katastrální území výměra počet obyvatel [k ] 51,5 průměrný věk [k ] 41,3 303,5 1461,5 nadmořská výška [m n. m.

Transkript

1 Obec Všemyslice leží asi 4,5 km západně od Týna nad Vltavou na Bohunickém potoce a silnici III/1411 a III/1412. Správní území obce se skládá ze 4 katastrálních území: Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic, Všemyslice a Všeteč. Z HISTORIE ves je poprvé připomínána k roku 1352, kdy je zmiňován jistý Herman ze Všemyslic; ves náležela od počátku ke zboží nedalekého hradu Újezdce; kolem poloviny 16. století koupili Všemyslice Býšovcové z blízké tvrze Býšov, později se ves vrátila do majetku hradu Újezda a s ním se stala součástí panství Hluboká; v roce 1630 byla připojena k sousednímu panství Neznašov; v roce 1850 získala obec samostatnost, byly k ní přičleněny osady Bohunice, Karlov I., Neznašov, Slavětice a Všeteč, obec byla začleněna do nově vzniklého okresu Týn nad Vltavou; v roce 1960 zanikl okres Týn nad Vltavou, obec byla připojena pod MNV Všemyslice se sídlem v Neznašově, společně se jmenovanými osadami, tento status zůstal dosud. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Bohunice nad Vlt., Slavětice u Všemyslic, Všemyslice, Všeteč ,3 427 Územní plán Všemyslice Změna č ukončeny KPÚ Všemyslice část Neznašov zapsány do KN ukončeny KPÚ Všemyslice zapsány do KN ukončeny KPÚ Bohunice nad Vltavou zapsány do KN ukončeny KPÚ Slavětice u Všemyslic zapsány do KN ukončeny KPÚ Všeteč zapsány do KN , orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní ,5 303,5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE

2 I I I I I VODOVOD KANALIZACE ČOV PLYNOFIKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNIHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ KOUPALIŠTĚ HŘBITOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽISKO NEROST. SUROVIN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANITELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK I. TŘÍDA OCHRANY ZPF VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE vysoké zastoupení lesních pozemků záplavové území neohrožuje zástavbu trvale žijících obyvatel pozemky zemědělského půdního fondu nejsou zceleny do velkých obdělávaných lánů silný rekreační potenciál ve vazbě na řeku Vltavu turistické cíle v podobě kulturních, historických a přírodních památek veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb vzrůstající počet trvale žijících obyvatel vysoká míra podnikatelské aktivity naddimenzované areály zemědělské výroby nemají v současné době potenciál využitelnosti malý podíl vodních ploch přítomnost několika starých ekologických zátěží skládek na ložiscích nerostných surovin jsou vymezeny poměrně rozlehlé dobývací prostory horší dopravní napojení na větší města hlavní dopravní tahy vedeny středy všech obcí chátrající objekty v majetku soukromých osob krajinářské rekultivace vytěžených dobývacích prostorů, např. zřízením vodních nádrží pro rekreační využití vybudování ČOV v místních částech obce vybudování kvalitního rekreačního zázemí ve vazbě na řeku Vltavu využívající přírodní charakter území

3 URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Historicky byla obec Bohunice rozdělena na dvě části Bohunickým potokem a střed sídla byl nezastavěný až do přelomu 19. a 20. století. Obec nemá klasický centrální návesní prostor, ale veřejná prostranství jsou v sídle zastoupeny hlavně při větvení místních komunikací. Na severu a jihu sídla jsou větší hmoty uzavřených dvorců, které jsou doložitelné již z map stabilního katastru z roku Centrální část sídla je tvořena menšími mladšími usedlostmi. Centrální prostor byl využit na vybudování občanské vybavenosti. V 2. pol. 20, století byl v jižní části sídla vybudován velký areál zemědělské výroby. Krajina v okolí je zemědělsky využívána. V jihozápadní části katastru je velice dobře dochována délková plužina. Na západě se skladba zemědělského půdního fondu podobá spíše úsekové plužině. Krajinný prostor je lemován lesním komplexem na jihozápadě a severovýchodě katastru. Krajinná zeleň se v území uplatňuje zejména ve východní části jako liniová zeleň podél drobných vodotečí. Cestní síť je podobně jako plužina z části zachována. Severně od Bohunic leží těžené ložisko cihlářské suroviny. KULTURNÍ Hbo-1 urbanistická Hbo-2 architekt. Hbo-3 historická prostor kolem pomníku padlých se vzrostlou zelení v jižní části sídla kaplička se zvoničkou u čp. 3 v severní části sídla část délkové plužiny na jih od Bohunic PŘÍRODNÍ Hbo-4 Hbo-5 Hbo-6 CIVILIZAČNÍ Hbo-7 Hbo-8 VKP ze zákona liniová zeleň podél drobných vodotečí v jihovýchodní části katastru izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby rybníček na Bohunickém potoce na západ od sídla víceúčelové hřiště v centrální části sídla Budova s knihovnou a klubovnou SDH Zbo-1 z ÚP Zbo-2 z ÚP Vybudování ČOV Vybudování vodní plochy - protipovodňové opatření Záměry ze ZÚR: D31/1 - jižní obchvat Temelína RBC815 - Červený vrch D40/2 homogenizace silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnička Slavětice je malé sídlo složené z menších dvorcových usedlostí uspořádány kolem centrálního návesního prostoru. Sídlo samotné se v průběhu dvou významných stavebních dekád (pol. 19 st. a 2. pol. 20. st.) téměř neměnilo. Zásadní pro urbanismus sídla byla výstavba areálu zemědělské výroby v 2. pol. 20. století, kdy tímto došlo ke spojení sídla

4 Všemyslice a Slavětice rozlehlou výrobní zónou. Sídlo má měkký přechod v podobě ozeleněných humen, na pomezí sídla a plužiny. Podstatná část krajiny v katastru Slavětic je tvořena lesními porosty rozkládajícími se po celé severní části katastru. Plužina dříve nepravá traťová je v současnosti dělena do několika menších celků orné půdy. Liniová zeleň propojuje sídlo a lesní komplex podél vodotečí a komunikací. V severní části katastru je kamenolom Slavětice bohatý na stavební kámen (rula a pararula). KULTURNÍ Hsl-1 urbanistická Hsl-2 historická Hsl-3 historická Hsl-4 historická Hsl-5 urbanistická centrální veřejný prostor s kapličkou a vzrostlou zelení NKP mohylník Slavětický les NKP mohylník lesní trať V krchovech NKP mohylník lesní trať U zlámaného kříže samota čp. 17 severně od Slavětic PŘÍRODNÍ Hsl-6 Hsl-7 Hsl-8 VKP ze zákona izolační zeleň u areálu zemědělské výroby rybník východně od Slavětic liniová zeleň podél komunikace ze Slavětic do Všemyslic Zsl-1 z ÚP Vybudování vodní plochy Záměry ze ZÚR: NBK Dědovické stráně - K60 D40/2 homogenizace silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA V katastrálním území Všemyslice se nacházejí dvě hlavní sídla: Všemyslice a Neznašov. Vesnice Všemyslice historicky malá osada silnicového typu s mírně čočkovitě protáhlou návsí a s velkými hmotami zemědělských uzavřených dvorců nebyla z hlediska dalších stavebních úprav v průběhu 19. a 20. století nikterak zvlášť poznamenána. Jižně od Všemyslic se v průběhu 20. století zformovala další osada Přehájek složená z několika rozvolněných dvorců menších měřítek. Nejdramatičtější stavební vývoj zaznamenala vesnice v závěru 20. století, kdy severně od obce vyrostl velký výrobní areál, jak zemědělské výroby, tak i průmyslu, v současnosti navíc doplněný plochou fotovoltaické elektrárny. Sídlo Neznašov v meandru levého břehu Vltavy, doznalo za posledních 50 let dramatický stavební vývoj. Historicky byl Neznašov tvořen pouze tvrzí, která byla v roce 1800 přestavěna na empírový zámek. Ještě v 60. letech minulého století zámek doplňovalo pouze několik málo usedlostí. V současnosti je Neznašov nejrozvinutější sídlo ve správním území Všemyslice. Od 60. let 20. století zde vznikla bloková výstavba rodinných a bytových domů, které ze všech stran obklopují neznašovský zámek. Vodní dílo Kořensko na severu katastrálního území, které bylo vybudováno v závěru 20. století, bylo následně poté urbanizováno. Na levém břehu Vltavy u jezového tělesa byla souběžně s nádrží vybudována vodní elektrárna a na ní navázalo zázemí rekreačního areálu.

5 Krajina je v severní části katastru ovlivňována řekou Vltavou. Celý krajinný prostor je lemován lesními porosty. Krajina je využívána zemědělsky, avšak ne s takovou intenzitou jako např. v jižní části ORP. Menší bloky orné půdy se prolínají s trvalými travními porosty a lesními pozemky. Dříve traťová plužina již není znatelná. Cesty mezi jednotlivými tratěmi se nedochovali. Do katastrálního území Všemyslice zasahuje také ložisko cihlářské suroviny, které již bylo změno v k.ú. Bohunice nad Vltavou. KULTURNÍ Hvš-1 urbanistická Hvš-2 urbanistická Hvš-3 urbanistická Hvš-4 historická Hvš-5 architekt. Hvš-6 architekt. Hvš-7 architekt. Hvš-8 architekt. Hvš-9 historická Hvš-10 architekt. Hvš-11 architekt. Hvš-12 historická Hvš-13 historická Hvš-14 historická Hvš-15 architekt. Hvš-16 urbanistická Hvš-17 urbanistická Hvš-18 urbanistická Hvš-30 historická návesní prostor s kapličkou, pomníkem padlých a vzrostlou zelení ve Všemyslicích velké hmoty statků s nezastavěnými humny v historické části Všemyslic veřejný prostor kolem rybníčku s dubovou alejí jižně od Všemyslic NKP mohylník jihozápadně pod návrším Zdoba jihozápadně od Přehájku boží muka při silnici z Všemyslic do Neznašova NKP areál zámku Neznašov NKP návesní kaple sv. Jana Nepomuckého v Neznašově NKP měšťanský dům čp. 64 v Naznašově NKP židovský hřbitov jihovýchodně od Neznašova NKP pohřební kaple hrabat Berchtoldů z Uherčic na severovýchodě Neznašova NKP kostel Nejsvětější Trojice na severovýchodě Neznašova NKP štola rudného dolu západně od Neznašova NKP výšinné opevněné sídliště Kořenský vrch na pravém břehu Vltavy NKP hradiště Kozí Vrch severozápadně od Neznašova výklenková kaplička sv. Anny jihovýchodně od Neznašova veřejný prostor kolem rybníčků v jižní části Neznašova veřejný prostor v jižní části Neznašova před zámeckým areálem se čtyřmi jírovci centrální prostor v Neznašově s kapličkou, pomníkem padlých a parterem veřejných budov Budova ZŠ Neznašov, kterou navštívil T. G. Masaryk PŘÍRODNÍ Hvš-19 Hvš-20 Hvš-21 Hvš-22 Hvš-23 Hvš-24 Hvš-25 Hvš-26 VKP ze zákona památný strom nový rybníček v západní části lokality Přehájek izolační zeleň kolem malého zemědělského areálu na jihu Všemyslic liniová zeleň podél drobného vodního toku v západní části Všemyslic remízy vkliňující se do sídla Přehájek alej podél silnice ze Všemyslic do Neznašova členitý remíz v lokalitě Bojiště severně od DP Bohunice nad Vltavou Neznašovský dub letní břehové porosty řeky Vltavy CIVILIZAČNÍ Hvš-27 Hvš-28 Hvš-29 naučná stezka Za neznašovským kohoutem vodní elektrárna na vodním díle Kořensko víceúčelové hřiště jižně od Všemyslic

6 Zvš-1 z ÚP Vybudování vodní plochy - protipovodňové opatření Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBC780 - Nový Dvůr NBK Dědovické stráně - K60 RBC815 - Červený vrch D40/2 homogenizace silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m - úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Všeteč má urbanistikou formu, jenž není typická pro sídla Vltavotýnska, ale spíše pro podhorské oblasti Šumavy či Novohradských hor. Všeteč nemá centrální návesní prostor, je složena z rozvolněných dvorců, které byly v průběhu 20. století více zahuštěny další zástavbou. Severní rameno rozvolněné výstavby dvorců v krajině tvoří lokalita Kopaniny. Západní rameno, tvořeno okapově orientovanými usedlostmi při cestě na Újezd, se nazývá Karlov II. Karlov I je jednostranná zástavba při lesním komplexu pod Jedlovým vrchem. Na jižním rameni Všeteče je několik dvorců které v nejjižnější části vyúsťují v chatovou lokalitu Podlesí. Plužina je vsazena do velkého lesního komplexu Píseckých hor (zároveň přírodní park). Orná půda je střídána trvalými travními porosty. Otevřený krajinný prostor je protkán drobnými vodními toky, z nichž nejvýznamnější je potok Karlovka, a na které se vážou remízy a menší krajinná zeleň. Dříve nepravá traťová plužina již není vůbec patrná. Díky rozvolněnému charakteru výstavby se však v plužině dochovala cestní síť. KULTURNÍ Hvt-1 historická Hvt-2 historická Hvt-3 historická Hvt-4 historická Hvt-5 historická Hvt-6 urbanistická Hvt-7 urbanistická NKP mohylník v lesní trati Buček NKP mohylník Na Skalce NKP mohylník pod vrchem Pecivál NKP rýžoviště zlata v lesní trati Selská NKP zlatodoly Kometa jednostranná okapová zástavba v Karlově II charakter rozvolněných usedlostí v Kopaninách PŘÍRODNÍ Hvt-8 MZCHÚ PR Velký a Malý Kamýk Hvt-9 NATURA 2000 EVL Velký a Malý Kamýk Hvt-10 Hvt-11 přírodní park Písecké hory liniová zeleň podél potoka Karlovka Hvt-12 VKP ze zákona Trublů rybník

7 Hvt-13 Rybníček se zátiším na jihozápadě obce Zvt-1 z ÚP Zvt-2 z ÚP Vybudování obory pro lesní zvěř Vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: NBK Dědovické stráně - K60 RBC785 - Vysoký a Malý Kamýk D40/2 homogenizace silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín PROBLÉMY k.ú. Bohunice nad Vltavou Pbo-1 ÚP Pbo-2 ÚP Pbo-3 V ÚP vyřešeno PROBLÉMY Absence izolační zeleně mezi sídlem a dobývacím prostorem Bohunice I Autobusová zastávka na frekventované silnici bez zálivu Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV prověřit možnost vymezení ochranné zeleně prověřit možnost vymezení plochy pro zastávku včetně zálivu k.ú. Slavětice u Všemyslic Psl-1 ÚP Negativní stavební dominanta PROBLÉMY prověřit možnost vymezení zástavby, izolační zeleně pro potlačení dominanty Psl-2 ÚP ÚSES v ÚP není v souladu se ZÚR prověřit vymezení ÚSES Psl-3 Nelze řešit v ÚPD Blízkost kamenolomu - mezi Slavěticemi a lomem je pás zeleně, přesto lom negativně ovlivňuje obec k.ú. Všemyslice PROBLÉMY Pvš-1 Pvš-2 ÚP Pvš-3 ÚP Pvš-4 Pvš-5 Řešeno v PRVKÚK Nelze řešit v ÚPD Není problém ÚPD Splaškové vody v sídle Všemyslice nejsou čištěny v centrální ČOV Rozvojová plocha umožňuje znehodnocení pohledu na hřbitovní kostel a hrobku Berchtoldů Skládka bioodpadu nemá jasné ohraničení a je u frekventované cesty pro pěší Havarijní stav nemovité kulturní památky zámku Neznašov včetně parku - v ÚP navrženo malé komerční zařízení Nevhodné správní hranice, kdy část území je na druhé straně Vltavy bez možnosti snadného přístupu do centrální části obce - na tomto území je minimum staveb prověřit možnost redukce rozvojové plochy prověřit možnost vymezení izolační zeleně k.ú. Všeteč PROBLÉMY Pvt-1 ÚP Nesoulad ÚSES v ÚP a ZÚR prověřit vymezení ÚSES Pvt-2 ÚP Nevyužívaný zemědělský areál prověřit možnost jiného funkčního využití

8 Pvt-3 Cyklogenerel Pvt-4 Není problém ÚPD Cyklostezka 1017 vede po silnici II/138 a není využit potenciál jižní části Píseckých hor - není potřeba vymezovat nové cesty Nepovolené autovrakoviště na jihu obce - ÚPD tuto plochu má jako plochu zemědělskou - orná půda

9

10