Historická analýza příčin periferního postavení jesenického regionu PhDr. Petr Popelka, Ph.D. Katedra historie FF OU Centrum pro hospodářské a sociální dějiny FF OU
Základní příčiny periferního postavení Jesenicka vliv obecných procesů s regionálně diferenciovaným dopadem procesy spojené s průběhem evropské modernizace: industrializační proces dopad industrializačního procesu na demografické poměry; demografický přechod proces urbanizace proměna národnostní struktury českých zemí po druhé světové válce vliv jedinečných událostí s výrazným dopadem na území Jesenicka války o rakouské dědictví
Rozdělení Slezska za válek o rakouské dědictví (1742) poslední výrazná změna územní českých zemí vznik současného Jesenicka přírodní poměry a historický vývoj do počátku 18. století zapříčinili staleté sepjetí Jesenicka se slezskými knížectvími (Niské knížectví) zcela zásadní dopad na vývoj sledovaného regionu rozdělení Slezska proběhlo bez ohledů na dosavadní majetkové hranice, ekonomické vazby a národnostní poměry Jesenicko se stává pohraniční oblastí odříznutou ze severu hranicí s nepřátelským Pruskem a z jihu masivem Hrubého Jeseníku
Industrializační proces a jeho projevy na Jesenicku Jesenicko starou textilní oblastí s protoindustriální tradicí textilní výroby a s tradiční těžbou rud a se železářstvím industrializační proces vytvořil na Jesenicku specifickou průmyslovou strukturu s výjimkou textilního průmyslu upadá tradiční těžba rud i hutnictví progresivněji se rozvíjí pouze textilní tovární výroba, oděvní průmysl a po polovině 19. století těžba a zpracování kamene opožděná výstavba komunikační sítě komparativní výhoda v podobě rozvíjejícího se lázeňství a turismu
Hlavní problémy jesenického průmyslu do roku 1945 technická zaostalost málo efektivní a složité dopravní spojení nákladnost dovozu surovin (zvláště uhlí, bavlny, hedvábí a železa) nákladnost vývozu hotových výrobků slabý místní trh a kupní síla zdejšího obyvatelstva exportní závislost problém se zajišťováním kapitálu silný konkurenční boj
Demografický vývoj na Jesenicku do roku 1945 až do 60. let 19. století se rozvíjí populační poměry na Jesenicku relativně příznivě, i když od 40. let plátenické oblasti ztrácí dynamiku růstu obyvatel od velké hospodářské krize ze 70. let 19. století region jasně směřuje ke stagnaci růstu obyvatel (i ve městech) region se na počátku 20. století vyznačoval spíše podprůměrnou hustotou osídlení nepříznivé demografické poměry se v období první republiky spíše prohloubily
Proces urbanizace na Jesenicku se nacházelo do poloviny 19. století pouze pět velmi malých měst (pouze jedno s více než 4000 obyv.) specifický průběh industrializačního procesu nevyvolal zvýšenou koncentraci obyvatel do měst (výjimka Jeseník) celkově agrární ráz si region podržel až do současnosti
Národnostní struktura a proměny Jesenicka po druhé světové válce do vzniku první ČSR čistě německá oblast sčítání obyvatelstva z r. 1930 na Jesenicku 96 % obyvatel německé národnosti zásadní změny v národnostní struktuře po r. 1945 (1946 1948 tzv. organizovaný odsun) kompletní výměna obyvatelstva proces znovuosídlování Jesenicka - vytváření nové multietnické společnosti příčina sídelních, demografických, hospodářských i kulturních změny
Proměny Jesenicka po druhé světové válce pokles hustoty obyvatelstva na historické minimum (1930-97, 4 obyv./km 2 ; 1950-54,2 obyv./km 2 ) znárodnění a dočasná národní správa průmyslu i živností na přelomu 40./50. let rušení malých a méně rentabilních závodů i živností velmi rychle provedena kolektivizace v zemědělství (již na počátku 50. let téměř ve všech obcích družstvo) od počátku 50. let podpora výstavby kapacit báňského průmyslu (těžba rud, uranu)
Závěr působením obecných procesů i událostí jedinečného charakteru vzniká region který je možné označit jako periferní Jesenicko se stává periferním regionem již hluboko před rokem 1945 ve srovnání s dalšími regiony má nesporné komparativní výhody (turismus, lázeňství), dané jak přírodním charakterem, tak historickým vývojem
Děkuji Vám za pozornost! petr.popelka@osu.cz