Dušan Kmoch dusan.kmoch@wl.ey.cz Právo spoleèností v EU a správa a øízení podniku Marek Bomba marek.bomba@wl.ey.cz Legislativní èinnost EU v oblasti práva obchodních spoleèností je v souèasnosti motivována zejména úsilím o vytvoøení jednotného vnitøního trhu. Harmonizace právní úpravy je také èasto povaována za základní prostøedek zamezení známého Delawarského efektu, tj. tendence zakládat obchodní spoleènosti pøevánì ve èlenských státech s nejliberálnìjší právní úpravou obchodních spoleèností. Weinhold Legal, v.o.s. CharlesSquareCenter Karlovo námìstí 10 12000Praha2 Èeskárepublika Tel.:(420)225335333 Fax:(420)225335444 Weinhold Legal, v.o.s. organizaènázlokabratislava Zochova 6-8 811 03 Bratislava Slovenská republika Tel.:(421)259229700 Fax:(421)259229777 www.weinholdlegal.com Právo obchodních spoleèností EU má svùj základ v ustanoveních Smlouvy o ES, která chrání svobodu usazování. Smlouva o ES zároveò vybavila Radu EU a Evropskou komisi pravomocí pøijímat harmonizaèní opatøení v oblasti práva obchodních spoleèností. V souèasnosti mohou být hlavní prameny práva obchodních spoleèností rozdìleny do následujících skupin: (i) (ii) (iii) (iv) Smlouva o ES, a to zejména èlánky 3 (c), 43, 44 a 48; Naøízení, a to zejména Naøízení o statutu evropské spoleènosti, Naøízení o evropském drustvu, Naøízení o evropském hospodáøském zájmovém sdruení a Naøízení o konkursech pøesahujících hranice jednoho státu; Smìrnice o právu obchodních spoleèností, a to zejména První smìrnice upravující zveøejòování údajù obchodními spoleènostmi; Druhá smìrnice upravující základní podmínky pro zaloení spoleènosti a její správu, zvyšování a sniování základního kapitálu; Tøetí smìrnice upravující fúze obchodních spoleèností; Ètvrtá smìrnice obsahující detailní úpravu vedení úèetnictví obchodních spoleèností; Šestá smìrnice upravující rozdìlení obchodní spoleènosti; Sedmá smìrnice upravující konsolidovanou úèetní závìrku; Jedenáctá smìrnice o zveøejòování urèitých údajù poboèek obchodních spoleèností a Dvanáctá smìrnice o jednoèlenné spoleènosti s ruèením omezeným; a Judikatura Evropského soudního dvora ohlednì právní úpravy týkající se podnikatelské èinnosti a ohlednì svobody usazování (zejména pøípad Centros ). 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 1
Zprávy 11. èervna 2003 modifikovala Rada EU První smìrnici práva obchodních spoleèností (68/151) o opatøeních na ochranu akcionáøù/spoleèníkù obchodních spoleèností. Cílem smìrnice je zjednodušení pøístupu veøejnosti k informacím o obchodních spoleènostech a zjednodušení formálních publikaèních povinností obchodních spoleèností. Za úèelem zlepšení pøeshranièního pøístupu k informacím má novelizace umonit obchodním spoleènostem (i) pøedkládat urèité povinné dokumenty v papírové èi elektronické formì, (ii) poskytovat povinné údaje v jiných oficiálních jazycích EU. Novelizace musí být implementována èlenskými státy do roku 2007. Pøijetí Smìrnice o nabídkách pøevzetí ( Takeover Directive) bude zpodìno v dùsledku neshod v pøíslušné pracovní skupinì Rady EU. Nìmecko a Velká Británie poadují vypuštìní èlánkù 9 a 11, které omezují pouití urèitých obranných opatøení v pøípadì nepøátelské nabídky pøevzetí. V souèasnosti neexistuje v Radì EU kvalifikovaná vìtšina ani pro pùvodní návrh Evropské komise obsahující uvedené èlánky, ani pro kompromisní návrh pøedloený Portugalskem, dle kterého by se jednotlivé èlenské státy mohly pro aplikaci daných èlánkù rozhodnout na základì svého uváení. Návrh Portugalska však oslabuje úèel smìrnice, a to vytvoøení jednotného evropského reimu nabídek pøevzetí. Na poli práva obchodních spoleèností a správy a øízení podniku je EU zaloena na principu svobody usazování a zákazu diskriminace a na cílech EU, mezi které mj. patøí: (i) zajištìní dostateèné ochrany zájmù akcionáøù/spoleèníkù a ostatních zainteresovaných stran ve vztahu k obchodním spoleènostem; (ii) zajištìní svobody usazování v rámci EU; a (iii) podpora pøeshranièní spolupráce mezi obchodními spoleènostmi v rùzných èlenských státech. Z výše uvedeného je zøejmé, e u práva obchodních spoleèností je kladen dùraz na otázky pøeshranièní spolupráce a na vytvoøení celoevropských pravidel pro fungování obchodních spoleèností. V oblasti práva obchodních spoleèností implementovala Èeská republika v minulých letech ji pøevánou vìtšinu právních pøedpisù EU. Z této implementace vyplynula celá øada významných novel, pøedevším novely obchodního zákoníku, obèanského zákoníku, zákoníku práce a trestního zákoníku. Tyto snahy šly ještì dále, ne je poadováno stávající a platnou legislativou EU, jeliko Èeská republika ve svých harmonizaèních snahách implementovala také pøevánou èást Smìrnice o nabídkách pøevzetí (Tøináctá smìrnice práva obchodních spoleèností), která navzdory znaènému úsilí èlenských státù a Evropské komise dosud nebyla pøijata. Nicménì existují i další významné právní pøedpisy EU, je mohou mít dopad na obchodní spoleènosti po vstupu Èeské republiky do EU. Konkrétnì by èeské obchodní spoleènosti mìly mít na pamìti tøi dùleitá naøízení, které mohou ovlivnit jejich podnikatelská jednání a vztahy, a které jim poskytnou nové monosti bezprostøednì po vstupu Èeské republiky do EU. Jsme toho názoru, e struèný pøehled tìchto právních pøedpisù pomùe obchodním spoleènostem ve zhodnocení jejich stávajícího postavení a moností, které jim tento nový právní øád pøinese po 1. kvìtnu 2004. Statut evropské spoleènosti (Societas Europaea) Naøízení Rady EU è. 2157/2001/EC ( Naøízení ) umoòuje obchodním spoleènostem zaloení tzv. evropské spoleènosti formálnì známé pod latinským názvem 'Societas Europaea' ( SE ). SE bude moci operovat na celoevropské bázi a bude se øídit právem EU platným ve všech èlenských státech EU. Právní postavení SE se øídí dvìma právními pøedpisy, konkrétnì je to Naøízení (pøímo aplikovatelné v èlenských státech), je stanovuje pravidla fungování SE, a smìrnice o úèasti zamìstnancù na fungování spoleènosti (která bude muset být implementována èlenskými státy do jejich národních právních úprav). Obecnì je moné zaloit SE jedním ze ètyø níe uvedených zpùsobù: (i) fúzí dvou èi více akciových spoleèností z nejménì dvou rùzných èlenských státù EU ( èl. 2 (1) Naøízení); (ii) zaloením holdingové spoleènosti akciovými spoleènostmi nebo spoleènostmi s ruèením omezeným z nejménì dvou rùzných èlenských státù, nebo akciovými spoleènostmi nebo spoleènostmi s ruèením omezeným, které mají po dobu alespoò dvou let dceøiné spoleènosti, je se øídí právem jiného èlenského státu ( èl. 2 (2) Naøízení); 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 2
Evropská komise obvinila americkou spoleènost Topps, její poboèky a její distributory, e nutí platit finské dìti za nálepky s Pokémony 2,5x více ne platí dìti v Portugalsku. Výrobce tìchto nálepek a karet pouívá vùèi svým distributorùm rùzné ceny a následnì se jim pokouší zabránit, aby si je prodávali navzájem. Tento postup je podstatným porušením práva hospodáøské soutìe EU, nebo brání pøeshranièním dovozùm. Topps má nyní dva mìsíce na své vyjádøení vùèi Evropské komisi. Ta mj. zjistila, e Topps nìkolikrát vyzval distributory, aby mu pod pohrùkou sníení dodávek pomohli vysledovat pøípadné paralelní dovozy v minulosti. V roce 2000 bylo za nálepky, kartièky a jiné sbìratelské produkty utraceno v Evropském hospodáøském prostoru 600 milionù EUR. (iii) zaloením dceøiné spoleènosti obchodními spoleènostmi z alespoò dvou rùzných èlenských státù, nebo zaloením dceøiné spoleènosti obchodních spoleèností, které mají dceøiné spoleènosti, je se øídí právem jiného èlenského státu,nebopoboèkuumístìnouvjinémèlenskémstátupodobualespoòdvou let ( èl. 2 (3) Naøízení); (iv) transformací akciové spoleènosti, je má, po dobu nejménì dvou let, dceøinou spoleènost v jiném èlenském státù EU ( èl. 2 (4) Naøízení). Vytvoøení SE v praxi znamená, e obchodní spoleènosti zaloené ve více ne jednom èlenském státu EU budou moci realizovat fúzi nebo zaloit joint-venture èi holdingovou spoleènost a podnikat po celém území EU na základì jednoho souboru právních pravidel a jednotného øídícího a regulativního systému. Zaloením SE je moné provést rychlou a snadnou restrukturalizaci podniku a vyuít tak v co nejširší míøe obchodní pøíleitosti nabízené vnitøním trhem EU. Evropské obchodní spoleènosti, je mají obchodní zájmy ve více ne jednom ze èlenských státù, se budou moci jednoduše podle potøeby pohybovat pøes hranice státù a reagovat tak na mìnící se potøeby související s jejich podnikáním. Naøízení tedy umoní SE zaregistrované v èlenském státu A pøesunout své sídlo do èlenskéhostátub,anibymuselabýttatosezrušenavzemiaaznovu zaregistrována v zemi B, tak jak je tomu nyní. U celoevropských projektù v odvìtví dopravy, telekomunikací èi energetického prùmyslu bude moci jediná SE snadnìji získat soukromý rizikový kapitál, ne více národních spoleèností, které operují na základì národních pøedpisù, dohromady. 15. èervence 2003 pøijala Rada EU Smìrnici o prospektu cenného papíru ( Prospectus Directive), která zavádí jednotné povolení pro emitenty cenných papírù platné na celém území EU. Nebude tak ji tøeba získat povolení pøíslušného regulátora trhu cenných papírù v kadém jednotlivém èlenském státì pro publikaci prospektu. Smìrnice by také mìla zvýšit kvalitu prospektu. Smìrnice se aplikuje na všechny emitenty všech druhù cenných papírù (akcií, dluhopisù atd.), stejnì jako na spoleènosti zvaující svou první registraci na burze cenných papírù. Nová právní úprava zároveò umoní spoleènostem emitujícím jiné ne úèastnické cenné papíry (napø. dluhopisy) v hodnotì vyšší ne 1.000 EUR, aby si zvolily, zda daná emise bude SE je právnickou osobou a její základní kapitál musí dosahovat alespoò 120.000 EUR. Jestlie však pøíslušné právní pøedpisy èlenského státu v nìm bude umístìno sídlo SE budou vyadovat vyšší základní kapitál, jsou tato ustanovení aplikována i na SE, tj. bude vyadována vyšší èástka základního kapitálu. Základní kapitál je rozdìlen do akcií a akcionáø je za závazky SE odpovìdný pouze do výše èástky upsaného podílu na základním kapitálu. Sídlo SE musí být umístìno v EU, a to ve stejném èlenském státì, ve kterém je umístìno vedení SE. Jako obecné pravidlo fungování SE platí, e SE je v èlenských státech povaována za akciovou spoleènost. Na základì Smìrnice 2001/86/EC o úèasti zamìstnancù ("Smìrnice"), která doplòuje Naøízení, resp. Statut SE ve vztahu k zamìstnancùm, v souvislosti se zaloením SE bude muset být zahájeno jednání o zapojení zamìstnancù do orgánu, který bude reprezentovat všechny zamìstnance dotèených obchodních spoleèností. Pokud se nepodaøí vyjednat oboustrannì pøijatelné podmínky, pak se uplatní soubor standardních principù uvedený v pøíloze ke Smìrnici. Tyto principy v zásadì zavazují management SE poskytovat pravidelné zprávy, z nich musí být patrné, e probíhají pravidelné konzultace s orgánem zastupujícím zamìstnance SEaejetentoorgánvpravidelnýchintervalechinformován. Naøízení nabude úèinnosti 8. øíjna 2004. Tého dne také vyprší termín k implementaci Smìrnice. 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 3
podléhat právnímu øádu jejich sídla, nebo právnímu øádu nìkterého ze státù, kde budou dané cenné papíry nabízeny. Smìrnice se také snaí zabránit pøípadným zdrením ve schvalovací proceduøe, kdy stanoví nové èasové lhùty, které by mìly pomoci urychlit schvalovací procesy. Èlenské státy jsou povinny transponovat smìrnici do r. 2011. Evropský soudní dvùr ( ESD ) rozhodl, e právo pokojnì demonstrovat prostøednictvím blokád hlavních silnic pøevauje nad povinností zajistit volný pohyb zboí v EU. Podle ESD je volný pohyb zboí jedním ze základních principù EU a èlenské státy, které jej aktivnì neprosazují, mohou být postihnuty. Zároveò se ESD také snail urèit pøimìøenou hranici mezi zákonnými pokojnými protesty a narušeními vnitøního trhu. Zjistil, e Rakousko dostateènì v pøedstihu varovalo uivatele silnic a zajistilo náhradní cesty. ESD také poukázal na skuteènost, e blokády v Rakousku v èervnu 1998 nebyly srovnatelné s tìmi, které se staly ve Francii v roce 1997, kdy ESD shledal Paøí právnì odpovìdnou. Parlamentní shromádìní Rady Evropy navrhlo 23. èervna, aby se EU stala pøidrueným èlenem Rady Evropy a ratifikovala Evropskou úmluvu o lidských právech ( ECHR ). Návrh Ústavní smlouvy EU poskytuje EU samostatnou právní subjektivitu, èím jí umoòuje stát se plnohodnotným èlenem mezinárodních organizací (napø. Rady Evropy). Všechny èlenské státy EU jsou Statut evropského drustva (Societas Cooperativa Europaea) Tento právní pøedpis EU byl pøijat Radou EU dne 22. èervence 2003 a ke dni pøípravy tohoto èlánku nebyl doposud publikován v Úøedním vìstníku EU. Societas Cooperativa Europaea umoní drustvùm provozujícím svoji podnikatelskou èinnost ve více èlenských státech vytvoøit jedinou právnickou osobu podle evropského práva. Drustva tak budou moci existovat jako jediná právnická osoba, podle jednotného souboru právních pøedpisù a v jednotné struktuøe v rámci celé EU. Drustvo je autonomní spoleèenství osob, které se sdruily za úèelem dosaení urèité spoleèné hospodáøské, sociální, kulturní èi jiné potøeby, prostøednictvím spoleènì vlastnìné a kontrolované právnické osoby. Základními definièními znaky drustva jsou: (i) (ii) monost volného a dobrovolného pøistoupení a/nebo vystoupení; demokratická struktura orgánù, kadý èlen má jeden hlas, odpovìdnost voleného vedení vùèi èlenùm; (iii) rovné a spravedlivé rozdìlení hospodáøských výsledkù. Drustva jsou obecnì podnikateli, na druhou stranu jsou však zaloena za úèelem naplnìní potøeb svých èlenù, spíše ne za úèelem dosaení zisku. Evropské hospodáøské zájmové sdruení ( EHZS ) EHZS bylo zøízeno Naøízením Rady EU è. 2137/1985/EC, které nabylo úèinnosti dne 1. èervence 1989. EHZS je právním instrumentem pro podporu spolupráce mezi evropskými podniky, a to pøedevším pro podporu malých a støedních podnikù, je se hodlají podílet na celoevropských projektech. EHZS jako nástroj pro evropské podniky mùe být zaloeno osobami z alespoò dvou èlenských státù. Primárním úèelem EHZS nesmí být zisková èinnost a nesmí zamìstnávat více ne 500 zamìstnancù. EHZS je zaloeno na základì smlouvy o vytvoøení EHZS. Èlenským státùm bylo umonìno, aby urèily, zda v souladu s národním právním øádem má mít dané EHZS registrované v rejstøíku pøíslušného èlenského státu právní subjektivitu. EHZS musí být sloeno z alespoò dvou obchodních spoleèností, nebo fyzických osob, nebo z jedné obchodní spoleènosti a jedné fyzické osoby a musí být zaregistrované v èlenském státì, ve kterém má své oficiální sídlo. EHZS není oprávnìno získávat prostøedky prostøednictvím emise cenných papírù nabídnuté veøejnosti. Spoleèníci EHZS jsou spoleènì a nerozdílnì odpovìdní za závazky EHZS. EHZS pøedstavuje prunou a modelovou strukturu, které umoòuje svým èlenùm propojit nìkteré ze svých ekonomických aktivit, pøièem si ponechává ekonomickou a právní nezávislost. Je také právnì neutrální a všechny své èleny staví do rovnoprávné pozice, jeliko je zaloeno na základì práva EU. EHZS mùe být pouito jednoduše jako rámec pro koordinaci a organizovaní èinnosti svých èlenù, ale také mùe svým vlastním jménem uzavírat smlouvy a plnit je. V širokém spektru odvìtví pùsobí v souèasné dobì více ne 800 EHZS. 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 4
èleny ECHR, take na jejich vázanosti tímto dokumentem se nic nemìní. Marek Bomba Marek.Bomba@wl.ey.cz Stanislav Servus Stanislav.Servus@wl.ey.cz Zlaté akcie Nedávná významná rozhodnutí Evropského soudního dvoru, týkající se sluèitelnosti institutu zlatých akcií s evropským právem, jasnì naznaèují, e institut zlaté akcie porušuje jednu ze ètyø základních svobod zaruèených jednotlivcùm Smlouvou o ES, a to konkrétnì princip volného pohybu kapitálu. Podle stávající judikatury Evropského soudního dvoru, pravidla týkající se zlatých akcií a skuteèný výkon práv s tìmito akciemi spojených ze strany veøejného orgánu, musí být zaloen na principu nediskriminace a zároveò musí být zaruèeny úèinné opravné prostøedky proti uplatnìní práv vyplývajících ze zlaté akcie. Judikatura Evropského soudního dvora pøímo nezakazuje institut zlatých akcií, avšak stanovuje celou øadu podstatných omezení jejich pouívání. Projednávané návrhy V souèasné dobì je ve stádiu projednávání nìkolik návrhù týkajících se práva obchodních spoleèností, nejdùleitìjší z nich je podle našeho názoru návrh Páté smìrnice práva obchodních spoleèností, týkající se vnitøní struktury akciových spoleèností a práv a povinností jejich orgánù, a rovnì návrh Desáté smìrnice práva obchodních spoleèností týkající se pøeshranièních fúzí akciových spoleèností. Dle názoru èlenských státù se oba výše uvedené návrhy dostateènì nezabývají nìkterými souvisejícími otázkami (nejpalèivìjší otázkou je úèast zamìstnancù na chodu podniku) a z dùvodu neochoty ke kompromisním øešením, panuje obecný názor, e se tyto návrhy ocitly na mrtvém bodì. Dušan Kmoch dusan.kmoch@wl.ey.cz Marek Bomba marek.bomba@wl.ey.cz V pøístím èísle se budeme vìnovat otázkám uplatòování nárokù z evropského práva pøed soudy a v rozhodèím øízení. 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 5
Za úèelem získání dalších informací kontaktujte, prosím, partnera/manaera, s ním jste obvykle ve spojení, nebo: Èeská republika Bankovní a finanèní sluby: Marek Belšan, Daniel Weinhold, Vìra Filkuková Fúze a akvizice: Pav Younis, Dušan Kmoch, Jiøí Sixta Soudní/arbitrání øízení: Milan Polák Informaèní technologie a duševní vlastnictví: Pavel Svoboda Soutìní právo/právo EU: Pavel Svoboda, Thilo Hoffmann Pracovní právo: Milan Polák, Michael A. Shaheen, Slovenská republika Kenneth Johnson Róbert Kováèik Rastislav Kuklis Právnický slovník Evropské unie Schengenská dohoda V dohodì podepsané v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. èervna 1985, která vstoupila v platnost v roce 1995, a v Úmluvì o implementaci Schengenské dohody, podepsané dne 19. èervna 1990 k provedení Schengenské dohody, se signatáøské státy dohodly na následujících postupech: Odstraòování kontrol na spoleèných hranicích a zavedení svobodného pohybu všech osob, je jsou státními pøíslušníky signatáøských státù, ostatních èlenských státù, pøípadnì tøetích státù v rámci schengenské oblasti Posílení ochrany vnìjších hranic proti neschengenským státùm Harmonizace schengenských víz, spoleèná definice pravidel pro pøekraèování vnìjších hranic Zavedení spoleèných standardù a spolupráce v administrativních záleitostech Vytvoøení schengenského informaèního systému (SIS) Schengenská dohoda, úmluva k jejímu provedení, pravidla na jejich základì pøijatá a související dohody spoleènì tvoøí schengenské acquis. V souèasné dobì jsou signatáøskými zemìmi Schengenské dohody všechny èlenské státy EU, s výjimkou Velké Británie a Irska. Na druhé stranì k Schengenské dohodì pøistoupily nìkteré neèlenské státy, a to Island a Norsko. K 1. kvìtnu 1999 Schengenský protokol k Amsterodamské smlouvì zaèlenil schengenské acquis do rámce práva EU. Pro Velkou Británii, Irsko a Dánsko byly vypracovány zvláštní dohody, je jim umonily aplikaci schengenského acquis jako celku, pøípadnì jeho èástí a úèast na jeho dalším vývoji. Èeská republika pøijala kapitolu è. 24, která obsahuje veškerá schengenská ustanovení, s výjimkou reimu na mezinárodním letišti v Praze Ruzyni (do roku 2005). Úèinek této harmonizace se projeví ve zmìnìném vízovém a imigraèním reimu. Èeská republika se však po svém vstupu do EU dne 1. kvìtna 2004 nestane ihned plnoprávným èlenem schengenské oblasti. V souladu s Schengenskou úmluvou je nutné ovìøení veškerých pøedpokladù a rozhodnutí Rady. Úplná integrace Èeské republiky bude záviset na úèinnosti kontrol vnìjších hranic a na úspìšném zavedení nového, efektivnìjšího Schengenského informaèního systému II. Thilo Hoffmann thilo.hoffmann@wl.ey.cz 2003 Weinhold Legal. All rights reserved. Tisk Konec 6