1. Pravidla obezøetného podnikání Pøehled pravidel platných v roce Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6

Transkript

1 BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE 1997

2 OBSAH: A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE Pravidla obezøetného podnikání Pøehled pravidel platných v roce Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6 2. Zmìny v legislativì Bankovní legislativa Ostatní zákony vztahující se k èinnosti bank 9 3. Praktický výkon bankovního dohledu Dohled na dálku Dohled na místì Stabilizaèní program Pøíprava bankovního dohledu na zapojení do Evropské unie Organizaèní struktura bankovního dohledu 14 B. ZÁKLADNÍ TRENDY VE VÝVOJI BANKOVNÍHO SEKTORU Ekonomické prostøedí v roce Struktura bankovního sektoru Èeské republiky Poèet bank v bankovním sektoru Rozdìlení bank do skupin Struktura bankovního sektoru podle velikosti bilanèní sumy a základního jmìní Vlastnická struktura bankovního sektoru Pracovníci a bankovní místa Tržní podíly jednotlivých skupin bank Aktivní operace bankovního sektoru Úvìrové aktivity Operace s cennými papíry Pasivní operace bankovního sektoru Vlastní zdroje bankovního sektoru Cizí zdroje v bankovním sektoru Primární zdroje bank Sekundární zdroje bank Devizové aktivity bankovního sektoru 33

3 6. Podrozvahové aktivity bankovního sektoru Hospodáøské výsledky bankovního sektoru Zisk z bankovní èinnosti Èistý zisk Efektivnost a produktivita v bankovním sektoru Bankovní sektor z hlediska pravidel obezøetnosti Likvidita Kvalita aktiv Kapitálová pøimìøenost 41 C. PØÍLOHY 43 Pøehled bank a poboèek zahranièních bank k Organizaèní schéma bankovního dohledu Èeské národní banky 46 Rozdìlení bank do skupin 47 Základní ukazatele mìnového a hospodáøského vývoje Èeské republiky 49 Aktiva 50 Pasíva 51 Výnosy a náklady 52 Ziskovost a efektivnost 52 Úvìry 53 Vklady 53 Kapitál, rizikovì vážená aktiva a kapitálová pøimìøenost 54 Rezervní zdroje 54 Rychle likvidní aktiva 54 Aktiva a pasiva podle skuteèné doby splatnosti 55 Metodická poznámka Veškeré údaje použité v této publikaci jsou za banky s platnou bankovní licencí k , pokud není v záhlaví kapitoly nebo v pøíslušné pasáži uvedeno jinak. Údaje jsou brány vždy za banku jako celek, tj. vè. jejích poboèek v zahranièí s výjimkou údajù o sektorové a odvìtvové struktuøe úvìrù a vkladù, které zahrnují pouze aktivity bank v Èeské republice. V údajích za rok 1997 jsou již èásteènì zohlednìny výsledky externích auditù, proto se uvádìné údaje za rok 1997 mohou lišit od údajù publikovaných Èeskou národní bankou v døívìjších termínech. Další dílèí zmìny proti údajùm uvádìným v této publikaci, které by však nemìly v zásadì významnì ovlivnit naznaèené vývojové trendy, nejsou vylouèeny.

4 A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE 1997 Základní linií pùsobení bankovního dohledu v roce 1997 byl pokraèující tlak na zvyšování obezøetnosti podnikání bank jako pøíspìvek k další stabilizaci bankovního sektoru Èeské republiky. Hlavní aktivity bankovního dohledu se soustøedily na další zdokonalování regulatorní základny s cílem pokrytí tìch míst v jednotlivých rizikových oblastech podnikání bank, která dosud nejsou ošetøena. Proto kromì zdokonalování stávajících opatøení Èeské národní banky bylo pøistoupeno i k pøípravì opatøení zcela nových, která se zamìøují pøedevším na komplexní regulaci tržního rizika a zavedení konsolidovaného bankovního dohledu. Zavedení tìchto opatøení do praxe lze oèekávat na pøelomu tisíciletí. Významným prvkem posilujícím stabilitu bankovního sektoru jsou i novelizace zákona o bankách, které byly pøipraveny bìhem roku Zmìny, které tyto novely nastolily, vyplynuly z potøeby øešit problematické okruhy èinnosti bankovního sektoru, zejména z pohledu propojení bank s podnikovou sférou, vytvoøení možnosti pro bankovní dohled ovlivòovat strukturu akcionáøù bank s cílem zabránit jejich negativnímu pùsobení na vývoj banky, zvýšení informovanosti veøejnosti o postavení a stabilitì banky, zvýšení ochrany vkladatelù v rámci systému pojištìní depozit apod. Vzhledem k tomu, že novely zákona o bankách byly pøijaty až v prùbìhu roku 1998, nemohly se promítnout do výsledkù èinnosti bankovního sektoru v roce 1997, jejich pozitivní vliv se projeví zejména v budoucím období. Velký dùraz klade bankovní dohled na spolupráci s profesními organizacemi v oblasti bankovnictví, zejména s Bankovní asociací, ve které jsou sdruženy prakticky všechny banky pùsobící v Èeské republice, a s Komorou auditorù. Aktivní spolupráce s tìmito institucemi významným zpùsobem zefektivòuje práci bankovního dohledu, a již pøi pøípravì nových regulatorních opatøení nebo pøi praktickém provádìní bankovního dohledu. Umožòuje rovnìž omezovat a øešit problémy, které vznikají zejména ve vztahu k externím auditorùm pøi posuzování reálného postavení jednotlivých bank. Pro bankovní sektor byl rok 1997 velmi složitým obdobím, kdy se ve své èinnosti musel vyrovnávat s tlakem bankovního dohledu na zvýšení své obezøetnosti a souèasnì se vypoøádat s negativními vlivy, které vyplývaly z nepøíznivého ekonomického vývoje v souvislosti s urèitou stagnací ekonomického rùstu, mìnovými turbulencemi v polovinì roku a rozsáhlými záplavami na znaèné èásti území Èeské republiky. Kromì toho u nìkterých malých bank pokraèovaly konsolidaèní procesy zapoèaté již v roce 1996, jejichž cílem bylo stabilizovat tento subsektor bankovní soustavy. Významným prvkem v tomto procesu je realizace stabilizaèního programu vyhlášeného vládou Èeské republiky v øíjnu 1996, který vytváøí tìmto bankám prostor pro zefektivnìní èinnosti na obezøetných základech. Dùležitým aspektem ve vývoji bankovního sektoru byla i pøíprava doprivatizace velkých bank, hlavní èást aktivit v tomto smìru však bude realizována v dalším období. Dùležitou souèástí èinnosti bankovního dohledu je i mezinárodní spolupráce, která nabývá na významu zejména v kontextu jednání o budoucím zapojení Èeské republiky do Evropské unie. Bankovní dohled orientuje svou èinnost tak, aby plnì odpovídala mezinárodním standardùm v oblasti bankovnictví a byla kompatibilní s pøedpisy a praxí uplatòovanou v rámci zemí Evropské unie. Základním pøedpokladem je naplòování základních principù efektivního bankovního dohledu tak, jak byly vyjádøeny v dokumentu zpracovaném Basilejským výborem pro bankovní dohled pøi BIS. Stále vìtší dùraz klade bankovní dohled na komplexní a efektivní provádìní bankovního dohledu v jednotlivých bankách. Základní zamìøení, priority rozvoje i metody práce byly vyjádøeny v základní Koncepci rozvoje bankovního dohledu, která byla schválena bankovní radou Èeské národní banky. Souèasnì došlo i ke zmìnám organizaèního uspoøádání bankovního dohledu, které by mìly zefektivnit 1

5 praktické provádìní bankovního dohledu. Bylo dokonèeno zpracování základních metodických pøíruèek k obìma základním formám bankovního dohledu, tj. dohledu na dálku i na místì s cílem zvýšení komplexnosti, standardizace a racionality práce v této oblasti. Praktické provádìní bankovního dohledu je založeno na úzkém kontaktu s dohlíženou bankou, což je významným pøedpokladem pozitivního øešení všech zjištìných problémù promítající se návaznì do stability bankovního sektoru jako celku. 1. PRAVIDLA OBEZØETNÉHO PODNIKÁNÍ BANK Vytvoøení komplexní regulatorní základny plnì respektující pravidla uplatòovaná v zemích Evropské unie je jedním z hlavních cílù bankovního dohledu v Èeské republice. Základní sada opatøení upravující obezøetné podnikání bank byla vytvoøena již v roce 1992 po pøijetí zákona o bankách, v dalších letech pak byla dále zdokonalována a doplòována o další opatøení v návaznosti na rychlý rozvoj bankovnictví v Èeské republice. Nezbytnost reagovat na nové bankovní produkty a operace, které banky zaèaly nabízet a provozovat, se promítá v dalším rozšíøení a zkvalitnìní všech opatøení Èeské národní banky. Harmonizace s pøedpisy Evropské unie je nezbytná i ve vazbì na jednání o vstupu Èeské republiky do Evropské unie. Na druhé stranì je potøeba zdokonalení a upøesnìní pravidel obezøetného podnikání bank vynucena i pokusy nìkterých subjektù tato pravidla obcházet. Zároveò bankovní dohled touto formou reaguje na nové poznatky z hlediska možného ovlivòování a limitování rizik v bankách získané v rámci pravidelné dohlídkové èinnosti. Opatøení Èeské národní banky upravující obezøetnost podnikání bank pùsobících na èeském bankovním trhu vycházejí z mezinárodních regulatorních standardù, které jsou obsahem doporuèení basilejského Výboru pro bankovní dohled pøi BIS nebo jsou pøímo vtìleny do direktiv Evropského spoleèenství. Tyto standardy jsou chápány stejnì jako v zemích Evropské unie jako závazné minimální normy. Národní úprava je pak zamìøena zejména na zpøísnìní nìkterých ustanovení tak, jak to vyžaduje souèasný stav rozvoje bankovního trhu, legislativního prostøedí a další specifika rozvíjející se tržní ekonomiky Pøehled pravidel obezøetného podnikání platných v roce 1997 Regulace bankovního podnikání upravená prostøednictvím pravidel obezøetného podnikání bank je dána zákonem è. 21/1992 Sb., o bankách, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Jejím úèelem je postižení a maximální omezení rizik bankovního podnikání v zájmu ochrany zejména drobných vkladatelù, kteøí svìøili své prostøedky bankovním institucím. V roce 1997 bylo úèinných celkem 8 obezøetnostních opatøení Èeské národní banky. Nejvíce z nich je zamìøeno na pokrytí úvìrového rizika, které v souèasných podmínkách pøedstavuje jedno ze základních rizik èeského bankovního sektoru vzhledem k tomu, že úvìrové aktivity tvoøí ve vìtšinì bank pøevažující èinnost. Na úvìrové riziko se zamìøují následující opatøení: Opatøení ÈNB è. 3 ze dne 5. øíjna 1995 o kapitálové pøimìøenosti bank ve znìní pozdìjších pøedpisù Úèelem opatøení je zajistit dostateèné kapitálové vybavení banky v návaznosti na rizikovost jejích obchodù. První verze opatøení vycházející z mezinárodních standardù vstoupila v platnost již v roce 1993, v dalších letech pak bylo toto opatøení dále zdokonalováno smìrem k vyšší kompatibilitì s tìmito 2

6 standardy. Opatøení definuje složení kapitálu a rozdìlení aktiv a podrozvahových položek podle rùzných rizikových vah. Minimální závazný limit pomìru kapitálu k rizikovì váženým aktivùm je stanoven ve výši 8 % již od roku 1993, pøièemž od konce roku 1996 neexistují žádné výjimky z dodržování tohoto limitu. 0patøení ÈNB è. 4 ze dne 5. øíjna 1995 o úvìrové angažovanosti bank ve znìní pozdìjších pøedpisù Smyslem tohoto opatøení je omezení rizika ztráty vyplývající z platební neschopnosti nebo nevùle dlužníka dostát závazkùm vùèi bance a omezení nadmìrné koncentrace aktiv na nìkolik málo klientù. I toto opatøení poprvé vstoupilo v platnost v roce Opatøení stanovuje limity úvìrové angažovanosti definované jako souhrn veškerých aktiv a podrozvahových závazkù vùèi jednotlivému dlužníkovi nebo ekonomicky spjaté skupinì dlužníkù k objemu kapitálu banky. Do roku 1995 mohly banky uplatòované limity pøekraèovat, nebylo jim však dovoleno úvìrové angažovanosti, které pøekraèovaly limity stanovené opatøením, dále zvyšovat. Bylo totiž nutné dát bankám, které pùsobily v období, kdy tyto limity neexistovaly, urèitý prostor pro narovnání klientských vztahù. Opatøení ÈNB è. 6 ze dne 17. záøí 1997, kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvìrù a tvorby opravných položek k tìmto pohledávkám, ve znìní pozdìjších pøedpisù Úèelem opatøení je jednotné posouzení rizikovosti úvìrových obchodù z hlediska schopnosti dlužníkù banky splatit svùj závazek vùèi bance a stanovení nezbytné úrovnì tvorby opravných položek ke krytí potenciálních ztrát z úvìrového portfolia odpovídajících míøe rizika jednotlivých úvìrù. Regulace v této oblasti platí od konce roku 1994, nové opatøení pouze dále rozpracovává již stanovené základní principy. Pøíslušný mezinárodní standard v této oblasti zatím neexistuje, v èeském ekonomickém prostøedí je však problematika posouzení kvality úvìrových pohledávek jedním z rozhodujících aspektù obezøetného podnikání bank. Klasifikace pohledávek je založena na posouzení bonity klienta z pohledu jeho schopnosti splácet poskytnutý úvìr, na prodlení ve splácení jistiny nebo úrokù nebo na prodlení pøi pøedkládání finanèních informací o hospodáøských výsledcích dlužníka a vztahuje se na všechny závazky pøíslušného dlužníka vùèi bance. Na základì tohoto hodnocení se úvìry rozdìlují do 5 kategorií podle míry rizika, tj. na úvìry standardní (nulové riziko), sledované (5 %tní riziko), nestandardní (20 %tní riziko), pochybné (50 %tní riziko) a ztrátové (100 %tní riziko). Banky jsou povinny vytvoøit ke každému klasifikovanému úvìru opravné položky v objemu daném právì uvedenými koeficienty s tím, že pro úèely tvorby opravných položek mùže banka od klasifikované pohledávky odeèíst hodnotu kvalitního zajištìní. V roce 1997 bylo toto opatøení novelizováno, pøièemž tato novelizace spoèívala zejména v dílèím zpøesnìní zaøazování nìkterých specifických úvìrù do rizikových kategorií v návaznosti na poznatky získané v prùbìhu kontrol provádìných bankovním dohledem v bankách a bližší specifikaci zohledòování zajištìní úvìrových pohledávek pøi propoètu potøebné tvorby opravných položek. Jednalo se zejména o povinnost zaøazení úvìru, který byl poskytnut na splacení klasifikované pohledávky, minimálnì do té rizikové kategorie, do které pøíslušel takto splácený úvìr. Analogicky se postupuje i v pøípadì postoupení pohledávky. Novì se bankám rovnìž zakazuje, aby pohledávky nezajištìné proti kurzovému riziku zaøazovaly mezi standardní úvìry, ale urèuje se, aby tyto úvìry byly klasifikovány minimálnì jako sledované úvìry. Tato úprava souvisí s uvolnìním kurzu koruny, ke kterému došlo v roce Tøetí, pravdìpodobnì nejzávažnìjší, úprava vyžaduje, aby banka do konce roku 1997 vypracovala a pøedložila Èeské národní bance systém pro posuzování kvality zajiš ování pohledávek, který musí obsahovat zejména kategorizaci zajištìní, zpùsob sledování, oceòování a frekvenci pøeceòování hodnoty zajištìní. Na základì požadavkù opatøení by banky mìly pøehodnotit a znovu posoudit zpùsob zajištìní svého úvìrového portfolia a najít zpùsob, jak se v relativnì krátké dobì vyrovnat s problémy, které s realizací zástav souvisejí. Ne všechny tyto problémy jsou však plnì ovlivnitelné ze strany bank, podstatné zlepšení je možné pouze v pøípadì zásadního legislativního a procesního zprùchodnìní realizace zástav a narovnání dosud nevyvážených vztahù mezi vìøitelem a dlužníkem. 3

7 Likviditní riziko je regulováno prostøednictvím Opatøení ÈNB è. 11 ze dne 20. prosince 1996, o pravidlech likvidity bank Smyslem opatøení není stanovení závazných limitù, ale urèení povinností banky ve vztahu k øízení likvidity z hlediska organizaèního zabezpeèení a techniky jejího øízení. I v této oblasti zaèalo první opatøení platit již v roce 1993, v dalších letech pak bylo postupnì zdokonalováno. Opatøení ukládá bankám zejména vybudování takového informaèního systému, který by dával kvalitní pøehled o pøílivu a odlivu penìžních prostøedkù do a z banky na základì zbytkové splatnosti aktiv a pasiv, podmínky zpùsobu financování aktivit banky, rozložení zdrojù z hlediska splatnosti, bankovních nástrojù a klientely, nezbytnost likvidního polštáøe pro øešení nenadálých likvidních krizí apod. Další z oblastí je povinnost banky urèit osobní zodpovìdnost za øízení likvidity, zpracovat scénáøe øešení likvidních krizí ve variantách zohledòujících potenciální rozsah takové krize. Novým prvkem, který byl doplnìn v roce 1996, je možnost Èeské národní banky stanovit individuálnì pro jednotlivou banku limity na rùzné ukazatele charakterizující likvidní pozici banky a vyžadovat jejich plnìní. Tržní riziko je dalším významným rizikem, kterému je banka ve své èinnosti vystavena. Tato oblast je zatím v Èeské republice regulována pouze èásteènì, kompletní zahrnutí tržního rizika do systému pravidel obezøetného podnikání bank je však v souèasné dobì intenzivnì pøipravováno. Ponìkud nižší úroveò regulace tržního rizika v èeském bankovním sektoru vyplývá jednak z dosud menší míry rozvoje produktù obsahujících tržní riziko, i ze skuteènosti, že základní mezinárodní standardy, které komplexnì øeší problém tržního rizika, vstoupily i v zemích Evropské unie v platnost až v nedávné dobì. Mezi opatøení regulující v souèasné dobì tržní riziko patøí: Opatøení ÈNB è. 6 ze dne 8. prosince 1995, kterým se stanoví omezení a podmínky pro nezajištìné devizové pozice bank a poboèek zahranièních bank Toto opatøení limituje pøípadné ztráty vyplývající z otevøených devizových pozic v jednotlivých cizích mìnách, z korunové pozice a z celkové otevøené devizové pozice ve vazbì na jejich velikost ve vztahu ke kapitálu banky. I tato oblast je regulována od roku 1993, v roce 1995 došlo k zásadnìjší zmìnì spoèívající v nahrazení systému limitování otevøených devizových pozic vùèi skupinám podobných mìn systémem limitování jednotlivých individuálních mìn. Podle tohoto opatøení jsou banky povinny dodržet stanovené limity po skonèení každodenního obchodování s devizami. Opatøení ÈNB è. 3 ze dne 9. èervence 1997 o zásadách vytváøení portfolií cenných papírù a majetkových podílù bankami a krytí rizika znehodnocení cenných papírù a majetkových podílù opravnými položkami Úèelem tohoto opatøení, které platí od poèátku roku 1997, je omezení rizika ztráty ze znehodnocení cenných papírù a majetkových podílù, kterému je banka nebo poboèka zahranièní banky vystavena v souvislosti s poøizováním cenných papírù a majetkových podílù na vlastní úèet. Toto opatøení je obzvláš dùležité v podmínkách ne plnì rozvinutého kapitálového trhu v Èeské republice a do znaèné míry modifikuje souèasný systém úètování o cenných papírech, který dosud neumožòuje pøímé promítnutí tržního ocenìní do úèetnictví banky. Základními principy tohoto opatøení jsou požadavek na zaøazení poøizovaných cenných papírù do obchodního nebo investièního portfolia banky podle úèelu, na který jsou bankou nakupovány, pøesné urèení principù tržního ocenìní jednotlivých cenných papírù a majetkových podílù i s ohledem na jejich zaøazení do jednotlivých typù portfolií 4

8 požadavek na tvorbu opravných položek pokrývajících znehodnocení cenných papírù a majetkových podílù odlišnì pro jednotlivá portfolia. Do obchodního portfolia zaøazují banky ty cenné papíry, které poøizují za úèelem dosažení zisku z krátkodobých pohybù cen bez ohledu na velikost podílu cenných papírù na základním jmìní emitenta. Investièní portfolio pak zahrnuje zbývající cenné papíry, tj. ty cenné papíry a majetkové podíly, které banka poøizuje se zámìrem jejich dlouhodobého držení v souladu s dlouhodobou strategií pro investování do cenných papírù schválenou statutárním orgánem banky. Banka musí svoje rozhodnutí o rozdìlení portfolia cenných papírù na dvì èásti peèlivì zvažovat, protože pøesuny mezi obìma portfolii jsou omezeny. Pokud chce banka pøesunout cenný papír z obchodního do investièního portfolia, není v zásadì v tomto smìru omezena, pouze je nezbytný soulad takového pøesunu s investièní strategií banky. V opaèném pøípadì pøevodu z investièního do obchodního portfolia, musí o tomto kroku informovat Èeskou národní banku. Tržní ocenìní cenných papírù je pøesnì definováno pro jednotlivé typy cenných papírù, tj. pro dluhopisy, akcie, podílové listy, majetkové podíly, podstatné je i zaøazení do obchodního nebo investièního portfolia. Postup oceòování cenných papírù zahrnutých do obchodního portfolia je relativnì pøísný a vychází z aktuálního tržního rizika, které je s jejich držením spojeno, zejména pak z každodenních výkyvù ceny na organizovaných veøejných trzích resp. pøi obchodech pøes pøepážku (OTC obchody), z likvidity cenného papíru na veøejných organizovaných trzích vztažené k jeho objemu v obchodním portfoliu banky a z bonity emitenta cenného papíru. Ve vazbì na tyto faktory mùže být tržní ocenìní cenného papíru výraznì nižší než cena jeho poøízení a mùže být dokonce i nulové. Pro cenné papíry v investièním portfoliu platí liberálnìjší pøístup, který vychází z upøednostnìní dlouhodobé profitability firmy pøed sledováním denních cenových výkyvù na kapitálovém trhu, proto umožòuje u akcií neobchodovaných na kapitálových trzích vycházet z hodnoty vlastního jmìní spoleènosti na akcii. Povinnost tvorby opravných položek ke krytí rozdílu mezi poøizovací cenou a tržním ocenìním cenných papírù pro obchodní portfolia je stanovena dennì a je uplatòována vùèi jednotlivým cenným papírùm v portfoliu. V investièním portfoliu je možné vytváøet opravné položky k celému objemu portfolia jednorázovì ke konci bìžného roku. Opatøení, které vstoupilo v platnost , dalo bankám šest mìsícù èasu k tomu, aby dosáhly potøebného objemu opravných položek k cenným papírùm a majetkovým podílùm. Zároveò banky musely v tomto období vypracovat písemnì svoji investièní strategii v této oblasti a rozhodnout o rozdìlení cenných papírù a majetkovým podílù mezi jednotlivé typy portfolií. Kromì výše uvedených opatøení, která lze pomìrnì pøesnì pøiøadit jednotlivým typùm rizik v bankovním podnikání, platí v Èeské republice ještì další dvì opatøení, která reagují na nezbytnost regulovat i jiné oblasti podnikání bank ve vazbì na specifické podmínky èeského bankovního sektoru. Jedná se o následující opatøení: Opatøení ÈNB è. 8 ze dne 22. záøí 1997, kterým se stanoví bankám omezení a podmínky pro nìkteré druhy úvìrù a investic do majetkových úèastí Toto opatøení stanovuje omezení a podmínky postupù banky ve vztahu k obchodùm s osobami blízkými bance s cílem zabránìní úzkému majetkovému i úvìrovému propojování, které ve svém dùsledku oslabuje kapitálovou sílu banky. Toto opatøení nedoznalo žádných zmìn od roku 1994, kdy vstoupilo v platnost. Bylo tedy nutné novì upravit nìkteré definice (napø. definici kontroly), upøesnit nìkteré další pojmy, ale zejména lépe specifikovat okruh právnických osob, jejichž cenné papíry nesmí banka nabývat do svého portfolia, a to ani pøímo (pøímým nákupem), ani nepøímo (propadnutím zástavy). Podstatné doplnìní tohoto opatøení vyplývá z nìkterých poznatkù v rámci konkrétní dohlídkové èinnosti v bankách. Nìkteré banky v øadì pøípadù poskytovaly zálohy na nákup cenných papírù nebo platily pøedem ještì nedodané cenné papíry ze svého majetku pøi sjednání odkladu kupní ceny s klientem, pøièemž doba mezi dodáním cenného papíru a provedením platby byla neúmìrnì dlouhá. Finanèní pro- 5

9 støedky vázané v tìchto operacích nemìly v tìchto pøípadech formu úvìru, kterým však ve skuteènosti byly, a nepodléhaly tudíž stejným regulacím jako jiné úvìry poskytnuté bankou. Opatøení proto stanoví, že doba mezi pøevodem cenného papíru a provedením platby nesmí být delší než šest dnù. Pokud je tato doba delší, považují se takto vzniklé pohledávky za pohledávky úvìrové se všemi z toho plynoucími dùsledky. Opatøení ÈNB è. 7 ze dne 22. záøí 1997, kterým se stanoví požadavky na zprávu o hospodaøení banky Toto opatøení urèuje rozsah spolupráce mezi externími auditory a Èeskou národní bankou, a to prostøednictvím povinné každoroèní zprávy banky o jejím hospodaøení, jejíž správnost musí být ovìøena pøíslušným externím auditorem banky. Uvedené opatøení vymezuje obsah zprávy, která je zamìøena zejména na identifikaci, sledování a øízení rizik banky a na doplnìní nìkterých informací, které nejsou souèástí pravidelného systémù výkazù a hlášení pøedkládaných Èeské národní bance. Toto opatøení platí již od roku 1994 a je pravidelnì každý rok upøesòováno. Novelizace z roku 1997 podstatným zpùsobem zmìnila koncepci tìchto zpráv. Bankovní dohled dosud jejich prostøednictvím získával øadu informací pøedkládaných bankou a ovìøených externím auditorem. Tyto informace byly velmi cenné zejména v období, kdy bankovní dohled nemìl ještì tolik zkušeností a kdy z kapacitních dùvodù stihl navštívit jenom nìkolik málo bank roènì. V souèasné dobì se situace postupnì mìní, a proto se kvalitativnì mìní požadavky na zprávu o hospodaøení banky. Požadavky jsou nyní orientovány smìrem k popisu interních systémù øízení rizik jednotlivých bank a jejich posouzení auditorem z hlediska adekvátnosti vzhledem k rozsahu aktivit v každé jednotlivé bance. Ve vazbì na novelu opatøení ke klasifikaci úvìrù je zvláštní dùraz kladen na audit systému pro zajiš ování úvìrù. Novì je do opatøení zaøazen požadavek na popis zapojení banky do obchodování s deriváty, systém jejich úètování a oceòování. Výše uvedená rizika nejsou samozøejmì úplným výètem rizik, kterému jsou banky ve své èinnosti vystavovány. Dalšími riziky jsou zejména obchodní riziko a operaèní riziko. Do kategorie obchodního rizika se zaøazují takové subkategorie jako jsou právní riziko, daòové riziko, reputaèní riziko, do oblasti operaèního rizika pak patøí riziko ztrát utrpìných v dùsledku chyb pøi provádìní operací, chyb vyplývajících ze složitosti produktù, chyb zpùsobených špatným zaúètováním a vypoøádáním obchodù apod. Tato rizika lze jen tìžko centrálnì regulovat a banky se s nimi musí vyrovnat pøedevším samy v rámci svých vnitøních pøedpisù, kvalitního vnitøního kontrolního systému apod Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky V roce 1997 se bankovní dohled soustøedil na pøípravu regulace dalších oblastí, které nejsou prozatím pokryty systémem platných pravidel obezøetného podnikání bank v Èeské republice a jejichž naplnìní je podstatné vzhledem k pøedpokládanému pøijetí Èeské republiky do Evropské unie. Základními oblastmi, kde je nezbytné pøistoupit k další regulaci, je oblast tržního rizika a bankovního dohledu na konsolidované bázi. Bankovní dohled proto v roce 1997 pøistoupil k pøípravì opatøení, vycházejících z doporuèeními Basilejského výboru a direktiv Evropské unie. V oblasti tržního rizika se jedná zejména o aplikaci direktivy Evropské unie è. 93/6/EHS zahrnující tržní riziko do konceptu propoètu kapitálové pøimìøenosti banky. Nové opatøení, které plnì vychází z mezinárodního standardu, nabude úèinnosti na pøelomu let 1999 a Zároveò bankám bude dán urèitý èasový prostor pro naplnìní všech nových požadavkù. Základem tohoto opatøení je zavedení vhodného systému mìøení a kvantifikace expozice banky vùèi tržnímu riziku. Analogicky jako je tomu v pøípadì úvìrového rizika obsahuje požadavek na minimální 6

10 objem kapitálu, který budou muset banky držet jako ochranu vùèi tomuto riziku alespoò ve výši osmi procent vypoètené hodnoty. Konsolidovaný bankovní dohled obecnì znamená, že bankovní dohled zkoumá a hodnotí banku nikoliv jenom jako samostatný subjekt, nýbrž jako integrální souèást vìtšího celku (finanèní skupiny). V Èeské republice ve vìtšinì finanèních skupin stojí banky v èele skupiny. Pøipravované opatøení stanovuje jednak praktické principy pro konsolidaci, zejména urèení konsolidaèního celku, metody konsolidace, výjimky z konsolidace apod., na druhé stranì stanoví, že limity kapitálové pøimìøenosti a úvìrové angažovanosti se nevztahují pouze na samotnou banku, ale aplikují se na celý konsolidaèní celek, tj. skupinu subjektù skládající se z vlastní banky a z finanèních institucí, ve kterých banka vystupuje jako akcionáø. I toto opatøení by mìlo vstoupit v platnost na pøelomu roku 1999 a ZMÌNY V LEGISLATIVÌ Legislativní prostøedí v Èeské republice se neustále vyvíjí v reakci na ekonomický vývoj a potøebu sladìní právních pøedpisù s požadavky Evropského spoleèenství. Základní zmìna hospodáøské orientace z plánované na tržní ekonomiku a politické zmìny si vyžádaly v zásadì komplexní pøemìnu celé legislativy. Tento úkol se však ne vždy podaøilo plnì naplnit jak z obsahového, tak i èasového hlediska, a proto v øadì pøípadù docházelo ke zpožïování úprav legislativy za ekonomickým vývojem. Zároveò až praktické uplatòování jednotlivých zákonù ukázalo urèité nedostatky v jednotlivých zákonech a z toho vyplývající potøebu jejich neustálého zdokonalování. To se promítalo do znaèného poètu novelizací jednotlivých zákonù. Nìkteré zmìny v legislativì provedené v roce 1997 a ve vìtšinì pøípadù schválené na poèátku roku 1998, byly reakcí na pøijetí vládních opatøení k podpoøe vývoje ekonomiky z poloviny roku Bankovní legislativa Zákon o bankách, který je základní právní normou upravující postavení a podmínky èinnosti bank a jejich regulace, se od svého zavedení v roce 1992 zmìnil 9krát. Poslední novela zákona o bankách, která vstoupila v platnost od února 1998, byla pøipravena v prùbìhu roku 1997 a jejím úèelem bylo reagovat na skuteènosti související se propojením bankovního a podnikového sektoru, oddìlení obchodního a investièního bankovnictví a na další dílèí problémy v bankovním podnikání. Nová ustanovení upravují zejména následující oblasti propojení bank s podnikovou sférou banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanèní institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb. Kontrolou nad bankou nebo jinou právnickou osobou se rozumí pøímý nebo nepøímý podíl vyšší než 50 % na základním jmìní právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobì, nebo právo jmenovat nebo odvolávat vìtšinu èlenù statutárního orgánu, dozorèí rady a øeditelù právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na øízení právnické osoby, ve které je osoba spoleèníkem, akcionáøem nebo èlenem, na základì smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody osoby s ostatními spoleèníky, akcionáøi nebo èleny právnické osoby, nebo možnost osoby vykonávat rozhodující vliv jiným zpùsobem. 7

11 kvalifikovaná úèast banky v právnické osobì, která není bankou podle tohoto zákona, finanèní institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb, nesmí pøekroèit a) v jedné právnické osobì 15 % kapitálu banky, b) v souhrnu vùèi všem právnickým osobám 60 % kapitálu banky. Tato omezení neplatí u kvalifikované úèasti banky v právnické osobì vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou úèast nejdéle jeden rok od jejího nabytí, a pro kvalifikované úèasti banky z titulu úèasti na vydávání cenných papírù a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou úèast nejdéle šest mìsícù od jejího nabytí. Kvalifikovaná úèast je definována v souladu s direktivami Evropské unie jako pøímý nebo nepøímý podíl vyšší než 10 % na základním jmìní právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobì nebo uplatòování významného vlivu na øízení této právnické osoby. Nepøímým podílem se rozumí podíl držený zprostøedkovanì, a to prostøednictvím právnické osoby, nad kterou je vykonávána kontrola, v rovinì personálních vazeb mezi bankou a dalšími subjekty, kdy èlen statutárního orgánu, èlen dozorèí rady banky nebo zamìstnanec banky nesmí být souèasnì èlenem statutárního orgánu nebo dozorèí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí v pøípadech, kdy touto právnickou osobou je osoba, nad kterou má banka kontrolu, a to vèetnì zahranièních právnických osob, a dále v pøípadech, kdy touto právnickou osobou je podnik pomocných bankovních služeb nebo Burza cenných papírù. Pro èleny statutárního orgánu nebo dozorèí rady banky to neplatí ani v pøípadech, kdy jinou právnickou osobou je osoba, která má nad touto bankou kontrolu, a to vèetnì zahranièních právnických osob. obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírù podle zvláštního zákona na vlastní úèet nebo ze svého majetku mùže banka provádìt pouze za nejvýhodnìjších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnìjší cenu, které je možno pøi vynaložení odborné péèe dosáhnout. oddìlení investièního a komerèního bankovnictví banka je povinna zabránit a) pøi provádìní investièních obchodù využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvìrovými obchody a naopak, b) pøi provádìní investièních obchodù na vlastní úèet využívání informací získaných v souvislosti s jejími investièními obchody na úèet klienta a naopak, nejde-li o informace veøejnì pøístupné, ke splnìní tìchto povinností je banka povinna zejména uèinit ve svém organizaèním, øídícím a kontrolním systému opatøení zajiš ující oddìlení úvìrových a investièních obchodù. ostatní oblasti ze zákona byl vylouèen tzv. test ekonomické potøebnosti, který mohl být uplatòován pøi udìlování povolení pùsobit jako banka nebo poboèka zahranièní banky maximální èástka pro výplatu vkladù v rámci systému pojištìní vkladù se zvýšila ze 100 tis. Kè na 300 tis. Kè, relativní limit 80 % z pojištìného vkladu zùstal nezmìnìn. V prùbìhu roku 1997 byla pøipravována i další novela zákona o bankách, která se zamìøila pøedevším na zpøísnìní podmínek pro udìlování povolení pùsobit jako banka, rozšíøení informaèní povinnosti bank vùèi veøejnosti, úpravu nabývání podílu na bance ve vazbì na výši nabývaného podílu, souèasnì je zakotvováno stejné zacházení s tuzemskými i zahranièními investory, možnost pozastavení hlasovacích práv akcionáøùm, kteøí negativnì pùsobí na banku, zpøísnìní nápravných opatøení pro banky, a to zejména z pohledu povinných postupù Èeské národní banky v pøípadì neplnìní limitu kapitálové pøimìøenosti další zdokonalení systému pojištìní vkladù jeho rozšíøením i na právnické osoby a vymezením okruhu osob, které nemají na výplatu nárok, tj. zejména osoby se zvláštním vztahem k bance aj. 8

12 Tato novela byla poèátkem roku 1998 projednána v Poslanecké snìmovnì Parlamentu Èeské republiky i v Senátu Èeské republiky. Souèasnì zaèaly intenzivní práce na pøípravì zcela nového zákona o bankách, který by odpovídal požadavkùm Evropské unie. Dùvodem pro pøípravu nového zákona o bankách je i zvýšení jeho pøehlednosti, ve vazbì na velký poèet novel, které byly k upøesnìní tohoto zákona pøijaty Ostatní zákony vztahující se k èinnosti bank Další oblastí, která podstatným zpùsobem ovlivòuje podnikání bankovních institucí zejména z pohledu jejich funkce obchodníka s cennými papíry, je oblast kapitálového trhu. Nutnost zvýšit kontrolu kapitálového trhu vedla k pøípravì a poèátkem roku 1998 ke schválení zákona o Komisi pro cenné papíry, která by mìla plnit úlohu hlavního regulátora investièních služeb. Tímto zákonem, který vstoupil v platnost od , byl nejen vytvoøen nový orgán státního dozoru nad kapitálovým trhem, ale byla také zakotvena chybìjící základní obezøetnostní pravidla pro èinnost obchodníkù s cennými papíry. Podle tohoto zákona budou napø. obchodníci s cennými papíry povinni nejdéle do 1. dubna 2000 sladit výši svého základního jmìní s požadavkem zákona, tj. dosáhnout minimálnì 10 mil. Kè. Do tøí mìsícù od úèinnosti zákona tj. do , je Ministerstvo financí povinno vydat pøedpis o kapitálové pøimìøenosti pro obchodníky s cennými papíry. Tímto závazným opatøením, jehož naplòování bude Komise pro cenné papíry kontrolovat, se požadavky na bezpeènost podnikání obchodníkù s cennými papíry významnì pøiblíží požadavkùm, které jsou kladeny na banky. Zákon se rovnìž zabývá problematikou spolupráce mezi Komisí pro cenné papíry a ostatními regulátory. Stanoví, aby Èeská národní banka spolu s ostatními regulátory v oblasti finanèních služeb vypracovala do pro tuto spolupráci urèitý systém, který by mìl definovat zejména výmìnu informací mezi jednotlivými regulátory finanèního trhu a vymezit další oblasti spolupráce. V roce 1997 byla pøipravena a od nabyla úèinnosti i novela zákona è. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znìní pozdìjších pøedpisù, jejímž hlavním cílem bylo zejména zpružnit a zrychlit proces konkurzu a vyrovnání. Novela zákona o konkurzu a vyrovnání pøinesla zejména tyto zmìny: vypuštìní ze zákonné definice pojmu úpadek faktu, že neschopnost dlužníka plnit své splatné závazky musí trvat delší dobu. Tato zmìna je podstatná zejména pro dlužníka z hlediska jeho povinnosti podat návrh na konkurz rozšíøení okruhu pøípadù, kdy pro konkurz platí zvláštní procesní úprava, nikoliv obèanský soudní øád (napø. pøerušení øízení není pøípustné, prominutí zmeškání lhùty úèastníkem øízení není pøípustné, pøedbìžné opatøení mùže soud naøídit i bez návrhu), povinnost dlužníka (právnické osoby nebo fyzické osoby - podnikatele) podat návrh na konkurz nejen v pøípadì, dojde-li k úpadku pøedlužením, ale též v pøípadì úpadku pro insolvenci. Nesplnìním této povinnosti se tyto osoby vystavují nebezpeèí trestního postihu nebo sankci ve formì povinnosti nahradit vìøitelùm škodu, zvýšení poètu konkurzních vìøitelù z 15 na 50 pro pøípady, kdy je povinností ustavit vìøitelský výbor, což by mìlo významným zpùsobem pøispìt k urychlení konkurzního øízení, stanovení povinnosti správci konkurzní podstaty pøedložit soudu koneènou zprávu do 18 mìsícù od prohlášení konkurzu, nestanovil-li soud jinou pøimìøenou lhùtu, povinnost soudu, aby pøi splnìní zákonných podmínek vydal usnesení o prohlášení konkurzu bez zbyteèného odkladu; zároveò se omezuje okruh osob, které mohou podat odvolání proti tomuto usnesení. 9

13 Další právní normou, jejíž úpravu si vyžádaly problémy s postihem osob a subjektù, které svým nezodpovìdným jednáním pøivodily krach spoleènosti, je trestní zákon. Jeho novela, která nabyla úèinnosti od , se urèitým zpùsobem pokouší napravit zvýhodnìné postavení dlužníka pøed vìøitelem. Tato úprava respektuje zásadu, že stát nezasahuje do ekonomických vztahù, které neodporují zákonùm, zabezpeèuje však možnost trestního postihu za porušování závažných povinností tìmito zákony uložených. Novela trestního zákona se z hlediska bankovního podnikání zamìøila zejména na rozšíøení stávajících skutkových podstat trestných èinù, a to zejména v oblasti zkreslování údajù hospodáøské a obchodní evidence s rozšíøením na zkreslování údajù o stavu hospodaøení a jmìní. Podstatné je v tomto smìru vypuštìní nutnosti prokázat pohnutku pachatele zajistit sobì nebo jinému neoprávnìné výhody, specifické vymezení úvìrového podvodu, což by mìlo pøinést usnadnìní dokazování podvodného jednání v pøípadech uvedení nepravdivých údajù v rámci jednání o uzavøení úvìrové smlouvy a pøi použití úvìru na jiný úèel než byl sjednán v úvìrové smlouvì aj. Klíèový význam pro celou oblast má doplnìní trestního zákona o ustanovení, které odstraní pochybnosti o možnosti postihu osob, které jednají za právnickou osobu. 3. PRAKTICKÝ VÝKON BANKOVNÍHO DOHLEDU Bankovní dohled v Èeské republice plnì využívá pro kontrolu èinnosti bank pùsobících na èeském bankovním trhu metody bankovního dohledu na dálku (off-site) i na místì (on-site). Postupné získávání praktických zkušeností pøi vlastním výkonu bankovního dohledu spolu s jeho personálním posilováním a zvyšováním kvalifikace jednotlivých inspektorù umožòuje zkvalitòovat a dále rozvíjet dohled nad jednotlivými bankami Dohled na dálku Základem dohledu na dálku je detailní monitorování situace v bankách prostøednictvím pravidelnì získávaných informací formou výkazù a hlášení, které jednotlivé banky pøedkládají Èeské národní bance. Okruh a rozsah tìchto hlášení se postupnì rozvíjí v návaznosti na detailnìjší regulaci jednotlivých oblastí èinnosti bank. V roce 1997 tak byl napøíklad rozšíøen okruh dosud získávaných informací (bilance, výsledovka, hlášení o kapitálové pøimìøenosti, skuteèné splatnosti aktiv a pasiv, úvìrové angažovanosti, otevøených devizových pozicích, klasifikaci pohledávek a pohledávkách nesplacených ve lhùtì) o sledování cenných papírù podle tržního ocenìní, o pøírùstcích a úbytcích standardních a klasifikovaných úvìrù a struktury vkladù podle velikosti. Informaèní základna bankovního dohledu v souèasné dobì obsahuje významné množství údajù, které jsou základním podkladem pro detailní monitorování situace v jednotlivých bankách i v bankovním sektoru jako celku. Nezbytnost zajištìní pružného zpracování dat si vyžádala pøistoupit v roce 1997 k pøípravì uceleného Informaèního systému bankovního dohledu, který by v sobì zahrnoval nejen organizaci a zpracování èíselných údajù, ale poskytoval i další informace, jako napø. základní evidenèní údaje o provedených dohlídkách na místì, ukládání opatøení, struktuøe akcionáøù bank, majetkových úèastech bank, obsazení statutárních orgánù banky apod. V roce 1997 byla rovnìž finalizována základní metodická pøíruèka dohledu na dálku, která obsahuje zejména pøesné vymezení povinností inspektora pøi provádìní dohledu na dálku a zároveò mu dává pøe- 10

14 hled o podpùrných programech, které mu napomáhají pøi kvalitní analýze situace v bance a vytipování možných nápravných opatøení v pøípadì potøeby. Tato metodická pøíruèka je prùbìžnì doplòována o nové zdroje informací v návaznosti na rozšiøování a zmìny Informaèního systému bankovního dohledu. Mezi základní výstupy dohledu na dálku patøí jednotný systém hodnocení bank, který podává základní pøehled o vývoji a struktuøe aktiv a pasiv, výsledcích hospodaøení banky, kvalitì aktiv, likviditì, kapitálové pøimìøenosti a dalších oblastech èinnosti banky vè. srovnání se skupinou obdobných bank, signální informace, které na základì mìsíèních zmìn základních ukazatelù upozoròují na negativní tendence ve vývoji jednotlivých bank, rating bank zamìøující se na posouzení souèasné i budoucí pozice banky v bankovním sektoru na základì hodnocení základních ukazatelù v oblasti kapitálu, likvidity, kvality aktiv, ziskovosti a managementu. Kromì tìchto základních výstupù existuje celá øada dalších programových produktù zamìøená na sledování plnìní pevnì stanovených limitù (napø. v oblasti otevøených devizových pozic a úvìrové angažovanosti), dodržování speciálních stabilizaèních programù, sestavování pravidelné mìsíèní analýzy o èinnosti banky pro vedení bankovního dohledu, pro analýzy bankovního sektoru jako celku apod Dohled na místì Dohled na místì pøedstavuje významný prvek výkonu bankovního dohledu, který umožòuje pøímo v bance posoudit zejména ty oblasti, které nejsou postihnutelné v rámci dohledu na dálku. Jedná se zejména o zjištìní celkové úrovnì øídících procesù v bance, systému identifikace, sledování a øízení rizik, vnitøního kontrolního systému apod. Kromì toho jsou dohlídky na místì významným zdrojem zvyšování kvality údajù využívaných dohledem na dálku, nebo nedílnou souèástí dohlídek na místì je i posouzení základního informaèního systému banky a kontrola správnosti sestavování výkazù a hlášení pøedkládaných Èeské národní bance. Dohlídky na místì jsou provádìny na základì plánu dohlídek na místì, který je zpracováván na každý rok. Pøi plánování dohlídkové èinnosti se vychází ze zásady, aby v každé bance byla uskuteènìna dohlídka na místì minimálnì jednou za 2 roky, u problémových bank pak v èastìjší periodicitì. Zároveò jsou využívány i poznatky dohledu na dálku, který vymezuje banky s problematickým vývojem. Základem dohlídkové èinnosti jsou komplexní a dílèí dohlídky na místì a informaèní návštìvy v bankách. Komplexní dohlídky jsou zamìøeny na všechny základní aktivity banky a poskytují celkový pohled na postavení a zpùsob øízení banky. Souèástí komplexní dohlídky je i detailní kontrola èásti úvìrového portfolia banky. Tyto dohlídky jsou èasovì nároèné, trvají zpravidla 4 až 6 týdnù v závislosti na velikosti a rozsahu èinnosti banky. Dílèí dohlídky jsou zamìøeny na vybrané èinnosti bank, které byly vytipovány jako problematické prostøednictvím dohledu na dálku nebo jsou využívány pro kontrolu plnìní opatøení vyplývajících z komplexní dohlídky. Dílèí dohlídky trvají zpravidla 1 až 2 týdny. Výsledky komplexních a dílèích dohlídek na místì jsou zpracovávány formou protokolu, který je následnì projednáván s bankou a na základì kontrolních zjištìní jsou ukládána pøíslušná opatøení nebo doporuèení k nápravì. Pro dohlídky na místì byl zpracován základní manuál, který specifikuje pøípravu vlastní dohlídky na místì, urèuje základní rozsah kontroly jednotlivých oblastí, vymezuje základní strukturu protokolu apod. I tento manuál je prùbìžnì doplòován a aktualizován. Specifickou formou dohledu na místì jsou informativní návštìvy v bankách, jejichž hlavním úèelem je udržování kontaktu s bankami mezi pravidelnými komplexními dohlídkami. Uskuteèòují se formou jednání s øídícími pracovníky banky, zpravidla v rozsahu 1 až 2 dnù. Informaèní návštìvy jsou zamìøeny na strategii banky, provìøení dílèích problémù v hospodaøení bank, resp. na vytipování rizikových oblastí. 11

15 V roce 1997 uskuteènil bankovní dohled 12 komplexních a dílèích dohlídek na místì a 18 informaèních návštìv v bankách Stabilizaèní program Významná èást kapacity bankovního dohledu byla v roce 1997 soustøedìna na dokonèení procesù v rámci stabilizace subsektoru malých bank, který byl zapoèat již v roce Konsolidace subsektoru malých bank, který se dostal do znaèných problémù v prùbìhu roku 1995 a 1996, vedla k zásadní zmìnì jeho struktury. Z bankovního sektoru byly vylouèeny banky, které byly na základì výroku auditora a analýzy bankovního dohledu nesolventní. Proces konsolidace se však neobešel bez poklesu dùvìry veøejnosti v bankovní sektor a ohrožení malých bank postupným odlivem vkladù, kterému by kapitálovì slabé banky nebyly schopny èelit. K zamezení rizika likvidní krize subsektoru malých bank a možnosti celkové destabilizace bankovního sektoru pøijala vláda Èeské republiky svým usnesením ze dne 16. øíjna 1996 jako systémové øešení Program posílení stability bankovního sektoru, který byl úèelovì urèen pro tehdy existujících 13 malých bank. Podstatou tohoto programu je odkup nebonitních pohledávek od bank za nominální hodnotu úèelovou organizací - Èeskou finanèní, s.r.o., do pøesnì stanovené výše jejich základního jmìní, a to na bázi návratnosti. Banky jsou povinny vystavit ve prospìch Èeské finanèní bankovní záruku za dobytnost tìchto pohledávek a po ukonèení sedmiletého stabilizaèního programu uhradit Èeské finanèní tu èást pohledávek, kterou se jí nepodaøí v prùbìhu trvání stabilizaèního programu realizovat. K tomu úèelu banky vytváøí každoroènì rezervy ve výši minimálnì 1/7 z hodnoty odprodaných pohledávek. Pøedpokládaný rozsah programu vycházel z hodnoty 110% základního jmìní 13 malých bank k Na tomto základì byl stanoven prostor pro odkup pohledávek Èeskou finanèní ve výši 13,7 mld. Kè, tento rámec byl v lednu 1998 zvýšen o dalších 5 mld. Kè. Podmínkou pro zapojení do stabilizaèního programu bylo podøízení se zvýšenému dohledu nad èinností banky. Pro každou banku byl individuálnì zpracován stabilizaèní program, který obsahoval celou øadu kritérií s detailním harmonogramem jejich dosažení. Tyto individuální programy byly projednány s každou bankou, plnìní tìchto programù je ètvrtletnì vyhodnocováno. Zájem o vstup do programu stabilizace projevilo šest bank, které následnì pøedložily své individuální stabilizaèní programy a postupnì se v prùbìhu roku 1997 do programu zapojily, vèetnì zahájení odprodeje svých nekvalitních pohledávek Èeské finanèní. Souèasnì vìtšina bank k naplnìní parametrù stabilizaèního programu, zejména v oblasti kapitálové pøimìøenosti a dostateèné výnosovosti, uskuteènila již pøed odsouhlasením tohoto programu navýšení svého základního jmìní. V návaznosti na tento krok jim bylo umožnìno ve stanoveném pomìru zvýšit též objem pohledávek odkupovaných Èeskou finanèní. 4. PØÍPRAVA NA ZAPOJENÍ DO EVROPSKÉ UNIE Základní úkoly z hlediska bankovnictví, související se zapojením Èeské republiky do Evropské unie, se soustøeïují nejen do oblasti legislativy, ale i do postupné úpravy postupù a metod bankovního dohledu regulace bankovního sektoru, které by odpovídaly obecným standardùm používaným v zemích Evropské unie. Kvalitní a efektivní bankovní dohled je podstatnou podmínkou úspìšného vývoje bankovního sektoru, pro který bude znamenat široký evropský trh zvýšenou konkurenci, ve které mohou obstát jen stabilizované, dobøe kapitálovì vybavené banky s efektivním systémem øízení a kontroly všech rizik. 12

16 Základní principy efektivního bankovního dohledu (Core Principles for Effective Banking Supervision) Cestou k zajištìní komplexnosti a standardních postupù bankovního dohledu je soulad se základními principy bankovního dohledu tak, jak byly definovány v materiálu Základní principy efektivního bankovního dohledu (Core Principles for Effective Banking Supervision) pøipraveném v roce 1997 skupinou expertù bankovních dohledù vyspìlých i nìkterých zemí s rozvíjející se tržní ekonomikou pod patronací Basilejského výboru pro bankovní dohled. Bankovní dohled Èeské národní banky v návaznosti na tyto principy provedl detailní revizi pøedpisové základny bankovního dohledu a v souèasné dobì probíhá vyhodnocování stupnì naplnìní tìchto principù pøi praktickém výkonu bankovního dohledu. I když vìtšina tìchto principù je již naplòována, urèité nedostatky se ještì objevují v následujících oblastech týkajících se systémù, které pøesnì mìøí, sledují a náležitì kontrolují tržní rizika, dohledu na konsolidovaném základì, dùsledného provìøování existence uceleného procesu øízení rizik v bankách, dùsledného budování takové úèetní osnovy a úèetních principù, které zajistí, aby úèetní záznamy vytváøely pravdivý obraz o finanèní situaci banky a její ziskovosti, navázání pravidelných kontaktù s bankovními dohledy jiných zemí vè. výmìny pøíslušných informací. Bankovní dohled ÈNB bude pokraèovat v zavádìní zbývajících principù nebo jednotlivých prvkù principù do bankovní legislativy. Již samotná úèast Èeské národní banky na pøípravì Základních principù pro bankovní dohled je nepøehlédnutelným morálním závazkem. Pravidelná kontrola zapracovávání principù a následné zveøejòování tìchto výsledkù je zásadním argumentem pro rychlý postup v této oblasti. Tento fakt nabývá na dùležitosti i s ohledem na zahájení jednání o vstupu Èeské republiky do Evropské unie, jejíž zástupci budou hodnotit úroveò výkonu bankovního dohledu jako jeden z dùležitých prvkù pøipravenosti zemì pro vstup do tohoto uskupení. Harmonizace s právem Evropské unie Obdobná situace je i v plnìní jednotlivých direktiv Evropských spoleèenství, které se dotýkají bankovního sektoru, protože výše uvedené Základní principy bankovního dohledu v zásadì vycházejí z tìchto smìrnic. Stupeò souladu bankovní legislativy je relativnì vysoký, rozdíly zùstávají zejména ve výše uvedených oblastech, tj. v uplatòování konsolidovaného bankovního dohledu a regulaci tržního rizika. Nìkteré rozdíly zejména dotýkající se jednotné licence, vzájemného uznávání bankovního dohledu apod. mohou být odstranìny až se vstupem Èeské republiky do Evropské unie. Problematika roku 2000 Bankovní dohled Èeské národní banky se rovnìž ujal úlohy urèitého koordinátora pøi pøípravì bankovního sektoru na rok 2000, kdy zmìna letopoètu mùže výrazným zpùsobem ovlivnit fungování informaèních a platebních systémù v bankovnictví. Na základì doporuèení Basilejské komise pro bankovní dohled, vyjádøeném ve formì specifického dotazníku pro tuto problematiku, zahájil bankovní dohled mapování situace v jednotlivých bankách a spolupráci s ostatními zainteresovanými orgány v Èeské republice. 13

17 Aktivity v rámci skupiny bankovních dohledù zemí støední a východní Evropy Bankovní dohled Èeské národní banky je rovnìž aktivní v práci skupiny zemí støední a východní Evropy, která v zájmu rychlého øešení problémù ve vývoji bankovního sektoru v nároèných podmínkách transformace jednotlivých ekonomik a zmìn politických systémù, úzce spolupracuje. Kromì úèasti na konferencích, které se konají pravidelnì každý rok (v roce 1997 v Bratislavì), se tato spolupráce odvíjí zejména ve formì pracovních setkání expertù bankovních dohledù z jednotlivých zemí ke specifickým otázkám bankovního dohledu a bankovního sektoru. Výmìna zkušeností s øešením dané problematiky v jednotlivých zemích významným zpùsobem pøispívá ke zkvalitnìní postupù a metod bankovního dohledu v Èeské republice. V roce 1997 byla zorganizována pracovní setkání k problematice úèetních standardù, regulace derivátù a øízení rizik a pracovní semináø pro zaèínající bankovní supervisory. Významným pøínosem pro zkvalitnìní bankovního dohledu je i pomoc bankovních dohledù z rozvinutých zemí i mezinárodních institucí jako je napø. Svìtová banka, Mezinárodní mìnový fond apod. Prostøednictvím programu PHARE je umožnìno kvalitní vzdìlávání expertù bankovního dohledu v zahranièí nebo prostøednictvím zahranièních lektorù v Èeské republice, stáže ke konkrétním okruhùm otázek v jednotlivých centrálních bankách apod. 5. ORGANIZAÈNÍ STRUKTURA BANKOVNÍHO DOHLEDU Dosavadní vývoj bankovního dohledu a pøedevším vývoj v posledních dvou letech byl pro bankovní dohled ponauèením, které vedlo k poznání nutnosti dále zkvalitnit výkon bankovního dohledu, legislativnì ošetøit dosud neupravené nebo neodpovídajícím zpùsobem upravené oblasti výkonu bankovního dohledu (pøedevším nápravná opatøení, výstup bank ze sektoru), standardizovat veškeré postupy v jednotlivých oblastech èinnosti dohledu, posílit útvary bankovního dohledu personálnì, pøehodnotit vztah k externím auditorùm a inspekèní èinnost více soustøedit na hodnocení dynamických aspektù finanèní pozice bank tj. na soustavnou kontrolu a analyzování systémù øízení rizikových oblastí bank. Stejné doporuèení bylo i výsledkem speciálního pobytu experta Svìtové banky, který mìl za úkol posoudit organizaèní strukturu a instrumentárium bankovního dohledu Èeské národní banky. Tyto skuteènosti vedly k reorganizaci bankovního dohledu Èeské národní banky s úèinností od , jejíž souèástí bylo i zvýšení personálního vybavení bankovního dohledu. Uskuteènìná reorganizace vycházela z následujících principù: rozdìlení stávajícího odboru, který zajiš oval praktické provádìní dohledu na dálku i na místì a základní analytické èinnosti, na dva odbory bankovního dohledu se shodnou organizaèní strukturou a zhruba stejným poètem dohlížených bank a poboèek zahranièních bank spolu s vyèlenìním základních analytických èinností mimo tyto odbory, vytvoøení rovnocenných skupin bank, které budou dohlíženy v rámci tìchto odborù a oddìlení z hlediska jejich velikosti, podílu zahranièního kapitálu, specializace apod. Toto rozdìlení umožnilo rovnomìrné zatížení jednotlivých oddìlení, rozšíøení znalostí o jednotlivých typech bank a možnost aplikace získaných poznatkù do dohledu nad ostatními bankami, rozdìlení dohledu na dálku a na místì v rámci oddìlení bankovních inspekcí vytvoøením samostatných dohlídkových týmù, èímž došlo na jedné stranì k posílení kapacity pro nezbytné kontroly v bankách, na stranì druhé pak umožnilo zajistit bezproblémový výkon bìžné agendy související s èinností bank, zrušení licenèního oddìlení a soustøedìní veškerých aktivit bankovního dohledu souvisejících s èinností již povolené banky do odborù bankovního dohledu, tj. pøevedení veškeré odpovìdnosti za banku od udìlení bankovní licence na pøíslušného inspektora banky. Tyto odbory budou zajiš- ovat i øízení o žádostech o udìlení nových povolení pùsobit jako banka, soustøedìní všech metodických èinností do jednoho oddìlení, a to jak z pohledu tvorby regula- 14

18 torní základny obezøetného podnikání bank, tak i vytváøení metodických postupù provádìní dohledu na dálku a dohledu na místì, vyèlenìní bank, kterým bylo odòato povolení pùsobit jako banka z bìžné agendy inspektorù, kteøí zajiš ují dohled nad bankami, a jejich zaøazení do samostatného oddìlení nestandardních èinností, zvýšení poètu pracovníkù bankovního dohledu o 15, tj. na 104 pracovníkù. Bankovní dohled (detailní organizaèní schéma je uvedeno v pøíloze) byl tvoøen 3 odbory, z nichž odbor politiky bankovního dohledu, sestávající ze dvou oddìlení, je zamìøen na metodiku bankovního dohledu (pravidla obezøetnosti, interní postupy pro všechny èinnosti bankovního dohledu), vztahy se zahranièím, analýzy bankovního sektoru a informaèní podporu pro výkon bankovního dohledu. dva organizaènì identické odbory bankovního dohledu, dále èlenìné na dvì oddìlení, jsou zamìøeny na výkon bankovního dohledu na dálku a na místì vèetnì vedení pøíslušných správních øízení v oblasti licencí, nápravných opatøení a pøedchozích souhlasù udìlovaných bankám Èeskou národní bankou podle zákona è. 21/1992 Sb., o bankách, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Dohled na místì je provádìn samostatnými kontrolními týmy, které jsou organizaènì zaèlenìny po jednom v každém oddìlení bankovní inspekce. samostatné oddìlení nestandardních èinností je zamìøeno zejména na banky po odnìtí licence a na poèáteèní investigaci neobvyklých operací v bankách a metodickou souèinnost s orgány èinnými v trestním øízení. K byla provedena celková reorganizace Èeské národní banky, která se promítla i do struktury úseku bankovního dohledu (viz schéma v pøíloze). Koncepce rozvoje bankovního dohledu Koncepce rozvoje bankovního dohledu pro další období, která byla v lednu 1998 schválena bankovní radou Èeské národní banky, vymezuje základní cíle a postupy jejich dosažení. Strategickým støednìdobým cílem pro práci bankovního dohledu je pøispìt k vytvoøení stabilního a konkurenceschopného bankovního sektoru, který bude výsledkem dynamické rovnováhy mezi pùsobením regulace a dohledu nad bankami, tržní disciplíny a kvalitního øízení jednotlivých bank. Pøedpokladem dosažení tohoto cíle je zajištìní vysokého stupnì harmonizace regulatorního rámce, metod a postupù s obezøetnostními principy Evropské unie, resp. nejlepší mezinárodní praxí, které jsou vyjádøeny v bankovních smìrnicích Evropské unie a zásadách pro efektivní výkon bankovního dohledu ( Core principles ), komplexní, standardizovaný a vyvážený systém regulace a dohledu nad bankami vè. uplatòování pøísných kritérií pro vstup a výstup bank ze sektoru, vhodného spojení výkonu dohledu na dálku a na místì s využitím externích auditorù jako dùležitého informaèního zdroje, efektivní komunikace bankovního dohledu s bankovním sektorem prostøednictvím Bankovní asociace a také pøímo s jednotlivými bankami, systém spolupráce pøi regulaci a dohledu nad bankovními finanèními skupinami apod. 15

19 16

20 B. ZÁKLADNÍ TRENDY VE VÝVOJI BANKOVNÍHO SEKTORU 1. EKONOMICKÉ PROSTØEDÍ V ROCE 1997 Narùstání nerovnovážných tendencí v èeské ekonomice, ke kterému docházelo v minulých letech, se projevilo zejména v pøedstihu domácí poptávky pøed nabídkou, což vedlo k prohlubování deficitu bìžného úètu platební bilance, zpomalení hospodáøského rùstu apod. Tyto skuteènosti vedly ke zmìnì hodnocení èeské ekonomiky a adekvátnosti úrovnì kurzu koruny zahranièními investory. Vzniklou situaci øešila vláda Èeské republiky pøijetím vládních opatøení spoèívajících zejména ve snížení výdajù státního rozpoètu, které se však ukázaly jako nedostateèné. Nedùvìra zahranièních investorù, tuzemských bank, podnikù i obyvatelstva v udržitelnost koruny v rámci stávajícího fluktuaèního pásma vyvrcholila v kvìtnu Èeská národní banka v zájmu pøedcházení vyššímu znehodnocení mìny neodpovídajícímu vývoji základních makroekonomických ukazatelù pøistoupila k pøímým intervencím na devizovém trhu a pøijetí dalších mìnových opatøení, znamenajících omezení rozsahu financování obchodních bank a omezení pøístupu zahranièních subjektù na domácí penìžní trh. S úèinností od 27. kvìtna 1997 bylo zrušeno stávající fluktuaèní pásmo a vazba koruny na dvousložkový mìnový koš (USD/DEM) a byl zaveden plovoucí kurz koruny s orientací na nìmeckou marku. Kurz koruny se následnì ustálil na úrovni zhruba o 10 % nižší proti pùvodní centrální paritì. Uklidnìní situace na devizovém a penìžním trhu umožnilo postupné snižování úrokových sazeb, které se v období mìnových turbulencí prudce zvýšily, zhruba na jejich pùvodní úroveò. V zájmu podpory stabilizace vývoje pøijala vláda Èeské republiky v èervnu 1997 další sadu opatøení, která spoèívala zejména v dalším omezení vládních výdajù, omezení rùstu mezd v rozpoètové sféøe, zahájení prací na zdokonalení legislativy, zlepšení dohledu nad kapitálovým trhem apod. Tato opatøení spolu s oživením poptávky v západní Evropì vedly k zahájení procesu postupného obnovování makroekonomické rovnováhy, což se projevilo napø. v postupném poklesu deficitu bìžného úètu platební bilance na hrubém domácím produktu, postupném sbližování tempa rùstu produktivity práce a prùmìrné reálné mzdy. Tento vývoj se významným zpùsobem dotkl i bankovního sektoru, který zejména v období mìnových turbulencí v kvìtnu 1997 musel øešit nestandardní situaci, zvládnout pøechodné likvidní problémy související se zmìnou struktury korunových a devizových vkladù, s nedostatkem likvidních zdrojù na mezibankovním trhu apod. Zároveò zhoršené ekonomické podmínky v podnikové sféøe vedly k urèitému oèekávání zhoršení platební káznì klientù. Tato situace byla do jisté míry umocnìna i rozsáhlými záplavami ve velké èásti Èeské republiky v èervenci STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU ÈESKÉ REPUBLIKY 2. 1 Poèet bank v bankovním sektoru K pùsobilo v Èeské republice 50 bank, což je o 3 ménì, než ke stejnému datu pøedchozího roku. Bankovní licence byla v roce 1997 odebrána Bankovnímu domu Skala, a.s., Ekoagrobance, a.s. a Evrobance, a.s., které byly èásteènì integrovány do Union banky, a.s., dále Realitbance, a.s. v dùsledku prohlášení konkurzu. 17