katastrální území výměra počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] 43,1 352 orná půda

Transkript

1 Obec Chrášťany se nachází zhruba 8,5 km severně od Týna nad Vltavou a asi 6 km západně od Bechyně, na silnici /105. Skládá se z pěti částí: Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice a Pašovice. Z HSTORE první písemná zmínka o vsi je z roku 1352, obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně část vsi součástí biskupského panství Týn nad Vltavou; v roce 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavený); kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce u Neznašova; v průběhu husitského hnutí, 22. července 1419, se nedaleko vsi na vrchu Holý konal jeden z významných táborů lidu; při vzniku okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla do tohoto územněsprávního celku začleněna také část Chrášťan, až dosud náležející Bechyni, Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec; v roce 1960 byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů byla obec přivtělena okresu České Budějovice; v roce 1960 se osadami obce staly Koloměřice a Doubravka, v roce 1976 pak také Hosty, Pašovice a Doubrava. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Doubrava nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice ,1 451 Územní plán Chrášťany Změna č Zahájeny v k.ú. Pašovice, v ostatních k.ú. ne orná půda 46 zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní 1083 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE

2 VODOVOD KANALZACE ČOV PLYNOFKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘŠTĚ KOUPALŠTĚ HŘBTOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽSKO NEROST. SUROVN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANTELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK. TŘÍDA OCHRANY ZPF VYHODNOCENÍ ZASTAVTELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby Stavební činnost v sídle Chrášťany byla soustředěna do ploch se stabilním funkčním využitím v rámci zastavěného území ZTV na jihu obce. SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE kvalitní zemědělské půdy v. a. třídě ochrany dostatek pracovních příležitostí v obci ZŠ a MŠ v obci zájem o výstavbu rodinných domů poloha sídla v demograficky slabém severu ORP velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně zvyšující ekologickou stabilitu krajiny horší spojení na větší města ohrožení srážkovými vodami, splachy z polí při přívalových deštích zlepšení parametrů komunikací do větších sídel realizace KPÚ narušení cenného urbanismu, některých sídel s dochovanými kulturními hodnotami, nevhodnou výstavbou

3 URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Malé sídlo Doubrava je rozloženo kolem malého návesního prostoru a je tvořeno několika menšími dvorcovými usedlostmi. Centrální část je zahuštěna objekty menších měřítek. V jižní části sídla byl v 70. letech minulého století vybudován areál zemědělské výroby. Sídlo si do současnosti zachovalo semknutý venkovský charakter s dostatkem zeleně. Specifický charakter rozvolněné výstavby dvorců je v lokalitě Rudolfov v jižní části katastru. V dnešní době zejména rekreačně využívaná lokalita. Krajina v okolí je ovlivňována řekou Vltavou, na jejímž pravém břehu se táhne linie porostů přecházející, směrem k Doubravě, do zemědělského využití. Pole jsou střídána loukami a pastvinami, které jsou lemovány lesními porosty na východě katastru. V plužině, která byla v minulosti traťová, je ještě zachována cestní síť, spojující jednotlivé samoty v jižní části katastru. KULTURNÍ Hdv-1 architekt. NKP špýchar u venkovské usedlosti čp. 23 Hdv-2 historická NKP mohylník v Habrovici Hdv-3 historická NKP mohylník Kamenný vrch Hdv-4 urbanistická veřejný prostor s pomníkem padlých a vzrostlou zelení v Doubravě Hdv-5 urbanistická charakter rozptýlených dvorců v lokalitě Rudolfov a Pletka v jižní části katastru Hdv-6 urbanistická samota Rybárna čp. 29 PŘÍRODNÍ Hdv-7 Hdv-8 Hdv-9 Hdv-10 VKP ze zákona VKP ze zákona lesní komplex ve východní části katastru údolní niva Málkova potoka porosty na pravém břehu Vltavy alej z Doubravy do Doubravky CVLZAČNÍ Hdv-11 Kulturní dům se společenským sálem Zdv-1 z ÚP Záměr vybudování vodní plochy Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Dle snímků stabilního katastru byla vesnice Doubravka již v roce 1828 tvořena zděnými několika zděnými usedlostmi, které byly volně rozloženy v mírně svažitém údolí. Během 19. století došlo k přestavbám zemědělských dvorců a to zejména v jižní části sídla, kde v současnosti můžeme spatřit spíše hmoty menších měřítek. V centrálním prostoru vznikly dvě menší návsi. Severní část návsi kolem pomníku padlých a jižní u autobusové zastávky a požární nádrže. V současné době je vesnice Doubravka hodně pozměněna novou výstavbou, avšak stále si zachovává venkovský charakter.

4 Krajina v okolí Doubravky má krajinou matrici pole, do níž jsou vklíněny enklávy krajinné zeleně v podobě remízů. Celá severní část katastru sousedí s lesním komplexem navazujícím na pravé břehy řeky Vltavy. Dřívější traťová plužina a hustá cestní síť zbíhající se do sídla byla ztracena pod velkými lány orné půdy. KULTURNÍ Hdk-1 architekt. kaplička v jižní části sídla Hdk-2 urbanistická veřejný prostor s požární nádrží Hdk-3 urbanistická veřejný prostor s pomníkem padlých Hdk-4 urbanistická přístupná humna v západní části sídla PŘÍRODNÍ Hdk-5 Hdk-6 Hdk-7 Hdk-8 remíz severně od Doubravky zeleň v jižní části katastru propojující sídlo s plužinou alej podél komunikace z Doubravky do Doubravy alej podél komunikace z Doubravky do Chrášťan Zdk-1 z ÚP Záměr vybudování vodní plochy Zdk-2 z ÚP Záměr vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC781 - Břehy URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Sídlo Chrášťany bylo dle map stabilního katastru rozvolněné sídlo s návesním rybníčkem, menšími zděnými usedlostmi se stodolami v oblasti humen. Ještě v polovině 20. století je možné v Chrášťanech nalézt menší zemědělské dvorce v jižní části specificky složeny do okrouhlice. Během 2. pol 20. století však došlo k intenzivnímu stavebnímu nárůstu, jenž navždy setřel venkovský charakter obce. V současnosti je obce obestavěna vilkami a rodinnými domy v blokové zástavbě a bytovými domy, které dominují centrálnímu prostoru sídla spolu s kostelem sv. Bartoloměje. Na východě obce vyrostl v 70. letech minulého století areál zemědělské výroby, na severozápadě pak areál školy a sportoviště. Plužina v minulosti traťová, je od 2. pol. 20. st. intenzivně zemědělsky využívána. Chybí krajinná zeleň a doplňková cestní síť. Na část území ve východní části katastru zasahuje přírodní park Plziny, tvořený lesním komplexem. Vodní plochy se vyskytují prakticky jenom v sídle. KULTURNÍ Hch-1 architekt. NKP kostel sv. Bartoloměje Hch-2 urbanistická návesní prostor kolem kostela sv. Bartoloměje Hch-3 urbanistická hospodářský dvůr čp. 26 v severní části návsi Hch-4 urbanistická veřejný prostor s požární nádrží před nákupním střediskem Hch-5 urbanistická samota Šternberk na východě katastru

5 Hch-6 urbanistická hřbitov v jižní části sídla a okolí se vzrostlými stromy PŘÍRODNÍ Hch-7 Hch-8 Hch-9 Hch-10 Hch-11 alej z Chrášťan do Doubravky měkký přechod sídla a plužiny v podobě sadů a liniové zeleně po okrajích sídla izolační zeleň u areálu zemědělské výroby zpustlá cesta z Chrášťan ke Štenberskému rybníku s liniovou zelení remíz jižně od Chrášťan CVLZAČNÍ Hch-12 podnik TÜNKERS CZECH s.r.o. strojírenská a elektronická výroba Zch-1 z ÚP Záměr vybudování ČOV Záměry ze ZÚR: Ep/A - VTL plynovod Hvožďany Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Vesnice Koloměřice se historicky vyvinula kolem údolní nivy Koloměřického potoka. Byla tvořena několika shluky dvorců, které byly volně loženy do údolního reliéfu. Sídlo vyloženě nemá návesní prostor, ten se v průběhu století zformoval při silnici /105 v místě, kde křižuje Koloměřický potok. Sídlo se během 20. století zahustilo další výstavbou a pokračovalo v nové ose podél komunikace /105. V jižní části sídla v té době přibil i areál zemědělské výroby. Významným prvkem sídlení zeleně jsou porosty v údolnici Koloměřického potoka. Krajina je ovlivňována několika drobnými toky, jenž nejvýznamnější je Koloměřický potok a Bilinský potok. Na ně se váží porosty krajinné zeleně, které tak tvoří ekologicky stabilní část v katastru Koloměřice. Celá východní část katastrálního území je ovlivňována lesním komplexem na Dubovém vrchu. V zemědělské krajině byla zachována základní cestní síť. Dříve traťová plužina je v současnosti scelena do větších bloků orné půdy, pouze severně od sídla je ještě patrné drobné dělení záhumenicového prostoru. KULTURNÍ Hkl-1 historická NKP mohylník V Kopcích Hkl-2 historická NKP mohylník Les Holubice Hkl-3 Hkl-4 architekt. urbanistická výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého v centrální části sídla u mostku přes Koloměřický potok veřejný prostor podél Koloměřického potoka s požární nádrží, autobusovou zastávkou a hasičskou zbrojnicí Hkl-5 urbanistická prostor kolem kapličky sv. Barbory se vzrostlou zelení Hkl-6 urbanistická samoty Doliny v jižní části katastru PŘÍRODNÍ Hkl-7 Hkl-8 Hkl-9 VKP ze zákona údolní niva Koloměřického potoka VKP ze zákona údolní niva Bilinského potoka remíz jihozápadně od areálu zemědělské výroby

6 není Záměry ze ZÚR: není URBANSMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJNA Pašovice jsou malá osada na pravém břehu Vltavy původně profitující z obchodní vodní cesty po Vltavě do hl. města Prahy. Sídlo je návesního typu s malou návsí s kapličkou v centrálním prostoru. Objemy staveb jsou poměrně velké vhledem ke složitější morfologii svažujícího se pravého břehu Vltavy. Historický urbanismus sídla byl zachován i přes obě stavební revoluce v 1. pol 19. století a 2. pol. 20. století a sídlo má stále klidný venkovský charakter. Krajina v okolí Pašovic je ovlivňována řekou Vltavou. Na ní navazují břehové porosty Vltavy a porostlé údolnice drobných vodních toků Pašovického potoka a Burdova potoka. V jižní části katastru je větší lesní komplex, který se severně zařezává do otevřené zemědělské krajiny. Dříve traťová plužina je v současnosti rozčleněna do několika menších bloků orné půdy, pastvin a luk, které jsou lemovány liniovou zelení. Cestní síť je z části zachována. KULTURNÍ Hpa-1 historická NKP mohylník v severní části katastrálního území Hpa-2 urbanistická centrální prostor s kapličkou a vzrostlými stromy a parterem venkovských usedlostí Hpa-3 urbanistická samota čp. 25 PŘÍRODNÍ Hpa-4 Hpa-5 Hpa-6 VKP ze zákona řeka Vltava VKP ze zákona údolní niva Burdova potoka VKP ze zákona údolní niva Pašovického potoka není Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC780 - Nový Dvůr

7 k.ú. Doubrava nad Vltavou Pdv-1 Pdv-2 ÚP Pdv-3 Není problém ÚPD Pdv-4 ZÚR Chátrající zemědělská usedlost - zarostlý statek Rudolfov, vzhledem k pokročilé destrukci není účelné měnit funkční využití (např. na občanské vybavení), aby se statek dochoval. Absence izolační zeleně u zemědělského areálu k.ú. Doubravka u Týna nad Vltavou Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Absence silničního mostu v nadřazené ÚPD tento most by sloužil ke zlepšení dopravní dostupnosti oblasti - napojení na Albrechtice n. Vlt. - v ÚP Chrášťan a ÚPO Albrechtic n. Vlt. je to již navrženo. prověřit možnost vymezení krycí zeleně kolem areálu prověřit možnost vybudování mostu Pdk-1 Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pdk-2 ÚP, KPÚ Absence krajinné zeleně Pdk-3 ÚS Nevzhledné veřejné prostranství návsi (asfaltové plochy, zeravy ) - jedná se o hlavní veřejný prostor prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit možnost zpracování územní studie pro revitalizaci tohoto prostoru k.ú. Chrášťany Pch-1 Pch-2 Nelze řešit v ÚP Chátrající budova na návsi ohrožující chodce - ÚP - plocha smíšeně obytná - umožňuje budovu zrekonstruovat a znovu vyzužít rozličným způsobem Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pch-3 ÚP, KPÚ Absence krajinné zeleně Pch-4 ÚS Pch-5 Pch-6 ÚP k.ú. Koloměřice Pkl-1 Pkl-2 Pkl-3 KPÚ, ÚP Pkl-4 ÚP Nevzhledné budovy. poloviny 20. století ohraničující současný návesní prostor - na okraji návesního prostoru jsou třípodlažní bytovky. poloviny 10. století - je vhodné je nějak izolovat Chátrající vojenské letecké zařízení Chrášťany - v ÚP vymezeno jako návrhová plocha rekreace Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice /105 Absence izolační zeleně u zemědělského areálu - v ÚP vymezena izolační zeleň Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Stok z louky v zimním období způsobuje náledí na silnici - u silnice prudký svah - sv ÚP navrženo narovnání silnice Středem obce prochází hlavní tah frekventované silnice /105 prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení Prověřit možnost pořízení ÚS pro izolování novodobé nevhodné zástavby od staré prověřit možnost vymezení obchvatu obce prověřit vhodnost vymezení vsakovacích pásů prověřit možnost vymezení obchvatu obce

8 k.ú. Pašovice Ppa-1 ÚP Nevyužívaný zemědělský areál prověřit nové funkční využití areálu Ppa-2 Ppa-3 Ppa-4 ÚP Ppa-5 ÚP Nelze řešit v ÚPD Nelze řešit v ÚPD Katastrální území Pašovice je bez přímé vazby na centrální část a je poměrně daleko od Chrášťan obec Hosty je pro občany dostupnější Výrazné zalesnění svahů nad Vltavou invazní rostlinou akátem bílým - je pravděpodobné šíření akátu podél vody Absence izolační zeleně u skládky komunálního odpadu Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV, není navržena v ÚP prověřit možnost vymezení izolační zeleně u areálu SKO prověřit možnost navržení ČOV

9

10