PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

Transkript

1 POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují čistotu ovzduší POSTUP: - Nejdříve se seznámíme se vzorky lišejníků a mechů, které jsou k dispozici učebně Hipocentra. Jednotlivé vzorky pozorujeme mikroskopem a promítáme přes počítač na plátno. - KAŽDÁ skupina si vybere jeden mech nebo lišejník, který si bude pamatovat, během vycházky jej bude hledat, kartu s obrázkem a popisem si vezme s sebou. - Během vycházky sledujeme lišejníky a i mechy u každého stromu se pokusíme společně určit,o jaký druh se jedná. - děti vezmou jeden!!! vzorek svého lišejníku tak, aby vznikla sbírka. - Cestou také sledujeme mechy, snažíme se najít co nejvíce druhů, které pak s dětmi pomocí klíče určíme opět budeme pozorovat pod mikroskopem - Vyrobíme s dětmi výstavku, vyrobíme kartičky s popisky. - KIMOVA HRA: - Pozorujeme pár minut všechny přírodniny, pak mají děti za úkol jednotlivé popisky přiřadit ke vzorkům. Pokud máme více vzorků můžeme třídu rozdělit na skupiny a každá skupina má za úkol přiřadit popisky co nejrychleji. - Závěr, shrnutí a vyhodnocení 1

2 II. JAK POZNAT ZNEČIŠTĚNÉ V lese nenajdeme klouzky, lišky, ryzce Smrky mají méně než 5 ročníků jehličí V okolí nenajdeme keříčkovité a lupenité lišejníky tímto bodem se budeme zabývat, zjistíme, jak jsme na tom v Přírodním parku Chřiby. MUSÍME VĚDĚT, ŽE LIŠEJNÍKY (korovité, lupenité, keříčkovité) jsou znakem vysoké kvality ovzduší, pokud je jich dostatek Najdeme lišejník PROVAZOVKU? DALŠÍ ZNAKY ČISTOTY Smrky mají 7 a více ročníků jehličí V porostu jsou zastoupeny jedle Na listech javoru jsou nápadné černé skvrny působené houbou Rhytisma acerium SVRAŠTĚLKA JAVOROVÁ POZOROVÁNÍ: Najdeme si kmen buku, dubu nebo habru a ve výšce 0,5-2 m nad zemí vezmeme vzorek. (výskyt pouze v oblastech s dostatečnou vzdušnou vlhkostí ideálně v horách) 2 Vyhodnocení: 1. porost není ohrožen- vyskytují se zdravé provazovité a keříčkovité lišejníky nebo nalezeno minimálně 50% sledované plochy kmene pokryté lišejníky lupenitými působení imisí je pravděpodobné pokryvnost lišejníků je 10-50% sledované plochy 3. slabé ohrožení lesa znečištěním ovzduší nalezeno jen 10% lupenitých lišejníků, hojný výskyt korovitých lišejníků 4. Vážnější ohrožení lupenité lišejníky se nevyskytují, orovité lišejníky pokrývají více jak 50% sledované plochy

3 5. kritické ohrožení lesa plocha pokrytá korovitými lišejníky pod 50% až po úplné vymizení Závěr : Vyhodnoťte svá pozorování. SEZNAMTE SE LIŠEJNÍKY karty KEŘÍČKOVITÉ A PROVAZOVITÉ ( TYP PROVAZOVKA) Mají od podkladu jasně odstávající stélku, která často tvoří různé válcovité útvary např. dutohlávky, dále sem řadíme provazovitý lišejník provazovku najdeme je v místech a relativně vysokou vzdušnou vlhkostí Provazovka obecná 1 3 Provazovka obecná (Usnea florida) je lišejník rostoucí, mimo jiné, i v České republice. Provazovka obecná patří mezi lišejníky s keříčkovitou až provázkovitou stélkou, přirostlou v jednom místě k podkladu, kterým u provazovky obecné je vždy kůra větví a kmenů nebo odumřelé dřevo. Je to výhradně stromový druh lišejníku, s nímž se na půdním podkladu nikdy nesetkáme. V horských lesích visí často z větví v dlouhých provazcích (proto dostal český název provazovka). Ubývání provazovky z horských lesů je dokladem zhoršujícího se životního 1

4 prostředí, zejména znečištěného ovzduší, na něž je provazovka velmi citlivá. 2 Odstálá až převislá, řídce větvená stélka provazovky obecné je hrubě bradavičnatá, šedě zbarvená, s odstínem do žluta nebo do zelena. Nejdelší výhonky stélky měří 10 až 15 cm, ke konci se zužují a jsou zde porostlé dlouhými, jakoby ojíněnými vlákny. Na koncích hlavních výhonů se vytvářejí až 10 mm velká apothecia (útvary, které slouží k pohlavnímu rozmnožování), která mají podobu kulatého terče. Obsahují četné askospory (výtrusy), jimiž se provazovka obecná rychle množí. Základní znaky rodu Cladonia dutohlávka 3 Jsou to většinou velmi nápadné keříčkovité lišejníky. Stélka je šupinovitá, položená na substrátu, někde i mimořádně redukovaná. Vyrůstají z ní nápadné válcovité nebo rohovité, nálevkovité až korálkovité rozvětvené druhotné stélky. Rozmnožují se jen úlomky stélky nebo soerdiemi. Soerdie jsou buňky fotobionta (řasové nebo sinicové složky stélky lišejníků) obklopené hyfami houby (mykobionta), sloužící k rozmnožování. Výskyt je především na zemi, humusu, tlejícím dřevě a vzácně i na kůře a zvětralých horninách

5 LUPENITÉ stélka je přirostlá buď jen v jednom místě nebo volně po celé ploše, z podkladu se dá odstranit bez poškození sloupnout, jejich stélka se větví do mnoha lalůčků. Jsou hojné v oblastech s vydatnými srážkami. TERČOVKA SKALNÍ 5 5 VĚTVIČNÍK SLÍVOVÝ KOROVITÉ stélky jsou pevně přirostlé či vrostlé do podkladu, nelze je oddělit bez poškození. Jejich růst je pomalý a mají často mikroskopické rozměry. 6 korovité lišejníky

6 svraštělka javorová (Rhytisma acerinum) Příznaky poškození Jedná se o nejznámější a nejrozšířenější chorobu většiny druhů javorů. Škody způsobuje především na mladších stromech, zejména ve školkách. Na vrchní straně listů vznikají nejprve nažloutlé skvrny, na kterých se postupně objevují černé skvrny, které se zvětšují a postupně spojují ve velkou smolně černou skvrnu (tzv. "dehtové skvrny"). Tyto skvrny jsou 7 až 10 mm velké, žlutě lemované. Silněji napadené listy opadávají. Pouze na javoru horském - klenu působí obdobné škody i příbuzná houba Rhytisma punctatum. 7 Rozšíření: Je rozšířena v celém mírném pásmu severní polokoule. Ekologie: Vyskytuje se celoročně na listech javoru mléče (Acer platanoides) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), v Severní Americe na javoru červeném (Acer rubrum). Na ostatních druzích javoru je vzácná. Je to bioindikátor čistoty ovzduší napadá javory jen v oblastech s čistým ovzduším javorova.html

7 Anotace: Cílem této výpravy je monitorování výskytu lišejníků. Jejich pozorování lupou a pod mikroskopem, vyvození závěrů pro stav ovzduší v Chřibech. Neklademe si za cíl přesnou vědeckou klasifikaci lišejníků, ale chceme tyto organismy m přiblížit a seznámit je se souvislostí mezi stavem ovzduší a výskytem jednotlivých druhů. Environmentální VÝCHOVA Cíl: uvědomit si dopad každodenních činností člověka na životní prostředí. Provést monitoring čistoty ovzduší v PP Chřiby a zjistit spojitost mezi výskytem lišejníků a čistotou ovzduší. Vést k ovlivnění životního stylu a hodnotové orientace účastníků Úkoly zhodnotit vlastní jednání i chování lidí ve svém nejbližším okolí a pochopit vztah lišejníků a prostředí. Vést žáky k pochopení nutnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti výchova k odpovědnosti začínáme od sebe poznání různých variant řešení environmentálních problémů k ovlivnění životního stylu a hodnotové orientace účastníků 3. Průřezová témata Environmentální témata Téma: Lidské aktivity a problémy životního prostředí vliv lidských činností na čistotu ovzduší Výstupy: Žák: - vyjmenuje alespoň 2 druhy lišejníků, zná jejich popis, dovede popsat, co vidí pod mikroskopem. - popíše vliv člověka na přírodu kladný i negativní Zařazení dle RVP 1. Vzdělávací oblasti: Člověk a příroda Rozvíjené klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní Výstup: prezentace vlastního pozorování, popis Zpráva, (výtvarná prezentace) 7