Vodohospodářská bilance za rok 2016 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik za rok 2016
Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2016 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Bc. Zdeněk Holler Hradec Králové, září 2017
Obsah Úvod... 7 Metodika zpracování... 8 Hodnocení vypouštění vod... 10 Zpráva o hodnocení vypouštění vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik... 11 1. Popis hydrologické situace... 12 2. Vypouštění vod... 13 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 13 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 15 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 18 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 19 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 20 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 20 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 23 3. Závěr... 27 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe... 29 1. Popis hydrologické situace... 30 2. Vypouštění vod... 31 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 31 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 33 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 35 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 36 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 38 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 38 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 40 3. Závěr... 43 3
Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.45 1. Popis hydrologické situace... 46 2. Vypouštění vod... 47 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 47 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 49 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 50 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 50 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 50 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 51 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 53 3. Závěr... 56 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici... 57 1. Popis hydrologické situace... 58 2. Vypouštění vod... 58 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 59 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 62 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 63 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 63 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 64 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 64 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 66 3. Závěr... 69 Příloha... 70 4
Seznam obrázků Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 15 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 17 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 19 Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 20 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 )... 33 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 35 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 36 Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 37 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 )... 49 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 50 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 )... 61 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 62 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016.... 63 Seznam grafů Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Graf 1 Porovnání množství vypouštěných vod v letech 2013-2016.... 13 Graf 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v období 2003-2016 podle CZ-NACE.... 14 Graf 3 Časový vývoj produkce a vypouštění BSK5.... 23 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE... 32 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE.... 48 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku od soutoku s Vltavou po státní hranici Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE.... 60 Seznam tabulek Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ).... 13 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE.... 14 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 16 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 18 Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 19 Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t)... 21 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016.... 22 Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t).... 23 Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016... 25 Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 26 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 )... 31 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE... 31 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 34 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 35 5
Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 36 Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t).... 38 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016.... 39 Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t).... 40 Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016.... 41 Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 42 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 )... 47 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v tis. m 3 podle CZ-NACE.... 47 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016... 49 Tab. 4 Množství produkovaného znečištění (t)... 51 Tab. 5 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016.... 52 Tab. 6 Množství vypouštěného znečištění (t)... 53 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016.... 54 Tab. 8 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5... 55 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 )... 59 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE.... 59 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016... 62 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016.... 63 Tab. 5 Množství produkovaného znečištění (t)... 64 Tab. 6 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016.... 65 Tab. 7 Množství vypouštěného znečištění (t)... 66 Tab. 8 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016.... 67 Tab. 9 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 68 Seznam použitých zkratek a symbolů AOX BSK5 ČOV CHSKCr DCEt MKP EO NL N-NH4 + Nanorg. Pcelk. RAS ř.km adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spotřeba kyslíku pětidenní čistírna odpadních vod chemická spotřeba kyslíku dichromanem dichlorethan měsíční křivka překročení ekvivalentní obyvatel nerozpuštěné látky amoniakální dusík anorganický dusík fosfor celkový rozpuštěné anorganické soli říční kilometr 6
Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 2016. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2016 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2016 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2016 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici po státní hranice Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 7
Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Vymezení dílčích povodí na území České republiky 8
Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, dále pro vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici a souhrnně pro správní území Povodí Labe, státní podnik. Hodnocení vypouštění vod se zpracovává podle článku 4 Metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik). Údaje z povodí Mandavy, které je součástí dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byly poskytnuty státním podnikem Povodí Ohře. Hlavním cílem zprávy o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik je analyzovat a vyhodnotit množství vypouštěných vod a míru produkovaného a vypouštěného znečištění těchto vod. Na základě zpracovaných údajů pak vyhodnotit hlavní trendy vývoje vypouštění vod a úrovně čištění odpadních vod. Za účelem přehledného a názorného zpracování údajů z počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik) byly vytvořeny tabulky, grafy, obrázky a komentáře k daným tématům, které znázorňují problematiku vypouštění vod na území dílčího povodí Horního a středního Labe, dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, dále na úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici a souhrnně v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Zvolenou metodikou byla kvantitativní metoda výzkumu, která měla za cíl zpracovat a analyzovat množství vypouštěných vod (tis. m 3 /rok), jejich členění podle vybraných odvětví (CZ-NACE) na veřejné kanalizace, průmysl, energetiku, zemědělství a ostatní vypouštěné vody. Dále byla zpracována data týkající se množství produkovaného a vypouštěného znečištění () v základních bilancovaných ukazatelích, kterými jsou biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk). Z analyzovaných a zhodnocených dat byly identifikováni největší producenti vypouštěného znečištění. Byly vytvořeny jednotlivé a souhrnné závěry vystihující vývoj v oblasti vypouštění vod. 9
Hodnocení vypouštění vod Vypouštění odpadních vod se hodnotí jak z hlediska jejich množství, tak z hlediska jejich míry znečištění. Sledování vypouštění odpadních vod, jejich jakosti a jejich vlivu na jakost povrchových vod ve vodních tocích patří mezi jedny ze základních povinností správce vodního toku. Množství vypouštěných odpadních vod zahrnovaných do vodohospodářské bilance představuje množství naměřené, vypočtené nebo stanovené odborným odhadem na výtoku z jednotlivých provozů, ČOV, sanačních technologií, ze skládek, dolů a jiných zařízení, kde dochází ke změně jakosti vody a k jejich následnému vypouštění do vod povrchových, případně podzemních. Do tohoto množství se promítá podíl dešťových a jiných balastních vod procházejících přes ČOV nebo do kanalizací odvádějících odpadní vody. Naproti tomu není počítáno s množstvím vod vypouštěných z dešťových oddělovačů a s množstvím dešťových, průsakových a jiných vod odváděných kanalizacemi do povrchových vod mimo ČOV. V celkové bilanci množství vypouštěných vod jsou zahrnuty také důlní vody, které se pro účely vodního zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tyto vody nemusí být evidovány jako odběry povrchové nebo podzemní vody. Přechodná sanační nebo jiná čerpání a vypouštění do povrchových vod nebo podzemních vod se do vodohospodářské bilance nezapočítávají. Vypouštěné znečištění se uplatňuje výhradně z bodových zdrojů. Bodové zdroje znečištění jsou zejména komunální zdroje, tj. města a obce, které vypouštějí odpadní vody od obyvatelstva, z občanské vybavenosti a odpadní vody z průmyslu připojeného na veřejnou kanalizaci. Další bodové zdroje znečištění jsou průmyslové provozy a ostatní uživatelé, kteří vypouštějí odpadní vody vlastní kanalizací přímo do vod povrchových. Bodové zdroje znečištění s vypouštěním odpadních vod v množství nad 6 000 m 3 /rok a 500 m 3 /měsíc jsou evidenčně podchyceny a vypouštěné i produkované znečištění v základních ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4 +, Nanorg a Pcelk je vyčísleno na základě měření, výpočtů či odborných odhadů, znečištění z plošných a difúzních zdrojů lze postihnout jen velmi nesnadno. Havarijní znečištění se nedá předvídat, zpravidla nemá delší dobu trvání a jeho velikost se jen výjimečně dá objektivně stanovit. Podíl havarijního znečištění nebývá významný a v bilančním hodnocení za celý rok jej lze zanedbat. Bilanční hodnocení v dalších kapitolách se proto týká pouze znečištění z evidovaných bodových zdrojů s vypouštěním odpadních vod v množství převyšujícím 6 000 m 3 /rok a 500 m 3 /měsíc. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru eliminace produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Úroveň čištění odpadních vod a plnění emisních limitů a emisních standardů je legislativně dána nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podíl znečištění přecházejícího do povrchových vodních toků z plošných a difúzních zdrojů se dá stanovit pouze orientačně z výsledků bilance látkových odtoků znečištění v kontrolních profilech na tocích po odečtení podílu znečištění z bodových zdrojů. 10
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Zpráva o hodnocení vypouštění vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik 11
Zpráva o hodnocení vypouštění vod 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrná roční teplota vzduchu na území České republiky byla +8,7 C s odchylkou od normálu +0,8 C. V dílčích povodích byla odchylka od normálu +0,7 C až +0,8 C. Rok byl tedy teplotně nadnormální. Leden byl teplotně normální, únor však již byl nadnormální až silně nadnormální (+3,9 C). Období od března do května bylo teplotně normální, ale červen a červenec už byly opět nadnormální (+1,3 C a +0,7 C). V mezích normálu byl srpen, ale září již bylo opět silně nadnormální s odchylkou +2,9 C. Poslední čtvrtina roku byla teplotně normální. Teplotní poměry Průměrný roční srážkový úhrn činil 636 mm, což odpovídá 93 % normálu. V dílčích povodích spadlo od 79 % (Horní a střední Labe). Rok byl tedy srážkově normální. Leden byl srážkově v rámci normálu, únor byl nadnormální (164 %) a březen byl téměř podnormální. Období od dubna do června bylo srážkově normální a červenec byl nadnormální (131 %). Měsíce srpen a září byly podnormální, říjen naopak nadnormální (151 %) a v závěru roku úhrn srážek opět ubýval, listopad byl ještě normální, ale prosinec již většinou podnormální (56 %). Podzemní vody Na počátku roku 2016 byla hladina v mělkých vrtech v průměru na nižší úrovni, než je pro toto období obvyklé. Jednotlivé regiony se však lišily. Trvale nízká a také nejnižší v celé ČR zůstala vydatnost po celý rok v povodí horního Labe. U hlubokých zvodní v průběhu roku docházelo převážně k mírným poklesům hladiny podzemních vod. Ve srovnání s dlouhodobými charakteristikami byl rok 2016 ve většině sledovaných oblastí hodnocen jako průměrný, pouze v oblastech hlubokých zvodní východních Čech se hladiny pohybovaly v průběhu celého roku pod dlouhodobým normálem. Odtokové poměry V roce 2016 odteklo bilančními profily od 32 do 93 % dlouhodobého průměrného průtoku, např. Labem v Hřensku odteklo 65 %. Pro rok 2016 je charakteristické, že v některých povodích pokračovalo sucho z roku 2015. V jarním období docházelo převážně ke zmenšování průtoků (březen 50 až 85 % a duben 30 až 65 %), k výraznějším odtokovým událostem došlo až na konci května (40 až 65 %), kdy hladiny řek reagovaly na většinou konvekční srážky. K výraznějším vzestupům hladin došlo v důsledku intenzivních regionálních srážek v polovině července na tocích odvodňujících severní horské oblasti, na Jizerce hladina kulminovala při 2 5letém průtoku. Konec léta již většinou nebyl srážkově příliš významný, a tak docházelo většinou k opětovnému poklesu hladin. V srpnu odteklo 30 až 80 %. V porovnání s rokem 2015 nebylo sucho v roce 2016 tak výrazné, ale na části území ČR trvalo nadále a spíše se vlivem pokračujícího srážkového deficitu prohloubilo. Nejdelší trvání průtoků Q355d a menších, a to déle než 90 dní, bylo v profilech v povodí horního Labe a jeho přítoků a v horní části povodí Jizery. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2016 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 12
Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2. Vypouštění vod V roce 2016 bylo v působnosti správy Povodí Labe, státní podnik bilancováno celkem 951 vypouštění do vod povrchových a 6 vypouštění do vod podzemních. Celkový počet evidovaných vypouštění v porovnání s předchozím rokem mírně vzrostl. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2016 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních se na celkovém množství vypuštěných vod podílí jen zanedbatelně. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2015. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se zvýšilo, zejména díky nárůstu v odvětví energetiky. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2015 rok 2016 Index do podzemních vod 376 170 0,45 do povrchových vod 643 535 712 501 1,11 celkem 643 911 712 671 1,11 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 zemědělství průmysl energetika kanalizace ostatní celkem Povolené množství 2013 2014 2015 2016 Graf 1 Porovnání množství vypouštěných vod v letech 2013-2016. Graf číslo 1 porovnává množství vypouštěných vod v tis. m 3 na území ve správě Povodí Labe, státní podnik v časové řadě od roku 2013 do 2016. V porovnání povoleného množství se skutečně vypuštěným množstvím je patrný rozdíl v energetice, hlavním důvodem je výrazné snižování množství v posledních letech, snaha postupně přecházet na cirkulační chlazení apod. 13
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a graf 2. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2015 rok 2016 Index veřejné kanalizace 167,5 170,9 1,02 průmysl 87,0 79,3 0,91 energetika 388,3 460,9 1,19 zemědělství 0,02 0,01 0,50 ostatní 1,1 1,1 1,00 celkem 643,9 712,6 1,11 2000,0 1800,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 Členění celkového množství vypuštěných vod v období 2003-2016 podle CZ-NACE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v období 2003-2016 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že na území ve správě Povodí Labe, státní podnik tvoří podstatnou část vody z energetiky. Množství vody potřebné pro průtočné chlazení je kolísavé především v závislosti na teplotním režimu vzduchu daného roku, kvalitě vody a objemu výroby elektrické energie. Podíl vypuštěných vod z tepelných elektráren v současné době činí cca 64,68 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2015 došlo v bilancovaném roce 2016 k výraznějšímu nárůstu množství vypuštěných vod v odvětví energetika, a to přesně o 19 %. Mírný pokles množství odpadních vod byl u průmyslu. Přibližně shodné množství vypuštěných odpadních vod bylo zaznamenáno v kategorii veřejné kanalizace a ostatní, kam jsou zařazeny odpadní vody z koupališť, lázeňských areálů a další. V množství vypuštěných vod z průmyslu je zahrnuto i množství důlních vod, které v roce 2016 činilo cca 5 431,1 tis. m 3. Zemědělství v současné době vypouští pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci, to se během bilancovaných let mění spíše minimálně. 14
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2016 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje obrázek č. 1. Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2016. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2015 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. 15
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství Index 2015 2016 Liberec ČOV Lužická Nisa 28,761 17 004,5 17 571,4 1,03 Hradec Králové ČOV Labe 989,702 12 660,6 11 942,6 0,94 Pardubice BČOV Velká strouha 0 11 704,9 11 882,7 1,02 Ústí nad Labem ČOV Labe 760,975 9 160,9 9 345,5 1,02 Trutnov ČOV Úpa 41,961 7 243,0 6 598,0 0,91 Děčín ČOV Labe 745,848 4 637,4 4 559,2 0,98 Náchod ČOV Metuje 31,659 3 546,1 3 588,3 1,01 Dvůr Králové nad Labem - SČOV Labe 1034,081 3 237,8 3 112,1 0,96 Kolín ČOV Labe 917,693 2 850,1 2 934,8 1,03 Litoměřice ČOV vedlejší rameno Labe 0,461 2 619,2 2 617,0 1,00 Litomyšl ČOV Loučná 59,590 2 548,1 2 413,5 0,95 Chrudim - ČOV Májov bezejmenný tok 0,165 2 447,9 2 277,6 0,93 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 242,2 2 246,8 1,00 Kutná Hora ČOV Vrchlice 2,875 2 243,6 2 163,1 0,96 Vrchlabí ČOV Labe 1066,416 2 254,3 2 138,1 0,95 Praha-Miškovice PČOV Mratínský potok 9,997 1 934,1 1 947,4 1,01 Hlinsko ČOV Chrudimka 84,906 1 846,0 1 943,6 1,05 Česká Třebová ČOV Třebovka 8,816 2 010,0 1 900,1 0,95 Ústí nad Orlicí ČOV Tichá Orlice 50,592 1 781,9 1 812,8 1,02 Jičín ČOV Cidlina 74,130 1 639,9 1 732,6 1,06 Nymburk ČOV Labe 895,136 1 703,0 1 691,5 0,99 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 689,1 1 686,2 1,00 Poděbrady ČOV Labe 902,362 1 475,5 1 513,4 1,03 Turnov ČOV Jizera 78,896 1 360,9 1 386,5 1,02 Jilemnice Devro SČOV Jizerka 3,287 1 542,5 1 350,3 0,88 Frýdlant SČOV Smědá 22,976 1 324,9 1 322,5 1,00 Jaroměř ČOV Labe 1011,978 1 222,2 1 189,0 0,97 Vysoké Mýto SČOV Loučná 37,997 1 192,5 1 180,2 0,99 Čelákovice ČOV Labe 870,988 1 105,4 1 135,7 1,03 Hrádek nad Nisou ČOV Lužická Nisa 1,702 904,6 1 124,9 1,24 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Labe 864,401 1 149,1 1 117,4 0,97 Týniště nad Orlicí ČOV Orlice 29,721 1 047,2 1 105,9 1,06 Chotěboř ČOV Kamenný potok 2,905 1 104,8 1 075,3 0,97 Broumov ČOV Stěnava 33,372 972,3 1 063,3 1,09 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Kněžná 6,402 913,1 1 060,0 1,16 Lysá nad Labem ČOV Litolská svodnice 1,689 911,8 1 042,3 1,14 Mělník ČOV Labe 832,526 1 020,0 988,1 0,97 Letohrad ČOV Tichá Orlice 64,942 974,3 975,7 1,00 Nová Paka SČOV Oleška 23,225 865,2 870,0 1,01 Harrachov ČOV Mumlava 2,193 936,9 857,8 0,92 Semily ČOV Jizera 104,141 759,2 833,3 1,10 Nový Bydžov SČOV Cidlina 41,848 835,4 805,2 0,96 Lomnice nad Popelkou - ČOV Popelka 7,337 772,7 770,4 1,00 Čáslav - nová ČOV Brslenka 8,010 830,6 759,1 0,91 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Mlýnský náhon Metuje 5,532 854,6 756,5 0,89 Roudnice nad Labem - ČOV Labe 809,226 758,8 742,3 0,98 Praha-Kbely PČOV Vinořský potok 12,353 792,9 721,4 0,91 Holice ČOV Ředický potok 11,858 697,3 690,2 0,99 Česká Skalice ČOV Úpa 10,006 656,2 686,2 1,05 Praha-Horní Počernice-Čertousy - PČOV Jirenský potok 9,990 655,7 669,8 1,02 Špindlerův Mlýn ČOV Labe 1084,349 651,3 635,2 0,98 Červený Kostelec ČOV Olešnice 12,602 621,9 604,1 0,97 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755-593,8-16
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Název místa Vodní tok ř.km Množství Index 2015 2016 Přelouč - ČOV Labe 949,936 582,7 592,1 1,02 Hořice - ČOV Chvalinský p. 1,542 500,7 576,5 1,15 Choceň - ČOV Tichá Orlice 25,332 525,3 541,7 1,03 Městec Králové - ČOV bezejmenný tok 0,932 259,4 529,2 2,04 Český Brod - ČOV Šembera 14,046 530,8 513,9 0,97 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 130 313,6 130 483,9 1,00 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 166 754,0 170 962,3 1,02 Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2015... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2015 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 Index 15/16... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. Většina ČOV vykazovala přibližně stejné množství vypouštěných odpadních vod jako v roce předešlém. Pokles byl zaznamenán u ČOV Hradec Králové (o 6 %), ČOV Trutnov (o 9 %) a ČOV Chrudim (o 7 %). Výrazný nárůst množství vypouštěných vod vykazovaly ČOV Městec Králové, kde vlivem intenzifikace došlo k více než dvojnásobnému nárůstu vypouštěných odpadních vod (o 104 %), ČOV Hrádek nad Nisou (o 24 %) a ČOV Rychnov nad Kněžnou (o 16 %). 17
Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu (tabulka č. 4) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Obrázek č. 3 zobrazuje přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod v předmětném roce. Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Index Elektrárna Mělník, Horní Počaply - chladící vody Labe 827,313 312 222,9 335 529,3 1,08 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 981,484 56 078,9 114 839,6 2,05 Papírny Štětí Labe 820,515 29 432,0 28 515,0 0,97 Lovochemie Lovosice - NK (výust C-chladici + D) Labe 788,090 13 667,3 11 367,2 0,83 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 9 674,0 8 291,5 0,86 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 787,500 6 434,3 6 661,1 1,04 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 962,910 4 593,3 4 712,8 1,03 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 920,923 11 160,3 3 323,4 0,30 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohránov. r. 0,465 2 608,5 2 601,0 1,00 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 939,798 2 368,3 1 758,0 0,74 Spolana Neratovice - kanál K7 Labe 848,425 4 196,1 1 752,5 0,42 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa 43,652 989,6 1 056,5 1,07 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 941,076 1 199,1 1 010,1 0,84 ŠKODA AUTO Mladá Boleslav Zálužan. vodoteč 0,732 908,7 808,9 0,89 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 650,8 661,7 1,02 KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Labe 1052,748 693,1 660,5 0,95 Setuza Ústí nad Labem Labe 764,367 520,0 527,9 1,02 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 457 397,1 524 077,0 1,15 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 470 652,6 536 013,4 1,14 18
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. V roce 2016 došlo oproti roku 2015 k navýšení vypouštěných chladících vod a to zejména díky Elektrárně Opatovice, kde došlo k navýšení o více jak 100 % a v Elektrárně Mělník - Horní Počaply došlo k navýšení o 8 %. Naopak ke snížení vypouštěného množství došlo u Elektrárny Kolín o 70% a Spolany Neratovice kanál K7 o více jak 50 %. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod V následující tabulce č. 5 jsou uvedeny důlní vody přesahují hranici 500 tis. m 3, zobrazeny pak jsou na obrázku č. 4. Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Sklopísek Střeleč (Libuňka) - důlní vody Libuňka 14,313 1 805,3 1 739,5 0,96 VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší bezejmenný tok 0,403 1 086,9 1 098,4 1,01 Důl Jan Šverma Žacléř- štoly Prokopi Lampertický potok 4,234 459,9 516,6 1,12 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 3 352,1 3 354,5 1,00 celkem vypouštění důlních vod v tis. m 3 5 719,2 5 431,1 0,95 Index 19
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. Přehled množství vypouštěných odpadních vod z nejvýznamnějších evidovaných zdrojů v jednotlivých měsících roku 2016 je uveden v příloze této zprávy. K nárůstu došlo v odvětví energetiky, což je způsobeno nárůstem množství vypouštěných chladících vod u jednoho z nejvýznamnějších evidovaných vypouštění - Elektrárny Opatovice o více jak dvojnásobek oproti roku 2015, který byl ovlivněn zejména klimatickými podmínkami. Značný pokles byl zaznamenán u odvětví zemědělství, které ale v současné době vypouští pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci. Celkové množství odpadních vod vypouštěných z průmyslových zdrojů, které dle členění CZ- NACE zahrnují i důlní vody, kleslo o 9 %. 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé na území ve správě Povodí Labe, státní podnik. 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 6. 20
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 51 770 52 358 1,01 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 126 203 125 887 1,00 Nerozpuštěné látky 55 688 55 043 0,99 Rozpuštěné anorganické soli 194 939 195 537 1,00 Amoniakální dusík 6 014 6 121 1,02 Anorganický dusík 7 123 7 191 1,01 Fosfor celkový 1 296 1 295 1,00 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... produkované znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15 (%)... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Posouzením souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat přibližně stejné množství produkovaného znečištění u většiny bilancovaných ukazatelů. Tabulka č. 7 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2016 produkce BSK5 nad 500 t/r. 21
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Papírny Štětí Labe 820,515 28 515,0 5 674,5 15 540,7 2 823,0 27 973,2 13,4 28,5 21,4 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 3 729,3 8 955,9 4 100,7 9 664,3 375,2 388,0 91,4 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 2 886,3 6 770,8 1 690,9 16 101,0 503,8 787,8 61,1 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 1 957,4 6 475,3 3 666,4 8 329,9 375,0 388,1 77,6 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 345,5 1 789,5 5 361,7 4 539,3 38 984,2 228,5 229,6 79,2 DANISCO Czech Republic, a.s. Smiřice - technol. OV Labe 1005,544 330,9 1 554,6 2 938,0 755,8 2 739,0 5,3 262,2 1,8 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 1 243,7 3 316,6 995,0 6 343,0 165,8 182,4 58 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 513,4 994,0 1 742,6 1 568,5 974,5 51,2 56,1 32,1 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 943,6 944,6 1 793,8 420,4 1 216,3 89,8 97,0 12,2 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 686,2 944,3 2 404,6 1 472,1 1 011,7 86,2 87,0 22,1 Náchod - ČOV Metuje 31,659 3 588,3 913,2 2 118,9 758,9 1 758,3 117,3 117,3 19 Setuza Ústí nad Labem Labe 764,367 527,9 882,4 1 402,4 100,3 695,1 2,7 8,7 3,2 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 934,8 856,2 1 654,3 551,6 2 092,7 120,9 127,2 26,3 Litoměřice - ČOV rameno Labe 0,461 2 617,0 824,5 2 203,0 1 320,3 1 818,8 109,8 110,3 27,3 Pivovar Svijany - ČOV Jizera 70,084 229,1 783,8 1 389,2 312,8 329,9 5,2 6,9 8,2 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 777,9 2 371,3 1 193,6 1 801,3 118,1 132,0 21,2 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 691,5 771,6 1 014,2 868,9 1 264,9 68,0 69,5 18,8 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 246,8 732,4 1 523,3 701,0 1 523,3 88,1 92,3 18,4 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 350,3 666,1 1 523,6 437,1 1 328,7 33,8 52,4 4,9 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 1 732,6 618,9 1 328,9 712,1 1 055,2 100,3 102,3 18,6 Děčín - ČOV Labe 745,848 4 559,2 508,1 1 363,8 299,1 1 595,7 91,3 91,9 19,4 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 121 098,4 30 053,5 73 192,7 29 287,7 128 601,0 2 749,6 3 417,6 642,2 celkem všechny bilancované zdroje 1443 273,4 51 688,0 124 253,6 54 684,0 195 495,3 6 051,7 7 123,0 1 275,5 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 22
Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění bodovými zdroji za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 8. Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 1 274 1 326 1,04 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 10 191 10 619 1,04 Nerozpuštěné látky 2 471 2 323 0,94 Rozpuštěné anorganické soli 191 571 191 432 1,00 Amoniakální dusík 584 642 1,10 Anorganický dusík 2 102 2 106 1,00 Fosfor celkový 236 226 0,96 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... vypouštěné znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15 (%)... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Posouzením hodnot vypouštěného znečištění v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat mírný pokles u ukazatelů NL a Pcelk. Mírný nárůst vypouštěného znečištění byl zaznamenán u bilancovaného ukazatele N-NH4. U ostatních sledovaných ukazatelů se hodnoty od předešlého roku prakticky neliší. 70 60 množství (mil.) 50 40 30 20 produkce vypouštění 10 0 Graf 3 Časový vývoj produkce a vypouštění BSK5. 23
Zpráva o hodnocení vypouštění vod V grafu č. 3 je patrný vývoj produkovaného a vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5, ze kterého vyplývá že k výraznému snížení vypouštěného znečištění došlo v letech 1991 až 2000. Od roku 2001 dochází stále k postupnému snižování vypouštění BSK5, avšak v mnohem menší míře. Produkované znečištění BSK5 v průběhu časové řady posledních tří let mírně narůstá, a to z důvodu přibývajících bilancovaných míst. Rok 2016 je prakticky srovnatelný s rokem 2015. Tabulka č. 9 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2016 vypouštěné BSK5 přesáhlo 15. 24
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Papírny Štětí Labe 820,515 28 515,0 202,5 3 225,0 493,3 24 579,9 8,3 27,7 9,1 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 787,5 6 661,1 201,8 498,3 68,6 5 917,1 36,0 129,5 0,6 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 66,2 521,3 81,5 9 664,3 63,8 94,4 4,1 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 57,0 913,8 97,4 20 675,9 28,5 145,0 7,2 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 35,8 277,1 41,8 6 969,7 5,4 102,3 9,8 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 593,8 35,6 101,5 53,5 118,8 5,4 5,8 1,1 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 33,2 290,2 165,8 6 343,0 51,3 110,3 2,7 Lovochemie Lovosice - NK (vyust C-chladici + D) Labe 788,09 11 367,2 21,6 222,8 98,9 2 349,6 1,3 38,9 1,1 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 20,5 178,3 29,7 1 801,3 7,1 48,8 7,1 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán ryb. 0,465 2 601,0 19,6 70,8 49,7 3 496,1 0,3 23,1 0,6 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 345,5 18,4 337,1 94,7 39 050,9 12,6 40,1 5,4 Litomyšl - ČOV Loučná 59,59 2 413,5 16,4 99,1 27,9 1 308,1 7,7 14,9 1,3 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 661,7 15,9 73,1 35,1 1 988,4 23,3 26,8 0,6 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 118 444,9 744,4 6 808,3 1 338,0 124 263,0 250,9 807,5 50,6 Celkem všechny bilancované zdroje 1 443 273,4 1 326,7 10 554,6 2 328,9 191 485,6 560 2 080,5 223,1 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 25
Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tabulka č. 10 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 889 49 9 2 2 množství BSK 5 v tunách 286,65 294,96 216,88 123,26 404,29 v % z celk. počtu zdrojů 93,48 5,15 0,95 0,21 0,21 v % z množství BSK 5 21,66 22,23 16,35 9,29 30,47 Největšími zdroji znečištění v působnosti státního podniku Povodí Labe v ukazatelích organického znečištění (BSK5) a nerozpuštěných látek (NL) jsou Papírny Štětí, následuje je společnost Lovochemie Lovosice, Spolana Neratovice a dále velká města Liberec, Pardubice, Hradec Králové. Největšími znečišťovateli vody amoniakálním dusíkem (N-NH4 + ) jsou ČOV města Liberec a Spolana Neratovice. Podstatné množství fosforu (Pcelk.) je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové a Pardubice a významným zdrojem jsou také Papírny Štětí. 26
Zpráva o hodnocení vypouštění vod 3. Závěr Ve zprávě jsou shrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků a do vod podzemních na území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2016. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se celkově oproti roku 2015 nepatrně zvýšilo (o 11 %), a to především díky nárůstu vypouštěných chladících vod z odvětví energetiky, která tvoří stále podstatnou část množství všech vypouštěných vod, jedná se zejména o elektrárny Opatovice a Horní Počaply. K výraznému snížení množství vypouštěných odpadních vod, konkrétně o 50 %, došlo v roce 2016 v odvětví zemědělství, toto odvětví se však podílí na celkovém objemu vypouštěných vod jen zanedbatelně. Mírné snížení množství vypouštěných odpadních vod bylo v roce 2016 zaznamenáno v odvětví průmyslu, a to o 9 % a takřka srovnatelný stav s rokem 2015 se vyskytuje u veřejných kanalizací, kde nejvýraznější pokles byl zaznamenán u ČOV Kutná Hora, ČOV Česká Třebová a ČOV Český Brod, naopak výrazný nárůst byl zaznamenán u ČOV Lomnice nad Popelkou, ČOV Špindlerův Mlýn a ČOV Vrchlabí. Množství vypuštěných vod do vod podzemních tvoří pouze zanedbatelnou část z celkového množství vypouštěných vod. V roce 2016 se množství vypuštěných vod do vod podzemních oproti roku 2015, kdy probíhal velký počet sanací starých ekologických zátěží a s tím spojené vypouštění sanovaných vod do horninového prostředí, výrazně snížilo (konkrétně o 55 %). Posouzením souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat setrvalý stav produkovaného znečištění u všech bilancovaných ukazatelů. Co se týče vypouštěného znečištění byl zaznamenán mírný pokles u ukazatelů NL a Pcelk, naopak mírný nárůst se projevil u bilancovaného ukazatele N-NH4 +. Vlivem účinnějšího čištění na stávajících ČOV, intenzifikací velkých ČOV a výstavbě dalších nových ČOV pro malé obce velikostní kategorie pod 2 000 obyvatel došlo vesměs u všech sledovaných ukazatelů ke stagnaci nebo mírnému poklesu vypouštěného znečištění. Největšími zdroji znečištění jsou v oblasti státního podniku Povodí Labe v ukazatelích organického znečištění a nerozpuštěných látek v současné době jsou Papírny Štětí, Lovochemie Lovosice, Spolana Neratovice, následována velkými městy (Liberec, Pardubice, Hradec Králové). Největším znečišťovatelem vody amoniakálním dusíkem je ČOV Liberec a chemický závod Spolana Neratovice. Podstatné množství fosforu je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové, Trutnov, Pardubice. Významným znečišťovatelem u fosforu jsou též Papírny Štětí. Znečištění specifickými organickými látkami je významné na středním a dolním toku Labe (velké chemické závody) a některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti dotčené vypouštěním odpadních vod z velkých chemických závodů. Nutností je zodpovědný přístup k provozování jednotlivých ČOV a jejich důsledná kontrola. Větší důraz by měl být kladen i na odlehčovací komory kanalizací měst a obcí, ze kterých dochází k vypouštění značně velkého neevidovaného podílu nepřečištěných městských odpadních vod. V důsledku klimatického sucha zůstává významným problémem nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v menších městech a obcích. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků dodržováním správných hospodářských praktik a pěstebních postupů. Důležité je omezení splachů ze zastavěných i nezastavěných území. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla aplikovanými technologickými opatřeními tak, aby se emisní látky pokud možno v co největší míře odstranily z odpadních vod před vstupem do recipientů. 27
28 Zpráva o hodnocení vypouštění vod
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe 29
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek za rok 2016 na území dílčího povodí Horního a středního Labe byl 567 mm, což činí 79 % srážkového normálu (v jednotlivých povodích od 74 do 85 %). Rok 2016 byl tedy srážkově podnormální až silně podnormální. Nejvyšší roční srážkové úhrny byly zaznamenány v horských polohách Krkonoš (1 476 mm na Labské boudě), nejnižší na stanici Chotusice (390 mm). Nejvyšší měsíční srážkový úhrn (239 mm) byl naměřen v červenci na stanici Hejnice, Kasárenská. V září byl na stanici Hradec Králové, Svobodné Dvory naopak naměřen nejnižší měsíční srážkový úhrn (2 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek (80 mm) byl naměřen 14. července na stanici Kořenov, Jizerská cesta. Začátek roku nebyl na srážky příliš bohatý, ale lednové úhrny byly přesto v rámci normálu. Únor už byl srážkově normální až nadnormální (114 až 139 %), ale v období od března do května nebyl v žádném povodí dílčího povodí dosažen srážkový normál. Červen a červenec byly normální, srpen byl již silně podnormální (33 až 43 %) a září silně podnormální až podnormální (23 až 57 %). Srážkově bohatší byl až říjen, který byl normální až nadnormální (120 až 161 %). Měsíc listopad byl opět normální až podnormální, prosinec byl ještě většinou v normálu, pouze v povodí středního Labe podnormální (25 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu na území dílčího povodí Horního a středního Labe byla +9,0 C. Odchylka od normálu činila +0,8 C (v jednotlivých povodích od +0,6 do +0,9 C), rok 2016 byl tedy teplotně nadnormální. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu (+20,4 C) byla zaznamenána v červenci na stanicích Mokošín a Brandýs nad Labem a nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu (- 6,1 C) v lednu na stanici Luční bouda. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+35,7 C) byla naměřena 11. července na stanici Pardubice. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (-26,7 C) byla naměřena 22. ledna na stanici Kořenov, Jizerka. Režim podzemních vod V povodí Horního Labe byla v podzemních vodách v lednu v průměru zaznamenána velmi nízká hladina mělkých vrtů (81 % MKP). Od února hladina stoupala až na roční maximum v březnu (48 % MKP). Poté následoval trvalý pokles s několika menšími vzestupnými epizodami v květnu a červnu na roční minimum v říjnu (90 % MKP) a ojediněle v listopadu (88 % MKP). V prosinci byla hladina pod hranicí silného sucha na 90 % MKP. V povodí středního Labe byla v lednu hladina mělkých vrtů na úrovni 73 % MKP. Do března hladina stoupala na roční maxima blízko normálu (53 % MKP). Následoval pokles hladiny na roční minimum v říjnu (84 % MKP). Od listopadu až do konce roku byla hladina setrvalá až mírně vzestupná, stále na hranici sucha (85 % MKP). Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok v dílčím povodí Horního a středního Labe silně podprůměrný. Průměrný roční průtok bilančními profily dosáhl jen 55 až 61 % průměrného ročního průtoku. Mimořádně podprůměrný roční průtok měla Cidlina (32 % Qa). Nejvíce vodným měsícem roku byl únor, kdy proběhlo větší tání sněhové pokrývky a průtoky tak na většině toků dosáhly průměrných hodnot (87 až 119 %). Nadprůměrné průtoky byly na horní Jizeře a na Orlici, podprůměrné zůstaly na Cidlině. V ostatních měsících byly odtoky většinou podprůměrné až silně podprůměrné, přičemž nejmenší průtoky byly v září, kdy vodnosti některých toků klesly až na mimořádně podprůměrné hodnoty. Cidlina měla průtoky po celý rok s výjimkou února a března silně podprůměrné až mimořádně podprůměrné. Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q355d až Q364d a byly zaznamenány převážně od července až do října. Žejbro ve Vrbatově Kostelci bylo vyschlé od 25. srpna do 6. října a Klejnárka v Chedrbí od 10. září do 2. října. Významné povodňové situace se během roku nevyskytly. Pouze na Jizerce v osadě Jizerka byl 14. 7. vyhodnocen 2-5letý průtok. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2016 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 30
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2. Vypouštění vod V roce 2016 bylo v dílčím povodí bilancováno celkem 848 vypouštění do vod povrchových a 6 vypouštění do vod podzemních. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2016 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních se na celkovém množství vypuštěných vod podílí jen zanedbatelně. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2015. Množství vypuštěných vod do vod povrchových se oproti roku 2015 zvýšilo, množství vypouštěných odpadních vod do vod podzemních se naopak výrazně snížilo (došlo i k poklesu o 5 bilancovaných míst). Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ) rok 2015 rok 2016 Index do podzemních vod 376 170 0,45 do povrchových vod 238 388 281 450 1,18 celkem 238 764 281 620 1,18 Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE CZ-NACE rok 2015 rok 2016 Index veřejné kanalizace 126,6 124,6 0,98 průmysl 35,9 31,1 0,87 energetika 75,0 124,7 1,66 zemědělství 0,02 0,01 0,50 ostatní 0,9 0,9 1,00 celkem 238,7 281,6 1,18 31
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 300 250 množství vod (mil. m 3 ) 200 150 100 50 0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že na území dílčího povodí Horního a středního Labe tvoří podstatnou část vody z veřejných kanalizací, odvětví energetiky a průmyslu. Podíl vypuštěných vod z veřejných kanalizací v současné době činí cca 44,2 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2015 došlo na území daného dílčího povodí v bilancovaném roce 2016 k výraznému navýšení množství vypuštěných vod z energetiky. K mírnému poklesu vypuštěných vod došlo z veřejných kanalizací a z odvětví průmyslu. V množství vypuštěných vod z průmyslu je zahrnuto i množství důlních vod. Zemědělství v současné době vypouští pouze zanedbatelné množství odpadních vod podléhající vodohospodářské bilanci. Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2016 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje obrázek č. 1. 32
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ). 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2016. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2015 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. 33
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Index Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 12 660,6 11 942,6 0,94 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 704,9 11 882,7 1,02 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 7 243,0 6 598,0 0,91 Náchod - ČOV Metuje 31,659 3 546,1 3 588,3 1,01 Dvůr Králové nad Labem - SČOV Labe 1034,081 3 237,8 3 112,1 0,96 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 850,1 2 934,8 1,03 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 548,1 2 413,5 0,95 Chrudim - ČOV Májov bezejmenný tok 0,165 2 447,9 2 277,6 0,93 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 242,2 2 246,8 1,00 Kutná Hora - ČOV Vrchlice 2,875 2 243,6 2 163,1 0,96 Vrchlabí - ČOV Labe 1066,416 2 254,3 2 138,1 0,95 Praha-Miškovice - PČOV Mratínský potok 9,997 1 934,1 1 947,4 1,01 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 846,0 1 943,6 1,05 Česká Třebová - ČOV Třebovka 8,816 2 010,0 1 900,1 0,95 Ústí nad Orlicí - ČOV Tichá Orlice 50,592 1 781,9 1 812,8 1,02 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 1 639,9 1 732,6 1,06 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 703,0 1 691,5 0,99 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 689,1 1 686,2 1,00 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 475,5 1 513,4 1,03 Turnov - ČOV Jizera 78,896 1 360,9 1 386,5 1,02 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 542,5 1 350,3 0,88 Jaroměř - ČOV Labe 1011,978 1 222,2 1 189,0 0,97 Vysoké Mýto - SČOV Loučná 37,997 1 192,5 1 180,2 0,99 Čelákovice - ČOV Labe 870,988 1 105,4 1 135,7 1,03 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Labe 864,401 1 149,1 1 117,4 0,97 Týniště nad Orlicí - ČOV Orlice 29,721 1 047,2 1 105,9 1,06 Chotěboř - ČOV Kamenný potok 2,905 1 104,8 1 075,3 0,97 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Kněžná 6,402 913,1 1 060,0 1,16 Lysá nad Labem - ČOV Litolská svodnice 1,689 911,8 1 042,3 1,14 Letohrad - ČOV Tichá Orlice 64,942 974,3 975,7 1,00 Nová Paka - SČOV Oleška 23,225 865,2 870,0 1,01 Harrachov - ČOV Mumlava 2,193 936,9 857,8 0,92 Semily - ČOV Jizera 104,141 759,2 833,3 1,10 Nový Bydžov - SČOV Cidlina 41,848 835,4 805,2 0,96 Lomnice nad Popelkou - ČOV Popelka 7,337 772,7 770,4 1,00 Čáslav - nová ČOV Brslenka 8,010 830,6 759,1 0,91 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Mlýnský náhon Metuje 5,532 854,6 756,5 0,89 Praha-Kbely - PČOV Vinořský potok 12,353 792,9 721,4 0,91 Holice - ČOV Ředický potok 11,858 697,3 690,2 0,99 Česká Skalice - ČOV Úpa 10,006 656,2 686,2 1,05 Praha-Horní Počernice-Čertousy - PČOV Jirenský potok 9,990 655,7 669,8 1,02 Špindlerův Mlýn - ČOV Labe 1084,349 651,3 635,2 0,98 Červený Kostelec - ČOV Olešnice 12,602 621,9 604,1 0,97 Přelouč - ČOV Labe 949,936 582,7 592,1 1,02 Hořice - ČOV Chvalinský p. 1,542 500,7 576,5 1,15 Choceň - ČOV Tichá Orlice 25,332 525,3 541,7 1,03 Městec Králové - ČOV bezejmenný tok 0,932 259,4 529,2 2,04 Český Brod - ČOV Šembera 14,046 530,8 513,9 0,97 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 94 416,6 90 556,1 0,96 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 126 614,3 124 618,7 0,98 34
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Vysvětlivky k tabulce č. 3: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2015... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2015 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu (tabulka č. 4) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Obrázek č. 3 zobrazuje nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod v předmětném roce. Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 981,484 56 078,9 114 839,6 2,05 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 9 674,0 8 291,5 0,86 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 962,910 4 593,3 4 712,8 1,03 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 920,923 11 160,3 3 323,4 0,30 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál Obtok Pohrán. ryb. 0,465 2 608,5 2 601 1,00 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 939,798 2 368,3 1 758,0 0,74 Spolana Neratovice - kanál K7 Labe 848,425 4 196,1 1 752,5 0,42 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa 43,652 989,6 1 056,5 1,07 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 941,076 1 199,1 1 010,1 0,84 ŠKODA AUTO Mladá Boleslav Zálužanská vodoteč 0,732 908,7 808,9 0,89 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 650,8 661,7 1,02 KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Labe 1052,748 693,1 660,5 0,95 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 96 785,2 141 476,5 1,46 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 110 885,5 156 778,4 1,41 Index 35
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod V následující tabulce jsou uvedeny důlní vody přesahují hranici 500 tis. m 3, lokalizace vypouštění je zobrazena na obrázku č. 4. Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Sklopísek Střeleč (Libuňka) - důlní vody Libuňka 14,313 1 805,3 1 739,5 0,96 VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší bezejmenný tok 0,403 1 086,9 1 098,4 1,01 Důl Jan Šverma Žacléř- štoly Prokopi Lampertický potok 4,234 459,9 516,6 1,12 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 3 352,1 3 354,5 1,00 celkem vypouštění důlních vod v tis. m 3 5 719,2 5 431,1 0,95 Index 36
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. Přehled množství vypouštěných odpadních vod z nejvýznamnějších evidovaných zdrojů v jednotlivých měsících roku 2016 je uveden v příloze této zprávy. Většina ČOV vykazovala přibližně stejné množství vypouštěných odpadních vod jako v roce předešlém. Pokles byl zaznamenán u ČOV Hradec Králové (o 6 %), ČOV Trutnov (o 9 %) a ČOV Chrudim (o 7 %). Výrazný nárůst množství vypouštěných vod vykazovaly ČOV Městec Králové, kde vlivem intenzifikace došlo k více než dvojnásobnému nárůstu vypouštěných odpadních vod (o 104 %) a ČOV Rychnov nad Kněžnou (o 16 %). Pokles byl zaznamenán u odvětví zemědělství, což lze také přisuzovat klimatickým podmínkám roku 2016. K mírnému poklesu vypuštěných vod došlo také u odvětví průmyslu, kde je zahrnuto i množství důlních vod) a z veřejných kanalizací. Naopak k výraznému růstu vypuštěných vod došlo oproti roku 2015 v odvětví energetiky a to o více jak 66 %. Toto množství vypouštěných odpadních vod je určováno nejvýznamnějším zdrojem Elektrárna Opatovice. 37
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé v dílčím povodí Horního a středního Labe. 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 6. Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 37 378 36 280 0,99 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 87 410 84 466 0,97 Nerozpuštěné látky 38 728 39 435 1,02 Rozpuštěné anorganické soli 103 351 101 982 0,99 Amoniakální dusík 4 860 4 946 1,02 Anorganický dusík 5 818 5 838 1,00 Fosfor celkový 987 977 0,99 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... produkované znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Posouzení souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze u produkovaného znečištění konstatovat prakticky totožné hodnoty u všech sledovaných ukazatelů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u ukazatele CHSKCr (3%), vzestup pak u ukazatele NL a N-NH4 + (2%). Tabulka č. 7 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2015 produkce BSK5 nad 500 t/r. 38
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 2 886,3 6 770,8 1 690,9 16 101,0 503,8 787,8 61,1 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 1 957,4 6 475,3 3 666,4 8 329,9 375,0 388,1 77,6 DANISCO Czech Republic, a.s. Smiřice - technol. OV Labe 1005,544 330,9 1 554,6 2 938,0 755,8 2739,0 5,3 262,2 1,8 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 1 243,7 3 316,6 995,0 6343,0 165,8 182,4 58,0 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 513,4 994,0 1 742,6 1 568,5 974,5 51,2 56,1 32,1 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 943,6 944,6 1 793,8 420,4 1 216,3 89,8 97,0 12,2 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 686,2 944,3 2 404,6 1 472,1 1 011,7 86,2 87,0 22,1 Náchod - ČOV Metuje 31,659 3 588,3 913,2 2 118,9 758,9 1 758,3 117,3 117,3 19,0 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 934,8 856,2 1 654,3 551,6 2 092,7 120,9 127,2 26,3 Pivovar Svijany - ČOV Jizera 70,084 229,1 783,8 1 389,2 312,8 329,9 5,2 6,9 8,2 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 777,9 2 371,3 1 193,6 1 801,3 118,1 132,0 21,2 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 691,5 771,6 1 014,2 868,9 1 264,9 68,0 69,5 18,8 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 246,8 732,4 1 523,3 701,0 1 523,3 88,1 92,3 18,4 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 350,3 666,1 1 523,6 437,1 1 328,7 33,8 52,4 4,9 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 1 732,6 618,9 1 328,9 712,1 1 055,2 100,3 102,3 18,6 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 57 962,3 16 645,0 38 365,4 16 105,1 47 869,7 1 928,8 2 560,5 400,3 celkem všechny bilancované zdroje 281 620,0 36 279,8 84 466,0 39 435,3 101 982,0 4 945,9 5 838,5 977,4 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 39
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění bodovými zdroji za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 8. Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 713 689 0,97 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 5 120 5 080 0,99 Nerozpuštěné látky 1 534 1 319 0,86 Rozpuštěné anorganické soli 102 488 101 773 0,99 Amoniakální dusík 426 373 0,88 Anorganický dusík 1 643 1 583 0,96 Fosfor celkový 192 182 0,95 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... vypouštěné znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Tabulka č. 9 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2016 vypouštěné BSK5 přesáhlo množství 15. 40
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 57,0 913,8 97,4 20 675,9 28,5 145,0 7,2 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 35,8 277,1 41,8 6 969,7 5,4 102,3 9,8 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 33,2 290,2 165,8 6 343,0 51,3 110,3 2,7 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 20,5 178,3 29,7 1 801,3 7,1 48,8 7,1 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán. r. 0,465 2 601,0 19,6 70,8 49,7 3 496,1 0,3 23,1 0,6 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 413,5 16,4 99,1 27,9 1 308,1 7,7 14,9 1,3 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 661,7 15,9 73,1 35,1 1 988,4 23,3 26,8 0,6 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 44 397,0 198,4 1 902,4 447,4 42 582,5 123,6 471,2 29,3 Celkem všechny bilancované zdroje 281 620,0 689,2 5 079,8 1 318,8 101 773,2 373,3 1 582,6 182,2 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 41
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tabulka č. 10 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 800 41 6 1 0 množství BSK 5 v tunách 261,33 229,42 141,35 57,04 0 v % z celk. počtu zdrojů 94,33 4,84 0,71 0,12 0 v % z množství BSK 5 38,83 31,66 20,65 8,86 0 U všech sledovaných ukazatelů došlo k poklesu vypuštěného znečištění. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u ukazatelů NL o 14 % a ukazatele N-NH4 + o 12 %. Největšími zdroji organického znečištění v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou v současné době městské ČOV Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a ČOV Litomyšl. Z průmyslových a dalších odvětví jsou v ukazatelích organického znečištění zastoupeni znečišťovatelé Synthesia a.s., Pardubice - Semtín a Spolana a.s., Neratovice. Největším zdrojem amoniakálního dusíku je v dílčím povodí Horního a středního Labe společnost Spolana a.s., Neratovice. Podstatné množství fosforu je v tomto území vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové, Pardubice a Trutnov. 42
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 3. Závěr Ve zprávě jsou zahrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků a do vod podzemních v povodí Horního a středního Labe za rok 2016. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se celkově zvýšilo o 18 %. Na množství vypouštěných vod se podílí zejména Elektrárna Opatovice, která vypouští cca 41 % celkového množství vod v povodí Horního a středního Labe. Vypouštění z tohoto největšího zdroje vzrostlo oproti minulému roku více nežli dvojnásobně. V roce 2016 docházelo opět k výraznějšímu snižování množství odpadních vod v energetice, výjimku tvoří již zmíněná Elektrárna Opatovice. Pokles byl zaznamenán také u odvětví zemědělství, což lze přisuzovat také klimatickým podmínkám roku 2016. K poklesu došlo v odvětví průmyslu, konkrétně o 13 %. U vypouštěných důlních vod bylo zaznamenáno snížení množství o 5 %. Mezi nejvýznamnější producenty důlních vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik patří společnost Sklopísek Střeleč a.s. a VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší. V důsledku ukončení většího počtu sanací starých ekologických zátěží a vypouštění sanovaných vod se snížilo množství odpadních vod vypuštěných do vod podzemních o 55 %. Posouzení souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze u produkovaného znečištění konstatovat prakticky totožné hodnoty u všech sledovaných ukazatelů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u ukazatele CHSKCr (3%), vzestup pak u ukazatele NL a N-NH4 + (2%). U všech sledovaných ukazatelů došlo k poklesu vypuštěného znečištění. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u ukazatelů NL o 14 % a ukazatele N-NH4 + o 12 %. To je zapříčiněno vlivem účinnějšího čištění na stávajících ČOV, intenzifikací velkých ČOV a výstavbou dalších nových ČOV pro menší obce. Největšími znečišťovateli vody na území dílčího povodí Horního a středního Labe v ukazatelích organického znečištění a nerozpuštěných látek v současné době jsou Spolana Neratovice, následují velká města (Pardubice, Hradec Králové, Trutnov, Poděbrady, Mladá Boleslav). Největším znečišťovatelem vody amoniakálním dusíkem je ČOV Pardubice. Podstatné množství fosforu je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a Spolana Neratovice. Malá vodnost zejména menších toků v důsledku hydrologického či klimatického sucha bude významným problémem zejména tam, kde dochází k nedostatečnému odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků dodržováním správných hospodářských praktik a pěstebních postupů. Důležité je omezení splachů ze zastavěných i nezastavěných území. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla aplikovanými technologickými opatřeními tak, aby se emisní látky pokud možno v co největší míře odstranily z odpadních vod před vstupem do recipientů. 43
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 44
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 45
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 2016 byl 768 mm. Rok je hodnocen jako srážkově normální. Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2016 byla +7,9 C (odchylka od normálu +0,5 C). Rok je hodnocen jako normální. Měsíce leden, březen, duben, květen, červenec, říjen a listopad byly teplotně normální. Režim podzemních vod Hladiny podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry nejsou v Hydrologické bilanci množství a jakosti vody v České republice v roce 2016 uvedeny. Odtokové poměry Během roku se v této oblasti nevyskytly žádné významné povodňové události, při kterých by byl překročen 2letý průtok. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2016 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 46
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Vypouštění vod V roce 2016 bylo bilancováno shodně jako v loňském roce celkem 54 vypouštění do vod povrchových, do vod podzemních není evidováno žádné vypouštění. Celkový počet bilancovaných vypouštění do vod povrchových zůstává téměř na stejné úrovni jako v předcházejících letech, nárůst o 1 bilancované místo. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2016 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních, které by spadaly svým množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m 3 nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci do vodohospodářské bilance nejsou v dílčím povodí evidovány. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2015. Množství vypuštěných odpadních vod povrchových se oproti minulému roku lehce zvýšilo. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2015 rok 2016 Index do podzemních vod - - - do povrchových vod 25 705,9 27 842,8 1,08 celkem 25 705,9 27 842,8 1,08 Celkové množství vypouštěných členěné vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a dokresluje graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v tis. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2015 rok 2016 Index veřejné kanalizace 24 942,8 27 114,4 1,09 průmysl 530,3 490,6 0,93 energetika 36,0 32,0 0,88 zemědělství 20,9 - - ostatní 175,9 205,8 1,17 celkem 25 705,9 27 842,8 1,08 47
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 30,0 25,0 množství vod (tis. m 3 ) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry tvoří podstatnou a prakticky téměř jedinou část vody z veřejných kanalizací. Podíl vypuštěných vod z veřejných kanalizací v současné době činí 97,4 % z celkově vypuštěného množství vod, z toho ČOV Liberec vypouští 64,8 % všech odpadních vod. V porovnání s rokem 2015 došlo v bilancovaném roce 2016 ke zvýšení množství vypuštěných vod z veřejných kanalizací. Ostatní odvětví vypouští pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci. Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2016 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje názorně obrázek č. 1. 48
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ). 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2016. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2015 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 004,5 17 571,4 1,03 SčVK Varnsdorf ČOV Mandava 0,100 3 064,3 3 478,9 1,14 Frýdlant v Čechách - SČOV Smědá 23,300 1324,9 1322,5 1,00 Broumov - ČOV Stěnava 33,476 972,3 1063,3 1,09 Hrádek nad Nisou - ČOV Lužická Nisa 1,645 904,6 1124,9 1,24 Liberec ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755-593,8 - celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 23 270,6 23 154,8 0,99 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 24 942,8 27 114,4 1,09 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 2015... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2015 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 49
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových Na území dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se nenacházejí žádné významnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Celkové množství vypouštění průmyslových a ostatních vod bylo v roce 2015 742,2 tis. m 3 a v bilancovaném roce 2016 to bylo 728,4 tis. m 3. Z bilancovaných vypouštěných vod je zřejmé, že se celkové množství vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2016 snížilo. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2016 a v roce 2015 je 0,98 pro všechna vypouštění průmyslových a ostatních vod za rok 2016. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod Na území dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se nenacházejí žádné významnější vypouštění důlních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé v předmětném dílčím povodí. 50
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 4. Tab. 4 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 4 943,8 5 287,5 1,07 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 13 097,8 12 990,4 0,99 Nerozpuštěné látky 5 845,9 5 541,9 0,95 Rozpuštěné anorganické soli 11 774,9 12 170,1 1,03 Amoniakální dusík 567,4 562,8 0,99 Anorganický dusík 584,5 581,6 1,00 Fosfor celkový 148,2 136,8 0,92 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... produkované znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Z posouzení souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat vzestup u ukazatele BSK5. Mírné snížení bylo zaznamenáno u bilancovaných ukazatelů NL a Pcelk. Tabulka č. 5 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2016 produkce BSK5 nad 500 t/r. Významným zdrojem znečištění, u kterého byla v roce 2016 produkce BSK5 nad 500 t/r je v tomto dílčím povodí ČOV Liberec. Na tuto čistírnu jsou svedeny odpadní vody z aglomerací Liberce, Jablonce nad Nisou a dalších přilehlých obcí. Nad tuto hranici se rovněž poprvé dostala i městská ČOV Varnsdorf. 51
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 5 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2016. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 3 729,3 8 955,9 4 100,7 9 664,3 375,2 388,0 91,4 SčVK Varnsdorf ČOV Mandava 0,100 3 478,9 644,1 1 564,0 353,7-71,3 71,5 19,2 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 21 050,3 4 373,4 10 519,9 4 454,4 9 664,3 446,5 459,5 110,6 celkem všechny bilancované zdroje 27 842,8 5 287,5 12 990,4 5 541,9 12 170,1 562,8 581,6 136,8 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 52
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů za rok 2016 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4 + ), anorganický dusík (Nanorg.) a celkový fosfor (Pcelk.) uvádí tabulka č. 6. Tab. 6 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2015 rok 2016 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 110,6 127,5 1,15 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 726,8 862,7 1,19 Nerozpuštěné látky 116,2 166,9 1,44 Rozpuštěné anorganické soli 11 539,6 12 188,7 1,06 Amoniakální dusík 74,5 89,9 1,21 Anorganický dusík 194,7 188,5 0,97 Fosfor celkový 17,3 17,1 0,99 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2015... vypouštěné znečištění v roce 2015 v tunách rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách Index 16/15... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Tabulka č. 7 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2016 vypouštěné BSK5 přesáhlo 15. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění je v tomto dílčím povodí ČOV Liberec, nově přibylo místo užívání ČOV Liberec odlehčení, ostatní znečišťovatelé se hodnotě 15 zdaleka nepřibližují. 53
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 66,2 521,3 81,5 9 664,3 63,8 94,4 4,1 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 593,8 35,6 101,5 53,5 118,8 5,4 5,8 1,1 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 18 165,2 101,8 622,8 135 9783,1 69,2 100,2 5,2 Celkem všechny bilancované zdroje 27 842,8 127,5 862,7 166,9 12 188,7 89,9 188,5 17,1 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 + N anorg P celk 54
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tabulka č. 8 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 8 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 50 2 1 1 - množství BSK 5 v tunách 14,09 11,7 35,6 66,2 - v % z celk. počtu zdrojů 92,5 3,7 1,9 1,9 - v % z množství BSK 5 11,0 9,30 28,1 51,6 - Posouzením souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku v množství vypouštěného znečištění lze konstatovat výrazný vzestup u většiny ukazatelů, zejména pak v ukazateli NL (o 44%), N-NH4 + (o 21 %), CHSKCr (o 19 %) a BSK5 (o 15 %). Mírný pokles byl zaznamenán u bilancovaných ukazatelů Nanorg a Pcelk. Suverénně největším zdrojem znečištění vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry v ukazatelích ve všech bilancovaných ukazatelích je městská ČOV Liberec, na kterou je odkanalizováno nejen samotné město Liberec, ale i Jablonec nad Nisou a další obce v okolí. Mezi další významnější zdroje znečištění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry řadíme ČOV Varnsdorf, ČOV Broumov a ČOV Meziměstí. Nově je do bilancovaných míst (vydáno samostatné povolení k vypouštění odpadních vod) zahrnuto i samostatně hodnocené místo ČOV Liberec odlehčení, které je spolu se samotnou ČOV Liberec jediným místem, kde dochází k vypouštění odpadních vod, jehož množství přesahuje 15 v ukazateli BSK5. 55
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 3. Závěr V dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Do oblasti povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry patří rovněž recipient Mandava, který je ve správě státního podniku Povodí Ohře. V porovnání s rokem 2015 došlo v bilancovaném roce 2016 k nepatrnému zvýšení množství vypouštěných odpadních vod. Počet bilancovaných míst je 54, tj. o jedno více než v roce 2015. Výraznější nárůst množství vypouštěných odpadních vod byl zaznamenán u intenzifikované ČOV Varnsdorf (14 % navýšení) a ČOV Hrádek nad Nisou (24% navýšení). Z odvětví průmyslu, energetiky zemědělství a ostatní je vypouštěno pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry tvoří podstatnou a prakticky téměř jedinou část odpadních vod vody z veřejných kanalizací obcí a měst. Tento podíl v současné době činí 97,0 % z celkově vypuštěného množství vod. Z toho ČOV Liberec vypouští 63,1 % všech odpadních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Tato skutečnost je dána především polohou zájmového povodí v příhraniční hornaté oblasti a s tím spojenou menší mírou průmyslu a energetiky. Posouzením souhrnných hodnot produkovaného znečištění v roce 2016 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat vzestup u ukazatele BSK5. Mírné snížení bylo zaznamenáno u bilancovaných ukazatelů NL a Pcelk. Co se týče vypouštěného znečištění, došlo ke zvýšení vypouštěného znečištění u většiny bilancovaných ukazatelů, to vše pak zejména vlivem zařazení bilancovaného zdroje Liberec ČOV odlehčení. Jelikož se jedná o příhraniční oblast převážně hornatého charakteru, není zde významným problémem plošné znečištění splachy ze zemědělských pozemků. Samozřejmou nutností je zde zodpovědný přístup k provozování jednotlivých ČOV a jejich důsledná kontrola. V důsledku malé vodnosti některých toků v období hydrologického sucha bude významným problémem nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v centrálně neodkanalizovaných částech Liberce a Jablonce nad Nisou, dále menších měst a obcí. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. 56
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 57
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 2016 na území dolního Labe byl 666 mm, což představuje 98 % normálu. Rok 2016 tedy byl srážkově normální. Leden byl srážkově normální, únor většinou nadnormální (128 až 144 %), období od března do května bylo téměř podnormální. Červen byl nadnormální (148 až 170 %), červenec normální, ale srpen naopak podnormální (46 až 63 %). Září a říjen byly většinou nadnormální (115 až 182 %), naopak listopad a prosinec byly téměř podnormální (83 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2016 na území dolního Labe byla +8,4 C, což představuje odchylku od normálu +0,7 C. Rok byl tedy teplotně nadnormální. Nejvyšší denní teplota vzduchu byla zaznamenána 25. června na stanici Doksany (+34,2 C) a Česká Lípa (+34,1 C). Minimální denní teploty vzduchu byly naměřeny 22. ledna na Rolavě -29,8 C, na stanici Jelení -28,6 C a v Šindelové -26,1 C. Režim podzemních vod V povodí dolního Labe byl roční průměr hladin mělkých vrtů snížený (68 % MKP). Od ledna a února stoupala hladina na nevýrazné roční maximum v březnu. Následoval pokles až na minimum v září. Do konce roku pak hladina sledovaných vrtů mírně stoupala. Vydatnost pramenů byla v ročním průměru snížená (65 % MKP). Od nízké vydatnosti v lednu (73 % MKP) se vydatnost zvětšila na roční maximum v únoru. Poté vydatnost mírně klesala na minima v měsíci září. Do konce roku 2016 pak mírně vzrostla na rozmezí od 63 do 66 % MKP. Odtokové poměry V povodí dolního Labe byl rok odtokově celkově podprůměrný (62 až 69 %). Leden byl na většině sledovaných míst podprůměrný, naopak únor byl nejvodnějším měsícem roku 2016, ale i přesto pouze průměrný (90 až 96 %). Březen již byl opět téměř podprůměrný, měsíce duben a květen podprůměrné až silně podprůměrné. Červen a červenec byly odtokově průměrné (80 až 88 %), srpen a září již opět téměř podprůměrné. Říjen byl díky srážkám opět vodnější (80 až 83 %), od listopadu (60 až 70 %) průtoky opět klesaly až do prosince (51 až 69 %). Minimální průtoky na Labi, které byly v roce 2016 menší než Q364d, se vyskytly na konci srpna a počátkem září. Během roku se nevyskytla žádná významnější povodňová situace Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2016 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 58
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2. Vypouštění vod V roce 2016 bylo bilancováno celkem 49 vypouštění do vod povrchových. Celkový počet bilancovaných vypouštění do vod povrchových zůstává na téměř stejné úrovni jako v předcházejících letech, došlo k nárůstu o dva zdroje. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2016 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2015. Množství vypuštěných vod do vod povrchových se oproti roku 2015 opět mírně zvýšilo, zejména pak v důsledku navýšení vypouštěných chladících vod z Elektrárny Horní Počaply. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2015 rok 2016 Index do podzemních vod - - - do povrchových vod 383 125 403 209 1,05 celkem 383 125 403 209 1,05 Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů ukazuje následující tabulka č. 2 a dokresluje graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2015 rok 2016 Index veřejné kanalizace 19,1 19,2 1,00 průmysl 50,7 47,8 0,94 energetika 313,3 336,2 1,07 zemědělství - - - ostatní 0,008 0,007 0,88 celkem 383,1 403,2 1,05 59
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 450 400 350 množství vod (mil. m 3 ) 300 250 200 150 100 50 0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2016 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici tvoří největší podíl vody z energetiky. Podíl vypuštěných vod z průtočného chlazení tepelných elektráren v současné době činí cca 83,4 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2015 došlo v bilancovaném roce 2016 opět k nárůstu množství vypuštěných vod, především z důvodu navýšení odpadních vod v energetice (o 7%). U vypouštění z veřejných kanalizací je množství vypouštěných odpadních vod prakticky na stejné úrovni jako v předešlém roce. 60
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2016 přesáhlo 500 tis. m 3 názorně ukazuje obrázek č. 1. Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) 61
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2016. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2015 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 160,9 9 345,5 1,02 Děčín - ČOV Labe 745,878 4 637,4 4 559,2 0,98 Litoměřice - ČOV rameno Labe 0,461 2 619,2 2 617,0 1,00 Mělník - ČOV Labe 832,526 1 020,0 988,1 0,97 Roudnice nad Labem - ČOV Labe 809,226 758,8 742,3 0,98 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 18 196,3 18 252,1 1,00 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 19 131,2 19 229,2 1,00 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2015... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2015 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2016 ve vztahu k roku 2015 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 62
Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu (tabulka č. 4) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Obrázek č. 3 zobrazuje nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod v předmětném roce. Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2016. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2015 2016 Elektrárna Mělník, Horní Počaply - chladící vody Labe 826,847 312 222,9 335 529,3 1,08 Papírny Štětí Labe 820,709 29 432,0 28 515,0 0,97 Lovochemie Lovosice-NK (výt.b-mbč,c,d)+chladící Labe 788,090 13 667,3 11 367,2 0,83 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 786,182 6 434,3 6 661,1 1,04 Setuza Ústí nad Labem Labe 763,820 520,0 527,9 1,02 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 345 574,2 382 600,5 1,10 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 347 637,7 383 979,4 1,10 Index Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2016. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod V úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici se nenacházejí žádné významnější vypouštění důlních vod, jejichž množství v roce 2016 bylo vyšší než 500 tis. m 3. 63