s lesním porostem v současnosti rozsáhlý lesní komplex. V návaznosti na ní byly zbudovány bašty jako např. jednota Bažil, Ve Smrčí a Nový Dvůr. Zhruba 1 km jižně od Bzí pramení Židova strouha, která je v této části převážně bez porostů. Díky zámeckému parku a zahradě má samotné sídlo dostatek zeleně, která tvoří měkký přechod do zemědělsky využívané krajiny. Krajinná zeleň se v polní matrici vyskytuje jako liniová v návaznosti na cestní síť v krajině a jako břehové porosty rybníků a drobných vodotečí. V krajině je zachována pouze základní cestní síť prostupující bývalou traťovou plužinu. Hbz-1 architekt. NKP zámek Bzí a přilehlé budovy velkostatku se zámeckým parkem a drobnou sakrální architekturou Hbz-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 20 Hbz-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 30 Hbz-4 architekt. výklenková kaplička u domu čp. 28 Hbz-5 historická NKP mohylové pohřebiště v lesním komplexu Smrčí Hbz-6 Hbz-7 jednota Bažil čp. 12 veřejný prostor v centru sídla s autobusovou zastávkou, pomníkem padlých a zelená plocha se vzrostou zelení Hbz-8 samoty V Chalupách mezi Soběticemi a Horním Bukovskem Hbz-9 Hbz-10 Hbz-11 Hbz-12 ze zákona Pivovarský a Nový rybník jižně od Bzí s břehovými porosty alej od Pivovarského rybníku na Nový Dvůr izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby západně od Popovic izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby jižně od Bzí

3 Popis ve Pbz-1 Není problém ÚPD brownfield - havarijní stav zámku, velkostatku a okolí Pbz-2 V ÚPD vyřešeno průtah silnice II/147 centrem sídla Bzí Pbz-3 ÚP negativní dominanta hydroglobus areálu zemědělské výroby jižně od Bzí Pbz-4 ÚP stará ekologická zátěž silážní jámy při silnici ze Bzí do Horního Bukovska Pbz-5 V ÚPD vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Zbz-1 ÚP Vybudování ČOV Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí D37/2 - přeložka silnice II/147 obchvat Bzí Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení) D37/2 - přeložka silnice II/147 obchvat Bzí RBK regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice (nové) RBC regionální biocentrum Horní Bukovsko (nové) K tvrzi, která se z historických pramenů nacházela v severozápadní části dnešního sídla Dolní Bukovsko při Obecním rybníku, jenž v 15. st. zpustla, bylo ve 13. st. založeno městečko na křižovatce důležitých obchodních stezek. Vyznačovalo se pravidelnou obdélnou prostornou návsí a striktně štítově orientovanými usedlostmi (v dnešní době okapově orientované dostavby městských domků). V současnosti je původní urbanismus ještě velice dobře čitelný, neboť sídlo neutrpělo výrazné přestavbové změny, ale kontinuálně se vyvíjelo v čase až do současnosti. Původní historická část kolem náměstí byla od konce 19. st. doplňována výstavbou dalších objektů podél západní radiály. V 2. pol. 20. st. došlo k zahuštění severní části sídla a v jižní části sídla, v návaznosti na cihelnu, vzniklo nové sídliště v podobě několika panelových domů, městských funkcionalistických vilek a řadové výstavby kolem ulice Za Zahrádky. V jižní části sídla byla v 70. letech. 20. st. rozšířena průmyslová výroba stavebního materiálu (dnešní firma Heluz) v návaznosti na těžbu cihlářské suroviny na blízkém ložisku. Na opačném konci sídla byl zároveň vybudován areál zemědělské výroby a na západě úpravna vody a čerpací stanice. Kvalitní veřejná vybavenost, nabídka práce a dobré dopravní napojení zapříčinily další stavební rozvoj po roce 1991, kdy do roku 2000 bylo vystavěno dalších 50 RD. Stavební vývojový trend pokračuje i nadále, kdy v západní části sídla vznikla po roce 2011 nová suburbie RD na ploše téměř 8,5 ha. Krajina v okolí Dolního Bukovska je silně poznamenána těžbou cihlářských surovin a intenzivní zemědělskou výrobou. Bývalá délková plužina je v dnešní době plně přizpůsobena modernímu velkokapacitnímu obdělávání zemědělské půdy. Krajinná zeleň téměř chybí, cestní síť se ztratila ve velkých blocích orné půdy. Sídelní zeleň je v Dolním Bukovsku zastoupena zejména vzrostlými stromy v centrální části Jiráskova nám. a vklíněným porostům při Obecním rybníku a porosty Bukovského potoka. Významné plochy zeleně je

4 nutné spatřovat také v soukromých prostorách zahrad a sadů za historickými usedlostmi v centrální části sídla a při západní radiále silnice II/147. Hdb-1 architekt. NKP kostel Narození Panny Marie Hdb-2 historická NKP zřícenina tvrze Dolní Bukovsko Hdb-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 61 Hdb-4 historická NKP pamětní deska M. Vydrové u čp. 58 Hdb-5 architekt. NKP boží muka při silnici z D. Bukovska do H. Bukovska Hdb-6 prostor Jiráskova náměstí s veřejnými budovami, vzrostlou zelení a parterem usedlostí přiléhajících k náměstí Hdb-7 veřejný prostor kolem Obecního rybníku se vzrostlou zelení Hdb-8 architekt. budova školy v secesním slohu na Jiráskově náměstí Hdb-9 historická hřbitov v severní části Dolního Bukovska Hdb-10 Hdb-11 Hdb-12 Hdb-13 Hdb-14 Hdb-15 CIVILIZAČNÍ Hdb-16 Hdb-17 Hdb-18 Hdb-19 ze zákona ze zákona ze zákona izolační zeleň kolem sportovního areálu porosty údolnic drobných vodních toků v severozápadní části sídla les na sever od D. Bukovska liniová zeleň kolem silnici z D. Bukovska na Pelejovice les s vodními plochami v jižní části katastru mezi Popovicemi a Pelejovicemi rybník pod Strženou hrází s břehovými porosty cihlářská výroba firmy Heluz motokrosová trať v prostoru ložiska jižně od D. Bukovska úpravna vody D. Bukovsko v západní části sídla trať pro RC modely aut u rybníka Pod Strženou hrází Popis ve Pdb-1 ÚP, KPÚ velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě Pdb-2 Není řešitelné v ÚPD zvýšená prašnost a hlučnost v důsledku těžby cihlářských surovin Pdb-3 ZÚR nevhodné vedení obchvatu severním směrem od sídla D. Bukovsko Pdb-4 ÚP nevhodný směr rozvojových ploch bydlení inklinující k plochám těžby a výroby Pdb-5 ÚP absence parkovacích míst u hřbitova Pdb-6 Není řešitelné v ÚPD negativní architektonická dominanta Jednoty na Jiráskově náměstí Pdb-7 ÚP, KPÚ absence krajinné zeleně - zejména liniové Pdb-8 ÚP V ÚP je nadbytečný RBK bez podkladu v ZÚR Pdb-9 ÚP Nesoulad ÚSES v ÚP a aktualizaci ZÚR, chybí RBC 4029

5 není Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí(změna ve vymezení) D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 (změna ve vymezení) D37/5 - přeložka silnice II/147 obchvat Dolního Bukovska (nové) RBC regionální biocentrum Horní Bukovsko (nové) Centrum sídla je tvořeno gotickým kostelem sv. Štěpána. Usedlosti byly rozloženy volně kolem dvou komunikací vedoucích k hospodářskému dvoru severně od sídla a myslivny severozápadně od obce, a pokračující dále k obci Hartmanice. V průběhu 20. století bylo sídlo postupně zahušťováno dalšími objekty, k bývalému velkostatku byl vystavěn areál zemědělské výroby. Na počátku 21. st. došlo k výstavbě pouze dvou rodinných domů doplňujících proluku v severní části sídla. Dopad zemědělské výroby na krajinu v okolí Horního Bukovska není tak zásadní jako například u obce Dolní Bukovsko. Menší měřítka bloků orné půdy se střídají s trvalými travními porosty, do kterých jsou vklíněny enklávy krajinné zeleně. Zahrady a sady za venkovskými usedlostmi zajišťují měkký přechod sídelní krajiny do kulturní zemědělské krajiny. Relikty z části úsekové a traťové plužiny jsou v některých částech krajiny ještě stále patrné, cestní síť je však neúplná. Hhb-1 architekt. NKP kostel sv. Štěpána Hhb-2 centrální veřejný prostor kolem kostela se vzrostlou zelení a prostorem zelené návsi s autobusovou zastávkou Hhb-3 budovy bývalé myslivny č.p. 20 severozápadně od H. Bukovska Hhb-4 budovy bývalého velkostatku severně od H. Bukovska Hhb-5 Hhb-6 Hhb-7 ze zákona lesní komplex obklopující sídlo Horní Bukovsko izolační zeleň kolem bývalého velkostatku alej z H. Bukovska do Zálší

6 Popis ve Phb-1 V ÚP vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Phb-2 Nelze řešit v ÚPD chátrající budovy velkostatku Phb-3 Vhodnější je umístit zrcadlo Nepřehledná křižovatka, při odbočení z hlavní silnice brání výhledu hustý živý plot Phb-4 ÚP Špatné parametry silnice úzký profil, umocněný parkujícími vozidly Zhb-1 ÚP Vybudování ČOV PT/E - těžba cihlářské suroviny Dolní Bukovsko Ee 31 - vybudování el. vedení VVN 110 kv Kočín Veselí nad Lužnicí (změna ve vymezení) PT/E - těžba cihlářské suroviny Dolní Bukovsko RBC regionální biocentrum Horní Bukovsko (nové) RBK regionální biokoridor Jahodiní - Horní Bukovsko (nové) Malá obec Pelejovice je návesního typu s prostornou návsí, v níž dominuje kostel sv. Jana Křtitele. Uzavřené zemědělské usedlosti lemující náves jsou převážně štítově orientovány a vyznačující se velice prostorným dvorem a velkými hmotami jednotlivých budov. Vesnice si udržela svůj charakter rozhlehlých uzavřených dvorců i v průběhu 20. století a to bez dramatických přestavbových změn, které v té době byly běžné. Vesnice není poznamenána ani stavebními záměry z počátku 21. století a je tak skvělou ukázkou zdejšího urbanismu bohatých blatských usedlostí. Dříve traťová plužina v okolí Pelejovic je na rozdíl od sídla narušena velkokapacitním způsobem zemědělské výroby. Krajinná matrice jsou pole, uspořádána do velkých bloků orné půdy, rozděleny pouze základní cestní sítí. Jediné ekologicky stabilní v prvky v katastru jsou trvalé travní porosty na humnech a relikty vzrostlé zeleně bezprostředně navazující na samotné sídlo. Hpe-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 11 Hpe-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 17 Hpe-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 18 Hpe-4 rozsáhlý návesní prostor s kostelem, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hpe-5 Hpe-6 remíz severně od Pelejovic liniová zeleň podél stoky severně od Pelejovic

7 Hpe-7 Hpe-8 přechodová zeleň na rozmezí sídla a plužiny v jižní části Pelejovic liniová zeleň kolem komunikace z Pelejovic do Neplachova Popis ve Ppe-1 ÚP, KPÚ velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě Ppe-2 ÚP, KPÚ absence krajinné zeleně Ppe-3 Není řešitelné v ÚPD jíl lze těžit bez ÚP ložisko jílů a kaolinu vymezené v těsné blízkosti urbanisticky cenného sídla Ppe-4 V ÚP již vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Ppe-5 ÚP koordinační výkres chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla Ppe-6 Nelze řešit ÚPD Chátrající nemovitá kulturní památka čp. 18 Ppe-7 ÚP Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Zpe-1 ÚP Vybudování ČOV není není V katastru Popovice u D. Bukovska se nacházejí dvě sídla, a to Popovice a Hvozdno. Vesnice Popovice je malá osada, která v současnosti čítá několik převážně uzavřených dvorcových usedlostí roztroušených podél v minulosti využívaných komunikací na Pelejovice a Hvozdno. Přesto, že je centrální část sídla velice prostorná, nemají Popovice klasický návesní prostor. V jihozápadní části sídla se nacházela obecní pastouška, ke které bylo v průběhu 20. století přistavěno několik dalších staveb (v současnosti sloužící pro bydlení). Vesnice Hvozdno je osada tvořena shluky několika dvorcových usedlostí při silnici z D. Bukovska na Radonice. Obě vesnice Hvozdno i Popovice nejsou tolik poznamenány další výstavbou v průběhu 20. st a počátku st. 21. Dramatický urbanistický zásah byl však realizován v 70. letech 20. st., kdy byl mezi oběma sídly vystaven areál zemědělské výroby a následně další cca 500 m západně, který však již náleží do k.ú. Bzí u D. Bukovska. Obě sídla mají dostatek sídelní zeleně, která je tvořena zejména vzrostlými stromy a břehovými porosty rybníčků. Hvozdno má navíc velice kvalitní přechodovou hranici mezi sídlem a plužinou v podobě liniové zeleně. Krajina je hodně intenzivně zemědělsky využívána bez významných ekologicky stabilních prvků, cestní síť je neúplná bez liniové zeleně. Dříve traťová plužina již není patrná.

8 Hpp-1 historická NKP archeologické stopy tvrze Hvozdno Hpp-2 architekt. areál usedlosti čp. 8 ve Hvozdně Hpp-3 architekt. studna u usedlosti čp. 6 Hpp-4 veřejný prostor kolem rybníčku pokračující přes silnici s pomníkem padlých, křížkem a vzrostlými stromy ve Hvozdně Hpp-5 veřejný prostor s kapličkou, křížkem a lípami ve středu Hvozdna Hpp-6 veřejný prostor kolem požární nádrže v Popovicích Hpp-7 charakter rozvolněných rozlehlých usedlostí v prostoru sídla Popovice Hpp-8 Hpp-9 Hpp-10 registrovaný smíšené stromořadí s vyschlou vodní nádrží na jihozápadě Hvozdna provázanost Hvozdna se zelení a měkký přechod sídla do plužiny izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby Popis ve Ppp-1 V ÚP vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Ppp-2 ÚP, KPÚ velké bloky zemědělské půdy bez cestní sítě Ppp-3 Nelze řešit v ÚPD ve veřejném prostoru centrální části Popovic nevhodně dominují zeravy a jiné jehličnany Ppp-4 Nelze řešit v ÚPD nefunkční Dvorský rybník severně od Hvozdna Zpo-1 ÚP Vybudování ČOV Vesnice Radonice, založena jako vesnice návesního typu při silnici z D. Bukovska do Drahotěšic. V jižní části bývala historicky tvrz (zanikla již v 15. st.), po které v současné době zbyl pouze porostlý pahorek obehnaný příkopem a valem. Od konce 19. století se vesnice rozvinula ještě dále jižněji podél cesty do Drahotěšic. Další stavební záměry v průběhu 20. století zásadně nenarušily historický urbanismus sídla a je možné se zde setkat s prostornými, převážně štítově orientovanými zemědělskými usedlostmi. Druhá řada výstavby zasáhla jihozápadní část sídla, kde na humnech původních chalup, ke konci 20. st., vzniklo několik bytových domů. Hrozbu je možné spatřovat v novodobé výstavbě rodinných domků, která by nevhodně zahušťovala původní sídlo a setřela tak charakter venkovského sídla s částečně dochovanou historickou plužinou.

9 Na historickou jádrovou část sídla v minulosti navazovala traťová plužina, která je zejména na západě sídla ještě stále patrná. Širší okolí sídla už je však nenávratně poznamenáno intenzivní formou zemědělství a velkých bloků orné půdy bez doplňkové cestní sítě. Plužina je téměř bez krajinné zeleně, výhodou je, že západně od sídla se rozkládá rozlehlý lesní komplex. Hra-1 historická NKP tvrziště Radonice Hra-2 centrální veřejný prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hra-3 historická z části dochovaná traťová plužina při jádrové části sídla Hra-4 částečná alej z Radonic do Drahotěšic Popis ve Pra-1 V ÚP vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Pra-2 ÚP koordinační výkres chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla Pra-3 Začala obnova Částečně chátrající zemědělský areál Pra-4 ÚP Nesoulad se ZÚR chybí RBK 4030 není RBK regionální biokoridor Horní Bukovsko Němčice (nové) Malá osada Sedlíkovice je unikátní ukázkou zachovalého svébytného rázu bohaté blatské vesnice s rozlehlými dvorcovými usedlostmi a se zdobnými selskobarokními průčelími venkovských staveb. Návesní typ sídla Sedlíkovice (okrouhlice) má velice prostornou náves s kapličkou a několika provozními objekty. Vesnicí protéká potok, ústící do Bukovského potoka, na kterém byl v minulosti obecní rybníček. Urbanistická forma sídla byla v průběhu let zachována i přes obě nejvýznamnější rozvojové etapy (průmyslová revoluce a kolektivizace). Od konce 19. století přibila jediná usedlost a to čp. 19 na severu sídla a na konci 20. st. stodola v jižní části sídla. V roce 2009 byl nově vystavěn objekt pro výrobu a skladování na severu obce při usedlosti čp. 19.

10 Krajina je jako u většiny obcí náležící do pšeničných blat intenzivně zemědělsky využívána. Přechod sídla a plužiny je tvořen liniovými břehovými porosty drobných vodních toků a liniemi porostů kolem krajinné cestní sítě, která je v základu zachována. Znatelná je úseková plužina bezprostředně navazující na sídlo, která skýtá převážně trvalé travní porosty a spolu s liniovou zelení zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny. Zbylá část v minulosti délkové plužiny je transformována do velkých bloků orné půdy, vyhovující současnému velkokapacitnímu obhospodařovávání ZPF. Hsd-1 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 7 Hsd-2 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 8 Hsd-3 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 16 Hsd-4 architekt. NKP venkovská usedlost čp. 17 Hsd-5 architekt. NKP boží muka na jihovýchodě Sedlíkovic Hsd-6 návesní prostor s kapličkou, kamenným křížem, pomníkem padlých, vzrostlou zelení a parterem zemědělských usedlostí Hsd-7 Hsd-8 Hsd-9 zeleň na přechodu sídla a plužiny liniová zeleň při březích Bukovského potoka a dalších drobných vodních toků liniová zeleň kolem cestní sítě navazující na sídlo Popis ve Psd-1 V ÚP vyřešeno splaškové vody nejsou přečišťovány na centrální ČOV Psd-2 Psd-3 Psd-4 ÚP koordinační výkres Není řešitelné v ÚPD jíl lze těžit bez ÚP ÚP, KPÚ chybí zákonná ochrana sídla - nová výstavba a změny staveb mohou nevratně narušit historický urbanismus sídla ložisko jílů a kaolinu vymezená v těsné blízkosti urbanisticky cenného sídla chybí krajinná zeleň zejména izolační pásy absorbující negativní vlivy blízké těžby Psd-5 ÚP Chybí propojení LBC-1 na LC na západní hranici obce Bošilec Zsd-1 ÚP Vybudování ČOV D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 D37/3 - upravení parametrů silnice II/147 jako přivaděč k dálnici D3 (změna ve vymezení)

11 I I I I VODOVOD KANALIZACE ČOV PLYNOFIKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNIHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ KOUPALIŠTĚ HŘBITOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽISKO NEROST. SUROVIN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANITELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PARK I. TŘÍDA OCHRANY ZPF SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE kvalitní zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany kvalitní zdroje podzemní pitné vody dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb neustálý zájem o výstavbu rodinných domů v obci a s tím spojený nárůst počtu obyvatel zvýšená prašnost, hluk a nákladní doprava v obci způsobená těžbou cihlářské suroviny a následné výroby velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně zvyšující ekologickou stabilitu krajiny chybějící cestní síť v krajině naddimenzované areály zemědělské výroby nemají v současné době potenciál využitelnosti brownfield zámku a velkostatku ve Bzí malý podíl vodních ploch přítomnost několika starých ekologických zátěží - skládek vybudování obchvatu sídla Bzí a Dolního Bukovska ochránit hodnotný urbanismus vesnice Pelejovice a Radonice a Sedlíkovice vyhlášením VPZ krajinářské rekultivace vytěžených dobývacích prostorů, které by oživili monotónní rovinatou krajinu realizace KPÚ narušení cenného urbanismu, některých sídel s dochovanými kulturními hodnotami, nevhodnou výstavbou nekoncepční využívání ložisek nerostných surovin utilitárně pro zvýšení finančního zisku závady na starším melioračním systému