Prevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

Podobné dokumenty
Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA

NEZAPOMÍNEJME NA PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY ANEB ZDRAVÍ NAPROTI

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2009 o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne o preventivních prohlídkách

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák

Příčiny: Mutační teorie (genetika) Virová teorie (onkoviry) Poruchy diferenciace buněk (fyzikální, chemické,prostření ) Hormonální (výhradně tkáně hor

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Zhoubný novotvar kolorekta

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

Ilona Zajíčková, DiS. Barbora Kamencová, DiS.

70/2012 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. února 2012 o preventivních prohlídkách ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb.

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

PREVENCE NÁDORŮ TLUSTÉHO STŘEVA

Prevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Vyšší výskyt ZN prsu byl zaznamenán u žen s pozitivní rodinnou anamnézou v linii matka, sestra. Predisponujícím rizikovým faktorem je proliferativní

Varovné signály (Red flags) pro klinickou praxi vodítko pro zvýšené riziko genetické příčiny onemocnění u pacienta

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva a konečníku)

SAMOVYŠETŘENÍ PRSNÍ ŽLÁZY

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Základy klinické onkologie. Karel Zitterbart Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV 2006 CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O VÝZNAMU PREVENCE V ONKOLOGII UNIVERZITNÍ ONKOLOGICKÉ CENTRUM BRNO

VYHLÁŠKA ze dne Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 5 odst. 3 písm. a) zákona č. zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování:

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Anémie při chronickém onemocnění (kazuistika)

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací.

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

CT screening benefit vs. riziko

Přílohy. Příloha A. Incidence a mortalita zhoubných nádorů v ČR. Incidence zhoubných novotvarů

NAČASOVÁNÍ KOLOSKOPICKÝCH KONTROL PO ENDOSKOPICKÉM ŘEŠENÍ NEOPLASTICKÝCH LÉZÍ TRAČNÍKU

Péče o ženu v ambulanci gynekologa

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Karcinom prsu A.Vrabcová, P. Hoferka, L.Štrupová

Biologie - Septima, 3. ročník

Modul obecné onkochirurgie

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

70/2012 Sb. VYHLÁKA. ze dne 29. února 2012 o preventivních prohlídkách

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2018/2019 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

KALENDÁŘ PREVENCE PRO ŽENY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

,, Cesta ke zdraví mužů

Studie Crossing Borders: snaha o zefektivnění screeningu kolorektálního karcinomu

Dynamika změn nutric ních parametrů u dispenzarizovany ch pacientů s orofacia lními malignitami

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

Prevalence HPV infekce v ČR

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Informační podpora screeningového programu

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

VÁŽENÝ RESPONDENTE, PROSÍME VÁS O LASKAVÉ VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU, KTERÝ BUDE SLOUŽIT KE STUDIU VLIVU RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA VZNIK KARCINOMU VARLAT

1.1. Lidská sexualita v kontextu historického vývoje Novodobé poznatky související se sexualitou

DOPORUČENÍ WHO K PŘEPISU KOMBINOVANÉ ORÁLNÍ KONTRACEPCE 2004

OBECNÁ SEKCE. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Prevence karcinomu prsu, varlat, screening okultního krvácení. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

Transkript:

Prevence nádorových onemocnění v primární péči Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

Prevence nádorových onemocnění v primární péči Význam časné detekce Multidisciplinární přístup v prevenci Bariéry prevence

Karcinom prsu - výskyt třetí nejčastější typ nádoru celkem a nejčastější nádor u žen (postihuje 1/5 žen) v ČR vykazuje výskyt významný nárůst je neobvyklý u žen mezi 25. a 30. rokem nejvyšší incidence po 40. roce věku

Karcinom prsu - rizikové faktory pozitivní rodinná anamnéza v linii matka, sestra vyšší věk časná menarché a pozdní menopauza reprodukce - vyšší riziko u infertilních žen exogenní hormony podávané v mladém věku výskyt nádorového bujení v kontralaterální mléčné žláze nadváha, požívání alkoholu radiace prsu jiný zhoubná nádor (např. ovaria)

Karcinom prsu - klinické příznaky hmatný infiltrát, který je někdy mírně bolestivý sekrece z bradavky kožní změny v oblasti prsu (vtažení kůže nádorem, edém, erytém apod.)

Karcinom prsu - prevence samovyšetřování prsu - snadné, nebolestivé fyzikální vyšetření prsu a axilárních uzlin mammografie u žen ve věku od 45 let v intervalech 1 x 2 roky (hrazené z veřejného zdravotního pojištění) poradenství v oblasti zdravého životního stylu zdravotní výchova zaměřená na snížení nadváhy a ozdravění výživy

Nádory děložního čípku - výskyt druhý nejčastější nádor u žen v celosvětovém měřítku incidence asi 22 žen na 100 000 obyvatel ze 16 evropských zemí zaujímá ČR 3. místo resp. 2. místo ve věkové skupině 35-64 let

Nádory děložního čípku - rizikové faktory zvýšený výskyt je po 40. roce, vrchol mezi 45.-55. rokem života časné zahájení pohlavního života, více sexuálních partnerů pohlavně přenosné choroby, virová agens kouření nedostatečná genitální hygiena nepříznivé socioekonomické podmínky

Nádory děložního čípku - klinické příznaky v počátečním stadiu je často asymptomatický kontaktní krvácení (po styku, po zatlačení při močení, po defekaci apod.) nepravidelná menstruace při pokročilém procesu páchnoucí výtok bolest v kříži

Nádory děložního čípku - prevence zdravotní výchova zaměřená na sexuální chování, osobní hygienu a bariérové metody antikoncepce časná detekce počátečních forem je výraznou příčinou redukce mortality i incidence cervikálního karcinomu vyšetření je jednoduché, bezpečné a relativně laciné - Pap test (George Nicholas Papanicolaou) vysvětlovat význam screeningového vyšetření očkování Cervarix všechny ženy mezi 25. a 60. rokem by měly být v pravidelných 1letých intervalech vyšetřeny gynekologem

Kolorektální karcinom - výskyt běžné onemocnění v celém světě incidence u žen stoupá do 60 let, u mužů po 60. roce incidence asi 74 mužů resp. 57 žen na 100 000 obyvatel ze 16 hodnocených zemí je ČR na 1. místě v incidencí karcinomu rekta u mužů (ve věkové skupině 35-64 let je na 1. místě ve výskytu karcinomu rekta i kolon) a na 1. místě v incidencí karcinomu rekta u žen ve věkové skupině 35-64 let, incidence vykazuje významný nárůst

Kolorektální karcinom - rizikové faktory genetické OA a RA kolorektálniho karcinomu polypóza tlustého střeva kolitis ulceróza adenomatózní, adenovilózní nebo vilózní polypy zevní strava s vysokou energetickou náloží, vysokým obsahem nasycených tuků a konzumací alkoholu. snížená fyzická aktivita, sedavé zaměstnání cholecystektomie v anamnéze

Kolorektální karcinom - klinické příznaky přítomnost krve ve stolicí změny ve vyprazdňování - střídání průjmu se zácpou tenesmy přítomnost hlenu ve stolicí anémie

Kolorektální karcinom - prevence zdravotní výchova zaměřená na ozdravění výživy (snížení příjmu tuku, energie, zvýšení konzumace ovoce a zeleniny bohaté na vlákninu) zvýšení pohybové aktivity. časná detekce a odstraňování adenomů a polypů palpační vyšetření per rectum stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku; od 55 let možno nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let; sledování genetických rizik jednotlivců

Plicní karcinom - výskyt nejčastější typ nádoru incidence asi 94 mužů resp. 21 žen na 100 000 obyvatel výrazně častější u mužů, v posledních letech se incidence u mužů snižuje, ale incidence u žen narůstá

Plicní karcinom - rizikové faktory kouřeni - je odpovědné za 90 % plicních nádorů člověk kouřící 30 let dvacet cigaret denně má dvacetinásobné riziko vzniku karcinomu s kouřením je především spojen malobuněčný karcinom profesionální expozice (azbest, radiace)

Plicní karcinom - klinické příznaky suchý dráždivý kašel hemoptýza bolest na hrudníku dušnost stridor

Plicní karcinom - prevence především výchova k nekuřáctví zásadní snížení spotřeby cigaret u celé populace se zaměřením na potenciální nové konzumenty lépe nezačít kouřit, než později přestávat u rizikových osob evidence počtu vykouřených cigaret znát a vyhledávat časné symptomy plicního karcinomu

Zdroj: Prevence nádorových onemocnění v primární péči. SZÚ, Praha 2000