CH057 NÁVRH STAVBY V PROCESU ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ

CH057 NÁVRH STAVBY V PROCESU ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ návrh staveb Autor: Radim Kolář 19. října 2017 Přehled Návrh staveb umístění staveb terénní úpravy dopravní napojení napojení na technickou infrastruktura nová technická infrastruktura nová zeleň nové opěrné stěny, ploty, 1

Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území 23 Obecné požadavky na umisťování staveb (1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. (2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. (3) Nástavba staveb je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici. (4) Změnou stavby nesmí být narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby. (5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace. Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území 24 Zvláštní požadavky na umisťování staveb (1) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují zpravidla pod zem. (2) U staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb se musí zajistit prostor pro příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a vykládání. (3) Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné, kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech zemědělských staveb a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální automobily policejní, požární techniky, lékařské pomoci, automobily obytné a obytné přívěsy, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů. (4) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky, radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou, v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních. (5) Čerpací stanice pohonných hmot se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace a veřejných prostranství. 2

Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území 25 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. (4) Vzdálenost stavby samostatné garáže, stavby uvedené v 103 odst. 1 písm. a) bodě 1 stavebního zákona (stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů) a stavby pro podnikatelskou činnost odpovídající svými parametry 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona (stavby do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,), umístěné na pozemku rodinného domu, od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 2 m. Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území 25 Vzájemné odstupy staveb (5) Z důvodu zachování stávajících hodnot zástavby a v souladu s nimi je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (6) Vnější hrany pochozí plochy rodinného domu, jako jsou terasa nebo balkon, která je nad přilehlým terénem výše než 2 m, musí být nejméně 3 m od hranice sousedního pozemku. (7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. 3

Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území Zdroj: Ing. Josef Remeš Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 5 Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu (1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby (2) Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření 4

Umístění stavby na pozemku Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 7 Oplocení pozemku (1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. (2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. (3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. Umístění stavby na pozemku Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Omezení vlastnického práva 1013 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. (2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen. 1018 Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění. 1019 (1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. 5

Umístění stavby na pozemku Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Omezení vlastnického práva 1020 Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. 1022 (1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. (2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. 1023 (1) Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. (2) Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody. Připojení na dopravní infrastrukturu Napojení pozemku na komunikaci se řídí zákonem č. 13/1997 o pozemních komunikacích, doplněným vyhláškou č. 104/1997 kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích a závaznou normou ČSN 73 6110. 10 Připojování pozemních komunikací (1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. 14 (2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti 6

Připojení na dopravní infrastrukturu Napojení pozemku na komunikaci se řídí zákonem č. 13/1997 o pozemních komunikacích, doplněným vyhláškou č. 104/1997 kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích a závaznou normou ČSN 73 6110. 12 Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím (1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen pokud splňují tyto podmínky: a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci, b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo, které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Zdroj: www.czrso.cz, Ing. Pavel Skládaný Připojení na dopravní infrastrukturu Napojení pozemku na komunikaci se řídí zákonem č. 13/1997 o pozemních komunikacích, doplněným vyhláškou č. 104/1997 kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích a závaznou normou ČSN 73 6110. 12 Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím (2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité světlosti trub: a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m, b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %, c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %. (3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění. (5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace. (6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého připojení včetně propustku. 7

Připojení na dopravní infrastrukturu Sjezd Připojení veřejně nepřístupné účelové komunikace, (ev. polní cesty a lesní cesty), na silnici nebo místní komunikaci. Samostatný sjezd Připojení sousední nemovitosti (vjezdy do budov a na pozemky). Zdroj: kds.vsb.cz/mkk/mk-sjezdy.htm Připojení na dopravní infrastrukturu Sjezdy na místních komunikacích (ČSN 73 6110) Sjezdy na silnicích (ČSN 73 6101) Sjezdy na místních komunikacích (ČSN 73 6110) Navrhují se podle zásad pro křižovatky Na funkční skupině C a výjimečně i B mohou být ve vzájemné vzdálenosti podle potřeby dopravní obslužnosti. Rozlišují se na: sjezdy připojující účelové komunikace; vrchol rozhledového trojúhelníku se uvažuje 2,5 m od vnější hrany přilehlého jízdního pruhu. Na sjezdech je nutno zamezit parkování vozidel v rozhledových trojúhelnících: Zdroj: kds.vsb.cz/mkk/mk-sjezdy.htm 8

Připojení na dopravní infrastrukturu Sjezdy na místních komunikacích (ČSN 73 6110) Sjezdy na silnicích (ČSN 73 6101) Sjezdy na místních komunikacích (ČSN 73 6110) Navrhují se podle zásad pro křižovatky Na funkční skupině C a výjimečně i B mohou být ve vzájemné vzdálenosti podle potřeby dopravní obslužnosti. Rozlišují se na: samostatné sjezdy připojující sousední nemovitosti (vjezdy do budov a na pozemky); vrchol rozhledového trojúhelníku se uvažuje 2,0 m od vnější hrany přilehlého jízdního pruhu. Na samostatných sjezdech je v odůvodněných případech možno připustit parkování osobních aut a vozidel zásobování v rozhledových trojúhelnících (vyznačí se čárkovaně): Zdroj: kds.vsb.cz/mkk/mk-sjezdy.htm Připojení na dopravní infrastrukturu Funkční skupiny 9

Připojení na dopravní infrastrukturu Sjezdy na místních komunikacích (ČSN 73 6110) Sjezdy na silnicích (ČSN 73 6101) Sjezdy na silnicích (ČSN 73 6101) připojení sousedních nemovitostí (pozemků a budov) připojení účelových komunikací na silnice II. a III. třídy a místní komunikace. výjimečně lze povolit i sjezd na silnici I. třídy. připojení obslužných zařízení (ČSPH, zastávky, odpočívky, motoresty, motely) ze samostatných odbočovacích a připojovacích pruhů, na R a D pouze sjezdy k účelovým zařízením správců komunikace (závora): Zdroj: kds.vsb.cz/mkk/mk-sjezdy.htm Připojení na dopravní infrastrukturu Vlečné křivky slouží pro ověřování průjezdnosti pozemních komunikací jsou ohraničeny obalovými křivkami, které vyplývají z vnějšího obrysu vozidla a polohy náprav. tvar závisí zejména na poloze a uspořádání náprav, na typu přívěsu a v zásadně na chování řidičů TP (technické podmínky) 171 - Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací (www.pjpk.cz/technicke-podminky-tp) 10

Připojení na dopravní infrastrukturu Vlečné křivky Zdroj: kds.vsb.cz/mkk/mk-sjezdy.htm Připojení na dopravní infrastrukturu Vlečné křivky 11

Připojení na dopravní infrastrukturu Vlečné křivky Připojení na technickou infrastrukturu Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 6 Připojení staveb na sítě technického vybavení (1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů zařízení pro zneškodňování odpadních vod sítě potřebných energií na sítě elektronických komunikací (2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená. (3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo akumulaci odpadních vod. (4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen srážkové vody ), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství seřeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací. 12

Připojení na technickou infrastrukturu Připojení na vodovodní řad Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích 3, odst. 1 Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. odst. 7 Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. 13

Připojení na vodovodní řad Obecně musí být položena kolmo na veřejnou vodovodní síť nesmějí na ní být žádné odbočky sklon min 3 (0,3 %) (obvykle) od budovy k veřejné síti Připojení na vodovodní řad Například: 14

Připojení na vodovodní řad Připojení na vodovodní řad 15

Připojení na kanalizační stoky Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích 3, odst. 2 Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. odst. 7 Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Obecně Kanalizační přípojka má být co nejkratší Vedená v přímém směru kolmo na veřejnou kanalizaci min. sklon DN 200-10 (1 %), DN 150-20 (2 %) max. dovolený sklon 400 (40 %), jinak je třeba provést na přípojce stupeň nebo spadiště Připojení na kanalizační stoky Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích 3, odst. 2 Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. odst. 7 Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Obecně Kanalizační přípojka má být co nejkratší Vedená v přímém směru kolmo na veřejnou kanalizaci min. sklon DN 200-10 (1 %), DN 150-20 (2 %) max. dovolený sklon 400 (40 %), jinak je třeba provést na přípojce stupeň nebo spadiště 20

Připojení na kanalizační stoky Například: Připojení na kanalizační stoky 21

Připojení na kanalizační stoky Připojení na kanalizační stoky 22

Připojení na kanalizační stoky Připojení na rozvod elektřiny žádost o připojení k distribuční soustavě uzavření smlouvy s dodavateli elektrické energie Přípojka nejčastěji spojení mezi rozvodným zařízením distributorské společnosti a hlavní domovní skříní. součást přípojky tvoří přípojková skříň, která se obvykle nachází na oplocení nebo na obvodovém zdivě domu rozlišují se tři základní skupiny: přípojky s kabelovým vedením přípojky s venkovním vedením přípojky využívající kombinaci obou způsobů 23

děkujeme Vám za pozornost www.fce.vutbr.cz 24