Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Podobné dokumenty
Systém houbových organsimů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Přehled pozorovaných objektů

Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, rtovité. Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia

KAPITOLA 1: ÚVOD DO LICHENOLOGIE; VZTAH MYKOBIONTA A FOTOBIONTA

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

6. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA Třída: HOMOBASIDIOMYCETES podtřída: GASTEROMYCETIDAE - houby břichatkovité

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

Třída: AGARICOMYCETES

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Biologie lišejníků. 2. Lekce. Morfologie a anatomie lišejníků

Lesnická botanika speciální přednáška 5

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

TŘÍDA LECANOROMYCETES obsahuje v několika řádech většinu lichenizovaných hub, a proto zde je zařazena obecná charakteristika organismů tradičně

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 20 Lišejníky. Ročník 1. Datum tvorby

Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae. (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002)

Seznam hub na poznávačku (Bi)

Přehled pozorovaných objektů

MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010

Otázka: Houby a lišejníky. Předmět: Biologie. Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI

Biologie lišejníků. 3. lekce. Rozmnožování lišejníků

Systém houbových organismů část 5 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Lišajníky = lichenizované huby. Prednáša: Alica Košuthová

Martina Bábíčková, Ph.D

řád Corticiales (kornatcotvaré)

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Otázka: Houby. Předmět: Biologie. Přidal(a): Klára Mavrov. Fungi, říše opisthokonta. Jiné patří do SAR. Dalsi do archaeplastida

Lišejník

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání.

Dřevokazné houby. Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika. gabriel@biomed.cas.cz

5. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Třída: HOMOBASIDIOMYCETES

Systém organismů. Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria. Impérium: PROKARYA říše : Bacteria

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Autor. Biologie 19 Houby stopkovýtrusé.

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Zkouška ze znalosti hub

Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice

Největší rody lupenatých hub. základní znaky

Lišejníky přednáška 1

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Systém houbových organsimů

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

Diverzita, systém a fylogeneze hub. a houbových organizmů.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Lišejníky. Lobaria pulmonaria (Ďůlkatec plicní) Pyreneje (FR)

Houby / Růst hub zdroj Aleš Vít, Vít Beran HOUBY 6.B

řád Corticiales (kornatcotvaré; 29/136)

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Dřevokazné houby dubu

Oborová exkurze BIOLOGIE

Oddělení: Krásnoočka (Euglenophyta) krásnoočko zelené (Euglena viridis)

Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Metodický list. Název pro školu: EU PŘ 20. Mgr. Petra Bainarová

Pododdělení: BASIDIOMYCOTINA stopkovýtrusé h.

VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002,

čeleď Auriculariaceae (boltcovitkovité; 7/112) stichická či chiastická fragmobazidie

VY_32_INOVACE_ / Houby Houby rostliny nebo živočichové

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008

LESKLOKORKA PLOSKÁ Ganoderma applanatum nejedlá. OHŇOVEC OLŠOVÝ Phellinus alni nejedlý.

Lišejníky jako bioindikátory životního prostředí

Lišejníky přednáška 1. David Svoboda

Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa

Dřevokazné houby buku

Fytopatologie. Libor Jankovský Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně Zemědělská Brno Tel , jankov@mendelu. mendelu.

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Výkup lesních hub 2016

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

Hnojník obecný. Coprinus comatus

Oborový workshop pro ZŠ BIOLOGIE

Autor: Katka Téma: Houby Ročník: 2.

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

aneb Malá exkurze do království hřibovitých hub

Přírodou východního Krušnohoří. Přehled rostlin a živočichů. východního Krušnohoří více než 750 druhů

Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub

--- Ukázka z titulu --- Houby a jejich léčivé účinky. Prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.

Hymenochaete (kožovka) rozlité nebo polokloboukaté plodnice hladký hymenofor s nápadnými setami dřevní saprofyti. H. rubiginosa (k.

Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa Západočeské muzeum v Plzni

Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae. Order: AGARICALES

základní makroznaky bazidiomycetů

Jedlé houby. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Fytopatologická praktika

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.

LIŠEJNÍKY (LICHENES)

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 291/2010 Sb.

Parazitické dřevokazné houby smrku

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Obecná charakteristika hub

Transkript:

Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. RNDr. M. Sedlářová, Ph. D.; RNDr. I. Petrželová, Ph. D. Odd. fytopatologie, Katedra botaniky PřF UP v Olomouci Lentinus edodes (houževnatec jedlý; shii-také) - vývoj pilotécia; RNDr. P. Hašler, Ph.D.

TŘÍDA: HOMOBASIDIOMYCETES Basidie nedělená (holobasidie) Klíčení basidiospor je vždy pomocí hyfy Nevznikají kvasinkové útvary ani sekundární spory Makroskopické plodnice (basidiomata) Sekundární dikaryotické mycelium vzniká somatogamií 2 podtřídy: HYMENOMYCETIDAE obnažené hymenium alespoň v určité části života GASTEROMYCETIDAE uzavřené hymenium

PODTŘÍDA: HYMENOMYCETIDAE Gymnokarpní plodnice od počátku obnažené hymenium Hemiangiokarpní plodnice hymenium se obnažuje během vývinu plodnice Plodnice mají často třeň (stipes) a klobouk (pileus) U hemiangiokarpních plodnic i obaly velum partiale a velum universale Zralé basidie jsou aktivně odmršťovány balistospory 9 řádů

ŘÁD: APHYLLOPHORALES Plodnice gymnokarpní, nejčastěji typu krustothecia Hymenofor hladký, rourkovitý, ostnitý Plodnice jsou 1 nebo víceleté, Dřevní saprofyté, mohou přejít k parazitismu Serpula lacrymans Dřevomorka obecná rozkládá dřevo Stereum hirsutum Pevník chlupatý Peniophora incarnata Kornatka masová

ŘÁD: CANTHARELLALES Plodnice gymnokarpní, typ pilothecia nebo holothecia Hymenofor ostnitý, lamelovitý, rourkatý nebo žilnatý, případně hymenofor povléká celou plodnici Mykorhizní, saprofyté nebo fakultativní parazité Cantharellus cibarius Liška obecná Ramaria formosa Kuřátka sličná Clavariadelphus pistillaris Kyj Herkulův Sparassis crispa Kotrč kadeřavý

ŘÁD: POLYPORALES Plodnice gymnokarpní krustothecia, často víceletá Hymenofor rourkovitý nebo lamelovitý Dužnina s monoitickým, dimitickým, trimitickým pletivem Ganoderma lucidum Lesklokorka lesklá Schizophyllum commune Klanolístka obecná Polyporus squamosus Choroš šupinatý Daedalea quercina Síťkovec dubový

Fomitopsis pinicola Troudnatec pásovaný ŘÁD: POLYPORALES Piptoporus betulinus Březovník obecný Trametes versicolor Outkovka pestrá Fomes fomentarius Troudnatec kopytovitý Laetiporus sulphureus Sírovec žlutooranžový

ŘÁD: RUSSULALES Přítomnost kulovitých buněk sférocysty Plodnice hemiangiokarpní pilothecia Hymenofor lupenitý Převážně mykorhitické druhy V pletivu některých rodů se vyskytují mléčnice Russula cyanoxantha H. namodralá Lactarius deliciosus Ryzec pravý Russula emetica Holubinka vrhavka

ŘÁD: HYMENOCHAETALES Plodnice gymnokarpní krustothecia, hnědorezavá Hymneofor rourkatý, vzácně lamelovitý nebo hladký Na hyfách chybí přezky Přítomny sety tlustostěnné kopinaté buňky v hymeniu Phellinus igniarius Ohňovec obecný Inonotus hispidus Rezavec štětinatý

ŘÁD: BOLETALES Gymnokarpní nebo hemiangiokarpní plodnice Pilotecium, pórovitý nebo lupenitý hymenofor Monomitické pletivo Saprofyté, mykorrhiza s jehličnany a listnáči Boletus satanas Hřib satan Boletus edulis Hřib obecný Suillus grevilei Klouzek smrkový Xerocomus badius Hřib hnědý

Tylopilus felleus Hřib žlučník Leccinum aurantiacum Křemenáč osikový Strobilomyces strobilaceus Šiškovec černý Paxillus involutus čechratka podvinutá

ŘÁD: AGARICALES Hemiangiokarpní pilothecium Lupenitý hymenofor, často je přítomno velum (plachetka) Důležitým znakem rozdělení do čeledí je barva výtrusného prachu Saprofyté, slabí parazité, Čeleď: Amanitaceae Amanita muscaria Muchomůrka červená Amanita phalloides Muchomůrka zelená

Čeleď : Agaricaceae Agaricus campestris Žampion polní Čeleď: Tricholomataceae Marasmius rotula Špička kolovitá Čeleď: Tricholomataceae: Lepista nuda Čirůvka fialová Armillaria mellea Václavka obecná Macrolepiota procera Bedla vysoká

Čel. Coprinaceae Coprinus atramentarius Hnojník inkoustový Čel. Cortinariaceae Pholiota Šupinovka Čel. Entolomataceae Entoloma lividum Závojenka olovová Čel. Strophariaceae: Psilocybe semilanceata Lysohlávka kopinatá

ŘÁD: THELEPHORALES Gymnokarpní krustothecium Monomitické pletivo Hymenofor ostnitý, řidčeji rourkatý, bradavčitý nebo hladký Thelephora terrestris Plesňák zemní Sarcodon imbricatum Lošák jelení

PODTŘÍDA: GASTEROMYCETIDAE Hymenium uzavřené plodnice angiokarpní Pokud je hymenium obnažené, děje se to až po dozrání spor Basidie rozšiřovány pasivně gastroidního typu, balistospory chybí Přizpůsobeny xerotermnímu způsobu života Plodnice má peridii (obal), glebu (teřich) s výtrusorodým pletivem, často se neplodné hyfy přemění na kapilicium, někdy se teřich rozpadá na pecičky (peridioly), jindy je přítomen neplodný nosič receptakulum

Řád: LYCOPERDALES Plodnice jsou hypogeické nebo epigeické schizothecium Exoperidie brzo zaniká, endoperidie je vytrvalá Někdy je část gleby sterilní- subgleba Basidie chiastické Saprofyté Lycoperdon perlatum - Pýchavka obecná Langermania gigantea - Pýchavka obrovská Bovista plumbea -Prášivka šedivá

Řád: GEASTRALES Plodnice subhypogeické schizothecium Exoperidie je třívrstevná, v glebě je kolumela Teplomilné druhy Řád: MELANOGASTRALES Plodnice hypogeická, někdy až epigeická lysothecia Peridie se nepravidelně rozpadá Gleba je tvořena lysigenními dutinami Geastrum sp.- Hvězdovka Melanogaster ambiguus - Černoušek obojetný

Řád: SCLERODERMATALES Plodnice jsou epigeické nebo subhypogeické plektothecium Peridie se otevírá nepravidelným roztržením na vrcholu nebo hvězdicovitě Gleba je členěna na menší části nebo se skládá z několika části přisedlých na stromatu Astraeus hygrometricus - Hvězdák vlhkoměrný Scleroderma citrinum -Pestřec obecný

Řád: GASTROSPORIALES Plodnice kulovitá, hypogeická, dlouhá kořenující rhizomorfa Gleba se rozpadá v prach spor Gastrosporium simplex - Kulička kořínkatá Řád: TULOSTOMALES Plodnice jsou kyjovitá nebo hlavičkovitá plektothecia obvykle se zřetelnou stopkou Gleba buď není členěna nebo jsou vytvořeny komůrky Tulostoma brumale - Palečka zimní Řád: GAUTIERIALES Plodnice jsou hlízovitá, hypogeická nebo epigeická klathrothecia, peridie jednoduchá, pomíjivá Zástupce: Gautieria otthii, (Smržovec Otthův)

Řád: NIDULARIALES Plodnice epigeická kulovitá nebo pohárkovitá schizothecia zakrytá blankou Gleba obsahuje uzavřené komůrky vystlané hymeniem, ve zralosti se rozapadá na pecičky (peridioly), obalené endoperidií, které jsou přichycené vláknitými funiculi na konci s hapteronem

Řád: NIDULARIALES Cyathus striatus - Číšenka rýhovaná Crucibulum laeve Pohárovka obecná

Řád: PHALLALES Plodnice jsou hypogeicky se zakládající klathrothecia Peridie se otevírá rozpadem, zůstává jako pochva Někdy se vytváří receptakulum (nosič), který proráží peridie a vynáší spory nahoru Phallus impudicus Hadovka smrdutá Anthurus archeri - Květnatec Archerův

Pomocné oddělení LICHENES -Lišejníky MUTUALISTICKÁ SYMBIÓZA (oboustranně výhodné soužití), někdy spíše HELOTISMUS (ujařmění) -FOTOBIONT (sinice (např. Nostoc, Chroococcus, Gleocapsa,..) řasa (Trebouxia, Trentepohlia, Chlorella), fotosyntézou dodává organické látky. Některé sinice jsou schopny ještě fixace vzdušného dusíku -MYKOBIONT (houba -Ascomycotina, méně Basidiomycotina), dodává vodu a anorganické látky, zajišťuje stélku a rozmnožovací orgány Mykobiont proniká haustorii do buněk fotobionta, žádná lichenizovaná houba nemůže žít samostatně, fotobiont však ano. Při vzniku lišejníku musí dojít k rozpoznání vhodného partnera (specifické vazebné bílkoviny na povrchu řasy, chemický impuls pro vznik stélky přichází od řasy, změní propustnost svých buněk pro cukry, které houba okamžitě začne využívat)

VÝZNAM LIŠEJNÍKŮ Lišejníky osídlují extrémní stanovitě, narušují skalní podklad Mají velmi pomalý růst a jejich stélky mohou být značného stáří Jsou bioindikátory čistoty ovzduší (citlivé na exhaláty) Potrava pro zvířata Produkují lišejníkové kyseliny Mají široké spektrum medicínsky cenných vlastností (antibiotické, protinádorové účinky)

jsou STÉLKA HOMEOMERICKÁ(buňky fotobionta a vlákna mykobionta volně rozptýleny), např. lišejník r. Collema HETEROMERICKÁ -rozlišená na jednotlivé vrstvy: Svrchní korová vrstva (izodiametrické buňky mykobionta) Řasová vrstva (buňky fotobionta, do nichž pronikají haustorii hyfy mykobionta) Dřeňová vrstva (rozvolněná vlákna mykobionta) Spodní korová vrstva (stejná jako svrchní vrstva, s otvory cyfetami, a rhizoidy sloužícími k upevnění stélky

MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK u heteromerických lišejníků ASCOLICHENES KOROVITÁ -přirostlá celou plochou, chybí spodní kůra Rhizocarpon geographicum LUPENITÁ plochá přirůstá k podkladu jen rhizinami - Hypogymnia physodes KEŘÍČKOVITÁ k substrátu přirostlá jen v bazální části Cetraria, Usnea podtyp: dimorfická stélka: část je lupenitá (thallus horizontalis) a část je keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis - podecia), Cladonia VLÁKNITÁ jemná s vlákny fotobionta opletenými vlákny mykobionta Cystocoleus

MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK u homeomerických lišejníků ASCOLICHENES ROSOLOVITÁ rosolovitá konzistence r. Collema LEPRARIOVÁ práškovitá, morfologicky nediferencovaná MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK U BASIDIOLICHENES (podle typů plodnic stopkovýtrusých hub): KORTIKOIDNÍ KLAVARIOIDNÍ AGARIKOIDNÍ (r.omphalina)

Hypogymnia physodes terčovka bublinatá; příklad lupenité stélky Rhizocarpon geographicum lišejník (mapovník) zeměpisný; příklad korovité stélky

Cetraria islandica pukléřka islandská; příklad keříčkovité stélky Collema (huspeník) příklad rosolovité stélky

ROZMNOŽOVÁNÍ LIŠEJNÍKŮ NEPOHLAVNÍ - společné šíření obou složek: 1/ fragmentace stélky 2/ soredie kulovité shluky houbových hyf s buňkami fotobionta, tvoří se buď roztroušeně na povrchu stélky, nebo ve shlucích zvaných sorály 3/ isidie -válcovité výrůstky z povrchu stélky se zachovanou heteromerickou stavbou všech tří vrstev 4/ fylidie -lupenitá obdoba isidií 5/ schizidie -odtržení povrchu stélky s fotobiontem POHLAVNÍ - pouze mykobiont (askospory nebo bazidiospory), závislé na opětovném setkání s fotobiontem. Nejčastější typy plodnic apothecium, perithecium, nebo askolokulární plodnice Hymeniální gonidie buňky fotobionta, které jsou rozšiřovány společně se sporami hub Mnoho druhů lišejníků se pohlavně nerozmnožuje vůbec

Některé složky stélky lišejníků apothecia izidie soredia peritecia podecium rhiziny

Soralium se sorediemi Soredie Isidie

Apotecia, kde se tvoří pohlavní spory ascospory Řez apoteciem s vřecky r. Physcia

Systém lišejníků podle mykobionta jsou lišejníky řazeny do systému hub jako LICHENIZOVANÉ HOUBY -Pododd.: Ascomycotina, Tř. Ascomycetes -např. řády: LECANORALES, VERRUCARIALES (výhradně lichenizované houby) CALICIALES, LEOTIALES, SPHAERIALES, DOTHIDEALES (jen někteří zástupci jsou lichenizované houby) -Pododd.: Basidiomycotina, tř. Homobasidiomycetes podtř. Hymenomycetidae (řády: THELEPHORALES, AGARICALES) Basidiolišejník s Omphalina umbellifera jako mykobiontem a zelenou řasou Coccomyxa

ASCOLICHENES Lobaria pulmonaria - důlkatec plicní používán v homeopatických lécích proti kašli Xanthoria parietina terčovník zední lupenitá stélka s apothecii

Evernia prunastri větvičník slívový- ve starověku používán jako látka dodávající vůni při balzamování Cladonia stellaris dutohlávka horská

Cladonia floerkana dutohlávka vyzáblá Cladonia pyxidata dutohlávka pohárovitá

Peltigera canina Hávnatka psí, byla používána k léčení vztekliny Physcia caesia Terčovník šedý

Usnea sp. -Provazovka Lecanora sp.- Misnička