42 Kontrolní seznam pro prevenci poškození dolních končetin Část A: Úvod Poškození dolních končetin související s prací je poškození tělesné soustavy, například šlach, svalů, nervů, kloubů a míšku, které je způsobováno nebo zhoršováno převážně vykonáváním práce a působením bezprostředního pracovního prostředí. Poškození tohoto typu mohou postihovat dolní končetiny, především kyčle, kolena a chodidla. Mezi hlavní rizikové faktory poškození dolních končetin, k němuž dochází v souvislosti s prací, patří setrvávání v podřepu, vkleče, sešlapávání pedálů či déle trvající stání a chození. Tématem tohoto kontrolního seznamu jsou nebezpečí úrazu či vzniku poškození dolních končetin a jeho cílem je identifikace osob zaměstnaných na pracovišti, kde tato nebezpečí hrozí. Limity byly sice již naznačeny, zakládají se však na souvislostech, o nichž je řeč v současné literatuře, a s rozvojem dalšího výzkumu, který přináší lepší vědecké důkazy, může tudíž dojít k jejich změně. Tento kontrolní seznam nabízí mimoto i příklady preventivních opatření, která mohou přispět ke snížení rizik poškození dolních končetin. Jak používat kontrolní seznam Kontrolní seznam může pomoci při identifikaci nebezpečí a hledání případných preventivních opatření a, je-li užíván správným způsobem, tvoří součást hodnocení rizik. Kontrolní seznam nemá sloužit k identifikaci veškerých rizik na každém pracovišti, nýbrž jako pomůcka při praktické realizaci této metody. Kontrolní seznam představuje pouze první krok při hodnocení rizik. Vyhodnocení komplexnějších rizik může vyžadovat další informace a v některých případech i odbornou pomoc. Kontrolní seznam lze účinně využít za předpokladu, že jej přizpůsobíte specifickým podmínkám svého vlastního odvětví či pracoviště. Někdy je nutno vzít v potaz další ohledy, někdy mohou být naopak některé body bezpředmětné a lze je vypustit. Problémy/nebezpečí se z praktických i analytických důvodů v kontrolním seznamu uvádějí odděleně, na pracovištích se však mohou prolínat. Je proto nutno vzít v úvahu vzájemné interakce mezi různými problémy a rizikovými faktory, které byly identifikovány. Určitá preventivní opatření realizovaná za účelem odstranění určitého specifického rizika mohou naopak zároveň přispět k předcházení jinému rizika; klimatizace instalovaná kvůli snížení vysokých teplot -1-
může například posloužit k prevenci proti stresu, na jehož vzniku se vysoké teploty na pracovišti mohou podílet. Právě tak důležité je neztrácet ze zřetele, aby jedno opatření na snížení určitého rizika nezvyšovalo jiná rizika, aby například zkrácení doby, během níž pracovník provádí činnost nad úrovní ramen, nevedlo k prodloužení doby, kterou stráví v předklonu, což je tělesná poloha, jež může vést k poškození zad. Kontrolní seznam může stanovovat určité číselně vyjádřené mezní hodnoty, například může stanovovat, že určitou činnost lze v průběhu směny provádět maximálně dvě hodiny. Tyto hodnoty však nelze chápat jako přesně vymezené bezpečnostní limity, nýbrž pouze jako upozornění na vyšší míru rizika, jemuž může být pracovník vystaven, a na priority určité činnosti. Důležité otázky, které je třeba zodpovědět Jsou si vedoucí a ostatní pracovníci vědomi možných příčin poškození dolních končetin a snaží se těmto příčinám předcházet? Byl v rámci dané organizace přijat praktický participativní přístup (přístup založený na spolupráci/zapojení pracovníka) při řešení problému? Provedli odpovídajícím způsobem vyškolení pracovníci hodnocení rizik? Jsou hlášené případy poškození dolních končetin řešeny? Jakým způsobem se vyhodnocuje a sleduje účinnost opatření přijatých v zájmu předcházení poškození dolních končetin? Část B: Kontrolní seznam pro prevenci poškození dolních končetin Hrozí na pracovišti nebezpečí tohoto druhu? Daří se tato nebezpečí zvládat, aby jim pracovníci byli vystaveni v co nejmenší míře a nehrozilo jim, že u nich dojde k poškození dolních končetin? Odpovídáte-li na následující otázky ANO, znamená to, že by u vás mělo dojít ke zlepšení podmínek na pracovišti. Otázky Ruční manipulace s břemeny Břemena těžší než cca 10 kg jsou zvedána v podřepu nebo vkleče. Ke zvedání břemen této hmotnosti dochází tímto způsobem 10krát v průběhu týdne. AN O NE -2-
Poloha vkleče Pracovník v této poloze setrvává (na jednom místě) bez přestávky alespoň půl hodiny. Pracovník v této poloze setrvává s krátkými přestávkami (na dvou nebo více místech) více než dvě hodiny denně. Poloha v podřepu Pracovník v této poloze setrvává (na jednom místě) bez přestávky alespoň půl hodiny. Pracovník v ní setrvává s krátkými přestávkami (na dvou nebo více místech) více než dvě hodiny denně. Pokrčená kolena K pokrčení v kolenou dochází častěji než 50krát denně, jak tomu bývá například při zvedání těžkých břemen ze země. Netýká se případů, kdy k pokrčení v kolenou dochází při běžné chůzi nebo při chůzi do schodů. Chůze do schodů nebo po žebříku Dochází k ní častěji než 30krát denně nebo 10krát za hodinu. Najednou více než zhruba 30 schodů nebo 30 příček žebříku. Seskakování z větších výšek Seskakování z výšky nejméně 1 m několikrát denně. Nebezpečí uklouznutí nebo zakopnutí Hrozí cestou nebezpečí uklouznutí nebo zakopnutí (tj. prohlubně, nerovnosti terénu nebo kluzké povrchy)? Podrobněji o hodnocení v publikaci Nástroj pro hodnocení rizik i Část III: Kontrolní seznam č. 1: Nerovné nebo kluzké rovinné povrchy.. Část C: Příklady preventivních opatření Odstranění/úpravy Zařiďte změnou pracovních nástrojů či pracovních postupů, aby práci bylo možné vykonávat ve stoje. Zajistěte úpravu pracovních úkolů, při nichž dochází k ruční manipulaci i Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci. Základní otázky hodnocení rizik, 2007 http://hwi.osha.europa.eu/about/material/rat2007. -3-
vyžadující polohu vkleče či v podřepu nebo v pokrčení v kolenou. Zařiďte úpravu tras a povrchů tak, aby riziko uklouznutí či pádu bylo sníženo na minimum (viz publikace Nástroj pro hodnocení rizik i, Část III: Kontrolní seznam č. 1: Nerovné nebo kluzké rovinné povrchy). Omezení rizikových činností Pracovní úkon, při kterém je nezbytné klečet nebo být v podřepu, by měl trvat co nejkratší dobu nebo by měl být zrušen. Rovněž pracovní úkony, které vyžadují ohýbání v kolenou, by měly být buď zrušeny, nebo omezena jejich četnost či doba trvání. Omezeno nebo zcela odstraněno by mělo být stoupání do schodů, resp. po žebříku, nebo sestupování po schodech, resp. po žebříku. Postarejte se o změnu pracovních postupů nebo použijte vhodných vysokozdvižných zařízení. Zrušeny nebo omezeny by měly být pracovní úkony, při nichž musí pracovníci seskakovat z větší výšky. Postarejte se o změnu pracovních postupů nebo o snížení výšky, ve které je daná práce vykonávána. Pracovní pomůcky Při klečení na tvrdém povrchu používejte vhodnou ochranu kolen. Při ohýbání v kolenou používejte vhodné pomůcky pro zpevnění hýždí/stehen. Používejte pracovní pomůcky při ruční manipulaci s různými materiály. Organizace/školení Zajistěte, aby pracovníci byli vzdělaní (dobře informovaní), pokud jde o nebezpečí úrazu dolních končetin hrozící v souvislosti s vykonávanou prací Zajistěte, aby pracovníci byli školeni v úkolech, které mají vykonávat Zajistěte, aby pracovníci mohli pracovat v běžném rytmu a v co možná nejmenší časové tísni -4-
Odkazy Ruční manipulace s těžkými břemeny (Baker a kol., 2003; Coggon a kol., 2000; Sulsky a kol., 2002) Klečení (Lau a kol., 2000; Dawson a kol., 2003) Sezení v podřepu (Coggon a kol., 2000; Zhang a kol., 2004) Ohýbání v kolenou (Baker a kol., 2003; Coggon a kol., 2000) Chození do schodů nebo po žebříku (Baker a kol., 2003; Coggon a kol., 2000) Seskakování z výšek (Sandmark a kol., 2000) Baker, P., Reading, I., Cooper, C. and Coggon, D. (2003). Knee disorders in the general population and their relation to occupation. Occupational and Environmental Medicine, 60, (10), 794-797. Coggon, D., Croft, P., Kellingray, S., Barrett, D., McLaren, M. and Cooper, C. (2000). Occupational physical activities and osteoarthritis of the knee. Arthritis and Rheumatism, 43, (7), 1443-1449. Dawson, J., Juszczak, E., Thorogood, M., Marks, S.A., Dodd, C. and Fitzpatrick, R. (2003). An investigation of risk factors for symptomatic osteoarthritis of the knee in women using a life course approach. Journal of Epidemiology and Community Health, 57, (10), 823-830. Lau, E.C., Cooper, C., Lam, D., Chan, V.N., Tsang, K.K. and Sham, A. (2000). Factors associated with osteoarthritis of the hip and knee in Hong Kong Chinese: obesity, joint injury, and occupational activities. American Journal of Epidemiology, 152, (9), 855-862. Sandmark, H., Hogstedt, C. and Vingard, E. (2000). Primary osteoarthrosis of the knee in men and women as a result of lifelong physical load from work. Scandinavian Journal of Work, Environment and Health, 26, (1), 20-25. Sulsky, S.I., Mundt, K.A., Bigelow, C. and Amoroso, P.J. (2002). Risk factors for occupational knee related disability among enlisted women in the US Army. Occupational and Environmental Medicine, 59, (9), 601-607. Zhang, Y., Hunter, D.J., Nevitt, M.C., Xu, L., Niu, J., Lui, L.Y., Yu, W., Aliabadi, P. and Felson, D.T. (2004). Association of squatting with increased prevalence of radiographic tibiofemoral knee osteoarthritis: the Beijing Osteoarthritis Study. Arthritis and Rheumatism, 50, (4), 1187-1192. -5-